Důchodová reforma v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Důchodová reforma v České republice Bakalářská práce Autor: Jitka Šubrtová, DiS. Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Blanka Dlouhá Praha Červen, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Litoměřicích dne 26. června 2013 Jitka Šubrtová, DiS.

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí absolventské práce paní Ing. Blance Dlouhé za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.

Anotace Cílem práce bylo seznámit veřejnost s nutností důchodové reformy a s důsledky, které tato reforma přináší. Zaměřuje se na historii důchodového zabezpečení a jeho současnou změnou legislativy. Nový II. pilíř důchodového spoření nebyl vytvořen pro nízkopříjmovou skupinu obyvatel, která by si vstupem zajistila pouze pokles budoucího důchodu. Práce proto zmiňuje i další alternativy zajištění na stáří. Cíl byl splněn jen částečně, protoţe veřejnost nebyla s obsahem práce seznámena. Klíčová slova: důchodová reforma, důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření, transformované fondy, dopad důchodové reformy Annotation The aim was to raise awareness of the need for pension reform and the consequences that this reform brings. It focuses on the history of the pension and the current change legislation. New II. pillar pension savings has not been created for low-income groups, which would provide access only decrease future income. This work, therefore mentions other alternatives providing for retirement. The target was met only partially, because the public was not aware of the content of the work. Key words: pension reform, retirement savings, additional pension savings, transformed funds, the impact of pension reform

Obsah Úvod... 6 1. Historický vývoj důchodového zabezpečení... 10 1.1. Bismarckovský model... 10 1.2. Beveridgeovský model, flat rate... 11 1.3. Dvousloţkový model... 11 2. Systém důchodového zabezpečení... 12 2.1. Fungování I. pilíře... 13 2.1.1. Důchodový věk a doba pojištění... 14 2.1.2. Výpočet starobních důchodů... 16 2.1.3. Předčasný důchod... 19 2.1.4. Valorizace důchodů... 19 2.2. III. pilíř doplňkové zajištění na stáří... 20 2.2.1. Transformované fondy... 20 2.2.2. Doplňkové penzijní spoření... 26 2.2.3. Další moţnosti zajištění a vytváření finanční rezervy... 35 3. Státní dohled... 42 4. II. pilíř důchodové spoření... 45 4.1. Jak se spoří ve fondech... 45 4.2. Výplata prostředků... 46 4.3. Cílová skupina obyvatel pro II. pilíř... 48 5. Dopad důchodové reformy na širokou veřejnost... 50 Závěr... 52 Seznam pouţitých zdrojů... 54 Seznam obrázků a tabulek... 56 5

Úvod Práce upozorňuje na dlouho očekávané změny v důchodovém zabezpečení. Pouţívá hlavně popisné a analytické metody, které jsou následně srovnávací metodou uspořádány do tabulek. Popisné představují současný stav systému, jeho klady a zápory, jsou zde zahrnuty výpočty a vyplácení důchodů, v kolika letech a za jakých podmínek je moţné odejít do důchodu, druhy důchodů. Analytickými metodami provádím rozbor moţných variant řešení u příkladu pana Nového a vyvozují závěry. V práci byly vyuţívány především elektronické zdroje informací, neboť se jedná o problém aktuální a neměla jsem moţnost nahlédnout do kniţních zdrojů. Internet nabízí stále aktuální a velmi dobře přístupnou verzi informací. Veřejnost se nejprve seznámí, jaké jistoty na důchodový věk přináší zákonné důchodové pojištění, v jakém věku je moţné dostat se do penze, za jakých podmínek je penze vyplácena a v jaké výši. Další kapitola se zaměří na řadu moţných komerčních řešení, jak se moci na důchod řádně dopřipravit někdo můţe dát přednost garancím pojišťovny, jiný naopak rád okusí vyšší fondové zhodnocení a najdou se i lidé, kteří nevěří nikomu a ničemu, a tak se cítí nejlépe, kdyţ mají svůj majetek doma. Práce nezapomíná ani na médii stále propíraný tzv. II. pilíř důchodového zabezpečení, o co se to vlastně jedná? Kam chce stát své občany dotlačit? Vyplatí se někomu do tohoto systému vstoupit? Jaké jsou další moţnosti na zajištění ve stáří? Důchodová reforma, řadu let připravované změny, které vycházejí především z nepříznivého demografického vývoje, kde stále ubývá podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a roste podíl obyvatelstva neaktivního. Důsledkem změn těchto poměrů je vývoj předpokládané výše důchodů aktivních lidí, která by za současného stavu měla klesnout v roce 2050 aţ na 40 % hrubé mzdy. Reformní změny se týkají všech občanů České republiky, nabyly účinnosti dne 1. 1. 2013. Jak to celé začalo? Politické strany analyzovaly a hledaly řešení pro narůstající schodek státního rozpočtu: ČSSD: Ponechat současné PAYGO (průběţný systém) financování, ale formou NDC (zdánlivě definovaných příspěvků s individuálními účty účastníků). 6

Počítají s odchodem do důchodu v 65 letech a univerzální věkové tabulky pro ţeny a muţe s průměrným věkem doţití dané generace mají slouţit pro výpočet penzijní dávky. Systém by neměl kumulovat větší dluh neţ 23 % HDP. Systém by byl výhodný pro příjmově vyšší kategorii lidí, naopak lidé s podprůměrnými příjmy by se dostali ve stáří pod hranici chudoby. KDU-ČSL: Zachovat státní průběţně financovaný pilíř s moţností dobrovolného vyvázání malé části do soukromého fondu, počítá se solidaritou a růstem důchodu podle indexu spotřebitelských cen. Systém by umoţňoval sníţení odvodových sazeb na důchodové pojištění pro rodiče, podle počtu dětí, a pro pracující důchodce. Dále se počítá s navýšením DPH a posílením příjmů důchodového systému. Navyšování věku odchodu do důchodu a sniţování penzijních dávek by vedlo ke sniţování nákladů => kumulování aktiv ve státním pilíři i v soukromých fondech => na úroveň 37 % HDP. Fondový systém by byl výhodnější pro nadprůměrně příjmovou skupinu lidí, státní pilíř by dával jistotu nízkopříjmovým občanům. KSČM: Počítá se zachováním průběţně financovaného pilíře se základními úpravami. Důchodový věk se zvedne od roku 2030 na 65 let, zrušení příspěvku na důchodové připojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti by byl převeden do důchodového pojištění, odvod na důchodové pojištění by pak byl 28,2 %. Plná platba sociálního pojištění pro OSVČ, v roce 2020 by bylo převedeno do důchodového systému 10 % z vybraných spotřebních daní a později by docházelo k dalšímu navyšování pojistné sazby. Posílení příjmové stránky důchodového systému by bylo na úkor ostatních státních institucí, dluh by byl přenášen do jiné části státního rozpočtu. Vyšší pojistná sazba by vedla k větší zátěţi zaměstnanců a zaměstnavatelů, mohla by vzrůst nezaměstnanost. Systém příliš nemotivuje k pracovní činnosti v důchodovém věku. 7

