I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 6 Vztahy mezi populacemi Pro potřeby projektu MAN zpracovala: Mgr. Lucie Adamusová
1. Evokace Prodiskutujte ve dvojicích a poté s celou skupinou: Co je to populace? Jaké vztahy mohou mezi populacemi (jedinci) existovat? 2. Práce s textem - I.N.S.E.R.T. Přečtěte si následující text: V průběhu čtení si informace v textu označujte znaménky: známé myšlenky + neznámé nové informace - nesouhlasím, myslel(a) jsem, že je to jinak? chci se dozvědět více Nemusíte označovat každou informaci, kterou text obsahuje. Po analýze textu doplňte tabulku pod ním (nejdůležitější informace). (Při prvním čtení ignorujte vynechané výrazy.) Vztahy mezi populacemi Populace různých druhů se mohou navzájem ovlivňovat. Toto působení je buď pozitivní, nebo negativní. V případě, že na sebe populace nijak nepůsobí, mluvíme o neutrálním vztahu. Všechny vztahy mezi populacemi (i mezi jednotlivými jedinci v rámci populace) představují biotické faktory prostředí. Protokooperace je volné, dočasné, vzájemně prospěšné sdružování populací. Příkladem jsou společná hnízdiště několika druhů ptáků, kteří na sebe nejsou vázáni (mohou hnízdit i samostatně). Společné sdružování (1) a (2) je kombinací využívání dobrého zraku (1) a čichu (2). Mutualismus je typ soužití, který je nezbytný pro obě populace. Často se označuje jako symbióza v užším slova smyslu. Sem patří např. vzájemný vztah přežvýkavců s prvoky bachořci, kteří žijí v jejich žaludku. Přežvýkavec zajišťuje přísun rostlinné hmoty a bachořci svými enzymy rozkládají celulózu z rostlinných buněk, kterou by jinak přežvýkavci sami nestrávili. Podobná je i mykorhiza - soužití hub s kořeny vyšších rostlin. Podhoubí pomáhá rostlinám přijímat vodu s rozpuštěnými živinami, zatímco rostliny poskytují houbě vytvořené organické látky. Komenzalismus je soužití nezbytné pro jeden druh, přičemž druhý druh na něm závislý není, není však ani poškozen. Např. (3) nebo (4) se sdružují se (5), neboť se výhodně přiživují na zanechaných zbytcích
potravy. Epifytní rostliny ((6), (7) ) a liány využívají stromy jako podklad, který jim umožní přístup ke světlu. Konkurence (kompetice) - jde o vzájemné soutěžení mezi populacemi (druhy) o potravu, prostor, přístup ke světlu, vodě apod. Např. (8) a (9) spolu soutěží především o drobné (10), kteří jsou jejich hlavní složkou potravy; housenky obaleče dubového i dospělci chrousta obecného požírají listy dubů. Příkladem vnitrodruhové konkurence mohou být semenáčky smrku v lese nebo ptačí mláďata na hnízdě. Amenzalismus (antibióza) je vztah mezi dvěma populacemi, kdy jedna vytváří chemické látky, jimiž potlačuje růst druhé populace. (11) vylučuje do půdy látky, které zabraňují klíčení semen a růstu jiných rostlinných druhů. Řada bakterií a hub produkuje antibiotika a omezuje tak růst konkurenčních mikroorganismů. Mnohé vyšší rostliny tvoří fytoncidy, proto je člověk využívá jako léčivé rostliny s antibakteriálním účinkem ((12) ). Predace je vztah predátora a kořisti. Predátor bývá větší než kořist, početně slabší a požírá více druhů: (13) loví zebry, antilopy, prasata bradavičnatá; masožravé rostliny do svých pastí chytají různé druhy členovců. Predátor je na kořisti dlouhodobě závislý, v přirozených ekosystémech svou kořist nemůže vyhubit, neboť po poklesu početnosti populace kořisti následuje zákonitě pokles početnosti predátora. Udržuje se tak rovnovážný stav mezi predátorem a kořistí. Pokud dojde k vyhubení predátora, může následovat přemnožení kořisti. To se často stává následkem lidské činnosti. Např. vyhubení dravců vede k přemnožení hlodavců; vyhubení (14) a (15) má za následek přemnožení (16) a (17) zvěře. Obr. 1 Rys ostrovid 6 Obr. 2 Poštolka obecná 7 Obr. 3 Rez travní 8 Obr. 4 Jmelí bílé 9 Parazitismus je vztah parazita (cizopasníka) a hostitele. Na rozdíl od predace je parazit zpravidla menší a početnější než hostitel a rychleji se rozmnožuje. Parazit oslabuje hostitele nebo jej až usmrtí, ale ani zde nedochází k úplnému vyhubení populace hostitele. Na povrchu hostitele parazitují ektoparazité ((18) na kůži savců a ptáků), uvnitř těla hostitele žijí endoparazité ((19) ve střevě, krevní parazité v krvinkách). Většina parazitů je úzce specializována jen na určitého hostitele. Parazité mohou mít složité vývojové cykly, řadu vývojových stadií, během nichž vystřídají i více hostitelů. Rez travní parazituje na lipnicovitých rostlinách a může tak působit škody na obilninách. Jejím mezihostitelem je (20). (21) je rostlinný parazit napadající kopřivy, chmel aj. rostliny. (22) parazituje na savcích. Poloparazitismus (hemiparazitismus) je znám u rostlin. Např. jmelí samostatně fotosyntetizuje, ale některé anorganické látky přijímá od svého hostitele.
+ -? 3. Hra - Co mám na zádech? Pomůcky: kartičky s názvy organismů, samolepky nebo lepicí páska Každému žákovi učitel nalepí na záda jednu kartičku s názvem rostliny, živočicha atd. Vaším úkolem bude najít organismus, se kterým jste v nějakém vztahu a vytvořit dvojici. Při hledání však nikdo nesmí nahlas přečíst, co má druhý na zádech. Lze jen vysvětlovat, popisovat, používat synonyma apod. Po uhodnutí organismu se pokuste nalézt "partnera" a identifikovat, jak na sebe navzájem působíte. Na závěr všechny dvojice seznámí ostatní s tím, jak zjistili, co jsou a jaký vztah mezi nimi existuje.
4. Domácí úkoly A/ Přečtěte si ještě jednou text a doplňte do něj vynechané výrazy: srnčí, česnek, jelení, zebry, blechy, dřišťál obecný, pštrosi, poštolka, klíště obecné, trnovník akát, orchideje, lvi (2x), kokotice evropská, káně, hyeny, vlci, bromélie, rysi, hlodavci, šakali, tasemnice B/ Přiřaďte k definicím pojmy a vymyslete ke každému alespoň 1 příklad: neutralismus, protokooperace, mutualismus, komenzalismus, amenzalismus, kompetice, predace, parazitismus 1. Jeden druh (inhibitor) potlačuje růst druhého druhu a brání jeho přežití, aniž využívá jeho potravu. 2. Jeden druh zabíjí jiný jako potravu. 3. Druhy jsou na sobě nezávislé. 4. Jeden druh získává potravu ze žijícího těla jiného druhu. 5. Volný vztah, v němž soužití není nutné, ale prospěšné. 6. Jeden druh potlačuje druhý, oba jsou si navzájem škodné a oba spolužitím strádají. 7. Uzavřený vztah, z něhož mají oba partneři prospěch. 8. Uzavřený vztah, v němž pouze jeden z partnerů má ze spolužití prospěch, druhý (hostitel) zůstává nedotčen.