Pospíšilová, A. et al. roč. 4, č. 4/2013 ISSN

roč. 4, č. 4/2013 OŠETŘOVATELSKÉ INTERVENCE - SROVNÁNÍ VYUŢÍVÁNÍ NA CHIRURGICKÝCH JEDNOTKÁCH NEINTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ PÉČE NURSING INTERVENTIONS - COMPARISON USE OF NON-INTENSIVE SURGICAL UNITS AND INTENSIVE SURGICAL UNITS Alena Pospíšilová 1, 2, Miroslava Kyasová 2, Petra Juřeníková 2, Zdenka Surá 3, 2, Erna Mičudová 3 1 Ústav ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci 1 Department of Nursing, Faculty of Health Sciences, Palacký University Olomouc 2 Katedra ošetřovatelství, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita v Brně 2 Department of Nursing, Masaryk University Faculty of Medicine 3 Fakultní nemocnice Brno 3 Faculty Hospital Brno Abstrakt Cíl: Zjistit vyuţívání ošetřovatelských intervencí na chirurgických pracovištích neintenzivní péče a chirurgických jednotkách intenzivní péče. Porovnat uţití intervencí mezi uvedenými typy pracovišť a porovnat získané výsledky se závěry výzkumného týmu NIC. Metodika: Informace byly získány kvantitativní výzkumnou metodou za vyuţití dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl sestaven s vyuţitím Nursing Intervention Classification (NIC) a obsahoval názvy i definice 101 vybraných intervencí klasifikace NIC. Sestry se prostřednictvím dotazníku u intervencí vyjadřovaly k četnosti uţití v chirurgické klinické ošetřovatelské praxi na jejich pracovišti. Pro induktivní analýzu byl pouţit Pearsonův chí kvadrát test na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Šetření se zúčastnilo 11 zdravotnických zařízení, a bylo vyhodnoceno 255 dotazníků vyplněných sestrami, které pracovaly na chirurgických pracovištích neintenzivní péče, a 45 dotazníků vyplněných sestrami, které pracovaly na chirurgických ošetřovatelských jednotkách poskytujících intenzivní péči. Padesát intervencí bylo vyhodnoceno jako stejně často vyuţívané na pracovištích neintenzivní péče i jednotkách intenzivní péče, 49 intervencí jako častěji vyuţívaných na chirurgických jednotkách intenzivní péče a 2 intervence byly vyhodnoceny jako častěji uţívané na chirurgických pracovištích neintenzivní péče. Závěr: V šetření jsme zjistili rozdílné uváděné četnosti uţití intervencí na chirurgických odděleních neintenzivní péče a pracovištích intenzivní péče. Z výsledků je patrné, ţe u nejvyššího počtu testovaných intervencí jsme neshledali rozdíl v četnosti uţití mezi pracovišti intenzivní a neintenzivní péče. V porovnání s výsledky šetření, které uskutečnil výzkumný tým NIC, jsme však zjistili, ţe sestry často vykonávají na chirurgických odděleních neintenzivní péče intervence, které byly výzkumným týmem NIC vyhodnoceny jako více uţívané na jednotkách intenzivní péče. Klíčová slova: chirurgické ošetřovatelství, standardizovaná ošetřovatelská terminologie, neintenzivní péče, intenzivní péče. Abstract Aim: Determine the frequency use of nursing interventions to non-intensive surgical departments and surgical intensive care unit (ICU). Compare the frequency of use of interventions between these departments and compare the results with the findings of the research team NIC. Methods: Informations obtained quantitative research method using a questionnaire. The questionnaire contained 101 names and definitions of selected nursing interventions classification (NIC). Nurses in these interventions reflect the frequency of their use in surgical clinical nursing practice. For inductive analysis was used Pearson's chi-square test at a significance level of α = 0.05. Results: The survey was attended by 11 hospitalis and were evaluated used 255 questionnaires completed by general nurses who worked at non-intensive surgical departments and 45 questionnaires completed general nurses who worked in intensive surgical departments. It was found 50 interventions that as often used on non-intensive department and intensive department, 49 interventions that are more ofen used in surgical intensive care and 2 interventions that are more ofen used in non-intensive surgical departments. Conclusion: In the survey, we have found different declarations frequency use of interventions between non-intensive surgical department and intensive care units. The results show that the highest number of tested interventions were no differences in frequency of use between the intensive and non-intensive care. Compared with the results of the survey conducted research team NIC, we found that nurses often perform to non-intensive surgical department interventions that have been evaluated by the research team NIC as more used in intensive care units. Key words: surgical nursing, standardized nursing terminology, non-intensive care, intensive care. korespondence: posaja@seznam.cz 2013 Ošetřovatelství a porodní asistence 684

