Daňové úlevy u osobní důchodové daně

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav účetnictví a daní Daňové úlevy u osobní důchodové daně Bakalářská práce Brno 2007 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jarmila Fojtíková Vypracovala: Zuzana Létalová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářkou práci na téma Daňové úlevy u osobní důchodově daně vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu použité literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 20. 5. 2007 Podpis..

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Jarmile Fojtíkové za odborné vedení, připomínky a cenné rady, při zpracování mé bakalářské práce.

ANOTACE Létalová Z., Daňové úlevy u osobní důchodové daně. Bakalářská práce. Brno, 2007. Tato bakalářská práce se zabývá daňovými úlevami, kterými si může poplatník snížit svou daňovou povinnost. Je zaměřena především na nezdanitelné části základu daně, odpočitatelné položky a slevy na dani. Jednotlivé daňové úlevy jsou vysvětleny z hlediska zákonného. V souvislosti s nahrazením nezdanitelných částí základu daně slevami na dani je zjišťován dopad na daňové zatížení poplatníka. Dále je zde uveden přehled daňových úlev v zemích EU. V poslední části porovnávám daňové zatížení u českého a slovenského poplatníka, který má příjmy ze závislé činnosti. ANNOTATION Létalová, Z., Tax Relieves by the Personal Tax, Bachelor Thesis. Brno, 2007. This bachelor thesis addresses tax-relieves by them taxpayer can reduce his tax-liability. In particular is focused to nontaxable sum of tax base tax-deductible items and tax discounts. Individual tax allowances are clarified from law point of view. In connection with replacement nontaxable amounts of tax base by tax discounts is investigated impact of taxpayer burden. Further is there stated abstract of tax relieves in EU countries. In the last chapter author compares the tax burden of Czech and Slovak taxpayer who has incomes from dependent earning activity.

Obsah 1 ÚVOD... 7 2 CÍL A METODIKA PRÁCE... 8 2.1 CÍL PRÁCE...8 2.2 METODIKA PRÁCE...8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 3.1 POJMOVÝ APARÁT...10 3.2 DAŇOVÁ SOUSTAVA V ČR...12 3.3 STRUKTURA A VLASTNOSTI OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ...13 3.4 ZDANITELNÝ DŮCHOD...15 3.5 ÚPRAVA ZDANITELNÉHO DŮCHODU...16 3.6 JEDNOTKA ZDANĚNÍ...18 3.7 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB V ČR...18 3.7.1 Předmět daně...18 3.7.2 Metodika stanovení základu daně fyzické osoby...18 3.7.3 Sazba daně...20 3.7.4 Metodika výpočtu daňové povinnosti...21 4 PROBLEMATIKA DAŇOVÝCH ÚLEV ČR... 22 4.1 SLEVY NA DANI NAHRAZUJÍCÍ NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ ( 35BA ZÁKONA)...22 4.1.1 Sleva na dani na poplatníka...22 4.1.2 Sleva na dani na manželku (manžela)...23 4.1.3 Sleva na dani invalidita poplatníka...24 4.1.4 Sleva na dani držitele průkazu ZTP/P...25 4.1.5 Sleva na dani u poplatníků soustavně se připravující na budoucí povolání..25 4.2 KLASICKÉ SLEVY NA DANI ( 35 ZÁKONA)...26 4.3 AKČNÍ SLEVY NA DANI...26 4.4 SLEVA NA DANI Z TITULU POSKYTNUTÍ PŘÍSLIBU INVESTIČNÍ POBÍDKY...27 4.5 DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ ( 35C, 35D ZÁKONA)...27 4.6 NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ PODLE 15 ZÁKONA (ROČNÍ)...30 4.6.1 Odpočet darů na vymezené účely...30 4.6.2 Odečet úroků z úvěru...32 4.6.3 Odpočet platby příspěvků na penzijní připojištění...35

4.6.4 Odpočet nezdanitelné částky na poplatníka, který platí pojistné na soukromé životní pojištění...35 4.6.5 Odpočet nezdanitelné částky při placení členských příspěvků členem odborové organizace...36 4.6.6 Odpočet nezdanitelné částky za úhradu ověřující výsledky dalšího vzdělání.37 4.7 ODČITATELNÉ POLOŽKY...37 4.7.1 Daňová ztráta...37 4.7.2 Výdaje vynaložené na výuku žáků...38 4.7.3 Výdaje vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje...38 4.7.4 Částky vypořádané oprávněným osobám...39 4.8 OSTATNÍ DAŇOVÉ ÚLEVY V ČR...40 5 DAŇOVÉ ÚLEVY U OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ V ZEMÍCH EU... 41 5.1 SLOVENSKO...41 5.2 DAŇOVÉ ÚLEVY OSTATNÍCH ZEMÍ EU...44 6 VLASTNÍ PRÁCE... 47 6.1 POSOUZENÍ VLIVU ZMĚNY ZÁKONA NA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ U POPLATNÍKA...47 6.1.1 Posouzení změny NČZD na slevu na dani u poplatníka...49 6.1.2 Posouzení změny NČZD na slevu na dani u studenta...50 6.1.3 Posouzení změny NČZD na slevu na dani na manželku...52 6.1.4 Posouzení změny NČZD na slevu na dani u částečně invalidního poplatníka53 6.1.5 Posouzení změny NČZD na slevu na dani u plně invalidního poplatníka...55 6.1.6 Posouzení změny NČZD na slevu na dani u poplatníka držitele průkazu ZTP/P...56 6.2 KOMPARACE DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ U ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO POPLATNÍKA...58 7 DISKUZE A ZÁVĚR... 64 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 66 9 SEZNAM ZKRATEK... 67 10 PŘÍLOHY... 67

