VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Ošetřování chronických ran Bakalářská práce Autor: Radka Štěrbová Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Knížková Jihlava 2016
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25. 4. 2016... Podpis
Poděkování Chtěla bych ráda poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Jaroslavě Knížkové za odborné a cenné rady a za vedení práce. Dále děkuji kolegům a kolegyním chirurgie Blansko, všem respondentům za ochotu při vyplňování dotazníku, v neposlední řadě mé rodině za trpělivost a podporu během celého mého studia.
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá hodnocením informovanosti klientů ošetřovaných s chronickou ránou na chirurgické ambulanci Nemocnice Blansko. V teoretické části se zaměřuji na kůži a její funkci, na definici chronické rány, rozdělení, prevenci, léčbu a komplikace chronických ran. Zmiňuji se o důležitých faktorech, které ovlivňují léčbu chronických ran. Důležitý k podpoře hojení chronické rány je životní styl jedince. Na to se také zaměřuji ve výzkumu. Výzkum je mapován podle dotazníků, které jsem rozdala jedincům léčeným na chirurgické ambulanci Nemocnice Blansko. Klíčová slova: chronická rána, dekubitus, ulcerace, débridement Abstract This bachelor thesis deals with the evaluation of knowledge of clients with chronic wounds treated at the Surgical Clinic in Blansko Hospital. The theoretical part focuses on skin and its function, the definition of chronic wounds, prevention, kinds, treatment and complications of chronic wounds. I mention the important factors that affect the treatment of chronic wounds. The important supporting factor in the procedure of healing of chronic wounds is the lifestyle of the individual, which is the subject of my research. The research is mapped on the base of questionnaires, which I distributed to individuals treated at the Surgical Clinic in Blansko Hospital. Keywords: chronic wound, decubitus, ulceration, debridement
Obsah Úvod... 8 1 Teoretická část... 8 1.1 Stavba kůže... 8 1.2 Funkce kůže... 9 1.3 Chronická rána... 10 1.4 Bércový vřed... 11 1.5 Syndrom diabetické nohy... 13 1.6 Dekubity... 14 1.7 Hojení ran... 14 2 Výzkumná část... 18 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky... 18 2.2 Metodika výzkumu... 18 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 19 2.4 Průběh výzkumu... 19 2.5 Zpracování získaných dat... 20 2.6 Výsledky výzkumu... 20 3 Vyhodnocení výzkumu a diskuze... 32 4 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 36 5 Závěr... 38 6 Seznam použité literatury... 40 7 Seznam tabulek a grafů... 41 8 Seznam příloh... 45 6
Úvod Největší zločin, který známe, je ten, když někdo druhému zabije kus života tím, že ho omezuje, znemožňuje mu jeho rozlet, brání jeho svobodnému prožívání, ale na tento zločin nikde na světě není paragraf. Ladislav Fuks Výběr tématu bakalářské práce pro mne nebyl vůbec náročný. Ani chvíli jsem neváhala, jaké téma si vyberu pro svou bakalářskou práci. Již od ukončení střední školy pracuji na chirurgii a léčba chronických ran je mou každodenní prací. Velmi ráda převazuji rány a mám velkou radost, když vidím pokroky v hojení ran. Často trvá hojení ran několik měsíců, velmi často se rána nezahojí. Pokud se jedná o syndrom diabetické nohy, lékaři se často rozhodnou pro amputaci. Ovšem radostí je, když se hojení rány zlepšuje, rána se zmenšuje. Poslední roky se objevují nové a nové poznatky a přípravky na hojení ran. Farmaceutické firmy uvádí na trh další druhy terapeutických materiálů k lokálnímu ošetření chronických ran. Péče o chronickou ránu se stává multioborovou záležitostí, všeobecná sestra je nedílnou součástí tohoto týmu. Mnoho sester má zájem a možnost se dále vzdělávat a získávat nové informace. Řada sester také usiluje o zvýšení pravomocí, aby mohly pracovat samostatně. Ne každá sestra po absolvování školení a kurzů u této práce zůstane. Také to neznamená, že po účasti na seminářích hojení ran sestry hned rozumí. Sestra potřebuje zkušenosti, vidět výsledky a také ji musí hojení ran zajímat. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části píši o kůži a její funkci, chronické ráně, typy a popisy ran, uvádím nové poznatky léčby chronických ran. V praktické části své práce se zabývám klienty, kteří se léčí s chronickou ránou, tím, jak moc rána ovlivňuje jejich život, jak jsou informováni o léčbě a také spokojeni s léčbou. 7
1 Teoretická část 1.1 Stavba kůže Kůže jako orgán, má největší plochu v lidském těle. Slouží jako bariéra, odděluje vnitřní prostředí organismu od zevního prostředí (Rokyta, Marešová, Turková 2009). Zabírá plochu 1,5-1,8 m 2 a váží 4,5 kg. Na zádech je kůže nejsilnější, nejtenčí je na horním víčku. Uvnitř organismu je kůže propojena prostřednictvím krevních a lymfatických cév. Kůže je složena ze tří vrstev a přídatných orgánů ( Slezáková, 2010). Pokožka Tvoří nejvrchnější vrstvu kůže o síle 0,1mm, nejsilnější je na patách asi 3 mm. Utváří ji mnohovrstevný rohovějící dlaždicový epitel, na povrchu epitelové buňky rohovatějí, odumírají a odlupují se (Rokyta, Marešová, Turková 2009). Bílkovina keratin je součástí zrohovatělých buněk, zajišťuje relativní nepropustnost kůže pro vodu. Dělící buňky z hlubších vrstev nahrazují odumřelé buňky z pokožky. V hlubších vrstvách kůže je tmavý pigment. Na jeho množství a hloubce uložení a prokrvení škáry závisí barva kůže. Působením slunečních paprsků se množství pigmentu zvětšuje (Rokyta, Marešová, Turková 2009). Škára Vazivová vrstva kůže silná od 0,5-2,5 mm, bohatě prokrvená, četné mízní cévy. Vyklenuje se jako zvlněná papilární vrstva. V těchto kapilárách se nachází kožní receptory citlivé na tlak, změny teplot a bolest. Jsou nerovnoměrně rozloženy, na bříškách prstů, na dlani a plosce nohy je nejhorší citlivost. Škára je zásobárnou krve, tvoří ji elastická vlákna a tukové buňky (Rokyta, Marešová, Turková, 2009). Na dlaních, chodidlech, prstech tvoří výběžky škáry kožní lišty. Lišty mají na bříškách prstů typickou kresbu charakteristickou pro určitého jedince. Tohoto se využívá v kriminalistice obor daktyloskopie (Slezáková, 2010). 8
