Všeobecné vzdělávání v evropském kontextu

Podobné dokumenty
České školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha,

PSP ČR ZMĚNY VE VZDĚLÁVÁNÍ POTŘEBNÉ PRO UDRŽITELNOU ZAMĚSTNANOST. Simona Weidnerová

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT,

Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky ve školním roce 2016/2017. Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor

Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Formativní hodnocení. Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha OP Hodnocení

Kvalita a efektivita vzdělávání z pohledu vzdělávacích výsledků. PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA náměstek ústředního školního inspektora

Výsledky mezinárodního výzkumu TIMSS 2007

Evaluace středních škol

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Polytechnického vzdělávání. garant polytechnického vzdělávání

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT,

Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo

Měření finanční gramotnosti v PISA 2012

PISA SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA

Polytechnické vzdělávání. Seminář k tvorbě ŠAP / PA

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků.

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER

Role otevřených úloh

Projekt P-KAP Podpora krajského akčního plánování

B E N C H L E A R N I N G P R I O R I T A 2, 3, 4

Hlavní šetření. Školní zpráva

Možnosti podpory rozvoje každého dítěte v datech ČŠI

A. Datová příloha k potřebám regionálního školství

Hlavní šetření. Školní zpráva

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6.

Pilotní šetření TIMSS Školní zpráva. Základní škola a Mateřská škola Kostelní 93, Jistebnice. Kód vaší školy: sk18

VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2016

Výsledky vzdělávání ve ČG

Česko a Slovensko z pohledu vzdělávání

Jméno a Příjmení. Třída. Škola

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC Prezentace pro pracovníky MŠMT, Arnošt Veselý

Modely přidané hodnoty škol

Koncepce odborného vzdělávání

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

VÝZKUM CLOSE UKÁZAL, ŽE PŘIDANÁ HODNOTA MŮŽE BÝT VYSOKÁ NA GYMNÁZIÍCH, I NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH

Informační gramotnost a celoživotní učení Moravská zemská knihovna v Brně. Marcela Petrová Kafková (FSS MU) Jiří Zounek (FF MU)

TRENDS IN INTERNATIONAL MATHEMATICS AND SCIENCE STUDY

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. C) Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě a Rozvoj. kariérového poradenství

Pedagogická příprava učitelů praktického vyučování

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu

Proč se zabývat kariérovým poradenstvím na základních školách?

Předpilotní šetření TIMSS Školní zpráva. I. základní škola Masarykovo nám. 71, Říčany. Kód vaší školy: sk10

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Mezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

RVP pro odborné školy. Soulad ŠVP s RVP pro základní vzdělávání, gymnázia a pro odborné školy

OECD Improving School Leadership

Sekundární analýzy výsledků šetření. PISA 2012 Řešení problémů

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013

Profesní standardy pro učitele z Queenslandu

MAP Karlovarsko II (reg. č. CZ /0.0/0.0/17_047/ )

Analýza dat z mezinárodních výzkumů fyzikální úlohy Úlohy výzkumu TIMSS

shine. light of change.

Od diferenciace k diverzifikaci: test teorií MMI a EMI v českém středním vzdělávání. Tomáš Katrňák Natalie Simonová Laura Fónadová

Inspirace pro rozvoj funkčních gramotností ve vzdělávání. PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA náměstek ústředního školního inspektora

Zpráva pro školu z testování v projektu CLoSE - přidaná hodnota školy

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

Odborné vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli. DÍL 1. ÚVOD Videoprezentace k tvorbě ŠAP

Pohled zaměstnavatelů na současný stav odborného vzdělávání. Ing. Pavel Juříček, Svaz průmyslu a dopravy ČR

BDGKM (GV) GRAFY A TABULKY RELATIVNÍCH POSUNŮ ZA JEDNOTLIVÉ TŘÍDY

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

PROGRESS IN INTERNATIONAL READING LITERACY STUDY

Absolventi vysokých škol a požadavky trhu práce

Digitální technologie v životě žáků pohledem empirického výzkumu

KONFERENCE ZAČÍT VČAS ZNAMENÁ ZAČÍT DOBŘE II 5. listopadu 2015, PRAHA

Motivace, priority a kvalita uchazečů o VŠ studium

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013

STONOŽKA 2014/ ROČNÍKY

Kritéria hodnocení. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb České školní inspekce ve školním roce 2009/2010

