U N I V E R Z I T A K A R L O V A

U N I V E R Z I T A K A R L O V A Pedagogická fakulta CENTRUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU Odborná kvalifikace učitelů základních škol Karlovarského kraje v návaznosti na zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících Závěrečná bakalářská práce Autor: Mgr. Tomáš Mašek Obor: Školský management Forma studia: kombinované Vedoucí práce: PhDr. Eva Koberová Datum odevzdání práce: 5. 4. 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou závěrečnou bakalářskou práci vypracoval samostatně za pouţití literatury a zdrojů v ní uvedených. V Karlových Varech dne 31. 3. 2011 Mgr. Tomáš Mašek Podpis: 1

Poděkování Mé díky za vedení závěrečné práce patří paní PhDr. Evě Koberové, která svými velmi cennými připomínkami výrazným dílem přispěla k její výsledné podobě po stránce obsahové i formální. Děkuji své ţeně Ing. Mgr. Heleně Maškové za podporu při tvorbě závěrečné práce a její jazykovou korekturu. 2

Resumé: Práce se zabývá analýzou kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje v kontextu zjištění o moţnostech, potřebách a problémech VŠ studia nekvalifikovaných učitelů v kombinované formě. Hlavním cílem práce je stanovit prognózu míry naplnění podmínek uvedených zákonem č. 563/2004 Sb., v platném znění o předepsané odborné kvalifikaci učitelů ZŠ do konce roku 2014 s návrhy eliminace moţných vývojových rizik. Na základě výsledků získaných analýzou kvalifikovanosti učitelů ZŠ, nabídky, podmínek a potřeb VŠ kombinovaného studia nekvalifikovaných učitelů formou dotazníkového šetření bylo moţno formulovat předpověď míry kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje na úroveň 78,5 %. Z návrhů eliminace vývojových rizik je za klíčové moţno povaţovat respektování potřeb nekvalifikovaných učitelů, intenzivní spolupráci s obcemi jako nejzastoupenějším zřizovatelem ZŠ na území kraje a zajištění účasti učitelů ZŠ v projektech operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) při otevření studií v oblasti pedagogických věd. Summary: The paper analyzes the competence of teachers in elementary schools of the Karlovy Vary Region in the context of finding the opportunities, needs and problems of university degree-qualified teachers study in combined form. The main goal is to provide forecasts of fulfilling the conditions laid down by Act No. 563/2004 Coll., as amended by the prescribed professional qualification of teachers of primary schools by the end of 2014 with proposals to eliminate the potential risks of development. Based on the results obtained by analyzing the competence of primary school teachers, supply conditions and needs of university-qualified teachers combined study by questionnaire was possible to formulate a forecast level of competence of teachers in elementary level of the Karlovy Vary Region of 78.5 %. The development proposals for the elimination of risk can be regarded as a key respecting the needs of unqualified teachers, intensive collaboration with the municipalities as school founders in the region and ensure teacher participation in school projects Operational Programme Education for Competitiveness (ECOP) in the open field of educational study of Science. 3

Klíčová slova: Karlovarský kraj Odborná kvalifikace učitelů VŠ kombinované studium Základní škola Zákon č. 536/2004 Sb., o pedagogických pracovnících 4

Obsah Úvod... 7 1 Cíle práce... 7 2 Zákon č. 563/2004 Sb.... 8 2.1 Odborná kvalifikace učitelů 1. stupně ZŠ... 8 2.2 Odborná kvalifikace učitelů 2. stupně ZŠ... 10 2.3 Novelizace zákona o pedagogických pracovnících v letech 2009 a 2010... 13 2.3.1 Novela z. č. 422/2009 Sb. a z. č. 179/2006 Sb... 13 2.3.2 Novela z. č. 159/2010 Sb., část 1... 14 2.3.3 Návrh novely zákona 563/2004 Sb. pro získávání kvalifikace učitelů 1. stupně ZŠ... 16 2.3.4 Návrh novely zákona 563/2004 Sb. pro získávání kvalifikace učitelů 2. stupně ZŠ... 18 3 Kvalifikovanost učitelů v Česku... 20 3.1 Kvalifikovanost pedagogických pracovníků Karlovarského kraje... 24 4 Výzkumná část... 26 4.1 Zaměření výzkumné části... 27 4.2 Analýza nabídky vysokoškolského studia učitelství 1. a 2. stupně ZŠ v kombinované formě... 27 4.3 Výzkumný problém... 28 4.4 Postup výzkumu... 29 4.5 Výstupy výzkumné části stanovení tezí... 30 4.6 Metodika výzkumu... 31 4.6.1 Dotazníkové šetření... 31 4.6.1.1 Prostředí realizace, systém dotazování, respondenti... 31 4.6.1.2 Tvorba dotazníku... 33 4.6.1.3 Vlastní dotazník... 35 4.7 Výsledky výzkumného šetření... 38 4.7.1 Návratnost dotazníků... 38 4.7.2 Vyhodnocení dotazníku... 38 4.7.3 Výstupy hodnocení míry naplnění tvrzení... 47 4.7.4 Analýza a hodnocení současného stavu kvalifikovanosti... 48 5

4.7.4.1 Příčiny současného stavu... 49 5 Naplnění stanovených cílů... 49 5.1 Predikce stavu k 1. 1. 2015... 50 5.2 Doporučení eliminace vývojových rizik... 50 Závěr... 51 Přílohy... 52 Seznam příloh... 52 Textové přílohy... 54 Tabulky... 83 Seznam použitých zkratek... 88 Použitá literatura a informační zdroje... 91 6

