Jeseník Multifunkční centrum pro cestovní ruch a lázeňství Přípojky inženýrských sítí. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007
2 Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků archeologického výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skicy, náčrty, závěry apod. ( 9 cit. zákona). Části práce nebo práce celou lze uveřejnit jen se svolením autorů.
3 Evidenční list Katastrální území: Jeseník Administrativní název obce: Jeseník Kraj: Olomoucký Trať (ulice, parc. č.): Jeseník parc. Č 439, 425, 426, 427/1, 427/2, 428, 429/1, 431, 432, 434, 435 Druh a číslo mapy: 1 : 10000, 14-22-24 Kultura: středověk, novověk Areál: město Aktivity: sídlištní Název NKP, KP, PR nebo PZ: Číslo akce: 76/2005 Číslo smlouvy: 29/2005 Doba výzkumu: rok 2006 (terénní část) únor-březen 2007 (zpracování) Vedení výzkumu: Mgr. Peter Kováčik Odborná spolupráce: Mgr. Jiří Kubica Technická spolupráce: Mikuláš Schön, Petra Veselá, Mgr. Martin Moník Uložení terénní dokumentace: ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Uložení nálezů: Vlastivědné Muzeum v Jeseníku Zprávu podává: Mgr. Peter Kováčik.. datum, podpis
4 Obsah: 1. Úvod podmínky výzkumu....5 2. Lokalizace zkoumaného prostoru...5 3. Přírodní prostředí...5 4. Historický exkurs...6 5. Postup a metoda výzkumu...8 6. Uložení terénní dokumentace, nálezů a vzorků...8 7. Popis stratigrafických jednotek...9 8. Vyhodnocení a závěr....15 9. Prameny a literatura...16 Přílohy: Obrazové přílohy Fototabulky
5 1. Úvod podmínky výzkumu. V souvislosti s výstavbou Multifunkčního centra pro cestovní ruch a lázeňství zástavba proluky na Masarykově náměstí přípojky inženýrských sítí v Jeseníku byl proveden záchranný archeologický výzkum na základě smlouvy ARCHAIA 29/2005 ze dne 5.10. 2005 mezi stavebníkem, kterým bylo Město Jeseník a naší oprávněnou archeologickou organizací. Smluvní povinnost vyplývá ze zákona č.20/1987 o státní památkové péči. Terénní část výzkum probíhala v návaznosti na postupující stavební práce v průběhu celého roku 2006, zpracování pak na počátku roku 2007. 2. Lokalizace zkoumaného prostoru Zkoumaná lokalita zabírá prostor pravděpodobně zadních částí šesti historických městišť na severní straně Masarykova náměstí (obr. 1, 2; tab. 1,2). 3. Přírodní prostředí Geologicky je podloží v regionu Jesenicko tvořeno především metamorfovanými horninami devonského stáří (starší paleozoikum). Představují je buď horniny pláště žulovského plutonu biotitické a sillimaniticko-biotitické ruly s polohami kvarcitů, erlánů a krystalických vápenců, nebo amfibolity jesenického amfibolitového masivu. Základní směry zlomových struktur jsou v místním měřítku ZSZ-VJV a SV-JZ. Kvartérní pokryv je zastoupen především fluviálními hlinitými až štěrkovitými sedimenty podél říčních toků (což je i náš konrétní případ), nebo eluviálními a deluviálními hlinitokamenitými uloženinami (Žáček 1995, Dohnal a kol. 2003, 47). Širší geomorfologické podmínky lokality určuje její poloha v údolní kotlině řeky Bělé vymezené horskými masivy Rychlebských hor na severozápadě, Zlatohorské vrchoviny na východě a především hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Kotlina leží v průměrné nadmořské výšce 300 400 m n. m, zatímco okolní hory dosahují některé až půl druha tisícovky metrů. Podélnou osu údolí zhruba ve směru JZ SV představuje řeka Bělá, které se pak dál na sever široce rozevírá do slezské roviny.
