STRUKTURA ZPRÁVY Souhrnná zpráva Jak číst výsledky (návod) Základní pojmy... str. 4 Otázky, na které dostanete odpověď... str. 6 Souhrnná část (souhrn

EVALUACE 2007/2008 PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU, STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR A ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. TVORBA EVALUAČNÍCH A AUTOEVALUAČNÍCH POSTUPŮ PRO ZŠ A SŠ NA ÚZEMÍ HL. MĚSTA PRAHY Tento materiál obsahuje výklad a podrobný návod ke studiu výsledků srovnávacích testů pro 6. třídy základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Testy proběhly v rámci projektu Evaluace. Každá škola, která se testování zúčastnila, najde v této zprávě souhrnné výsledky celého testování, dotazníkového šetření a komentovaný návod k interpretaci analytické zprávy. Vložené listy (analytická zpráva) obsahují souhrnné výsledky školy, celkové výsledky všech tříd a detailní výsledky příslušných žáků. SOUHRNNÁ ZPRÁVA pro 6. třídy a primy říjen 2007

STRUKTURA ZPRÁVY Souhrnná zpráva Jak číst výsledky (návod) Základní pojmy... str. 4 Otázky, na které dostanete odpověď... str. 6 Souhrnná část (souhrnné výsledky v textové a grafické podobě a jejich interpretace) Zapojené školy... str. 8 Výsledky testování... str. 9 Analýza výsledků testování... str. 15 Návod k interpretaci tabulek a grafů analytické zprávy Příklady typů grafů a tabulek výsledků testů... str. 32 Sety pro předmětové komise... str. 36 Příklady grafů výsledků dotazníkového šetření... str. 50 Ukázka individuální zprávy žáka s komentářem... str. 56 2

Analytická zpráva (samostatné listy): tabulka souhrnných informací o vaší škole graf průměrných percentilů pro vaši školu a pro všechny třídy graf relativního postavení školy pro každý předmět ve vaší škole tabulky podrobných výsledků žáků za každou třídu v každém testu tabulka extrémních výsledků pro každou třídu Grafy výsledků testů Graf analýzy tematických a dovednostních částí pro každou třídu a předmět Graf analýzy po úlohách pro každý předmět Graf využití potenciálu ve třídě pro každou třídu a každý předmět Graf porovnání využití potenciálu v rámci všech škol pro každý předmět a každou třídu Graf průměrného výsledku podle známek za každou třídu v matematice a českém jazyce Graf závislosti výsledků testu na známce pro každou třídu v matematice a českém jazyce Graf porovnání problémů při přechodu na 2. stupeň pro každou třídu Grafy výsledků dotazníků Graf názorů na výuku českého jazyka Graf problémů při přechodu na 2. stupeň (názory rodičů) Graf názorů na výuku matematiky (rozdělené do dvou grafů) Graf názorů na výuku českého jazyka (rozdělené do dvou grafů) Graf zájmů a koníčků žáků Graf zvládnutých dovedností a kompetencí žáků Graf spokojenosti rodičů se školou 3

JAK ČÍST VÝSLEDKY? Začněte zde! Prostudujte si úvodní část (Základní pojmy a Otázky, na které dostanete odpověď) a projděte si souhrnnou část, kde najdete celkové výsledky testů a dotazníkového šetření. Dobře se zorientujete v používané terminologii a získáte podklady pro interpretaci vaší analytické zprávy (samostatné vložené listy); a to také díky uvedeným souhrnným výsledkům testů a dotazníkového šetření. ZÁKLADNÍ POJMY Tato část vysvětluje některé důležité pojmy a termíny, které se objevují v následujícím textu. Doporučujeme vám seznámit se s nimi ještě před samotným čtením zprávy. S podrobnějším komentářem těchto pojmů a s návodem k interpretaci se setkáte také u některých grafů. Skupiny škol V testování jsme školy rozdělili na dvě základní skupiny: GYM ZŠ víceletá gymnázia základní školy Percentil Vyjadřuje pořadí účastníka testu přepočtené na stupnici 0 až 100 (0 = nejhorší, 50 = přesný střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent ostatních, které účastník předstihl. Jde o základní hodnotu, kterou ve zprávě užíváme pro vyjádření výsledků. Průměrný percentil je vždy 50, proto někde používáme pro přesnější určení výsledků i celkový průměrný percentil a skupinový percentil. Pokud se např. testu zúčastnilo 500 žáků, pak účastník s percentilem 80 předstihl 80 % ostatních a umístil se na 100. místě. Pokud má jeden žák percentil 40 a druhý žák percentil 55, je rozdíl jejich výsledků 15 percentilových bodů (15 pcb). Skupinový percentil Pro porovnání škol stejného typu je nutné vzít v úvahu pouze žáky z těchto škol a ostatní pominout. Skupinový percentil tedy označuje percentil, který se vztahuje jen k žákům stejného typu školy, je počítán v rámci určité skupiny. Např. žák GYM s percentilem 70 a skupinovým percentilem 55 předstihl 70 % všech ostatních účastníků testování, avšak jen 55 % žáků z víceletých gymnázií. Průměrný percentil, celkový průměrný percentil Je vypočítán jako aritmetický průměr percentilů všech žáků ze zkoumané skupiny. 4

Skóre Je dáno součtem bodů za test. Za každou správně vyřešenou úlohu získává žák 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečítá bod nebo část bodu; u úloh se čtyřmi možnostmi (A) až (D) je to jedna třetina bodu (např. ČJ), u úloh s pěti možnostmi jedna čtvrtina bodu (například některé úlohy OSP), u úloh s rozhodováním ano-ne jeden bod (např. některé úlohy ČJ). Pokud žák úlohu vynechá, nic se nepřičítá ani neodečítá 1. Čistá úspěšnost (úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním možným počtem bodů, kterého lze v testu dosáhnout (odpovídá počtu úloh v testu). Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot, pokud je dosaženo záporného skóre (při velkém počtu chybných odpovědí). Čistá úspěšnost je vždy nižší než hrubá úspěšnost. V rámci zprávy používáme hodnoty čisté úspěšnosti. Hrubá úspěšnost Vyjadřuje poměr mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Hrubá úspěšnost není nikdy menší než čistá a nemůže nabývat záporných hodnot. Hrubou úspěšnost používáme jen v grafu analýzy po úlohách. Využití studijního potenciálu Porovnáním percentilů žáka v testu z určitého předmětu a v testu obecných studijních předpokladů (OSP) můžeme přibližně zjistit, zda dosažené studijní výsledky odpovídají jeho předpokladům. Využití potenciálu je spočteno jako rozdíl percentilu v testu z daného předmětu a v testu OSP. Kladné hodnoty znamenají, že žák dosáhl lepšího výsledku, než jaký odpovídá jeho předpokladům škola tedy přidala k jeho předpokladům více než průměrné množství vědomostí. Záporné hodnoty naopak ukazují, že žák dosáhl horšího výsledku, než jaký odpovídá jeho předpokladům škola jeho předpoklady pravděpodobně nerozvíjí dostatečně. Využití potenciálu ovšem ovlivňuje mnoho dalších faktorů, např. motivace. Směrodatná odchylka Vyjadřuje průměrnou odchylku od průměru. Tato část je určena hlavně těm, kteří čtou zprávu poprvé. Doporučujeme vám, abyste si před četbou následujícího textu připravili grafy, které jste od nás obdrželi. 1 Důvodem tohoto na pohled složitého výpočtu je eliminace vlivu tipování. Penalizace za nesprávnou odpověď je stanovena tak, aby náhodně tipující žák získal v průměru 0 bodů; pokud však dokáže v úloze vyloučit některé možnosti jako nesprávné a mezi ostatními hádá, již v průměru část bodu získá. 5