ÚVOD Výsledky mezinárodních studií zcela jednoznačně ukazují, ţe kvalita učitele zásadně a přímo úměrně souvisí s úrovní ţáky dosahovaných výsledků. V rámci školy je tato kategorie velmi významným faktorem podílejícím se na výkonu ţáků a je hodnocena jako zcela klíčová, s vyšší mírou vlivu neţ mají např. organizační systémy, materiální podmínky, aplikované principy řízení nebo finanční sloţky realizace výchovně-vzdělávacího procesu. Profesní rozvoj pedagogů patřil mezi priority švédského předsednictví EU v roce 2009 a podpora práce i koncepce vzdělávání učitelů je důleţitým tématem právě probíhajícího předsednictví Maďarska. (1) Problematika kvalifikovanosti a aprobovanosti učitelů všech stupňů škol je v Česku, stejně jako ve většině členských zemí OECD (2) jedním ze zásadních problémů systému vzdělávání. Otázky týkající se zákonem (3) předepsané kvalifikace, problémů jejího doplňování a realizace v kontextu studijních nabídek VŠ jsou v podmínkách českého školství všech stupňů stále aktuální. Pro srovnání různých přístupů je jistě vhodné uvést, ţe další vzdělávání učitelů je v některých členských zemích EU povinné (SRN, Rakousko, Maďarsko) nebo nutné pro moţnost profesního postupu (Slovensko, Polsko). Otázka aprobovanosti, kterou se platné právní předpisy Česka vůbec nezabývají, je v prostředí národního školství velkou neznámou a o skutečném rozsahu problému nejsou k dispozici ţádné údaje. Aprobovanost totiţ nebyla a není předmětem MŠMT, ÚIV nebo Cermatem realizovaných dotazníkových šetření. Dle dostupných informací je však jasné, ţe jednoznačně stanovenou prioritou je zlepšení stavu kvalifikovanosti učitelů všech stupňů škol a aprobovanost bude ve vyšší míře sledována pouze v kategoriích cizích jazyků a IT oborů. (4, 5, 6) 1 CÍLE PRÁCE Hlavním tématem práce je odborná kvalifikace učitelů základních škol Karlovarského kraje v návaznosti na zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících, v platném znění. V úzké vazbě na nosné téma závěrečné práce je hlavním cílem stanovit prognózu míry naplnění podmínek výše uvedeným zákonem předepsané odborné kvalifikace učitelů ZŠ Karlovarského kraje do konce roku 2014 s návrhy eliminace moţných vývojových rizik v kontextu zjištěných potřeb učitelů ZŠ 7

Karlovarského kraje v oblasti studia vedoucího k zisku kvalifikačních předpokladů. Důleţitým předpokladem splnění stanoveného cíle je analýza vývoje studijních nabídek VŠ připravujících pedagogy ZŠ mimo kategorii prezenčního studia od akademického roku 2005/2006 a zisk údajů o moţnostech, podmínkách a problémech kvalifikačního studia nekvalifikovaných pedagogických pracovníků s vyhodnocením, porovnáním a interpretací dotazníkovým šetřením získaných údajů ve výše uvedených kategoriích. 2 ZÁKON Č. 563/2004 SB. Právní úprava předepsané kvalifikace nebo odborné způsobilosti pro výkon určitých činností je běţnou normou pro většinu pracovních oborů a pedagogičtí pracovníci nejsou v tomto smyslu výjimkou. V českém právním systému je základním právním předpisem upravujícím výše uvedenou oblast zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění. Zákon o pedagogických pracovnících stanoví předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka, předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy a školského zařízení a zakotvuje systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků včetně obecných zásad jejich kariérního růstu. Detailně upravuje odbornou kvalifikaci jednotlivých kategorií pedagogických pracovníků jako jednoho z předpokladů výkonu přímé pedagogické činnosti. Zákon o pedagogických pracovnících se vztahuje na pedagogické pracovníky všech škol a školských zařízení (bez ohledu na zřizovatele), které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních sluţeb. Zákon o pedagogických pracovnících byl od roku 2005 novelizován celkem devětkrát (viz příloha č. 11). Pro potřeby práce upravená podoba uvedeného zákona, v platném znění je zařazena mezi přílohy (viz příloha č. 1) a je na ni v textu průběţně odkazováno. (7, 8, 9) 2.1 ODBORNÁ KVALIFIKACE UČITELŮ 1. STUPNĚ ZŠ Podle 7 odstavce (1) zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění, získává učitel 1. stupně ZŠ odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na: "a) přípravu učitelů prvního stupně základní školy; 8

b) pedagogiku předškolního věku a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy; c) přípravu učitelů druhého stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo d) vzděláním podle odstavce 2 písm. a). (2) Učitel prvního stupně základní školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci: a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku." Základním kvalifikačním předpokladem učitele prvního stupně základní školy je tedy vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Na rozdíl od předchozí právní úpravy můţe na 1. stupni základní školy působit nejenom ten, kdo získal magisterské vzdělání zaměřené na přípravu učitelů 1. stupně ZŠ, ale i ten, kdo absolvoval magisterský studijní program zaměřený na přípravu učitelů 2. stupně ZŠ nebo předškolní pedagogiku a rozšířil si odbornou kvalifikaci o učitelství 1. stupně ZŠ. Rozšíření odborné kvalifikace se uskutečňuje v programech celoţivotního vzdělávání na vysokých školách (obsah, rozsah a způsob zakončení studia je upraven v 6 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání), případně v bakalářském studijním programu tato moţnost je v zákoně sice upravena, ale v praxi se téměř nerealizuje (10). Pro učitele působící ve třídách nebo školách zřízených pro ţáky se 9

speciálními vzdělávacími potřebami je nezbytným kvalifikačním předpokladem vzdělání zaměřené na speciální pedagogiku. Potřebný je tedy buď magisterský studijní program zaměřený na speciální pedagogiku pro učitele, nebo vzdělání určené pro učitele prvního stupně běţné základní školy doplněné o speciální pedagogiku v programu celoţivotního vzdělávání na vysoké škole nebo v bakalářském studijním programu. Absolventi magisterské speciální pedagogiky pro učitele splňují téţ odbornou kvalifikaci učitele prvního stupně běţné základní školy. 2.2 ODBORNÁ KVALIFIKACE UČITELŮ 2. STUPNĚ ZŠ Podle 8 odstavce (1) zákona 563/2004 Sb., v platném znění získává učitel 2. stupně ZŠ odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu: "a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy; b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy; c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy; d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy; e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo f) podle 12 (viz příloha č. 1) jen pro výuku cizího jazyka. 10