Pospíšilová, A. et al. roč. 4, č. 4/2013 Úvod Sestra, ať jiţ pracuje na oddělení neintenzivní péče či jednotce intenzivní péče, při své práci pouţívá klinický úsudek. Správná rozvaha podloţená dostupnými informacemi se pak stává klíčovým vodítkem pro rozsah i obsah poskytnuté ošetřovatelské péče (Kautz, Kuiper et al., 2006, s. 129-138). Pro snadnější tvorbu klinického úsudku lze vyuţít taxonomii NANDA International, kterou je moţné pouţívat při posouzení stavu pacienta a následné ošetřovatelské diagnostice; mezinárodní klasifikaci ošetřovatelských intervencí (dále jen NIC), která je vyuţitelná při plánování a poskytování ošetřovatelské péče; klasifikaci očekávaných výsledků ošetřovatelské péče (dále jen NOC), která slouţí k vyhodnocení odezvy poskytnuté péče. Společně pak tyto tři klasifikace umoţní tvorbu klinického ošetřovatelského úsudku (Kautz, Kuiper et al., 2006, s. 129-138). Implementace klasifikačních systémů by měla probíhat uváţeně, měla by být předem přesně naplánována v jasně definovaných krocích, aby nedošlo k neochotě sester tyto systémy vyuţívat (Müller-Staub, 2007, s. 702-713). Pro dodrţení tohoto poţadavku jsme se rozhodli v rámci výzkumných aktivit zaměřit pouze na implementaci klasifikace NIC do chirurgické a anesteziologickoresuscitační ošetřovatelské péče. Za tímto účelem jsme obdrţeli účelovou podporu IGA MZČR NF12078-4/2011. Projekt je realizován pod záštitou Katedry ošetřovatelství LF MU a FN Brno od roku 2011. Jeho ukončení je plánováno v prosinci 2014. Celý jeho obsah lze shrnout do tří kroků: 1. krok: výběr vhodných intervencí NIC pro implementaci do chirurgické/anesteziologickoresuscitační praxe; 2. krok: přizpůsobení vybraných intervencí NIC podmínkám na našem území; 3. krok: implementace přizpůsobených intervencí do chirurgické/anesteziologicko-resuscitační ošetřovatelské praxe. Mezinárodní klasifikace ošetřovatelských intervencí je souhrnná standardizovaná klasifikace intervencí a pod ně spadajících ošetřovatelských činností, které sestry provádějí (Bulechek et al., 2012, s. 2). Vývoj klasifikace byl zahájen na Katedře ošetřovatelství Univerzity v Iowě roku 1987 a probíhá dodnes (Bulechek et al., 2012, s. V). Klasifikace NIC obsahuje široké spektrum intervencí, které jsou uplatnitelné ve všech sférách ošetřovatelské péče (Bulechek et al., 2012, s. 2-12). V roce 2012 byla vydána její šestá edice, která obsahuje 554 intervencí (23 nových, 128 poupravených, 403 z předchozí edice). Výzkumný tým NIC předloţil i přehled intervencí, které jsou typické pro určitou klinickou oblast. Poslední vydání obsahuje 49 klinických specializací. V přehledu intervencí typických pro anesteziologickou péči je zařazeno nejvíce intervencí (101 intervencí). Oblast chirurgická zaujímá z hlediska počtu intervencí třetí pozici (82 intervencí) za oblastí neonatologie (93 intervencí). V klasifikaci NIC je uvedeno, ţe právě tato orientační linie, která prezentuje intervence typické pro určitou specializaci, je vhodná pro uţivatele, kteří zvaţují vyuţití klasifikace NIC ve své klinické praxi (McCloskey et al., 2004, s. XXV). Tento příspěvek předkládá výsledky získané v rámci první fáze výzkumu v oblasti chirurgické ošetřovatelské péče. Cíle Cílem studie bylo zjistit rozdíl v četnosti uţití vybraných ošetřovatelských intervencí mezi chirurgickými pracovišti neintenzivní péče a chirurgickými jednotkami, kde je poskytována intenzivní péče. Dalším cílem výzkumu bylo porovnat výsledky uskutečněného šetření s výsledky šetření, které realizoval výzkumný tým NIC (McCloskey et al., 1996, s. 27-30). Soubor O spolupráci jsme poţádali zdravotnická zařízení, která dle informací uveřejněných Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen ÚZIS) z roku 2010 disponovala minimálně 500 lůţky akutní péče. Jako vhodný respondent byla vybrána sestra pracující bez odborného dohledu na chirurgické ošetřovací jednotce minimálně jeden rok. Byl stanoven i poţadavek, aby se jednalo o ošetřovací jednotku klasické chirurgie. Z 29 oslovených zdravotnických zařízení se do šetření zapojilo 11 (z toho 7 fakultních nemocnic). Dotazníky byly distribuovány v období duben prosinec 2012. Celkem bylo získáno 312 vyplněných dotazníků. Pro samotné šetření bylo moţné vyuţít 255 (85 %) dotazníků vyplněných sestrami z chirurgických pracovišť, které neposkytovaly intenzivní péči (dále jen ODD) a 45 (15 %) dotazníků z chirurgických jednotek intenzivní péče (dále jen JIP). 2013 Ošetřovatelství a porodní asistence 685

