90. léta XIX. století umění X technický rozvoj? J. Vrchlický: Dolů s křídly! (Lumír 1890) Hleďte blázna: v době páry, elektřiny zázraku honí rýmy, za obrazy létá kdesi v oblaku! ( ) Dolů s křídly! Chleba! Chleba! neustává křičet dav, všecko umění je přepych a jen výron zbrklých hlav fin de siècle (zklamání v představě o volném člověku, ideály vnímány jako zrazené či neuskutečněné iluze) proměna stylu ( účtování se stylem ruchovců a lumírovců)
Ta víra v lepší časy budoucnosti Ve změně všeho září beze změny jak maják, jehož zlaté plameny se lijí v bouř a ve tmu zoufalosti. Tu člověk, když mu ráj byl zavřený, se našel ve své teskné šílenosti ta jako odkaz otců vznešený jde s lidstvem od věčnosti do věčnosti. Teď došel k nám Mře naše století, před sebou tmu a na rtech prokletí. Čtem závěť už zní otřepaně dost, ne poklad ani zásvit jediný, jen zas ta víra v lepší budoucnost a už i ta má značné trhliny Česká moderna (J. S. Machar, Sonet na sklonku století)
Mé koleno se zbožně chvěje jak měl bych kleknout v úžasu, když sněním duše obraz spěje mých šťastných druhů z Parnasu. Hle věštec tu, tam kníže trůní, zde králi tři, tam slavík zas, a kol hlav nádhernou jim vůni kadidla sije modrojas. ( ) Česká moderna Já nesmím nazvat sladkým pěním svých nevázaných veršů dav, jen s trudem mnohých, lopocením, dám myšlence své prostý háv. (J. S. Machar, Sloky polemické)
Česká moderna Vliv nastupujících uměleckých směrů realismus (depatetizace námětů i uměleckého výrazu) impresionismus (tříbení smyslůčtenáře, schopnost osobního prožitku uměleckého díla) symbolismus (vlastní výpověď o světě, obraznost, metaforičnost, nadsázka; volný verš) secese (slučování prvků realismu, impresionismu a symbolismu zklidnělá krása, soulad; užité umění plakáty)
Secese ve výtv. umění a architektuře
Manifest České moderny (1895) Kritickáčinnost je tvůrčí prací (umělecko-vědeckou), rovnocenným literárním žánrem Proti okázalému zdůrazňování českosti : Buď svým a budeš českým. Požadavek individualismu (individuality) v umění i politice: Individualita nade vše, žitím kypící a život tvořící Požadavek svobody slova a přesvědčení
Česká moderna Josef Svatopluk Machar (1864 1942) nar. v Kolíně gymnaziální studia v Praze dlouholetý pobyt ve Vídni publikování v Času (fejetony, literární i politické úvahy) angažmá ve sporu o Hálka po r. 1918 poslancem Nár. shromáždění, generálním inspektorem Čs. armády
Confiteor Česká moderna Josef Svatopluk Machar - dílo Tristium Vindobona Letní sonety (b. Sonet na sklonku století) Podzimní sonety (b. Sonet o sobě) Zde by měly kvést růže (lyrická básnická dramata) Svědomím věků (bás. cyklus)
Má každý v mládí svoje pletky. Machar kdys potkal sufražetky, a jaktě přirozeno jest, vzdych : Zde by měly růže kvést! Nad hlavou metrem přísně mával a kdo je větší, přirovnával, zda Hálek nebo Neruda. Však byla z toho ostuda. (Fr. Gellner) V čele jel co avantgarda pražských uzenářů sbor, ještě před ním na Pegasu Generální Inspektor. (J. Haussmann) Fr. Gellner a J. Haussmann o J. S. Macharovi
Česká moderna Antonín Sova (1864 1928) nar. v Pacově gymnaziální studia v Pelhřimově, Táboře, Písku studium práv v Praze novinářskáčinnost, ředitel městské knihovny lyrická poezie, vliv impresionismu a symbolismu
Realistické sloky (realismus) Květy intimních nálad (impresionismus) Vybouřené smutky (symbolismus) Česká moderna Antonín Sova - dílo Ještě jednou se vrátíme (symbolismus, impresionismus; b. Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy)
Česká moderna Antonín Sova - dílo A teď! kdy nevzpomněl jsem snad, vše se tu chystám zanechat, na plavbu bych se vydal rád, proč jdete vadnout na můj sad? A teď! kdy nevzpomněl jsem snad, vše se tu chystám zanechat, na plavbu bych se vydal rád, proč jdete vadnout na můj sad?... vnitřní rým
Česká moderna Otokar Březina (1868 1929) nar. v Počátkách vl. jm. Václav Jebavý po maturitě učitelská práce vliv díla prokletého básníka Charlese Baudelaira představitel symbolismu náboženské symboly, mysticismus
Větry od pólů Svítání na západě (reflexívní poezie; vliv Nietzschovy filozofie; b. Tys nešla) Stavitelé chrámu Ruce Česká moderna Otokar Březina - dílo
Český symbolismus a dekadence Karel Hlaváček (1874 1898) nar. v Praze-Libni pův. z dělnického prostředí studium na FF (francouzština, francouzská literatura) zájem o malířství autor ilustrací, portrétů spolupráce s měsíčníkem Moderní revue člen Sokola představitel symbolismu a dekadence
Český symbolismus a dekadence Karel Hlaváček (dvojportrét)
Český symbolismus a dekadence Karel Hlaváček - dílo Sokolské sonety Pozdě k ránu (vliv poezie Paula Verlaina; b. Dva hlasy; Záhada) Mstivá kantiléna (dekadence)
Český symbolismus a dekadence Karel Hlaváček: Mstivá kantiléna To bylo lstivé kyrie, jež navečer vsí pustou lkalo, za naše pole, které dlouhou bázní neplodné se stalo to byla prosba za teplo, jež hlas náš, mdlý a nevyspalý, pro naše ženy chtěl, jež dlouhou bázní neplodné se staly. To bylo lstivé kyrie za naše mladé ženy lysé, my za ně denně prosili a štkali, ve tmách plazili se, my bez reptání každým hladem pro ně mřeli ve svém žití však tímto hladem, Pane, tímto hladem nechtěli jsme mříti!
Český symbolismus a dekadence Karel Hlaváček: Mstivá kantiléna To bylo lstivé kyrie, jež navečer vsí pustou lkalo, za naše pole, které dlouhou bázní neplodné se stalo to byla prosba za teplo, jež hlas náš, mdlý a nevyspalý, pro naše ženy chtěl, jež dlouhou bázní neplodné se staly. To bylo lstivé kyrie za naše mladé ženy lysé, my za ně denně prosili a štkali, ve tmách plazili se, my bez reptání každým hladem pro ně mřeli ve svém žití však tímto hladem, Pane, tímto hladem nechtěli jsme mříti!
motivy Český symbolismus a dekadence Karel Hlaváček: Mstivá kantiléna pustý kraj strach únava, vyčerpání hlad život X smrt pokora X vzdor