7 1 Úvod Většina obyvatel se v současné době snaží jak o maximalizaci svých příjmů, tak o minimalizaci svých odvodů ve formě různých daní a poplatků. Daňové zákony se dotýkají výše finančních prostředků prakticky všech obyvatel. Není snad občana, který by nebyl poplatníkem daní. Z tohoto důvodu získává oblast daní na atraktivitě a v souvislosti s tím se zvyšuje nejen zájem studentů, ale i odborné veřejnosti. Většina z nás potřebuje informace o daních, o tom jaké jsou naše daňové povinnosti a také naše práva. Jednou z daní, jejíž výši občané pociťují a jejíž dopad má vliv na jejich rozhodnutí o ekonomických aktivitách, je osobní důchodová daň, která je snad nejdůležitější a nejznámější daní daňového systému. V České republice je osobní důchodovou daní daň z příjmů fyzických osob. Výši této daně lze ovlivnit hned několika zákonnými způsoby. Tato bakalářská práce se zabývá daňovými úlevami, a to konkrétně nezdanitelnými částmi základu daně, slevami na dani a odčitatelnými položkami, které budou charakterizovány a jejichž zákonné použití bude vysvětleno. Kromě těchto úlev existuje mnoho dalších způsobů, jak lze snížit základ daně a tím pádem i svou daňovou povinnost. Vzhledem k tomu, že se bakalářská práce úzce zaměřuje na daňové úlevy v zemích EU, a rozsah bakalářské práce neumožňuje bližší zaměření, nejsou zde rozebrány další možné způsoby daňových úlev v ČR. Ve většině vyspělých zemí patří výnosy daně z příjmů mezi rozhodující příjmy veřejných rozpočtů. Z hlediska daňového určení nelze přehlédnout ani skutečnost, že výnosy daně z příjmů jsou nejen zdrojem pro příjmovou stránku státního rozpočtu, ale především tvoří objemově významnou část příjmů místních rozpočtů. Je tomu tak i v České republice, kde podle rozpočtových pravidel je část výnosu daně z příjmů fyzických osob příjmem rozpočtů obcí a krajů. To je hlavní důvod, proč vláda klade velký důraz právě na tuto daň a proto se snaží zákon přizpůsobit reálným podmínkám života v ČR, čímž dochází k neustálým novelizacím.

8 2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce na téma Daňové úlevy u osobní důchodové daně je objasnění problematiky uplatňování daňových úlev u daně z příjmů fyzických osob v ČR a komparace se zeměmi EU. V důsledku změny zákona budu posuzovat vliv změny na daňové zatížení poplatníka, kde došlo k nahrazení nezdanitelných částí základu daně slevami na dani. Dílčím cílem je i komparace daňového zatížení u českého poplatníka s poplatníkem z určité země EU. 2.2 Metodika práce Zpracování této práce probíhalo v průběhu akademického roku 2006/2007 v následujícím etapách: zadání bakalářské práce prosinec 2006; studium odborné literatury leden 2007 březen 2007; konzultace s vedoucím bakalářské práce leden 2007 květen 2007; zpracování teoretické části únor 2007 březen 2007; zpracování praktické části březen 2007 květen 2007; konečné zpracování a vyvázání květen 2007. Mým prvním krokem bylo opatřit si dostupnou odbornou literaturu z dané oblasti. Problematika daně z příjmů je v podmínkách ČR řešena především zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen zákon). Vzhledem k široké dimenzi otázek souvisejících se zdaňováním příjmů je zapotřebí kromě tohoto hmotněprávního předpisu pracovat s celou řadou dalších předpisů nezbytných pro zvládnutí této odborně poměrně náročné oblasti. Je zapotřebí věnovat i pozornost procesněprávním předpisům, zejména problematice zakotvené v zákonu č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění, neboť správa daní upravuje závazná pravidla jednání jednotlivých subjektů v průběhu daňového řízení a je zastřešujícím a integrujícím prvkem celé daňové soustavy. Další právní předpisy potřebné

9 ke zvládnutí problematiky daní z příjmů jsou zákony, nařízení vlády, vyhlášky, opatření ministerstva financí (dále jen MF), pokyny a sdělení MF. Práce je rozdělena na čtyři základní části. První část specifikuje literární přehled, ve kterém je vysvětlena osobní důchodová daň z teoretického hlediska a zčásti literární přehled obsahuje i daň z příjmu fyzických osob, ve které jsou uvedeny informace potřebné pro mou vlastní práci. Je zde použita metoda deskripce. Nejdůležitější část práce tvoří problematika daňových úlev v ČR, která je dopodrobna rozebrána a vysvětlena, kdy a za jakých okolností může být využita. Při této části zpracování práce je použita metoda deskripce a analýzy. Třetí část se zabývá daňovými úlevami v rámci EU (25). S nováčky EU, tj. Bulharskem a Rumunskem, se v práci nezabývám, z důvodu nedostupnosti publikací o jejich daňových systémem na našem trhu. Z důvodu omezeného rozsahu se práce podrobněji zaměřuje na daňové úlevy uplatňované na Slovensku. Pro ostatní země EU je vytvořena přehledná tabulka, ze které je patrné, jaké jsou možnosti pro snížení daňové povinnosti dané země. Pro vlastní část práce je využita metoda komparace, ze které vychází výsledky pro posouzení vlivu změny zákona. Pro odvozování výsledků je zvolena metoda indukce, tj. odvození obecných závěrů z jednotlivých jevů. Komparace je jednou z mnoha metod poznání. Významným aspektem pro její použití je srovnatelnost získaných informací. Pro porovnání a výpočet daňového zatížení, ve srovnání s totožným poplatníkem Slovenské republiky, mají vybrané fyzické osoby pouze příjmy ze závislé činnosti na území České republiky. Daňové zatížení bude vypočteno jako poměr daňové povinnosti k hrubým příjmům, a ne k základu daně, jelikož každá země má pro výpočet základu daně jiný metodický postup. V závěru je využita metoda analýzy, kterou jsou interpretovány získané poznatky. Pro závěrečnou fázi, jejímž úkolem je jednotlivé dílčí poznatky spojit, podat v logickém celku a vyvodit závěry, je nezbytná metoda syntézy. Práce je zpracována programem Microsoft Word, pro výpočty a grafické znázornění je použit program Microsoft Excel.