6 Město vzniklo na strategickém místě na soutoku Bělé a jejího levobřežního přítoku Staříč, kteréžto horské říčky a jejichž orientace v zásadě tvořila základní sídelněkomunikační schéma zdejšího regionu. Údolím Staříče a údolím Bělé proti směru jejich toku bylo Jesenicko spojeno přes Ramzovské a Červenohorské sedlo s okolními oblastmi Čech a Moravy na jihozápadě a na jihu. Přirozená komunikační trasa po směru toku Bělé na sever zajišťovalo intaktní spojení regionu v rámci Slezska. Předmětná lokalita je situovaná v relativně rovném terénu jakéhosi mysu, sevřeného toky Bělé a Staříče, s povrchem zhruba v intervalu 341 342 m n. m. Terén se zde pouze mírně svažoval směrem k severu, tj. po směru toků. V rámci geologického podloží byly při výzkumu zachycené říční písky a štěrkopísky. Předpokládaný půdní typ se zde nezachoval, zřejmě z důvodu středověkých a novověkých terénních úprav. 4. Historický exkurs Frývaldov vznikl na strategickém místě na soutoku Bělé a jejího levobřežního přítoku Staříč. Orientace těchto dvou horských říček v zásadě tvořila základní sídelněkomunikační schéma zdejšího regionu. Údolím Staříče a údolím Bělé proti směru jejich toku bylo Jesenicko spojeno přes Ramzovské nebo Červenohorské sedlo s okolními oblastmi Čech na jihozápadě a Moravy na jihu. Přirozená komunikační trasa po směru toku Bělé na sever zajišťovala intaktní spojení regionu v rámci Slezska. Údolní kotlina Bělé je vymezena horskými masivy Rychlebských hor na severozápadě a Zlatohorské vrchoviny na východě. Kotlina leží v průměrné nadmořské výšce 300 400 m n. m, zatímco okolní hory dosahují tisícovky metrů. Podélnou osu údolí zhruba ve směru J S představuje řeka Bělá, která se pak dál na sever široce rozevírá do slezské roviny. Kolonizace zdejšího regionu organizovaná vratislavskými biskupy přirozeně postupovala ze severu, z prostředí Slezska, a hlavními protagonisty tohoto procesu se stali postupem doby především německy mluvící kolonisté. V prvotním období závěru 13. století se počítá s osadou Vriwald, snad střediskem okrsku několika vsí, spravovaného zdejším fojtem (Kuča 2000). Město od počátku patřilo k těm menším, nikdy nemělo hradby, jeho opěrným bodem byla od 14. století vodní tvrz (Goš, 1977, 34-35). Biskupské knížectví patřilo k těm slezským, které se na počátku 14. století staly součástí zemí Koruny České. Rozhodující ekonomickou roli zde hrála těžba rud. V okolí Frývaldova se připomínají hamry a frývaldovské železo se na konci 14. století přes Polsko vyváží dokonce do Anglie (Vojkovský 2004, 9). Později frývaldovské železářství
7 upadá, situaci zhoršily zmatky husitských válek (Kouřil Prix Wihoda 2000, 540-541; Vojkovský 2004, 8; Žáček 2004, 100-114). Opětovný rozmach těžby přichází na konci 15. století, roku 1506 dokonce město získává rozsáhlá privilegia a horní statut. Konečný útlum těžby v polovině 16. století nutí místní obyvatelstvo orientovat se na textilní výrobu plátenictví, z dalších hospodářských odvětví se rozvíjí kovářství, zámečnictví, kolářství nebo dřevorubectví, vápenictví, ale i zemědělství. Krajina se výrazně mění, lesnaté porosty mizí a přibývá polí, luk a pastvin. Během třicetileté války prochází městem vojska válčících stran, postihují jej válečné kontribuce, a tyto hrůzy války spolu s hospodářským regresem na Jesenicku ještě podtrhují série čarodějnických procesů s několika stovkami obětí (1622, 1636-48, 1651-52, 1683-84). K nim se přidruží i časté nepříjemné události v životě historických měst jako požáry (1625, 1638, 1641) nebo např. dobytčí mor (1622). A na přelomu 17./18. století se město čím dál více věnuje obchodu, řemeslům a zemědělství. R. 1696 se z dosavadní barvírny sukna stává papírna. Vodní tvrz dostává spíše zámecký vzhled, střediskem ekonomického ruchu byl přilehlý hospodářský dvůr. Další katastrofální požár přišel r. 1696. Po něm si měšťané sídlící při náměstí budují již kamenné domy, na předměstích se však ještě dlouho udržují domy dřevěné. R. 1713 postihla obyvatele morová rána, další požáry byly pak r. 1727, 1737. V roce 1741 vypukla válka o rakouské dědictví a roku 1744 její pokračování, větší části Slezska se zmocnilo Prusko, menší zůstala Rakousku. Frývaldov, podobně jako další zdejší města, byl tímto ekonomicky odříznut od svých přirozených odbytišť v Nissku a přes snažení Habsburků na tom nic nezměnila ani sedmiletá válka. Takže jediným výsledkem pro obyvatele rakouského Slezska byly pouze následky válečných útrap, region Frývaldova více nabývá charakteru zapomenutého pohraničního kraje. Po roce 1770 se ve městě masivně rozvíjí textilní výroba ve Frývaldově, kromě toho následující 19. století znamená rozmach frývaldovského lázeňství. Dějiny archeologických výzkumů v Jeseníku. Bohužel masivní přestavba historického jádra města v období po druhé světové válce a odsunu německých obyvatel proběhla bez účasti archeologů. Sporadické záchranné archeologické výzkumy ve městě pak byly realizovány, či už v souvislosti s opravou vodní tvrze v 70. letech 20. století (Goš 1977, 1978, 1981), nebo s pozdější výstavbou jiných objektů ve městě (Brachtl - Dohnal 1992). Během posledních 15 let zde však archeologické výzkumy nebyly až na výjimky (Vrána 2005) realizovány.
