Regionální politika na úrovni krajů

Regionální politika na úrovni krajů RNDr. Kateřina Synková Regionální rozvoj a praxe Přednáška č. 3.2 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie Hlavní body přednášky Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) Kompetence kraje Krajská regionální politika Praktické aplikace regionální politiky 2 1

Kraj Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) specifikuje: Postavení kraje jako subjektu, způsob fungování Orgány, jejich kompetence Spolupráce s jinými subjekty Samostatná a přenesená působnost Vztah ministerstev a vlády ke krajům Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. 3 Samostatná a přenesená působnost Kraj spravuje své záleţitosti samostatně (tzv. samostatná působnost). Státní správu, jejíţ výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje, vykonávají orgány kraje jako svou přenesenou působnost. Kraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti. Všechno, co není stanoveno jako přenesená působnost, je působnost samostatná. Při výkonu samostatné i přenesené působnosti kraj chrání veřejný zájem. 4 2

Hlavní kompetence krajů Rozsáhlá přenesená působnost: ţivnostenské podnikání, ţivotní prostředí, školství, doprava, územní plánování Široké pole činností v samostatné působnosti Kraj ze zákona zajišťuje zejména: Správu a údrţbu silnic 2. a 3. třídy Zřizuje střední školy Zřizuje celou řadu zařízení sociálních sluţeb, zdravotnických zařízení, kulturních institucí a dalších Nejlépe činnost kraje přibližují organizační řády krajských úřadů 5 Orgány kraje (1) Zastupitelstvo Rada Hejtman Výbory zastupitelstva Komise rady Zvláštní orgány kraje /pro výkon přenesené působnosti/ 6 3

Orgány kraje (2) Zastupitelstvo Hlavní ( nejvyšší ) orgán kraje Rozpočet, vyhlášky, základní dopravní obsluţnost, příspěvkové organizace, majetek kraje atd. Rada Výkonný orgán kraje v samostatné působnosti Připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení Členové ZK a RK uvolnění, neuvolnění Počet členů závisí na počtu obyvatel kraje (45-65 členů ZK, 9 nebo 11 členů RK) 7 Hejtman Zastupuje kraj navenek Je volen zastupitelstvem Orgány kraje (3) Orgány zastupitelstva a rady Výbory zastupitelstva Plní úkoly, kterými je pověří ZK Výbor finanční; kontrolní; pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost; pro národnostní menšiny (pokud alespoň 5 % občanů je jiné národnosti neţ české) + případně další výbory Komise rady Iniciativní a poradní orgány RK Komise zdravotnictví; ţivotního prostředí; regionálního rozvoje; investiční; legislativní 8 4

Orgány kraje (4) Krajský úřad Plní úkoly v samostatné působnosti uloţené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí Vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě Kraj X krajský úřad (hejtman X ředitel) U písemností týkajících se samostatné působnosti se uvádí název kraje ( xxx kraj ); U přenesené působnosti se označují Krajský úřad xxx kraje 9 Krajská regionální politika Regionální politika kraje komplexní rozvojová politika, reakce na různé územní dopady národních sektorových politik Nutná je její návaznost na hlavní směry regionální politiky ČR Je vymezena ve strategických dokumentech kraje (= formalizace tvorby této politiky) Strategie rozvoje kraje Program rozvoje kraje Klíčovou roli má zapojení regionálních aktérů Aktéři různé (významné) subjekty, které se nachází na území kraje, území kraje ovlivňují, či reprezentují určité skupiny jednotlivců v kraji 10 5

Krajská regionální politika postavení vůči národním sektorovým veřejným politikám Národní úroveň Regionální politika Dopravní politika Hospodářská politika Vzdělávací politika Zdravotní politika Sociální politika Krajská úroveň Regionální ( rozvojová ) politika kraje jako průřezová a selektivní politika. 11 Koncepční dokumenty na krajské úrovni Komplexní koncepce: Strategie rozvoje Program rozvoje Hlavní sektorové koncepce (obvykle zpracovávané na úrovni odborů) Dílčí sektorové koncepce Odborné studie podkladové analýzy pro strategické rozhodování 12 6

Komplexní strategické dokumenty kraje Strategie rozvoje kraje je dlouhodobý koncepční dokument, který formuluje přístup kraje k podpoře rozvoje jeho územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje kraje jako celku a jeho funkčních částí, hlavní cesty k jejich dosaţení a poskytuje potřebná východiska a základní rámec pro vypracování programu rozvoje kraje a strategických plánů rozvoje měst nebo jiných územních celků kraje. Program rozvoje kraje je střednědobým koncepčním. Konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob financování a implementace. 13 Sektorové koncepční dokumenty kraje Strategie i programy označení se liší podle jednotlivých sektorů Metodické problémy Provázanost s komplexními koncepčními dokumenty Soulad s ostatními sektorovými dokumenty Intervaly aktualizace a jejich sladění s komplexními dokumenty - Nadřazenost či podřazenost zakotvených rozhodnutí Problematika je stále otevřená Obtíţná spolupráce jednotlivých sloţek krajského úřadu 14 7