10 3 Literární přehled 3.1 Pojmový aparát Dříve než se začnu zabývat problematikou daňových úlev u osobní důchodové daně, měla bych nejdříve upřesnit určité pojmy, týkající se oblastí daní, které se budou objevovat v této bakalářské práci. Určitě nejvýznamnějším pojmem je daň. Každý tohle slovo určitě slýchává několikrát do roka, ale co vůbec daň je? Široký daň definuje jako povinnou, zákonem předem stanovenou částku, kterou se odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomickému subjektu. Jedná se o platbu určenou do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech, nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností. Neúčelovostí daně se rozumí skutečnost, že konkrétní daň v určité výši nemá financovat konkrétní vládní projekt, nýbrž že se stane součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu, z něhož se budou financovat různé veřejné potřeby. Neekvivalentnost pro poplatníka znamená, že nemá nárok na protihodnotu ve výši odpovídající jeho platbě.[kubátová, 2006] Daň se skládá z několika konstrukčních prvků, které jsou vždy vyjádřeny v zákoně. Mezi základní prvky patří objekt, subjekt, základ daně, sazba daně a zdaňovací období. Daňový objekt neboli předmět daně je označení pro skutečnost, na kterou se podle zákona vztahuje daňová povinnost. Předmět daně může mít věcnou podobu (osobní automobil, pozemek) nebo peněžní podobu (cena darovaného majetku, příjem z pronájmu). Daňovým subjektem je ta osoba, které je ze zákona uložena daňová povinnost. Subjektem daně je poplatník nebo plátce daně. Poplatník daně je fyzická nebo právnická osoba, která má příjmy nebo majetek podléhající dani a nebo provádí činnost, která podléhá daňové povinnosti.

11 Daňový rezident je poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Jedná se o poplatníka, který má bydliště na území ČR nebo se na území ČR obvykle zdržuje 183 dní v roce. Daňový nerezident je poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Jsou to poplatníci, kteří na území ČR nemají bydliště, zdržují se méně než 183 dní v roce nebo se zdržují na území ČR z důvodu studia či léčení (i když se zdržují déle než 183 dní v roce). Plátce daně je také fyzická nebo právnická osoba, která je ze zákona povinna odvést daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností. Základ daně je daňová kategorie neboli základna, ze které se sazbou daně vypočítává daňová povinnost poplatníka. Sazba daně je algoritmus, podle kterého se ze základu daně stanoví daňová povinnost. Zdaňovací období představuje časový interval, za který se stanovuje základ daně a celková výše daňové povinnosti. Zdaňovacím obdobím fyzické osoby může být pouze kalendářní rok, tj. období od 1.1. do 31.12.

12 3.2 Daňová soustava v ČR Daňová soustava je definována jako souhrn všech daní, které se na státním území vybírají, přičemž daňová soustava zabezpečuje zdrojově pokrytí potřeb výdajů veřejných rozpočtů. Tab. č. 1 Daňová soustava České republiky od 1. 1. 1993 Přímé daně Důchodové: daň z příjmů fyzických osob = osobní důchodová daň daň z příjmů právnických osob = daň ze zisku společnosti Majetkové: daň z nemovitostí daň silniční daň dědická daň darovací daň z převodu nemovitostí Nepřímé daně Všeobecné: daň z přidané hodnoty Selektivní: spotřební daň Zdroj: Zpracováno autorkou podle daňových zákonů. Přímé daně platí poplatník na úkor svého příjmu, břemeno daně dopadá přímo na poplatníka a daň nelze přenést na jiný subjekt. Nepřímé daně jsou daně postihující objekt daně nepřímo, neboť se vybírají jako část ceny výrobku (při jeho výrobě či prodeji) či služby (při jejím poskytnutí), přičemž daňové břemeno nedopadá na plátce daně, ale na kupujícího (spotřebitele). Placená daň tedy nepochází z vlastního příjmu plátce daně, ale je přenášena na jiný subjekt. Dále se již budu zabývat přímou daní, a to konkrétně daní z příjmů fyzických osob, která je předmětem mé bakalářské práce.

13 3.3 Struktura a vlastnosti osobní důchodové daně Jak uvádí Kubátová, pro lepší pochopení teoretické diskuse o osobní důchodové dani, si musíme uvědomit, jakou strukturu má daň z technického hlediska. Stručně se dá říci, že daňová povinnost (tj. výše daně) vzniká následujícím postupem: 1) zdanitelné důchody ze všech zdrojů se sečtou, čímž vznikne tzv. základ daně; 2) od této částky se odečtou úlevy ve formě odčitatelných položek (například na nezaopatřené děti), vznikne veličina zvaná upravený základ daně; 3) výsledný daňový základ se zdaní podle předpisu tak, že sazba daně je progresivní, tj. vyšší důchody mají vyšší průměrné zatížení; 4) vypočtená daň může být ještě snížena o úlevy ve formě slevy na dani a výsledkem je daň, která bude zaplacena, u nás nazývaná daňová povinnost. Celý proces je ovšem ještě mnohem komplikovanější. Především do bodu 1. nepatří důchody tzv. nezahrnované nebo osvobozené. Důchody se sčítají až poté, co byly upraveny podle pravidel pro jednotlivé druhy. Některé důchody jsou naproti tomu zdaňovány srážkou u zdroje, zpravidla jednotnou sazbou, takže tato daň ztrácí charakter daně osobní a narušuje původně uvažovanou progresivitu systému. Osobní důchodová daň si během pouhých dvou set let své existence vydobyla význačné postavení, protože svými vlastnostmi podporuje spravedlnost i efektivnost daňového systému. Za nejdůležitější dobré vlastnosti této daně se považují zejména následující. Daň odpovídá principu platební schopnosti. Princip platební schopnosti je hlavním principem spravedlivého zdanění a prakticky se projevuje v progresivním daňovém břemenu. Jedině u osobní důchodové daně lze progresivní dopad vložit přímo do její konstrukce. Pomocí progresivní osobní důchodové daně lze potom přerozdělovat důchody mezi členy společnosti a získávat tak jejich rovnoměrnější rozdělení. Zdanění podle velikosti důchodu se však v posledních desetiletích stalo předmětem kritiky s tím, že spravedlivou

