Pobaltské země umí překvapit Dobrá a ještě lepší vize str. 11 15. Buďme tam, kde roste nový les str. 4 5. Nejprve promluvily housle str.

3 / 2010 Pobaltské země umí překvapit Dobrá a ještě lepší vize str. 11 15 Buďme tam, kde roste nový les str. 4 5 Nejprve promluvily housle str. 16 Český design v mixu světových značek str. 30 31

13. ROČNÍK EXPORTNÍ CENY DHL HSBC pod záštitou agentury CzechTrade ZVIDITELNĚTE POZITIVNĚ SVOU FIRMU! Využijte příležitosti a zapojte se do 13. ročníku Exportní ceny DHL HSBC. V rámci této prestižní soutěže se již tradičně udělují ocenění českým malým a středním exportérům s důrazem na jejich význam pro českou ekonomiku. Soutěž pod záštitou vládní agentury CzechTrade Vám nabízí nejen zajímavé srovnání s ostatními exportéry, ale zároveň i možnost zviditelnit Vaší firmu u odborné i širší veřejnosti. Vítězové v pěti kategoriích navíc získají atraktivní ceny od významných partnerů Exportní ceny DHL HSBC. Přihlaste se do soutěže ještě dnes prostřednictvím www.exportnicena.cz. Účast v soutěži je bezplatná, pro přihlášení uveďte základní údaje o Vaší firmě a jejím exportu. Uzávěrka přihlášek do soutěže je 15. října 2010 ve 12:00 hodin. 13. ROČNÍK EXPORTNÍ CENA DHL HSBC pod záštitou agentury CzechTrade ZAKLADATEL GENERÁLNÍ PARTNER ZÁŠTITA ODBORNÝ GARANT POŘADATEL PARTNEŘI MEDIÁLNÍ PARTNEŘI AGENTURA HELAS Váš partner pro pojištìní

OBSAH Vážení čtenáři, my lidé jsme odjakživa tvorové vynalézaví a jako takoví vždycky přijdeme na to, jak posunout hranici svých možností zase o stupínek dál. Sportovci začali například v poslední době experimentovat s viagrou. Prokázalo se, že zvyšuje výkon některých cyklistů až o 45 procent a pomáhá také horolezcům v extrémních výškách. Univerzita v německém Giessenu prý vydala studii, v níž zmiňuje případ, kdy si desítka horolezců chválila viagru pod Mount Everestem. Přinutí krev lépe cirkulovat, plíce se rozšíří a líp se dýchá. V souvislosti s právě probíhajícím mistrovstvím světa ve fotbale se objevují zprávy, že ji používají i fotbalisté Zatím není zařazena na dopingovou listinu. Některé naše firmy používají dnes evropské dotace a prostředky státní podpory jako sportovci modrou pilulku. Klesá nám výkonnost a jsme v porovnání s ostatními pozadu? Nevadí, získáme dotaci, třeba se nám podaří posunout na přední místa pelotonu. Ale co když zdroj najednou vyschne anebo bude zařazen na dopingovou listinu? Nespoléhejme na prozatím povolený doping. Pracujme na soustavném okysličování, protože jen to může zajistit, že obstojíme v tvrdé konkurenci. A hledejme Vydává CzechTrade Sídlo: Dittrichova 21, 128 01 Praha 2 Poštovní adresa: CzechTrade, P.O.Box 76, 128 01 Praha 28 Zelená linka pro export: 800 133 331 Fax: 224 914 665 Internet: http://www.czechtrade.cz E-mail: info@czechtrade.cz IČ: 00001171, DIČ: CZ00001171 společně cesty, jak toho dosáhnout co nejefektivněji zlepšit výkonnost státu, ekonomiky, podniků i nás samotných. Hodně inspirace najdete jako vždy v našem Trade Review, od tohoto čísla už na 36 stranách! Naučme se odhadnout podle prvních stromů, kde poroste les, a buďme u toho, vyzývá ve svém příspěvku Martin Tlapa. Popisuje, čemu vděčí za úspěch současná podpora exportu ve Finsku a jak se podařilo, že finská státní správa dospěla k této změně. Agentura Finpro je pro nás hodně inspirující. Profiluje se jako konzultační společnost státu, která se snaží podporovat konkurenceschopnost podniků i celého Finska. Z rozhovoru s představitelem ČKD GROUP Janem Musilem se například dozvíte, co by měl z hlediska významného českého exportéra udělat stát pro podnikatele a jak se pracuje na definici strategie konkurenceschopného průmyslu České republiky. V oblíbené rubrice Specifika trhu / Příležitosti se tentokrát věnujeme třem pobaltským zemím Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Často o nich hovoříme jako o Pobaltí, aniž si možná uvědomujeme, jak jsou rozdílné. Každopádně se vás pokusíme přesvědčit, že mohou být perspektivním exportním teritoriem. Stejně tak se v dalším článku zmiňujeme o příležitostech, které českým firmám nabízí sousední Rakousko. A o tom, že nejlepším okysličením vašeho podnikání jsou dobré nápady převedené do inovací, hovoří zkušenosti některých českých společností INTERO Chmelan a spol., CleverTech, JEMA, HON, ELTON hodinářská. Všechny vsadily vedle inovací na individuální přístup ke klientovi, spolehlivost, kvalitu a rychlost. Jejich příběhy mohou být osvěžením pro vaši mysl. Jak totiž říká majitel firmy HON: V podnikání jsou období horší i lepší, ale vydělávat v letech růstu není žádné umění. Na život má právo jen ta firma, která dokáže překonat i období stagnace či poklesu. Vážení čtenáři, přeji vám pohodu při čtení následujících stránek. Ať vám léto poskytne dostatek prostoru pro odpočinek, regeneraci a okysličení. Ivan Jukl generální ředitel CzechTrade TRADE REVIEW, dvouměsíčník pro zahraniční obchod agentury CzechTrade, ISBN MK ČR 17031 Redakční rada: Mgr. Aleš Řiháček, MBA, Ing. Milan Ráž, Ing. Tomáš Rak, RNDr. Marcela Havlová, PhDr. Adriana Dohnalová, Bc. Martin Šperl, Mgr. Michal Sontodinomo Kontakt na redakci časopisu: PhDr. Jana Jenšíková šéfredaktorka jana.jensikova@czechtrade.cz Pro CzechTrade vyrobil ANTECOM s.r.o. OBSAH 4 Konkurenceschopnost Buďme tam, kde roste nový les 6 Rozhovor Jan Musil: Rozpočet země je business plánem a měl by se každý rok vyhodnocovat 8 Novinky 11 Specifika trhu / Příležitosti Pobaltské země umí překvapit 16 Exportní úspěchy Nejprve promluvily housle 17 Inovace Český spin-off na špičce technologického vývoje 18 Specifika trhu / Příležitosti Rakousko: Krize jako šance pro další rozvoj 21 Exportní úspěchy Postavit schody do nebe 22 Osobnost Josef Franěk 23 Aliance Stát nám nepomohl. S výjimkou CzechTrade 25 Adresář exportérů HON a.s., Opava: Procházíme očistnou kúrou 26 Finanční rádce exportéra 27 Fokus ELTON hodinářská, a.s. 29 Právní rádce Kontrola z finančního úřadu a její práva 30 Design pro export Český design v mixu světových značek Jiří Pelcl: Aktivitu CzechTrade na poli designu oceňuji 33 Akce 3 / 2010 TRADE REVIEW 3/10 3