ODS: Radikální návrh na zavedení rovného důchodu pro všechny ve výši 20 % průměrné mzdy společně s poklesem pojistné sazby. Snaţí se otevřít důchodový systém soukromým penzijním fondům, které mají posílit na úkor státního pilíře. Navýšení důchodového věku aţ na 71 let v roce 2100, systém nenabízí ţádné zvýhodnění v případě setrvání na trhu práce i v důchodovém věku, nemotivuje k pozdějšímu odchodu do důchodu. US-DEU Moţnost částečného vyvázání odvodů účastníků do soukromého fondu 3 % při splnění podmínky, ţe doloţí 6 % ze svých úspor. Zvýšení věku odchodu do důchodu aţ na 67 let. Zavedení vyšších sankcí za předčasný odchod do důchodu, náhradový poměr by měl klesnout na 30 % a zápočet náhradních dob pojištění na 50 %. Sníţení nově přiznaných nestarobních důchodů invalidní o 10 %, pozůstalostní o 5 %. Důchody by byly valorizovány podle nárůstu průměrné mzdy, strop pro odvod pojistného by byl trojnásobek průměrné hrubé mzdy. Adekvátní sníţení státního důchodu o vyvedená procenta z důchodového pojištění. Ve státním pilíři nejprve vzniká deficit, ale po roce 2020 začíná mít systém kladné saldo a kumuluje aktiva. Ve fondovém systému by docházelo ke kumulaci aktiv od počátku. Změny v rámci důchodové reformy vychází z návrhu US-DEU. Reformní kroky se uţ řeší desítky let, sice politická strana oficiálně ukončila svoji činnost jiţ k 1. lednu 2O11, ale v ekonomických projekcích nedopadla špatně a její návrhy byly převzaty. Snahou je diverzifikovat zdroje občanů, aby nespoléhali pouze na důchod od státu, ale vytvářeli si sami část finanční rezervy pro lepší ţivobytí ve stáří. 8

Obrázek Ú.1. Nový systém důchodového zabezpečení I. PILÍŘ II. PILÍŘ III. PILÍŘ Státní důchodové pojištění Účastnické fondy Další moţnosti zajištění na stáří Zdroj: vlastní zpracování 9

1. Historický vývoj důchodového zabezpečení Z historického hlediska nemělo důchodové zabezpečení ţádný smysl. Lidský ţivot býval v dřívějších staletích krátký a brutální, takţe se značné procento lidí věku, který dnes označujeme jako "důchodový", vůbec nedoţilo. Například novorozenec z Londýna měl začátkem 17. století při narození jen 64 % pravděpodobnost, ţe se doţije šesti let, a 25 % pravděpodobnost, ţe se dočká 26 let. Jen desetina lidí se doţila poţehnaného věku 46 let. Důchodového věku podle dnešních měřítek by se doţilo jen asi 3 aţ 6 % všech narozených. 1 1.1. Bismarckovský model Otto Eduard Leopold von Bismarck ţil v letech 1815 1898, byl pruským a německým politikem. Zavedl nový systém sociálního pojištění, které bylo prvním svého druhu v Evropě a stalo se pro ostatní země vzorem. Jednalo se o pojištění pro případ pracovního úrazu, nemoci, invalidity a stáří, do kterého byly zahrnuty nejširší vrstvy obyvatelstva. Tento soubor je povaţován za základ moderního pojištění. Měl zabezpečit důchod všem pracujícím, kteří odváděli příspěvky. Dávky měly udrţet stejný ţivotní standard, jako v období aktivního ţivota, byly omezeny horní hranicí a výše dávek se odvíjela od výše příjmů a zaplaceného pojistného. Věk odchodu do důchodu byl stanoven na 70 let, ačkoli průměrná délka ţivota se pohybovala kolem 55 let. Doţití penze tedy bylo mimořádnou pojistnou událostí, a kdyţ uţ se někdo dočkal, málokdy si renty uţíval delší čas. Proto tehdejší starobní důchody téměř nezatěţovaly státní rozpočet. Navíc se nejednalo o průběţný systém financování, ale o fondový. Příspěvky byly shromaţďovány ve fondu, stát však rezervní fond postupně prohospodařil, a tak byl roku 1957 systém změněn na čistě průběţný, nekrytý rezervou. 1 KOHOUT, Pavel. Příčinou úpadku penzijního systému je penzijní systém. [on-line]. [citace 2013-5-12] Dostupné z : http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/pricinou-upadku-penzijniho-systemu-je-penzijnisystem/ 10

1.2. Beveridgeovský model, flat rate Beveridge obhajoval přístup, ţe stát má ručit minimální penzí obyvatelstvu bez rozdílu. Výše penze byla obvykle stanovena ve výši minimální mzdy či ţivotního minima, měla charakter sociální dávky. Většině lidí nepřináší srovnatelný ţivotní standard, který měli v průběhu ţivota. Z tohoto důvodu hrál důleţitou roli rozvoj doplňovacích systémů. 1.3. Dvousložkový model Skládá se z kombinace Bismarckova systému a Beveridgeovského systému. Tato konstrukce dává státům moţnost upravovat model první a druhé sloţky podle potřeby a tak reagovat na situace dané ekonomiky. 11

2. Systém důchodového zabezpečení V České republice jsou státní důchody vypláceny průběţným systémem PAYGO, to znamená, ţe se vyberou peníze za důchodové pojištění občanů a ty se obratem přerozdělí současným penzistům. Čili lidé sice platí na důchody, ale ne na své důchody, systém těchto výplat je zaloţen na solidaritě mezi ekonomicky aktivními občany s občany staršími. Proto se můţe stát, ţe člověk za svůj ţivot odvede na pojištění více peněz, neţ se mu ve stáří vrátí. Graf Vývoj věkové skladby obyvatelstva jasně ukazuje, jak na počátcích tohoto průběţného systému všechno fungovalo, do roku 1968 porodnost rok od roku stoupala a pyramida demografického vývoje posilovala svou základnu, přibývalo pojištěných a ve státní kase byl dostatek prostředků pro výplatu penzistům. Lidé se doţívali mnohem niţšího věku neţ dnes a tak státní rozpočet nezatěţovali moc dlouho. Tento systém byl po dalších 30let na udrţitelné úrovni, ale v 90. letech 20. století nastal převrat. Po pádu komunistického reţimu lidé měli otevřených spoustu moţností (svobodu podnikání, otevřené hranice, ) a porodnost začala rapidně klesat. Prvotním opatřením byl v roce 1994 vznik penzijního připojištění se státním příspěvkem, kterým se stát snaţí část odpovědnosti za důstojné doţití převést na samotné občany. Po další téměř dvacetiletí porodnost stále neroste a tak je načase, aby nové generace začaly spořit na svou penzi více. Proto s účinkem od 1. 1. 2013 vzešly v platnost zákony č. 426/2011 Sb., O Důchodovém spoření, č. 427/2011 Sb., O Doplňkovém penzijním spoření, a č. 428/2011 Sb., Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. 12