Zpráva o přípravě a realizaci hlavního šetření PISA 2018

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu

Sekundární analýza PIRLS 2016

VÝSLEDKY VÝZKUMU ICILS V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ A JEHO MOŽNÉ DOPADY NA KURIKULÁRNÍ REFORMU V OBLASTI ICT V ČESKÉ REPUBLICE

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Úroveň vzdělávání v ČR

Mezinárodní šetření PISA 2012

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

Kód a název oboru vzdělání: H/01 Truhlář. Název školního vzdělávacího programu: TRUHLÁŘ

Koncepce rozvoje školy

Zpráva o aplikaci PIAAC online

1. Výsledky vzdělávání

Základní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39

Absolventi vysokých škol a vývoj požadavků trhu práce

Transkript:

Všeobecné vzdělávání v evropském kontextu Konference Asociace ředitelů gymnázií ČR Zlín, 14. 3. 2016

Zaměření prezentace Pohled na možnou uplatnitelnost na trhu práce Rozdíly mezi vzdělávacími programy (všeobecné a odborné) Kontext zjištění ze šetření PIAAC

Využití dat z šetření PISA 2012 Šetření 15letých žáků Využití dat ze žákovského dotazníku Využití testových výsledků z oblasti tzv. řešení problémů Porovnání zjištění PISA dle zaměření vzdělávání: ČR, RAKOUSKO, POLSKO: Středoškolské (vyšší sekundární) vzdělávání rozdělení: všeobecné x odborné s maturitou x odborné bez maturity NĚMECKO: Základní (nižší sekundární) vzdělávání rozdělení: dle druhů základních škol

Vyšší sekundární vzdělávání druhy škol Česká republika (od 10. ročníku 15 let) víceletá a 4letá gymnázia x SŠ s maturitou a konzervatoře x SŠ bez maturity Rakousko (od 9. ročníku 14 let) AHS (gymnázia) x BHS (vyšší odborná škola s mat.) x BMS (SŠ bez mat.) a PTS (polytechnické školy pouze 9. r. ) a Berufsschule (vyučení duální systém až od 10. r. ) Polsko (od 10. ročníku 16 let a více) licea ogólnokształcące x technika (SŠ odborné s možností ukončení maturitou) x zasadnicze szkoły zawodowe (SŠ odborná bez maturity) specifikum: v rámci PISA 2012 v Polsku byl nad rámec standardní PISA populace (vzorek žáků dle věku: 15letí) vybírán také vzorek žáků starších než 15 let (vzorek žáků dle ročníku vzdělávání: 1. ročník) možnost zkoumat žáky středních škol

Nižší sekundární vzdělávání druhy škol Německo (od 11., příp. 10. ročníku 16 let) vzhledem k definované populaci PISA (15letí) zohlednění vzdělávacích drah na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání (všeobecné vzdělávání, do 10. ročníku) 3 základní druhy škol: Gymnasium (prohloubené všeobecné vzdělávání) Realschule (tzv. reálka, rozšířené všeobecné vzdělávání) obvykle navazuje střední odbornou školou, příp. učením Hauptschule (obvykle pro méně nadané žáky) navazuje učením

Porovnání odpovědí žáků podle druhu vzdělávání Subjektivní pohled žáků na: 1) vlastní schopnosti a charakteristiky 2) na význam školy (pro pracovní uplatnění) 3) vztah matematiky a pracovního uplatnění