OTÁZKY, NA KTERÉ DOSTANETE ODPOVĚĎ Jak dopadly testy celkově? Který z nich byl těžký, a který byl pro žáky nejjednodušší? V souhrnné zprávě, v části Výsledky testování, najdete tabulky s údaji o úspěšnosti žáků, minimálním a maximálním skóre, počtu vynechaných a neřešených úloh. Právě tyto tabulky charakterizují samotné testy. Jaké jsou rozdíly ve výsledcích mezi žáky základních škol a víceletých gymnázií? Součástí souhrnné zprávy je i graf ukazující percentily za jednotlivé předměty a jejich části. Najdete v nich srovnání výsledků žáků základních škol a víceletých gymnázií, srovnání výsledků žáků z Prahy a žáků z ostatních škol. Mají zájmy žáků vliv na jejich úspěšnost v testech? V kapitole Analýza výsledků testování je přehledný graf, který udává průměrný dosažený percentil u těch žáků, kteří uvedli v dotazníku daný zájem. Z něj můžete vyčíst vztahy mezi různými zájmy a výsledky v testech. Jaký je pohled rodičů na školu? S čím jsou a nejsou rodiče spokojeni? Rodiče žáků se v dotazníku vyjadřovali ke své škole. V souhrnné zprávě naleznete celkový podíl všech rodičů vyjadřujících svůj názor. Srovnáním tohoto grafu a stejného grafu ve vaší analytické zprávě zjistíte, zda jsou rodiče vašich žáků spokojenější nebo méně spokojení vzhledem k průměrným výsledkům. Jak jsou na tom třídy naší školy v matematice ve srovnání s jinými školami? Odpověď poskytne tabulka Relativního postavení školy v matematice (uvidíte, kolik škol je lepších a kolik jste jich předstihli) a tabulka Průměrného percentilu. Zde je čarou uveden celkový průměrný percentil základních škol a celkový průměrný percentil gymnázií. Výsledky vaší školy jsou označeny sloupečkem. Jaký je pohled žáků a učitelů na výuku matematiky? Díky dotazníkovému šetření mezi žáky, rodiči i učiteli se pokoušíme ukázat vztah žáků k výuce a také to, jak vidí své hodiny učitel daného předmětu. Grafy porovnávají odpovědi žáků, rodičů a učitelů vždy pro daný předmět. Která třída z naší školy je nejlepší v českém jazyce? Mezi grafy, které jste dostali v rámci analytické zprávy, vyhledejte celostránkový graf s průměrnými percentily vašich tříd (graf pro školu) a v něm český jazyk. Každé třídě odpovídá jeden sloupeček, třída s nejvyšším sloupečkem je nejlepší. Spočítáte-li rozdíl dvou tříd, zjistíte, o kolik pcb (percentilových bodů) je jedna třída lepší nebo horší. Uvedenou informaci lze zjistit i ze souhrnných tabulek českého jazyka každé třídy vaší školy. U každé třídy jsou uvedeny průměrné hodnoty všech důležitých veličin (percentil, úspěšnost), jejichž porovnáním zjistíte, která třída je nejlepší. 6

Jak dopadli jednotliví žáci a kdo je nejlepší v jednotlivých částech testu? Informace o výsledcích jednotlivých částí vám poskytne Tabulka podrobných výsledků žáků zkoumané třídy v českém jazyce. V řádku Průměr je ve sloupci Percentily za části uveden za každou část průměrný percentil žáků třídy. Percentil je v tabulce uveden také u každého žáka, takže lze snadno zjistit, kdo je nejlepší v gramatice, komu dělají největší potíže úlohy z literatury apod. Zajímavé informace můžete vyčíst i v Tabulce extrémních výsledků, z níž rychle poznáte nejlepší a nejhorší žáky, případně zjistíte, kteří žáci dosáhli nejméně a nejvíce vyrovnaných výsledků. V čem jsou naše třídy v českém jazyce lepší a v čem horší než třídy ostatních škol? Graficky výsledky třídy prezentuje graf Analýza tematických a dovednostních částí, ve kterém zjistíte úroveň dovedností vašich žáků ve srovnání se žáky stejného typu škol. Využívá naše škola přiměřeně studijní potenciál žáků? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Předpokládáme-li, že test OSP měří předpoklady žáků ke studiu a že se tyto předpoklady během docházky do školy nemění, lze porovnat umístění žáka v předmětovém testu a v testu OSP. Žáci, kteří se umístí v předmětu lépe než v testu OSP, dosáhli lepšího výsledku, než jaký odpovídá jejich studijním předpokladům, škola tedy k jejich předpokladům přidala nadprůměrné množství vědomostí. Porovnání výsledku obou testů poskytuje hodnota využití potenciálu, kterou lze nalézt v grafu za třídu a předmět, kde jsou zobrazeni jednotliví žáci, i v grafu porovnání s ostatními třídami. Zde můžete porovnat, nakolik vaše škola využívá potenciál svých žáků v porovnání s ostatními školami. Informaci můžete také vyčíst z Tabulky extrémních výsledků žáka. 7

SOUHRNNÁ ČÁST ZAPOJENÉ ŠKOLY Zpráva komentuje výsledky testování 6. ročníků základních škol a prim víceletých gymnázií, které proběhlo v rámci projektu Evaluace na školách na území Prahy. Testování se zúčastnily také školy, které jsou zapojeny do projektů Komplexní evaluační analýza (KEA) a Srovnávací testování (STZŠ), kde jsou zapojeny školy z celé ČR. Tyto projekty realizovala společnost Scio v říjnu 2007. Školy zapojené do všech tří projektů testovaly své žáky z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů (použity byly stejné testy). Pražské školy navíc testovaly své žáky testem klíčových kompetencí, které jsou definované RVP. Školy zapojené do projektu Evaluace dále vyplňovaly dotazníky žáků, rodičů a učitelů. K porovnání výsledků byla použita data škol zapojených do všech tří projektů. Díky tomu jsme mohli použít téměř dvojnásobný objem dat (do souhrnu byla zahrnuta jen data škol, které je odevzdaly ve správném termínu). Pro některé grafy (Průměrné percentily a Relativní postavení školy) byla použita pouze data z pražských škol. Celkové počty zúčastněných (včetně rozložení do jednotlivých regionů) najdete v tabulce č. 1 Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v jednotlivých krajích. Tabulka č. 1 Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v jednotlivých krajích Školy celkem Třídy celkem Žáci celkem Hlavní město Praha 141 231 4 901 Středočeský kraj 33 49 929 Jihočeský kraj 29 51 1 055 Plzeňský kraj 24 36 656 Karlovarský kraj 12 22 439 Ústecký kraj 23 33 708 Liberecký kraj 4 9 185 Královéhradecký kraj 14 22 441 Pardubický kraj 6 10 204 Vysočina 11 17 316 Jihomoravský kraj 100 175 3 539 Zlínský kraj 11 17 291 Olomoucký kraj 27 39 812 Moravskoslezský kraj 33 56 1 102 Celkem 468 767 15 578 V celorepublikovém měřítku nejde o zcela vyvážený vzorek. Svědčí o tom i podíly v jednotlivých krajích. Nejvíce žáků testy vyplnilo v Praze (projekt Evaluace) a v Jihomoravském kraji, nejméně v Pardubickém a Libereckém kraji. 8