8 5. Postup a metoda výzkumu Terénní část archeologického výzkumu spočívala v dohledu nad pracemi stavby a v realizaci terénních prací v místech těchto zásahů. Stěny terénních zásahů byly posléze začištěny, jednotlivé začištěné řezy profilů fotograficky a kresebně zdokumentovány. Po dokumentaci následovalo vzorkování profilů (odebrání nálezů a vzorků) a jejich písemný popis do formulářů. Celkem bylo realizováno 6 začištěné, dokumentované a ovzorkované řezy profilů (P21 P24). Zachycené situace byly dokumentovány písemně, kresebně a fotograficky. Pro písemní zápis informací byla užita tzv. formulářová stratigrafická metoda. Kresebná dokumentace byla provedena v měřítku 1:20, následně zvektorizována v prostředí SW Microstation 95. Fotografická dokumentace byla provedena aparátem Canon EOS 300D. Terénní dokumentace je uložena v archivu společnosti Archaia Brno o.p.s. 6. Uložení terénní dokumentace, nálezů a vzorků Veškerá terénní dokumentace i její následné zpracování za pomocí počítačového softwaru je archivována u Archaia Brno o.p.s., resp. u Archaia Olomouc o.p.s. Nálezy jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Jeseníku.
9 7. Popis stratigrafických jednotek Profil P20 2300 vrstva okrový středně ulehlý písek hrubý Příměsi: valouny cca 20% Mocnost / sklon / hranice: > 1 m / mírný k S / --- Interpretace: podloží 2250 vrtsva šedá tuhá písčitá jílovitá hlína Příměsi: písek cca 20%, valounky cca 20 % Mocnost / sklon / hranice: 0,08 m / mírný k S / ostrá Interpretace: středověká komunikační úprava 2251 vrstva tmavě hnědošedá tuhá písčitá jílovitá hlína Příměsi: písek cca 20%, nahodile malé fragmenty uhlíků, ojediněle malé fragmenty mazanice, nahodile valounky, nahodile kamínky Mocnost / sklon / hranice: 0,01 0,06 m / mírný k S / jasná Interpretace: středověká kulturní, nebo komunikační vrstva 2252 vrstva hnědočervený středně ulehlý mazanicový prach a drť Příměsi: hnědá písčitá hlína cca 30%, četně kamínky, fragmenty uhlíků četně, nahodile valounky Mocnost / sklon / hranice: 0,14 0,28 m / mírný k S / ostrá Interpretace: středověká destrukční požárová? vrstva 2253 výplň hnědošedá tuhá písčitá hlína Příměsi: písek cca 40%, kameny a kamínky, valouny a valounky Mocnost / sklon / hranice: 0,3 0,9 m / mírný k S / ostrá Interpretace: novověká terénní úprava
10 Popis nálezové situace profil P20 (obr. 3, tab. 5). Profil P1 byl dokumentován styční hranici parcel někdejších čp. 22 a čp. 23, v rohu mezi zdmi stávajících budov. Dokumentovaný profil se zachoval pouze jako obtisk na současné betonové injektáži zpevňující obvodové zdivo čp. 24. Na tomto profilu bylo zachyceno podloží sestávající z hrubého okrového štěrkopísku (s.j. 2300). Nad ním se nacházela šedá písčitá jílovitá hlína s.j. 2250, interpretovaná jako středověká sídlištní komunikační úprava povrchu terénu. Následovala středověká sídlištní kulturní vrstva tmavě hnědošedé písčité jílovité hlíny s.j. 2251, na kterou nasedala mocnější vrstva mazanicové destrukce s výraznou příměsí uhlíků s.j. 2252. Celou situaci pokrývala mohutná vrstva hnědošedé písčité hlíny s.j. 2253, která byla zřejmě terénní vyrovnávkou.