Podkožní tukové vazivo Nejhlouběji uložená vrstva tvořena řídkým vazivem bohatým na tukové buňky. Nejvíce tukové tkáně se nachází na břiše, stehnech a hýždích. Množství závisí na výživě, způsob rozložení je ovlivněn pohlavními hormony. Jiné je rozložení tuku u muže a jiné u ženy (Rokyta, Marešová, Turková, 2009). 1.2 Funkce kůže Funkce ochranná Stavba kůže dokáže do určité míry ochránit organismus od vlivů ze zevního prostředí. Průnik mikroorganismů zamezuje kyselé prostředí na povrchu kůže. Regulace tělesné teploty Kůže zajišťuje výměnu tepla mezi organismem a okolím díky tepelnému spádu, tím se významně podílí na udržování stálé tělesné teploty. Teplo vzniká v těle neustále látkovou výměnou. Při látkové výměně např. kosterních svalů se zvedá produkce tepla. Nadbytečného tepla se tělo zbavuje prostřednictvím kůže následovně: Vedením tepla, Zářením, Prouděním, Odpařováním potu. 9
Funkce vylučovací a resorpční Pomocí potních a mazových žlázek se z těla vylučuje voda, ionty, organické látky. Látky se mohou kůží také vstřebávat, pouze však látky rozpustné v tucích. Kůží podáváme léky ve formě mastí a krémů. Funkce senzorické V kůži se nachází několik typů receptorů, které vedou informace mezi organismem a zevním prostředím. Mechanoreceptory reagují na dotyk, vibrace a tlak. Nociceptory reagují na bolest a termoreceptory vnímají tepelné rozdíly (Rokyta, Marešová, Turková, 2009). 1.3 Chronická rána Ránou nazýváme porušení celistvosti tkáně těla, důsledkem fyzikálního působení, občas spojená se ztrátou části tkání (Vokurka, 2015). Rány můžeme rozdělit podle několika kritérií- dle etiologie, rozsahu, lokalizace, průběhu. Pro mou práci je nedůležitější dělení dle průběhu- rána akutní a chronická (Kalvach, 2008). Akutní rána postižení zdravé tkáně, následkem úrazu, nebo operačního zákroku, hojí se bez výraznějších komplikací. Chronická rána sekundárně se hojící rána, vzniká v troficky změněném terénu, doba hojení je značně prodloužena (Pospíšilová, 2008). Akutní rána je taková, která prochází sledem předpověditelných procesů, výsledkem je zhojení v celém rozsahu s odpovídající pevností tkáně a integritou. Chronická rána se liší od akutní tím, že neprochází řádným procesem hojení. Chronické rány způ- 10
sobuje vždy nějaké základní onemocnění. Jako příklad se uvádí ischemická končetina, není dostatečně okysličená, proces hojení je zpomalen, nebo znemožněn. Defekt je zejména způsoben poraněním, které komplikuje diabetes mellitus nebo infekce (Tošenovský, 2007). Příčinou vzniku chronické rány může být, přechod z akutní v kterékoli fázi hojení, z jakéhokoli důvodu (Stryja, 2011). Klasifikace chronických ran Chronické rány rozlišujeme podle mnoha kritérií, jedním z nich je spodina rány. Rány dělíme na: epitelizující, granulující, povleklé, nekrotické. Rány dle přítomnosti patogenů můžeme dělit na: infikované, neinfikované, kolonizované, kriticky kolonizované, kontaminované (Horáčková, 2007). Klasifikace chronických ran dle Knightona, dle zasažení tkání: Stádium I. - povrchová rána (epidermis, dermis) Stádium II. - hluboká rána (zasahuje do subcutis) Stádium III. - postižení fascií Stádium IV. - postižení svalstva Stádium V. - postižení šlach, vazů, kostí Stádium VI. - postižení velkých dutin ( Stryja, 2011). Typy chronických ran Chronické rány z praktického hlediska dělíme podle vyvolávající příčiny, základního onemocnění. Typy chronických ran, se kterými se v praxi můžeme setkat: bércový vřed arteriální etiologie, bércový vřed venózní etiologie, dekubitus, syndrom diabetické nohy, defekt při onkologickém onemocnění, chronická posttraumatická (pooperační) rána, kožní vřed v terénu lymfedému (Stryja, 2011). 11
1.4 Bércový vřed Bércový vřed je popisován jako ztráta kožní tkáně, zasahující různě hluboko do tkání podkožních. Jedná se tedy o porušení integrity kůže, mohla by být vstupní branou infekce do organismu (Pokorná, Mrázová, 2012). Bércový vřed je chronický defekt kůže, který doprovází rozpad tkáně a její nekrotizace. Objevuje se na podkladě různých trofických poruch, nejčastěji cévních, ale mohou to být i jiné nemoci. Převládají ulcerace venózní, další jsou arteriální, diabetické a jiné (Švestková, 2004). Ulcus cruris venosum Venózní ulcerace jsou výsledkem insuficience v povrchovém i hlubokém žilním řečišti současně s varixy. Ty mohou vzniknout i z jiného důvodu. Díky chronické žilní insuficienci dochází k poruchám látkové výměny v kůži a podkoží. Z důvodu drobného poranění v tak postižené oblasti na kůži dohromady s nedostatečným ošetřením dochází ke vzniku ulcerace. Typické venózní ulcerace se objevují v distální třetině bérce a v oblasti kotníku (Pokorná, Mrázová, 2012). Příznaky (vzhled DK): Objevují se často nad vnitřními kotníky, Mají nepravidelný tvar s navalitými okraji, Vřed je na spodině nejdřív povleklý, Otoky - večer a po dlouhém stání se zvětšují, Tenčí, papírová kůže, Bolesti většinou nejsou, nebo mírné, Některé vředy se hojí léta, často se opakují a některé se hojí rychle (Slezáková, 2008). Léčbu zaměřujeme na vyvolávající příčinu, dále venofarmaka, lokální léčba, fyzikální terapie, elevace končetin (Nováková, 2011). Ulcus cruris arteriosum 12