Podíl testovaných žáků v jednotlivých krajích dokládá graf č. 1 Podíl testovaných žáků na celkovém počtu žáků 6. tříd v krajích. Graf č. 1 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Podíl testovaných žáků na celkovém počtu žáků 6. tříd v krajích 0 10 20 30 40 50 60 % VÝSLEDKY TESTOVÁNÍ Kvalita dat Testy Většina pražských škol (cca 76 %) využila možnost samostatného zadávání výsledků testů do aplikace ScioDat. Tento postup zajišťuje vysokou kvalitu dat, pokud jsou dodrženy standardní doporučené postupy. Samostatné zadávání výsledků je pro školy sice drobnou přítěží (práce navíc), ale díky tomu jsme schopni poskytnout školám výsledky žáků hned po zadání odpovědí. Určitou komplikací při zpracování výsledků byla nerovnoměrná kvalita dat u škol, které použily k předání výsledků záznamové archy. Většina škol odeslala tyto formuláře pečlivě a vzorně vyplněné, někde se však objevily nedostatky. Nejčastěji se jednalo o chybějící údaje o škole (kód školy), o třídě, velice často také chybělo číslo žáka. Pokud byly záznamové archy vyplněny jinak než podle vzoru, byly ze zpracování vyřazeny. Problémem byl místy také zcela nestandardní postup při opravě vybraného řešení v záznamovém archu, který znemožnil jeho zařazení do zpracování. Kvalita dat Dotazníky Obecně lze říci, že školy nepřikládaly vyplnění dotazníků takový důraz jako u testů, ačkoli výstupy z nich přinášejí velice cenné údaje pro školu i pro žáka. Od některých škol jsme data z dotazníků neobdrželi, některá data nebyla kompletní nebo dotazníky došly po uzávěrce. Předání dat z dotazníků proběhlo pomocí tištěných záznamových archů. Vyplňování přes internetové rozhraní ScioDat bylo určeno pouze pro dotazníky učitelů matematiky a českého jazyka v testovaných třídách. V mnoha případech byly dotazníky žáků a rodičů vyplněny nekvalitně. Opět se jednalo o chybějící údaje (kód školy, třída, číslo žáka, nevyplnění identifikačních údajů na druhé straně 9

dotazníku). Otázky, u kterých bylo uvedeno více odpovědí, než byl požadovaný počet, musely být v individuálních případech vyřazeny ze zpracování. Vzniklé chyby v testech i dotaznících jsme odstranili, pokud to bylo možné. Sporadicky se objevily případy, kdy dva studenti v jedné třídě měli stejnou identitu (číslo studenta), což by mohlo vést u některých ukazatelů k absurdním výsledkům. Z tohoto důvodu se data s duplicitní identitou, u kterých není možné zjistit validitu údajů, vyřazují. V některých případech jsme se o chybách ani nedozvěděli, například pokud škola neodeslala všechny záznamové archy a dotazníky. Může se proto stát, že např. ve výsledcích nepůjde identifikovat všechny zúčastněné žáky nebo budete postrádat některé jiné údaje. Věřte však, prosím, že jsme se maximálně snažili zahrnout do zpracování všechny dotazníky a záznamové archy, které jsme od vás včas obdrželi. V následující části dostanete odpověď na otázky: Jak dopadly testy celkově, jak byly náročné, jaká je jejich spolehlivost? Můžete si s nimi také porovnat svou analytickou zprávu (vložené listy). Tím získáte velmi zajímavá srovnání vaší školy s celkovým charakterem škol. Celkové výsledky jednotlivých testů podle typu školy Tyto tabulky charakterizují především samotné testy jejich průměrnou čistou a hrubou úspěšnost. Zajímavý je údaj o maximálním a minimálním dosaženém skóre a o počtu vynechaných a neřešených úloh (ty, které žáci nestihli). Nejtěžší byl pro žáky test z obecných studijních předpokladů. Svědčí o tom nejnižší průměrná čistá úspěšnost. Nikdo z žáků (základních škol, ale i víceletých gymnázií) nedosáhl plného počtu bodů (na rozdíl od matematiky a českého jazyka). Největší je i množství úloh, které studenti vynechali (neodpověděli na ně) nebo je vůbec nečetli (závěrečné úlohy v testu). Naopak nejlehčí test byl pro žáky ZŠ i víceletých gymnázií z matematiky (podle čisté úspěšnosti). Výrazně vysoké je procento neřešených úloh u testu OSP žáků ZŠ, s tím souvisí jejich nízká úspěšnost (více než poloviční oproti žákům GYM). Ani v testu klíčových kompetencí nedosáhl žádný žák plného skóre. Zde je však oproti testu OSP menší počet neřešených a vynechaných úloh. 10

Tabulka č. 2 Víceletá gymnázia Počet úloh Průměrné skóre Průměrná čistá úspěšnost % Max. dosažené skóre Max. možné skóre Min. dosažené skóre Min. možné skóre Český jazyk Klíčové kompetence Matematika Obecné studijní předpoklady 40 27,1 67,7 40 40-7,67-13,33 42 22,4 53,2 38 42-7,33-14,00 30 23,5 78,2 30 30 0,67-10,00 60 28,7 47,9 56,2 60-3,33-15,58 Průměrná hrubá úspěšnost % Vynechané úlohy % Neřešené úlohy % Český jazyk 74,6 3,8 1,1 Klíčové kompetence 63,4 5,9 0,5 Matematika 82,8 3,4 0,2 Obecné studijní předpoklady 55,0 13,9 7,7 Tabulka č. 3 Základní školy Počet úloh Průměrné skóre Průměrná čistá úspěšnost % Max. dosažené skóre Max. možné skóre Min. dosažené skóre Min. možné skóre Český jazyk Klíčové kompetence Matematika Obecné studijní předpoklady 40 14,0 35,1 40 40-9,33-13,33 42 10,8 25,7 38 42-9,33-14,00 30 13,0 43,3 30 30-7,00-10,00 60 12,7 21,2 50,0 60-9,58-15,58 Průměrná hrubá úspěšnost % Vynechané úlohy % Neřešené úlohy % Český jazyk Klíčové kompetence Matematika Obecné studijní předpoklady 49,0 6,6 7,9 42,2 7,7 2,7 55,4 7,8 1,5 34,0 12,1 20,4 11