100 % 80 % 60 % 1Subjektivní pohled na vlastní schopnosti a charakteristiky (podíly žáků) "Zvládnu zpracovat hodně informací" Vystihuje mě Trochu mě vystihuje Nevystihuje mě 7 % 10 % 29 % 43 % 19 % 44 % 9 % 8 % 24 % 29 % 15 % 33 % 7 % 9 % 25 % 29 % 14 % 31 % 7 % 7 % 8 % 24 % 31 % 29 % 40 % 20 % 64 % 47 % 37 % 66 % 63 % 52 % 68 % 61 % 55 % 69 % 62 % 63 % 0 % Hauptschule Realschule Gymnasium odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné ČR RAKOUSKO POLSKO NĚMECKO

Subjektivní pohled na vlastní schopnosti a charakteristiky Věci chápu rychle Vystihuje mě Trochu mě vystihuje Nevystihuje mě 100 % 80 % 60 % 8 % 30 % 15 % 37 % 19 % 48 % 8 % 9 % 23 % 26 % 15 % 33 % 9 % 12 % 27 % 30 % 16 % 30 % 6 % 6 % 10 % 23 % 30 % 26 % 40 % 20 % 61 % 49 % 33 % 69 % 65 % 53 % 64 % 59 % 54 % 72 % 64 % 64 % 0 % Hauptschule Realschule Gymnasium odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné ČR RAKOUSKO POLSKO NĚMECKO

Subjektivní pohled na vlastní schopnosti a charakteristiky "Snadno tvořím spojitosti mezi různými fakty" Vystihuje mě Trochu mě vystihuje Nevystihuje mě 100 % 80 % 10 % 31 % 17 % 25 % 9 % 12 % 26 % 27 % 18 % 4 % 6 % 20 % 23 % 11 % 8 % 9 % 11 % 25 % 27 % 31 % 30 % 60 % 35 % 35 % 36 % 40 % 20 % 60 % 49 % 40 % 65 % 61 % 47 % 75 % 71 % 62 % 67 % 60 % 59 % 0 % Hauptschule Realschule Gymnasium odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné ČR RAKOUSKO POLSKO NĚMECKO

100 % Subjektivní pohled na vlastní schopnosti a charakteristiky "Rád/a řeším složité problémy" Vystihuje mě Trochu mě vystihuje Nevystihuje mě 80 % 38 % 40 % 55 % 45 % 43 % 47 % 22 % 23 % 29 % 39 % 43 % 37 % 60 % 28 % 33 % 26 % 40 % 33 % 34 % 23 % 27 % 31 % 27 % 28 % 28 % 25 % 20 % 29 % 26 % 22 % 28 % 26 % 26 % 50 % 44 % 46 % 34 % 30 % 38 % 0 % Hauptschule Realschule Gymnasium odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné odborné bez maturity odborné s maturitou všeobecné ČR RAKOUSKO POLSKO NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na vlastní schopnosti a charakteristiky 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00-0,10-0,20-0,30-0,40-0,50 Index: Otevřenost k řešení problémů všeobecné/gymnasium odborné s maturitou/realschule odborné bez maturity/hauptschule ČR Rakousko Polsko Německo Čím vyšší hodnota indexu, tím větší otevřenost k řešení problémů. Škála zkonstruovaná z otázek: a) Zvládnu zpracovat hodně informací; b) Věci chápu rychle; c) Hledám u všeho vysvětlení; d) Snadno tvořím spojitosti mezi různými fakty; e) Rád/a řeším složité problémy. Odpovědi: Rozhodně mě vystihuje, Vystihuje mě, Trochu mě vystihuje, Nevystihuje mě, Rozhodně mě nevystihuje. Pozn. Hodnoty pro Rakousko a Německo se statisticky významně neliší. Bližší informace ke konstrukci škály v PISA 2012 Technical Report (index OPENPS).