Bércové vředy arteriálního původu vznikají nejčastěji následkem aterosklerotického postižení. Aterosklerotické pláty ztenčují průsvit tepen. Tak vzniká ischémie a nekróza kůže. Změny závisí na rozsahu změn na tepnách. Defekty vznikají na všech částech nohy dolní končetiny. Tyto defekty se projeví jako nekróza nad postiženou tepnou. Postupně se nekrózy odlučují, vznikají hluboké, povleklé ulcerace, které zasahují až ke kosti (Augustin, 2003). Léčbu zaměříme na zlepšení prokrvení, léky a vyloučením rizikových faktorů. Také je nutné se zaměřit na léčbu přidružených nemocí. Samozřejmě je důležitá i léčba lokální, převazy chronické rány (Bureš, 2010). 1.5 Syndrom diabetické nohy Syndrom diabetické nohy je dle WHO formulován jako ulcerace nebo rozklad tkání na nohou diabetiků, spojený s neuropatií a angiopatií. Syndrom diabetické nohy je nejzávažnějším chronická komplikace diabetu, nejčastější příčina hospitalizace diabetiků a také nejčastější příčina amputací dolních končetin. V praxi je tento syndrom diagnostikován u diabetiků s destruktivním postižením tkání distálně od kotníku, které mohou mít podobu neuropatického vředu, ischemické gangrény, infekční gangrény, osteomyelitidy nebo stavů po amputacích (Schuler, 2010). Syndrom diabetické nohy je chronická komplikace diabetu mellitu, způsobená neuropatickými změnami na dolních končetinách důsledkem působení vysoké hladiny glukózy v krvi (Pejznochová, 2010). Diabetická noha patří k nejzávažnějším pozdním komplikacím diabetu postihující dolní končetiny od kotníků níže (Horáková, 2009). Zahrnuje různé změny jako kladívkové prsty, vbočené palce, zborcené klenby nohy, osteomyelitidy, infekce, ulcerace a nekrózy spojené s neuropatií a odlišným stupněm ischemické choroby dolních končetin (Adamíková, 2006). Podle etiologie se diabetická noha dělí na primární a sekundární. Primární se dělí dle příčiny na neuropatickou, ischemickou a neuroischemickou ulceraci. Sekundární diabetická noha může probíhat jako nekomplikovaná a komplikovaná s probíhající ulcerací, abscesem, flegmonou, osteomyelitidou (Horáková, 2009). 13
Nejpoužívanější klinickou klasifikací diabetické nohy je klasifikace dle Wagnera, založená na posouzení hloubky ulcerace a přítomností infekce: 1. stupeň - povrchový, nepostupuje přes tukovou vrstvu podkoží, 2. stupeň - hlubší, zasahuje pod tukovou vrstvu až do kloubů nebo kostí, bez hluboké infekce, 3. stupeň - typická hluboká infekce- absces, infekční zánět kloubu nebo šlachy, je ohrožena končetina, 4. stupeň- gangréna, často na prstech nohy a patě (Stryja, 2011). 1.6 Dekubity Dekubitus (proleženina) vzniká působením tlaku na kůži. Tlak způsobí komprimaci drobných cév a poškození kůže. Záleží na tom, jak dlouho působí tlak. Pokud se včas odstraní příčina, můžeme zamezit těžšímu postižení. Proleženiny mohou vzniknout na kterémkoliv místě na těle. Místa, kde vzniká větší riziko, jsou ta, kde je tenká podkožní tuková vrstva (sedací kosti, sakrální oblast, paty, vnější kotníky a kyčle. V těchto oblastech vzniká nejvíce dekubitů (Mikula, 2008). Kromě působení tlaku na kůži může dojít k dekubitu i působením tahu po podložce. Dekubity dělíme na 4 stádia: Ostře ohraničené zarudnutí kůže, Částečně poškozená dermis a epidermis (povrchový vřed, puchýř), Poškozené všechny vrstvy kůže, fascie není postižena, Kůže poškozena v celé tloušťce s nekrózami, poškozeny svaly, šlachy i kosti, tvoří se podminované kapsy (Hartman- Rico, 2008). Průběh ošetřování dekubitů Posouzení celkového stavu, Léčba kauzální, Léčba lokální, Pomocná terapie zlepšení celkového stavu, zmírnění bolestí, zlepšení stavu výživy (Hartmann- Rico, 2008). 14
1.7 Hojení ran Pomůckou pro sestry k ošetření chronických ran je kontinuum hojení ran (WHC). K dispozici je škála barev - černá, žlutá, červená, růžová. Když se rána úspěšně hojí, barva spodiny rány se mění zleva doprava, růžová je nejlepší. K začlenění barvy je vhodné vybrat barvu co nejvíce vlevo (Stryja, 2011). Vnitřní a zevní faktory ovlivňující hojení ran Mezi vnitřní faktory patří stav výživy (malnutrice, nedostatek vitamínů, obezita), hypoxie tkání a nedostatek živin ve tkáních, přidružené zánětlivé reakce organismu a věk(stryja, 2011) K zevním faktorům patří infekce rány, dlouhodobě užívané léky (imunosupresiva, kortikoidy), mechanické vlivy a chemické vlivy (Stryja, 2011). Débridement je odstranění kontaminovaných nebo nekrotických tkání, cílem je odhalit zdravou tkáň na spodině rány a dosáhnout hojení. Provedení nefrektomie není jediný způsob. Metody débridementu rozdělujeme do 4 skupin: Mechanický débridement (chirurgický débridement, hydroterapie, kompresivní bandáže), Autolytický débriement (V.A.C terapie), Chemický débridement, Enzymatický débridement (larvoterapie). Příprava spodiny rány Na spodině rány je vidět kroky, které se v ráně odehrávají. Můžeme tam sledovat infekci nebo kontaminaci bakteriemi. TIME je název, který nám podle začátečních písmen ukazuje 4 fáze. T (tissue) značí neživou tkáň, I (inflamation) zánět, M (moinsture) potřebnou vlhkost, E epitelizaci (Augustin, 2003). Prostředky pro ošetřování ran v praxi 15
K léčbě chronických ran nám slouží terapeutická krytí na rány, oplachové prostředky, podtlaková terapie, larvoterapie a hydroterapie takové metody splňují podmínky pro vlhké hojení ran. Udržování rány ve vlhkém prostředí nám napomáhá k epitelizaci a zpomaluje vznik infekce. Každá rána je specifická a potřebuje jiný typ terapie. Krytí volíme podle typu rány, a jak vyhovuje klientovi. Většina krytí je komplexní např. krytí se stříbrem působí proti zánětu a napomáhá epitelizaci (Stryja, 2011). Oplachy a laváže rány Oplachy nám napomáhají k vyplavení zbytků sekretu, povlaků, krevních sraženin. Oplachy slouží k podpoře prokrvení spodiny rány. Možnosti aplikace jsou podle doporučení výrobců. Roztokem můžeme ránu otřít namočeným čtverečkem, nebo použít jako obklad na čtverečku, nebo opláchnout proudem roztoku. Roztok můžeme také použít k odstranění krytí přilepeného na ránu. Roztoky vhodné k oplachům Ringerův roztok, pitná voda, Chlorhexidin, Prontosan, Lavanid, Dermacin, Octenisept. Roztoky méně vhodné Betadine, Braunol, Fyziologický roztok, Hypermangan, Borová voda. Roztoky nevhodné k oplachům Chloramin Sol. 1%, Persteril 0,01%, Rivanol, Peroxid vodíku 1-2%, Jodisol, Genciánová violeť, Novikov (Stryja, 2011). Terapeutická krytí na rány Gázová krytí, neadherentní savá krytí nízká cena, nízká absorpční kapacita. Neadherentní antiseptická krytí minimálně traumatizují spodinu, Inadine, Atrauman Ag, Bactigras, Melmax. Impregnovaná gázová krytí nutnost častých převazů, bavlněné kompresy v kombinaci s Hyiodinem, Prontosanem atd. Hydroaktivní krytí 16
