Oddělení : Mechorosty 3 třídy játrovky (Marchantiophyta) hlevíky (Anthocerophyta) mechy (Bryophyta) (Bryophyta) drobné rostliny vlhčího prostředí, pohlavní rozmnožování je vázáno na vodu stélkaté organismy bez pravých pletiv, nemají pravé cévní svazky žijí hlavně jako vytrvalý zelený gametofyt a ne jako sporofyt (gametofyt převažuje nad sporofytem) sporofyt nezelený, výživou na gametofytu závislý (vyj. hlevíky, sporofyt částečně autonomní), ze spory vyroste prvoklíček připomínající stélku řas nejprimitivnější pozemské rostliny (hlevíky, játrovky) anatomická stavba mechorostů je zjednodušená - nemají proto tělo (cormus) jako ostatní vyšší rostliny, toto zjednodušení je kompenzováno pospolitým výskytem, při němž s rostlinky vzájemně podpírají a brání se vysychání
Mechorosty nejsou samostatným monofyletickým taxonem, představují vývojovou úroveň, k níž dospěly nezávisle tři samostatné vývojové větve bezcévných vyšších rostlin, navazující na straně jedné na zelené řasy a na straně druhé tvořící přechod k primitivním ryniofytům. stavba těla: rhizoidy = příchytná vlákna odpovídající kořenům kauloid = lodyžka fyloidy = lístky nebo jen lupenitá stélka s rhizoidy výskyt většinou ve vlhku, ale rovněž na zídkách, skalách, kmenech starých stromů po lišejnících jsou prvními kolonizátory nehostinných oblastí, jsou i v tundře či pouštích vystupují i velmi vysoko do hor a do polárních oblastí dobře snášejí i dlouhá období sucha rašeliníky obsahují fenolické složky a nerozkládají se proto snadno, fenoly rovněž brání bakteriálnímu rozkladu
Rozmnožování střídání pohlavní a nepohlavní fáze = rodozměna gametofyt = útvar (např. řasa či rostlina), který je tvořen pouze z haploidních buněk (obsahujících tedy pouze 1n chromosomů, úplně stejně jako gameta) gametofyt vzniká opakovanými mitózami ze spory gametofyt produkuje gamety! sporofyt = útvar (např. řasa nebo rostlina), který je tvořen pouze z diploidních buněk (obsahujících tedy 2n chromosomů) sporofyt vzniká opakovanými mitózami ze zygoty sporofyt produkuje spory!
rodozměna z haploidního výtrusu vyroste tzv. protonema (prvoklíček) a z něj haploidní zelená mechová rostlinka (=gametofyt) gametofyt nese orgány s pohlavními buňkami samčí antheridia samičí archegonia samčí pohlavní buňky jsou dvoubičíkaté spermatozoidy spermatozoidy musí doplavat (např. v dešťové kapce) k archegoniím, kde se nachází vaječná buňka po oplození vznikne zygota ze zygoty se mitózami vyvíjí diploidní sporofyt sporofyt = noha a štět s tobolkou v tobolce dochází k meiose a vznikají haploidní výtrusy - a cyklus se opakuje
gametofyt je tvořen tělem jen několik buněk silným není tedy schopen vyrůst do výšky většinou koberce na zemi rovněž chybí cévy není tedy možno vodit vodu a minerály na dlouhé vzdálenosti (pouze u rodu Polytrichum jsou uprostřed kauloidu cévy )
sporofyt tvoří noha (pes), štět (seta), tobolka (capsula) noha je zakotvena v bývalém archegoniu a získává z gametofytu živiny štět tyto živiny dopravuje do tobolky v jedné tobolce může vzniknout až 50 miliónů spor nezralá tobolka je kryta čepičkou (calyptrou) peristome útvar na horní části tobolky, tvořený kruhem zubovitých útvarů, slouží k rovnoměrnému uvolňování spor v příhodném čase, když např. periodicky vane vítr