2Subjektivní pohled žáků na význam školy - pro pracovní uplatnění (podíly souhlasících žáků) Ve škole jsem se naučil/a věci, které se mi mohou hodit v zaměstnání 100 % 80 % 94 % 92 % 93 % 86 % 87 % 81 % 73 % 89 % 81 % 77 % 87 % 84 % 60 % 40 % 20 % všeobecné/gymnasium odborné s maturitou/realschule odborné bez maturity/hauptschule 0 % ČR RAKOUSKO POLSKO NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na význam školy (pro pracovní uplatnění) Škola mi pomohla získat důvěru při rozhodování 100 % 80 % 60 % 76 % 78 % 74 % 74 % 74 % 71 % 72 % 67 % 65 % 62 % 71 % 79 % 40 % 20 % všeobecné/gymnasium odborné s maturitou/realschule odborné bez maturity/hauptschule 0 % ČR RAKOUSKO POLSKO NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na význam školy (pro pracovní uplatnění) Škola je pro mě ztrátou času 100 % 80 % 60 % 40 % všeobecné/gymnasium odborné s maturitou/realschule odborné bez maturity/hauptschule 26 % 20 % 16 % 16 % 7 % 8 % 7 % 6 % 17 % 10 % 8 % 9 % 16 % 0 % ČR RAKOUSKO POLSKO NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na význam školy (pro pracovní uplatnění) 0,50 0,40 0,30 Index: Celkový postoj žáků k tomu, co jim dala škola 0,20 0,10 0,00-0,10-0,20-0,30-0,40-0,50 všeobecné/gymnasium odborné s maturitou/realschule odborné bez maturity/hauptschule ČR Rakousko Polsko Německo Čím vyšší hodnota indexu, tím pozitivnější vztah ke škole. Škála zkonstruovaná z otázek: a) Škola mě nepřipravila příliš dobře na dospělý život; b) Škola je pro mě ztrátou času; c) Škola mi pomohla získat sebedůvěru při rozhodování; d) Ve škole jsem se naučil/a věci, které se mi mohou hodit v zaměstnání. Odpovědi: Rozhodně souhlasím, Souhlasím, Nesouhlasím, Rozhodně nesouhlasím. Pozn. Hodnoty pro ČR a Německo se statisticky významně neliší. Bližší informace ke konstrukci škály v PISA 2012 Technical Report (index ATSCHL).

3Subjektivní pohled žáků na vztah matematiky a pracovního uplatnění V matematice má smysl se snažit, protože se mi znalosti a dovednosti budou hodit v práci, kterou chci v budoucnu vykonávat 100 % 80 % 60 % 76 % 72 % 63 % 64 % 59 % 54 % 70 % 70 % 69 % 59 % 67 % 76 % 40 % 20 % všeobecné/gymnasium odborné s maturitou/realschule odborné bez maturity/hauptschule 0 % ČR RAKOUSKO POLSKO NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na vztah matematiky a pracovního uplatnění 100 % Učit se matematiku se mi vyplatí, protože si tak zlepším své vyhlídky na získání dobrého zaměstnání 80 % 60 % 72 % 74 % 69 % 49 % 59 % 59 % 83 % 80 % 73 % 75 % 74 % 68 % 40 % 20 % všeobecné/gymnasium odborné s maturitou/realschule odborné bez maturity/hauptschule 0 % ČR RAKOUSKO POLSKO NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na vztah matematiky a pracovního uplatnění Moji rodiče si myslí, že matematika je důležitá pro mou budoucí profesní dráhu 100 % 80 % 60 % 57 % 68 % 65 % 61 % 76 % 84 % 78 % 80 % 79 % 74 % 88 % 89 % 40 % 20 % všeobecné/gymnasium odborné s maturitou/realschule odborné bez maturity/hauptschule 0 % ČR RAKOUSKO POLSKO NĚMECKO

MATEMATIKA jako povinná součást zkoušky ukončující středoškolské vzdělávání? ČESKÁ REPUBLIKA Matematika u závěrečné zkoušky jako povinný předmět pro všechny studenty pro studenty ve vybraném oboru Matematika u závěrečné zkoušky jako volitelný předmět RAKOUSKO (AHS) (BHS) POLSKO NĚMECKO Poznámka: Údaje za šk. rok 2010/11 (zdroj: European Commission, 2011, Mathematics Education in Europe: Common Challenges and National Policies)

