SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ VE SLÉVÁRNÁCH

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ VE SLÉVÁRNÁCH THE PRESENT STATE OF SOLUTION THE PROBLEMS OF CONTINUOUS INVESTIGATION INTO COSTS AT THE FOUNDRIES a Václav Kafka a Jaroslav Šenberger b Alena Ledvoňová c Jana Vévodová c RACIO & RACIO, Vnitřní 72, 7514 Orlová, ČR, vaclav.kafka@iol.cz b Katedra slévárenství, FS, VUT Brno, Technická 4, Brno, ČR, senb@pime.fme.vutbr.cz c Katedra metalurgie, FMMI, VŠB TU Ostrava, 17. listopadu 15, 708, Ostrava Poruba, ČR, alena.ledvonova.fmmi@vsb.cz, jana.vevodova.fmmi@vsb.cz Abstrakt V příspěvku je popsán současný stav operativního sledování a řízení nákladů v českých slévárnách.u prací zaměřených na sledování nákladů při výrobě tekutého kovu se prověřila možnost uplatnění této metody u kupolových pecí na příkladu Slévárny ZPS ve Zlíně. V oblasti uplatnění této metody u pevné fáze je podána informace o výsledcích ze slévárny Třinec,.a.s. Dále první výsledky ze šetření ze slévárny NOVÁ HUŤ a.s. Zevrubně jsou posouzeny závěry studie provedené v této oblasti z roku 2002 ve slévárnách ČKD MOTORY a.s. Hradec Králové, UNEX Uničov a.s.,a METAZ Týnec nad Sázavou a.s., Abstract This contribution described the present state of operative examination and control of costs in the Czech foundries. Within studies focused on monitoring of costs with melting metal was examined possibilities use of the method for cupola furnace in the foundry ZPS Zlín. In the field of use this method for manufacture of castings was given information about results of foundry Třinec (joint-stock company) and first results of investigation of foundry NOVÁ HUŤ Ostrava (joint-stock company). The conclusions arrived at this field in the year 2002 were considered at following foundries: ČKD MOTORY, Hradec Králové, UNEX Uničov, METAZ Týnec nad Sázavou. 1. ÚVOD Rigorózním požadavkem našeho slévárenství je mít spotřebu nákladů pod kontrolou. Vhodnou metodou, která může přispět k plnění tohoto cíle je průběžné sledování nákladů. Je známo, že v oblasti tekuté fáze byla podobná metoda vyvinuta, odzkoušena a ve dvou slévárnách a jedné ocelárně se již několik roků provozně využívá. Princip metody spočívá v tom, skutečné náklady jednotlivých taveb se bezprostředně po ukončení tavby poměřují se standardem a vzniklá odchylka se následně analyzuje. 1

1. UPLATNĚNÍ METODY SLEDOVÁNÍ A ŘÍZENÍ NÁKLADŮ VÝROBY U TEKUTÉ FÁZE V oblasti operativního řízení nákladů výroby tekuté fáze je metoda průběžného sledování a řízení nákladů taveb zavedena a ověřena u elektrických obloukových (EOP) a indukčních pecí (IP) a kyslíkových konvertorů (KK) již několik roků. Např. náklady taveb na EOP a zařízeních sekundární metalurgie se průběžně sledují a vyhodnocují v elektroocelárně (vyrábějící tekutý kov převážně pro slévárnu) ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou [1]. Dále se sledují náklady taveb na konvertorech, pánvové peci a zařízení plynulého odlévání oceli v Ocelárně I ve VÍTKOVICE STEEL [1]. Rovněž se používá v podmínkách slévárny PSP Přerov na indukčních a obloukových pecích [2]. Dalším významným agregátem výroby tekuté fáze ve slévárnách je kupolová pec. U tohoto tavícího agregátu se v poslední době posuzuje možnost jejího uplatnění. 