(2) Učitel druhého stupně základní školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci: a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku." Stejně jako u prvního stupně ZŠ je i u stupně druhého základním kvalifikačním předpokladem vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, a to buď zaměřené na přípravu učitelů, nebo neučitelské doplněné o pedagogickou způsobilost. Kromě magisterského studijního programu zaměřeného na učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně ZŠ je pro výuku na druhém stupni ZŠ uplatnitelné téţ učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední školy a pro první stupeň ZŠ. Absolventi studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ si musejí rozšířit odbornou kvalifikaci o učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně ZŠ, a to buď v programu celoţivotního vzdělávání na vysoké škole, nebo v bakalářském studijním programu. Na druhém stupni ZŠ mohou působit také absolventi neučitelských magisterských studijních programů, kteří si ke své jiţ získané odborné způsobilosti doplní ještě způsobilost pedagogickou v programu celoţivotního vzdělávání realizovaném vysokou školou (dříve tzv. DPS doplňující pedagogické studium, dnes studium v oblasti pedagogických věd) nebo v bakalářském studijním programu. Zatímco absolventi učitelských magisterských studijních programů splňují odbornou kvalifikaci pro výuku všech všeobecně vzdělávacích programů (zcela bez ohledu na vystudovanou aprobaci), absolventi magisterských neučitelských studijních programů splňují odbornou kvalifikaci pouze pro výuku těch předmětů, které svým charakterem odpovídají jejich vysokoškolské přípravě. O tom, které předměty to jsou, rozhoduje ředitel školy, který vychází především z vysvědčení o státní zkoušce, případně ze studijního průkazu. Např. absolvent Vysokého učení technického v Brně, který si doplnil pedagogickou způsobilost v programu celoţivotního vzdělávání, splňuje 11

odbornou kvalifikaci pro výuku matematiky a fyziky. Učitelé cizích jazyků, kteří vystudovali cizí jazyk v neučitelském magisterském studijním programu (např. tlumočnictví nebo překladatelství), mají na rozdíl od ostatních učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů ještě další (kratší) moţnost k doplnění pedagogické způsobilosti, a to tzv. studiem pedagogiky podle 22 zákona, coţ je kurz, který realizují (minimálně v rozsahu 120 vyučovacích hodin) zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Obsahově je tento kurz zaměřen na pedagogiku, psychologii a didaktiku. Absolventi cizího jazyka v učitelském magisterském studijním programu splňují odbornou kvalifikaci pro výuku tohoto cizího jazyka bez ohledu na to, pro jaký druh školy byl tento učitelský studijní program zaměřen. Pro výuku ţáků se speciálními vzdělávacími podmínkami je opět nezbytným kvalifikačním předpokladem speciální pedagogika buď magisterský studijní program zaměřený na speciální pedagogiku pro učitele, nebo vzdělání stanovené pro druhý stupeň ZŠ doplněné o speciální pedagogiku v programu celoţivotního vzdělávání nebo v bakalářském studijním programu (11). V rámci shrnutí problematiky právního vymezení kvalifikačních předpokladů učitelů prvního a druhého stupně ZŠ je jistě vhodné doplnit informaci o tom, ţe kvalifikační studium k získání pedagogické způsobilosti - studium pedagogiky (ve smyslu 22 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb.) nabízejí akreditovaná zařízení DVPP. Toto studium je však určeno pouze pro učitele odborných předmětů střední školy, učitele praktického vyučování a odborné praxe VOŠ, pro učitele uměleckých předmětů v ZUŠ, střední škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, vychovatele, pedagoga, volného času a asistenta pedagoga. Toto studium tedy nemohou vyuţít učitelé mateřských, základních škol a učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy pro získání jiné odborné kvalifikace. V rámci celoţivotního vzdělávání (CŢV) nabízejí vysoké školy různorodou nabídku studia k získání kvalifikace v oblasti pedagogických věd a rozšíření odborné kvalifikace, ať uţ za účelem získání způsobilosti vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném druhu nebo na jiném stupni škol, nebo pro získání způsobilosti vyučovat další předměty na příslušném druhu či stupni školy (12, 13). Obecně lze konstatovat, ţe všechny pedagogické fakulty nabízejí doplňující pedagogické studium (DPS) učitelů středních škol, učitelů praktického vyučování a odborného výcviku. Výrazně menší nabídka (PF UK, PF OU) vzdělávacích 12

programů je určena učitelům základních škol. Zde je ovšem problémem fakt, ţe učitelé základních škol často absolvují v rámci CŢV studium pedagogických věd pro učitele středních škol a z 8 odst. 1 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících se následně nesprávně dovozuje, ţe tak získávají potřebnou odbornou kvalifikaci i pro výuku na základní škole. Na tomto místě je také potřeba upozornit na velmi výraznou disproporci v přístupu vertikální prostupnosti kvalifikovaných učitelů. Učitel SŠ je oprávněn kvalifikovaně vyučovat na ZŠ i přesto, ţe jeho příprava je zaměřená na práci s jinou věkovou kategorií, jiným RVP i ŠVP, částečně jinými metodami práce, výchovnými přístupy a strategiemi. Učitel druhého stupně ZŠ nesplňuje kvalifikační předpoklady pro výuku na SŠ ani v případě, ţe vyučuje na niţším stupni osmiletého gymnázia. 2.3 NOVELIZACE ZÁKONA O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH V LETECH 2009 A 2010 2.3.1 NOVELA Z. Č. 422/2009 SB. A Z. Č. 179/2006 SB. Ve vazbě na téma práce je velmi důleţitou i předposlední novelizace zákona č. 563 / 2004 Sb. 27. listopadu byl publikován ve Sbírce zákonů zákon č. 422/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon posunul termín pro zahájení studia nekvalifikovaných pedagogických pracovníků oproti stávající právní úpravě o dalších pět let, tedy do konce roku 2014. Pedagogičtí pracovníci, kteří nesplňují odbornou kvalifikaci, tak mohou i nadále vykonávat přímou pedagogickou činnost ve školách a školských zařízeních s tím, ţe do 31. prosince 2014 musejí zahájit studium, kterým odbornou kvalifikaci získají. Novela zákona o pedagogických pracovnících nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2010. Kaţdý, kdo po 1. lednu 2005 vykonává přímou pedagogickou činnost a nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle tohoto zákona (popř. odbornou a pedagogickou způsobilost podle vyhlášky č. 139/1997 Sb.), musí nejpozději do 10 let od nabytí účinnosti zákona (tj. do konce roku 2014) zahájit studium, kterým odbornou kvalifikaci získá. (14, 15) Novela zákona o pedagogických pracovnících zákonem č. 179/2006 Sb. (viz v 32 nové písmeno a)) umoţňuje řediteli školy prominout vzdělání (resp. nezbytné doplnění odborné kvalifikace) pedagogickým pracovníkům, kteří k 1. lednu 2005 13