Graf 2.1. Vývoj věkové skladby obyvatelstva Zdroj: Český statistický úřad. Věková skladba obyvatelstva v roce 2008. [on-line]. [citace 2013-6-16] Dostupné z : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova _skladba_obyvatelstva_v_roce_2008 Zdroj: Český statistický úřad. Věková skladba obyvatelstva v roce 2050. [on-line]. [citace 2013-6-16] Dostupné z : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_sk ladba_obyvatelstva_v_roce_2050 2.1. Fungování I. pilíře Základním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., O Důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Hlavní úlohou je zajistit pro všechny, kdo platili daně, pojištění a poctivě pracovali, přiměřenou výši důchodů, aby se ve stáří vyhnuli chudobě. Mezi těmito dávkami nejsou veliké rozdíly, i kdyţ v době aktivního věku mohly být příjmy rozdílné několikanásobně. První pilíř tedy představuje jistotu budoucího příjmu, ovšem pouze na základní ţivotní potřeby. Na rozdíl od ostatních pilířů neposkytuje ţádnou formu dědictví při předčasném úmrtí. Ze základního důchodového pojištění se poskytují důchody: starobní s moţností předčasného, invalidní, 13

vdovský a vdovecký, sirotčí. 2.1.1. Důchodový věk a doba pojištění Nárok na starobní důchod vzniká dosaţením zákonem poţadovaného věku, tzv. důchodového věku, a získáním potřebné doby pojištění. Důchodový věk si můţe kaţdý zjistit pomocí kalkulátoru, který je k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Je tedy dán zákonem, to znamená, ţe stát můţe s hranicí odchodu do důchodu manipulovat. Podle zvyšujícího se průměrnému věku ţivota se předpokládá, ţe lidé budou déle pracovat a důchodová hranice bude aţ za horizontem 70 let. V tabulce je vidět i postupné sjednocení důchodového věku muţů a ţen, které se týká ročníku 1975 a mladších. Tabulka 2.1.1.1. Věk odchodu do důchodu Důchodový věk činí u Rok žen s počtem vychovaných dětí narození mužů 0 1 2 3 a 4 5 a více 1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r 1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r 1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r 1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r 1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r 1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 1957 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r 1958 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m 1967 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m 1968 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m 1969 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63+8m 1970 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m 1971 66r 66r 66r 66r 66r 64r+8m 1974 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m 1975 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 1983 68r 68r 68r 68r 68r 68r Zdroj: vlastní výpočet podle kalkulátoru Věková kalkulačka MPSV [on-line]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435 Potřebná doba pojištění na důchod se postupně zvedá na 35 let. 14

Tabulka 2.1.1.2. Potřebná doba pojištění při důchodovém věku Kalendářní rok, v němž je dosaženo důchodového věku Potřebná doba pojištění 2010 26 let 2011 27 let 2012 28 let 2013 29 let 2014 30 let 2015 31 let 2016 32 let 2017 33 let 2018 34 let po roce 2018 35 let Zdroj: zákon č. 155/1995 Sb., O Důchodovém pojištění Odvody na důchodové pojištění: Bez účasti na důchodovém spoření: 28 % z hrubé mzdy směřuje do ČSSZ. S účastí na důchodovém spoření: 25 % z hrubé mzdy směřuje do ČSSZ + + 3 % z hrubé mzdy se odvádí na účet důchodového spoření. Další 2 % z hrubé mzdy odvádí účastník ze své peněţenky. Náhradní doba pojištění: Doba studia na vysoké, vyšší odborné či střední škole v ČR po dobu prvních 6 let a po dosaţení věku 18 let (do 31. 12. 2009), péče o dítě do 4 let věku, vojenská sluţba v ozbrojených silách v ČR pokud nejde o vojáka z povolání nebo vojáka v další sluţbě, a civilní sluţba pokud byla vykonávána, evidence na úřadu práce podpora v nezaměstnanosti, rekvalifikace, dlouhodobá nezaměstnanost bez podpory (započítávají se max. 3 roky, po 55 letech věku se započítává max. 1 rok). Náhradní doba pojištění bude hodnocena, pokud byla získána na území ČR (s výjimkou péče o dítě do 4 let věku) a doba řádně placeného pojistného na pojištění trvala alespoň 1 rok. 15

Při nesplnění podmíněné doby pojištění má pojištěnec nárok na starobní důchod za podmínek: dosaţení důchodového věku po roce 2014 a získání minimálně 30 let tzv. čisté doby pojištění (bez náhradních dob pojištění). Tabulka 2.1.1.3. Minimální doba pojištění pro přiznání starobního důchodu Věk pojištěnce Před rokem 2010 dosáhne alespoň 65 let věku. V roce 2010 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození. Minimální doba pojištění 15 let 16 let V roce 2011 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození. 17 let V roce 2012 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození. 18 let V roce 2013 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození. 19 let Po roce 2013 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození. 20 let Zdroj: zákon č. 155/1995 Sb., O Důchodovém pojištění Jedenkrát ročně je moţné zaţádat na Českou správu sociálního zabezpečení o zaslání Informativního osobního listu důchodového pojištění, ţadatel list obdrţí do 90 dnů od doručení jeho ţádosti. List obsahuje doby důchodového pojištění, náhradní doby pojištění, které jsou v evidenci. Je moţné získat přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. 2.1.2. Výpočet starobních důchodů Důchody se skládají ze dvou sloţek: ze základní výměry (stanovené pevnou částkou, ve výši 9 % z průměrné mzdy v ČR, stejnou pro všechny druhy důchodů, nehledě na délku doby pojištění a výši příjmů) a z procentní výměry. Procentní výměr starobního důchodu podle 34 odst. 1 Zákona o důchodovém pojištění: Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění uvedené v 11 a 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření podle 16

jiného právního předpisu, (dále jen důchodové spoření ), 1,5 % výpočtového základu měsíčně a za každý celý rok doby pojištění uvedené v 11 a 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, 1,2 % výpočtového základu měsíčně; doba pojištění, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření a je kratší než 365 kalendářních dnů, se přitom přičte k době pojištění, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, pokud se nestanoví jinak v odstavci 2 větě druhé. 2 Vstupem do důchodového spoření pojištěnec přispívá niţším pojistným do důchodového pojištění, coţ má vliv na budoucí výpočet penze. Stanovení výše starobní penze závisí na výpočtovém základu, který se stanovuje z osobního vyměřovacího základu a to podle redukčních hranic, které činí v roce 2013: 1. redukční hranice: 11 389 Kč, do této výše se započítává 100 % příjmů, 2. redukční hranice: 30 026 Kč, do této výše se započítává 27 % příjmů, 3. redukční hranice: 103 536 Kč, do této výše se započítává 19 % příjmů, nad 3. redukční hranici se započítává 6 % příjmů. Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů. 2 ČR. Zákon č. 155/1995 Sb., O Důchodovém pojištění. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1995, Část čtvrtá Důchody, Hlava první: Starobní důchod, Díl druhý: Výše starobního důchodu. Dostupný téţ z WWW: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/duchodpoj/cast4h1.aspx>. 17