14 základnou pro zdanění podle principu platební schopnosti je spotřeba (výdaje) poplatníků. Tito kritici navrhují nahradit osobní důchodovou daň osobní výdajovou daní. Výnosy daně jsou pružné. Pružnost výnosů osobní důchodové daně znamená, že hospodářský růst se projevuje růstem osobních důchodů a také posunem poplatníků do vyšších daňových pásem, takže výnosy daně rostou poměrně rychle. Tuto vlastnost poplatníci nepovažují za výhodnou, jelikož přicházejí o stále vyšší podíl na svých výdělcích. Veřejným rozpočtům však přináší větší stabilitu a vládě větší rozhodovací prostor. Daň nezpůsobuje distorze v cenách. Daň ukládaná na důchody nemá primárně vliv na cenové relace zboží a služeb a nezpůsobuje neefektivnost tohoto druhu. Je však často kritizována, že vyvolává distorze mezi cenou práce a volného času. Daň je dobrým makroekonomickým stabilizátorem. Z hlediska keynesiánské hospodářské politiky progresivní důchodová daň nejlépe odpovídá představám o automatickém přizpůsobování relativních daní hospodářského cyklu. Daň je proto dobrým makroekonomickým stabilizátorem. Daň je průhledná : velikost daňového břemene poplatníka je zřejmá. Na rozdíl od nepřímých daní - o nichž mají poplatníci jednak málo informací, protože je sami neodvádějí do veřejných rozpočtů a jednak není jasné, kdo je ve skutečnosti nese - jsou osobní důchodové daně jako daně přímé mnohem průhlednější. Jsou to jediné daně, u nichž si může prakticky každý vypočítat břemeno z jakéhokoliv hypotetického důchodu, takže může porovnat vlastní představu o spravedlivém přerozdělení s tím, co mu nabízí vláda. Není problém se zdrojem platby daně. Velkou výhodou u osobní důchodové daně je, že se vznikem předmětu daně důchodu vzniká současně zdroj jejích placení. Proto může být tato daň placena v relativně vysoké výši a zabezpečovat dostatečné zdroje veřejných rozpočtů, neboť poplatníci nemají problém se solventností. Nejvýrazněji se tato vlastnost projevuje u srážkové daně nebo u daně z příjmů ze zaměstnání, která je placenou formou srážení záloh.

15 3.4 Zdanitelný důchod Předmětem osobní důchodové daně je důchod dosažený za zdaňovací období. Cílem spravedlivého zdanění je, aby jedinci, jimž plynou důchody z různých zdrojů byli zdaněni stejně. Tento požadavek, zdůrazňovaný již Adamem Smithem ( Nezáleží na tom, zda je důchodem renta, zisk či mzda ), se projevuje ve snaze daňově postihnout ekonomickou definici důchodu. V nejširším slova smyslu je osobním důchodem chápán přírůstek schopnosti uspokojovat osobní potřeby za určité období. Skládá se z přírůstku bohatství a ze spotřeby za toto období. Ovšem toto pojetí zahrnuje i jiné než peněžní formy důchodu, neboť i ty znamenají schopnost uspokojovat potřeby. Hlavní výnosy osobní důchodové daně plynou z následujících druhů důchodů: důchody pracovní (tvoří asi 3/4 všech zdanitelných příjmů); důchody z podnikání; nájemné; veřejné penze; kapitálové výnosy realizované. Veřejné penze jsou na rozdíl od České republiky zdaňovány ve všech zemích OECD. Soukromé penze jsou téměř vždy ze zdanění vyloučeny. Nepovažují se za příjem, stejně jako se příspěvky na ně nepovažují za výdaj vyňatý ze zdanění, neboť se zde nemění vlastnictví. Penze zůstávají totiž stále ve vlastnictví účastníků penzijního pojištění. Předmětem daně mohou však být i úroky získané z takto odložených prostředků. Zdanění sociálních transferů není jednotné: v některých zemích jsou ze zdanění vyjmuty, v jiných se zahrnují do základu daně. Zdaleka největší podíl zdanitelných důchodů tvoří důchody pracovní, a možná by bylo zajímavé vědět, jak se na poměru těchto důchodů ke zdanitelným důchodům z podnikání podílí možnost podnikatelů manipulovat svým daňovým základem. Zaměstnancům totiž strhává daně zaměstnavatel (resp. zaměstnavatel strhává měsíční zálohy na daň a na konci roku se provede vyúčtování daně), což omezuje daňové úniky různého druhu. Kapitálové výnosy jsou v některých zemích zdaňovány zvláštní daní z kapitálových výnosů. V jiných zemích také v ČR jsou zahrnuty do celkových příjmů poplatníka. [Kubátová, 2006]

16 3.5 Úprava zdanitelného důchodu Obecně je základnou osobní důchodové daně celkový zdanitelný důchod snížený o odčitatelné položky (resp. nezdanitelné části základu daně). Odčitatelné položky jsou vedle slevy na dani a nulové sazby pro nejnižší daňové pásmo hlavními způsoby poskytování daňových výhod (úlev). V některých zemích je jako způsob poskytnutí daňové úlevy používán důchodový splitting (tj. zdanění manželů nebo členů domácnosti tak, jako by všichni měli stejný důchod; odstraní se tím nespravedlnosti mezi domácnosti s různou strukturou příjmů, způsobené progresivní daní), dále jiné odčitatelné položky nebo jiné daňové tabulky pro ženaté a svobodné, nebo přepočítací koeficienty pro domácnosti s různým počtem členů a s různou strukturou. U osobních důchodových daních je zahrnuto většinou několik takových úlev zohledňujících sociální poměry poplatníka a jeho rodinnou situaci. Setkáváme se také se zvláštními úlevami na půjčky, investice nebo na jiné výdaje. Daňové úlevy mohou být dvojího druhu: standardní; nestandardní. Za standardní úlevu je považována taková, která nezávisí na skutečných výdajích poplatníků a vztahuje se na všechny poplatníky, splňující pravidla pro její poskytnutí. Zpravidla se jedná např. o základní odčitatelnou položku nebo slevu na dani. Standardní odčitatelné položky slouží daňové progresi. Prakticky totiž znamenají velikost důchodu s nulovou sazbou. Většinou jsou stanoveny pevnou částkou. Běžně používanými standardními úlevami jsou: základní úleva pro poplatníka; odečtení skutečných nebo paušálních nákladů na dosažení důchodu; úlevy u pracovních důchodů; úlevy na manželku (manžela) bez vlastních příjmů nebo úlevy na rodinný stav; odčitatelné položky nebo jiné úlevy na vyživované děti; úlevy na invaliditu; odečitatelné příspěvky na sociální pojištění; úlevy pro staré lidi;