vegetativní rozmnožování kromě pohlavního rozmnožování se mechorosty mohou rozmnožovat také vegetativně mechy tvoří pupeny na lodyžkách játrovky tvoří pohárky s tělísky
třída : játrovky (Marchantiopsida) asi 9 000 druhů (jiný údaj: 6 000 druhů) stélka bývá lupenitá, plochá s nápadně odlišenou svrchní a spodní stranou, k podkladu přirůstá příchytnými vlákny lupenitá stélka = fondózní,listnatá = foliózní (nacházíme většinou gametofyt; sporofyty pomíjivé a časově omezené) fyloidy nemají vyvinuté střední žebro, uspořádány ve dvou řadách v tobolce chybí střední sloupek výtrusy mají mrštníky (elatery) dlouhá vlákna, která hygroskopickými pohyby zajišťují šíření výtrusů játrovky mají nosiče pelatek a zárodečníků
k vegetativnímu rozmnožování játrovek slouží rozmnožovací pohárky s drobnými tělísky = gemy výskyt : vlhká stanoviště (břehy potoků, lesy, skály) obsahují éterické terpenoidní oleje, jejichž pach odrazuje živočichy od konzumace tyto oleje ale mají antimikrobiální účinky a některé dokonce léčí rakovinu
Turzovka, Slovensko, 1.7. 2008 Marchantia polymorpha (porostnice mnohotvárná) Marchantia je dvoudomý druh. Na obrázku samičí jedinec
Marchantia sp. antheridiofor a archegoniofor
Někteří zástupci se druhotně přizpůsobili životu ve vodě např. trhutka plovoucí (Riccia fluitans).
kapraďovka sleziníková
mřížkovec kuželovitý
pobřežnice obecná
třída : hlevíky (Anthoceratopsida) asi 100 druhů redukovaný prvoklíček gametofyt lupenitý, sporofyt tvořen tobolkou s asimilačním pletivem (schopnost fotosyntézy) malá závislost na gametofytu ve stélce dutinky vyplněné sinicemi rodu Nostoc symbiotický vztah hlevík tečkovaný
hlevík polní hlevík tečkovaný
třída : mechy ( Bryopsida) vývojově nejdokonalejší skupina mechorostů mají dobře vyvinutý prvoklíček lístky se středním žebrem, spirálovitě uspořádané tobolka s víčkem a čepičkou, tobolka se otvírá řadou zoubků reagují na změnu vlhkosti (hygroskopické změny) výskyt : lesy, vzácně vodní nebo suchá stanoviště kosmopolitní, hlavně lesy mírného pásma
význam: ochrana půd před erozí, před povodněmi zásobárna vody rašeliník rašelina topivo, substrát, léčebné účely s lišejníky zdrojem potravy v tundře
ploník lodyžka hustě porostlá lístky, které zadržují vodu za sucha jsou lístky k lodyžce přitisklé, za vlhka odstávají př. ploník ztenčený ploník obecný
měřík větší lístky vlhká místa, u vod
rašeliník vývojově nejstarší zástupci lodyžky na povrchu neustále dorůstají, spodní části lodyžek odumírají a vytváří rašelinu bez rhizoidů a středního žebra na listech
dva typy buněk : chlorocysty = drobné zelené buňky, asimilují hyalocysty = mrtvé buňky, za sucha naplněné vzduchem, za vlhka vodou V hyalocystech jsou zřetelné vzpěry vyztužující tyto velké buňky a otvory, kterými se dovnitř dostává voda. Tyto buňky fungují jako cisterny na vodu, jsou odumřelé (
chudé, kyselé, podzolové půdy se špatně se rozkládajícím surovým humusem. roli: jednak indikuje kyselé půdy chudé na minerální látky, jednak jeho rozsáhlé polštáře zadržují značné množství vody a brání lesním dřevinám v přirozeném zmlazení. Roste v celé Evropě (také v Kanadě a Africe) bělomech sivý
zkrutek vláhojevný hruškovitá tobolka je zkroucena směrem dolů roste na starých zdech a spáleništích