Příklad výpočtu výše starobního důchodu: Pan Nový má průměrný příjem za všechny odpracované roky ve výši 18 500 Kč měsíčně. Dřívější příjmy se přepočítaly na současnou hodnotu a získal 35 let pojištění, které je potřebné pro odchod do důchodu po roce 2018. Jaký bude mít pan Nový měsíční důchod podle legislativy z roku 2013? A jak se tato výše důchodu změní při vstupu do důchodového spoření? Tabulka 2.1.2.1. Výpočet důchodu bez účasti na důchodovém spoření Osobní vyměřovací základ Text Částka 18 500 Kč První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %) Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %)) Třetí redukční hranice (od 30 026 Kč do 103 536 Kč, z 19 %) Čtvrtá redukční hranice (nad 103 536 Kč, z 6 %) Výpočtový základ (11 389 Kč + 1 920 Kč) 11 389 Kč 1 920 Kč 0 Kč 0 Kč 13 309 Kč Procentní výměra za odpracované roky (35 let x 1,5 %) 53 % Procentní výměra důchodu (13 309 Kč x 53 %) Základní výměra důchodu Měsíční důchod (2 330 Kč + 7 054 Kč) 7 054 Kč 2 330 Kč 9 384 Kč Zdroj: vlastní zpracování 18

Nyní předpokládejme, ţe Pan Nový byl 20 let důchodově pojištěný a v roce 2013 vstoupil navíc do II. pilíře, kam bude spořit dalších 15 let. Tabulka 2.1.2.2. Výpočet důchodu s účastí na důchodovém spoření Osobní vyměřovací základ Text Částka 18 500 Kč První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %) Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %)) Třetí redukční hranice (od 30 026 Kč do 103 536 Kč, z 19 %) Čtvrtá redukční hranice (nad 103 536 Kč, z 6 %) Výpočtový základ (11 389 Kč + 1 920 Kč) 11 389 Kč 1 920 Kč 0 Kč 0 Kč 13 309 Kč Procentní výměra za odpracované roky (20 let x 1,5 %) 30 % Procentní výměra důchodu (13 309 Kč x 30 %) 3 993 Kč Procentní výměra za odpracované roky při účasti ve II. pilíři (15 let x 1,2 %) 18 % Procentní výměra důchodu při účasti ve II. pilíři (13 309 Kč x 18 %) Základní výměra důchodu Měsíční důchod (2 330 Kč + 3 993 Kč + 2 396 Kč) 2 396 Kč 2 330 Kč 8 719 Kč Zdroj: vlastní zpracování 2.1.3. Předčasný důchod Vznik nároku na předčasný trvale krácený starobní důchod: získat potřebnou dobu pojištění, do důchodového věku pojištěnci chybí nejvýše 3 roky, u důchodového věku niţším neţ 63 let, nebo 5 let u důchodového věku 63 a více, a pojištěnec dosáhl věku alespoň 60 let. Přiznáním tohoto důchodu se vylučuje nárok na řádný starobní důchod. 2.1.4. Valorizace důchodů Všechny starobní, invalidní, pozůstalostní i sirotčí důchody se v ČR pravidelně zvyšují, tedy valorizují, a to zpravidla v lednu kaţdého roku. 19

Valorizace je stanovena zákonem a o kaţdém navýšení informuje ministr práce a sociálních věcí vyhláškou. Míra navýšení důchodů se řídí vývojem inflace a růstem reálných mezd. V závislosti na věku se mění výše starobního důchodu, u lidí, kteří se doţijí věku 100 let, se procentní výměra důchodu zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně. 2.2. III. pilíř doplňkové zajištění na stáří Vedle státní penze a státem finančně podporovaného důchodového spoření stojí silný pilíř, který nabízí širokou škálu moţností, jak se finančně zajistit na postproduktivní věk u komerčních finančních institucí. Důleţitý je subjektivní postoj kaţdého jedince k finančním instrumentům a jeho rezistence vůči riziku. V případě rozhodnutí pro investice do dynamických příleţitostí či nákupu agresivních instrumentů, je vhodné riziko diverzifikovat i do stabilnějších produktů. Jedná se o vytváření finanční rezervy na stáří, proto je dobré k tomu náleţitě s rozmyslem přistupovat. 2.2.1. Transformované fondy Do transformovaných fondů jsou přesunuty finanční prostředky účastníků dříve známého penzijního připojištění. Tyto fondy jsou vedeny penzijními společnostmi, akciovými společnosti. Klientům, kteří mají uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění do 30. 11. 2012, zůstávají i nadále podmínky této smlouvy. 20

Tabulka 2.2.1.1. Transformace fondů Situace do 30. 11. 2012 Penzijní připojištění Situace od 1. 1. 2013 Transformovaný fond Minimální příspěvek je 100 Kč. Minimální příspěvek je 100 Kč. Maximální státní příspěvek je 150 Kč. Maximální státní příspěvek je 230 Kč. Vklad účastníka od 1 200 až 6 000 Kč ročně Vklad účastníka od 3 600 až 12 000 Kč s nárokem na státní příspěvek. ročně s nárokem na státní příspěvek. Nárok při v kladu od 6 001 do 18 000 Kč Nárok při v kladu od 12 000 do 24 000 Kč ročně na sníţení daňového základu. ročně na sníţení daňového základu. Úspora aţ 1 800 Kč za rok za daňové Úspora aţ 1 800 Kč za rok za daňové zvýhodnění. zvýhodnění. Garance kladné nuly. Garance kladné nuly. Po 15 letech výběr aţ 50 % z vkladů. Po 15 letech výběr aţ 50 % z vkladů. Zdroj: vlastní zpracování Do tohoto fondu nemohou vstoupit noví klienti, ale dále v něm budou zhodnocovány příspěvky klientů, kteří se v něm rozhodli zůstat. Klienti mohou dále posílat své peníze, získávat státní příspěvky a nechat si vyplácet penze. Kdykoli je moţné přejít z transformovaného fondu do účastnického fondu, kde je moţné zvolit si některou z investičních strategií. Penzijní fondy nemohou jít se svými investicemi do velkého rizika, stát reguluje a umoţňuje jejich investování do: státních dluhopisů, dluhopisů vydaných bankami, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů, jiných movitých věcí neţ výše uvedených cenných papírů představujících záruku bezpečného uloţení peněţních prostředků, pozemků a jiných nemovitostí přinášejících stálý výnos a slouţících zcela nebo převáţně k podnikání nebo k bydlení. 21

Pro zachování obezřetnosti při nakládání s finančními prostředky, nesmí penzijní fond drţet v portfoliu více neţ: 10 % cenných papírů jednoho emitenta obchodovaných na burze cenných papírů, 5 % nesmí činit hodnota 1 nemovitosti nebo movité věci, 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papíru vydaných stejným emitentem a obchodovaných na burze. Penzijní fondy nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a vydávat dluhopisy. 22

Zdr 2.2.1.1. Druhy výplat z transformovaných fondů oj: Čes ký Starobní Tapenze: stati bul stic ka ký 2.2. Nárok účastníka vzniká dnem, v němţ účastník úřadosáhl dnem 60 let věku d, 1.2. (podle Penzijního plánu č. 1 to bylo v 50 letech) a po splnění podmínky placení Aso ciac e pen zijn ích fon dů ČR Vý voj zho dno cen í pen zijn ích fon dů a infl ace v le tec h 199 5- příspěvků po dobu alespoň 60 ti měsíců a nepobírání invalidní penze. Maximální doba 201 1 pojištění není zákonem stanovena. (% Výši starobní penze určuje celkový objem naspořených finančních prostředků )(příspěvky od účastníka, třetích osob-např. zaměstnavatele, státní příspěvky a výnosy penzijního fondu). Penze je vyplácena penzijním fondem ve lhůtách daných penzijním plánem a po dohodě s účastníkem. Výsluhová penze: 23