dosáhli 50 let a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na konkrétním druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázali schopnost výkonu poţadované činnosti. Nejde tedy o automatickou výjimku ze vzdělání přímo ze zákona pro pedagogy, kteří splňují současně obě výše uvedené podmínky, ale o moţnost danou řediteli školy, který můţe po posouzení kaţdého individuálního případu rozhodnout o prominutí zákonem poţadovaného vzdělání. Vzhledem k aktuální situaci v kategorii kvalifikovanosti učitelů a jejich věkovému průměru je moţno počítat s poměrně častým udělováním výše uvedené výjimky. (13) 2.3.2 NOVELA Z. Č. 159/2010 SB., ČÁST 1 Jedním z důvodů současného neuspokojivého stavu v oblasti kvalifikovanosti byla a stále je nízká prostupnost mezi kvalifikacemi učitelů, která vyplývala a stále vyplývá z platného znění zákona č. 563/2004 Sb. Vládní návrh novely tohoto zákona číslo 746 ze dne 26. 1. 2009 obsahoval poměrně razantní změny v poţadavcích na odbornou kvalifikaci učitelů 1. a 2. stupně ZŠ s jasně stanoveným cílem v podobě zajištění zvýšení zejména vertikální prostupnosti mezi kvalifikacemi učitelů. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl výše uvedený vládní návrh novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících předloţen dne 17. 2. 2009 a projednáván jako sněmovní tisk č. 746/0 ze dne 24. 2. 2009. Projednávání návrhu novely bylo zařazeno na pořad 64. schůze sněmovny (říjen 2009). Hlavní prioritou předloţeného návrhu bylo zajištění větší prostupnosti mezi některými kategoriemi pedagogických pracovníků a řešení problematiky nekvalifikovaných pedagogických pracovníků. Novela zákona (viz kapitoly 2.3.1 Novela z. č. 422/2009 Sb. a 2.3.2 Novela z. č. 195/2010 Sb. a příloha č. 2) reagovala na řadu poţadavků z praxe a obsahovala např. ustanovení: a) zvyšující prostupnost v kvalifikacích mezi učiteli prvního stupně základní školy, vychovateli a učiteli mateřské školy způsobem, který dosud v zákoně chybí; b) rozšiřující moţnost získání odborné kvalifikace pro učitele mateřských škol, včetně mateřských škol zřízených pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami; c) zavádějící moţnost zkráceného studia k rozšíření odborné kvalifikace a způsob, jak jím zajistit větší prostupnost mezi kvalifikacemi učitelů absolventů magisterských učitelských studijních programů zaměřených na oba stupně základní školy a střední školu; 14

d) podporující zajištění kvalifikované výuky cizího jazyka na základních i středních školách; e) navrhující, aby na niţším stupni víceletých gymnázií mohli působit i absolventi magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy. (16) Z obsahu kapitol 2.3.1 Novela z. č. 422/2009 Sb. a 2.3.2 Novela z. č. 195/2010 Sb. je ovšem jasně patrné, ţe Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR prošel velmi obsáhlý vládní návrh č. 746 ze dne 26. 1. 2009 ve výrazně změněné podobě a úprava pravidel pro získávání kvalifikace učitelů 1. a 2. stupně ZŠ v podstatě vůbec neproběhla. Poslanci v rámci legislativního procesu poslední novelizace v únoru 2010 vrátili zákon do druhého čtení a na základě tohoto stavu paní ministryně Kopicová návrhy na ustanovení nových podmínek pro splnění kvalifikačních předpokladů vyškrtla. Po této změně prošel na 75. schůzi ve třetím čtení návrh v březnu 2010 velmi hladce poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a byl vyhlášen 21. 5. 2010 ve sbírce zákonů. Novelizace zákona tak, aţ na jednu výjimku, přinesla změny, které se kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti pedagogických pracovníků v podstatě netýkají. Výše uvedenou výjimkou je 32 písmeno c) upravující splnění kvalifikačních předpokladů učitelů odborných předmětů v kontextu doby vzniku pracovněprávního vztahu a neexistujících magisterských studijních programů pro vyučované předměty, skupiny předmětů nebo obory. Podstata rozdílu je v textu označena modrou barvou. 32 písmene c) : "Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona c) jestliže v době vzniku základního pracovněprávního vztahu neuskutečňovaly vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto případě se získáním nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru považuje předpoklad odborné kvalifikace pro pracovněprávní účely za splněný." V předcházejícím znění zákona k 1. 1. 2010 byla odlišná formulace zaloţená na aktuální nabídce VŠ akreditovaných programů. Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona 15