1.1 Nové poznatky v oblasti sledování nákladů na kupolových pecích ve slévárně ZPS, a.s. Zlín [14] Cílem práce bylo zjistit, zda existuje u kupolových pecí potenciální prostor pro nákladové úspory. Tyto náklady by mohly být následně s pomocí metody průběžného sledování nákladů taveb sníženy. Dále jsme se rozhodli posoudit, zda u tohoto tavícího agregátu je možné také uplatnit zavedenou metodu průběžného sledování nákladů. Na existenci potenciálního nákladového prostoru usuzujeme z variability (měnlivosti) nákladové výše u výběrového souboru taveb. K tomu je nezbytné v prvé řadě stanovit náklady vynaložené na výrobu jednotlivých taveb. A následně tyto hodnoty podrobit statistické analýze. Výběr souboru taveb Základní jednotkou sledování byla ukončená tavba na kupolové peci, která je ohraničena začátkem nasazením pece (asi v 16 hodin každý den) a koncem tavby (mezi 2 až hodinou v noci) následujícího dne. Tzn. že každá tavba trvá max. 11 hodin. Bylo hodnoceno celkem 16 taveb na kupolové peci, které byly vybrány z původních 147 taveb. Provedlo se nejen statistické hodnocení jednotlivých položek taveb, ale také byly sestaveny časové řady vybraných hodnot a sestrojeny histogramy četností. Byly také posuzovány i možné závislosti mezi šetřenými veličinami. Variabilita nákladů taveb byla porovnávána s měnlivostí ukazatelů taveb u odlišných tavících agregátů. Kalkulační vzorec neúplných vlastních nákladů Při stanovení kalkulačního vzorce byly respektovány zvyklosti slévárny. Navržený kalkulační vzorec sestával z jednotlivých položek na kovovou vsázku, kovové přísady, nekovové přísady a zpracovací náklady (dmýchaný kyslík) Při sestavování kalkulace byla použita metoda neúplných vlastních nákladů []. Z uvedeného členění kalkulačního vzorce vyplývá, že námi definované neúplné vlastní náklady odpovídají celkovému součtu vsázkových komponent a zpracovacích nákladů (spotřeba kyslíku). Kromě sledování nákladů taveb byla posuzována také hmotnost vytavené tekuté fáze u jednotlivých taveb a předváha. Vybrané výsledky Posuzované neúplné vlastní náklady (NVN) činí 4 89,1 Kč/t. Minimum NVN je 4 705 Kč/t, maximum 5 257,1 Kč/t a je tedy v pásmu 552,1 Kč, což udává variační rozpětí. Variační rozpětí vztaženo na průměrné NVN činí 11,2 %. Interval spolehlivosti průměrných NVN (na úrovní 95 %) se pohybuje v rozmezí 4 875,2 4 911,0 Kč/t (dáno confidencí 17,9 Kč/t). 2

Variabilita hodnot NVN je relativně nízká variační koeficient udává 2,2 %. Vyšší je u nákladů kovové vsázky celkem (2,8 %), které činí z NVN 78 %. Dále následují nekovové přísady (6,4 %) - jejich podíl na NVN je více než 17 %. Nejvyšší variabilita se dosahuje u kovových přísad (19,7 %) s podílem na NVN 4,5 %. Z uvedeného vyplývá, že variabilita dílčích položek NVN je vyšší až vysoká. Za pozoruhodné považujeme porovnávání NVN v jednotlivých dnech v týdnu. Zjistilo se například, že NVN taveb vyrobených v pondělí (4950,9 Kč/t) jsou (na úrovní významnosti 95%) odlišné od úterý (4874,7 Kč/t), středy (4874,6 Kč/t) a čtvrtka (4856,8 Kč/t). To vše jsou podněty pro další posuzování uvedeného problému. Dále uvedeme příklady šetřených závislostí. V grafu 1 je znázorněna měnlivost neúplných vlastních nákladů během kampaně. V grafu 1 jsou uvedeny náklady taveb v kampani od 8.1 do 26.7. 2002. 5 00 Graf 1 - Časová řada neúplných vlastních nákladů taveb během jedné kampaně (od 8.1. do 26.7.2002) 5 200 5 100 5 000 NVN [Kč/t] 4 900 4 800 4 700 4 600 y = -1,589x + 4985, r = 0,4151 4 500 4 400 8.1. 10.1. 15.1. 17.1. 22.1. 24.1. 29.1. 1.1. 5.2. 7.2. 12.2. 18.2. 20.2. 22.2. 26.2. 4.. 6.. 8.. 12.. 18.. 20.. 22.. 27.. 2.4. 4.4. 8.4. 10.4. 12.4. 16.4. 18.4. 22.4. 24.4. 26.4. 0.4. 7.5. 14.5. 