Ošetřovatelské intervence - srovnání využívaní na chirurgických jednotkách neintenzivní a intenzivní péče roč. 4, č. 4/2013 Metodika Při šetření byly vyuţity kvantitativní výzkumné metody. Při plánování výzkumných metod jsme se inspirovali šetřením uskutečněným výzkumným týmem NIC za účelem výběru intervencí typických pro jednotlivé klinické specializace (Barry-Walker, Bulechek et al., 1994, s. 261-268) a šetřením uskutečněným autorkami Eunjoo, Mikyoung (2006, s. 108 117). Po vzoru výše uvedených šetření jsme se rozhodli při výzkumu vyuţít dotazníkovou výzkumnou metodu. Vzhledem k tomu, ţe v pátém vydání (poslední dostupné v době šetření) klasifikace NIC jiţ bylo zařazeno 543 intervencí, přistoupili jsme k redukci počtu posuzovaných intervencí. Na základě dostupných informací z pátého vydání klasifikace NIC, výsledků výše uvedených šetření a předvýzkumu, jsme zvolili 101 intervencí, které by bylo vhodné podrobit testování (Pospíšilová, Kyasová, 2013, s. 198-210). U těchto intervencí byl pořízen metodou zpětného překladu překlad názvů a definic, které se staly součástí hlavní části dotazníku. Metoda zpětného překladu probíhala následovně: jedním překladatelem byl přeloţen originál do českého jazyka a druhým překladatelem byl pořízen zpětný překlad do anglického jazyka. Poţadavek na oba překladatele byl, aby měli zkušenost s překlady textů s lékařskou tématikou. Finální verze dotazníku byla podrobena jazykové korektuře odborníkem v českém jazyce. Četnost uţití v klinické chirurgické ošetřovatelské praxi byla u intervencí respondenty hodnocena na škále: uţívané minimálně jednou denně; minimálně jednou týdně; minimálně jednou měsíčně; občas - méně neţ 1krát měsíčně; nikdy; intervence není v kompetenci sestry. Jako cílovou skupinu jsme si stanovili sestry pracující minimálně jeden rok bez odborného dohledu na chirurgickém pracovišti, které neposkytuje intenzivní péči. Získali jsme však větší mnoţství dotazníků, které vyplnily sestry pracující na chirurgických ošetřovacích jednotkách typu JIP. Rozhodli jsme se i tyto informace vyuţít při zpracování dat. Pro zvýšení validity výsledků byl dotazník podroben pilotáţi i předvýzkumu a byla zjištěna i jeho dostatečná reliabilita pomocí Cohenova koeficientu kappa (průměrná hodnota činila 0,836). Získaná data byla statisticky zpracována v programu IBM SPSS Statistics 19 za pouţití Pearsonova chí kvadrát testu na hladině významnosti α = 0,05. Vzhledem k nízkému početnímu zastoupení odpovědí v některých pozorovaných skupinách, jsme se rozhodli provést sloučení skupin odpovědí na intervence vyuţívané: minimálně jednou týdně (sloučení minimálně jednou denně a minimálně jednou týdně); občas (minimálně jednou měsíčně a občas); nikdy jiné (sloučení nikdy, není v kompetenci sestry; a neuvedeno). Pokud byla u intervence zjištěna statisticky významná závislost, pouţili jsme deskriptivní analýzu (uţití intervence minimálně jednou týdně) ke zhodnocení zda byla daná intervence více uţívaná na chirurgických jednotkách poskytujících neintenzivní péči nebo chirurgických jednotkách poskytujících intenzivní péči. Výsledky Charakteristika respondentů Z tabulky 1 je zřejmé, ţe zkoumaný vzorek respondentů se s ohledem na věk nijak výrazně nelišil mezi chirurgickými pracovišti, která neposkytovala intenzivní péči a chirurgickými pracovišti typu JIP. Průměrný věk sester, které pracovaly na ODD byl 35,4 let a průměrný věk sester na JIP byl 35,6 let. Je patrné, ţe na JIP pracovalo méně sester pouze se středoškolským vzděláním (SZŠ) a více respondentů z JIP absolvovalo specializační vzdělání (PSS) a vyšší odbornou zdravotnickou školu (VZŠ). Celkem 26,7 % sester pracujících na JIP bylo absolventy specializace v intenzivní péče a 8,9 % v chirurgické ošetřovatelské péči. Ze sester, které pracovaly na ODD, absolvovalo specializační vzdělání v oblasti chirurgie 9 % respondentek a 2 % z nich absolvovaly specializaci v oblasti intenzivní péče. Na oddělení neintenzivní péče pracovalo více vysokoškolsky vzdělaných respondentů (11,4 %) neţ na odděleních JIP (6,6 %). Většina oslovených z obou skupin byla pracovně zařazena jako sestra u lůţka (ODD 93,3 %, JIP 88,6 %), zbývající respondentky pak pracovaly ve vedení chirurgických klinik (staniční sestry a vrchní sestry). Výsledky U 101 posuzovaných intervencí bylo hodnoceno, zda byla zaznamenána rozdílná četnost uţití intervencí mezi chirurgickými pracovišti, které poskytují (JIP) nebo neposkytují (ODD) intenzivní péči. Vznikly tři skupiny intervencí: intervence stejně často vyuţívané v intenzivní i neintenzivní péči, intervence častěji vyuţívané v neintenzivní péči a intervence častěji vyuţívané v intenzivní péči. 2013 Ošetřovatelství a porodní asistence 686