Nejčastější sektorové dokumenty krajů Strategie rozvoje hospodářství Program rozvoje cestovního ruchu Dopravní koncepce Plán vodovodů a kanalizací Koncepce zdravotnictví Koncepce ochrany přírody Plán odpadového hospodářství Energetická koncepce Strategie rozvoje lidských zdrojů Strategie udrţitelného rozvoje (x) a další Pozn.: pouţita nejběţnější označení bez ohledu na metodickou správnost 15 Subjekty zapojené do tvorby krajských dokumentů (aktéři) Politická reprezentace kraje (schvalovatel) Krajský úřad odbory a oddělení (realizátoři) Odborné poradenské struktury kraje výbory, komise, pracovní skupiny Relevantní subjekty kraje např. hospodářské komory, úřady práce, hygienická stanice, vysoké školy a další Veřejnost Zpracovatel 16 8

Způsob uplatnění připomínek 15.4.2014 Schéma procesu zapojení subjektů Zastupitelstvo kraje Komise Rady kraje Pracovní verze se zapracováním připomínek Tematické pracovní skupiny Aplikace na www stránkách Dotčené subjekty www stránky Veřejnost Oslovení emailem či dopisem Informování o www prezentaci pomocí médií Způsob informování 17 Zapojení aktérů v Jihomoravském a Pardubickém kraji při tvorbě programu rozvoje kraje Ke kaţdé části řádově 200 300 připomínek. 18 9

Spolupráce s aktéry a veřejností Při tvorbě dokumentu: Připomínkové řízení Zapojení do pracovních skupin Veřejné projednání Při realizaci dokumentu: Realizace aktivit / spolupráce při realizaci (zejm. aktéři) Cílová skupina - dopad realizovaných aktivit (zejm. veřejnost) Připomínky: V průběhu tvorby dokumentu V průběhu realizace ( aktualizace dokumentu) 19 Program rozvoje kraje Části programu rozvoje kraje: Analýza hospodářské a sociální situace, charakteristika slabých a silných stránek, hlavní směry rozvoje, Vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyváţený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něţ má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, Úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, ţivotního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti. Vymezení problémových regionů klíčové pro nastavení regionální politiky (kam přednostně cílit podporu) 20 10

Vymezování problémových území v současné regionální praxi Řada metodik, neexistuje jeden univerzální přístup Většinou se vytvářejí syntetické (integrované) ukazatele čili souhrnné indexy, které komplexně zachycují situaci v území Různý počet a struktura ukazatelů, různé metody jejich zpracování Různé prostorové jednotky (většinou ORP, ale někdy i POÚ, obce nebo okresy) Problémem je dostupnost dat (volba ukazatelů závisí i na jejich dostupnosti, a to prostorové i časové = za zvolené prostorové jednotky a s dostatečně četným sledováním /min. jednou ročně/ ) 21 Vymezení problémových území v JMK podle metodiky Olomouckého kraje Ukazatele: Podíl zaměstnanosti v průmyslu Míra nezaměstnanosti Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel Podíl ekonomicky aktivních obyvatel Podíl zaměstnanosti v zemědělství Hustota osídlení Úbytek obyvatel za desetileté období Věková struktura obyvatel Index stáří Metodika: Srovnání s úrovní ČR, vážený součet postižení identifikovaných jednotlivými ukazateli podporovaná POÚ vymezená krajem podporovaná POÚ vymezená centrálně ostatní POÚ Vojenský újezd Březina (nehodnoceno) N 0 10 20 30 40 50 km Mapový podklad: ArcČR, ARCDATA Praha Zdroj dat: ČSÚ, ÚP Brno-město Kateřina CHABIČOVSKÁ, Brno, 2008 11

Vymezení problémových území v JMK podle metodiky Jihomoravského kraje Ukazatele: Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 (max=100) Podíl obyvatel s maturitou a vyšším vzděláním (max=100) Počet podnikatelů na 1000 obyvatel (max=100) Podíl obyvatel zaměstnaných v primárním sektoru ekonomiky (min=100) Podíl obyvatel zaměstnaných v tercierním sektoru ekonomiky (max=100) Míra nezaměstnanosti (min=100) Napojení na tech. infrastrukturu - souhrn plyn-kanalizace-vodovod (max=100) Podíl trvale obydlených domů postavených před rokem 1945 (min=100) Hustota zalidnění (max=100) Metodika: Aritmetický průměr poměrných hodnot Lidské zdroje Hospodářství Trh práce Průměrné hodnoty indexů v POÚ silné rozvojové neutrální ohrožené slabé 50,0 (hodnota indexu) Technická infrastruktura Zemědělství a venkov Vojenský újezd Březina (nehodnoceno) N 0 10 20 30 40 50 km Mapový podklad: ArcČR, ARCDATA Praha Zdroj dat: ČSÚ, ÚP Brno-město Kateřina CHABIČOVSKÁ, Brno, 2008 Vymezení problémových území v JMK podle metodiky Libereckého kraje Ukazatele: Míra nezaměstnanosti Daňová výtěžnost Intenzita podnikatelských aktivit Podíl ekonomicky aktivních ve službách Podíl obyvatelstva bez maturity Hustota zalidnění Metodika: Vážený součet bodových hodnot ukazatelů Hospodářsky slabé oblasti Ostatní POÚ Vojenský újezd Březina (nehodnoceno) N 0 10 20 30 40 50 km Mapový podklad: ArcČR, ARCDATA Praha Zdroj dat: ČSÚ, ÚP Brno-město, MF ČR Kateřina CHABIČOVSKÁ, Brno, 2008 12