c) jestliže vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole neumožňují přístup k vysokoškolskému vzdělání v akreditovaném studijním programu příslušného studijního oboru; v tomto případě je postačující získání nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru. Z ustanovení 32 písm. c) vyplývá, ţe přímou pedagogickou činnost můţe vykonávat učitel odborných předmětů, který nesplňuje odbornou kvalifikaci, jestliţe vysoké školy neuskutečňovaly v době vzniku jeho pracovněprávního vztahu odpovídající vzdělání v magisterském studijním programu v tomto případě je postačující nejvyšší moţné dosaţitelné vzdělání. Získáním nejvyššího dosaţitelného vzdělání se předpoklad odborné kvalifikace povaţuje za splněný. Cílem této právní úpravy je zamezit zpochybňování výkonu přímé pedagogické činnosti těchto učitelů, kteří ač dosáhli nejvyššího moţného vzdělání v příslušném oboru, byli podle právní úpravy v zákoně o pedagogických pracovnících povaţováni za nekvalifikované. (10) Otázkou zůstává jakým způsobem dokladovat neexistenci magisterského studijního programu. Centrální databáze s minulou a aktuální nabídkou VŠ studijních programů neexistuje. Obecně platným postupem je patrně nutnost kontaktovat studijní oddělení jednotlivých vysokých škol, případně tyto informace zjišťovat z jejich webových stránek. Nejzásadnějšími změnami, které přinesla poslední novelizace tak jsou: a) úprava pracovní doby a přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků (nabytí účinnosti 1. 7. 2010) b) rozsah, výkon a způsob odměňování přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah (nabytí účinnosti 1. 7. 2010) 2.3.3 NÁVRH NOVELY ZÁKONA 563/2004 SB. PRO ZÍSKÁVÁNÍ KVALIFIKACE UČITELŮ 1. STUPNĚ ZŠ Návrh novely zákona byl připraven na základě poţadavků vycházejících z praxe s cílem zvýšení kvalifikovanosti výuky na všech stupních a typech škol. Mezi návrhy se objevila celá řada opatření (zvýšení vertikální prostupnosti a vyuţitelnosti učitelů různých stupňů škol, změny parametrů rozšiřujícího studia, úprava poţadavků splnění kvalifikačních předpokladů), která byla navrţena v souladu s výše uvedeným cílem. V podstatě proti smyslu celého návrhu novely byla naprostá většina navrţených opatření vyjmuta. Z důvodu vývoje legislativního procesu a rozsáhlých změn návrhu novelizace ke změně znění zákona tak k podstatné změně vůbec 16

nedošlo. Návrh novely je do textu práce zařazen z důvodu moţnosti porovnat její vliv na míru kvalifikovanosti učitelů ZŠ v případě jejího schválení. Vládní návrh č. 746 ze dne 26. 1. 2009 předkládal řadu změn v kategorii získávání kvalifikačních předpokladů pro učitele 1. stupně ZŠ. Úplné znění přílohy vládního návrhu novelizace je k dispozici v příloze č. 2. Text označený modrou barvou byl součástí vládního návrhu, který se nepodařilo prosadit. 12. V 7 odstavec 1 zní: (1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem a) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, b) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na pedagogiku předškolního věku a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, c) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo zkráceným studiem k rozšíření odborné kvalifikace podle 22 odst. 2 (dále jen zkrácené studium k rozšíření odborné kvalifikace ), d) podle 12 a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na oborovou didaktiku prvního stupně základní školy jen pro výuku cizího jazyka, e) podle 8 odst. 1 písm. a) až c) a pedagogickou praxí spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti na prvním stupni základní školy po dobu nejméně10 let, nebo f) podle odstavce 2 písm. a). (12) 17

Komentář k návrhu novely bod 12: a) Navrhuje se zajistit větší prostupnost (a vyuţitelnost) mezi učiteli absolventy magisterských učitelských studijních programů absolvováním tzv. zkráceného studia k rozšíření odborné kvalifikace, které budou realizovat v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků vysoké školy, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a organizace zřizované Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy za účelem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Absolventu magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ nebo na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ a SŠ postačí ke splnění odborné kvalifikace učitele prvního stupně ZŠ absolvovat výše zmíněné zkrácené studium podle 22 odst. 2 zákona - podle stávající právní úpravy musí absolvent magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ, který chce učit na prvním stupni, absolvovat buď studium k rozšíření odborné kvalifikace (tzv. rozšiřující studium ) v programu celoţivotního vzdělávání realizovaného VŠ, anebo bakalářský studijní program zaměřený na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ, b) na prvním stupni základních škol je povinná výuka cizího jazyka (jiţ ve třetím ročníku), a proto je třeba zajistit, aby cizí jazyk mohli kvalifikovaně vyučovat učitelé, kteří splňují odbornou kvalifikaci pro výuku jazyků na druhém stupni ZŠ, neboť absolventi magisterských studijních programů zaměřených na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ nejsou vţdy dostatečně jazykově vybaveni pro tyto učitele bude postačující doplnit si vzdělání v programu celoţivotního vzdělávání zaměřeném na oborovou didaktiku prvního stupně základní školy, c) novou moţností, která bude postačující pro práci učitele prvního stupně ZŠ, je magisterský studijní program zaměřený na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ s desetiletou praxí na prvním stupni základní školy. (12) 2.3.4 NÁVRH NOVELY ZÁKONA 563/2004 SB. PRO ZÍSKÁVÁNÍ KVALIFIKACE UČITELŮ 2. STUPNĚ ZŠ Vládní návrh č. 746 ze dne 26. 1. 2009 předkládal řadu změn v kategorii získávání kvalifikačních předpokladů pro učitele 2. stupně ZŠ. Úplné znění přílohy vládního návrhu novelizace je k dispozici v příloze č. 2. 13. V 8 odst. 1 písmeno d) zní: d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, 18