Pospíšilová, A. et al. roč. 4, č. 4/2013 Tab. 1 Věk a vzdělání respondentů Věk respondentů Vzdělání respondentů JIP ODD JIP ODD n % n % Průměr 33,8 35,4 Mgr. 1 2,2 6 2,4 Medián 32 35 Bc. 2 4,4 23 9,0 Modus 25 30 VZŠ 11 24,4 42 16,5 Minimum 24 23 PSS 19 42,2 48 18,8 Maximum 55 61 SZŠ 12 26,8 136 53,3 Celkem 45 100,0 255 100,0 Následně jsme získané údaje porovnávali s výsledky výzkumného týmu NIC (McCloskey et al., 1996, s. 24-30). Závěry tohoto šetření jsou u testovaných intervencí v tabulkách 2, 3 a 4 uvedeny v posledním sloupci tabulky. U 50 (49,5 % ze 101 posuzovaných intervencí) nebyl zaznamenán rozdíl mezi četností uţití na chirurgickém pracovišti neintenzivní péče a chirurgickým pracovištěm typu JIP (signifikace p 0,05). Byly to intervence: 0410 Péče o klienta s inkontinencí stolice 1 (p = 0,066), 0420 - Irigace střeva 1 (p = 0,223), 0450 Zvládání obstipace (zácpy) (p = 0,606), 0460 - Zvládání průjmu 1 (p = 0,143), 1876 Péče o katétr: Močový systém 1 (p = 0,365), 0610 Péče o pacienty s močovou inkontinencí (p = 0,697), 1100 - Výţivová opatření 1 (p = 0,059), 1450 - Zvládání nevolnosti* (p = 0,318), 1570 Zvládání zvracení* (p = 0,246), 1400 - Zvládání bolesti 1 (p = 0,396), 1380 - Aplikace tepla/chladu (p = 0,074), 1870 - Péče o katétr (drén) 1 (p = 0,505), 1800 Pomoc při sebepéči 1 (p = 0,153), 5260 - Péče o umírající pacienty 1 (p = 0,085), 1770 Péče o zemřelého 1 (p = 0,787), 2130 Zvládání hypoglykémie 1 (p = 0,093), 2240 Opatření při chemoterapii (p = 0,707), 2300 Podávání léků 1 (p = 0,484), 2380 Opatření týkající se medikace (p = 0,105), 2395 Úprava medikace* (p = 0,195), 2317 - Podávání léků: podkoţně* (p = 0,489), 2314 - Podávání léků: intravenózně* (p = 0,365), 2315 - Podávání léků: rektálně* (p = 0,205), 2310 - Podávání léků: do oka* (p = 0,076), 2316 - Podávání léků: koţně* (p = 0,407), 2304 - Podávání léků: perorálně 1 (p = 0,374), 2313 - Podávání léků: intramuskulárně* (p = 0,053), 3440 Péče o místo incize (operační ránu) 1 (p = 0,583), 3660 Péče o ránu (neuzavřenou stehy) 1 (p = 0,058), 3740 - Léčba horečky 1 (p = 0,066), 4028 - Zmírnění krvácení: ranné 1 (p = 0,052), 4190 Vytvoření intravenózního vstupu 1 (p = 0,498), 4200 Intravenózní terapie 1 (p = 0,531), 5270 Emocionální podpora (p = 0,582), 5602 Výuka: průběh onemocnění 2 (p = 0,502), 5606 Výuka: individuální 2 (p = 0,462), 5618 Výuka: lékařský výkon/léčba 1 (p = 0,150), 5614 - Výuka: předepsaná dieta 2 (p = 0,296), 6490 Prevence pádu 1 (p = 0,311), 6540 Kontrola infekce 1 (p = 0,387), 3500 Zvládání tlaku (na pokoţku) 1 (p = 0,123), 3540 Prevence dekubitů 1 (p = 0,225), 3590 Sledování kůţe 1 (p = 0,441), 7110 Podpora zapojení rodiny* (p = 0,976), 7170 Umoţnění účasti rodiny* (p = 0,668), 8020 Multidisciplinární péče (konference)* (p = 0,441), 7800 Sledování kvality péče* (p = 0,127), 7830 Supervize personálu* (p = 0,730), 7460 Ochrana práv pacientů (p = 0,585), 7920 Dokumentace * (p = 0,837). Výzkumný tým NIC zjistil pouze u 7 z těchto intervencí, ţe jsou pouţívané stejně často na ODD a JIP. Dalších 15 intervencí však nebylo v rámci výzkumných aktivit týmu NIC posuzováno, protoţe v době výzkumu, který se zabýval vyuţitím intervencí v různých klinických oblastech, ještě neexistovaly (označeny *). U 25 z těchto intervencí, dospěl výzkumný tým NIC ke zjištění, ţe je daná intervence více vyuţívána na jednotkách poskytujících intenzivní péči (označeny 1 ). Pouze u třech z výše uvedených intervencí, dospěl výzkumný tým NIC k závěru, ţe jsou pouţívané více na oddělení neintenzivní péče (označeny 2 ). Ve všech třech případech se jednalo o intervence zaměřené na edukaci pacientů (McCloskey et al., 1996, s. 27-30). V námi uskutečněném šetření bylo pouze u 2 (2,0 %) ze 101 testovaných intervencí zjištěna vyšší četnost uţití na chirurgických odděleních neintenzivní péče neţ na chirurgických pracovištích typu JIP. Tyto intervence jsou uvedeny v tabulce 2. U jedné z těchto dvou intervencí jsme dosáhli shody se závěry šetření, které uskutečnil výzkumný tým NIC. U druhé z nich dospěl výzkumný tým NIC k závěru, ţe tato intervence je stejně často uţívaná na odděleních JIP i pracovištích neintenzivní péče (McCloskey et al., 1996, s. 27-30). 2013 Ošetřovatelství a porodní asistence 687