11 Profily P21, P22, P23, P24 2300 vrstva okrový středně ulehlý písek hrubý Příměsi: valouny cca 20% Mocnost / sklon / hranice: > 1 m / mírný k S / --- Interpretace: podloží 2100 vrstva šedohnědý středně ulehlý písek hlinitý Příměsi: valounky Mocnost / sklon / hranice: 0,03 0,13 m / rovný? / jasná až pozvolná Další pozorování: zhruba uprostřed profilu P21 se sklání do místní terénní deprese, na konci profilu P23 se opět sklání do velké terénní deprese, zde má i mimořádně mocnost cca 0,9 m Interpretace: půdní typ 2194 vrstva hnědá až hnědošedá tuhá písčitá hlína Příměsi: písek cca 25%, balvany cca 20 %, valouny a valounky četně, kamínky a kameny nahodile, malé fragmenty uhlíků nahodile Mocnost / sklon / hranice: 0,05 0,30 m / rovný / rozpitá Interpretace: středověká sídlištní? vrstva 2193 vrstva hnědá tuhá písčitá hlína Příměsi: písek cca 20%, malé fragmenty mazanice cca 30%, valounky četně, malé fragmenty uhlíků mírně, kamínky mírně Mocnost / sklon / hranice: 0,08 0,4 m / rovný / jasná Další pozorování: zhruba uprostřed profilu P21 se sklání do místní terénní deprese, zde má i mimořádně mocnost cca 0,7 m Interpretace: středověká sídlištní vrstva 2192 vrstva tmavě hnědošedá tuhá písčitá hlína Příměsi: písek cca 20%, malé fragmenty mazanice nahodile, malé fragmenty uhlíků nahodile, valounky mírně, kamínky mírně Mocnost / sklon / hranice: 0,1 0,22 m / rovný / rozpitá Interpretace: novověká sídlištní vrstva 2191 vrstva tmavě hnědošedá tuhá písčitá hlína Příměsi: kamínky, kameny a bloky cca 25%, písek cca 20%, fragmenty stavební keramiky mírně, fragmenty malty a omítky mírně Mocnost / sklon / hranice: 0,25 0,75 m / rovný / jasná Interpretace: novověká terénní úprava
12 2190 vrstva hnědá až tmavě hnědá tuhá písčitá hlína Příměsi: písek cca 10-20%, fragmenty mazanice četně, fragmenty uhlíků četně Mocnost / sklon / hranice: 0,1 0,25 m / mírný k V / jasná Interpretace: středověká sídlištní kulturní vrstva 2310 vrstva světle hnědá až hnědá tuhá písčitá hlína Příměsi: písek cca 40%, fragmenty mazanice četně, fragmenty uhlíků četně, valounky četně, kamínky nahodile Mocnost / sklon / hranice: 0,1 0,22 m / rovný / rozpitá Další pozorování: na bázi světlejší a méně příměsí, v horní časti tmavší a více příměsí Interpretace: zkulturněný půdní typ 2930 stavební konstrukce zděná kamenná konstrukce Rozměry: délka / šířka / výška / úhel: > 2,2 m / --- / > 0,5 m / --- Dochování materiálu: dochován Druh a zastoupení materiálu: kameny a bloky Spojovací materiál: bílá až šedobílá vápenná malta Interpretace: novověké základové obvodové zdivo Popis nálezové situace profily P21, P22, P23 a P24 (obr. 4, 5, 6, 7; tab. 2, 3, 4). Sledované situace se nacházely na řezech severního a jižního profilu kanalizační rýhy vedoucí kolmo od ulice Školní na pozemek stavby. Podloží představoval opět okrový písek s.j. 2300. V těchto místech se nám podařilo zachytit rovněž vrstvu půdního typu - hnědý hlinitý písek s.j. 2100. V některých místech byla svrchní část půdního typu zkulturněna s.j. 2310. Vrstva hnědé až tmavě hnědé hlíny s.j. 2190 na profilu P24 již představovala nejstarší, zřejmě středověkou sídlištní vrstvu. Na profilech P21, P22, P23 jí odpovídala šedá až šedohnědá písčitá hlína s.j. 2194. Rovněž následující vrstva hnědé písčité hlíny s.j. 2193 náleží ještě mezi středověké sídlištní aktivity na lokalitě. Zato podobná vrstva tmavě hnědošedé písčité hlíny s.j. 2192 představuje již sídlištní kulturní vrstvu z období novověku. Na této vrstvě je založena kamenná zděná konstrukce s.j. 2930. Po jejím zániku celý povrch zkoumané situace překrývá mohutná vrstva novověké terénní úpravy s.j. 2191. Situaci v profilu P22 a v profilu P23 narušují dva recentní výkopy pro inženýrské sítě.
