Potřeba živin pro prasata Potřeba energie a proteinu pro prasata zahrnuje potřebu pro záchovu a produkci růst (přírůstek živé hmotnosti), březost a produkce mléka. Výpočet energetické hodnoty krmiv pro prasata Základem pro výpočetmetabolizovatelné energie (ME P ) krmiva, krmné dávky a krmné směsi jsou stravitelné živiny. MEp = 0,021*SNL + 0,0374 * ST + 0,0144 * SVl +0,0171 * S BNLV 0,0014 * C + C. redukující cukry v g/kg Korekce na obsah cukrů je používána u krmiv až když jejich obsah vyšší než 80 g v kg sušiny Výpočet obsahu (ME P ) v zrnu ječmene g/kg KS (%) Stravitelné živiny (g/kg) Sušina 880 NL 103 77,3 79,62 Tuk 19,6 42,7 8,37 Vláknina 50,5 12,0 6,06 Popeloviny 25,0 BNLV 681,9 86,3 588,48
MEp = 0,021* 79,62 + 0,0374 * 8,37 + 0,0144 * 6,06 +0,0171 * 588,48 MEp = 1,6702 + 0,3130 + 0,0873 +10,0630 MEp = 12,133 MJ/kg
Potřeba energie pro rostoucíprasata Pro rostoucí prasata je potřeba MEp sumou potřeby energie pro záchovu (m), pro ukládání proteinu (p) a pro ukládání tuku (f). MEp = MEm + ap + bf MEm energie pro záchovu a, b parciální koeficienty využití energie (a 0,56, b 0,74) Záchovná potřeba energie je stanovena dle rovnice: MEm (kj) = 719 x W 0,63 x 1,1 Faktor 1,1zohledňuje rozdíl mezi podmínkami experimentálními a podmínkami praxe MEm záchovná potřeba W živá hmotnost v kg Podle živé hmotnosti činí tato potřeba MEp: Živá hm. (kg) MEm (MJ) na den 20 40 60 80 100 110 5,22 8,08 10,43 12,51 14,39 15,28 Ukládání energie v přírůstku je dáno obsahem energie v ukládaném proteinu 22,6 kj/ga v ukládaném tuku 39,0 kj/g.dílčí koeficienty využití ME jsou pro ukládání proteinu a = 0,56 a ukládání tuku b = 0,74. Podle ukládání proteinu a tuku v průběhu růstu prasat byly stanoveny potřeby MEp. Potřeba MEp v MJ na kus a den je součtem potřeby pro záchovu a potřeby pro produkci přírůstek podle množství uloženého proteinu a tuku v g, jejich spalného tepla a využití energie pro jejich ukládání.
Denní potřebu metabolizovatelné energie pro selata a prasata ve výkrmu lze vypočítat dle následující regresní rovnice: MEp = 0,3413 + (0,009185 x Př) + (0,000008684 x Př 2 ) + (0,3468 x H) (0,00067 x H 2 ) (0,000037 x Př x H) Příklad 1 Prase ve výkrmu o hmotnosti 60 kg s denním přírůstkem 600 g. MEp = 0,3413 + (0,009185 x 600) + (0,000008684 x 600 2 ) + (0,3468 x 60) (0,00067 x 60 2 ) (0,000037 x 600 x 60) MEp = 0,3413 + 5,511 + 3,12624 + 20,808 2,412 1,332 MEp = 26,042 MJ Potřeba energie proprasnice Dennípotřeba energie pro březí prasniceje součtem potřeby na záchovu, energie potřebné k ukládání tuku a proteinu ve tkáních matky a v produktech březosti. Pro kojící prasniceje denní potřeba energie dána součtem potřeby energie pro záchovu a potřeby energie pro produkci mléka. Zvláštností výpočtu potřeby energie u kojících prasnic je to, že využívají k produkci mléka nejen energii krmiva, ale i energii vlastního těla a využití energie z těchto zdrojů je různé.
