Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IXX pro průřezové téma Člověk a svět práce Milan Adamec 2010
PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE PRO PT ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Název RVP a ŠVP: Předmět: Téma výuky: RVP pro obory vzdělávání v kategorii E Občanská výchova Informační zdroje nabídek volných míst, definování a rozbor jejich výhod i nevýhod při hledání zaměstnání Cíl RVP: práce s informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využívání informací; formulování vlastních priorit; odpovědné rozhodování na základě vyhodnocení získaných informací; Uskutečňování tohoto cíle předpokládá: představit možnosti při hledání zaměstnání, umět formulovat a prezentovat srozumitelně své myšlenky, spolupracovat v týmu s ostatními spolužáky a podílet se na společných úkolech, umět efektivně pracovat s informacemi Kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní, personální a sociální, pracovní Komunikativní kompetence žáci se učí vyjadřovat a formulovat své myšlenky a postoje, učí se diskutovat o jednotlivých možnostech hledání zaměstnání, o výhodách a nevýhodách, Personální a sociální kompetence žáci při práci ve skupinách pracují nad zadaným úkolem, ten potom prezentují před ostatními skupinami, při prezentacích ostatních skupin mohou doplňovat i jejich zpracování, při prezentacích je pedagogem sledován cíl, aby žáci pochopili, že se musí spoléhat především na sebe a své schopnosti, nesmí nechávat zodpovědnost za svou pracovní kariéru na náhodě nebo na úředníkovi z úřadu práce Kompetence k řešení problémů na řešení zadaných úloh spolupracuje s jinými žáky v týmu, ve třídě, v internátu i při mimoškolních aktivitách Kompetence k učení žáci pracují s informacemi ( třídí, vyhledávají, zpracovávají) Kompetence pracovní žáci si formují si své profesní postoje Metody: Výuka probíhá formou představení tématu a úvodního výkladu pedagoga, poté následuje samostatná i skupinová práce žáků. Aktivita není náročná, pedagog pomáhá žákům návodnými otázkami při přemýšlení o jednotlivých informačních zdrojích, o jejich kladech a záporech. Tato aktivita je velmi
cenná z hlediska přípravy žáků na trh práce, pro jejich uvědomění, jak je nutné se po trhu práce pohybovat a že se musí spoléhat především na sebe. Učitel napomáhá při definování a nacházení správných kladných i záporných charakteristik informačních zdrojů, tzn. způsobů hledání práce, přičemž vyzývá žáky, aby uváděli osobní příklady ze svého života, resp. především svých známých, rodiny atp. Pedagog sám má připravené příklady z praxe (pozitivní) k jednotlivým způsobům hledání zaměstnání. Aktivita není časově náročná, má rychlý průběh. Realizace: Didaktické pomůcky a prostředky k dosažení cíle Základní psací potřeby, poznámkový blok, tabule, křída. Hodinová dotace: 1 hodina Učivo a průběh hodiny: Metoda brainstormingu Aktivita: Pedagog zahájí hodinu a uvede aktivitu: Když půjdete hledat zaměstnání, jistě Vás napadá, že hledat práci je možné různými způsoby. Představte si teď tu situaci a řekněte mi, jaké způsoby hledání práce Vás je možné využít. Já budu zapisovat vaše nápady na tabuli. Pedagog zapisuje na tabuli jednotlivé možnosti, které žáci hlásí (většinou je lze shrnout do níže uvedených společných kategorií, pokud žáci nejsou schopni některou možnost nalézt, pedagog jim pomáhá návodnými otázkami): já sám (hledám a oslovuji zaměstnavatele např. podle telefonního seznamu) inzeráty (čtu si v novinách, na internetu a odepisuji na ty, které se mi líbí, tzn., posílám žádost o práci a životopis) úřad práce (zaeviduji se jako uchazeč o zaměstnání a oni už mi něco najdou) známosti (dostanu se někam přes známého, někdo mi něco doporučí nebo mě někam doporučí)