a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy,. Komentář návrhu novely k bodu13: Zákon o pedagogických pracovnících v 8 odst. 1 písm. d) připouští, aby na druhém stupni ZŠ mohli působit absolventi neučitelských magisterských studijních programů, kteří si doplní ke své jiţ získané odborné způsobilosti ještě i způsobilost pedagogickou, studiem v oblasti pedagogických věd (tzv. doplňujícím pedagogickým studiem ), a to buď v programu celoţivotního vzdělávání, nebo v bakalářském studijním programu. Stávající právní úprava připouští pouze doplňující pedagogické studium zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, coţ se v praxi ukázalo jako nevyhovující, a proto se navrhuje, aby na druhém stupni ZŠ mohli působit absolventi výše uvedených magisterských studijních programů s doplňujícím pedagogickým studiem zaměřeným na přípravu učitelů střední školy. Navrhovaná změna tak zajišťuje větší prostupnost mezi učiteli střední školy a druhého stupně základní školy a koresponduje téţ s ustanovením 8 odst. 1 písm. c), podle kterého mohou působit na druhém stupni základní školy absolventi magisterských studijních programů zaměřených na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy. (12) 14. V 8 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy,. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). Komentář k návrhu novely bod 14: Navrhovaná změna je reakcí na poţadavky z praxe, aby na druhém stupni základních škol mohli působit i absolventi magisterského studijního programu zaměřeného na speciální pedagogiku pro učitele, kteří si svoji odbornou kvalifikaci 19

rozšíří vzděláním v bakalářském studijním programu nebo v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou, v obou případech zaměřených na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy. Dosavadní právní úprava připouštěla toto studium pouze u absolventů magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů prvního stupně viz ustanovení 7 odst. 1 písm. d). (12) 15. V 8 odst. 1 písmeno f) zní: f) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo zkráceným studiem k rozšíření odborné kvalifikace, nebo pedagogickou praxí spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti na druhém stupni základní školy po dobu nejméně 10 let, nebo. Komentář návrhu novely bod 15: Navrhuje se, aby si učitelé absolventi magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ mohli doplnit odbornou kvalifikaci pro práci učitele druhého stupně ZŠ absolvováním zkráceného studia k rozšíření odborné kvalifikace - podle současné právní úpravy musí absolvovat tzv. rozšiřující studium v programu celoţivotního vzdělávání na VŠ, případně bakalářský studijní program zaměřený na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ. Postačující bude téţ desetiletá praxe na druhém stupni základní školy. (12) 3 KVALIFIKOVANOST UČITELŮ V ČESKU Nekvalifikovaný učitel je ve smyslu zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění ten, který nesplňuje poţadavky odborné kvalifikace pro výkon konkrétní pedagogické činnosti. Poměrně významným metodologickým problémem, který můţe zasahovat do výsledků statistických šetření, je skutečnost, ţe pojem aprobace a aprobovanost výuky není v ţádném právním předpisu definován a různě se pouţívá v mnoha významech a souvislostech. Aktuální stav je takový, ţe kaţdý kvalifikovaný učitel, který splňuje zákonem předepsanou odbornou kvalifikaci vyučuje kvalifikovaně bez 20

ohledu na oborovou předmětovou specifikaci (aprobaci). Jinak řečeno: kaţdý kvalifikovaný učitel ZŠ kvalifikovaně vyučuje jakýkoli všeobecně vzdělávací předmět ZŠ. Například kvalifikovaný vyučující druhého stupně ZŠ aprobovaný v předmětech matematika a zeměpis kvalifikovaně vyučuje tělesné výchově či přírodopisu. (17, 18) Nekvalifikované učitele je moţno rozdělit do několika základních kategorií: a) učitelé, kteří nemají dosaţený potřebný stupeň a typ vzdělání (např. poţadované vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském studiu v případě učitelů základní školy); b) učitelé, kteří mají dosaţený potřebný stupeň v oblasti odborného vzdělání, ale chybí jim vzdělání v oblasti pedagogických věd, pedagogiky, nebo speciální pedagogiky (tzv. pedagogická způsobilost); c) učitelé, kteří mají dosaţený potřebný stupeň a typ vzdělání pro určitý druh a stupeň školy, ale chybí jim poţadovaná kvalifikace pro jiný stupeň školy (např. učitel 2. stupně základní školy, který nemá kvalifikaci k výuce na 1. stupni základní školy), nebo nemají odbornou kvalifikaci k výuce některých předmětů (všeobecně vzdělávací a odborné předměty na střední škole), nebo jim chybí odborná kvalifikace k výuce ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. (19, 20, 21) Ze znění zákona a vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, v platném znění, vyplývá, ţe zatímco učitelé spadající do kategorií označených výše písmeny b) a c) si mohou chybějící kvalifikaci doplnit v rámci DVPP, učitelé v kategorii a) nikoliv, neboť potřebné magisterské studium vedoucí ke zvýšení stupně vzdělání nepatří mezi DVPP. Podle stávající právní úpravy musejí pedagogičtí pracovníci, kteří nesplňují odbornou kvalifikaci, zahájit nejpozději do konce roku 2014, tj. do deseti let od účinnosti zákona, studium k jejímu získání (výjimku mohou podle zákona představovat pouze ti učitelé, kteří k 1. 1. 2005 dosáhli 50 let věku a na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázali schopnost výkonu poţadované přímě pedagogické činnosti). (22) Za účelem zisku dat o aktuálním stavu realizovalo MŠMT ve spolupráci s ÚIV na podzim roku 2009 detailní šetření (19, 23) ohledně analýzy stavu kvalifikovanosti učitelů všech stupňů škol. Průzkum, kterého se zúčastnilo 8 554 škol z celého Česka, přinesl celou řadu údajů o struktuře a vzdělávacích potřebách nekvalifikovaných učitelů. Výsledky provedeného šetření ukazují, ţe kvalifikovanost 21