Vzniká na ni nárok v případě sjednání ve Smlouvě o penzijním připojištění, platil-li účastník příspěvky po dobu alespoň 180 měsíců, a pokud do doby nároku na starobní penzi zbývá doba delší neţ 1 rok. Výše výsluhové penze je maximálně 50% z naspořených příspěvků. Penze je vyplácena penzijním fondem ve lhůtách daných penzijním plánem a po dohodě s účastníkem. Neplatí se na ni zvláštní příspěvek. Ze zákona není sjednání výsluhové penze povinné. Invalidní penze: Vzniká na ni nárok v případě sjednání ve Smlouvě o penzijním připojištění, platil-li účastník příspěvky po dobu alespoň 36 měsíců, za podmínek přiznání plného invalidního důchodu ze správy důchodového pojištění a nepobírání starobní penze. Invalidní penzi určuje celý objem naspořených příspěvků účastníkem, státními příspěvky, třetí osobou a výnosy z hospodaření fondu. Penze je vyplácena penzijním fondem ve lhůtách daných penzijním plánem a po dohodě s účastníkem. Neplatí se na ni zvláštní příspěvek. Ze zákona není sjednání invalidní penze povinné. Pozůstalostní penze: Vzniká na ni nárok oprávněným osobám uvedených ve Smlouvě o penzijním připojištění v případě úmrtí účastníka, který platil příspěvky minimálně 3 roky a nepobíral invalidní ani starobní penzi. Pozůstalostní penzi určuje celý objem naspořených příspěvků účastníkem, státními příspěvky, třetí osobou a výnosy z hospodaření fondu. Penze je vyplácena penzijním fondem ve lhůtách daných penzijním plánem a po dohodě s účastníkem. Neplatí se na ni zvláštní příspěvek. Ze zákona není sjednání pozůstalostní penze povinné. Jednorázová penze: 24

Je dávka, na kterou má účastník nárok, pokud jsou splněny podmínky pro přiznání penze dle Smlouvy o penzijním připojištění. Jednorázové vyrovnání se také vyplácí, pokud výše vypočtené roční penze (invalidní, starobní, výsluhové) je niţší neţ 300 Kč. Její výše je stanovena jako úhrn všech příspěvků zaplacených na účastníkův účet, včetně podílu na výnosech hospodaření fondu a připsaných státních příspěvcích. Odbytné penze: Na odbytné má nárok účastník penzijního připojištění, který zaplatil příspěvky alespoň za 12 měsíců, po kterých připojištění trvalo. Účastník nepobíral ţádnou penzi ani nepřestoupil do jiného fondu a penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou. V případě úmrtí účastníka nabývá odbytné penze oprávněná osoba určená ve smlouvě, pokud účastníkovi nebyla vyplácená penze ani jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi, nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi písemně vzdaly všechny oprávněné osoby. Pokud nebyly ve smlouvě oprávněné osoby určeny, stává se výše odbytného předmětem dědického řízení, pokud jsou dědici. Částka se stanoví jako úhrn všech příspěvků na účastníkův účet a odpovídajícího podílu na výnosech penzijního fondu, bez státního příspěvku i jeho zhodnocení. Tabulka 2.2.1.3. Příklad výplaty jednorázového vyrovnání a penze po 30 letech spoření 500 Kč/měsíčně. Výplata penzí Jednorázové vyrovnání Měsíční příspěvek 500 Kč 500 Kč Příspěvek za 30 let spoření 180 000 Kč 180 000 Kč Státní příspěvky 54 000 Kč 54 000 Kč Výnosy z hospodaření penzijního fondu 212 212 Kč 212 212 Kč Stav osobního účtu v 60 letech 446 212 Kč 446 212 Kč 25

Jednorázová výplata v 60 letech 0 Kč 446 212 Kč Pravidelná měsíční penze v 60 letech Pravidelná měsíční penze v 65 letech Pravidelná měsíční penze v 70 letech Pravidelná měsíční penze v 75 letech Pravidelná měsíční penze v 80 letech 2 720 Kč 2 783 Kč 2 838 Kč 2 877 Kč 2 885 Kč Celkem vyplaceno do 85 let 846 180 Kč 446 212 Kč Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR Výše uvedený příklad je orientační a předpokládá průměrný podíl na zisku penzijního fondu ve výši 4% p. a. 2.2.2. Doplňkové penzijní spoření Účastnické fondy jsou také spravovány penzijními společnostmi, jedná se o stejné fondy jako ve II. Pilíři důchodového spoření. Je zde zachován státní příspěvek a moţnost daňových úlev stejně jako u transformovaných fondů, navíc je moţné přecházet mezi penzijními společnostmi. Důleţitou změnou od fondů penzijního připojištění je rozdělení majetku fondu, na majetek akcionářů a majetek klientů. 2.2.2.1. Státní podpora penzijního spoření Tabulka 2.2.2.1. Změny ve státní podpoře penzijních fondů Měsíční příspěvek Penzijní připojištění do konce roku 2012 Státní příspěvek Daňová úleva (rok) Zisk pro klienta (rok) Účastnické a transformované fondy od 1. 1. 2013 Státní příspěvek 26 Daňová úleva (rok) Zisk pro klienta (rok) Roční rozdíl (zisku/ztráty) klienta po reformě 100 50 0 600 0 0 0-600 200 90 0 1 080 0 0 0-1 080 300 120 0 1 440 90 0 1 080-360 400 140 0 1 680 110 0 1 320-360 500 150 0 1 800 130 0 1 560-240 600 150 180 1 980 150 0 1 800-180 700 150 360 2 160 170 0 2 040-120 800 150 540 2 340 190 0 2 280-60

900 150 720 2 520 210 0 2 520 0 1 000 150 900 2 700 230 0 2 760 60 1 100 150 1 080 2 880 230 180 2 940 60 1 200 150 1 260 3 060 230 360 3 120 60 1 300 150 1 440 3 240 230 540 3 300 60 1 400 150 1 620 3 420 230 720 3 480 60 1 500 150 1 800 3 600 230 900 3 660 60 2 000 150 1 800 3 600 230 1 800 4 560 960 Zdroj: vlastní výpočet V tabulce jsou vidět změny, které proběhly na přelomu roku 2012/2013: Po novu nemá význam spořit do účastnických a transformovaných fondů 100 Kč nebo 200 Kč měsíčního příspěvku, klient nemá nárok ani na státní příspěvek, ani na daňové úlevy. Jediné, co se na účastníkův účet připíše, budou podíly na hospodářském výsledku fondu. Výši měsíčním příspěvkům 300 Kč 1 000 Kč náleţí státní příspěvek i podíly na výsledku hospodaření fondu, ale daňových úlev účastník ještě nevyuţije. Nejvýhodnější vyuţití těchto fondů, z hlediska absolutní dotace státu, je u měsíčních příspěvků 1 100 Kč 2 000 Kč. Tabulka 2.2.2.2. Státní podpora zhodnocení vkladů účastníka fondu Roční příspěvek 1 200 2 400 3 600 4 800 6 000 7 200 8 400 9 600 Zisk (bez podílu na HV fondu a poplatků) - - 1 080 1 320 1 560 1 800 2 040 2 280 Zisk v % (bez podílu na HV fondu a poplatků) - - 30,0 27,5 26,0 25,0 24,3 23,8 Roční příspěvek 10 800 12 000 13 200 14 400 15 600 16 800 18 000 24 000 Zisk (bez podílu na HV fondu a poplatků) 2 520 2 760 2 940 3 120 3 300 3 480 3 660 4 560 Zisk v % (bez podílu na HV fondu a poplatků) 23,3 23,0 22,3 21,7 21,2 20,7 20,3 19,0 Zdroj: vlastní výpočet Z tabulky se dá vyčíst, kolika % stát podporuje různé výše ročních příspěvků, při vloţení 3 600 Kč ročně (po 300 Kč měsíčně) stát přidá 30 %, u vkladu 24 000 Kč ročně (po 2 000 Kč měsíčně) uţ stát přidá pouze 19 %. 2.2.2.2. Fondy a poplatky 27