Pedagog rozdělí třídu na 4 skupiny, každá skupina dostane přidělen jeden informační zdroj, tzn. jednu uvedenou možnost, jak se shání práce: Každá skupina se teď vžije do situace, že si hledá práci a bude o svém způsobu hledání práce přemýšlet z hlediska jeho výhod a záporů. Rozdělte si papír na dvě části a zapřemýšlejte o tom, v čem je tento konkrétní způsob hledání práce dobrý, jaké má výhody, to pište do jedné části papíru, a také i jaké má nevýhody, co vás na tomto způsobu odrazuje, to zapisujte do druhé části papíru, zkuste se také zamyslet nad tím, jak dalece je pravděpodobné, že takto práci seženete. Až budete mít práci hotovou, budeme pokračovat zase společně. Žáci pracují 7 10 minut, záleží na jejich vyspělosti a intelektu. Pedagog: Nyní si napíšeme, co jste vymysleli. Pedagog zapisuje na tabuli k jednotlivým kategoriím výsledky práce žáků, které mu průběžně hlásí. Níže uvádíme seznam tradičních výhod a nevýhod uvedených způsobů hledání práce: JÁ SÁM KLADY: můžu si vybrat firmy podle vlastních představ, mám hodně možností, ze kterých si vybírám zvolím si způsob, jestli tam zavolám, napíšu žádost o práci nebo půjdu rovnou za personalistou se představit není to nic závazného, ale třeba je svou sebeprezentací zaujmu a budu se jim hodit, že mě přijmou JÁ SÁM ZÁPORY: je to velmi náročný způsob hledání práce, především časově, pak i finančně (telefonování, objíždění firem, posílání dopisů někam, kde nikoho nehledají) je zde malá pravděpodobnost úspěchu psychicky velmi náročné, když opakovaně člověk slyší, že ho nepotřebují INZERÁTY KLADY: hodně inzerátů v novinách, na internetu, v personálních agenturách, existuje široký rozsah nabídky inzeráty jsou přístupné každodenně pokud je uveden kontakt, můžu okamžitě napsat či zavolat té správné osobě mohu si podat sám inzerát s nabídkou své pracovní síly INZERÁTY ZÁPORY: najít správný inzerát je těžké, hodně inzerátů je neseriózních, někdy i podvodných
neustálé hledání nových inzerátů je velmi náročné na čas při jejich pročítání pokud se objeví zajímavý inzerát, má o něho zájem hodně uchazečů o tuto práci když se pošle žádost a životopis, málokdy se ozvou, jak výběrové řízení dopadlo anebo to trvá dlouho ÚŘAD PRÁCE KLADY: hledám v nabídkách i z jiných okresů nabídky jsou přístupné každodenně na nově vytvořené místo může zaměstnavatel čerpat i nějaké dotace místo je dobře popsáno, je zřejmé, co se po pracovníkovi bude požadovat místo je skutečně volné hodně informací lze nalézt na http://portal.mpsv.cz/ ÚŘAD PRÁCE ZÁPORY: na místo je posíláno hodně zaevidovaných lidí je těchto míst hodně málo mým známým, co jsou na úřadu v evidenci, ještě nic nenabídli když tam přišli žádat o práci, už místo bylo obsazené ZNÁMOSTI KLADY: známý se může přimluvit u zaměstnavatele, aby mě vzali, když mají volné místo, zaměstnavatel se o mně něco dopředu dozví mám podrobné informace o požadované kvalifikaci, o pracovním místě a o firmě znám i podmínky nástupu do práce od kdy je nástup, co budu dělat, kolik je přibližně plat ZNÁMOSTI ZÁPORY: pocit zavázanosti vůči příteli, který mě doporučil, musím mu být vděčný pokud nesplním očekávání vedoucího, co když se to přenese i na něho může dojít i ke zkreslení informací Pedagog shrne zapsané informace: Zde jsme si shrnuli všechny nejdůležitější způsoby hledání zaměstnání. Nelze říct, že by některý byl vyloženě horší nebo výrazně nejlepší. Každý způsob hledání zaměstnání má své plusy i mínusy, nejlepší je kombinovat různé způsoby a hlavně se spoléhat jen na sebe a svou aktivitu. Pokud pošlete jednu žádost o práci za měsíc a pak budete čekat, jak to výběrové řízení dopadlo, můžete čekat hodně dlouho. Čím déle budete bez práce, tím víc budete pro zaměstnavatele nezajímaví. Jedno je jisté, hledat si práci vám dá hodně práce.
Výsledky: INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Stanovené cíle výuky jsou naplňovány dle úrovně vyspělosti žáků. Žáci se mnohdy dosud ani nezamyslili, jak budou práci hledat, je to pro ně konkrétní přiblížení se trhu práce. Nemají představu o tom, jak práci hledat, většinou se spoléhají, že úřednice z úřadu práce jim něco najdou. Žáci si v rámci hodiny uvědomují, že mají zodpovědnost za řízení své pracovní kariéry. Aktivita je velmi přínosná, žáci se snadno zapojují, mohou prezentovat své zkušenosti s hledáním brigád, většinou dávají k dobru příklady ze svého okolí. Úkolem pedagoga je nenechat se strhnout do prezentace těch hoších situací, měl by mít připravené historky, dokládající úspěšné postupy při vyhledávání a kontaktování zaměstnavatelů a pracovních míst. Reflexe: Žáci jsou motivováni k uvědomování si významu jednotlivých způsobů hledání práce, jejich kladů a záporů k rozvíjení jejich komunikativních dovedností k posilování zdravého sebevědomí a sebejistoty k přijetí zodpovědnosti za řízení své kariéry