mezinárodní Konkurenceschopnost Buďme tam, kde roste nový les Učme se u Finů, jak podporovat český export Minimálně třem okolnostem vděčí změna finské podpory exportu za úspěch. Tou první byla schopnost státu a firem respektovat skutečnost, že globální svět nepočká, až domácí firmy budou potřebovat vyvážet. Tou druhou, že omezené zdroje státu se musejí rozdělovat efektivně. A třetí byla schopnost Finů rozhodnout kompetenční spory ve prospěch modelu, který sliboval manažersky efektivnější řešení. Martin Tlapa Kde poroste les? Světová krize Finsko inspiruje. Jaké budou trendy budoucnosti? Služby, informace, nové materiály? Jak předvídat očekávání spotřebitelů? A jak ovlivní trhy nové demografické fenomény? V této neprozkoumané zóně hledá finská agentura na podporu obchodu Finpro se svými klienty budoucí komparativní výhody země. Tato služba, nazvaná foresighting, se spíše než na předpovídání budoucnosti zaměřuje na sledování nových trendů, potřeb zákazníků a čtení signálů. Obrazně řečeno, Finové se snaží podle prvních stromů určit, kde poroste nový les. A být u toho! K této odvážné ambici se Finpro odhodlalo po dlouhé a spletité cestě změny finské podpory vývozu. Stojí za to se na ni trochu podívat Historie chytrých myšáků Finsko je malá ekonomika se vzdělaným obyvatelstvem, převážně v technických oborech. Jeho hospodářství bylo do osmnáctého století založeno na zemědělství a lesnictví. Průmysl se začal rozvíjet až s přílivem zahraničního kapitálu. Malý počet obyvatel a náročné přírodní podmínky se odrážejí i na mentalitě obyvatelstva. Finové vědí, že pokud chtějí uspět, musejí tvrdě pracovat a zároveň spolupracovat. Vysoká hodnota řešení a rychlost jsou příklady chytrosti úspěšného myšáka, který je vždy o krok rychlejší než pohodlnější kocouři. Tedy těžkopádné, do sebe uzavřené části Evropy, které si nutnost změn tolik nepřipouštějí. Papírová diplomacie Potřebu podporovat obchod si Finsko uvědomilo na počátku dvacátého století. V roce 1919 byla založena první soukromá asociace na podporu obchodu. Po druhé světové válce musela země vybudovat alespoň jeden nosný sektor průmyslu, který by umožnil splácet dluhy Rusku. Přírodní podmínky a tradice rozhodly. Dřevařský a papírenský průmysl začal vyrábět produkty s postupně rostoucí přidanou hodnotou (nábytkářský průmysl), poté se rozvíjely i další sektory průmyslu. V padesátých letech začalo finské ministerstvo zahraničí přibírat do svých služeb více pracovníků orientovaných na obchod. Z nich vznikla sestava obchodních diplomatů. Nejdříve v zemích s významnou rolí státu, především rozvojových a socialistických. Nejvyšší počet obchodních diplomatů mělo Finsko na začátku osmdesátých let. Navíc k nim přibyli postupně další zástupci státu: průmysloví atašé. Byli vysláni finským ministerstvem průmyslu a obchodu, které mělo zájem, aby jejich zaměstnanci pomáhali na ambasádách finskému vývozu. Mezi jednotlivými hráči nebylo žádné otevřené nepřátelství, ale na druhou stranu, jak dnes přiznávají Finové, systém nebyl příliš efektivní, protože neurčoval zřetelně odpovědnosti jednotlivých aktérů. A ani pro firmy nebyl přehledný. V případě Finska model podpory exportu komplikoval tedy trojitý paralelní systém: asociace, obchodní diplomaté a průmysloví atašé. V devadesátých letech došlo ke vzniku nové organizace na podporu obchodu Finpro. V té době došlo také k zásadní kvalitativní změně. Ta vycházela ze změny uvažování o tom, jak prosazovat zájmy finského hospodářství ve světě. Chytré dělat chytře Finsko čelilo od počátku devadesátých let prudkému poklesu obchodu po rozpadu Sovětského svazu. Bylo třeba jednat. Po otevření ekonomiky a hledání nových trhů si finská vláda stanovila jako hlavní cíl efektivitu. Na ni rychle navázala další fáze, podpora mezinárodní konkurenceschopnosti založené na inovacích. A odlišném uvažování o cestách finského zboží do světa. Tady se na chvíli zastavme. Tradiční cesta k vývozu vychází z představy, že existují navzájem oddělené trhy s výraznými překážkami obchodu. Domácí firmy se rozhodují k expanzi do zahraničí v momentě nasyceného domácího trhu. Při hledání trhu jsou tradiční firmy z velké míry odkázány na asistenci státu, jehož diplomatická role je v tomto modelu významná, protože slouží ke snížení transakčních nákladů vývozce. Moderní cesta však ukazuje odlišný trend. Firmy jsou v globálním světě mnohem více propojeny, rozhodnutí vstoupit na světový trh není zcela dobrovolné, stává se nutností, chce-li firma obstát v globální konkurenci. Chytrá řešení, výrobky i služby 4 TRADE REVIEW 3/10

mezinárodní Konkurenceschopnost se předhánějí již při vzniku. Impulzy pro inovace, nová řešení přicházejí z globálních trhů. Není to zdaleka cesta jen pro velké subjekty. Finsko je příkladem, že i střední a malé firmy vymýšlejí a prodávají své produkty s tím, že od začátku přinášejí novější řešení. Je to důležité i proto, že trh pro daný produkt v domácí zemi může být dosud příliš malý či nemusí vůbec existovat. Bariéry pro úspěšný export tedy neleží často na vnějších hranicích, ale uvnitř firem. V hlavách manažerů, ve všech možných omezeních, i ze strany státu. Rozhodly finance Finské ministerstvo průmyslu se pokoušelo o reformu trojitého systému podpory exportu několikrát, ale vždy narazilo na kompetenční spory. Bezvýchodnou situaci vyřešil až příchod třetího hráče, kterým bylo finské ministerstvo financí. To se přiklonilo na stranu efektivnějšího modelu a manažersky pojaté strategie mezinárodní konkurenceschopnosti Finpra. Finská státní správa dospěla ke kompromisu a změně. Ministerstvo zahraničí dnes koordinuje propagaci Finska v zahraničí, ponechalo si diplomatické pravomoci, připravuje roční plán aktivit v zahraničí a zodpovídá za veškeré aktivity v rámci vládních projektů v zahraničí (G2G). Finpro poskytuje služby firmy firmy (B2B) a ve spolupráci s tituláři také ve směru firmy vláda (B2G). Co neměříme, neřídíme Rozřešení kompetencí vedlo k rychlé expanzi a jejímu propojení s podporou inovací. Finpro začalo nabírat zaměstnance s novými kompetencemi, z úředníků se stávali konzultanti s regionální a postupně sektorovou specializací. Podmínkou přijetí mezi konzultanty je mimochodem i dnes uchazečovo odborné renomé. Hodnocení finské agentury na podporu obchodu vychází ze tří kategorií. Vstupem jsou finanční příspěvky (stát a samofinancování), výstupem je spokojenost klientů a objem zpracovaných zakázek. Výsledky služeb se hodnotí podle referencí a prohlášení klientů o efektech vzájemné spolupráce. To odpovídá prvním třem úrovním pyramidy výstupů (viz graf č. 1). Čtvrtá, nejobecnější rovina výstupů se neměří. I když je lákavé vztahovat služby státu k růstu celkového exportu do určitého teritoria, vzhledem k nejednoznačnosti přímé spojitosti je vhodné tomuto pokušení odolat. Graf č. 1 Pyramida výstupů Hledači možností Firmy přicházejí do Finpra v různém stadiu své expanze. Podle rozsahu zájmu o vývoz (tedy cílů, jichž plánuje firma dosáhnout) rozděluje Finpro své služby do čtyř kategorií příprava na růst, plán vstupu na zahraniční trhy, zdomácnění na zahraničním trhu a zlepšení pozice. Podle připravenosti firem je nabídka rozdělena do čtyř skupin: 1. Začátečníci potřebují se zaměřit na své silné stránky. 2. Born-globals firmy od začátku orientované na globální trh, rychle rostoucí, s poptávkou na zahraničních trzích. 3. Nevyužitý potenciál klienti, kteří už působí na zahraničních trzích, ale jejich růst nebyl systematický (největší skupina). 4. Hledači nových možností klienti, kteří mají zájem o strategické poradenství a službu foresighting/odhadování nových trendů a obchodních příležitostí. Druhou stranu řízení představují sektory. Finpro používá pět sektorových oblastí, které se mohou vzájemně prolínat: energetika, životní prostředí, lesnictví; stavebnictví, logistika, strojírenství; software, digitální média; živé vědy; služby. Finpro se profiluje jako specifická konzultační společnost státu, která nemá ambici konkurovat konzultačním společnostem zaměřeným na velké firmy. Využitím zahraniční sítě, kolektivního know-how (včetně sektorové specializace a preference prioritních sektorů) se snaží podporovat konkurenceschopnost svých podniků (s důrazem na MSP), a tak i celého Finska. Působí jako prostředník na rozhraní tří sfér: státní správy, podniků a akademické sféry (viz graf č. 2). Tato jedinečnost agentury s sebou Graf č. 2 Spolupráce tří sfér ekonomiky Akademická sféra Podniky Makroekonomický dopad Výsledek (reference, prohlášení klientů) Výstupy (faktury, spokojenost, objem) Vstupy (příspěvek státu a samofinancování) Státní správa nese i určitá rizika. Pokud selže ve své misi, může způsobit tržní selhání. Tři hříchy: rivalita, spěch a samofinancování Finpro přešlo od volného řízení zaměstnanců ke klienty požadovaným konzultantským službám. V současné době má padesát kanceláří s dvěma až dvanácti zaměstnanci. Významné je využívání místních pracovníků, kteří nejsou pouze kancelářskou posilou, ale marketingovými experty k prezentaci firemních příležitostí. Podíl samofinancování se pohybuje mezi 35 až 40 %, tedy na hodnotě okolo 10 milionů eur ročně. Žádný příběh by nebyl zajímavý, pokud by neměl své zápletky. Při hledání zákrut nové finské podpory obchodu je třeba zmínit její tři pokušitelské hříchy : rivalitu, spěch a samofinancování. V souboji o klienty vznikla na zahraničních zastoupeních rivalita a přetahování o klienty, kterou Finpro překonává sdílením regionálních cílů, jež podporují spolupráci mezi zahraničními kancelářemi. Druhým rizikem se jeví přílišný spěch při zavádění honosných názvů pro některé služby, které se teprve tvoří (konzultant se zpočátku omezenými kompetencemi se stává lehkým cílem pro kritiku firem, které mají vysoká očekávání). A přílišná posedlost samofinancováním (tlak na rychlý růst tržeb) může vést k diskriminaci některých klientů (růst cen by měl nastat až s růstem kompetencí konzultantů). Myslím, že se nezbývá než těšit, až budeme tyto starosti řešit také v České republice. Mám za to, že jednat už musíme. A začít bychom měli u našich hříchů. Ing. Martin Tlapa, MBA, je od roku 2004 náměstkem ministra průmyslu a obchodu. V letech 2000 2004 byl generálním ředitelem CzechTrade. V současné době řídí na MPO ČR sekci Evropské unie. TRADE REVIEW 3/10 5