Poplatky a strategie fondů jsou u jednotlivých penzijních společností srovnatelné. Kaţdá penzijní společnost musí mít ve své nabídce alespoň jeden konzervativní fond, dále můţe spravovat fondy vyváţené a dynamické, které nabízejí vyšší zhodnocení za podstoupení vyššího rizika. Penzijní společnost Conseq, zatím jako jediná, nabízí za poplatek garanci vloţených finančních prostředků účastníka fondu. Jinak vklady ve fondech nejsou garantovány a můţe u nich dojít i k zápornému zhodnocení nebo li ztrátovému úbytku. Poplatky za správu majetku jsou ze Zákona o doplňkovém penzijním spoření u konzervativních fondů do 0,4 %, u ostatních fondů do 0,8 % z průměrné roční hodnoty kapitálu. Poplatky z výnosů mohou penzijní společnosti inkasovat aţ do výše 10 %. Příklad fondů penzijní společnosti České spořitelny (ČS): Povinný konzervativní účastnický fond investuje do peněţitého trhu (peníze na účtech, pokladniční poukázky, termínová depozita, fondy peněţního trhu) max. 100 % a dluhopisového trhu (dluhopisy, diskontní certifikáty) max. 100 %. Poplatek za obhospodařování majetku: max. 0,4 % z průměrné roční hodnoty kapitálu. Poplatek z výnosů činí max. 10 %. Minimální doporučená doba investice je 1 rok. Vyváţený účastnický fond investuje do peněţitého trhu (peníze na účtech, pokladniční poukázky, termínová depozita, fondy peněţního trhu) max. 100 %, dluhopisového trhu (dluhopisy, diskontní certifikáty, dluhopisové podílové fondy) max. 100 %, akcií (akcie, akciové fondy) max. 40 %, otevřených měnových expozic (denominované investice v cizí měně nezajištěné do českých korun) max. 25 %. Poplatek za obhospodařování majetku: max. 0,8 % z průměrné roční hodnoty kapitálu. Poplatek z výnosů činí max. 10 %. Minimální doporučená doba investice je 3 roky. Dynamický účastnický fond investuje 28

do peněţitého trhu (peníze na účtech, pokladniční poukázky, termínová depozita, fondy peněţního trhu) max. 100 %, dluhopisového trhu (dluhopisy, diskontní certifikáty, dluhopisové podílové fondy) max. 100 %, akcií (akcie, akciové fondy) max. 80 %, otevřených měnových expozic (denominované investice v cizí měně nezajištěné do českých korun) max. 50 %. Poplatek za obhospodařování majetku: max. 0,8 % z průměrné roční hodnoty kapitálu. Poplatek z výnosů činí max. 10 %. Minimální doporučená doba investice je 5 let. Depozitářem fondů je Komerční banka, a. s. Účastnické a transformované fondy vznikly v roce 2013, nemají tudíţ ţádnou výkonnostní historii. 29

Příklady investičních fondů ČS s průměrným zhodnocením od počátku fondu k 31. 5. 2012: Tabulky 2.2.2.3. Investiční fondy ČS (Zdroj: Česká spořitelna investiční fondy) 1. Nemovitostní fond Název investičního fondu REICO ČS NEMOVITOSTNÍ FOND Investiční politika dosahování výnosů z investic do nemovitostí Měna CZK Datum zaloţení fondu 9. 2. 2007 Zhodnocení od zaloţení p.a. -0,02 % Zhodnocení za poslední rok 4,50 % Zhodnocení za posledních 6 měsíců 1,69 % Zhodnocení za poslední 3 měsíce 1,83 % Hodnota podílu 0,9988 Správce fondu REICO ČS 2. Akciový fond Název investičního fondu PČS FOND AKCIOVÝ Investiční politika dosahování dlouhodobých výnosů z růstu akcií Měna EUR Datum zaloţení fondu 10. 2. 2007 Zhodnocení od zaloţení p.a. -7,12 % Zhodnocení za poslední rok -15,62 % Zhodnocení za posledních 6 měsíců 2,85 % Zhodnocení za poslední 3 měsíce -8,61 % Hodnota podílu 0,6759 Správce fondu Investiční společnost České spořitelny 3. Dluhopisový fond Název investičního fondu ISČS SPOROBOND Investiční politika dosahování dlouhodobých výnosů z dluhopisů Měna CZK Datum zaloţení fondu 31. 3. 1998 Zhodnocení od zaloţení p.a. 4,91 % Zhodnocení za poslední rok 5,46 % Zhodnocení za posledních 6 měsíců 7,03 % Zhodnocení za poslední 3 měsíce 1,61 % Hodnota podílu 1,9732 Správce fondu Investiční společnost ČS (ISČS) 30

4. Akciový fond - výběr Název investičního fondu Investiční politika Měna ISČS TOP STOCKS dosahování dlouhodobých výnosů z akcií aktivní výběr CZK Datum zaloţení fondu 28. 8. 2006 Zhodnocení od zaloţení p.a. 2,88 % Zhodnocení za poslední rok -14,17 % Zhodnocení za posledních 6 měsíců 6,08 % Zhodnocení za poslední 3 měsíce -11,15 % Hodnota podílu 1,1777 Správce fondu 5. Dluhopisový fond zemí EU Název investičního fondu Investiční politika Měna Investiční společnost ČS (ISČS) ISČS TRENDBOND dosahování dlouhodobých výnosů převáţně z dluhopisů zemí EU CZK Datum zaloţení fondu 29. 10. 2001 Zhodnocení od zaloţení p.a. 1,98 % Zhodnocení za poslední rok 0,82 % Zhodnocení za posledních 6 měsíců 7,71 % Zhodnocení za poslední 3 měsíce 0,31 % Hodnota podílu 1,2304 Správce fondu 6. Akciový fond USD Název investičního fondu Investiční politika Měna Investiční společnost ČS (ISČS) ESPA STOCK AMERICA dosahování dlouhodobých výnosů z akcií s vysokou trţní kapitalizací USD Datum zaloţení fondu 1. 3. 1990 Zhodnocení od zaloţení p.a. 1,95 % Zhodnocení za poslední rok -11,96 % Zhodnocení za posledních 6 měsíců 7,25 % Zhodnocení za poslední 3 měsíce -6,52 % Hodnota podílu 235,2600 Správce fondu Erste Sparinvest 31