vlhké krytí, není ale vhodné pro masivní infekci a sekreci, TenderWet, TenderWet Duo, TenderWet aktiv. Absorpční krytí se savým jádrem terapie macerované rány, podpora vlhkého prostředí, autolytický débridement, lze použít i jako sekundární krytí, přikládá se přímo na ránu bez zvlhčení, Sorbion sachet S. Transparentní filmová krytí na povrchní rány s malou sekrecí nebo k fixaci primárního krytí, Hydrofilm, Suprasorb F, Askina derm. Tenké hydrokoloidy ochrana vředů před poškozením, nízká až střední sekrece, bez infekce, Granuflex extra thin, Hydrocoll thin, Suprasorb H, Askina Biofilm transparent. Hydrokoloidy pohodlná aplikace, nemusí být sekundární krytí, Granuflex, Askina Hydro, Suprasorb H. Hydrokoloidy v gelu a pastě Granuflex pasta, Flamigel, Flaminal, Comfeel pasta. Hydrofiber přikládají se přímo na ránu, tak aby přesahovaly o 1 cm, použít sekundární krytí, někdy je potřeba navlhčit sterilní vodou, Aquacel, Aquacel Ag. Hydrogelová krytí snižují bolest a netraumatizují povrch rány při převazech, Prontosan gel, Askina gel, Nu- gel hydrogel s alginátem, Granugel. Neadherentní mřížky na rány Lomatuell H, Atrauman, Mepitel (silikon), Jelonet. Pěnová krytí- polyuretanové pěny Mepilex. Filmová krytí ve spreji není nutné sekundární krytí, ale mohou být alergie na účinnou látku, může být bolestivost při aplikaci na kůži Algináty 17
absorpční krytí, primární krytí, nepřesahovat přes okraje, nutnost použití sekundárního krytí, Kaltostat, Suprasorb A, Sorbalgon, Melgisorb. Algináty s doplňky Askina Calgitrol Ag (Stryja, 2011) 18
2 Výzkumná část 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cíle výzkumu: 1. Zmapovat informovanost klientů o problematice hojení chronických ran. 2. Zjistit vliv životního stylu na kvalitu života jedinců s chronickou ránou. Výzkumné otázky: 1. Jaký typ chronické rány se častěji vyskytuje u žen a jaký častěji u mužů? 2. Jak často a kde se nejčastěji provádí převazy? 3. Jak ovlivňuje životní styl klientů hojení chronické rány? 4. Jaký vliv má chronická rána na kvalitu života? 5. Jak jsou klienti spokojeni a informováni o léčbě? 2. 2 Metodika výzkumu Cílem mého výzkumu v praktické části bylo zjistit, jak jsou klienti informovaní o léčbě chronických ran a zjistit vliv životního stylu na kvalitu života jedinců s chronickou ránou. Výzkumnou metodu pro mou práci jsem si zvolila kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření (viz příloha 1). Dotazníkové šetření jsem si zvolila pro získání velkého množství dat a anonymity. Použití této metody může být také nevýhodné a to ve špatném porozumění otázkám. Dotazník obsahuje 22 otázek a byl vytvořen na základě praktických zkušeností našeho oddělení a uvedené odborné literatury. V úvodu jsem respondenty obeznámila s cílem dotazníkového šetření, uvedla jsem také pokyny k vyplnění a na závěr jsem respondentům poděkovala za věnovaný čas. 19
Úvodní část dotazníku obsahovaly otázky demografické a identifikační (otázky č. 1, 2). Otázky č. 3, 4 a 15 zjišťují základní informace o onemocnění. Další (otázky č. 5 a 6) jsou informace o zařízení a oddělení, kde se prováděly převazy. Následující část byla zaměřena na informace klientů o léčbě (otázky č. 7, 8, 9, 10, 11 a 14). V druhé polovině dotazníku byl mapován životní styl a kvalita života jedinců (otázky č. 16, 17, 18, 19, 20, 21a 22). Otázky v dotazníku jsou formulovány v návaznosti na stanovené cíle a výzkumné otázky. Typově dotazník obsahuje otázky zavřené a pouze otázky č. 4, 12, 21 jsou polootevřené. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Vzorek respondentů představovali klienti Nemocnice Blansko. Dotazníkového šetření se účastnili klienti chirurgické ambulance. Dotazník byl rozdáván klientům po návštěvě a ošetření na chirurgické ambulanci, kde pracuji. 2.4 Průběh výzkumu Výzkumné šetření probíhalo v období od listopadu 2015 do poloviny února 2016. Dotazník byl distribuován v počtu 100, návratnost byla 91 (91 %) vyplněných dotazníků, z toho 5 bylo vyřazeno pro nesprávné vyplnění. Dotazníky jsem rozdávala respondentům osobně, seznámila jsem je s vyplněním otázek dotazníku, dobrovolností a anonymitou při získávání údajů. Měla jsem radost z ochoty dotazovaných. Pokud se stalo a někdo z klientů něčemu nerozuměl, ráda jsem jim vypomohla a vysvětlila eventuální smysl otázek. 20
2.5 Zpracování získaných dat Ke zpracování bakalářské práce a vyhodnocení dat výzkumného šetření jsem použila pro psaný text počítačový program Microsoft Word 2010 a počítačový program Microsoft Office Excel 2010 pro zpracování tabulek a grafů. Výsledky u jednotlivých otázek jsou uvedeny v absolutních číslech a v procentech. 2.6 Výsledky výzkumu Tabulka č. 1 ukazuje pohlaví respondentů. Z celkového počtu rozdaných dotazníků se průzkumu zúčastnilo 86 respondentů, 45 (52,33 %) dotazovaných tvořili muži a ženy tvořily 41 (47,67 %) dotazovaných. Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost (%) Muži 45 52,33 Ženy 41 47,67 Celkem 86 100 Tabulka č. 2 obsahuje věkové zastoupení respondentů. Z celkového počtu 86 respondentů tvořilo 10 (11,63 %) věkovou kategorii 40-50 let. Z toho 8 (9,30 %) věkovou kategorii 51-60 let, 25 (29,07 %) věkovou kategorii 61-70 let a největší zastoupení měli respondenti s více než 71 lety, tvořili 43 (50 %). 21