ROZHOVOR Jan Musil: Rozpočet země je business plánem a měl by se každý rok vyhodnocovat Jak by měla Česká republika podporovat podnikatele? Co bude obsahovat strategie konkurenceschopného průmyslu a jaké úkoly čekají Českou radu pro obchod a investice? S těmito a dalšími otázkami jsme se obrátili na Jana Musila, představitele skupiny ČKD GROUP. Myslíte si, že v Česku nastane někdy doba, kdy si politici uvědomí, že bez přidané hodnoty, kterou vytvářejí podniky v jejich okolí, nemohou řídit a budovat prosperující zemi? Kdy tato doba nastane, skutečně nevím. Žijeme v reálném světě, život není vůbec digitální, není možné vytvořit stát Utopia, přesto zkusím naznačit směr, ke kterému bychom měli konvergovat. Bude to tehdy, až politici pochopí, že firmy jsou těmi skutečnými tvůrci přidané hodnoty, respektive peněz, a že je třeba jim pomáhat kvalitním vzděláním, vývojem, inovacemi a samozřejmě též kvalitními politickými rozhodnutími. Až pochopí, že politika je služba pro zemi a lidi, že politici jsou tady pro nás, ne my pro ně, neboť volíme my je, ne oni nás. Až pochopí, že se svěřenými penězi státním nebo komunálním rozpočtem musí zacházet stejně zodpovědně a promyšleně, jako zachází, alespoň předpokládám, s budgetem vlastním. Rozpočet země je, řečeno firemním jazykem, business plánem, každý rok se vyhodnocuje, každý rok má svoji výroční zprávu, kde je rozvaha, výsledovka a výkaz zisku a ztrát. A dlouhodobě generovaná červená čísla znamenají bankrot. V neposlední řadě, až budou mít všichni za sebou konkrétní, skutečně kvalitní životní příběh, který jim dal poznat zasloužený úspěch i neúspěch, finančně je zabezpečil, dal jim sebereflexi, pokoru a zároveň pravé zdravé sebevědomí, zkrátka profesionální a osobní důvěryhodnost a kredit, určitě se tak zvýší šance, že budou dobrými, kvalitními politiky s patřičnou porcí preferenčních hlasů. Ing. Jan Musil, CSc., je předsedou představenstva a generálním ředitelem skupiny ČKD GROUP, která představuje společenství inženýrskovýrobních firem působící v oblasti energetiky, plynu a ropy, ekologie, infrastruktury a elektrotechniky. Skupina ČKD GROUP je významným českým exportérem a jednou z nejznámějších českých firem s tradicí více než 100 let. Co by tedy měl podle Vás udělat stát pro podnikatele? Zopakuji ve stručnosti svou odpověď v nedávné době uveřejněnou v týdeníku EURO. Politická reprezentace musí definovat a dlouhodobě nastavit koncepci a strategii v sektoru veřejných financí, kvalitních zákonů, vzdělávání, podpory ekonomiky s patřičnou přidanou hodnotou a kvality života obyvatel ČR. Pro firmy vytvořit a nechat dlouhodobě působit pravidla a podmínky pro efektivní podnikání. Podmínky, které nepřekážejí a nebrání podnikání, ale naopak je stimulují. Podmínky, které nebudou vyhánět firmy a podnikatele do destinací s únosným daňovým zatížením. Je nutné nastavit pravidla, která budou podporovat úspěšné a dynamické firmy, podobně jak se to skvěle podařilo například ve Finsku pro firmu Nokia. Je zcela nezbytné přestat ignorovat a podporovat to, co je ve státní správě slabé a neefektivní, začít s radikální ozdravnou redukcí a systematicky pracovat na její konkurenceschopnosti. Stát musí být přinejmenším patronem definice strategie konkurenceschopného průmyslu České republiky. Finanční zdroje přidělené vysokým školám a Akademii věd ČR vázat na rozvoj strategických oborů ČR, postupně transformovat chování a objektivně začít měřit výkonnost těchto institucí. Zaměřit se na podporu vzdělanosti a vytvořit podmínky pro výchovu talentů již od počátku jejich vzdělávacího procesu. Podílíte se spolu s dalšími partnery na vytváření definice strategie konkurenceschopného průmyslu České republiky. Jaké jsou podle Vás její klíčové body? Pomocí analýzy současného stavu průmyslu, současného postavení na trhu a výkonnosti hlavních segmentů, tedy oborů, znalosti vývoje trhu, respektive budoucí poptávky a tržních příležitostí, disponibilních kapacit a přidané hodnoty jednotlivých oborů v oblasti personální a v oblasti hmotných aktiv, chceme připravit následující návrh. Ten bude obsahovat: 1. jaké jsou nebo které mohou být perspektivní strategické obory pro průmyslové subjekty ČR; 2. která vývozní teritoria jsou pro tyto obory atraktivní; 3. jakou podporu a procesní pomoc považujeme za správnou, 6 TRADE REVIEW 3/10

ROZHOVOR Stát musí být přinejmenším patronem definice strategie konkurenceschopného průmyslu České republiky. respektive efektivní; 4. definování role ČEB a EGAP, role VŠ a AV ČR, MPO, CzechTrade, CzechInvestu, charakteru a role dotační podpory ve formě grantů; 5. možná zákonná opatření a normy pro odstranění bariér efektivního podnikání a pro zlepšení inovačního potenciálu a růstu vzdělanosti. Buďme konkrétní. Jak posilujete konkurenceschopnost Vaší společnosti? Můžete dát ostatním nějaký recept? Investujeme do vývoje a obchodních aktivit s cílem rozšiřovat tradiční trhy a pronikat tam, kde existuje nadějný tržní potenciál pro naše výrobky a zákaznické služby. Provádíme důsledný procesní a finanční controlling a risk management. Máme úzkou vazbu na výzkumné instituce doma a v zahraničí, spolupracujeme s vysokými školami, např. ČVUT či VŠE, rozvíjíme společné vývojové programy dotované vlastními rozpočty i pomocí dotačních titulů, například z MPO. Za nejdůležitější ale považujeme věnovat finanční prostředky a čas na vzdělávání a zvyšování kompetencí našich zaměstnanců. Průmysl si stěžuje na nedostatek kvalitních absolventů technických škol. Úroveň týmu inženýrskododavatelské firmy ČKD DIZ napovídá, že podobné problémy nemáte. Jak získáváte kvalitní pracovníky? Držet tuto úroveň je nesmírně těžké, navíc nejsme bez chyb a problémů. Obory typu energetika, plyn a ropa neoplývají přebytkem lidských kapacit na trhu. Pokud takoví lidé jsou, je o ně skutečně rvačka. Navíc specialisté s potřebnou erudicí, jako jsou například projektanti, projektoví manažeři, site manažeři a najížděči, navíc s jazykovou výbavou, skutečně chybějí, a nejen v ČR. Tito lidé jsou většinou ve věku 50 let a více a jsou výrazně nedostatkovým zbožím. Bohužel jsme v této zemi prospali dobu 90. let minulého století, když jsme v oblasti vzdělávání, vývoje, ale i praxe tyto obory nevnímali jako důležité. I proto dnes většina projektů takto zaměřených firem nemá dostatečné personální pokrytí a realizační harmonogramy časově kloužou. Také naše firmy si stěžují na nedostatek kvalitních pracovníků, a proto nechci nyní prozradit, jak tyto kvalitní pracovníky získáváme. Pokud jde o absolventy, ti mohou mít pouze kvalitní diplom, ale toť vše, dobré CV udělá až život sám. A spolupráce s VŠ? Například s ČVUT máme společný program Cena Emila Kolbena pro bakalářské, magisterské a doktorandské práce s finanční dotací. Samozřejmě tyto kvalitní práce musí korespondovat s obory podnikání firem ČKD GROUP. Česká rada pro obchod a investice, jejímž jste předsedou, má mimo jiné dohlížet na kvalitu obchodně-ekonomických služeb státu v zahraničí a koordinovat činnost obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvestu. Co se v tomto směru podařilo udělat? V Radě pro obchod a investice jsme navrhli několik opatření pro zefektivnění fungování naší zastupitelské sítě v zahraničí, především s důrazem na styl a způsob práce Je nutné nastavit pravidla, která budou podporovat úspěšné a dynamické firmy, podobně jak se to skvěle podařilo například ve Finsku pro firmu Nokia. obchodních radů, kanceláří CzechTrade a CzechInvestu. Na hodnocení výsledku si musíme nyní počkat. Co se týče budoucí práce rady, konkurenceschopný průmysl je určitě téma pro dnešek i zítřek. Je však logické, že tato a další problematika pro druhé pololetí roku 2010 a rok 2011 musí být definována po konzultaci a na základě požadavků nového ministra průmyslu a obchodu, neboť rada je jeho poradním orgánem. Nejdůležitějším ukazatelem úspěchu firmy je vývoj objemu zakázek. Jaký je jejich současný stav a teritoriální struktura ve vaší společnosti? V rámci skupiny ČKD GROUP máme současný backlog (pozn. redakce stav platných kontrahovaných zakázek připravených k fakturaci) cca jedenáct miliard korun. Teritoriální struktura je následující: cca 35 % zaujímá export do SNS, 15 % představuje Slovensko, 10 % Asie, 10 % jihovýchodní Evropa a 30 % ČR. Podle zpráv v tisku jste ještě začátkem loňského roku uvažovali o expanzi na arabské trhy, do Indie a Latinské Ameriky. Jaké hledáte cesty, abyste se etablovali na těchto trzích? ČKD GROUP je dodavatelsky aktivní na trzích Asie a směřuje nyní i do arabského světa. Na asijském trhu působíme v oboru metalurgie a energetiky s důrazem na dodávky kompresorových soustrojí a vybraných technologií pro energetiku a segment plyn a ropa. V arabském světě chceme opětovně uplatnit své kvalitní reference v dodávkách kompresorových soustrojí, kompresorových stanic, podzemních zásobníků plynu a kogeneračních energetických zdrojů vysoké účinnosti. Mohli by vám ve vašich exportních plánech nějak pomoci již zmínění zástupci České republiky v zahraničí? Určitě ano. Přítomnost, respektive doprovod, pana velvyslance nebo obchodního rady na jednání je v zemích SNS vždy přínosem. Za takovou podporu jsme vždycky vděčni. V některých případech jsou přínosné informace přímo z trhu, ať obchodní informace či názor na některé legislativně-právní otázky; ty získáváme buď od obchodních radů nebo z kanceláří CzechTrade. Tomáš Baťa tvrdil, že posláním podnikatele je rozvíjet kraj a lidi v něm. Myslíte, že podobné krédo má smysl i v dnešní době? Má smysl. Tím, že firmy produkují a platí daně, přispívají k naplňování tohoto hesla. Pokud budeme chtít, aby šly dále v tomto naplňování, je třeba uskutečnit pozitivní politické změny, o kterých jsme už diskutovali v úvodu naší debaty. Děkujeme za rozhovor. TRADE REVIEW 3/10 7