učitelů regionálního školství se v kategoriích MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ ve srovnání s rokem 2005 nijak výrazně nezměnila a v současné době zde pracuje asi 13 % učitelů bez potřebné kvalifikace. V kategoriích prvního stupně ZŠ a SŠ se situace mírně zlepšila, opačný trend je moţno pozorovat u škol mateřských. Hlavní závěry provedené studie: Kvalifikovanost učitelů roste úměrně s velikostí školy. Nejvíce nekvalifikovaných učitelů v MŠ a na ZŠ je ve věkové kategorii do 35 let. V regionálním měřítku je nejvíce nekvalifikovaných učitelů na ZŠ v regionu NUTS 2 Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) a kraji Středočeském. (viz příloha č. 26) Niţší míra kvalifikovanosti existuje u škol s neveřejným zřizovatelem. Ve školách s neveřejným zřizovatelem je podstatně více učitelů, kteří si doplňují kvalifikaci. Podíl učitelů, kteří zahájili studium k doplnění chybějící kvalifikace, se v závislosti na druhu a typu školy pohybuje mezi 25 35 % z celkového počtu nekvalifikovaných. Středoškolsky vzdělaní učitelé tvoří asi 50 % nekvalifikovaných učitelů ZŠ a SŠ. (19) Nejčastěji uváděnou překážkou v zahájení studia jsou: Nedostatečná nabídka a kvalita vzdělávacích programů v příslušných regionech, zejména ve formách, které se dají skloubit se zaměstnáním. Nedostatek finančních prostředků. Nedostatek času. Nedostatečná motivace (nízký plat, nízká míra motivace kariérním systémem). Náročné přijímací řízení na VŠ pro obory učitelství MŠ a 1. stupně ZŠ v oblasti TV a HV. Výsledky šetření MŠMT a ÚIV je moţno doplnit o údaje z výroční zprávy ČSI za školní rok 2008/2009, která ukazuje na poměrně velké rozdíly v kvalifikovanosti učitelů jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů (viz příloha č. 12) a konstatuje přetrvávání vysokých segmentových rizik v zajištění výuky některých předmětů kurikula. V celkovém pohledu je asi 15 % nekvalifikovaných učitelů, přičemţ údaje nezahrnují učitele VOŠ (viz příloha č. 13). (24) 22

Zcela určitě je nutné upozornit na podstatné rozdíly v údajích, které v kategorii kvalifikovanosti učitelů uvádí ÚIV (viz příloha č. 26) a ČŠI (viz přílohy č. 12 a 13). Značné diference jsou patrně způsobeny rozdílnou metodikou zisku, zpracování a vyhodnocení údajů. Příloha č. 26 Nekvalifikovanost učitelů na základních a středních školách - podle krajů (šk. rok 2008/09) Zdroj: ÚIV Na základě uvedené analýzy (19) byl vypracován soubor doporučení týkajících se přípravy projektů zaměřených na podporu doplňování a rozšiřování kvalifikovanosti učitelů v oblasti regionálního školství. Vyuţití prostředků ESF pro více neţ 15 000 nekvalifikovaných učitelů je navrhováno ve dvou variantách: a) Podporou inovací vysokoškolských studijních programů zaměřených na učitelství a pedagogiku, zejména rozšiřováním nabídky kombinovaného studia. b) Přímou finanční podporou, směřovanou prostřednictvím vysokých škol a zařízení DVPP učitelům doplňujícím si kvalifikaci v rámci celoţivotního vzdělávání a studia pedagogiky. Realizace obou forem podpory je podmíněna jednáním se zástupci vysokých škol připravujících budoucí učitele. Předmětem těchto jednání by měla být rovněţ problematika přijímacího řízení, moţnosti dalšího rozšiřování nabídky kombinované formy studia nebo moţnosti zapojení vysokých škol do informačního systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. (25, 26) 23

3.1 KVALIFIKOVANOST PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ KARLOVARSKÉHO KRAJE Podle dostupných zdrojů je odborná kvalifikace pedagogických pracovníků dlouholetým přetrvávajícím problémem Karlovarského kraje, přestoţe je mu věnována ze strany ředitelů škol i samotného Karlovarského kraje náleţitá pozornost. Karlovarský kraj, je spolu s krajem Ústeckým regionem s nejniţší mírou kvalifikovanosti pedagogických pracovníků vůbec. Jiţ tradičně je nejméně nepříznivý stav v odborné kvalifikaci v mateřských školách, kde ve školním roce 2009/2010 působilo 88,99 % kvalifikovaných učitelů, coţ představuje mírný pokles oproti předcházejícímu školnímu roku. Pokud se týká odborné kvalifikace učitelů v ostatních druzích škol, zaujímá Karlovarský kraj v mezikrajovém srovnání poslední místo, a to se zhruba 10% rozdílem od předposledního Ústeckého kraje - situace v regionu NUTS 2 Severozápad je tedy výrazně nepříznivá. To, ţe v základních školách došlo mezi školními roky 2006/2007 a 2009/2010 ke zlepšení kvalifikovaného obsazení zhruba o 3,6 % a ve středních a vyšších odborných školách o 3,2 %, ţádným zásadním způsobem problém nedostatku kvalifikovaných učitelů neřeší. V posledních letech se také příliš nemění struktura chybějících aprobací, dokonce je moţno konstatovat, ţe ve školách jiţ chybí učitelé všech oborů a aprobací, zejména však cizích jazyků, anglického, ale i německého, informatiky, odborných předmětů, fyziky, matematiky, chemie, českého jazyka, zeměpisu, výtvarné výchovy, hudební výchovy, přírodopisu, ale i dalších předmětů. V kategorii středních a vyšších odborných škol je nejhorší situace u učitelů odborných předmětů, kde kvalifikační předpoklady splňuje pouze 58,66 % učitelů a 55,66 % učitelů odborného výcviku a praktického vyučování. Přes tuto skutečnost je nutno kladně hodnotit nejvyšší míru zvýšení kvalifikovanosti, a to o 14,02 %. Naprostý nedostatek je učitelů s odbornou kvalifikací pro vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami speciálních pedagogů. Tento konstatovaný dlouhodobě nepříznivý stav v zajištění kvalifikované výuky ve školách v Karlovarském kraji je ovlivněn zejména absencí vysoké školy s pedagogickým zaměřením v regionu, omezenou nabídkou pedagogických studií v kombinované nebo distanční formě, která by umoţňovala doplnění si odborné kvalifikace stávajícím nekvalifikovaným učitelům. Dalším faktorem částečně způsobujícím nedostatek kvalifikovaných učitelů ve školách je jistě také stále se zvyšující náročnost učitelského povolání, která je ovlivněná rovněţ 24