Tabulka č. 2 Věk respondentů Věk Absolutní četnost Relativní četnost (%) 40-50 10 11,63 51-60 8 9,30 61-70 25 29,07 více než 71 43 50 Celkem 86 100 Tabulka č. 3 nám ukazuje, jak dlouho se klienti s chronickou ránou léčí. Méně než 4 měsíce se léčí 48 (55,81 %) klientů, méně než 6 měsíců se léčí 15 (17,44 %) klientů, 6 měsíců až rok se léčí 14 (16,28 %) klientů, 1-2 roky se léčí 5 (5,81 %) klientů a nejméně klientů 4 (4,65 %) se léčí déle než 2 roky. Tabulka č. 3 Délka léčby chronické rány Délka léčby Absolutní četnost Relativní četnost (%) méně než 4 měsíce 48 55,81 méně než 6 měsíců 15 17,44 6 měsíců 1 rok 14 16,28 1-2 roky 5 5,81 více než 2 roky 4 4,65 Celkem 86 100 22
Graf č. 1 Typ chronické rány Graf č. 1 nám zobrazuje rozdíl v typu chronických ran, nejvíce mužů 36 (80 %) se léčí se syndromem diabetické nohy, dále 3 (6,67 %) se léčí s proleženinou, s bércovým vředem 2 (4,44%), s nehojící se operační ránou 3 (6,67 %) a jiné uvedl 1 (2,22 %) muž, který si léčí nádor. Ženy trpí nejčastěji proleženinami 14 (34,15 %), bércový vřed 8 (19,51 %) a syndrom diabetické nohy si léčí také 8 (19,51 %) dotazovaných žen. Nehojící operační ránu si léčí 6 (14,63 %) žen a jiné uvedlo 5 (12,20 %)žen. Do položky jiné uvedly nádory a nehojící se ránu po úrazu. Graf č. 2 Druh léčebného zařízení Graf č. 2 znázorňuje, že 71 (82,56 %) respondentů se léčí pouze v naší nemocnici, ve fakultní nemocnici 10 (6,67 %, ostatní 5 (5,81 %) v jiných zařízeních. 23
Graf č. 3 Průběh léčby Graf č. 3 znázorňuje, kde probíhaly převazy. Na ambulanci se převazovalo 32 (37,21 %) klientů, nejvíce 49 (56,98 %) na ambulanci i za hospitalizace a pouze za hospitalizace 5 (5,81 %). Graf č. 4 Dostatek informací Graf č. 4 nám znázorňuje, že 76 (88,37 %) respondentů uvedlo, že má dostatek informací o chronické ráně a 10 (11,63 %) uvedlo, že nemá dostatek informací. 24
Graf č. 5 Nejvíce informací jsem získal Graf č. 5 znázorňuje, kde získali respondenti potřebné informace. Potřebné informace získalo 78 (90,70 %) respondentů od zdravotnických pracovníků, 4 (4,65 %) uvedli od známých, další informace byly z internetu 2 (2,33 %) a od příbuzných, tuto odpověď uvedli 2 (2,33 %) respondenti. Z televize a z knih a časopisů neuvedl nikdo. Graf č. 6 Informace získané na pracovišti V grafu č. 6 vidíme, že informace na pracovišti respondenti získali od lékaře 21 (24,42 %), od sestry 21 (24,42 %) a od obou 44 (51,16 %). 25
Graf č. 7 Forma, jakou byly informace poskytnuty Graf č. 7 znázorňuje, jakou formou byly informace poskytnuty. Informace poskytnuté rozhovorem uvedlo 42 (48,84 %), informace poskytnuté názornou ukázkou uvedlo 8 (9,30 %), kombinací několika z nich uvedlo 36 (41,86 %), letáky uvedlo 0 respondentů a jiné uvedlo také 0 respondentů. Graf č. 8 Frekvence převazů Graf č. 8 nám ukazuje, jak často se rána převazuje. Denně uvedl 1 (1,16 %) respondent, 2x týdně uvedlo 25 (29,07 %) respondentů, 3x týdně uvedlo 20 (23,26 %), 1x týdně uvedlo 31(36,05 %) ostatní uvedli jiné, 1x měsíčně uvedli 3 (3,49 %), jednou týdně za 3týdny uvedli 3(3,49 %) a 1x za 14 dní uvedli také 3 (3,49 %). 26
Graf č. 9 Převazy prováděné v domácím prostředí Na grafu č. 9 je znázorněno, kolik respondentů si převazuje ránu v domácím prostředí a kolik ne. ANO odpovědělo 52 (60,47 %), NE odpovědělo 34 (39,53 %). Graf č. 10 Spokojenost s léčbou Na grafu č. 10 je znázorněno, zda se klienti cítí spokojeni s léčbou. ANO odpověděli 3 (3,49 %), NE odpovědělo 28 (32,56 %) a NEVÍM odpovědělo 55 (63,95 %) klientů. 27
Graf č. 11 Přidružené choroby ovlivňující léčbu Graf č. 11 znázorňuje, jakou přidruženou chorobou klienti trpí. Diabetes mellitus uvedlo 43 (50 %) respondentů, 13 (15,12 %) uvedlo onemocnění tepen, podvýživu napsalo 10 (11,63 %), nádorové onemocnění uvedlo 9 (10,47 %), sníženou imunitu uvedlo 6 (6,98 %) a onemocnění žil uvedlo 5 (5,81%) respondentů. Graf č. 12 Zařazení bílkovin do jídelníčku V grafu č. 12 je zaznamenáno, jak často zařazují respondenti bílkoviny do jídelníčku. Nejvíce 45 (52,33 %) uvedlo 2x denně, 33 (38,37%) uvedlo 1x denně, 6 (6,98 %) uvedlo 3x denně, zřídka uvedli 2 (2,33 %), více než 3x denně nezařazuje do jídelníčku bílkoviny žádný respondent. 28
Graf č. 13 Délka spánku Graf č. 13 znázorňuje délku spánku denně. Značná část 46 (53,49 %) respondentů uvádí, že spí 6-8 hodin denně, 32 (37,21 %) méně než 6 hodin a 8 (9,30 %) respondentů uvádí, že spí 8 hodin a více. Graf č. 14 Vliv chronické rány na psychickém stavu V grafu č. 14 je zaznamenáno, jak velký vliv má chronická rána na psychický stav klientů. ANO uvedlo 37 (43,02 %), spíše ANO uvedlo 44 (51,16 %), spíše NE uvedl 1 (1,16 %), NE žádný klient a NEVÍM uvedli 4 (4,65 %) dotazovaní klienti. 29
Graf č. 15 Konzumace kávy Graf č. 15 nám zaznamenává denní konzumaci kávy. Nejvíce 32 (37,21 %) respondentů nepije kávu vůbec, 29 (33,72 %) respondentů pije 1 šálek kávy denně, 22 (25,58 %) pije 2 šálky kávy, 3 šálky kávy uvedli 3 (3,49 %) respondenti. Více kávy denně neuvedl žádný respondent. Graf č. 16 Konzumace alkoholu Graf č. 16 zaznamenává konzumaci alkoholu. Alkohol vůbec nepije 45 (52,33 %) respondentů, příležitostně pije alkohol 31 (36,05 %), 1x týdně pije alkohol 7 (8,14 %), několikrát týdně 3 (3,49 %) a pití alkoholu denně neuvedl žádný z respondentů. 30