16.5. 20.5. 22.5. 24.5. 28.5. 0.5. 4.6. 7.6. 14.6. 18.6. 20.6. 24.6. 26.6. 29.6. 10.7. 12.7. 17.7. 19.7. 22.7. 24.7. 26.7. Datum tavby Z grafu 1 je patrný pokles nákladů během kampaně. Největší vliv vykazuje zejména postupná změna skladby vsázky během kampaně. Skladba vsázky se mění v závislosti na opotřebení (úbytku) výdusky v nístěji a tím zvětšení průměru této části kupolové pece (snižuje se tavící výkon a zvyšuje se nauhličení) [4]. V grafu 2 je následně posuzována nákladová změna vlivu spotřeby kovových přísad (FeSi) na tunu taveniny. Zde je patrný strmý vzestup nákladů na počátku kampaně a jejich následné zvyšování. Nejprve byla hodnocena lineární závislost. Zjistilo se však, že zkoumané závislosti lépe vystihuje logaritmická funkce s poměrně vysokým korelačním koeficientem (r = 0,871). Jak již bylo uvedeno, vsázka se mění v závislosti na opotřebení výdusky kupolové pece. To znamená, že na počátku kampaně se používá více cenově dražšího surového železa (housky - které obsahují více uhlíku a křemíku) a méně ferosilicia. Naopak ke konci kampaně se do vsázky dává více šrotu (méně uhlíku) a přidává se ferosilicium. Graf 1 napovídá, že varianta vsázky se šrotem a FeSi je nákladově příznivější. Významnost závislosti vzhledem k výši korelačního koeficientu (r = 0,4151) nebyla potvrzena.

Náklady na kovové přísady [Kč/t] 00 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 Graf 2 - Časová řada nákladů na kovové přísady během jedné kampaně taveb (od 8.1. do 26.7.2002) y = 5,959Ln(x) + 91,111 r = 0,871 8.1. 10.1. 15.1. 17.1. 22.1. 24.1. 29.1. 1.1. 5.2. 7.2. 12.2. 18.2. 20.2. 22.2. 26.2. 4.. 6.. 8.. 12.. 18.. 20.. 22.. 27.. 2.4. 4.4. 8.4. 10.4. 12.4. 16.4. 18.4. 22.4. 24.4. 26.4. 0.4. 7.5. 14.5. 16.5. 20.5. 22.5. 24.5. 28.5. 0.5. 4.6. 7.6. 14.6. 18.6. 20.6. 24.6. 26.6. 29.6. 10.7. 12.7. 17.7. 19.7. 22.7. 24.7. 26.7. Datum taveb (rok 2002) Porovnání zjištěné variability nákladů na KP s jinými agregáty Snahou bylo také porovnat variabilitu nákladů taveb na kupolové peci s měnlivostí nákladů na odlišných výrobních agregátech - EOP, IP a KP [2, 5, 6]. Bylo zjištěno, že variabilita nákladů na KP v ZPS Zlín je v porovnání s ostatními na střední úrovni variační koeficient je 2,2 % (variabilita u ostatních tavících agregátů se pohybovala od 0,6 % do 4,1 %). Dále jsme orientačně porovnali variabilitu předváh u různých výrobních agregátů. V porovnání s ostatními agregáty můžeme konstatovat, že předváha je také na střední úrovni 1,6 % (variabilita u porovnávaných tavících agregátů se pohybovala od 0,8 % do 2,8 %). Závěr z hodnocení taveb na kupolové peci Šetření prokázalo, že na KP existuje významný potenciální nákladový prostor využitelný pro úspory. Zjištěné skutečnosti dále vedou k závěru, že zavedení metody průběžného sledování nákladů jednotlivých taveb v podmínkách slévárny ZPS a.s. Zlín by mohlo aktivovat část možných nákladových úspor. Ze šetření také vyplývá, že pro kupolovou pec bude vhodné a účelné zavést metodu průběžného sledování neúplných vlastních nákladů. Cílem naší práce v oblasti slévárenství je vyvinout a aplikovat metodu průběžného sledování nákladů využívanou u tekuté fáze také u pevné fáze. Tedy průběžně posuzovat neúplné vlastní náklady vyráběných odlitků. 2. UPLATNĚNÍ METODY SLEDOVÁNÍ A ŘÍZENÍ NÁKLADŮ U VÝROBY PEVNÉ FÁZE ODLITEK Opět první úlohou je posouzení nákladové měnivosti tedy stanovení potenciálního nákladového prostoru, který lze částečně aktivizovat. Pozoruhodné práce v oblasti měnlivosti nákladů byly prováděny ve slévárně Třinec a.s. 4