Řešení problémů v PISA 2012 Řešení problémů jako jedna z gramotností měřená v šetření PISA (vedle matematické, přírodovědné a čtenářské) V moderních společnostech lidé po celý život řeší problémy. Změny ve společnosti, životním prostředí a technologiích znamenají rychlý vývoj dostupných poznatků. Schopnost přizpůsobit se, učit se, odvaha zkoušet nové věci a neustálá připravenost poučit se z chyb jsou nezbytnými prvky k tomu, aby člověk získal odolnost a dokázal se v nepředvídatelném světě prosadit V současné době klesá počet pracovníků, ať už v manuálních nebo intelektuálních profesích, kteří v rámci plnění pracovních povinností provádějí opakované úkony. Navíc, jak ukazuje nový Mezinárodní výzkum funkčních gramotností dospělých PIAAC, každý desátý pracovník se dennodenně setkává se složitějšími problémy, jejichž řešení zabere nejméně 30 minut. Schopnost řešit složité problémy se požaduje zejména ve vysoce náročných manažerských, odborných a technických povoláních. (Výsledky PISA 2012 Kreativní řešení problémů, ČŠI, 2015)

Německo Rakousko ČR Výsledky v řešení problémů dle zaměření vzdělání Podíl žáků na různých úrovních schopnosti řešit problémy -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % všeobecné odborné s maturitou odborné bez maturity všeobecné odborné s maturitou odborné bez maturity Gymnasium Realschule Hauptschule Úroveň 1 Pod úrovní 1 Úroveň 2 Úroveň 3 Úroveň 4 Úroveň 5 Úroveň 6 Úroveň 2 = základní úroveň zdatnosti, na které žáci začínají prokazovat schopnosti řešit problémy, které jim umožní efektivně a produktivně se podílet na životě společnosti v 21. století Úroveň 5 a vyšší = tzv. nejlepší řešitelé Poznámka: žáci vyššího sekundárního vzdělání v Polsku se řešení problémů neúčastnili

Výsledky v řešení problémů dle vybraných druhů škol v ČR Úspěšnost chlapců podle druhů škol z hlediska kontextu a povahy problémové situace a postupu Celková úspěšnost 90% Gv - chlapci Sociální kontext 80% 70% Statické úlohy G4 - chlapci 60% Osobní kontext 50% 40% 30% 20% Interaktivní úlohy SOŠ - chlapci SOU - chlapci 10% 0% Netechnické prostředí Zkoumání a porozumění Technické prostředí Znázorňování a formulování Sledování a posuzování Plánování a provádění

Výsledky v řešení problémů dle vybraných druhů škol v ČR Úspěšnost dívek podle druhů škol z hlediska kontextu a povahy problémové situace a postupu Osobní kontext Sociální kontext Celková úspěšnost 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Statické úlohy Interaktivní úlohy Gv - děvčata G4 - děvčata SOŠ - děvčata SOU - děvčata Netechnické prostředí Zkoumání a porozumění Technické prostředí Znázorňování a formulování Sledování a posuzování Plánování a provádění

Využití zjištění ze šetření PIAAC Mezinárodní výzkum dovedností dospělých pro úspěch v běžném životě Zkoumány osoby ve věku 16 65 let Test a doprovodný dotazník

Studie OECD k PIAAC Brunello, G. and L. Rocco (2015), The effects of vocational education on adult skills and wages: What can we learn from PIAAC?, OECD Social, Employment and Migration Working Papers, No. 168, OECD Publishing, Paris.

Studie OECD k PIAAC - zjištění Osoby s odborným vzděláním mají obecně větší pravděpodobnost: být bez zaměstnání a dalšího vzdělávání být ve skupině osob s horším zdravotním stavem; být ve skupině osob s horším občanským chováním (poorer civic behaviour)

Studie OECD k PIAAC - zjištění V základních dovednostech testovaných v rámci PIAAC (foundation skills) dosáhly osoby s odborným vzděláním nižšího průměrného výsledku. I tato studie poukazuje na to, že více let věnovaných vzdělávání (často je spojeno se všeobecněji zaměřeným studiem) zvyšuje individuální a společenské přínosy.

Děkuji za pozornost Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 www.csicr.cz