17 úlevy na hospodyně a pečovatelky o děti; úlevy na závislé osoby. Nestandardní úlevy závisí na skutečných výdajích, a jsou určeny stropem své hodnoty, jsou limitovány do určité výše. Nestandardní úlevy slouží ke stimulaci poplatníků k určitému chování, například ke spoření, k účasti v důchodových fondech, k investování do určitých oblastí apod. Nestandardní úlevy jsou zejména: odčitatelnost úroků placených z určitých druhů úvěrů; příspěvky na penze; úlevy při výplatách pojistného na dožití; úlevy na lékařské výdaje; úlevy při poskytnutí příspěvků na charitativní účely; úlevy na investice; úlevy na pořízení bydlení; úlevy na provádění výzkumu; úlevy na studium poplatníka nebo jeho dětí; úlevy na pracovní důchody. Když jsou úlevy poskytovány prostřednictvím odpočtu určité skutečné nebo paušální položky od základu daně, snižuje se tak základ, z něhož je daň vypočítána, a vzniká rozdíl mezi zdanitelným důchodem a daňovým základem. U pracovních důchodů jsou často využívanými úlevami úlevy spojené s náklady na zaměstnání, na penzijní fondy, na některé zaplacené úroky, vyskytují se i úlevy na dopravu do zaměstnání a jiné. U této skupiny poplatníků jsou již méně využívané odpočty na dary na veřejně prospěšné účely a vůbec zde nejsou investiční pobídky. Konstrukce úlev jedny zvýhodňuje a pro druhé je nevýhodou. Zároveň vede některé poplatníky k chování, díky němuž je úlevu možno uplatnit. Často jsou kritizovány nestandardní úlevy, neboť je zejména realizují ti, kdo mají vyšší příjmy, neboť úlevy vyplývají z takových aktivit jako sponzorství, obchodní investice, hypotéky na rodinné domy, různé druhy úspor a investice do podnikání, na něž chudší poplatníci nemají prostředky.

18 3.6 Jednotka zdanění Z různých důvodů se může uvažovat o nahrazení individuálního zdanění zdaněním manželů, dvojic nebo rodin. Názor na to, zda jedinec má mít ve zdanění úlevy nebo zda jsou to naopak rodiny, jimž se má úleva poskytnout, není jednotný. Hledání neutrálního zdanění pro osamoceně žijící osoby a pro osoby žijící ve větší domácnosti není jednoduché. V některých zemích existuje individuální zdanění. Časté je společné zdanění pro manžele nebo rodinu, v některých zemích si poplatníci mohou jednotku zdanění vybrat. V mnoha zemích existují úlevy pro ženaté a vdané a v některých zemích se tyto úlevy mohou týkat i jedinců opačného či stejného pohlaví, kteří spolu žijí. [Kubátová, 2006] 3.7 Daň z příjmů fyzických osob v ČR 3.7.1 Předmět daně V České republice jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob (osobní důchodové daně) jednotlivé druhy příjmů, rozděleny do 5 skupin, a to: příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ( 6); příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7); příjmy z kapitálového majetku ( 8); příjmy z pronájmu ( 9); ostatní příjmy ( 10). 3.7.2 Metodika stanovení základu daně fyzické osoby Jak uvádí Vybíhal, při stanovení základu daně fyzické osoby je nejprve třeba stanovit dílčí základy daně. Vycházíme-li z jednotlivých druhů příjmů, pak se dílčí základy daně (DZD) stanoví takto:

19 DZD ze závislé činnosti a funkčních požitků: DZD 6 = P c (P z + P s ), (DZD 6 > 0); DZD z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti: DZD 7 = P V dzu, (DZD 7 = 0, > 0, < 0); DZD z kapitálového majetku: DZD 8 = P, (DZD 8 = 0, > 0); DZD z pronájmu: DZD 9 = P V dzu, (DZD 9 = 0, > 0, < 0); DZD z ostatních příjmů: DZD 10 = P V d, (DZD 10 0). Kde: P c je celkový příjem (hrubý příjem, hrubá mzda); P z je zdravotní pojistné; P s je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období; V dzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů; V d jsou výdaje na dosažení příjmů, maximálně do výše příjmů. ZD = DZD 6 + DZD 7 + DZD 8 + DZD 9 + DZD 10

20 3.7.3 Sazba daně K posouzení vlivu změn nezdanitelných částek základu daně nahrazenými slevami na dani budu potřebovat sazby daně pro rok 2005 a 2006 (platná i pro rok 2007). Uvedené sazby daně se počítají z ročních příjmů. Tab. č. 2 Sazby daně z příjmů fyzických osob za rok 2006/2007 Upravený ZD od Kč do Kč Daň Ze základu daně přesahujícího 0 121.200 12 % 0 Kč 121.200 218.400 14.544 Kč + 19 % 121.200 Kč 218.400 331.200 33.012 Kč + 25 % 218.400 Kč 331.200 a více 61.212 Kč + 32 % 331.200 Kč Zdroj: Zákon č. 586/1992, ve znění pro rok 2007 Tab. č. 3 Sazby daně z příjmů fyzických osob za rok 2005 Upravený ZD od Kč do Kč Daň Ze základu daně přesahujícího 0 109.200 15 % 0 Kč 109.200 218.400 16.380 Kč + 20 % 109.200 Kč 218.400 331.200 38.220 Kč + 25 % 218.400 Kč 331.200 a více 66.420 Kč + 32 % 331.200 Kč Zdroj: Zákon č. 586/1992, ve znění pro rok 2005

21 3.7.4 Metodika výpočtu daňové povinnosti Základ daně (DZD 6 + DZD 7 + DZD 8 + DZD 9 + DZD 10 ) - uplatňovaná výše ztráty = ZD po odečtení ztráty - odpočet nezdanitelných částek ročně (dle 15 zákona): - odpočet odčitatelných položek (dle 34 zákona): = ZD snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od ZD = ZD zaokrouhlený na celá sta Kč dolů * sazba daně = daň podle 16 odst. 1 zákona - slevy na dani dle 35 odst. 1 zákona - slevy dle 35 odst. 6, 7, 8 zákona (registrační pokladna) - sleva dle 35ba zákona: = daň po uplatnění slev dle 35 a 35ba - daňové zvýhodnění na vyživované dítě z toho: - formou slevy na dani - daňového bonusu = daňová povinnost nebo daňový bonus