2.1 Posouzení měnlivosti nákladů vybraných odlitků v podmínkách Sléváren Třinec a.s. Náklady odlitků ve Slévárnách Třinec jsme posuzovali s využitím zavedeného systému SAP R a controllingové metody COST SQL. Šetřili jsme variabilitu devíti odlitků podle jednotlivých měsíců v roce [7, 8]. Postup řešení úkolu Hodnocení nákladů odlitků předcházela rozsáhlá statistická šetření. Pro příklad jsou uvedeny vybrané histogramy odlitku 1. Obr. 1 (histogram I až IV) je sestaven pro jeden z vybraných odlitků (odlitek1). Jedná se o odlitek z litiny s kuličkovým grafitem vyráběný na slévárně šedé litiny II o hmotnosti 78 kg. Odlitek je formován na ruční formovně a byl vyráběn v jedenácti měsících (leden listopad) sledovaného roku. Prvotní výsledky Dále jsou uvedeny příklady posuzování variability měrných nákladů odlitku. Měrné náklady odlitku jsou dále členěny na přímé náklady (zejména tekutý kov), náklady výrobních fází (formovna a čistírna) a režijní náklady viz. čtyři uvedené histogramy (obr.1). Z grafu vyplývají následující skutečnosti: - V histogramu IV (měrné vlastní náklady odlitku) se hodnoty nákladů v podstatě nevyskytují v okolí aritmetického průměru a mají poměrně velký rozptyl. Zjistilo se, že minimální hodnota činila 8,51 Kč/kg (průměrné měrné vlastní náklady v měsíci březnu). Naproti tomu maximální hodnota 72,25 Kč/kg (průměrné měrné vlastní náklady v měsíci září) byla 1,9 krát vyšší.. Tyto hodnoty mají poměrně vysokou variabilitu (variační rozpětí je,7 Kč/kg, variační koeficient je 22,0 %). - U histogramu II (náklady výrobních fází) je možno pozorovat právě opačnou tendenci. Tedy cca 45% nákladů se nachází v okolí aritmetického průměru. A podíl maximální a minimální hodnoty je tvořen 2, násobkem. - U přímých nákladů (histogramu I) se nachází v okolí aritmetického průměru 64%. Hodnoty v těchto dvou histogramech (I a II) se jeví jako rovnoměrně rozdělené a mají v porovnání s ostatními i mnohem menší rozptyl. V histogramu III (režijní náklady) mají hodnoty sestupnou tendenci, avšak v okolí aritmetického průměru se nachází 7% hodnot. Obr. 1: Histogramy četností hlavních nákladových položek. Počet měsíců (četnost) 8 7 6 5 4 2 1 0 Histogram I: Přímé náklady průměr: 14,6 Kč/kg Počet měsíců (četnost) 6 5 4 2 1 0 Histogram II: Náklady výrobních fází průměr:,6 Kč/kg 7 12 17 22 27 19,7 49,7 59,7 Nákladové třídy [Kč/kg] 29,7 9,7 Nákladové třídy [Kč/kg] 5

Počet měsíců (četnost) 9 8 7 6 5 4 2 1 0 Histogram III: Režijní náklady průměr: 5, Kč/kg Počet měsíců (četnost) Histogram IV: Měrné vlastní náklady odlitku 6 5 4 2 1 0 průměr: 5,4 Kč/kg 9,5 11,5 5,5 7,5 Nákladové třídy [Kč/kg] 8 50 62 74 Nákladové třídy [Kč/kg] 86 Dále nastíníme některé závěry pro stejný odlitek u nákladového střediska formovna. Nákladově se podílí toto středisko 8,5 % z vlastních nákladů odlitku (odlitek 1). Zjistilo se, že měrné náklady ruční formovny odlitku 1 mají v jednotlivých měsících shodný průběh s vlastními náklady odlitku 1. Nejnižší hodnota měrných nákladů formovny odlitku I se vyskytuje v březnu a činí 1,1 Kč/kg. Nejvyšší hodnota je v září - 0,47 Kč/kg. Maximální hodnota je tedy 2,2 násobkem hodnoty minimální. Variační rozpětí 17,7 Kč/kg i variační koeficient 27,9 % jsou poměrně vysoké. Porovnáme-li celkové náklady ruční formovny na všechny odlitky (Kč/měsíc) mají podobný průběh v roce jako měrné náklady odlitku I. Nejnižší hodnota je také v březnu - 1,614 mil.kč, ale nejvyšší