Graf č. 17 Kouření V grafu č. 17 jsou uvedeny údaje o tom, zda jsou respondenti kuřáci. Příležitostně kouří 1 (1,16 %) respondent. Nekouří 74 (86,05 %) respondentů, kouří 11 (12,79 %) respondentů, z toho 2 cigarety 2 klienti, 3 cigarety 2 klienti, 5 cigaret 2 klienti, 10 cigaret 3 klienti, 4 cigarety 1 klient a 7 cigaret 1 klient. Graf č. 18 Největší trápení v souvislosti s chronickou ránou Graf č. 18 nám ukazuje, co nejvíce trápí klienty s chronickou ránou. 39 (45,35 %) respondentů uvedlo bolesti, 24 (27,91 %) uvedlo obavy, 18 (20,93 %) málo pohybu, 5 (5,81 %) únava a jiné neuvedl žádný z respondentů. 31
Graf č. 19 Vliv tělesných nebo emocionálních obtíží na společenský život V grafu č. 19 vidíme, jak velký vliv mají emociální a tělesné obtíže na společenský život. Poměrně dost uvedlo 63 (73,26 %), velmi silně 16 (18,61 %), trochu 7 (8,14 %), vůbec ne neuvedl nikdo. 32
3 Vyhodnocení výzkumu a diskuze Výzkumným šetřením jsem získala důležité informace, které nám pomohou ke zlepšení kvality péče o nemocné s chronickou ránou. V demografické části dotazníku jsem v otázce č. 1 zjistila, že z celkového počtu 86 dotazovaných bylo 45 (52,33 %) mužů a 41 (47,67 %) žen (viz. Tabulka č. 1). Podle zastoupení pohlaví v tomto výzkumu je zřejmé, že s chronickou ránou se léčí jak muži, tak ženy ve stejném poměru. Věkovou kategorii nám ukazuje otázka č. 2 (viz. Tabulka č. 2). Z celkového počtu 86 respondentů tvořilo 10 (11,63 %) věkovou kategorii 40-50 let. Z toho 8 (9,30 %) věkovou kategorii 51-60 let, 25 (29,07 %) věkovou kategorii 61-70 let a největší zastoupení měli respondenti s více než 71 lety, tvořili 43 (50 %). Z toho vyplývá, že na starší věkovou kategorii respondentů působí více vnitřních i vnějších faktorů, které ovlivňují vznik chronické rány. Otázka č. 3 týkající se délky léčby (viz Tabulka č. 3) nám ukázala, že největší počet klientů s chronickou ránou se léčí měně než 4 měsíce55,81 %, nejmenší procento dotazovaných se s chronickou ránou léčí déle než 2 roky 4,65 %. Moje výsledky se liší s prací Jandové (2015). Ta uvádí, že nejvíce respondentů 30 % se léčí déle než 2 roky. Mám zkušenosti, že chronická rána se do dvou let s velkou pravděpodobností zahojí. Nejdelší dobu se hojí bércové vředy. Klienty s bércovými vředy převazujeme velmi málo. Je to také dáno tím, že se často léčí na kožní ambulanci. Jaký typ chronické rány se častěji vyskytuje u žen a jaký častěji u mužů? Odpověď je zahrnuta v otázce č. 4 (viz. Graf č. 1). Respondenti odpovídali na to, s kterým typem rány se léčí. Respondenty jsem rozdělila na muže a ženy. Z celkového počtu 41 žen ošetřujeme 34,15 % žen s proleženinou, následují klientky s bércovým vředem 19,51 % a klientky s diabetickou nohou získali stejně 19,51 %, dále nehojící se operační ránu 14,63 %, jiné uvedlo 12,20 %. Z celkových 45 mužů uvedlo 80 % syndrom diabetické nohy, dalších 6,67% léčí proleženinu a stejně 6,67 % mužů operační ránu a 4,47 % bércový vřed. S touto odpovědí také souvisí otázka č. 14 (viz. Graf č. 11) Klienti odpovídali, jestli trpí některou z chorob, která ovlivňuje hojení ran. Nejvíce respondentů uvedlo diabetes mellitus 50 %, onemocnění tepen 15,12 %, podvýživu 11,63 %, nádorovým onemocněním 10,47 %, sníženou imunitu 6,98 % a onemocnění žil 5,81 %.Anémii neuvedl žádný z respondentů. 33
Jak často a kde se nejčastěji provádí převazy? Odpověď na tuto otázku je zahrnuta v otázce č. 5 (viz. Graf č. 2). Respondenti odpovídali, v jakém typu zařízení se léčí. Jen Nemocnici Blansko uvedlo 82,56 % respondentů, ve Fakultní nemocnici uvedlo 11,65 % a jiné uvedlo 5,81 % dotazovaných. Otázka č. 6 respondenti uvedli, že převazy probíhali pouze na ambulanci 37,21 %, na ambulanci i za hospitalizace 56,98 % a jen za hospitalizace 5,81 %. (viz. Graf č. 3). Jak často se rána převazuje na ambulanci, nám ukázala otázka č. 11 (viz. Graf č. 8). Zjistili jsme, že 36,05 % 1x týdně, 29,07 % 2x týdně, 23,26 % 3x týdně, 10,47 % uvedlo jiné a 1,16 %odpovědělo denně. Odpověď na tuto výzkumnou otázku nalezneme také v otázce č. 12. Ukazuje nám (viz. Graf č. 9), kolik respondentů si převazuje ránu i v domácím prostředí. Z celkového počtu 86 odpovědělo ANO 60,47 % a NE odpovědělo39,53 %. Jak ovlivňuje životní styl klientů hojení chronické rány? Odpovědi nalezneme v otázkách č. 15, 16, 18, 19, 20. Otázka č. 15 zjišťovala, kolik sní klienti bílkovin za den. Zjistili jsme (viz. Graf č. 12), že 52,33 %respondentů zařazuje bílkoviny do jídelníčku 2x denně, 38,37 % zařazuje bílkoviny 1x denně, 6,98 % 3x denně, což je málo respondentů a zřídka 2,33%, více než 3x denně nezařazuje do jídelníčku bílkoviny nikdo. Otázka č. 16 (viz. Graf č. 13) nás informovala o délce spánku klientů. Víme, že 6-8 hodin denně spí 53,49 % dotázaných, méně než 6 hodin 37,21 % dotázaných a 8 a více hodin spí 9,30 %.Otázka č. 18 byla zaměřena na pití kávy. Kávu nepije vůbec 37,21 % (viz. Graf č. 15), šálek denně vypije 33,72 % respondentů, 2 šálky vypije 25,58 % a 3 šálky vypije 3,49 %. Více kávy nikdo nepije. Otázka č. 19 zjišťuje pití alkoholu. Alkohol nepije vůbec 52,33 % respondentů, pouze příležitostně pije alkohol 36,05 %, 1x týdně 8,14 %, několikrát týdně a denně nepije také nikdo (viz. Graf č. 16). Otázka č. 20 nás informuje o kouření. Dle dotazníkového šetření (viz. Graf č. 17) nekouří 74 %, kouří 12,79 % a příležitostně 1,16 %. Výsledky mého šetření ukazují, že většina klientů dbá na správnou životosprávu. Jaký vliv má chronická rána na kvalitu života? Odpověď na tuto otázku získáme z otázek č. 17, 21, 22. V otázce č. 17 se ptáme, jestli se chronická rána odrazila na psychickém stavu respondentů. Většina, 51,16 % uvedla spíše ANO, následovala odpověď ANO 43,02 %, spíše NE 1,16 %, NEVÍM 4,65 % a NE odpovědělo 0 % (viz. Graf č. 14). Otázka č. 21 se zajímá tím, co trápí klienty s chronickou ránou nejvíce (viz. Graf č. 18). Zjistili jsme, že nejvíce jsou to bolesti 45,35 %, následují obavy 27,91 %, dále málo pohybu 20,93 %, únava 5,81 %, jiné nebylo uvedeno nic. Jandová (2015) ve své práci zjistila, že 66,6 % klientů má také další potíže 34