22 4 Problematika daňových úlev ČR 4.1 Slevy na dani nahrazující nezdanitelné části základu daně ( 35ba zákona) 4.1.1 Sleva na dani na poplatníka Roční sleva na dani u každého poplatníka činí 7.200 Kč. Nemají na ni nárok pouze poživatelé starobního důchodu, kteří jsou poživateli tohoto důchodu již na počátku roku, anebo jim byl v průběhu roku přiznán zpětně tak, že za celý leden obdrželi důchod zpětně. Při velmi nízkém celoročním úhrnu starobního důchodu (do 38.040 Kč) existuje nadále možnost v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání uplatnit slevu na dani v nezkrácené výši 7.200 Kč. Starobní důchodce nárok na slevu na dani prokazuje rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a každoročně nejpozději do 15. 2. dokladem o výplatě důchodu, nečiní-li jeho důchod v uplynulém zdaňovacím období více než 38.040 Kč ročně. Pokud byl poplatníkovi přiznán starobní důchod, jehož výplata však byla k počátku roku pozastavena, pohlíží se v tomto roce na takového poplatníka jako na poplatníka, který na počátku roku poživatelem starobního důchodu nebyl. Základní sleva na poplatníka se v plné výši odečte od celkové roční daně u poplatníka (kromě starobního důchodce), jehož základ daně je tvořen příjmy dosaženými ze zaměstnání dle 6 zákona, tak i z daňových příjmů dle 7 10 zákona, jen za část roku. To znamená, že pokud má poplatník příjmy jen po část daňového období, má nárok na nezkrácenou slevu na dani ve výši 7.200 Kč, kterou uplatní buď v ročním zúčtování daně u zaměstnavatele nebo podáním daňového přiznání. Pokud zaměstnanec nebude po část roku pobírat mzdu (např. z důvodu nemoci nebo pro nezaměstnanost) ani jiné příjmy, např. (bez ohledu na to, zda je či není uchazečem o zaměstnání u úřadu práce), a jiné příjmy zahrnované do daňového přiznání mít nebude, vznikne zaměstnanci po skončení roku při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění zpravidla přeplatek na dani. Pro výpočet daňové zálohy z měsíčního základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků se u zaměstnance, který má podepsáno prohlášení k dani, použije jedna dvanáctina slevy podle 35ba, tj. 600 Kč měsíčně.

23 4.1.2 Sleva na dani na manželku (manžela) Slevu 4.200 Kč může uplatnit poplatník, který žije ve společné domácnosti s manželkou, která nemá žádné vlastní příjmy, nebo její vlastní příjmy nepřesáhnou částku 38.040 Kč. Částka roční slevy na dani na manželku se zdvojnásobuje na 8.400 Kč, je-li manželka, s vlastními příjmy do 38.040 Kč, držitelkou průkazu ZTP/P. Roční sleva 4.200 Kč, příp. 8.400 Kč, by se krátila pouze v případě, že celoroční vlastní příjem manželky v roce sice nepřesáhl 38.040 Kč, ale manželkou poplatníka se stala až v průběhu kalendářního měsíce. Nárok na slevu na dani se prokazuje poplatník dokladem prokazujícím totožnost manželky a průkazem ZTP/P, pokud je manželka jeho držitelem. Pro posouzení, zda příjmy manželky nepřesahují stanovenou částku, se přihlíží ke všem příjmům, jako např. k výši hrubé mzdy, k hrubým příjmům (tržbám) z podnikání, z pronájmu apod., dále i k důchodu ze sociálního zabezpečení (starobní, invalidní apod.), k nemocenským dávkám, mateřským dávkám a dávkám v nezaměstnanosti. Nepřihlíží se zejména k rodičovskému příspěvku ani ke všem dávkám státní sociální podpory, ke zvýšení důchodu pro bezmocnost, ke stipendiu poskytovanému po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání a k dávkám sociální péče. V případě, že manželka je účastníkem penzijního připojištění nebo stavebního spoření, nezahrnuje se do jejího příjmu ani státní příspěvek k těmto produktům. V případě manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. V průběhu roku tuto slevu z daňových záloh z měsíčního základu daně nelze uplatnit. Sleva se uplatní až po skončení zdaňovacího období, tj. kalendářního roku v rámci ročního zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání. Výše uvedené slevy platí i v případě, kdy poplatnice manželka žije v domácnosti s manželem, který má vlastní příjem do 38.040 Kč za rok. Rovnost mužů a žen před zákonem je zajištěna, i když těchto případů je v praxi podstatně méně.

24 4.1.3 Sleva na dani invalidita poplatníka Poskytují se jen na vlastní invaliditu poplatníka. Slevy se uznávají ve výši 1/12 již po výpočtu daňových záloh z měsíční mzdy, a to: 125 Kč měsíčně (tj. 1/12 ze 1.500 Kč roční slevy), jestliže: a) poplatník pobírá částečný invalidní důchod; b) došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. 250 Kč měsíčně (tj. 1/12 z 3.000 Kč roční slevy), jestliže: a) pobírá plný invalidní důchod; b) pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je plná invalidita; za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je plná invalidita, se považuje podle 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po dobu jednoho roku od smrti manžela (manželky); c) je podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla Českou správou sociálního zabezpečení (Úřadem důchodového zabezpečení) sice zamítnuta, ale z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní. Nárok na slevu na dani prokazuje poplatník rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a každoročně nejpozději do 15. 2. dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani z důvodu, že pobírá plný nebo částečný invalidní důchod. Pokud poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, nebo mu zanikl nárok na částečný nebo plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník podle zvláštních právních předpisů invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, tak se poplatník prokazuje potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka.

25 4.1.4 Sleva na dani držitele průkazu ZTP/P Jestliže je poplatník držitelem průkazu ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce), má nárok na slevu na dani 800 Kč měsíčně (tj. 1/12 z 9.600 Kč roční slevy). Tato sleva se uplatní, i když poplatník nepobírá invalidní důchod. Pokud držitel průkazu ZTP/P pobírá současně invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod, slevy se kumulují, např. poplatník je držitelem průkazu ZTP/P spolu s plným invalidním důchodem má nárok na slevu 1.050 K4 měsíčně (800 Kč + 250 Kč), tj. 12.600 Kč ročně (9.600 Kč + 3.000 Kč). S připočtením základní slevy 600 Kč je to celkem 1.650 Kč měsíčně, tj. 19.800 Kč za rok. Nárok na slevu se prokazuje předložením průkazu ZTP/P. 4.1.5 Sleva na dani u poplatníků soustavně se připravující na budoucí povolání Sleva činí 2.400 Kč ročně. Částka 200 Kč, tj. ve výši jedné 1/12 z 2.400 Kč, se použije navíc vedle základní slevy po výpočtu daňové zálohy z měsíčního základu u plátce (zaměstnavatele), u kterého žák či student předložil prohlášení k dani. Důležitá je podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání a dodržení věkové hranice, 26 let. Jde-li o prezenční formu v doktorském studijním programu na VŠ, platí vyšší věková hranice 28 let. Pro tyto slevy je poplatník (vedle předložení prohlášení k dani) povinen pro stanovení daňové zálohy z měsíční mzdy zaměstnavateli předložit potvrzení školy nebo učiliště, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Potvrzení je nutné předložit při nástupu do zaměstnání, nejpozději do 30 dnů po nástupu. Potvrzení o studiu na střední škole se vydává na školní rok, a tudíž platí pro školní rok, na který bylo vydáno. Potvrzení na vysoké škole se vydává na semestr, na akademický rok nebo obdobně vymezený úsek studia (v praxi se často uplatňuje o 1. října do 30. září). Pokud soustavná příprava na budoucí povolání skončí dříve, než lze odvodit z potvrzení VŠ, je to zaměstnanec povinen zaměstnavateli včas ohlásit změnou v prohlášení.