Srovnání výsledků testů a jejich částí podle jednotlivých projektů V tabulkách č. 4 7 jsou projekty porovnány na základě průměrné čisté úspěšnosti za jednotlivé části předmětů dle typu školy (%). Z klíčových kompetencí testovaly své žáky pouze školy z Prahy. Tabulka č. 4 Český jazyk Mluvnice Sloh a literatura Znalost Porozumění Aplikace EVALUACE PRAHA 51,5 58,7 55,0 59,6 46,4 KEA 45,5 52,4 48,2 53,6 40,1 STZŠ 42,3 50,0 45,6 51,2 36,6 Tabulka č. 5 Matematika Aritmetika Geometrie Funkce, rovnice, nerovnice Znalost Porozumění Aplikace EVALUACE PRAHA 66,5 56,1 57,7 67,3 63,8 54,0 KEA STZŠ Tabulka č. 6 60,4 50,5 52,1 61,9 57,9 47,6 57,3 47,5 49,7 59,6 54,5 44,4 Obecné studijní předpoklady Verbální část Analytická část Kvantitativní část Slovní zásoba Orientace v textu Analýza informací Orientace v grafu a tabulce Porovnávání hodnot Číselné operace Orientace v obrázku EVALUACE PRAHA 45,3 52,9 26,7 46,8 38,5 43,7 57,6 27,4 20,4 39,6 KEA STZŠ Tabulka č. 7 38,8 46,4 23,2 40,3 32,1 37,0 51,0 24,5 17,7 33,3 36,8 45,0 20,6 38,3 30,0 36,1 49,4 22,3 15,4 29,9 Klíčové kompetence Kom petence k učení Kompetence k řešení problému Kompetence kom unikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kom petence pracovní EVALUACE PRAHA 39,3 47,6 44,6 50,2 44,3 45,5 Výsledky ukazují, že nejlépe si s testy poradili žáci ze škol zapojených do projektu Evaluace (projekt probíhající na území Prahy), rozdíl oproti ostatním školám však není velký a lze jej vysvětlit mimo jiné vyšší koncentrací žáků 12

Graf č. 6 Klíčové kompetence % 80 70 60 50 40 GYM Praha ZŠ Praha 30 20 10 0 Kompetence k učení Kompetence k řešení problému Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence pracovní ANALÝZA VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ Tato část analyzuje výsledky testování v rámci širšího kontextu, hledá souvislosti mezi jednotlivými prvky školního života a všímá si jejich vzájemných vztahů. Cílem celé zprávy, a tedy i této analýzy, je pomoci škole interpretovat co nejlépe své výsledky právě s přihlédnutím k těmto souhrnným výsledkům a díky tomu co nejlépe ohodnotit práci školy, případně naplánovat opatření vedoucí k jejímu zlepšení. Analýza vychází z výsledků testování a dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo součástí projektu Evaluace pro žáky 6. tříd ZŠ a prim osmiletých gymnázií. Šetření bylo realizováno formou papírových dotazníků pro žáky a jejich rodiče a internetového dotazníku pro příslušné učitele českého jazyka a matematiky. Cílem šetření bylo kvantifikovat některé subjektivní názory na výuku, její průběh a výsledky včetně souvisejících aspektů, např. mimoškolních zájmů žáků, a porovnat je s výsledky testů příslušných žáků. Počty Do zpracování dotazníkového šetření bylo zahrnuto celkem 3 416 dotazníků žáků, 2 836 dotazníků rodičů a 275 dotazníků učitelů z projektu Evaluace. U žáků jsme mohli analyzovat odlišnosti obou pohlaví, učitelé byli rozděleni podle vyučovaného předmětu (český jazyk, matematika). Použité veličiny a metody Při vypracování souhrnné zprávy 2 jsme vycházeli z četností odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku (vyjádřené v procentech), přičemž jako základní soubor (100 %) jsme brali pouze ty respondenty, kteří na danou otázku skutečně odpověděli. Při porovnání s výsledkem srovnávacích testů (z českého jazyka, matematiky, 2 Při vypracování závěrečné zprávy jsme využívali znázornění pomocí grafů se slovním popisem. Omezili jsme se na popisnou statistiku bez toho, že bychom nalezené závislosti testovali metodami matematické statistiky. Hovoříme-li tedy dále o výrazném rozdílu, zřetelné závislosti apod., není tím myšleno prokázání statistické významnosti (ve smyslu např. t-testu atd.). 15

Podívejme se, s jakou silou ovlivňují tři uvedené hlavní zájmy (četba + literatura, cizí jazyky, matematika + logické hry) výsledky testů u žáků. Graf č. 12 zobrazuje průměrný dosažený percentil žáků rozdělených podle počtu uvedených hlavních zájmů (žádný až tři). Žáci, kteří nemají žádný z uvedených hlavních zájmů, dosáhli ve všech testech podprůměrného percentilu, zatímco žáci se všemi třemi hlavními zájmy jsou v testech z Ma, ČJ, OSP nad percentilem 65, v testu klíčových kompetencí na percentilu 60. Z grafu také vyplývá, že největší vliv mají tyto hlavní zájmy na test OSP a nejnižší na úspěšnost v testu klíčových kompetencí. Graf č. 12 Úspěšnost v testech podle počtu hlavních zájmů žáků 75 70 průměrný percentil testu 65 60 55 50 45 40 35 český jazyk matematika osp klíčové kompetence žádný zájem jeden zájem dva zájmy tři zájmy 20

Zajímavým se může zdát pohled na průměrné percentily u těch žáků, kteří neovládají (podle vlastního názoru) ani jedinou dovednost. Bližší pohled na data nám řekne, že právě v této skupině (početně nevelké, 7 žáků) se nacházejí žáci s velmi výraznými rozdíly ve výsledcích jednotlivých testů (u čtyř žáků jsou velmi vysoké percentily, u tří žáků jsou velmi špatné výsledky). Můžeme udělat závěr, že žáci s výborným výsledkem v testu nepřistoupili k sebehodnocení zcela správně. Zdůrazněme ještě, že tento graf vychází pouze z dat žáků, kteří se nějak vyjádřili (ano/ne) ke všem nabízeným dovednostem. Výsledek tedy nemůže být ovlivněn těmi, kteří některé otázky ignorovali. Graf č. 14 Úspěšnost žáků v testech podle počtu zvládnutých dovedností 70 60 průměrný percentil testu 50 40 30 20 10 0 český jazyk matematika osp klíčové kompetence 0 1 2 3 4 5 6 7 skupiny žáků podle počtu zvládnutých dovedností (připravit referát, využít více zdrojů, vystoupit bez trémy, pořídit si výpisky, zeptat se na učivo, pracovat ve skupině, vyhledat si informace) 22

Výsledek podle pohledu na výuku V grafech č. 15 17 jsme naznačili závislost mezi pohledem žáka na výuku a výsledkem jeho testu z daného předmětu. Žáky jsme rozdělili podle dosaženého percentilu do pěti stejně početných skupin. Každá křivka v grafu představuje souhlasnou odpověď z dotazníku žáka o výuce (např. výuka mě baví, nudím se v hodině ) a ukazuje, jak na něj odpovídaly uvedené skupiny žáků. Stoupající křivka znamená, že žáci s lepším testovým výsledkem s výrokem souhlasí častěji než ti horší a naopak. Je zajímavé, že u většiny otázek nejsou velké rozdíly mezi odpovědí (vnímáním výuky) úspěšných a slabých žáků. Pro ukázky jsme vybrali jen otázky, které vykazují zajímavá data. Graf č. 15 Český jazyk 100 Pohled žáků na výuku českého jazyka v souvislosti s jejich výsledkem v testu Musíš se učit hodně věcí nazpaměť? kladné odpovědi na otázku (v %) 80 60 40 20 0 0-20 20-40 40-60 60-80 80-100 percentil žáka v testu ČJ (rozděleno do kvintilů) Vysvětluje učitel v hodině, proč se co učíte? Zažil jsi alespoň jednou pocit úspěchu v hodině? Když se tě učitel na něco zeptá v hodině, je ti jasné na co se ptá? Pomáhají ti doma s domácími úkoly (rodiče, sourozenci)? Výraznější rozdíl mezi žáky je v otázce, zda se musí žák učit hodně věcí nazpaměť. Úspěšnější žáci mají pocit, že mechanického učení je méně, v případě slabších žáků je to naopak. Tento fakt může souviset se studijními předpoklady žáků. Úspěšní žáci nemají pocit, že by učitel výrazněji vysvětloval, proč a co se žáci učí, naopak se jim zdá jasné, na co se učitel ptá. I tato skutečnost zřejmě souvisí se studijními předpoklady. Pocit úspěchu v hodině, dle odpovědí žáků, také souvisí s jejich skutečnou zdatností. Je ale pozitivní, že i více než 70 % slabých žáků zažívá alespoň někdy pocit úspěchu. Graf dále ukazuje, že s domácí přípravou potřebují pomoci žáci slabší. 23