je v měsíci listopadu - 2,697 mil. Kč. Tyto náklady nemají velké rozpětí (max. náklady jsou 1,67 násobkem minimálních nákladů). Zajímavý byl závěr posouzení měrných nákladů ruční formovny všech odlitků. Nejnižší hodnota (měrných nákladů ruční formovny všech odlitků) se vyskytuje také v březnu a činí,1 Kč/kg. Nejvyšší hodnota je opět v září - 16,7 Kč/kg. Rozpětí hodnot je opět velké. Maximální hodnota je dokonce 5,04 násobkem hodnoty minimální. Dále byly zkoumány některé závislosti např.: - Závislost měrných nákladů ruční formovny odlitku 1 na měrných nákladech ruční formovny všech odlitků. Závislost se ukázala jako významná - koeficient korelace je 0,82. - Závislost měrných nákladů ruční formovny odlitku 1 na hmotnosti ručně formovaných odlitků 1. Tato závislost se neprokázala jako významná - koeficient korelace je pouze 0,006. Při hodnocení odlitků byla prokázána významná míra variability nákladů. Konkrétní příčiny této vysoké variability dosud nebyly stanoveny. Více napoví v této oblasti prováděné hodnocení celého souboru všech devíti posuzovaných odlitků. Nicméně jisté náznaky se rýsují. Potvrzují to do jisté míry naznačené závislosti. Svůj nemalý podíl bude mít i nerovnoměrně prováděné účtování nákladů v jednotlivých měsících. A jeví se také, že při měsíčním sledování vlastních nákladů bude jejich variabilita objektivně vysoká. V další části je uveden současný stav vývoje metody průběžného sledování nákladů odlitků u projektu, na kterém spolupracovalo několik českých sléváren. 2.2 Problematika průběžného sledování nákladů odlitků v českých slévárnách Na základě spolupráce sléváren ČKD MOTORY Hradec Králové, METAZ Týnec nad Sázavou a UNEX Uničov byl řešen projekt (tak zvaný PROJEKT III), jehož cílem bylo 6

ověření možnosti průběžného sledování skutečných nákladů odlitků [1]. Na základě předchozích prací [12] bylo vytypováno jedenáct významných nákladových položek pro průběžné sledování. Při řešení projektu byl vytvořen nákladový model určený pro průběžné sledování skutečných nákladů, který byl ověřován. Tento systém vychází ze skutečnosti, že během jedné pracovní směny budou s pomocí naturálních ukazatelů, cenových i nákladových konstant stanoveny skutečné náklady vynaložené na jeden či více odlitků stejného druhu. Výběr hlavních nákladových položek průběžného sledování odlitků Pro hodnocení významnosti nákladových položek byly rozděleny všechny sledované nákladové položky do pěti skupin [11,15]. První - velmi vysoká významnost (10 a více procent z materiálových nákladů odlitku), přes vysokou významnost (5-10 %), malou významnost (1-5 %) až k nevýznamným nákladům ( 1 %). Náklady poslední (páté) skupiny byly označeny jako nulové položky pro svou zanedbatelnou hodnotu. Dle práce [11,12] se došlo k závěru, že předmětem sledování by měly být tyto nákladové položky: - hmotnost tekutého kovu na odlití všech odlitků sledovaného typu za posuzovanou směnu, - hmotnost materiálu v odlitku (hrubá hmotnost po odstranění nálitků, vtokové soustavy a po tryskání), - množství formovacích směsí na sledované odlitky, - množství jádrových směsí na sledované odlitky, - spotřeba exoobkladů, - množství nátěrových hmot na sledované odlitky, - spotřeba broků na tryskání, - spotřeba zavařovacích elektrod, - spotřeba brusných kotoučů, - spotřeba acetylénu a kyslíku, - mzdové náklady. Při šetření se vycházelo se ze dvou prací [5,12], které byly v letech 2000 a 2001 řešeny v rámci studií zadaných Českou slévárenskou společností. Na