Fáze 2: Formulace veřejných politik a rozhodování Sedmá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček
O čem bude tato přednáška? Rozhodování: model racionální nebo inkrementální? Možnosti změn veřejné politiky Okolnosti rozhodování Kontext a struktura návrhu veřejné politiky Typologie populace dotčené veřejnou politikou Konceptuální schéma pro strategické rozhodování Příklad teorie: Teorie tří proudů
Model racionální nebo inkrementální? Model racionálního rozhodování (společnost řízená rozumem Yehezkel Dror) Inkrementální model (společnost interagujících aktérů s omezenou racionalitou Charles Lindblom)
Možnosti změn veřejné politiky MODEL ROZHODOVÁNÍ INKREMENTÁLNÍ NEINKREMENTÁLNÍ ZNALOST PROBLÉMU A MOŽNOSTÍ JEHO ŘEŠENÍ ZNAČNÁ NEDOSTA- TEČNÁ RACIONÁLNÍ ROZHODOVÁNÍ JE MOŽNÉ V ŘEŠENÍ PŘEHLEDNÝCH TECHNICKÝCH PROBLÉMŮ VĚTŠINA ŘEŠENÝCH PROBLÉMŮ SE NALÉZÁ ZDE prázdná množina ZÁSADNÍ ZMĚNA JE MOŽNÁ V PŘÍPADĚ VÁLEK, KRIZÍ, A VELKÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ Zdroj: Hayes (1992), upraveno
Okolnosti rozhodování KONFLIKTNÍ CÍLE SDÍLENÉ KONFLIKTNÍ NEBO SPORNÁ BĚŽNÉ INKREMENTÁLNÍ ROZHODOVÁNÍ PROBLÉM BÁZE POZNÁNÍ POVAHA POZNÁNÍ KONSENSUÁLNÍ PROBLÉM KONFLIKTU HODNOT PODMÍNKY PRO RACIONÁLNÍ ROZHODOVÁNÍ Zdroj: Hayes (2001), upraveno
Kontext a struktura návrhu veřejné politiky Formulace veřejných politik a rozhodování o nich závisejí na vymezení problému (problémů) k řešení. V ideálním případě pracují ve variantách, neboť málokdy bude k dispozici jen jediný způsob jeho (jejich) řešení. Je možné anticipovat důsledky přijetí různých politik, v předstihu je hodnotit (viz lekce 9 hodnocení ex ante) a na základě toho se rozhodnout pro jednu z nich. Příklad: Metoda vícekriteriálního hodnocení variant je posuzuje podle vybraných kritérií (kterým může přisoudit i různou váhu podle jejich významnosti) a agregací dosažených hodnot dospívá ke stanovení jejich pořadí. Návrh veřejné politiky obvykle obsáhne: Charakteristiku cílů Vymezení dotčené populace Určení odpovědnosti za její realizaci: kdo, co, kdy, s jakými zdroji a omezeními Strukturu implementace (způsoby, jakými bude zajištěn proces její realizace) Zdůvodnění
Typologie populace dotčené veřejnou politikou POLITICKÝ VLIV VELKÝ MALÝ ZASLOUŽILÉ SKUPINY pilní, vytvářející společností akceptované hodnoty dobří, ale slabí, bez pomoci NEZASLOUŽILÉ nečestní hrabivci deviantní, líní, nebezpeční Zdroj: Schneider (2013), upraveno Vzhledem k tomu, že veřejné politiky byly a jsou stále častěji užívány k politickým a ideologickým účelům spíše než k nalezení nejlepších způsobů řešení sociálních problémů, měli by analytici veřejné politiky důkladně studovat ne výlučně jejich racionalitu, ale také to, kdo a co dostane, kdo vyhraje a kdo prohrává, čí image je přikrášlena a kdo je naopak očerňován, a jaké signály jsou (touto politikou) vysílány směrem k dotčené populaci a k širší veřejnosti. Schneider 2013:227
Konceptuální schéma pro strategické rozhodování Legenda: A- kriteriální blok B vývojové potenciály C formativní regulátory Zdroj: Frič, Potůček 2004
Příklad teorie: Teorie tří proudů Teorie tří proudů: vychází z teorie odpadkového koše rozhodování v moderních organizacích (garbage can model of organizational choice). Tato teorie pojímá rozhodnutí jako odpadkový koš, do kterého účastníci, kteří v průběhu rozhodování různě přicházejí a odcházejí, odhazují jak problémy, tak řešení, která však se sebou většinou vzájemně nesouvisejí; Identifikuje proud problémů (problem stream) (co se děje?), proud veřejných politik (policy stream) (co s tím můžeme udělat?) a proud politiky (political stream) (pro co můžeme získat podporu) s nositeli veřejných politik (policy enterpreneurs), kteří se snaží najít okna příležitosti (windows of opportunity), aby propojením těchto proudů umožnili změnu veřejných politik. (Colebatch 2005: 16, Novotný (2013)
Příklad teorie: Teorie tří proudů PROUD PROBLÉMŮ (problem stream) PROUD POLITIKY (politics stream) OKNO PŘÍLEŽITOSTÍ VEŘEJNÝCH POLITIK (policy window) VÝSTUP VEŘEJNÝCH POLITIK (policy output) PROUD VEŘEJNÝCH POLITIK (policy stream) NOSITELÉ VEŘEJNÝCH POLITIK (policy entrepreneurs) Zahariadis 2007: 71, upravili Novotný (2013) a autor
Literature in English Araral Jr. E., Fritzen, S., Howlett, M., Ramesh, M., Xun Wu (Eds.) Routledge Handbook of Public Policy. New York: Routledge. Hayes, M. T. 1992. Incrementalism and Public Policy. New York: Longman. Hayes, M. T. 2001. The limits of Policy Change: Incrementalism, World View, and the Rule of Law. Washington: Georgetown University Press. Potůček, M. et al. 2009. Strategic Governance and the Czech Republic. Praha: Karolinum. Schneider, A. Policy Design and Transfer. 2013. In: Araral Jr. E., Fritzen, S., Howlett, M., Ramesh, M., Xun Wu (Eds.) Routledge Handbook of Public Policy. New York: Routledge, pp. 217-228.
Literatura česky Frič, P., Potůček, M. 2004 Model vývoje české společnosti a její modernizace v globálním kontextu. Sociologický časopis 40(4) 415-431. Novotný, V. 2013. Teorie veřejně politického procesu (výčet a výklad). Praha. Nepublikovaný rukopis. Potůček, M. a kol. 2007. Strategické vládnutí a Česká republika. Praha: Grada. Prorok, Vladimír. 2012. Tvorba rozhodování a analýza v politice. Praha: Grada. Winkler, Jiří. 2007. Teorie rozhodování a dynamika sociální politiky. Brno: Masarykova univerzita.