Graf č. 16 Matematika Pohled žáků na výuku matematiky v souvislosti s jejich výsledkem v testu 100 Musíš se učit hodně věcí nazpaměť? kladné odpovědi na otázku v % 80 60 40 20 0 0-20 20-40 40-60 60-80 80-100 percentil žáka z testu M (rozděleno do kvintilů) Vysvětluje učitel v hodině, proč se co učíte? Zažil jsi alespoň jednou pocit úspěchu v hodině? Když se tě učitel na něco zeptá v hodině, je ti jasné na co se ptá? Pomáhají ti doma s domácími úkoly (rodiče, sourozenci)? V matematice je také rozdíl mezi žáky v otázce, zda se musí učit hodně věcí nazpaměť. Stejně jako v případě ČJ nemají ani v matematice zdatnější žáci pocit zdůraznění cíle učiva učitelem, také zde dobře chápou, co učitel požaduje. I v případě matematiky zažívají téměř všichni žáci pocit úspěchu. Ještě výraznější než v případě ČJ je vztah mezi pomocí členů domácnosti a slabými výsledky žáků v testu. Graf č. 17 Klíčové kompetence 100 80 60 40 20 0 Pohled žáků na výuku podle úspěšnosti v testu KK (žák odpověděl na obě otázky ano) 0-20 20-40 40-60 60-80 80-100 Baví tě výuka uvedeného předmětu? Musíš se učit hodně věcí nazpaměť? Vysvětluje učitel v hodině, proč se co učíte? Pomáhají ti doma s domácími úkoly (rodiče, sourozenci)? 24

NÁVOD K INTERPRETACI TABULEK A GRAFŮ ANALYTICKÁ ZPRÁVA vaší školy Tato část zprávy obsahuje ukázky celostránkových grafů a tabulek výsledků testů a dotazníkového šetření, které jsou obsahem Analytické zprávy. Analytickou zprávu jste obdrželi společně s touto zprávou na samostatných listech. Tyto ukázky jsou doplněné komentářem, který by vám měl pomoci se základní interpretací vašich tabulek a grafů. Chtěli bychom upozornit, že ne všechny školy odevzdaly všechna data v naprostém pořádku. Z tohoto důvodu analytická zpráva škol, které nedodaly všechna data, nebude obsahovat některé grafy nebo v nich bude chybět některá skupina respondentů. Následující grafy a tabulky jsou pouze vzorové a netýkají se vaší školy. Příklady typů grafů a tabulek výsledků testů Souhrnné výsledky za školu Tabulka S_T_1 poskytuje řadu informací o každém testovaném předmětu a každé testované třídě. V tabulce najdete všechny důležité hodnoty percentily tříd za všechny testy i za jejich jednotlivé části, hodnotu čisté úspěšnosti a skóre (tyto údaje můžete porovnat s výsledky testování uvedenými v souhrnné části zprávy, kde je uvedena průměrná čistá úspěšnost ZŠ i GYM). S_T_1 český jazyk celkový průměrný výsledek průměrný percentil za části testu průměrný percentil za dovednosti v testu třída počet žáků percentil skupinový percentil čistá úspěšnost průměrné skóre směrodatná odchylka skóre mluvnice sloh a literatura znalost porozumění aplikace 6. A 18 68 72 55 22 10,7 65 68 57 68 62 6. B 19 68 72 52 21 10,1 68 64 62 63 67 průměr == 68 72 54 22 10,3 67 66 59 66 64 př.: Obě třídy mají stejný percentil i skupinový percentil. Můžeme tedy říci, že žáci obou tříd řešili test z českého jazyka na stejné úrovni. Čistá úspěšnost ovšem napovídá, že žáci ze 6.A řešili test nepatrně lépe. Průměrné percentily za jednotlivé části testu nám ukazují, že žáci ze 6.A byli lepší v části sloh a literatura, žáci 6.B v mluvnici. Žáci 6.B mají o trochu lepší znalosti, které dokáží lépe aplikovat při složitějších úlohách. 32

Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách Graf S_G_1_2 je rozšířením tabulky S_T_1 Souhrnné výsledky za školu. V grafu tohoto typu se vždy uvádí průměrný percentil každé třídy vaší školy dosažený ve všech testovaných předmětech. V grafu je vyznačen souhrnný průměrný percentil všech žáků základních škol a všech žáků víceletých gymnázií (např. školy s rozšířenou výukou se mohou jednoduše srovnat s gymnázii). Souhrnný průměrný percentil je vypočítán jako průměr celkových průměrných percentilů za všechny sledované předměty. Tento typ grafu obdržíte také pro porovnání se školami v Praze. S_G_1_2 100 Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách průměrný percentil 90 80 70 60 50 40 30 20 6. A 6. B ZŠ 10 0 41 68 52 55 72 61 34 45 OSP ČJ MA KK Poznámka: Graf znázorňuje průměrné celkové percentily všech tříd vaší školy. Zároveň je zde pro porovnání vyznačen souhrnný průměrný percentil všech žáků ZŠ a všech žáků GYM. GYM př.: Třída 6.B řešila test OSP a KK mnohem lépe než třída 6.A. Ta naopak byla mnohem lepší v testu z matematiky, tento test řešila vzhledem k průměru všech základních škol nadprůměrně. Dokonce se svým výkonem přiblížila i průměrnému percentilu gymnázií (chybělo jí cca 10 pcb). Velký rozdíl je ve výsledcích testu OSP, kde má třída 6.B velice dobrý výsledek a rozdíl mezi 6.A a 6.B je 26 pcb. Dá se říci, že 6.B má žáky s větším předpokladem ke studiu. 33

Relativní postavení školy Graf S_G_2_ obdržíte za každý předmět. Graf vystihuje postavení (pořadí) vaší školy mezi ostatními zúčastněnými školami, tedy jak je na tom v rámci každého předmětu ve srovnání s ostatními školami, které se zúčastnily testování. Toto pořadí všech škol bylo vytvořeno na základě průměrných percentilů z dosažených výsledků v jednotlivých předmětových testech za celý ročník školy. V grafu jsou rozlišeny jednotlivé skupiny škol gymnázia a základní školy. Tento typ grafu obdržíte také pro porovnání se školami v Praze. S_G_2_ Relativní postavení školy v testu OSP - souhrnné výsledky za školu 100 výsledek testu - průměrný percentil 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 gymnázia základní školy vaše škola vaše škola; 49 jednotlivé školy př.: Průměrný percentil vaší školy se pohybuje kolem 50, škola se tedy pohybuje v průměru. Můžeme ovšem říci, že mezi základními školami je lehce nadprůměrná, dokonce se moc neliší od nejslabšího gymnázia. 34