Ošetřovatelské intervence - srovnání využívaní na chirurgických jednotkách neintenzivní a intenzivní péče roč. 4, č. 4/2013 Tab. 2 Intervence častěji vyuţívané na chirurgických ODD neţ na chirurgických JIP (v %) KÓD A NÁZEV Typ Min. jednou Občas Nikdy jiné Výsledky výzkumu NIC* INTERVENCE NIC jednotky. týdně p 5616 Výuka: předepsaná JIP 44,4 48,9 6,7 0,000 Neintenzivní péče medikace ODD 74,9 13,3 11,8 7370 Plánování propuštění JIP 73,3 17,8 8,9 0,042 Shoda intenzivní i ODD 85,1 6,7 8,2 neintenzivní péče Celkem 2 ošetřovatelské intervence *(McCloskey et al., 1996, s. 27-30) Ze 101 posuzovaných intervencí bylo 49 intervencí (coţ je 48,5 %) vyhodnoceno jako častěji vyuţívané na chirurgických jednotkách poskytujících intenzivní péči neţ na chirurgických odděleních, která neposkytují intenzivní péči (tab. 3 a tab. 4). Při posuzování zda jsou intervence pouţívané častěji na odděleních poskytujících neintenzivní nebo intenzivní péči dospěl výzkumný tým NIC u 32 intervencí ke shodnému zjištění (McCloskey et al., 1996, s. 27-30). Tyto intervence jsou uvedeny v tabulce 3. Dvanáct intervencí uvedených v tabulce 4 nebylo výzkumným týmem NIC hodnoceno, protoţe v době jimi uskutečněného šetření ještě neexistovaly. Čtyři intervence z tabulky 3 byly výzkumným týmem NIC vyhodnoceny jako stejně často vyuţívané v intenzivní i neintenzivní péči. Pouze jedna z intervencí uvedených v tabulce 4 byla výzkumným týmem NIC vyhodnocena jako častěji uţívaná na pracovištích poskytujících neintenzivní péči. Diskuse Účelem výzkumného šetření bylo porovnat rozdíly v četnosti uţití vybraných intervencí mezi chirurgickými pracovišti, které poskytují nebo neposkytují intenzivní péči. Výzkumný tým NIC uskutečnil šetření s podobným výzkumným záměrem. Výsledky uveřejnil ve 2. vydání klasifikace NIC. V rámci tohoto výzkumu byla získána prostřednictvím dotazníku výpověď 277 sester (219 sester pracovalo v nemocnicích a 58 mimo nemocnice). Testováno bylo všech 336 intervencí uveřejněných ve 2. vydání této klasifikace. U všech intervencí se respondenti k četnosti jejich uţití vyjadřovali na škále: pouţívaná vícekrát denně, asi jednou denně, asi jednou týdně, asi jednou za měsíc, občas jestli vůbec (McCloskey et al., 1996, s. 27-30). K hodnocení statistické závislosti vyuţil i výzkumný tým NIC Pearsonův chí kvadrát test na hladině významnosti α = 0,05. Z výsledků je patrné, ţe v námi uskutečněném šetření byl téměř shodný počet testovaných intervencí vyhodnocen jako stejně často uţívané na odděleních poskytujících neintenzivní i intenzivní péče (49,5 %) a více uţívané na chirurgických ošetřovacích jednotkách typu JIP (48,5 %). Nejméně ze 101 testovaných intervencí bylo vyhodnoceno jako více uţívané v chirurgické neintenzivní péči (2,0 %). Výzkumný tým NIC zjistil, ţe 55,1 % intervencí bylo vyhodnoceno jako častěji vyuţívané na jednotkách intenzivní péče, 25,6 % intervencí bylo vyhodnoceno výzkumným týmem NIC jako stejně často vyuţívané na jednotkách neintenzivní i intenzivní péče. I v šetření výzkumného týmu NIC bylo zjištěno, ţe nejméně (19,3 %) intervencí bylo vyhodnoceno jako více uţívané na ošetřovacích jednotkách, které neposkytují intenzivní péči (McCloskey et al., 1996, s. 26). Rozdíl v počtu intervencí, které byly vyhodnoceny jako častěji vyuţívané v neintenzivní péči v námi uskutečněném šetření a výzkumu týmu NIC, byl zřejmě způsoben výběrem intervencí, kdy naprostá většina (60 intervencí z 65), které byly výzkumným týmem NIC shledány jako více uţívané na odděleních neposkytujících intenzivní péči, nebyly v námi uskutečněném šetření vůbec testovány. Tyto intervence totiţ nebyly v rámci přípravy šetření vybrány jako typické pro chirurgickou ošetřovatelskou péči (nebyly zařazeny výzkumným týmem NIC do přehledu intervencí typických pro chirurgickou oblast). Jednalo se například o intervence: 6400 - Předcházení závislosti, 7150 - Rodinná terapie, 4920 - Aktivní naslouchání (McCloskey et al., 1996, s. 27-30). Vysoký počet intervencí, které byly v námi uskutečněném šetření vybrány jako uţívané stejně často na ODD i pracovištích JIP, byly výzkumným týmem NIC vyhodnoceny jako více uţívané na jednotkách intenzivní péče. Jednalo se konkrétně o 25 intervencí z 50 (pro moţnost porovnání jsou výsledky šetření, které uskutečnil výzkumný tým NIC uvedeny v části výsledky). Důvodem můţe být odlišná organizace práce a rozdílné kompetence 2013 Ošetřovatelství a porodní asistence 688