NOVINKY CzechTrade: Soutěž pro úspěšné exportéry Pod záštitou proexportní agentury CzechTrade byl vyhlášen třináctý ročník soutěže Exportní cena DHL HSBC, ve které se udělují ocenění malým a středně velkým firmám v České republice. Cílem je poukázat na význam, který tyto společnosti pro českou ekonomiku mají. Utkají se již tradičně v kategoriích Středně velká společnost a Malá společnost. Pro kategorii Exportér teritoria byla tentokrát zvolena Indie, v rámci kategorie Exportér regionu kraj Vysočina. I letos udělí agentura CzechTrade zvláštní ocenění za aplikaci průmyslového designu a zvolí nejúspěšnějšího klienta CzechTrade za rok 2009. Třináctka je magické číslo a troufám si říci, že za dobu svého trvání soutěž Exportní cena DHL HSBC nejen naplnila všechna očekávání, která jsme do ní vkládali, ale v mnoha směrech je i předčila, říká Luděk Drnec, obchodní ředitel DHL Express v České republice, která je zakladatelem soutěže. Původním cílem bylo dokázat veřejnosti i samotným českým firmám, že jsou konkurenceschopné, jejich práce je kvalitní a že dokážou pomoci české ekonomice z tehdejší stagnace. Soutěž ale objevila více skvělých českých exportérů, než jsme mohli doufat, a v posledních dvou letech se výborně zhostila i úlohy podporovat a povzbuzovat české vývozce v podmínkách globální ekonomické krize. Také proto je téma soutěže stále živé a aktuální. I přes obtížné hospodářské podmínky se do soutěže loni přihlásila téměř stovka malých a středních firem, které společně realizovaly vývoz převyšující devět miliard korun. Většina z nich byla schopna dosáhnout obratu na osobu v milionech korun. Letos jsme měli trochu obavy. Zbytečně. Hned za první dva dny se přihlásilo sedmnáct společností. To se ještě nestalo. Zatím se ukazuje, že malé a střední firmy se dokázaly krizí prosmýknout lépe než nákladově nároční giganti, poznamenává Luděk Drnec. Hodnocení vývozců vychází z indexu vypočítaného jako násobek meziročního růstu exportu (rok 2008 a rok 2009) a podílu exportu na obratu. Na základě získaných výsledků jsou firmy rozděleny do kategorií a je určeno jejich pořadí. Osobně se těším, že stejně jako loni poznám další výjimečné osobnosti, které se v tvrdé zahraniční konkurenci neztratí. Za CzechTrade jim mohu slíbit, že rozšiřujeme portfolio služeb tak, abychom jejich konkurenceschopnost ještě posílili, dodává generální ředitel agentury CzechTrade Ivan Jukl. Soutěžní kategorie letošního ročníku: Malá společnost kategorie určena malým firmám s maximálním počtem 50 zaměstnanců a obratem do 300 milionů Kč. Středně velká společnost kategorie určena středně velkým firmám s maximálním počtem 250 zaměstnanců a obratem do 1,5 miliardy Kč. Exportér regionu kategorie vybírá nejúspěšnějšího exportéra z malých a středních společností se sídlem ve vybraném kraji, pro letošní rok je to kraj Vysočina. Exportér teritoria kategorie vybírá nejúspěšnějšího exportéra z malých a středních společností podle nárůstu jejich exportu do vybraného teritoria, kterým je pro letošní rok Indie. Nejúspěšnější klient CzechTrade kategorie hodnotí firmy na základě nově uzavřených exportních kontraktů realizovaných s podporou služeb agentury CzechTrade. Zvláštní ocenění agentury CzechTrade za aplikaci průmyslového designu ocenění má zvýšit povědomí českých firem o využití průmyslového designu, a tím i jejich konkurenceschopnost v zahraničí. Slavnostní vyhlášení vítězů Exportní ceny DHL HSBC proběhne 16. listopadu 2010 v prostorách kláštera minoritů sv. Jakuba v Praze. Více informací o soutěži: www.exportnicena.cz Německo: CzechTrade se stěhuje do Düsseldorfu Na renomované adrese v centru Düsseldorfu, přímo na Martin-Luther- -Platz, sídlí nyní i kancelář CzechTrade. V rámci projektu Českého domu, který už úspěšně funguje například v Moskvě, bude na jedné adrese společně s dalšími českými institucemi, jako jsou konzulát, Česká centra, CzechInvest nebo CzechTourism. Oficiální slavnostní otevření je plánováno na podzim. Kancelář CzechTrade se přestěhovala z Kolína nad Rýnem. Podle jejího vedoucího Víta Brunera je Düsseldorf mnohem strategičtější místo pro obchod a nové prostory nabídnou českým firmám lepší zázemí. Například těm, které plánují v Německu založit svou pobočku a chtějí si nejprve zmapovat terén, můžeme poskytnout službu, kterou nazýváme exportní centrum. V rámci ní dostanou k dispozici nejen kancelář, internet, telefon atd., ale mohou své záměry konzultovat s pracovníky naší kanceláře. K dispozici bude i konferenční místnost pro prezentace a další prostory Českého domu. Severní Porýní-Vestfálsko je největším prodejním i nákupním trhem v Evropě. V okolí cca 500 kilometrů od hlavního spolkového města Düsseldorfu žije téměř 150 milionů obyvatel. Přímo ve městě sídlí množství zahraničních společností, žije zde například velká japonská a ruská 8 TRADE REVIEW 3/10