Tabulka extrémních výsledků V tabulce T_T2 lze porovnat skupinové percentily žáků za všechny testy. Dále je možné sledovat extrémní výsledky žáků v rámci škol stejného typu. Znaménko plus ve sloupci extrém označuje žáky, kteří dosáhli v daném předmětu vysoce nadprůměrného až špičkového výsledku (15 % nejlepších), znaménko mínus naopak žáky, kteří dosáhli podprůměrného až velmi slabého výsledku (15 % nejhorších). Pro každou vaši třídu obdržíte jednu souhrnnou tabulku. T_T2 OSP český jazyk matematika klíčové kompetence jméno číslo žáka percentil skupinový percentil extrém percentil skupinový percentil extrém percentil skupinový percentil extrém percentil skupinový percentil extrém Dana Bilá 1 92 96 + 85 90 + 80 86 + 80 86 + Kamila Dušková 2 95 98 + 98 99 + 85 90 + 85 90 + Marie Janoušková 3 90 95 + 88 92 + 93 96 + 93 96 + Eliška Jelečková 4 17 19 49 53 26 28 26 28 Petra Pelantová 16 91 95 + 84 89 + 89 93 + 89 93 + Martina Procházková 17 71 77 67 72 75 81 75 81 Lenka Smrčková 18 61 66 67 72 89 93 + 89 93 + Klára Stonáčková 19 79 85 94 97 + 63 68 63 68 Miroslava Šálková 20 51 55 58 63 71 76 71 76 Martina Václavková 21 6 6 34 37 8 9 8 9 průměry = 63 68 = 68 72 = 65 70 = 65 70 = směrodatná odchylka = 27 28 = 27 27 = 27 28 = 27 28 = př.: V uvedené třídě jsou čtyři žáci, kteří řešili všechny čtyři testy nadprůměrně (extrém má znaménko +) Bilá, Dušková, Janoušková a Pelantová. Je zde ovšem i žákyně Václavková, která kromě českého jazyka řešila všechny testy podprůměrně (extrém má znaménko ). Celkově můžeme říci, že žáci této třídy řešili testy nadprůměrně, průměrné percentily se pohybují v rozmezí 68 72. 35

Sety pro předmětové komise Výsledky předmětových testů z matematiky, českého jazyka a testu klíčových kompetencí jsme rozdělili na sety po předmětech. určeny jsou hlavně pro předmětové komise, aby se dobře orientovaly ve výsledcích jednotlivých tříd a mohly porovnávat výsledky mezi sebou. Tabulka podrobných výsledků Tabulka T_T3_ zachycuje detailní výsledky jednotlivých žáků, čímž umožňuje podrobnější vhled do výsledků třídy. Obdržíte ji pro každý testovaný předmět a pro každou třídu, která se testování zúčastnila. V tabulce je uvedena i známka z daného předmětu, pokud ji učitel vyplnil v aplikaci ScioDat. T_T3_ český jazyk percentily za části percentily za dovednosti odpovědi jméno číslo žáka percentil skupinový percentil čistá úspěšnost známka využití potenciálu mluvnice sloh a literatura znalost porozumění aplikace správně špatně skóre Dana Bilá 1 31 34 24 2-36 38 27 31 21 55 17 22 9,7 Kamila Dušková 2 29 32 23 3-12 38 24 51 24 15 17 23 9,3 Marie Janoušková 3 82 87 63 1 22 80 78 70 75 85 29 11 25,3 Jan Mach 7 87 92 68 3 67 93 77 83 84 85 30 8 27,3 Marcela Machovcová 8 78 83 58 3 53 71 78 48 84 71 26 8 23,3 Veronika Majerčáková 9 49 53 37 2 14 50 45 51 46 35 21 19 14,7 Karel Pavelka 11 91 94 73 3 35 80 92 70 94 72 32 8 29,3 Kristýna Nahodilová 12 39 43 30 3-4 38 38 51 31 35 19 21 12,0 Pavla Nechodomová 14 62 68 47 3-10 50 66 13 68 72 24 16 18,7 Klára Bartošová 15 3 4-1 3-32 9 4 11 5 13 8 25-0,3 Petra Pelantová 16 12 13 10 3-8 62 1 70 0 55 13 27 4,0 Miroslava Šálková 20 16 17 13 3 4 50 5 31 5 55 14 26 5,3 průměry = 52 55 40 2 10 53 50 48 50 50 22 17 15,8 směrodatná odchylka = 30 32 24 1 28 26 31 27 32 26 7 7 9,5 př.: Test z českého jazyka řešili žáci této třídy velice rozdílně. Žák Pavelka řešil test velice nadprůměrně, s percentilem 91 se může řadit mezi nejlepší, ale z českého jazyka má známku 3. Stejnou známku má žákyně Bartošová, ale svým výsledkem se řadí mezi nejhorší (percentil 3), svůj potenciál využila dost pod své možnosti. Můžeme se zamyslet, zda z nějakého důvodu tento test nebojkotovala. Naopak žák Mach využil svůj studijní potenciál nad své možnosti. Z tabulky můžeme vyčíst další zajímavé souvislosti 36

Následující grafy jsou zaměřené na výsledky tematických a dovednostních částí. Obdržíte je pro každý testovaný předmět a každou třídu. Tyto grafy umožňují podrobnější analýzu dosažených výsledků jednotlivých tříd. Členění na jednotlivé části není univerzálně aplikovatelné na všechny testované předměty, a proto se liší. Ke každému předmětu obdržíte jeden graf členěný dle témat a dovedností. Z těchto grafů lze zjistit, jak byla vaše škola úspěšná v jednotlivých tematických částech testů v porovnání s ostatními školami. Můžete také porovnávat dosažené percentily jednotlivých tříd vaší školy. ROZDĚLENÍ ÚLOH JEDNOTLIVÝCH TESTŮ NA TEMATICKÉ A DOVEDNOSTNÍ ČÁSTI ČESKÝ JAZYK Mluvnice 1, 2, 8 až 11, 18, 22, 23, 26, 31, 35 až 37 Sloh a literatura 3 až 7, 12 až 17, 19 až 21, 24, 25, 27 až 30, 32 až 34, 38 až 40 Znalost 2, 10, 11, 26, 31, 39, 40 Porozumění 3 až 8, 12 až 17, 19 až 21, 24, 25, 27 až 30, 32 až 34, 38 Aplikace 1, 9, 18, 22, 23, 35 až 37 MATEMATIKA Aritmetika 1, 3 až 12, 18 až 22, 25, 26 Geometrie 2, 13 až 15, 17, 23, 24, 30 Funkce, rovnice, nerovnice 16, 27 až 29 Znalost 4, 6 až 8, 11, 15, 21, 22, 30 Porozumění 1 až 3, 5, 9, 10, 13, 14, 18 až 20, 25, 27, 29 Aplikace 12, 16, 17, 23, 24, 26, 28 37