základě toho byl sestaven kalkulační model. Tento model umožňuje stanovit skutečné náklady vyráběného odlitku (nebo více kusů odlitku) za definované časové období (prakticky směnu nebo její část). Kalkulační model byl v provozních podmínkách tří sléváren ověřen [1]. Provozní ověření naprogramovaného modelu v tabulkovém procesoru EXCEL prakticky znamenalo vývoj tří variant modelu a vedlo mimo jiné k zpřesnění jednak vstupních dat použitých pro výpočet, tak i k zpřesnění vlastního propočtu. Prokázalo se, že vyvinutý a naprogramovaný model je funkční. Jeho využití je v deseti oblastech mimo jiné pro průběžné sledování nákladů jednotlivých odlitků. Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že náklady na tekutý kov, formovací směsi a pomocné materiály lze sledovat v podmínkách českých sléváren přímým způsobem (vážením a měřením). U mzdových nákladů se jeví jako účelné sledovat jak u jednicových pracovníků, tak i u režijních a technickohospodářských pracovníků mzdové náklady dle skutečného počtu odpracovaných hodin. Také u dalších posuzovaných faktorů (exoobklady, brousící kotouče apod.) byly ověřeny postupy jejich sledování. Jistým způsobem nedořešeny se ukázaly otázky zjišťování nákladů na energie. 7

Následně začaly práce na další fázi řešení úkolu průběžné sledování nákladů vyráběných odlitků podle výrobních fází. 2. Praktické poznatky v oblasti sledování nákladů ve slévárně NH,a.s. Ostrava Ve slévárně NH a.s. Ostrava se v oblasti průběžného sledování řeší úkoly na formovně a čistírně šedé litiny [9]. Náklady na formovně konkrétně na formovací směsi tvoří nemalou část nákladů slévárny a jsou jednou z hlavních složek nákladů formoven ve slévárnách. V mnoha případech je výše nákladů závislá na druhu používané formovací směsi a způsobu formování. V našem případě se jedná o furanovou formovací směs, která se regeneruje. Hlavním cílem práce je zmapovat a odsledovat spotřebu furanové formovací směsi na formovně Malá Šedá za vytýčené období. Konkrétně se jedná o sledování: - teoretické spotřeby formovací směsi tzn. podle velikosti formovacích rámů (hodnoty získané z evidenčních karet odlitků) nutné pro stanovení standardu, - skutečné spotřeby formovací směsi na základě odečtu spotřeby furanové pryskyřice na kontejneru (spotřeba v litrech), - ztrát formovací směsi zvážené bedny s formovací směsí určenou k regeneraci. Dalším cílem je (zároveň s formovací směsí) zmapovat související aspekty při výrobě odlitků na formovně Malá Šedá (MŠ). Mimo jiné s formovací směsí jsou úzce spjati také pracovníci formíři, kteří při práci danou formovací směs používají. To znamená, že jsme uvažovali také odvedenou práci (mzdy) na středisku Malá Šedá, kde se formují odlitky ze šedé a tvárné litiny. Vlastní postup a metodika řešení Nejprve byla určena dvě období vhodná pro sledování: první - 10. 19. 12. 2002 (celkem osm dnů) a druhé - 20. 1. 1. 200 (doba devět dnů). Vlastní postup a metodiku šetření je možné rozdělit do několika bodů: - Nejprve byla na počátku sledovaného období na formovnách zjištěna rozpracovanost z předchozího dne. Ve stejném okamžiku byla zjištěna aktuální stav furanové pryskyřice na kontejneru s pryskyřicí u mísiče na formovně MŠ. - Během období byly zaznamenávány zvážené ztráty formovací směsi. Tzn. byly váženy bedny s formovací směsí, která se nepoužila a byla určena k regeneraci. - Na konci sledovaného období byla stejně jako na počátku zjištěna rozpracovanost forem přecházející do dalšího