NOVINKY minorita. Je ideální i svou polohou: cca za hodinu a půl se dostanete letecky do ostatních evropských obchodních center. Mexiko: Mise pro dodavatele vybavení letišť Provozovatel mezinárodního letiště v Meridě (Yucatán), Grupo ASUR, oznámil novou investici 21 milionů USD. Ty přibudou k již 35 milionům USD proinvestovaným od roku 1999. Cílem je rozšířit odbavovací kapacity na 2,3 milionu cestujících ročně. Grupo ASUR je jedním ze čtyř koncesionářů a v Mexiku provozuje celkem devět letišť, včetně letiště v Cancúnu, které je nejmodernější v Latinské Americe. Máte-li zájem o účast na Podnikatelské misi dodavatelů vybavení pro letiště, kontaktuje CzechTrade Mexico City: alice.dokoupilova@czechtrade.cz sektorem. Například míra přihlašování patentů na hlavu je ve Skandinávii nejvyšší na světě. Především v Dánsku vyzdvihuje SEF vysokou sociální soudržnost a ve Finsku a Švédsku vysoký podíl žen v pracovním procesu. Ve všech zemích je velmi kvalitní systém školství. Z nových členských zemí EU se například Česko, Estonsko a Slovinsko umístily přibližně v polovině žebříčku, ještě před některými starými členskými státy. Nejhorší známky dostalo od SEF Bulharsko, dále pak Rumunsko a Itálie. (Zdroj: Die Presse) Srbsko: Šance pro výrobce zdravotnické techniky Ministerstvo zdravotnictví Srbska uvedlo, že v letošním roce bude více než 600 milionů RSD z fondu prevence nemocí způsobených kouřením využito k zakoupení zdravotnické techniky a k celkové modernizaci zdravotnických zařízení. Investice směřují především do kardiochirurgie, která zaznamenává stagnaci, a část pacientů se proto musí léčit v zahraničí. Letos bude například otevřeno nové kardiochirurgické oddělení v Klinickém centru Niš a vybaven Kardiochirurgický institut Dedinje v Bělehradě. Část prostředků půjde i na rozvoj tohoto lékařského oboru v bělehradském Klinickém centru Srbija. Čína: Investiční fórum v Praze Od 8. do 11. listopadu 2010 proběhne v Praze konference Čínské investiční fórum určená středoevropským firmám, které se již orientují na čínský trh nebo teprve hledají cesty, jak využít jeho potenciálu. Obsahem fóra budou přednášky odborníků, praktické workshopy a diskusní panely s úspěšnými českými i zahraničními společnostmi. Cílem organizátorů je poskytnout účastníkům nové informace o rychle se měnících podmínkách a příležitostech v Číně. Podle organizátora akce Petra Hýla ze společnosti HYL získají malé a střední podniky návod, jak zdolat překážky specifické pro Čínu, jaké jsou změny v daňových zvýhodněních, pobídkách, možnostech ochrany duševního vlastnictví a ekonomických právních normách. Zároveň Evropská unie: V konkurenceschopnosti vede Švédsko Ze závěrů Světového ekonomického fóra (SEF) vyplývá, že podle cílů Lisabonské strategie jsou nejvíce konkurenceschopné skandinávské země. První pozici obsadilo Švédsko, následované Finskem a Dánskem. Na dalších místech se objevilo Nizozemsko, Německo, Lucembursko a Rakousko. Konkurenceschopnost skandinávských zemí souvisí podle SEF s agresivním přijímáním nových technologií a úzkou spoluprací mezi univerzitami a privátním TRADE REVIEW 3/10 9

NOVINKY budou představeny regiony zajímavé z hlediska poptávky, zdrojů a logistiky. V rámci ekonomické sekce fóra představí renomovaní ekonomové a další experti z Číny, Evropy i Spojených států svůj pohled na budoucí rozvoj Číny a její vliv na mezinárodní obchodní vztahy. Pro úspěch v Číně jsou také velmi důležité kontakty s místními institucemi a firmami, a proto je závěrečný den pražské akce vyčleněn k jednání s čínskými účastníky, dodává Hýl. Těch do Prahy dorazí 150 až 200 a jejich seznam bude předem k dispozici všem registrovaným firmám. Podle zájmu zprostředkujeme individuální jednání včetně tlumočníků. Čínské investiční fórum bude zdrojem aktuálních informací, inspirujících zkušeností a zajímavých kontaktů, které pomohou při plánování a vyjednávání dalších kroků českých podniků směrem do Číny. Pro registraci do konce srpna platí sleva 30 % z účastnického poplatku. Další podrobnosti, detailní program a přihláška: www.cif2010.com Česko: Firmy vystavují i v době krize Trojlístek jarních odborných veletrhů FOR INDUSTRY, FOR WASTE a FOR LOGISTIC 2010 v pražském veletržním areálu Letňany potvrdil svou atraktivitu. Navzdory složitým ekonomickým podmínkám, se kterými se podnikatelé musí potýkat, se ho zúčastnilo 215 vystavovatelů z osmi zemí. Kromě České republiky zde byly zastoupeny Finsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Švédsko a Velká Británie. Veletrhy nabízely množství v dnešní době tolik cenných informací a možnost porovnat aktuální nabídku firem, kvalitu produktů, jejich design a vlastnosti. Pro návštěvníky i vystavovatele byl připraven bohatý doprovodný program. Agentura CzechTrade navázala na předchozí ročníky a uspořádala ve spolupráci se společností ABF odborný teritoriální seminář spojený s osobními konzultacemi se zahraničními zástupci CzechTrade, tentokrát z Francie a Švédska. O tom, že dostat se do Švédska trvá nejméně dva roky, hovořil Tomáš Rak, který dlouhou dobu působil ve švédské kanceláři CzechTrade a nyní je ředitel odboru exportních služeb této agentury. Pokud obstojíte a švédský partner je s vámi spokojen, bude vám jako spolehlivému dodavateli věrný. S nadsázkou se říká, že ze švédského trhu se odchází čtyři roky, uvedl. Příležitosti na tomto vyspělém skandinávském trhu vidí mimo jiné ve strojírenských subdodávkách, dopravě a automobilovém průmyslu, subdodávkách do stavebnictví (ne však stavebních pracích), dodávkách pro železniční a potravinářský průmysl. Šanci mají také privátní značky například skleněné a porcelánové výrobky či kotle. Ze Švédska jsou velmi žádané různé typy strojírenských kooperací, jako odlitky, svařované konstrukce nebo zpracování plechů. Přítomné podnikatele pozval na veletrh Elmia Subcontractor, který se koná na počátku listopadu v Jönköpingu a je velmi prestižní akcí. Jana Šmídová z pařížské kanceláře CzechTrade přiblížila aktuální situaci na francouzském trhu. Podle ní se otevírají možnosti pro české dodavatele například v oblasti technologií pro životní prostředí, subdodávek pro letecký průmysl, designu nebo biopotravin. Kancelář CzechTrade ve Francii připravuje účast českých firem například na největším veletrhu průmyslových subdodávek Midest, který se koná na počátku listopadu v Paříži, nebo na kontraktační burze leteckého průmyslu AEROMART v prvních prosincových dnech v Toulouse. Oba zástupci CzechTrade se shodli na tom, že české firmy mohou obstát v tvrdé konkurenci pouze s výrobky, které jsou inovativní, mají vysokou přidanou hodnotu a vedle příznivého poměru kvality a ceny také komfortní servis. Spolupráce mezi CzechTrade a ABF bude pokračovat i v roce 2011. Podle Ivany Lukasové, exportní manažerky CzechTrade, která je garantem projektu, vyjádřili zástupci ABF velkou spokojenost s jeho realizací. Světová banka: Praha hostila významné finanční experty Čeští podnikatelé s nimi mohli konzultovat možnosti výběrových řízení v projektech Světové banky na semináři, který v květnu uspořádala agentura CzechTrade ve spolupráci s ministerstvem financí. Pozvání přijali Deveshe Mishra, specialista Světové banky na výběrová řízení, a Peter Harrold, ředitel pro oblast střední Evropy a Pobaltí. Cílem bylo získat praktické informace o tom, jak se mohou české firmy náročných výběrových řízení zúčastnit a co udělat, aby obstály. Agentura CzechTrade informuje o projektech Světové banky a předává příležitosti českým podnikatelům již několik let. V roce 2006 zřídila pozici styčného pracovníka mezi Světovou bankou a firmami, který informuje o projektech, výběrových řízeních, nových produktech a činnosti Světové banky. Základní vědomosti o těchto výběrových řízeních můžete získat v rámci e-learningového kurzu "How to make a Bid for the World Bank Project", který najdete na webu CzechTrade: http://www.czechtrade.cz/e-learning/ how-to-make-bid/index.html Bližší informace: petra.bulkova@czechtrade.cz 10 TRADE REVIEW 3/10