PŘEHLED DOVEDNOSTÍ V TESTECH Ma a ČJ 3 Znalost Žák si vybaví, reprodukuje nebo rozezná dříve naučené informace. Typickými myšlenkovými činnostmi jsou zapamatování a reprodukování naučených údajů. Porozumění Žák vlastními slovy vyjádří dříve naučenou látku, pochopí studovanou látku, umí si vybavit informace a shrnout je. Aplikace Žák dokáže použít dříve naučenou látku, přibývá tvořivé a složitější myšlení, žák si látku nejen vybaví, ale také s ní dále pracuje. Díky tomu umí řešit běžné životní situace. OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY Verbální část 1 až 22 Analytická část 23 až 37 Kvantitativní část 38 až 60 Slovní zásoba 1 až 18 Orientace v textu 19 až 22 Analýza informací 23 až 27 Orientace v grafu a tabulce 28 až 37 Porovnávání hodnot 43 až 49 Číselné operace 50 až 60 Orientace v obrázku 38 až 42 PŘEHLED ČÁSTÍ A DOVEDNOSTÍ V TESTU OSP Test obecných studijních předpokladů se skládá ze tří specifických částí, z nichž každá testuje jeden ze tří základních typů myšlení verbální, analytické a kvantitativní. U verbálního myšlení (části Slovní zásoba a Orientace v textu) se zkoumá schopnost pracovat se slovy a texty, schopnost správně jim porozumět, správně s nimi nakládat a interpretovat je. Sleduje se umění postihnout význam slov a souvislostí nalézáním vhodných významových opaků a odpovídajících významových analogií. 3 Informace o zvládnutí jednotlivých dovedností pomáhá učitelům při zařazování jednotlivých činností do výuky a při plánování a stanovování výukových cílů. Výuka by měla pokrývat všechny typy dovedností. Zjednodušeně lze říci, že potřebujeme, aby žák měl nutné a potřebné vědomosti (znalosti), aby rozuměl naučené látce (porozumění) a aby získané znalosti uměl používat (aplikace). 38

U analytického myšlení (části Analýza informací, Orientace v grafu a tabulce a Orientace v obrázku) se testuje logické uvažování. Zjišťuje se, do jaké míry dokáže testovaná osoba posoudit, zda některá tvrzení bezprostředně vyplývají z kratších textových úryvků, či nikoli. Také se sleduje schopnost řešit konkrétní logické a rozhodovací úlohy za dodržení určitých pevně stanovených podmínek. Do kvantitativního myšlení (části Porovnávání hodnot a Číselné operace) spadají základní aritmetické dovednosti, schopnost elementárních algebraických úprav a úvah, řešení jednoduchých slovních úloh, porovnávání kvantitativních výrazů. Tato část testu není zkouškou z matematiky, mnohem více je zde zapotřebí pružná orientace v zadaných informacích a schopnost aplikace jednoduchých poznatků. Proto v testu bývají úspěšní i ti, kteří v matematice prospívají špatně. KLÍČOVÉ KOMPETENCE (KK) Kompetence k učení 2, 3, 6, 11, 29 Kompetence k řešení problémů 20, 32, 35 Kompetence komunikativní 1, 5, 12 až 15, 23, 24, 31, 33, 34, 36, 38, 39 Kompetence sociální a personální 16 až 19, 21, 22, 40 až 42 Kompetence občanská 25 až 28, 37 Kompetence pracovní 4, 7 až 10, 30 PŘEHLED ČÁSTÍ A DOVEDNOSTÍ V TESTU KK 4 Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Test klíčových kompetencí se skládá ze šesti specifických částí kompetencí, tak je definuje RVP. 4 Informace o zvládnutí jednotlivých kompetencí pomáhá učitelům zařazovat jednotlivé činnosti vedoucí k rozvoji těchto dovedností do výuky a při plánování a stanovování výukových cílů. Výuka by měla pokrývat všechny typy kompetencí. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Učivo musí být chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. 39

Kompetence k učení má postihnout dovednosti spojené s organizací a řízením procesu učení individuálního i skupinového, získávání, zpracovávání, hodnocení a integraci nových znalostí a schopnost použít tyto dovednosti v různých situacích a kontextech. Kompetence k řešení problému vede k tomu, že člověk vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností. To vše samostatně, vhodným způsobem a s ověřováním správnosti. Kompetence komunikativní vedou ke schopnosti vnímat a interpretovat myšlenky, pocity a informace v ústní i psané podobě a schopnost zapojit se do komunikace v různých sociálních souvislostech a prostředích. Kompetence sociální a personální mají umožnit zvládat všechny formy jednání, jejichž osvojení podmiňuje schopnost jedince se efektivně a konstruktivně podílet na dění ve společnosti, schopnost řešit problémy v osobním, rodinném i veřejném kontextu. Kompetence občanská ukazuje, nakolik je jedinec schopen mít všeobecný přehled v oblasti občanství (státověda, politologie, ekologie, občanská práva, základní informace o České republice, pracovní právo, kariérové poradenství ) a využívat ho v běžném životě. Kompetence pracovní umožňuje používat bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržovat vymezená pravidla, plnit povinnosti a závazky, adaptovat se na změněné nebo nové pracovní podmínky. Člověk také přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany zdraví, životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot. 40

Analýza po úlohách Graf T_G4_ zachycuje průměrnou hrubou úspěšnost 5, jaké dosáhli žáci v jednotlivých úlohách. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jaký podíl žáků ve třídě odpověděl na danou otázku správně. T_G4_ Analýza po úlohách - OSP 100 90 třída 6. B ZŠ průměrná hrubá úspěšnost (%) 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53 55 57 59 úlohy př.: Žáci 6.B měli 100% úspěšnost v úlohách č. 1 a 13, velice dobře řešili i úlohu č. 7, jejich úspěšnost od průměrného percentilu této úlohy je o více než 20 pcb větší. Velice špatně řešili úlohu č. 8, ale jak je vidět, byla obtížná pro všechny žáky základních škol. Oproti průměru řešili mnohem hůře (o víc jak 20 pcb) úlohu č. 40. VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU ŽÁKŮ Využití potenciálu popisuje výsledky vzdělávací práce učitele mnohem lépe než absolutní výsledky. Je totiž všeobecně známo, že různé školy, ale i jednotlivé třídy pracují s žáky různých kvalit. Některé školy mají lepší možnost výběru žáků (např. ve velkých městech, kde je dobré dopravní spojení a kde se soustředí rodiče s vysokým vzděláním), některé mají možnosti menší (menší obce závislé na dopravním spojení, vzdělanostní struktura regionu...). Na některé školy se tradičně hlásí vynikající žáci, některé přijmou i slabší studenty. Proto je při posuzování skutečných výsledků vzdělávací práce školy i třídy ošidné srovnávat absolutní výsledky. Jsou pochopitelně důležité, rozhodují např. o přijetí na SŠ či VŠ a popisují, co si opravdu žák ze školy odnáší, nepopisují ale kvalitu vzdělávací práce školy i jednotlivých učitelů. Pokud ze třídy, do které vstupují žáci hluboce podprůměrní, odcházejí nadprůměrní absolventi, je nejspíše skutečná kvalita práce vyučujícího 5 Hrubá úspěšnost poskytuje k celkovému pohledu na výsledky třídy zajímavější informace, které můžeme využít ve výuce. Díky zobrazení podílu skutečně správných úloh zde nejsou rozlišeny úlohy řešené špatně a vynechané úlohy, a tak víte přesně, jaký počet žáků odpověděl na danou otázku správně. 42