13 Profil P25 2011 vrstva šedookrový středně ulehlý jílovitý písek Příměsi: jíl do 50 %, skvrny a skvrnky šedé písčité hlíny Mocnost / sklon / hranice: > 0,5 m / mírný k S / --- Interpretace: podloží 2012 vrstva šedá až šedokrová tuhá písčitá jílovitá hlína Příměsi: nahodile malé fragmenty uhlíků, ojediněle fragmenty mazanice, mírně kamínky, nahodile valounky Mocnost / sklon / hranice: 0,2 0,35 m / mírný k S / rozpitá Interpretace: zkulturněný půdní typ 2013 vrstva okrový středně ulehlý jílovitý písek Příměsi: jíl do 50 %, mírně fragmenty stav. keramiky, mírně fragmenty malty, četně valounky a valouny, mírně kamínky a kameny Mocnost / sklon / hranice: 0,55 0,8 m / mírný k S / jasná Interpretace: stavebně destrukční planýrka 2014 vrstva hnědošedý středně ulehlý písek hlinitý Příměsi: hlína do 40%, kamínky a kameny cca 20%, četně fragmenty malty a betonu, mírně fragmenty cihel Mocnost / sklon / hranice: 0,1 0,15 m / rovný / jasná Interpretace: recentní povrchová úprava 2015 výplň okrový středně ulehlý jílovitý písek Příměsi: jíl do 50 %, četně valounky, kamínky četně, mírně fragmenty cihel, mírně fragmenty malty Mocnost / sklon / hranice: 0,01 0,1 m / --- / jasná Interpretace: výplň výkopu s.j. 2504 2016 vrstva šedý až hnědošedý středně ulehlý písek hlinitý Příměsi: četně kameny a kamínky, valouny a valounky mírně, četně fragmenty cihel, fragmenty malty mírně Mocnost / sklon / hranice: > 1,4 m / --- / ostrá Interpretace: výplň výkopu s.j. 2505 pro zeď s.j. 2904 2505 výkop Rozměry: š > 1,35 m / h > 1,4 m Výplň: 2016 Horní hrana: ostrá Dolní hrana:? Stěny (povrch a tvar / sklon): pravidelné, přímé, svislé
14 Dno (povrch tvar / sklon): nepravidelné / ploché? / --- Interpretace: výkop pro zeď s.j. 2904 2504 výkop Rozměry: š = 0,22 m / h = 0,17 m Výplň: 2015 Horní hrana: ostrá Dolní hrana: pozvolná Stěny (povrch a tvar / sklon): pravidelné, konvexní šikmé Dno (povrch tvar / sklon): nepravidelné / ploché? / --- Interpretace: kůlová jamka? 2904 stavební konstrukce zděná kamenná konstrukce Rozměry: délka / šířka / výška / úhel: --- / 1,2 m / > 1,4 m / --- Druh a zastoupení materiálu: kameny a bloky Spojovací materiál: šedobílá až světle šedá vápenná malta Interpretace: novověké základové obvodové zdivo 2905 stavební konstrukce zděná kamenná konstrukce Rozměry: délka / šířka / výška / úhel: --- / 0,65 m / > 0,85 m / --- Druh a zastoupení materiálu: kameny a bloky Spojovací materiál: bílá až šedobílá vápenná malta Interpretace: novověké základové obvodové zdivo 2906 stavební konstrukce litá kamenná konstrukce Rozměry: délka / šířka / výška / úhel: --- / 0,5 0,55 m / > 1,1 m / --- Druh a zastoupení materiálu: kameny, bloky, fragmenty cihel Spojovací materiál: šedá vápennocementová malta Interpretace: novověké základové obvodové zdivo Popis nálezové situace profil P25 (obr. 7): Podloží zde tvořil místy nazelenalý šedookrový jíl s.j. 2011, na němž se vytvořila relativně mocná vrstva okrověšedá vrstva písčité jílovité hlíny s.j. 2012 zkulturněného půdního typu. Do ní byl vyhlouben malý výkop 2504, snad kůlová jamka s výplní s.j. 2015 a zřejmě taky založena kamenná zděná konstrukce s.j. 2905. Mohutná vrstva okrového jílovitého písku s.j. 2013 představuje již novověkou terénní planýrku. Do této vrstvy byl zahlouben výkop s.j. 2505 pro mohutnou kamennou zeď 2904, zasypaný výplní s.j. 2016. Obdobně stratigraficky je zřejmě postavena kamenná zeď 2906. Celá situace byla pokryta subrecentní vrstvou stavebního rumu s.j. 2014.