SPECIFIKA TRHU Pobaltské země umí překvapit Dobrá a ještě lepší vize Pobaltí trojice států s otiskem Baltského moře v krajině i v charakteru. Je nám blíže, než si mnohdy uvědomujeme či připouštíme. Jak z hlediska historie, kultury, pohledu na svět či hospodářské spolupráce. Nepodceňujte jej a nenechte se zmást jeho obligátním označením malé postsovětské republiky. Tuto radu by vám mohla dát zhruba tisícovka českých firem, která do pobaltských republik úspěšně vyváží. Milan Mézl vedoucí kanceláře CzechTrade Pobaltí Riga milan.mezl@czechtrade.cz Co je české, to je kvalitní Litva, Lotyšsko a Estonsko mají dohromady cca 7 milionů obyvatel a plochu téměř dvaapůlkrát větší než Česká republika. Důvodů, proč se o toto na první pohled malé teritorium zajímat, je hned několik. Patří mezi ně například importní charakter trhů všech tří republik či skutečnost, že jsou členy Evropské unie, a nabízejí tedy bezbariérové unijní podmínky k obchodování. Čeští exportéři však bodují také díky historickému povědomí místních spotřebitelů o kvalitní české (československé) produkci a její cenové konkurenceschopnosti. Pobaltí není jednolitý celek a vedle společných prvků, jako jsou například členství v EU a NATO, fixace měn k euru nebo ruština, jsou v něm patrné historické, kulturně-náboženské i ekonomické rozdíly. Stejně tak z obchodního hlediska v něm sice v některých oblastech najdete jeden distribuční kanál pro všechny tři země (například maloobchodní řetězce RIMI, Maxima, lékárny Euroaptieka či distributoři obráběcích strojů), většinou ale musíte hledat toho nejvhodnějšího partnera pro konkrétní oblast v každé Jozef Velčický vedoucí kanceláře CzechTrade Pobaltí Vilnius jozef.velcicky@czechtrade.cz zemi zvlášť. Právě s tím vám může mimo jiné pomoci pobaltská kancelář agentury CzechTrade. Pobaltí dokáže krize řešit U pobaltských ekonomik se světová finanční krize projevila v roce 2008 velmi rychle. Symbolem se v tomto směru stalo nucené převzetí lotyšské banky Parex státem. Benevolentní úvěrová politika bank (největší podíl na trhu mají ty severské) se rázem přehoupla do opačného extrému a společně s propadem zahraniční poptávky, praktickým zastavením zahraničních investic a vysokým zadlužením nejen soukromého sektoru se spustil dominový efekt zastavování projektů, útlum stavebnictví a pokles výroby, propady HDP, propouštění a rapidní růst nezaměstnanosti, platební neschopnost a pokles poptávky (například v Lotyšsku klesl prodej aut o 80 %). Je třeba říci, že průběh krize nebyl ve všech třech zemích zcela identický. Nejlépe z ní vyšlo Estonsko, které během posledních tučných let dokonce dokázalo hospodařit s přebytkem. Obyvatelé pobaltských republik však dokážou nelehká období překonávat. Důkazem je například začátek 90. let minulého století, kdy se tyto země odtrhly od Sovětského svazu a prošly těžkou zkouškou: Ztratily exportní trh Ruska, přičemž na Západě nebyly konkurenceschopné. Musely přistoupit k zeštíhlení průmyslu. Zaznamenaly značný odliv převážně vzdělaného, rusky hovořícího obyvatelstva atd. Přesto začaly znovu fungovat a v krátké době postavily svá hospodářství na nohy. Že se i nyní blýská na lepší časy a tvrdá opatření začínají přinášet výsledky, ukazuje studie bankovní skupiny DnB NORD z konce dubna 2010 pod názvem Země baltského regionu: Situace a příležitosti. Pro trojici Estonsko Litva Lotyšsko autoři studie uvádějí dva možné scénáře dalšího vývoje jeden dobrý a druhý ještě lepší! TRADE REVIEW 3/10 11

SPECIFIKA TRHU Ekonomické ukazatele 2008 2009 2010* 2011* Reálný HDP (%) Estonsko -3,6-14,1 1,5 4,5 Litva 2,8-15,0-2,0 3,0 Lotyšsko -4,6-18,0-2,5 4,0 Míra nezaměstnanosti (%) Estonsko 5,5 13,8 14,0 11,5 Litva 5,8 13,7 16,0 15,5 Lotyšsko 7,5 16,9 21,5 19,5 Vývoj spotřebitelských cen (%) Estonsko 10,4-0,1 0,5 1,8 Litva 10,9 4,5 1,0 1,0 Lotyšsko 15,4 3,5-3,0 0,0 Zdroj: Národní statistiky a Swedbank * Prognóza Litva Na euroasijské hospodářské siločáře 65,5 tis. km 2 3,4 mil. obyvatel (84,6 % Litevců) Měna: 1 litas (pevně svázán s eurem) = cca 7,50 Kč DPH: 21 % Daň z příjmů firem: 15 % Zóny volného obchodu: www.siauliai.lt Litva je nejjižnější, největší a nejlidnatější z trojlístku pobaltských zemí. Zdejší obchod vzkvétal již v roce padesát před naším letopočtem, kdy se odtud vyvážel jantar až do římské říše. Jantarová stezka procházela i přes naše území. Dějiny obou národů se protínaly i později, kdy v českých zemích vládla dynastie Jagellonců (1471 až 1526). Například po Vladislavu Jagellonském je na Hradě pojmenován Vladislavský sál. Češi jsou v této zemi přijímáni s velkými sympatiemi zejména jako jeden z národů, který rovněž trpěl v područí sovětské moci. Snadné a rychlé uzavření obchodu je však věcí minula. Klamné by byly představy, že se v Litvě uplatní zboží, které neuspělo na západoevropském teritoriu. Geografická poloha předurčila Litvu jako nepominutelný bod na geopolitické ose mezi Východem a Západem. Její důležitost v mezinárodním obchodě ještě stoupla se vstupem do Evropské unie v roce 2004. Neméně důležitou roli hraje jako tranzitní území mezi Ruskem a jeho Kaliningradskou oblastí. Potřeba propojit trhy, vzdálené od sebe sta kilometrů, podnítila rozsáhlou modernizaci železniční sítě s předpokládanými náklady 800 milionů eur, z nichž deset procent připadá na Litvu. Její vláda proto zařadila Perspektivní obory pro české firmy `` stavebnictví vyspělé a díky nízkým mzdám konkurenceschopné; nejsnadnější přístup k zakázkám je přes konsorcium s litevským partnerem `` ochrana životního prostředí `` výroba zelené energie `` spotřební zboží `` potravinářství cukrovinky, bioprodukty, potravinové doplňky a konzervované potraviny `` energetika výstavba nové jaderné elektrárny Ignalina 12 TRADE REVIEW 3/10

PŘÍLEŽITOSTI DESATERO OBCHODOVÁNÍ S LITVOU I. Na rozdíl od svých sousedů se zbytnělým národním sebevědomím se na sebe Litevci dívají s velkou dávkou realismu. II. Vyjádřete obdiv k litevské historii a zdůrazněte tradičně přátelské česko-litevské vztahy. III. Nepleťte si je s Lotyši, Estonci nebo nedej bože s Rusy. IV. Nenechte se odradit jejich počáteční nepřístupností, v užším kontaktu jsou přátelští a pohostinní. V. Při uzavírání kontraktů zdůrazněte oboustrannou výhodnost. VI. Dbejte na prestiž, prezentaci, oblečení a formu vystupování. Mají větší význam než u nás. VII. Běžně se používají křestní jména a vykání. Litevská příjmení se totiž vyslovují obtížně. VIII. Jednání jsou vedena v ruštině nebo angličtině, vizitky však volte v anglické verzi. IX. Rozhovory situujte mezi desátou a jedenáctou hodinu. Možnost úspěchu v jednání se zvýší, pokračujete-li obědem v restauraci. X. Své partnery nepodceňujte, jsou zdatnými obchodníky. dostavbu Rail Baltica mezi národní priority. Mohutně se rozvíjející stavebnictví poslala krize až na padesát procent původního stavu. K oživení stavebních aktivit má kromě zmíněné Rail Baltiky přispět zejména realizace velkých infrastrukturních projektů Via Baltica, nová jaderná elektrárna Ignalina, elektroenergetické propojení s Polskem a podmořský energetický kabel Litva Švédsko. (Přehled stavebních firem naleznete na www.imones.lt/en.) V průmyslové struktuře Litvy dominují odvětví lehkého průmyslu. Nejvýznamnější obchodní partner v Pobaltí Pro Českou republiku představuje Litva nejvýznamnějšího obchodního partnera v pobaltském teritoriu. Litevský export a import se v přepočtu na euro rovná součtu těchto ukazatelů Estonska a Lotyšska dohromady. Ještě předloni jsme do Litvy vyváželi za téměř 190 mil. eur, loni však v důsledku hospodářské krize poklesl export na 116 mil. eur. Ukázalo se, že ani této ekonomice, která patřila v Evropské unii mezi nejrychleji rostoucí (růst HDP 8,8 % ještě v roce 2007), se krize nevyhnula. Loni poklesl litevský HDP již o 14,8 %. Podle zatím poslední prognózy ministerstva financí, jež pro letošní rok uvádí růst 1,6 %, by však Litva mohla být již z nejhoršího venku. Vážné problémy neočekává ani v bankovním sektoru, protože bankovní depozita litevských bank jsou vesměs zajištěna konzervativními rezervami severských finančních institucí. Zavedla přísná protikrizová opatření, a tak se zatím vyhnula nutnosti požádat o velkou finanční pomoc. Půjčky směřují především do modernizace transformující se ekonomiky. Spolu s Estonskem totiž spotřebuje na jednotku produkce nejvíc energie ze zemí EU. Nutnost snížit energetickou náročnost litevské ekonomiky je skvělou příležitostí pro české firmy, které nabízejí nové, úspornější technologie umožňující rovněž zvyšovat produktivitu práce. Jedním z vážných problémů Litvy je vysoká ekonomická emigrace. Zejména tíživý je odliv mladých, kvalifikovaných mozků. Podle odhadů opustilo zemi od roku 1990 asi půl milionu lidí. Lotyšsko Nejdynamičtější růst v regionálním měřítku 64,5 tis. km 2 2,3 mil. obyvatel (téměř 30 % Rusů) Měna: 1 Lvl (lat) = cca 36 Kč DPH: 21 % Daň z příjmů společností: 15 % Zóny volného obchodu: Riga, Liepaja, Ventspils, Rezekne Lotyšsko bývá označováno za most mezi EU a Ruskem, Riga pak jako hlavní město Pobaltí, přičemž těží ze své historie, polohy, křižování obchodních a námořních cest. Superlativy ekonomického rozvoje z poloviny dekády, kdy země během čtyř let zdvojnásobila svůj HDP, však v nedávné době vystřídalo vystřízlivění. Krizi zde navíc ztížil deficit státní pokladny, vedoucí k půjčce až 7,5 miliardy eur od EU a MMF. Život ani obchod se zde ale nezastavil, což dokazují i aktuálně vypisované tendry (např. 35 příměstských vlaků) a investiční projekty do infrastruktury, železnice, energetiky či ochrany životního prostředí (rozšiřování rižského přístavu, modernizace letišť, kogenerační zdroje energií, čistírny odpadních vod apod.), které počítají s evropskými dotacemi. Přijatá rozpočtová opatření zadluženého Lotyšska a jejich výsledky po ročním období ocenil také prezident Václav Klaus při své květnové dvoudenní návštěvě země. Lotyšsko je pro nás v tomto směru opravdu velký vzor, řekl na lotyšsko-českém business fóru. Zúčastnili se ho i zástupci třinácti úspěšných českých firem, kteří hodnotili setkání s místními partnery i pomoc CzechTrade v tomto smyslu velmi dobře. Podle zprávy banky DnB NORD zaznamenalo Lotyšsko v prvním čtvrtletí TRADE REVIEW 3/10 13