dne. A zároveň byla odečtena spotřeba furanové pryskyřice na kontejneru a na základě členění stupnice na kontejneru byla stanovena chyba měření (± 25 l) - V závěru měření byly na základě odlévacích listů zaznamenány všechny odlitky formované na MŠ v daném období. - Také byly sledovány odpracované hodiny pracovníků na Malé Šedé a spotřeba normohodin u vyráběných odlitků v daném období. Způsob vyhodnocení Vyhodnocení porovnání skutečné a teoretické spotřeby formovací směsi je uvedeno v řadě tabulek a grafů [9]. Byla analyzována nákladová odchylka která popisuje rozdíl mezi spotřebovanou formovací směsí a teoretickou (standardní) spotřebou. U prvního sledování byla zjištěna - na základě vyhodnocení formovací směsi - odchylka mezi skutečnou a normovanou spotřebou,7 % a 7,69 % u druhého sledování. Toto zjištění hodnotíme jako významné V současné době byly zahájeny obdobné práce na nákladovém středisku čistírna. 8

Další konkrétní práce operativní hodnocení nákladů podle fází začaly ve slévárně Bohumín. 2.4 Aplikace nákladového modelu v podmínkách slévárny VIADRUS, ŽDB Bohumín a.s. Nejprve byl vybrán vhodný odlitek ke sledování z materiálu GG 15, dále pak byl sestaven plán postupu sledování. Zaměřili jsme se na středisko nákladově velice významné - tím je strojní formovna. V současné době probíhá sběr dat (tzn. jsou prováděna potřebná vstupní měření a sledování). Zjišťují se zejména skutečné naturální ukazatele. Ty budou sloužit ke stanovení skutečných neúplných nákladů příslušného odlitku. V závěru by mělo být možno tyto neúplné vlastní náklady porovnat se standardními náklady (plánovanými, normovanými) pro stejný odlitek a stejnou dobu (pracovní směnu). ZÁVĚR Z předložené práce vyplývá současný stav zavádění progresivní metody, jakým je bezesporu operativní sledování a vyhodnocování nákladů v podmínkách českých sléváren. V oblasti nákladů na výrobu tekutého kovu se konstatuje, že metoda je v současné době provozně využívaná u elektrických obloukových pecí, indukčních pecí, kyslíkových konvertorů a zařízení sekundární metalurgie. V práci se posuzuje také její uplatnění na kupolové peci, konkrétně ve slévárně ZPS, a.s. Zlín. Tam byla šetřena variabilita nákladů u výběrového souboru taveb. Ze šetření vyplývá, že u kupolové pece byl zjištěn významný potenciální nákladový prostor pro úspory. Dále, že pro kupolovou pec bude vhodné a účelné zavést metodu průběžného sledování neúplných vlastních nákladů. V oblasti pevné fáze (odlitek) jsou náklady posuzovány také ve Slévárnách Třinec a.s. U vybraných odlitků byla prokázána poměrně výrazná míra variability nákladů (s odlišností nákladové výše 100 i více %), což do jisté míry jistě ovlivňuje i zavedený controllingový systém. Na základě spolupráce sléváren ČKD MOTORY Hradec Králové, METAZ Týnec nad Sázavou a UNEX Uničov byl řešen projekt, jehož cílem bylo ověření možnosti průběžného sledování skutečných nákladů odlitků. Byl sestaven a naprogramován v tabulkovém procesoru EXCEL kalkulační model. Tento model umožňuje stanovit skutečné náklady vyráběného odlitku (nebo více kusů odlitků) za definované časové období (prakticky směnu nebo její část). Kalkulační model byl v provozních podmínkách tří sléváren ověřen [1]. Ve slévárně NOVÁ HUŤ je prováděno nákladové šetření průběžného sledování nákladů na formovně a čistírně. Posuzují se možnosti zavádění průběžného sledování nákladů při výrobě odlitků. V podmínkách slévárny VIADRUS, ŽDB Bohumín a.s. v současné době probíhá úvodní