7. Akciový fond EUR Název investičního fondu Investiční politika Měna ESPA STOCK EUROPE - ACTIVE dosahování dlouhodobých výnosů z evropských akcií EUR Datum zaloţení fondu 1. 3. 2004 Zhodnocení od zaloţení p.a. 0,46 % Zhodnocení za poslední rok -9,79 % Zhodnocení za posledních 6 měsíců 4,45 % Zhodnocení za poslední 3 měsíce -5,55 % Hodnota podílu 104,4100 Správce fondu 8. Akciový fond Japonsko Název investičního fondu Investiční politika Měna Erste Sparinvest ESPA STOCK JAPAN dosahování dlouhodobých výnosů z akcií největších japonských podniků EUR Datum zaloţení fondu 1. 9. 2003 Zhodnocení od zaloţení p.a. -1,42 % Zhodnocení za poslední rok 4,78 % Zhodnocení za posledních 6 měsíců 9,91 % Zhodnocení za poslední 3 měsíce -4,94 % Hodnota podílu 62,6800 Správce fondu 9. Akciový fond Střední Evropa Název investičního fondu Investiční politika Měna Erste Sparinvest ISČS SPOROTREND dosahování dlouhodobých výnosů z akcií emitentů středoevropských zemí CZK Datum zaloţení fondu 31. 3. 1998 Zhodnocení od zaloţení p.a. -0,04 % Zhodnocení za poslední rok -43,54 % Zhodnocení za posledních 6 měsíců -16,35 % Zhodnocení za poslední 3 měsíce -27,06 % Hodnota podílu 0,9953 Správce fondu Investiční společnost ČS (ISČS) 32

10. Akciový fond rozvíjejících se trhů Název investičního fondu Investiční politika Měna ESPA STOCK BRICK dosahování dlouhodobých výnosů z akcií emerging markets EUR Datum zaloţení fondu 29. 12. 2005 Zhodnocení od zaloţení p.a. -1,33 % Zhodnocení za poslední rok -16,40 % Zhodnocení za posledních 6 měsíců -0,14 % Zhodnocení za poslední 3 měsíce -13,68 % Hodnota podílu 91,7800 Správce fondu Erste Sparinvest Shrnutí: Tabulka 2.2.2.4. Srovnání zhodnocení investičních fondů Fond č.: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Založení fondu 2007 2007 1998 2006 2001 1990 2004 2003 1998 2005 Zhodnocení od počátku (p.a.) -0,02% -7,12% 4,91% 2,88% 1,98% 1,95% 0,46% -1,42% -0,04% -1,33% Zdroj: Česká spořitelna investiční fondy; vlastní porovnání Tabulka 2.2.2.5. Průměrné zhodnocení fondů penzijního připojištění Průměrné zhodnocení fondů penzijního připojištění od jejich založení (p.a.) 4,67% Zdroj: Tabulka vývoj zhodnocení fondů Akcie, jako instrument finančního trhu přináší vysokou míru rizika s předpokládaným vysokým zhodnocením. Výše uvedené srovnání investičních fondů České spořitelny dokazuje riziko, které investor musí nést. Pouze jediný investiční fond se dokázal vyšplhat se svým zhodnocením nad průměrné zhodnocení penzijních fondů, a to Dluhopisový fond č. 3 se zhodnocením 4,91 %. Investoři v tomto fondu získali o 0,24 % lepší zhodnocení neţ investoři fondu penzijního. Dobře udělali občané, kteří si ještě v listopadu roku 2012 stihli sjednat penzijní připojištění se státním příspěvkem a roku 2013 zůstali v transformovaném fondu, kde mají garantované nezáporné zhodnocení. Účastnické fondy totiţ budou mít podobný průběh jako fondy investiční, mohou tedy zůstat v záporných číslech jako je tomu u fondu č. 1, 2, 8, 9, 10. 33

2.2.2.3. Rozdíly mezi transformovanými a účastnickými fondy Tabulka 2.2.2.6. Srovnání transformovaných a účastnických fondů Transformované fondy Odbytné po 12 ti zaplacených měsících. Jednorázové vyrovnání. Starobní penze. Invalidní penze. Výsluhová penze. Záruka nezáporného zhodnocení. Účastnické fondy Odbytné po 24 zaplacených měsících. Jednorázové vyrovnání. Starobní penze na dobu určitou. Invalidní penze na dobu určitou. Úhrada jednorázového pojistného pro doţivotní penzi. Úhrada jednorázového pojistného pro penzi s přesně stanovenou výší důchodu na přesně stanovenou dobu. Výsluhová penze se nesjednává, nejdříve 5 let před dosaţením důchodového věku lze zaţádat o výplatu předdůchodu. Záruka nezáporného zhodnocení není. Zdroj: vlastní 2.2.2.4. Předdůchod Moţností, jak předčasně odejít do důchodu je tzv. předdůchod. V předdůchodu se ţije z naspořených prostředků na penzijním spoření. Toto období výplaty peněz bude povaţováno při stanovení osobního vyměřovacího základu v systému důchodového pojištění za tzv. vyloučenou dobu. Pobírání dávek nebude mít dopad na výši důchodových nároků starobní státní penze. Jinými slovy, i kdyţ účastník neodváděl ţádné pojistné, nebude mít krácen řádný státní důchod za dobu výplaty předdůchodu, navíc za něj stát bude platit zdravotní pojištění. Pokud se člověk vrátí během čerpání do práce, dávky se vyplácejí dál. Podmínky pro odchod do předdůchodu: Naspořeno na kaţdý měsíc alespoň 30 % celorepublikové průměrné mzdy (v roce 2013 7 354 Kč). Dávka předdůchodu musí být vyplácena měsíčně, nelze výplatu přerušit nebo pozastavit. Splátky nesmějí být sjednány jako klesající. Výplata nesmí skončit dříve, neţ příjemce dosáhne věku o 3 roky méně neţ je den vzniku nároku na důchod. Předdůchod musí trvat alespoň 2 roky, nejdéle 5 let. Lze odejít nejdříve 5 let před dosaţením důchodového věku, který stanovuje zákon. Penzijní spoření musí trvat alespoň 5 let. 34