15 8. Vyhodnocení a závěr. Výzkum přinesl doplnění informací o středověkém a novověkém osídlení této části města. Na dokumentovaných profilech byly zachyceny středověké sídlištní kulturní i komunikační vrstvy původně situované v prostorách zadních částí městských parcel, ve větší míře se nám podařilo zachytit již původní neporušený terén, a první středověké sídelní aktivity doložené nálezem tzv. zkulturněného půdního typu. Zajímavým bylo rovněž zjištění dvou výrazných středověkých terénních depresí snad odvodňovacích struh, či kanálů. Dále jsme zde zachytili novověké sídlištní vrstvy, terénní vyrovnávky i pozůstatky historických konstrukcí. Výsledky archeologického výzkumu prokázaly, že přítomnost archeologa je v městském jádru nutná při každé stavební či výkopové akci, Nálezové situace poskytly důležité informace k poznání hmotné kultury středověkého člověka. Z výsledků výzkumu vyplynula skutečnost, že jakýkoliv další zemní, stavební zásah v prostoru historického jádra města je nutné co nejpečlivěji sledovat a zabezpečit z hlediska potřeb archeologické památkové péče.
16 9. Prameny a literatura BRACHTL, Z. DOHNAL, J. 1992: Středověké objekty na Masarykově náměstí v Jeseníku, Časopis slezského zemského muzea, řada B, 41, Opava, 119-124. GOŠ, V. 1977: Archeologický výzkum tvrzí na Jesenicku, AH 2, 33-36. GOŠ, V. 1978: Středověké tvrze na Jesenicku, Severní Morava 36, Šumperk, 50-55. GOŠ, V. 1981: Vodní tvrz v Jeseníku, Časopis slezského muzea 30/3, řada B, 227-245. KOUŘIL, P. PRIX, D. WIHODA, M. 2000: Slezské hrady, Brno, 531-541. KUČA, K. 2000: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2.díl H-Kole, Praha. NEKUDA, V. UNGER, J. 1981: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno, 143. SAMEK, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2, Praha, 57-61. VOJKOVSKÝ, R. 2004: Frývaldov, Dobrá. VRÁNA, J. 2005:Výsledky archeologického výzkumu na Masarykově náměstí v Jeseníku, Ročenka 2004, Archeologické centrum Olomouc, 217-229. ŽÁČEK, R. 2004: Dějiny Slezska v datech, Praha.
Obrazová příloha
Výřez z historického plánu města Frývaldov z roku 1836. Obr. 1
Lokalita vyznačena na historickém plánu města. Obr. 2
Fototabulky
Tab.1 1.1. Pohled na celkovou zkoumanou plochu ze SZ. 1.2. Pohled na celkovou zkoumanou plochu ze Z.
Tab. 2 2.1. Profil P22, pohled ze SZ. 2.2. Profil P24, pohled ze JZ.
Tab. 3 3.1. Profil P24. 3.2. Profil P24.
Tab. 4 4.1. Profil P21, pohled ze SV. 4.2. Profil P21, pohled ze S.
Tab. 5 5.1. Profil P20, začisťování profilu. 5.2. Detail profilu P20.