SPECIFIKA TRHU DESATERO OBCHODOVÁNÍ S LOTYŠSKEM I. II. Buďte aktivní a trpěliví. Nejlépe získáte důvěru partnera i důležité informace při osobním jednání. III. Nebuďte překvapeni, pokud vám místní partner začne od počátku tykat a bude vás oslovovat křestním jménem. Přizpůsobte se mu. IV. Jednání povedete obvykle v ruštině. Angličtinu uplatníte v oborech typu marketing, média, IT a ve vyšším managementu. Tituly se používají zřídka. V. Lotyši vstávají později a jejich pracovní den začíná většinou kolem deváté. Podle toho se například oběd posouvá na 13.00 a v práci bývají minimálně do 18.00 19.00. VI. Buďte obezřetní při výběru místních partnerů. VII. Používejte zajištěné platební instrumenty a fakturaci v eurech (i přes stabilizaci situace nelze stále zcela vyloučit devalvaci zafixovaného kurzu místní měny). VIII. Svou prestiž a důvěryhodnost zvýšíte účastí na místních oborových výstavách, kde nejlépe představíte svoji značku na trhu. Možná vás překvapí, že to není příliš nákladné. IX. Vítaným obchodním argumentem budou vaše reference ze severských zemí, Německa nebo Ruska. X. Pobaltí akceptuje certifikáty pro EU. Perspektivní obory pro české firmy `` strojírenství výrobní a opravárenské podniky (železnice, přístavy) `` energetika kogenerační stanice, zpracování biomasy, tepelná čerpadla, větrné elektrárny, malé vodní elektrárny `` environmentální technologie čištění vzduchu, čistírny odpadních vod, odpadové hospodářství `` dopravní prostředky, infrastruktura modernizace vozového parku a železniční sítě `` zemědělství zařízení farem, mlékáren, masokombinátů `` stavebnictví `` potravinářský průmysl `` dřevozpracující průmysl `` IT a nové technologie napříč obory letošního roku nejdynamičtější růst v regionálním měřítku, který by mohl ke konci roku činit 10 20 %, samozřejmě v závislosti na vývoji ekonomik hlavních importérů. Podařilo se to především díky masivnímu vývozu služeb i zboží, zejména kovovýrobků a dřeva. Lotyšské ministerstvo hospodářství navíc nyní umožňuje podnikatelům využívat prostředky z evropských fondů k investování do exportně orientovaných výrob. Dlouhodobé úkoly boje s korupcí, šedou ekonomikou a dosažení vyváženější struktury hospodářství ale přetrvávají, obdobně jako vysoká nezaměstnanost a pokles mezd. Perspektiva spolupráce roste Důraz na efektivitu, hledání výhodnějších dodavatelů, partnerů, nových produktů, snahy o rozšiřování nabídky a portfolia služeb taková je aktuální potřeba místních firem a zároveň vhodná příležitost pro české exportéry. Přestože celkový propad obchodu je v Lotyšsku citelný, neznamená to, že by místní trh o české zboží ztrácel zájem. Skutečný problém tkví spíše v realizaci obchodních případů, nalezení financování což je nyní v teritoriu stěžejní otázka. Česká produkce má totiž na lotyšském trhu velmi dobrou pověst a v předcházejících letech zažívala vskutku úspěšný comeback (s vrcholem v roce 2007 na hodnotě 201 milionů eur). Ze stávající situace by ale české firmy mohly těžit, neboť během nedávného podnikatelského fóra vyjádřil připravenost řešit financování českých projektů v Lotyšsku generální ředitel ČEB Lubomír Pokorný. Víte, že již od středověku byla Riga obchodní a dopravní křižovatkou cest mezi mezi Západem a Ruskem, severem a jihem?...riga byla založena jako německé město Albertem z Brém v roce 1201 jako základna pro šíření křesťanství? na konci 19. století byla Riga třetím největším průmyslovým centrem a čtvrtým největším městem carského Ruska?...Napoleon nazýval Rigu předměstím Londýna? Také z hlediska investičního se začíná situace obracet k lepšímu. Nálada v business komunitě se zlepšuje a stále častější je pocit, že nastává ten správný čas na investice ceny jsou nyní hodně nízko a zároveň potenciální pracovní síla zlevnila a je ochotna pracovat tvrdě, říká Ondřej Fikrle, partner KPMG Baltics. POZVÁNKA Kancelář CzechTrade v Pobaltí vám nabízí komplexní portfolio služeb, od účasti na společném stánku po individuální řešení a asistence: RIGAFOOD potravinářství 8. 11. 9. 2010, Riga ENVIRONMENT AND ENERGY 14. 17. 10. 2010, Riga TECH INDUSTRY strojírenství, kovo- a dřevoobráběcí stroje 25. 27. 11. 2010, Riga Více informací: riga@czechtrade.cz 14 TRADE REVIEW 3/10