Pospíšilová, A. et al. roč. 4, č. 4/2013 Tab. 3 Intervence častěji vyuţívané na chirurgických JIP neţ na chirurgických ODD (shodný závěr s McCloskey et al., 1996, s. 27-30) KÓD A NÁZEV INTERVENCE NIC Typ jednotky Min. jedou týdně Občas Nikdy, jiné Sig. p Výsledky výzkumu (%) (%) (%) NIC* 0480 Péče o stomii JIP 75,6 22,2 2,2 0,004 Intenzivní péče ODD 49 48,2 2,7 0740 Péče o pacienta upoutaného na lůţko JIP 100 0 0 0,013 Intenzivní péče ODD 83,5 14,5 2 6580 Prostředky omezující tělesný pohyb JIP 73,3 26,7 0 0,004 Intenzivní péče ODD 47,1 50,2 2,7 0940 Péče o trakční/imobilizační zdravotnický prostředek JIP 33,3 44,4 22,2 0,000 Intenzivní péče ODD 9,4 34,1 56,5 1200 Podávání totální parenterální výţivy (TPN) JIP 93,3 6,7 0 0,000 Intenzivní péče ODD 54,9 35,3 9,8 1056 Výţiva enterální sondou JIP 77,8 22,2 0 0,000 Intenzivní péče ODD 21,6 62,4 16,1 1080 Zavedení ţaludeční sondy JIP 73,3 26,7 0 0,000 Intenzivní péče ODD 32,9 54,1 12,9 1874 - Péče o katétr (sondu): Gastrointestnálního traktu JIP 86,7 13,3 0 0,000 Intenzivní péče ODD 45,9 47,4 6,7 2400 Pomoc při pacientem řízené analgezii (PCA) JIP 46,7 17,8 35,6 0,001 Intenzivní péče ODD 20,4 20 59,6 2120 Zvládání hyperglykémie JIP 91,1 4,4 4,4 0,036 Intenzivní péče ODD 73,3 15,3 11,4 1910 - Opatření k nastolení acidobazické rovnováhy JIP 88,9 8,9 2,2 0,000 Intenzivní péče ODD 33,3 35,7 31 2000 Opatření k zajištění elektrolytové rovnováhy JIP 86,7 6,7 6,7 0,000 Intenzivní péče ODD 54,5 18,8 26,7 2080 Řízení bilance tekutin / elektrolytového hospodářství JIP 93,3 2,2 4,4 0,001 Intenzivní péče ODD 64,3 18,4 17,3 2301 - Podávání léků: enterálně JIP 77,8 22,2 0 0,000 Intenzivní péče ODD 32,9 61,2 5,9 2620 Neurologické monitorování JIP 40,0 48,9 11,1 0,000 Intenzivní péče ODD 25,1 31,0 43,9 2680 Zvládání záchvatů JIP 20,0 73,3 6,7 0,000 Intenzivní péče ODD 3,2 73,3 23,5 2690 Bezpečnostní opatření týkající se záchvatů JIP 22,2 71,10 6,7 0,000 Intenzivní péče ODD 5,5 75,3 19,2 3160 Odsávání z dýchacích cest JIP 53,3 46,7 0 0,000 Intenzivní péče ODD 4,7 81,6 13,7 3180 Opatření k zabezpečení umělé plicní ventilace JIP 33,3 46,6 20 0,000 Intenzivní péče ODD 2,4 49,0 48,6 3200 Prevence aspirace JIP 82,2 17,8 0 0,000 Intenzivní péče ODD 50,2 45,5 4,3 3320 Kyslíková terapie JIP 100,0 0 0 0,000 Intenzivní péče ODD 62,7 36,9 0,4 3350 Sledování dýchání JIP 95,6 2,2 2,2 0,000 Intenzivní péče ODD 63,9 23,1 12,9 1872 Péče o katétr (drén): hrudní JIP 55,6 42,2 2,2 0,000 Intenzivní péče ODD 22,0 61,2 16,9 4020 - Zmírnění krvácení JIP 73,3 22,2 4,4 0,018 Intenzivní péče ODD 50,6 39,2 10,2 4022 Zmírnění krvácení: gastrointestinální JIP 44,5 48,9 6,7 0,000 Intenzivní péče ODD 20,8 51,0 28,2 4030 Aplikace transfuzních přípravků a krevní derivátů JIP 80,0 17,8 2,2 0,000 Intenzivní péče ODD 39,2 52,9 7,8 6680 Monitorování vitálních funkcí JIP 100,0 0 0 0,012 Intenzivní péče ODD 83,1 8,2 8,6 4250 Zvládání šoku JIP 37,8 57,8 4,4 0,000 Intenzivní péče ODD 5,1 72,2 22,7 4260 Prevence šoku JIP 44,4 51,1 4,4 0,000 Intenzivní péče ODD 15,7 64,7 19,6 6140 První pomoc při podpoře ţivota (Code management) JIP 28,9 66,7 4,4 Intenzivní péče 0,000 ODD 6,3 83,9 9,8 3420 - Péče o pacienty před amputací a po ní JIP 51,1 48,9 0 0,010 Intenzivní péče ODD 32,9 54,9 12,2 3520 Péče o dekubity JIP 75,6 24,4 0 0,027 Intenzivní péče ODD 54,1 45,5 0,4 Celkem 32 ošetřovatelských intervencí *(McCloskey et al., 1996, s. 27-30) 2013 Ošetřovatelství a porodní asistence 689

Ošetřovatelské intervence - srovnání využívaní na chirurgických jednotkách neintenzivní a intenzivní péče roč. 4, č. 4/2013 Tab. 4 Intervence častěji vyuţívané na chirurgických JIP neţ na chirurgických ODD v % (rozdílný závěr s McCloskey et al., 1996, s. 27-30) KÓD A NÁZEV INTERVENCE NIC Typ jednotky Min. jedou Občas Nikdy, jiné p Výsledky výzkumu NIC* týdně 0440 Nácvik vyprazdňování JIP 55,5 26,6 17,8 0,000 Neintenzivní péče stolice ODD 25,5 25,9 48,6 0590 Zvládání vylučování moči JIP 95,6 4,4 0 0,005 Shoda intenzivní i ODD 74,1 13,3 12,5 neintenzivní péče 1160 - Nutriční monitorování JIP 88,9 11,1 0 0,022 Shoda intenzivní i ODD 72,5 14,1 13,3 neintenzivní péče 6430 Úprava chování pacienta JIP 82,2 13,3 4,4 0,000 Netestována zklidňujícími medikamenty ODD 46,7 35,3 18,0 2319 - Podávání léků: intraspinálně JIP 64,4 26,7 8,9 0,000 Netestována ODD 19,6 51,8 28,6 2311 - Podávání léků: inhalačně JIP 88,9 11,1 0 0,000 Netestována ODD 43,9 50,2 5,9 2320 - Podávání léků: do nosu JIP 42,2 53,3 4,4 0,016 Netestována ODD 23,9 61,6 14,5 3210 Zvládání astmatu JIP 40,0 46,7 13,4 0,000 Netestována ODD 11,8 66,7 21,6 3302 Opatření týkající se umělé JIP 28,9 40,0 31,1 0,000 Netestována plicní ventilace: neinvazivní ODD 6,3 23,1 70,6 4035 Odběr kapilární krve JIP 84,4 15,6 0 0,003 Netestována ODD 60,8 23,1 16,1 4062 Péče o oběhový systém: JIP 55,6 26,7 17,8 0,000 Netestována arteriální insuficience ODD 16,9 26,7 56,5 4066 Péče o oběhový systém: JIP 71,1 15,6 13,3 0,002 Netestována ţilní insuficience ODD 42,7 24,7 32,5 5515 Podpora zdravotní JIP 62,2 22,2 15,6 0,047 Netestována gramotnosti ODD 47,8 41,6 10,6 6410 - Zvládání alergií JIP 60,0 37,8 2,2 0,044 Shoda intenzivní i