Potřeba energie pro kance Potřeba energie pro kancevychází z dílčích potřeb pro záchovu, na přírůstek, na produkci semene, pro doplňkovou potřebu spojená se zvýšenou aktivitou kance v době zapouštění (odběru semene) a na produkci teplav případě, že kanec je chován v podmínkách pod hranicí dolní kritické teploty. Kategorie Hmotnost (kg) Denní přírůstek (g) Kanci do 1 roku 160 220 Kanci 1 2 roky 200 165 Kanci nad 2 roky 250 120 Dospělý kanec 350 0 Potřeba energie pro záchovu MJ MEm = 0,50 x W 0,75 W hmotnost kance Potřeba energie pro přírůstek Jeden kg přírůstku kanec = 160 g bílkovin (1 g bílkovin obsahuje 23,8 kj a efektivnost využití z přijaté energie je 0,54) 250 g tuku (1 g tuku obsahuje 39,7 kj a efektivnost využití z přijaté energie je 0,74) Potřeba energie pro produkci semene Produkce ejakulátu při jednom skoku (odběru) je 280 ml, ve kterém je 0,291 MJ energie a 10,4 g proteinu. Potřeba energie na jeden skok je tak 0,5 MJ.
Potřeba energie pro doplňkovou potřebu 18 kj / W 0,75 Potřeba ostaních živin proprasata Potřeba živin pro jednotlivé kategorie prasat se vyjadřuje v 1 kg krmné směsi.kromě MEp se v krmných směsích hodnotí NL, vláknina, vybrané aminokyseliny (lysin, treonin, metionin, metionin + cystin), tryptofan), minerální látky a vitamíny. Dusíkaté látkya aminokyseliny - deset esenciálních aminokyselin - vysoké využití NL esenciální aminokyseliny zastoupeny v potravě v určitém vzájemném poměru. Jestliže je obsah některé z es. aminokyselin nižší než je její potřeba, limituje tato aminokyselina využití celého komplexu NL. Ideální protein obsahuje aminokyseliny přesně v takovém poměru, jaké prase vyžaduje. Vzájemný poměr aminokyselin v ideálním proteinu se vyjadřuje ve vztahu k obsahu lysinu, který se považuje za 100 %. Pro rostoucí prasata se doporučuje tento poměr: Lysin 100 Treonin 65 Metionin + cystin 55 Tryptofan 19 Arginin 42 Izoleucin 50 Leucin 100 Histidin 33 Fenylalanin + tyrosin 100 Valin - 70
Cystin může krýt 50 % potřeby sirných aminokyselin a tyrosin 50 % potřeby aromatických aminokyselin.metionin a fenylalanin se konvertují na cystin, resp. tyrosin se 100 % účinností. Ke krytí potřeby cystinu je třeba 1,25 násobku metioninu. Arginin je nepostradatelnou aminokyselinou jen pro mladá intenzivně rostoucí prasata,protože v pozdějších fázích růstu jeho syntéza v těle stačí krýt potřebu. Výše uvedený ideální poměr es. aminokyselin je platný všeobecně pro rostoucí prasata bez ohledu na genotyp, pohlaví a hmotnost. V závislosti na genotypu, pohlaví a hmotnosti se mění množství denně přijatých NL, nutných k uložení tělních bílkovin i poměr mezi obsahem MEp a obsahem NL, resp. aminokyselin. Protože prasničky ukládají v těle relativně vyšší podíl bílkovin, vyžadují vyšší koncentraci aminokyselin v krmné směsi než vepříci. Nejvyšší nároky na obsah aminokyselin mají kanečci. Potřeba aminokyselin je také do značné míry závislá na genotypu.u moderních masných hybridů prasat je potlačeno ukládání tuku ve prospěch zvýšeného ukládání bílkovin. V krmných směsích běžného složení je první limitující aminokyselinou lysin, na druhém místě treonin a na třetím místě metionin s cystinem. Obiloviny, které tvoří 60 70 % směsí, se vyznačují deficitem lysinu. Při sestavování krmných směsí je pak potřeba použít bílkovinná krmiva s dostatečným obsahem lysinu, jako je sójový ex. šrot, luskoviny a krmiva živočišného původu. Vláknina Nadbytek vlákniny snižuje výživnou hodnotu krmiv,působí depresi trávení živin a snižuje obsah MEp. Obsah vlákniny přes 8 % v krmné dávce působí již depresi příjmu krmivaa ovlivňuje nepříznivě růst prasat.