dvouhrotec chvostnatý lístky jsou jakoby učesány na jenu stranu
dvouhroteček různotvárný podobný dvouhrotci menší
trávník Schreberův jiné označení pokryvnatec indikátor kyselých půd, často v travních porostech
pramenička obecná roste ve vodě max. 15 cm
prutník stříbrný městský mech zastíněné plochy ve městech
rokyt cypřišový často na pařezech nebo kmenech stromů charakteristický je lesk jeho povrchu a snadná sloupnutelnost z podkladu
kornice slezská podobnost s rokytem
kostrbatec lístky se ohýbají zpět často součást travních porostů až 15 cm
rokytník skvělý červená lodyžka, až 20 cm vytváří patra
zpeřenka jedlová zelená lodyžka ji odlišuje od rokytníku
drabík stromový připomíná stromeček
lesklec čeřitý roste ve vyšších polohách (700 m)
Oddělení: Ryniofyty (Rhyniophyta) nejstarší známe suchozemské rostliny (silur vývojový základ ostatních vyšších rostlin jednoduchá stavba těla: vidličnatě větvený bezlistý zelený stonek, funkce kořenů - rhizoidy koncové části prýtů = telomy telomová teorie zplošťováním a splýváním telomů vznik listů a stonků vyšších rostlin na telomech sporangia, tvorba spor rodozměna stejnotvará rod Rhynia Psilophyton Dělí se na dvě vývojové větve: mikrofylní - z nichž se vyvinuly plavuně a přesličky makrofylní - ty daly vznik kapradinám
Oddělení: Plavuně (Lycopodiophyta) výtrusné rostliny s pravými cévními svazky (cévnaté) vývoj z ryniofyt před 400 450 miliony let v siluru, největší rozvoj v karbonu ( před 300 milióny let velikost až 30 m = základ ložisek černého uhlí společně s přesličkami a kapradinami ) sporofyt převládá nad gametofytem (ten je redukován a ukryt ve výtrusnicovém klasu) rodozměna heteromorfní stavba těla: plný, nečlánkovaný, vidličnatě větvený plazivý stonek porostlý drobnými listy = mikrofily na koncích stonku vyrůstají výtrusné listy = sporofyly, které mohou být uspořádány do výtrusnicových klasů (strobilů), sporofyly nesou výtrusnice = sporangia, v nichž se tvoří výtrusy (spory) plavuně stejnovýtrusé nebo různovýtrusé
různovýtrusé plavuně tvorba dvou typů výtrusnicových listů samčí mikrosporofyly (nahoře) mikrospory samčí prokel samičí makrosporofyly (dole) makrospory samičí prokel u nás všechny plavuně chráněny zákonem! většina zástupců v tropech a subtropech využití: výtrusy plavuní jako zásyp, v daktyloskopii nebo v pyrotechnice
plavuň vidlačka kyselé půdy připomíná vidličku
plavuň pučivá netvoří vidličku, výtrusnicové klasy samostatně
plavuňka zaplavovaná Třeboňsko silně ohrožený druh
šídlatka jezerní v ČR jediná lokalita Černé jezero na Šumavě roste v hloubce 3 8m
vranec jedlový výtrusy potřebují dlouhou dobu klidu. Někdy až po šesti letech z nich vyrůstá prothalium (prokel), které pokračuje v růstu jen tehdy, pronikne-li do jeho pletiva mycelium určitého druhu houby (endotrofní mykorhiza)
vraneček brvitý různovýtrusý redukovaný gametofyt se vyvíjí na sporofytu má cévy, ne cévice
růže z Jericha zvláštním druhem vranečku je tzv. "Růže z Jericha", které roste např. v Egyptě, Mexiku nebo Sýrii. Přežívá tak, že se v suchých obdobích svine do kuličky. Pokud se dostane zpět do vlhkého prostředí, opět se během několika desítek minut až hodin rozvine. V hrobkách faraónů byly nalezeny růže staré 4000 let, které byly životaschopné.