spojené s chronickou ránou. Na druhém místě v její bakalářské práci trápí klienty bolesti. Z mého šetření vyplývá, že bolesti jsou na prvním místě v grafu. Otázka č. 22 nám sleduje vliv tělesných a emocionálních obtíží na společenském životě. Zjistila jsem, že 73,26 % respondentů je ovlivněno poměrně dost, 18,61 % je ovlivněno velmi silně, 8,14 % trochu a vůbec neuvedl nikdo. Můžeme odpovědět, že chronická rána má značný vliv na kvalitu života. Jak jsou klienti spokojeni a informováni o léčbě? Odpověď nám ulehčí otázky č. 7, 8, 9, 10,13. V otázce č. 7 jsme zjišťovali, jestli mají respondenti dostatek informací o léčbě (viz. Graf č. 4). Většina 88,37 % respondentů uvedlo ANO a minimální počet 11,63 % uvedl NE. Jandová (2015) ve své bakalářské práci uvádí, že 93,33 % respondentů je informováno opakovaně. V otázce č. 8 se ptáme, od koho získali klienti nejvíce informací. Naprostá většina 90,70 % uvedla od zdravotnických pracovníků, dalších 4,65 % od známých, z internetu 2,33 % a od příbuzných také 2,33 %, Z televize nezískal nikdo informace a z knih a časopisů také ne. Otázka č. 9 nám ukazuje, od koho ve zdravotnickém zařízení získávají klienti informace. Početnější část respondentů 51,16 % (viz. Graf č. 6) uvedla, od obou, To znamená, že sestra s lékařem se navzájem doplňují. Jen od lékaře uvedlo 24,42 % respondentů a pouze od sestry také 24,42 %. Otázka č. 10, forma jakou byly informace poskytnuty, 48,84% uvedlo rozhovorem, 9,30% názornou ukázkou, 41,86 % kombinací několika z nich, letáky neuvedl nikdo, jiné nikdo. Otázkou č. 13 se ptáme, jestli se klienti cítí spokojeni s léčbou. Nejvíce 63,95 % uvedlo, že NEVÍ, dalších 32,56 % uvedlo NE a jen 3,49 % uvedlo ANO (viz. Graf č. 10). Tento nežádoucí výsledek je ovlivněn délkou léčby. Nikdo není rád, že se mu hojí rána několik měsíců, každý by chtěl hojení urychlit a usnadnit. 35
4 Návrh řešení a doporučení pro praxi Součástí všech oborů ve zdravotnictví je problematika kvality péče, se kterou je úzce spjata spokojenost klienta. Pokud chceme uspokojit potřeby klienta, dostatek informací je pro něho důležitý. Z vlastní zkušenosti si myslím, že klienti odchází z ošetření s velkým množstvím informací, Všechny informace si zapamatovat najednou není možné. Vše opakovaně vysvětlujeme, ale přibývají stále nové informace. S výsledky výzkumu chci seznámit vedení chirurgického oddělení Nemocnice Blansko, kde výzkum probíhal. Největší počet klientů uvedl, že neví, jestli jsou dostatečně informováni. Odpověď je ovlivněna vlastním hojením rány. Pokud klienti nevidí pokrok a zlepšení v hojení chronické rány, tak si myslí, že není něco v pořádku. Velká část klientů odpověděla, že nejvíce informací získali od zdravotnického personálu. To je velmi důležité, aby nezískali zkreslené informace. Respondenti odpověděli, že nejvíce informací získali formou rozhovoru a názorné ukázky. Výsledky svědčí o kvalitním přístupu chirurgického personálu a také nám pomohly najít další způsoby ke zkvalitnění péče. Doporučením by mohlo být propagování informací o chronických ranách. Dotazníkové šetření nám pomohlo, abychom si uvědomili potřebu informovanosti. Bylo by vhodné propagovat chronické rány na všech odděleních a ambulancích naší nemocnice. Také by bylo vhodné např. formou letáků propagovat péči o chronické rány, prevenci, materiál a pomůcky k ošetřování chronických ran i v jiných zařízeních. Usilujeme o zkvalitnění a rozšíření ambulance hojení ran a o dostupnost informací na webových stránkách Nemocnice Blansko. 36
5 Závěr Ve své bakalářské práci jsem chtěla zjistit informovanost klientů o hojení chronických ran a zmapovat vliv životního stylu na hojení chronických ran. Ošetřováním chronických ran se zabývám téměř 25 let a stále získávám nové poznatky a znalosti. Dotazníkové šetření je pro mne velmi cenné, protože je vyplněno od klientů, kteří se s léčbou chronické rány potýkají velmi dlouho. Klienti si zaslouží zlepšení péče a kvality života. Výzkumného šetření o informovanosti klientů se zúčastnilo 86 klientů Nemocnice Blansko. Otázky dotazníku jsem zaznamenala do grafů a tabulek. Hlavním cílem práce bylo zmapovat informovanost klientů o hojení chronických ran a vedlejším cílem zjistit vliv životního stylu na kvalitu života jedince s chronickou ránou. Výzkumným šetřením byly získány zajímavé informace a cíle bakalářské práce byly splněny. Klienti jsou dostatečně informováni, nejvíce informací získali od zdravotnických pracovníků 90,70%, Více než polovina 51,16% dotazovaných odpověděla, že informace získali od lékaře i od sester. Důležitá odpověď je, že informace jsou podávány kombinací rozhovoru i názorné ukázky, což mě velmi potěšilo. Je důležité klientům ukazovat, o čem mluvíme a hlavně jim ukázat správný postup při oplachování rány a přikládání krytí. Velmi důležitá je edukace rodinných příslušníků společně s léčenými klienty. Za starší klienty dotazník vyplňovali příbuzní, kteří se o ně starají a s převazy jim pomáhají. Zjistila jsem, že nejvíce dotazovaných klientů se léčí se syndromem diabetické nohy51,16 % a důležitým zjištěním je, že většina dotázaných klientů dbá na svůj životní styl. Nekouří 86,05 % klientů, alkohol nepije 52,33 % respondentů a dostatečně spí 6-8 hodin denně 53,49 % respondentů. Otázkou zůstává, zdali na životní styl dbali klienti celý život, nebo až teď, když se léčí s nějakou chorobou. Zjistili jsme, že každou chronickou ránu nějaká přidružená choroba provází. Je tedy důležité dávat na sebe pozor, hlídat si dostatek spánku, málo stresu, dostatek zdravé výživy a co nejméně škodlivých látek. Pro každého je důležitá kvalita života a zjistili jsme, že chronická rána nám ji narušuje poměrně dost u 63,73% klientů a 37