ODD 44,3 42,4 13,3 neintenzivní péče 4091 Opatření týkající se JIP 26,7 60,0 13,3 0,000 Netestována permanentního kardiostimulátoru ODD 4,7 63,1 32,2 7640 Vytvoření rozhodujícího JIP 68,9 15,6 15,6 0,000 Netestována postupu (map péče) ODD 42,4 9,0 48,6 7690 Interpretace laboratorních JIP 91,1 4,4 4,4 0,017 Netestována dat ODD 75,3 2,4 22,4 Celkem 17 ošetřovatelských intervencí *(McCloskey et al., 1996, s. 27-30) sester na území České republiky a USA. Na základě našich osobních zkušeností předpokládáme, ţe dalším ovlivňujícím faktorem můţe být i tlak na lůţka intenzivní péče a překlad ještě ne zcela stabilizovaných pacientů na lůţka neintenzivní péče. Tento jev následně vede k tomu, ţe i sestry na ODD vykonávají stejně často některé úkony ošetřovatelské péče jako sestry na JIP. U intervence 1400 Zvládání bolesti sice téměř všichni respondenti uvedli variantu, ţe ji pouţívají minimálně jednou denně (ODD 94,4 %; JIP 88,9 %), ale je zřejmé, ţe tuto variantu uvedlo více sester pracujících na pracovištích neintenzivní péče neţ na jednotkách typu JIP. Na základě našich osobních zkušeností jsme předpokládali, ţe na pracovištích typu JIP jsou hospitalizováni pacienti v závaţnějším zdravotním stavu, a proto potřeba řešit problematiku bolesti u pacienta bude zmíněna častěji neţ na oddělení neintenzivní péče. Při hodnocení některých intervencí mohlo dojít k ovlivnění výsledků na základě sloučení skupin odpovědí (informace o tom, zda výzkumný tým NIC přistoupil ke sloučení skupin, nebyla v příspěvku uvedená). Intervence: 5260 - Péče o umírající pacienty a 1770 Péče o zemřelého, je toho příkladem. Obě intervence byly vyhodnoceny jako stejně často vyuţívané na chirurgickém oddělení neintenzivní i intenzivní péče. Pokud bychom nepřistoupili ke sloučení skupin minimálně jednou měsíčně a občas, tak by obě intervence byly 2013 Ošetřovatelství a porodní asistence 690

Pospíšilová, A. et al. roč. 4, č. 4/2013 vyhodnoceny jako častěji uţívané na ošetřovacích jednotkách typu JIP. K tomuto závěru dospěl i výzkumný tým NIC (McCloskey et al., 1996, s. 27-30) a my se k němu na základě našich klinických zkušeností také přikláníme. Limitem porovnání výsledků získaných v našem šetření a šetření výzkumného týmu NIC (McCloskey et al., 1996, s. 27-30) je i fakt, ţe výzkumný tým NIC nezohlednil při výzkumu klinickou specializaci pracoviště (např. interní, chirurgickou). Zabýval se pouze porovnáním výsledků mezi ambulantní a lůţkovou sférou a lůţkovými pracovišti neintenzivní péče a intenzivní péče. Na základě našich zkušeností z klinické praxe si myslíme, ţe tento jev se mohl odrazit zejména při interpretaci výsledků u intervencí: 3440 Péče o místo incize (operační ránu) a 3660 Péče o ránu (neuzavřenou stehy). V uskutečněném šetření jsme zjistili, ţe obě intervence jsou stejně často vyuţívané na chirurgických odděleních neintenzivní péče i pracovištích JIP. Výzkumný tým NIC zjistil, ţe jsou naopak více vyuţívané na pracovištích poskytujících intenzivní péči (McCloskey, et al. 1996, s. 27-30). Předpokládáme, ţe právě fakt posuzování všech specializací (interní, chirurgické atd.) společně, mohl vést k odlišnosti závěru v námi uskutečněném výzkumu. Pokud se u těchto dvou intervencí zaměříme na deskriptivní analýzu, můţeme konstatovat, ţe intervence Péče o místo incize (operační ránu) je vyuţívána téměř všemi oslovenými minimálně jednou týdně. Zjistili jsme však také, ţe intervence 3660 Péče o ránu (neuzavřenou stehy) je dle četnosti odpovědí více vyuţívaná na ošetřovacích jednotkách neintenzivní péče. Tato intervence byla před sloučením skupin vyhodnocena jako statisticky významně častěji uţívaná na chirurgických odděleních neintenzivní péče (p 0,001), ale po sloučení skupin odpovědí jiţ jsme neshledali statisticky významný rozdíl. I v tomto případě se na základě vlastních zkušeností přikláníme k výsledkům zjištěným bez sloučení skupin. Komplikace spojené se sekundárním hojením operační rány patří aţ k těm, které se objevují později, a proto jsou pacienti jiţ hospitalizováni na chirurgických lůţkových odděleních neintenzivní péče. Výsledky uskutečněného výzkumu mohou být zkresleny i skutečností, ţe na odděleních posykujících intenzivní péči pracovalo více sester, které absolvovaly specializační vzdělání. Na odděleních neintenzivní péče pracovalo více vysokoškolsky vzdělaných sester. Při práci s tímto souborem dat jsme však nezaznamenali velký vliv dosaţeného vzdělání respondentů (i specializačního) na četnost uţití jednotlivých intervencí (Pospíšilová, Kyasová, et al., 2013, s. 211-220). Závěr Zjištění nás utvrzují v názoru, ţe je třeba před samotným zavedením