26 4.2 Klasické slevy na dani ( 35 zákona) Klasické slevy na dani jsou poskytovány fyzickým osobám z titulu zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností. Fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance se změněnou pracovní schopností si může snížit daňovou povinnost o 18.000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností nebo slevu ve výši 60.000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, přičemž pro uplatnění slevy na dani je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižení. Průměrný roční počet zaměstnanců se zdravotní pracovní schopností se vypočítá jako celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci se ZPS, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek práci a pracovní neschopnosti vydělený celkovým ročním fondem pracovní doby připadající na plnou pracovní dobu. 4.3 Akční slevy na dani Poplatník, který je povinným subjektem podle zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, a do 30. 6. 2006 zahájil provoz registrační pokladny, může uplatnit slevu na dani. Daň za zdaňovací období, ve kterém tuto registrační pokladnu pořídil, se snižuje o polovinu její pořizovací ceny, maximálně o 8.000 Kč na jednu pokladnu. Tuto slevu lze uplatnit jen při prvním zahájení provozu registrační pokladny. Pokud poplatník provedl technické zhodnocení dosud používané pokladny za splnění podmínek stanovených v zákoně o registračních pokladnách, se daň za zdaňovací období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno, snižuje o 30 % hodnoty technického zhodnocení max. o 4.000 Kč. Pokud poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo daň nižší, než je sleva, lze slevu nebo zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže daň, nejvýše však ve 3 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období ve kterém nárok na slevu vznikl.

27 4.4 Sleva na dani z titulu poskytnutí příslibu investiční pobídky Jde o slevu na dani pro poplatníky s příslibem investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, kdy poplatníci využívají za podmínek uvedených v 35a a 35b zákona po dobu 10 let tzv. daňové prázdniny, resp. slevu na dani z příjmů. [Vybíhal, 2006] 4.5 Daňové zvýhodnění na vyživované dítě ( 35c, 35d zákona) Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou: slevy na dani; daňového bonusu; slevy na dani a daňového bonusu. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 6.000 Kč za rok. Poplatník s příjmy podle 6 (příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků) může při výpočtu zálohy na daň uplatnit 1/12 roční částky, tj. 500 Kč za každý kalendářní měsíc. Počet dětí, na něž poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění, není omezen. Je-li dítě poplatníka držitelem průkazu ZTP/P, částka daňového zvýhodnění se zvyšuje na dvojnásobek. Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené za příslušné zdaňovací období. V případě, že je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30.000 Kč ročně. Měsíční daňový bonus náleží poplatníkovi, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně 2.500 Kč. V případě, že je dítě poplatníka držitelem průkazu ZTP/P, částka měsíčního daňového bonusu se nemění. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanové pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy, přičemž u poplatníka, který má příjmy pouze podle 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů

28 se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmy, u nichž je uplatněná sazba podle 16 odst. 2 (tj. 15 % nebo 20 % z příjmů plynoucích ze zahraničí a zdaňovaných v samostatném základu daně). Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. Uzavře-li dítě manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti. Za vyživované dítě v domácnosti považuje: vlastní dítě poplatníka; dítě převzaté do péče rodičů, tj. dítě osvojené; dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, přičemž tato péče nahrazuje péči rodičů; vnuk nebo vnučka, pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení na dítě uplatnit, nebo jsou jejich příjmy tak nízké, že by odpočet na dítě nemohl být proveden, dítě nezletilé (zletilosti se nabývá dovršením věku 18 let nebo svatbou); dítě zletilé do dovršení věku 26 let, pokud nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

29 Druh a družka mohou uplatnit daňového zvýhodnění na dítě žijící v domácnosti pouze: na dítě vlastní, jehož jsou společnými rodiči, za stejných podmínek jako manželé, tj. jeden z druhů; na dítě, jehož vlastním rodičem je jen jeden z druhů, pouze tento druh, pokud druhému z druhů není dítě svěřeno do péče soudním rozhodnutím. Daňové zvýhodnění na dítě náleží poplatníkovi: v měsíci, kdy se dítě narodilo, uplatní-li poplatník nárok na odečet ve lhůtě do 30 dnů po narození; pokud tuto lhůtu poplatník zmešká, náleží mu odečet od měsíce následujícího, kdy tuto skutečnost prokázal, za zmeškané měsíce nárok na odečet uplatní až v ročním zúčtování; na nezletilé dítě včetně měsíce, kdy dítě dosáhne zletilosti; na zletilé dítě již v měsíci, kdy se začalo soustavně připravovat na budoucí povolání studiem; na zletilé nemocné dítě; naposledy v měsíci, kdy dítě dovršilo věku 26 let; v měsíci, ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Nonrezident může daňové zvýhodnění uplatnit za podmínky, že úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny. Nárok na daňové zvýhodnění se prokazuje předložením těchto dokladů: úředním dokladem prokazující totožnost dítěte, např. rodným listem nebo občanským průkazem dítěte; předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem; u zletilých dětí: o potvrzením o studiu; o potvrzením finančního úřadu, že poplatník vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,