to nejčastěji bolestmi. Bolesti trápí nejvíce 45,35 % respondentů, na dalším místě jsou to obavy 27,91 % a dále málo pohybu 20,93 % respondentů. Na závěr bych chtěla popřát všem zdravotníkům a klientům, aby se dařilo chronické rány co nejrychleji zahojit. 38
6 Seznam použité literatury 1. ADAMÍKOVÁ, A., 2006. Diabetická noha - diabetologie pro sestry. Praha: Grada. 287 s. ISBN 80-247-1612-7. 2. AUGUSTIN, M., K. MAIER, 2003. Psychosomatic aspects of chronic wounds. Dematology and Psychosomatics. Vol. 4, no. 5, 13 s. ISSN 1422-9196. 3. BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V., 2005. Výzkum a ošetřovatelství. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 146 s. ISBN 80-7013-416-X. 4. BUREŠ, I., 2006. Léčba rány. 1. vyd. Praha: Galén. 78 s. ISBN 80-7262-413-X. 5. KALVACH, Z., MÜLLEROVÁ N., 2008. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient: praktický rádce pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada. 336 s. ISBN 978-80-247-2490-4. 6. Kompendium ran a jejich ošetřování., 2005. 2. vyd. Veverská Bítýška: HARTMANN-RICO. 50 s. ISBN 3-929870-18-5. 7. KOUTNÁ, M., 2011. Léčba chronických ran metodou fotonyx. Hojení ran. Semily: Geum, roč. 5, s. 4-8. ISSN 1802-6400. 8. MIKULA, J., MÜLLEROVÁ, N., 2008. Prevence dekubitů. 1. vyd. Praha: Grada. 96 s. ISBN 978-80-247-2043-2. 9. NOVÁKOVÁ, I., MUSIL, D., 2011. Ošetřovatelství ve vybraných oborech: dermatovenerologie, ORL, stomatologie. 1. vyd. Praha: Grada, 235 s. ISBN 978-802- 4734-224. 10. PEJZNOCHOVÁ, I., 2010. Lokální ošetřování ran a defektů na kůži. 1. vyd. Praha: Grada. 80 s. ISBN 978-80-247-2682-3. 11. POKORNÁ, A., MRÁZOVÁ, R., 2012. Kompendium hojení ran pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada. 191 s. ISBN 978-80-247-3371-5. 12. POSPÍŠILOVÁ, A., ŠVESTKOVÁ S., 2012. Léčba chronických ran. 1. vyd. Brno: IDVPZ. 72 s. ISBN 80-7013-348-1. 39
13. ROKYTA, R., MAREŠOVÁ, D., TURKOVÁ, Z., 2003. Somatologie I. a II. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia. ISBN 80-86432-49-1. 14. SLEZÁKOVÁ, L., 2008. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2506-2. 15. SCHULER, M., OSTER, P., 2010. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3013-4. 16. STRYJA, J. et al., 2011. Repetitorium hojení ran 2. 1. vyd. Semily: Geum. 371 s. ISBN 978-80-86256-79- 5. 17. TOŠENOVSKÝ, P. et al., 2007. Moderní léčba syndromu diabetické nohy.1. vyd. Praha: Galén. ISBN 80-7262-261-7 18. VOKURKA, M., a HUGO, J., 2015. Praktický slovník medicíny. 11. aktualizované vydání. Praha: Maxdorf. 2015. 1 000 s. ISBN 978-80-7345-464-7. 40
7 Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1... 21 Tabulka č. 2... 22 Tabulka č. 3... 22 Graf č. 1... 23 Graf č. 2... 23 Graf č. 3... 24 Graf č. 4... 24 Graf č. 5... 25 Graf č. 6... 25 Graf č. 7... 26 Graf č. 8... 26 Graf č. 9... 27 Graf č. 10... 27 Graf č. 11... 28 Graf č. 12... 28 Graf č. 13... 29 Graf č. 14... 29 Graf č. 15... 30 Graf č. 16... 30 Graf č. 17... 31 Graf č. 18... 31 Graf č. 19... 32 41
8 Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazníkové šetření Vážená paní, pane, jmenuji se Radka Štěrbová a jsem studentkou 3. ročníku vysoké školy Polytechnické v Jihlavě, obor všeobecná sestra. Tím to Vás žádám o vyplnění dotazníku, který bude určen pro moji bakalářskou práci. Cílem tohoto dotazníku je zjištění informovanosti pacientů o problematice hojení chronických ran. Vyplnění dotazníku je anonymní a důvěrné. Získané informace budou zpracovány v mé bakalářské práci a nikde jinde. Mnohokrát děkuji za spolupráci a ochotu při vyplňování dotazníku. 1. Jaké je Vaše pohlaví? Žena Muž 2. Kolik je Vám let? (prosím doplňte).. 3. Jak dlouho se s chronickou ranou léčíte? Méně než 4 měsíce Méně než 6 měsíců 6 měsíců rok 1-2 roky Více než 2 roky 4. O jaký typ rány se u Vás jedná? Proleženina Bércový vřed Syndrom diabetické nohy Nehojící se operační rána Jiné (prosím uveďte). 5. Léčíte se s chronickou ránou pouze v Nemocnici Blansko? ano ne, uveďte
6. Kde doposud probíhaly převazy? Pouze na ambulanci Na ambulanci i za hospitalizace Pouze za hospitalizace 7. Nejvíce užitečných informací (z vašeho pohledu) jste získal? od zdravotnických pracovníků příbuzných známých z internetu televize z knih a tisku 8. Na pracovišti, kde se léčíte, jste potřebné informace získal? Od lékaře Od sestry Od obou Informace mi nebyly poskytnuty Jiné (prosím uveďte). 9. Jakou formou Vám potřebné informace byly poskytnuty? Rozhovorem Letáky Názornou ukázkou Kombinací několika z nich Jiné (prosím uveďte). 10. Byly pro poskytnuté informace dostačující? ano ne pokud ne, uveďte prosím. 11. Jak často se Vaše rána převazuje na chirurgické ambulanci? Denně 2x týdně 3x týdně 1x týdně Jiné
12. Převazujete si ránu i v domácím prostředí? Ano Ne 13. Cítíte se spokojen s délkou léčby? Ano Ne Nevím 14. Trpíte některou z chorob, která negativně ovlivňuje hojení Vaší rány? Onemocnění tepen Onemocnění žil DM Podvýživa Anémie Nádorové onemocnění Snížená imunita 15. Jak často zařazujete do Vašeho jídelníčku dostatek bílkovin (maso, ryby, sýry, luštěniny)? minimálně 1x denně 2x denně 3x denně více než 3x denně 16. Kolik hodin denně spíte? Méně než 6 6-8 8 a více 17. Odrazila se přítomnost nehojící se rány na Vašem psychickém stavu? Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím 18. Kolik šálků kávy vypijete denně? žádný 1 šálek
2 šálky 3 šálky více než 3šálky 19. Pijete alkohol? denně několikrát týdně 1x týdně příležitostně vůbec 20. Jste kuřák? Ano...(uveďte prosím kolik cigaret) Ne Příležitostně 21. Co Vás nejvíce trápí v souvislosti s chronickou ranou? Bolesti Stres Únava Obavy Málo pohybu Jiné (uveďte). 22. Uveďte, do jaké míry brání Vaše tělesné nebo emocionální obtíže společenskému životu v rodině, mezi přáteli nebo v širší společnosti Vůbec ne Trochu Poměrně dost Velmi silně