Sacharidy Hlavním sacharidem je škrob a je také hlavním zdrojem energie pro všechny kategorie prasat. Jeho stravitelnost je 98 98 %.Problematické je trávení škrobu u selat mladších 3 týdny. V tomto období jsou glukóza, laktóza a sacharóza vhodnějším zdrojem energie. Využití škrobu u selat závisí na aktivitě příslušných trávicích enzymů. Lipidy Prasata nemohou syntetizovat některé nenasycené mastné kyseliny, a to hlavně kyselinu linolovou, která je počítána k esenciálním faktorům výživy prasat.její doporučený obsah v 1 kg krmné směsi je 1 15 g,v závislosti na živé hmotnosti. Přídavky tuku do krmných směsí pro selata nebo rostoucí prasata neměly vždy očekávanou odezvu. Přídavky tuků mohou významným způsobem ovlivnit množství ukládaného tuku v těle, zvláště tuku depotního.na druhé straně je žádoucí, aby nezbytný ukládaný tuk, např. intramuskulární, měl z hlediska výživy lidí vhodný poměr nenasycených a nasycených mastných kyselin. Uvedený poměr lze ovlivnit přídavkem rostlinných olejů. U prasnic přídavky tuků v období posledního stádia březosti a v laktaci zvyšují mléčnost, obsah tuku v mlezivu a mléku, snižují ztráty živé hmotnosti během laktace a zkracují tím dobu jalovosti. Vápník a fosfor Oba makroprvky hrají hlavní roli při vývoji a zachování skeletálního systému prasat. Jsou nezbytní pro růst a mineralizaci kostí.vhodný poměr Ca : P je důležitý pro optimální využití každého prvku. Při širokém poměru se snižuje absorpce fosforu, redukuje růst a kalcifikace kostí, zvláště je li fosfor na hranici minimální potřeby. Méně kritické je, jestliže krmná směs obsahuje přebytek fosforu. Optimální poměr Ca : P je 1 : 1 až 1,5 : 1. Potřeba vápníkuje uváděna jako potřeba celkového vápníku. Obsah nativního Ca v rostlinných krmivech, v krmných směsích na bázi zrnin a produktů z nich pro prasata je
nízký a tak musí být potřebaca v převážné míře kryta minerálními zdroji v doplňcích. Využitelnost Ca z organických zdrojů a minerálních doplňků se neliší a je proto požíván v doporučení potřeby pro prasata celkový Ca na rozdíl od fosforu. Potřeba fosforupro prasata a její stanovení je komplikovanější. Forma, ve které fosfor existuje v krmivech, výrazně ovlivňuje jeho využití. V obilninách, luskovinách, olejnatých semenech a z nich pocházejících dalších produktech je asi 60 až 75 % fosforu organicky vázáno ve formě fytátu, který je pro prase jen velmi málo využitelný. Využitelnost kolísá od 15 % u kukuřice až k asi 50 % u pšenice. V protikladu je využitelnost fosforu z krmiv živočišného původu, u kterých je velmi vysoká a dosahuje hodnot využitelnosti z některých doplňků anorganického původu. Relativní biologická využitelnost fosforu z některých krmiv při srovnání s dihydrogenfosforečnanem sodným = 100 %: Kukuřice 15 % Ječmen 31% Pšenice 50 % Hrách 40 % Sójový ex. š. 38 % Rybí moučka 100 % Hydrogenfosforečnan vápenatý 100 % Doporučená potřeba fosforu pro prasata je vyjádřena bilančně stravitelným fosforem, vedle ukazatele fosforu celkového. Pro jednotlivé kategorie prasat se uvádí potřeba stravitelného fosforu v 1 kg směsi: Selata do 10 kg živé hmotnosti 4,5 g Selata 10 20 kg 3,7 g Výkrm 20 35 kg 3,0 g 35 60 kg 2,2 g 60 100 kg 1,7 g Březí prasnice 2,2 g Kojící prasnice 3,2 g