30 anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost; průkazem ZTP/P pro zvýšenou částku daňového zvýhodnění; jsou-li oba manželé zaměstnáni, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok současně neuplatňuje druhý z manželů. 4.6 Nezdanitelné části základu daně podle 15 zákona (roční) 4.6.1 Odpočet darů na vymezené účely Jedná se o hodnotu darů uvedených v 15 odst. 1 zákona, které poplatník poskytl obcím, krajům, organizačním složkám státu, pořadatelům veřejných sbírek a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na vymezené účely, a to zejména:: na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury a školství; na policii; na požární ochranu; na podporu a ochranu mládeže; na ochranu zvířat a jejich zdraví; na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, tělovýchovné a sportovní; na účely náboženské pro státem uznané církve a náboženské společnosti; politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost; na odstraňování následků živelní pohromy na území České republiky, za kterou se pro účely daní z příjmů považuje povodeň, záplava a další katastrofy uvedené v 24 odst. 10 zákona. Dále se odečte i hodnota darů fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozující zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných nebo ohrožených druhů zvířat, a to na financování těchto zařízení (nikoliv jako odměnu za zdravotnický úkon). Mezi dary na vymezené účely se dostaly i dary fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, kteří jsou poživateli částečného nebo plného invalidního

31 důchodu a nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadující mimořádnou péči podle zvláštních právních předpisů, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Úhrnná hodnota všech darů za zdaňovací období musí přesáhnout 2 % ze souhrnu dílčích základů daně nebo musí činit alespoň 1.000 Kč. Maximálně lze odečíst 10 % z celoročního daňového základu. Bezpříspěvkové dárcovství krve jako dar na zdravotnické účely zákon ohodnocuje pro účely odpočtu u daně z příjmů částkou 2.000 Kč za jeden odběr krve. Rozumí se tím i odběr složek krve, např. plazmy, odběr krevních destiček, kostní dřeně, provedený v jeden den. Stačí předložit potvrzení transfuzní stanice o počtu odběrů krve v příslušném roce (nebo více potvrzení téhož dárce poplatníka). Rozumí se tím české transfuzní stanice, protože zákon daňově zohledňuje dary právnickým osobám se sídlem na území České republiky. Poplatníci podávající daňové přiznání uplatní odpočet v daňovém přiznání. Poplatník, jemuž bude výpočet daně z celoročního daňového základu provádět zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování záloh (tj. poslední zaměstnavatel v roce, u kterého bude mít předloženo prohlášení k dani a které po uplynutí roku do 15. února požádá o roční zúčtování záloh), uplatní odpočet darů u tohoto zaměstnavatele. K žádosti o roční zúčtování předloží zaměstnavateli potřebné potvrzení, jímž darování prokáže, tj. potvrzení příjemce daru o hodnotě daru v Kč a o účelu daru. Charakter takového potvrzení má i řádně uzavřená darovací smlouva. V případě veřejných sbírek jde o potvrzení pořadatele sbírky. Odpočet darů mohou uplatnit i daňoví nerezidenti, musí se však jednat o dar poskytnutý v České republice na vymezené účely.

32 4.6.2 Odečet úroků z úvěru Od roku 1998 se při výpočtu celoroční daně používá též zvláštní odpočet částky úroků zaplacených z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování zákonem stanovených bytových potřeb. Při aplikaci, která je vzhledem k rozsahu podmínek poměrně složitá, je třeba mít zejména na zřeteli, zda: jde o úroky z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření (např. tzv. překlenovací úvěr); jde o úroky z hypotečního úvěru banky (ve smyslu zákona o bankách), popř. jiného úvěru poskytovaného bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem (např. předhypoteční úvěry) a nově i zahraniční bankou; hypoteční úvěr je úvěr, jehož splácení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné; úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva.; nemovitosti se musí nacházet na území České republiky, členského státu EU nebo jiného státu, tvořící EHP; EHP tvoří státy EU a dále Island, Norsko, Lichtenštejnsko; je úvěr použit na financování bytových potřeb (nemůže se jednat o výstavbu, koupi, údržbu a změnu stavby prováděnou poplatníkem pro účely podnikání nebo pro účely pronájmu); novela k 1. lednu 2001 umožnila pro případy, kdy je koupený rodinný dům např. užíván zčásti k vlastnímu bydlení a zčásti k pronájmu, uplatnit jako odpočet podle 15 poměrnou část úroků podle vhodného kritéria (např. podlahové plochy); takto uplatněný odpočet by měl být uplatněn prostřednictvím daňového přiznání, i když by např. přijaté nájemné uplatňovala ve svém daňovém přiznání manželka a odpočet poměrné části úroků manžel, jako jeden z účastníků úvěrové smlouvy; jde o bytovou potřebu, kterou se pro účely daně z příjmů rozumí: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu podle zvláštního předpisu nebo změna stavby (např. nástavby, přístavby provedené vlastníkem); b) koupě pozemků; zde musí být s využitím úvěru (alespoň zčásti) zahájena výstavba bytového domu, rodinného domu nebo bytu do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, a dále jsou zde zahrnuty

33 i pozemky pořízené v souvislosti s bytovými potřebami uvedenými v následujícím písmenu c); c) koupě bytového domu, rodinného domu, a to i rozestavěného bytového domu nebo rodinného domu nebo bytu; d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě, jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu nebo bytu; e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního předpisu a dále i údržba nebo změna stavby bytů v nájmu nebo užívání; f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců, je-li předmětem vypořádání úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu, nebo splacení jiného úvěru (předhypotečního úvěru hypotečním úvěrem nebo překlenovacího úvěru úvěrem ze tavebního spoření) poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou; g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nebo nájmu nebo jiného užívání bytu; h) splacení úvěru nebo půjčky požitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g). Mezi bytové potřeby pro účely odpočtu nepatří úvěry na nájemné, na úhradu příspěvku budoucího nájemníka vlastníkovi obytného domu apod. Možnost odpočtu u účastníka (účastníků) úvěrové smlouvy v případě výstavby a koupě bytové potřeby je však podmíněna vlastnictvím nebo alespoň spoluvlastnictvím bytové potřeby po celé zdaňovací období, resp. alespoň ke konci zdaňovacího období v roce nabytí vlastnictví. Dále tím, že bytový dům, rodinný dům nebo byt užíval poplatník ke svému trvalému bydlení nebo k bydlení manžela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. Úhrnná částka úroků odčitatelných od základu daně ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti nesmí překročit 25.000 Kč za každý měsíc placení úroků, tj. 300.000 Kč při placení úroků po celý kalendářní rok. Při placení splátek úvěru jen