výše zmíněných klasifikačních systémů věnovat dostatečnou pozornost jejich přizpůsobení našim podmínkám. Při správném pojetí této problematiky bude implementace klasifikace NIC do ošetřovatelské péče na našem území prospěšná nejen pro samotné sestry a jejich pacienty, ale i pro studenty, připravující se na povolání sestry a vedení jednotlivých klinik. Za další výhodu implementace klasifikací NIC a NOC povaţujeme i to, ţe dojde k vyjasnění toho, co je a co není ošetřovatelská péče. Na základě dostupných informací lze konstatovat, ţe povědomí sester o existenci klasifikace NIC je nedostatečné (Dolák, Scholz, Tóthová, 2012, s. 434-443; Pokorná, Kréthová, 2008, s. 43-47; Padyšáková, Huttová 2008, s. 9-14; Pospíšilová, Kyasová, Juřeníková, 2012, s. 421-433). Nedostatečné je i vyuţití prvků unifikovaného ošetřovatelského jazyka (Hůsková, Juřeníková 2010, s. 25-31) a sestry nemají příliš kladný vztah k vyuţívání klasifikačních systémů v klinické ošetřovatelské praxi (Dolák, Scholz, Tóthová, 2012, s. 434-443). Je tedy třeba dále informovat odbornou veřejnost o standardizovaném ošetřovatelském jazyce a výhodách jeho pouţívání. Etické aspekty a konflikt zájmu V rámci šetření byl získán souhlas s jeho provedením od managementu oslovených zdravotnických zařízení. Sestry, které se účastnily dotazníkového šetření, byly informovány o skutečnosti, ţe účast v šetření je dobrovolná a ţe bude zachována jejich anonymita. Autoři si nejsou vědomi ţádného konfliktu zájmů. Příspěvek je dedikován projektu IGA MZČR NF12078-4/2011. Bibliografické odkazy BULECHEK, G., BUTCHER, G. et al. Nursing Interventions Classification (NIC). 6 th ed. St. Louis: Mosby, Elsevier, 2012. 608 p. BULECHEK, G., BUTCHER, G. et al. Nursing Interventions Classification (NIC). 5 th ed. St. Louis: Mosby, Elsevier, 2008. 976 p. DOLÁK, F., SCHOLZ, P., TÓTHOVÁ, V. Postoj sester k ošetřovatelským klasifikačním systémům. Kontakt. 2012, 14(4), 434-443. HŮSKOVÁ, J., JUŘENÍKOVÁ, P. Analýza plánování péče o dýchací cesty v podmínkách intenzivního ošetřovatelství. In 2013 Ošetřovatelství a porodní asistence 691

Ošetřovatelské intervence - srovnání využívaní na chirurgických jednotkách neintenzivní a intenzivní péče roč. 4, č. 4/2013 JUŘENÍKOVÁ, P. et al. (eds). Sborník 5. mezinárodní konference všeobecných sester a pracovníků vzdělávajících nelékařská zdravotnická povolání. Brno: NCO NZO, 2010. s. 25-31. KAUTZ, D., KUIPER, R., PESUT, D. et. al. Using NANDA, NIC, and NOC (NNN) language for clinical reasoning with the Outcome-Present State-Test (OPT) model. International Journal of Nursing Terminologies and Classifications. 2010, 17(3), 129-138. EUNJOO, L., MIKYOUNG, L. Comparison of Nursing Interventions Performed by Medici Surgical Nurses in Korea and the United States. International Journal of Nursing Terminologies and Classifications. 2006, 17(2), 108-117. McCLOSKEY, J., BULECHEK, M. et al. Nursing Interventions Classification (NIC). 4 nd ed. St. Louis: Mosby, Elsevier, 2004. 1062 p. McCLOSKEY, J., BULECHEK, M. et al. Nursing Interventions Classification (NIC). 2 nd ed. St. Louis: Mosby, Elsevier, 1996. 739 p. MÜLLER-STAUB, M. et al. Meeting the criteria of a nursing diagnosis classification: Evalution of ICNPs, ICF, NANDA and ZEFP. International Journal of Nursing Studies. 2007, 44(5), 702-713. PADYŠÁKOVÁ, H., HUTTOVÁ, M. Štandardizovaná terminológia v pediatrickom ošetrovateľstve. Ošetrovateľský obzor. 2008, 5(1), 9-14. POKORNÁ, A., KRETHOVÁ, D. Moţnosti vyuţití NIC, NOC v hodnocení bolesti na Hematoonkologickém oddělení. In BUŢGOVÁ, R., SIKOROVÁ, L. (eds). Ošetřovatelská diagnostika založená na důkazech II. Ostrava: Repronis Ostrava, 2008. s. 43-47. POSPÍŠILOVÁ, A., KYASOVÁ, M. Intervence klasifikace NIC v chirurgickém ošetřovatelství. In POSPÍŠILOVÁ, A, STRAKOVÁ, J., JUŘENÍKOVÁ, P. Sborník VII. Mezinárodní konference všeobecných sester a pracovníků vzdělávajících nelékařská zdravotnická povolání. Brno: NCO NZO, 2013. s. 198-210. POSPÍŠILOVÁ, A., KYASOVÁ, M. et. al. Faktory ovlivňující pouţívaní ošetřovatelských intervencí v chirurgické klinické praxi. In POSPÍŠILOVÁ, A, STRAKOVÁ, J., JUŘENÍKOVÁ, P. Sborník VII. Mezinárodní konference všeobecných sester a pracovníků vzdělávajících nelékařská zdravotnická povolání. Brno: NCO NZO, 2013. s. 211-220. POSPÍŠILOVÁ, A., KYASOVÁ, M., JUŘENÍKOVÁ, P. Znalost pojmů NANDA -International, NIC A NOC s ohledem na vzdělání všeobecných sester. Kontakt. 2012, 14(4), 421-433. ÚZIS ČR. Kardexy jednotlivých krajů r. 2010. [online]. 2010. [cit. 2012-9-12]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/. 2013 Ošetřovatelství a porodní asistence 692