lepší než ve škole, ze které sice také odcházejí nadprůměrní absolventi, kteří již ale do školy vstupovali s vynikajícími předpoklady. Z tohoto pohledu by bylo jistě prospěšné testovat žáky opakovaně. Srovnání předmětového testu s výsledky testu OSP dovoluje zkoumat a vyjádřit výsledek třídy a školy z hlediska využívání potenciálu. Využití potenciálu uvnitř třídy Graf T_G5_ zobrazuje využívání studijního potenciálu u jednotlivých žáků ve třídě v českém jazyce a matematice. Přerušovaná přímka vyjadřuje průměrné využití potenciálu všech škol, plná přímka vyjadřuje využití potenciálu v dané třídě vaší školy (zachycuje závislost výsledku OSP a výsledku v předmětovém testu). Jednotlivé body představují žáky vaší třídy (identifikujete je podle výsledků, pokud si vezmete k ruce např. tabulku podrobných výsledků), kteří se zúčastnili testování. Na vodorovné ose je znázorněn výsledek testu OSP, na svislé ose je výsledek testu z českého jazyka nebo matematiky. Vzdálenost od přerušované přímky vyjadřuje průměrné využití studijního potenciálu žáků v daném předmětu. U žáků, jejichž body leží v blízkosti přímky, odpovídají výsledky v předmětu průměrné schopnosti využití OSP v dané třídě. Žáci vyznačení nad přímkou mají výsledky v předmětu nadprůměrné s ohledem na své studijní předpoklady, žáci pod přímkou mají výsledky podprůměrné. T_G5_ skupinový percentil - matematika 100 90 80 70 60 50 40 30 20 Využití potenciálu ve třídě - matematika př.: V tomto grafu stojí za pozornost bod vpravo dole, který znázorňuje žáka s percentilem v testu OSP pod 90, ale test z matematiky řešil hluboce pod své možnosti (percentil pod 20). Naopak bod vlevo dole odpovídá žákovi, jehož studijní předpoklady odpovídají výsledku testu. 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 skupinový percentil - OSP 43

Porovnání využití potenciálu Graf T_G6_ je rozšířením předchozího grafu na všechny zúčastněné školy. Zobrazuje využití potenciálu všemi testovanými třídami. Jednotlivé typy škol jsou graficky odlišeny. T_G6_ Porovnání využití potenciálu - matematika 100 90 průměrný percentil - matematika 80 70 60 50 40 30 20 10 vaše třída ZŠ GYM vaše třída 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 průměrný percentil - OSP př.: Na grafu se vaše třída pohybuje v průměru. Je jen lehce nad přímkou, která vyjadřuje průměrné využití studijního potenciálu žáků všech škol. To znamená, že v průměru žáci třídy využívají v matematice svůj studijní potenciál přesně tak, jak jim to dovolují jejich studijní předpoklady Průměrný výsledek podle známek Graf T_G7_ dostanete jen v případě, že jste zadali do aplikace ScioDat známky svých žáků z českého jazyka a matematiky. V grafu je vidět vztah mezi známkou z daného předmětu a výsledky žáků v průměrných percentilech. Užší sloupec představuje průměrný percentil, který v daném předmětu dosáhli vaši žáci se stejnou známkou z daného předmětu. Širší sloupec vždy představuje průměrný skupinový percentil všech žáků, kteří se testování zúčastnili a kteří získali na vysvědčení danou známku. 44

T_G8_ Závislost výsledku testu z českého jazyka na známce 0 1 známka z českého jazyka 2 3 4 5 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 celkový percentil př.: Na obrázku je velice dobře vidět, že přímka znázorňující závislost výsledku testu na známce je u žáků všech základních škol rostoucí (přerušovaná), ale u žáků této třídy (plná) skoro vodorovná. Je zde dobře vidět, že žák, který řešil daný test velice špatně (percentil 20), má z českého jazyka známku 1, a žák, který řešil daný test velice dobře (percentil 90), má známku 3. Záleží jen na učiteli, jestli dokáže důvody těchto rozdílů rozklíčovat. Závislost výsledku testu KK na známce z ČJ a MA Graf T_G9_ dostanete jen v případě, že jste zadali do aplikace ScioDat známky svých žáků z českého jazyka a matematiky. Tento graf je rozšířením grafu T_G8_ na test KK a zachycuje závislost známky žáka z českého jazyka a matematiky a jeho výsledku v testu KK. 46

T_G9_ Závislost výsledku testu KK na známce z ČJ a MA 0 známka 1 2 3 4 MA ČJ MA - vaše třída ČJ - vaše třída MA - všichni žáci ČJ - všichni žáci 5 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 celkový percentil př.: V této třídě žáci řešili test KK poměrně špatně. Zajímavé je, že nejlépe řešili test žáci, kteří mají z matematiky a českého jazyka známku 3. Zarážející je výsledek žáka se známkou 1 jeho percentil v testu KK je 5. Tabulka četností odpovědí dotazníkové části testu KK Tabulka T5 je souhrnem četností odpovědí na jednotlivé otázky v dotazníkové části testu. V tabulce je vždy vypsaná otázka nebo tvrzení a v procentech uveden počet žáků, kteří uvedli danou možnost odpovědi. T_5 Otázka Když máš na vyhození plastovou láhev, pokusíš se vyhledat speciální kontejner na tříděný odpad? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 40% 16% 29% 15% "Školní řád je zbytečný a omezuje mě." 12% 20% 35% 33% "Když vidím na ulici člověka ležícího na zemi, snažím se mu okamžitě poskytnout první pomoc." 8% 20% 60% 12% př.: Na uvedeném příkladu je vidět, že se žáci této třídy snaží třídit odpad, dodržují školní řád, ale první pomoc neposkytnou. Otázkou je, zda první pomoc poskytnout neumí nebo nechtějí. 47

Výsledky testování KK Grafy T_G10_ (1 11) ukazují souvislosti mezi těmi částmi testu, které testovaly jednotlivé kompetence, a souvisejícími otázkami v dotazníkové části testu KK. Na svislé ose je znázorněn průměrný percentil, kterého dosáhli žáci třídy v otázkách týkajících se dané kompetence. Na vodorovné ose jsou znázorněny četnosti odpovědí na související otázky v dotazníkové části testu. V grafu je znázorněn průměrný percentil všech žáků ze skupiny základních škol (plná přímka) a víceletých gymnázií (přerušovaná přímka). Je zde dobře vidět, jak moc se vaši žáci odlišují nebo naopak přibližují ostatním žákům. T_G10_1 T_G10_2 T_G10_3 T_G10_4 T_G10_5 T_G10_6 T_G10_7 T_G10_8 T_G10_9 T_G10_10 T_G10_11 KK a návštěvnost kulturních zařízení Kompetence k učení a četba Kompetence komunikativní a projev samostatného zájmu o učivo Kompetence komunikativní a zapojení se do diskuse v hodině Kompetence občanská a třídění odpadu Kompetence sociální a empatie Kompetence k řešení problému a samostatná práce Kompetence komunikativní a sebejistota vyjadřování Kompetence komunikativní a uzavřenost při řešení problémů Kompetence k učení a postoj ke škole KK a vnímání pravidel 48