skladbou obyvatelstva v našem kraji a jeho vzdělanostní strukturou. Velkým problémem je také nepříznivá věková struktura pedagogických sborů. (27, 28, 29) Karlovarský kraj, veden snahou napomoci ke zlepšení situace, jednal s některými pedagogickými fakultami o moţnosti zřízení odloučeného pracoviště. Prozatím se po sloţitých jednáních podařilo zástupcům kraje dohodnout s Pedagogickou fakultou Západočeské university v Plzni otevření nultého ročníku magisterského studijního program v oblasti pedagogických věd zaměřeného na přípravu učitelů 1. stupně ZŠ, který bude realizován jako dvouletý kurz celoţivotního vzdělávání, který byl zahájen dne 4. září 2010. Po úspěšném ukončení kurzu a přijetí do řádného magisterského studia bude za splnění daných podmínek absolventům umoţněno pokračovat ve studiu třetího ročníku. (28) Karlovarský kraj jako jediný v České republice nezřizuje ţádnou organizaci pro zajištění dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, proto školy a školská zařízení vyuţívají nabídky jiných veřejných i soukromých vzdělávacích institucí v kraji i mimo něj. V Karlovarském kraji jsou to zejména Národní institut dalšího vzdělávání krajské pracoviště Karlovy Vary a Pedagogické a vzdělávací centrum Karlovarského kraje, o.p.s. NIDV je příspěvkovou organizací MŠMT. Klíčovou činností organizace je další vzdělávání pedagogických pracovníků. Oproti jiným organizacím, které se zabývají podobnou činností, má výhodu celostátní působnosti a velmi široké lektorské základny. NIDV realizuje vzdělávací programy s podporou MŠMT (celostátní priority) a Evropského sociálního fondu (individuální projekty národní, individuální projekty ostatní, grantové projekty). Nabízí semináře, které vycházejí z potřeb pedagogů jednotlivých krajů. NIDV - krajské pracoviště Karlovy Vary ve školním roce 2008/2009 realizoval celkem 86 vzdělávacích programů zejména v rámci dalšího průběţného vzdělávání v oblasti managementu, předškolního, základního, středního, jazykového vzdělávání atd. (30) V kontextu realizovaného výzkumného šetření je součástí kapitoly i stručný přehled o ZŠ Karlovarského kraje v kategoriích celkového počtu a zřizovatele. Na území Karlovarského kraje je pouze 9 ZŠ, které mají jiného zřizovatele neţ obec. Jedná se o ZŠ a MŠ při Lázeňské léčebně Mánes Karlovy Vary, ZŠ a MŠ při nemocnici Karlovy Vary a ZŠ a MŠ při dětské lázeňské léčebně Lázně Kynţvart, ZŠ a MŠ praktická Karlovy Vary, ZŠ praktická a speciální Ostrov, ZŠ praktická Ţlutice, které jsou zřizovány Karlovarským krajem a 3 soukromá zařízení: Svobodnou chebskou školu, ZŠ a gymnázium s.r.o v Chebu a 1. soukromou ZŠ Karlovy Vary, 25

s.r.o., Gymnázium, ZŠ, MŠ Mánesova, s.r.o v Sokolově. Specifikace výběru ZŠ do reprezentativního vzorku v kapitole 4.7.2 Vyhodnocení dotazníku. 4 VÝZKUMNÁ ČÁST Výzkumná část práce je koncipována jako empirické, aplikované, akční výzkumné šetření na rozhraní kvantitativního a kvalitativního metodologického přístupu k řešení problému. Kvantitativní znaky: vymezení předmětu šetření, stanovení a ověřování dílčích tvrzení, dotazníkové šetření, statistické metody sběru a vyhodnocení dat. Kvalitativní znaky: přístup se snahou popsat jevy a stavy v jejich jedinečnosti, subjektivní povaha výsledků. Základem výzkumné části je dotazníkové šetření (kapitola 4.6.1 Dotazníkové šetření, podkapitola 4.6.1.3 Vlastní dotazník, přílohy č. 9 a 10) vytvořené v úzké vazbě na stanovené cíle práce (viz kapitola 1 Cíle práce). Interpretace získaných údajů je základním předpokladem moţnosti stanovení hlavního výstupu v podobě predikce stavu kvalifikovanosti učitelů ZŠ pro období po 1. lednu 2015. Konstrukční osou výzkumného šetření je dotazník, soubor otázek a odpovědí, které by měly, ve vzájemné vazbě a v souladu se stanoveným cílem práce, prezentovat jistý rámec pro vlastní realizaci, sběr, hodnocení a interpretaci výsledků: A, Jaký je předmět výzkumu (co budeme zkoumat)? Kvalifikovanost učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje. Podmínky a moţnosti VŠ studia učitelů v kombinované formě vedoucího ke splnění kvalifikačních předpokladů pro nekvalifikované učitele ZŠ Karlovarského kraje v kontextu zákona č. 563/2006 Sb., v platném znění. B, Jak budeme zkoumat (jaký je postup výzkumu)? Nestandardizovaný dotazník vlastní produkce s otevřenými i uzavřenými otázkami v elektronické podobě (viz podkapitoly 4.6.1.1 Prostředí realizace, systém dotazování, respondenti a 4.6.1.2 Tvorba dotazníku). C, Kdo bude tazatelem (respondentem) výzkumu? Reprezentativní vzorek učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje. D, Proč budeme výzkum provádět (jaké jsou důvody realizace výzkumu)? Z důvodu moţnosti stanovit prognózu naplnění podmínek odborné kvalifikace 26