2.2.3. Další možnosti zajištění a vytváření finanční rezervy Čím dál více lidí je znechuceno politickou situací a změnami, které stát přináší. Ale ne nadarmo se říká, ţe všechno zlé je k něčemu dobré. Také se zvyšuje počet lidí, kteří se začínají zajímat o svoji budoucnost a hledají alternativy komerčního zajištění svých budoucích příjmů. Nechtějí se spoléhat na státní příspěvky do doplňkového penzijního spoření, zrušení či omezení garancí státu uţ si zaţili a představa spoření do státních dluhopisů, při zhlédnutí posledních několika státních rozpočtů, jim nahání hrůzu. Jak si můţe stát dovolit připisovat na toto spoření tak vysoké příspěvky, kdyţ na to nemá potřebné prostředky? Těţko říci, jak dlouho tento systém bude dále fungovat, proto je dobré rizika diverzifikovat a nevsázet jen na jednu kartu. V mladém věku si člověk můţe vyzkoušet investovat přes investiční zprostředkovatele do cenných papírů, nástrojů peněţního trhu či derivátů, s rostoucím věkem je potom lepší výnosy konzervovat a investovat na jistějších trzích. Kdo nemá na hledání takových příleţitostí čas, můţe tento úkol svěřit do rukou banky, spořitelny či pojišťovny. Při výběru strategie a instituce záleţí na člověku, jaké očekává zhodnocení, jak vysoké je ochoten podstoupit riziko a jak dlouhou plánuje investici. 2.2.3.1. Životní pojištění Ţivotní pojištění se orientuje na pojištění rizika doţití nebo úmrtí. Jeho charakteristickým rysem je, ţe v kaţdém případě pojišťovna vyplatí pojistné plnění. Základním principem pojištění je vyplatit dohodnutou pojistnou částku v případě, ţe se pojištěný doţije data konce pojištění. To můţe být navíc kombinované s podílem pojištěného na přebytcích nebo na zisku z investovaných prostředků. Tento podíl se často vyplácí ve formě prémie, případně i valorizací pojistných částek. V případě osvobození od placení zase pojišťovna zaručuje, ţe všechny nároky vyplývající z pojištění budou zachovány přesto, ţe pojistník nebude platit pojistné. Osvobození od placení pojistného se realizuje v případech, kdy je to sjednáno v pojistných podmínkách a za situace, kdy se pojištěný stane trvale invalidním a uplatňuje se po celou dobu invalidity. Pojištění osob je velmi variabilní. U všech ţivotních pojištění, hlavně u pojištění pro případ smrti nebo invalidity je uzavření smlouvy závislé na zdravotním stavu pojišťovaného. Návrh na pojištění obsahuje typické otázky na zdravotní stav pojišťovaného př.: výška pojišťovaného, váha pojišťovaného, hodnoty krevního obrazu, výše krevního tlaku, zda pojišťovaný kouří apod. Pojišťovaná 35

osoba je povinna otázky pravdivě zodpovědět, v některých pojištěních je předepsaná lékařská prohlídka a sjednání pojištění je vázáno na výsledek prohlídky. Tarifním parametrem pro ţivotní pojištění je vstupní věk pojištěného, pojistná doba, doba placení pojistného a druh pojistné události. V rámci ţivotního pojištění lze sjednat: Pojištění pro případ smrti: Sjednaná pojistná částka se vyplatí oprávněným osobám uvedeným v pojistné smlouvě nebo stanoveným v pořadí podle dědění v občanském zákoníku, pokud mezi počátkem a koncem pojistné doby uvedené v pojistné smlouvě pojištěná osoba zemře. Pokud se ovšem pojištěný doţije konce sjednané pojistné doby, pojištění zaniká bez jakékoli náhrady. Jedná se o čistě rizikové pojištění. Tento druh lze sjednat na dobu určitou, nebo dobu neurčitou (obvykle do vysokého věku, aţ 85let). U pojištění sjednaného na dobu neurčitou obvykle nebývá shodná doba placení pojistného s pojistnou dobou, ale je zkrácená, pokud nebylo dohodnuto jednorázově placené pojistné (pojistné hrazené na začátku pojištění za celou pojistnou dobu). Známé je také pojištění nákladů na pohřeb, kdy je smluvená pojistná částka vyplacena osobě, která pohřeb zřídila. V souvislosti s bankovními úvěry jsou vyuţívána riziková životní pojištění úvěrů, pojištění smrti klienta, kterému banka poskytla hypoteční nebo jiný úvěr. V případě smrti klienta u vinkulované smlouvy pojišťovna vyplatí bance dluţnou nesplacenou část úvěru a ručitelé nebo dědici pojištěného se tak nedostanou do finančních problémů. Klient můţe být po celou dobu trvání úvěru pojištěn na konstantní pojistnou částku, nebo na anuitně klesající pojistnou částku, která kopíruje výši nesplacené části úvěru. Pojištění na klesající pojistnou částku je levnější neţ na konstantní pojistnou částku a klient tak nemusí platit více neţ je v souvislosti se zajištěním úvěru potřeba. Pojištění pro případ smrti se dá rozšířit o pojištění velmi váţných chorob, u kterého je celá pojistná částka nebo její část vyplacena pojištěnému v případě, ţe je mu diagnostikováno jedno z předem definovaných váţných onemocnění (např. srdeční infarkt, náhlá mozková příhoda, borelióza, totální selhání ledvin, rakovina apod.). Vyplacená částka umoţňuje kvalitnější léčbu a kladně ovlivňuje psychický stav pojištěného, kdy přichází o zaměstnání a příjem. Pojištění pro případ doţití: Pojištěný obdrţí od pojišťovny sjednanou pojistnou částku pouze v případě, ţe se doţije konce pojistné doby. Pokud pojištěný v průběhu pojištění zemře, pojišťovna oprávněným 36

osobám nic nevyplácí a přijaté pojistné pouţije ke zvýhodnění pojistného plnění vypláceného při doţití ostatních pojištěných. V pojistných podmínkách můţe být pojištění pro případ doţití nastaveno tak, ţe v případě úmrtí pojištěného v průběhu pojistné doby pojišťovna vrátí oprávněným osobám část zaplaceného pojistného, případně zaplacené pojistné sníţené o správní náklady. Pojistné plnění v případě doţití je navýšeno o kaţdoročně připsané podíly na výsledcích hospodaření z fondu rezerv ţivotního a důchodového pojištění. Pojištění pro případ smrti nebo doţití: Jak uţ z názvu vyplývá, pojistnou událostí je smrt pojištěného v průběhu pojistné doby nebo jeho doţití konce pojistné doby. Jedná se o pojištění smíšené a pro pojistné plnění platí stejné podmínky jako pro pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ doţití. Pojistné je placeno v dohodnutých lhůtách po celou dobu trvání pojištění, po dobu kratší nebo jednorázově na začátku pojištění. Smíšená pojištění jsou zhodnocována o kaţdoročně připsané podíly na výsledcích hospodaření z fondů rezerv ţivotního a důchodového pojištění. V případě úmrtí pojištěného pojistitel vyplatí sjednanou pojistnou částku a podíly na hospodářských výsledcích připsané pojištěnému do okamţiku úmrtí. Při doţití se vyplatí pojištěnému pojistná částka navýšená o podíly na výsledcích hospodaření za celou dobu pojištění. Kapitálové ţivotní pojištění: Zahrnuje v sobě kombinaci pojištění pro případ smrti a spoření. To znamená, ţe část z placeného pojistného je určena na pokrytí rizika smrti a část je pojišťovnou připisována ve prospěch klienta na tzv. kapitálovou hodnotu. Tuto kapitálovou hodnotu pojišťovna investuje a zhodnocuje. V případě smrti klienta je pojišťovna povinna vyplatit jak kapitálovou hodnotu pojištění, tak i pojistnou částku pro případ smrti. V případě, ţe se pojištěný doţije konce pojištění, vyplatí mu pojišťovna kapitálovou hodnotu (pojistné plnění na konci pojištění) pojištění jednorázově nebo periodickými výplatami. 37