etapa prověření možnosti zavedení průběžného sledování nákladů odlitků - sběr dat. Ty budou sloužit ke stanovení skutečných neúplných nákladů příslušného odlitku.v závěru by mělo být možné tyto neúplné vlastní náklady porovnat se standardními náklady (plánovanými, normovanými) pro stejný odlitek a stejnou dobu (pracovní směnu). Práce byla zpracována v rámci projektu č. 106/01/185 a 1620 za finanční podpory Grantové agentury ČR a MŠMT Fondu rozvoje vysokých škol. Literatura [1] Kafka, V., Bůžek, Z., Martínek, L., aj.: Znalost nákladů vyráběné oceli nezbytná podmínka pro efektivní řízení výroby. In: Sborník X. mezinárodní vědecká konference 9

"IRON AND STEELMAKING", 18.-20.10.2000 v Szczyrku, Orle Gniazdo, Polská republika [2] Merta, P.: Zkušenosti s uplatňováním nákladové kontroly taveb v podmínkách PSP SLÉVÁRNA a.s. Přerov, In Sborník z konference Výroba a vlastnosti oceli na odlitky a litiny s kuličkovým grafitem. Svratka, listopad 2001, str.15-141, ISBN 80-02-01464-2 [] Dluhošová, D., Mruzková, J., Ratmanová, I.: Teorie nákladů a kalkulace. Skripta VŠB TU Ostrava, 1997, Ostrava, ISBN 80-7078-444-X [4] Roučka, J.: Metalurgie litin. Skripta VUT Brno, 1998, Brno [5] Kafka, V., Šenberger, J., Palán, P., aj.: Porovnání použitých technologií a jejich nákladů výroby tekuté fáze litin s lupínkovým a kuličkovým grafitem a ocelí na odlitky. Odborný seminář.česká slévárenská společnost Brno, březen 2001,s.1 45, ISBN 80-28-6762-8, Brno [6] Martínek, L., Fila, P., Kafka, V., aj.: Provozní zkušenosti s využitím znalosti nákladů jednotlivých taveb v operativním řízení elektrických obloukových pecí ocelárny ŽĎAS, a.s. In: Sborník XI. mezinárodní vědecká konference "IRON AND STEELMAKING", 17.-19.10.2001 Malá Lučivná, SR, s. 251-259, ISSN 15-152 [7] Žižka, I., Szmek, V.,: Nákladový controlling FY Slévárny Třinec, a.s. In. Sborník z konference Ekonomické problémy při výrobě odlitků, Brno, 2000, Česká slévárenská společnost, s. 46-50, ISBN 80-28-6109-. [8] Žižka, I. - Szmek, V.: Současný stav využívání nákladového controllingu v podmínkách Sléváren Třinec, a.s. In. Sborník z konference Ekonomické problémy při výrobě odlitků, Brno, 2002, Česká slévárenská společnost, s. 48-50, ISBN 80-02-0151-4. [9] Kafka, V., Ledvoňová,A., Záruba, P., aj.: Problematika spotřeby formovací směsi na formovně Šedé litiny ve slévárně NH, a.s. Ostrava. Rukopis. Duben, 200. [10] Vévodová, J. - Szmek, V. - Kafka, V.: Posouzení měnlivosti nákladů devíti odlitků vyráběných v r. 2001 ve Slévárnách Třinec, a.s. Rukopis, 200. [11] Šenberger, J. Kafka, V.: Příspěvek k operativnímu sledování nákladů na výrobu odlitků ze slitin železa. In: Sborník Ekonomické problémy při výrobě odlitků, Brno, 2002, str. 91-111, ISBN 80-02-0151-4 [12] Kafka, V., Černý, J., Koutníková, I., aj.: Porovnání nákladů na výrobu odlitků ze železných kovů. Odborný seminář. Brno, březen 2002, ISBN 80-02-01486- [1] Kafka, V., Šenberger, J., Coufal, J., aj.: Problematika průběžného sledování nákladů odlitků v českých slévárnách. Odborný seminář. Brno, 200, s. 1 45, ISBN 80-02- 0155-5 [14] Ledvoňová, A., Pacola, D., Knirsch, V., Kafka, V. Posouzení variability nákladů taveb na kupolové peci ve slévárně ZPS Zlín a.s. Závěrečná zpráva. Duben, 200. [15] Kafka, V., Šenberger, J., Ledvoňová, A., aj.: Poznatky z ověřování metody sledování nákladů odlitků v českých slévárnách. In: Sborník z konference Ekonomické problémy při výrobě odlitků, Brno, 2002, str. 111-117, ISBN 80-02-0151-4 10