Vymezení problémových území v JMK podle metodiky Pardubického kraje (metoda 1.) Ukazatele: Míra nezaměstnanosti (pětiletý průměr) Daňové příjmy na jednoho obyvatele (pětiletý průměr) Počet podnikatelů na 1000 obyvatel (pětiletý průměr) Index stáří Hustota obyvatelstva Saldo migrace na 1000 obyvatel (pětiletý průměr) Metodika: Vážený součet relativních hodnot jednotlivých ukazatelů Regiony pro soustředěnou podporu Ostatní POÚ Vojenský újezd Březina (nehodnoceno) 0 10 20 30 40 50 km N Mapový podklad: ArcČR, ARCDATA Praha Zdroj dat: ČSÚ, ÚP Brno-město, informační systém ARIS MF ČR Kateřina CHABIČOVSKÁ, Brno, 2008 Vymezení problémových území v JMK podle metodiky Pardubického kraje (metoda 2.) Ukazatele: Míra nezaměstnanosti (pětiletý průměr) Daňové příjmy na jednoho obyvatele (pětiletý průměr) Počet podnikatelů na 1000 obyvatel (pětiletý průměr) Index stáří Hustota obyvatelstva Saldo migrace na 1000 obyvatel (pětiletý průměr) Metodika: Počet ukazatelů pod stanovenou kritickou hodnotou Regiony pro soustředěnou podporu Ostatní POÚ Vojenský újezd Březina (nehodnoceno) 0 10 20 30 40 50 km N Mapový podklad: ArcČR, ARCDATA Praha Zdroj dat: ČSÚ, ÚP Brno-město, informační systém ARIS MF ČR Kateřina CHABIČOVSKÁ, Brno, 2008 13

Práce s problémovými regiony V jednotlivých krajích se velmi liší míra praktické aplikace výsledků vymezení problémových regionů: Ţádná odezva Zvýhodnění v krajských dotačních programech Specifické dotační programy Komplexní péče Příklad: Jihomoravský kraj realizoval v roce 2012 pro tři vybraná problémová území pilotní projekt poradenství, zvyšování absorpční kapacity, podpora podnikatelských záměrů, přednostní pozice v ţádostech o dotace z POV 27 Problémy strategického plánování Nejednotná terminologie V praxi chybné a nelogické postupy Řada nevyřešených metodických otázek (hierarchizace, vazby, aktualizace, vyhodnocování) Deformace zaměření dokumentů moţnostmi financování z fondů EU Nedostatečná provázanost mezi strategickým a finančním plánováním Problém transparentnosti a zapojení aktérů 28 14

Studijní materiály k tématu Strategické dokumenty krajů Chabičovská, K. a kol.: Rozvojový interaktivní audit Přístupy k řešení disparit. Brno: GaREP, 2009. (dostupné z www.garep.cz) Galvasová, I., Binek, J.: Přístupy k diferenciaci socioekonomických jevů v území. (dostupné z www.garep.cz) Binek, J., Galvasová, I. Monitoring a evaluace jako součást procesu strategického plánování Pohled na lokální a regionální úroveň. Sborník z konference Monitoring evaluace zefektivňování managementu rozvoje venkova. Olomouc 19. 20. 10. 2009 Chabičovská, K.: Vymezování problémových území v krajích ČR. (dostupné z www.garep.cz) Multikriteriální hodnocení krajských disparit. ČSÚ, 2009. URL: <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/7800348a9c/$file/13820906.pdf>. Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Praha: IFEC, 2001. Wokoun, R.: Regionální rozvoj východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. WOKOUN, R., MATES, P.: Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 351 s. Tuleja, P.: Možnosti měření regionálních disparit nový pohled. In: Regionální disparity č. 3 [online]. Ostrava: VŠB-TUO, 2009. s. 15 33. URL: <http://disparity.vsb.cz/dokumenty2/wp3_0812.pdf>. POTŮČEK, M. a kol.: Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 29 Děkuji za pozornost. Kateřina Synková regionalni-rozvoj@seznam.cz Prezentace bude k dispozici na http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/vyuka.html 15