PŘÍLEŽITOSTI Estonsko Krize pod kontrolou aneb Pobaltí, nebo Skandinávie? 45 tis. km 2 1,35 mil. obyvatel (přes 25 % Rusů) Měna: 1 kroon (EEK) = cca 1,63 Kč DPH: 20 % Rovná daň (pro firmy i OSVČ): 21 % Systém je jednoduchý (dovoluje vyplnit daňové přiznání přes internet za 15 minut) Zóny volného obchodu: Tallinn, Narva Také v Estonsku se krize citelně projevila poklesem exportu a zahraničních investic, následovaným růstem nezaměstnanosti, poklesem domácí poptávky, spotřeby domácností a HDP (ceny nemovitostí se propadly oproti roku 2007 až o 50 %). Hlavní zlom a největší pokles byl evidován ve 2. čtvrtletí 2009, a to o 16,1 %; v posledním čtvrtletí 2009 se pak již zmírnil na jednocifernou hodnotu. Již letos se očekává oživení a růst estonského hospodářství v návaznosti na oživení v severských zemích, pro které plní částečně roli výrobní základny. Kladnou úlohu zde sehrává i úspěšná transformace hospodářství a státní správy od roku 1991. Estonsko je dnes v první patnáctce nejliberálnějších ekonomik (ČR je na 32. místě), snaží se o efektivní správu země s akcentem na export, investice a co nejmenší zasahování do podnikání. Dokonce se mu podařilo díky pružné reakci vlády a opakovanému doplňkovému rozpočtu podle aktuální situace udržet nepříznivý vývoj hospodářství v mezích, které jsou stanoveny pro přijetí jednotné měny eura. V nejbližší době padne konečné rozhodnutí, zda se jím zde bude platit již od ledna 2011. Brána do Finska Estonci mají svůj ekonomický, ale i společenský vzor v severských zemích. Proto se častěji cítí jako Skandinávci než Pobalťané. To přináší také hodně pozitivního, například transparentní podnikatelské prostředí. Tento vliv je patrný i v obchodě, je třeba počítat s tím, že vaše zboží bude porovnáváno se severskou konkurencí, a připravit se na to, zvýraznit výhody, reference apod. Pak máte určitě šanci být úspěšní. Potvrzují to aktuální příklady dodávek nejrůznějších technologií pro strojírenství, energetiku, životní prostředí, ale i spotřebního zboží napříč obory a mnoho dalších produktů. Výhodou je samozřejmě opět čerpání dotací z EU do roku 2013, připravují se Perspektivní obory pro české firmy `` strojírenství `` energetika `` potravinářský průmysl `` IT a nové technologie mimo jiné investice do infrastruktury, železniční sítě, nákupu nových vlakových souprav, ale také projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, ekologie atd. Trvale dynamicky se rozvíjejícím odvětvím jsou informační technologie. Estonsko v nich využilo výhod startu z bodu nula a nechalo se inspirovat Skandinávií. Výsledkem je široká dostupnost informačních technologií včetně mobilního telefonického spojení, WiFi, internetového bankovnictví a ADSL. Podle statistických údajů mělo koncem roku 2008 přístup k internetu 79 % obyvatel (ve věku 16 až 74 let), respektive 58 % domácností. Čtyři pětiny připojení jsou širokopásmová (broadband). Přes 80 % bankovních operací se děje přes internet. V poslední době bylo možné zaznamenat zvýšený zájem o služby v oblasti výpočetní techniky, zejména softwaru. Na estonském trhu se projevuje výrazný nedostatek vzdělaných pracovníků v IT, což vedlo například firmu Skype k založení dceřiné firmy v České republice v roce 2007. DESATERO OBCHODOVÁNÍ S ESTONSKEM I. Nepodceňujte vývoj, kterého Estonsko dosáhlo. II. Připravte se na to, že budete srovnáváni se skandinávskými konkurenty. Samo Estonsko se považuje spíš za jižní Skandinávii než za pobaltskou zemi. III. Před vstupem do EU se Estonci účastnili společných pobaltských projektů, nyní spíš zdůrazňují svoji odlišnost. IV. Mají jinou mentalitu, styl života i jazykovou příslušnost. Estonština patří do ugrofinské a litevština s lotyštinou do baltské skupiny. V. Estonci jsou v Pobaltí nejpracovitější a Estonsko se považovalo za nejrozvinutější republiku bývalého Sovětského svazu. VI. Na rozdíl od srdečných Lotyšů dávají Estonci přednost přímočarému věcnému přístupu. VII. Buďte vždy pečlivě připraveni na jednání a vystupujte asertivně, bez stínu pochybnosti. VIII. Začněte obchodní jednání v angličtině, přestože se později často stejně přejde na ruštinu. Některé úřední dokumenty existují pouze v estonštině. IX. Věnujte zvýšenou pozornost psaným dokumentům, smlouvám, dohodnutým podmínkám apod. V Estonsku více než jinde platí, že co je psáno, to je dáno. X. Pokud je vaše firma registrována v estonském obchodním rejstříku, pamatujte na každoroční aktualizaci údajů. Musí být provedena v období od 15. ledna do 15. dubna. V opačném případě bude registrace pozastavena nebo zrušena. TRADE REVIEW 3/10 15

EXPORTNÍ ÚSPĚCHY Nejprve promluvily housle aneb Lotyši jsou nevěřící Tomášové Ředitel žamberské firmy INTERO Chmelan a spol. Jan Dostál má hudbu v krvi. Je primášem folklorního souboru Jaro a dětského souboru Jitřenka. Před osmi lety pozvali na svůj festival Dolnočermenské slavnosti i lotyšský soubor. A za čtrnáct dnů nato byli na výměnu u Lotyšských. Tato pobaltská země mi učarovala, říká Jan Dostál. První obchod v rodišti Krokodýla Dundeeho V roce 2006 přijel Jan Dostál do Lotyšska podruhé. Tentokrát bylo cílem mistrovství světa v hokeji. Tehdy mě napadlo, že bych rád do tohoto teritoria vyvážel, ale všichni mi to vymlouvali, že je tam tvrdá konkurence a budu jen ztrácet čas, vypráví. Nedal jsem se odradit a sehnal kontakt na mlékárnu v Dundaze. Mimochodem jsem tam zjistil, že svérázný představitel Krokodýla Dundeeho Paul Hogan není Australan, ale Lotyš S dundagským partnerem jsme se oťukávali asi rok, než přišel první obchod. U Lotyšů si musíte získat důvěru a doslova pěstovat osobní kontakt, jinak nemáte šanci. Dnes tam jezdím i dvakrát do měsíce a mezitím přijedou naši partneři rádi za námi. Nejlepší stánek na RigaFood Loni v Lotyšsku zřídili společně s lotyšským partnerem firmu pod názvem LV INTERO. Pomáhal jim při tom vedoucí kanceláře CzechTrade v Rize Milan Mézl. S pomocí člověka, který zná důvěrně místní prostředí a specifika, se na trhu pohybujete mnohem snadněji, zdůrazňuje Dostál. O tom, že přes hudbu vede cesta nejen k srdcím, ale i k obchodům, svědčí i jejich loňská prezentace na veletrhu RigaFood. Žamberští na českém stánku nejen vystavovali, ale také hráli. A byla to podle pořadatelů i účastníků nejlepší expozice na veletrhu. Stánek nám připravil CzechTrade, a nejen to. Dal pro nás dohromady seznam mlékáren, jejichž zástupce také oslovil a pozval na jednání. Letos už realizujeme zakázky, dodává Jan Dostál. Jedná se o kontrakty pro tři lotyšské mlékárny za více než 7 milionů korun. Další jsou v běhu. Zakázky doslova na míru Skutečnost, že jeho firma dělá zakázky na míru, dokládá Jan Dostál s úsměvem na příkladu jedné lotyšské mlékárny. Svařovali tam nerezový tank přímo na místě na rozměr místnosti, kam by se hotový nikdy nedostal. Byla to jedna z prvních velkých zakázek v Lotyšsku, která nám pomohla překonat krizi. Tehdy nám klekly ze dne na den domluvené obchody v tuzemsku, které byly těsně před podpisem. Nebýt Lotyšska, museli jsme propustit většinu svých lidi, říká Dostál. V roce 2009 klesl obrat firmy oproti roku 2008 o 20 milionů na cca 50 milionů korun. Museli například snížit o čtvrtinu výplaty. Letos očekávají mírný růst na cca 60 milionů. Podle Dostála i díky vzrůstajícímu exportu do Lotyšska. Hlavy plné nápadů V Žamberku mají kromě houslí a kvalitní zakázkové výroby ještě jedno eso v rukávě: inovace. Rižský Institut biotechnologie například zkoumá využití odpadu z mlékáren syrovátky v kosmetickém a potravinářském průmyslu. INTERO jim k tomu dodalo speciální minizařízení. Pro lotyšskou mlékárnu vymýšlí nyní stroj na výrobu speciality: kuliček z tvarohu a másla ochuceného česnekem. Dosud tuto laskominu dělají ručně, a tak nemohou pokrýt poptávku. Kdyby se vše podařilo, vyváželi by kuličky například do Ruska. Na květnové lotyšské misi s prezidentem Klausem představilo INTERO další projekt systém uchycení fotovoltaických článků bez vrtání do střechy. Obratem je vedoucí kanceláře CzechTrade v Rize přivedl k jednacímu stolu se zástupcem Rižské energetické agentury, a pokud v jejím tendru uspějí, získají jednu z nejlepších referencí v oblasti. Nejenže se Žamberští opětovně zúčastnili výstavy RigaFood v rámci společné české expozice, ale zajistili na stánek lidovou muziku, s kterou si ředitel firmy INTERO také zahrál (první zleva). Výhradně česká firma s patnáctiletou tradicí vyrábí a realizuje technologická zařízení nejen v potravinářském průmyslu. Nejlepším důkazem její kvality je skutečnost, že již řadu let dodává nerezové tlakové nádoby farmaceutickým společnostem v Německu a Švýcarsku. A i když export tvoří zatím pouze 15 % z objemu výroby, její výrobky znají kromě uvedených zemí také v Chorvatsku, Slovinsku, na Ukrajině, ve Španělsku nebo v Japonsku. 16 TRADE REVIEW 3/10

Český spin-off na špičce technologického vývoje INOVACE Víte, co je to spin-off firma? Stručně řečeno, jde o formu té nejužší spolupráce mezi komerční a akademickou sférou. Zakládají ji většinou zaměstnanci, doktorandi či studenti univerzity a vstupují do ní různé další subjekty. Prostě ideální prostředí pro realizaci jedinečných nápadů. Když se myšlenka změní v produkt Společnost CleverTech vznikla před několika lety jako spin-off dvou pražských fakult: Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Je malou firmou se zajímavými technologickými a vývojovými kapacitami. Od počátku se orientuje na oblast mobilních dohledových a asistenčních systémů. Výsledkem její tříleté aktivní spolupráce s mnoha odbornými partnery je vlastní komplexní řešení pro asistenci seniorů, které se v současné době již sériově vyrábí. Unikátní produkt SeniorInspect je komplexním dohledovým asistenčním systémem, který spojuje funkci mobilního snímače, nepřetržitou službu asistenční dohledové centrály a pohodlnou péči rodiny. Podobná zařízení bychom mohli najít nejen u nás, ale i v zahraničí. V čem je tedy výrobek firmy CleverTech unikátní? SeniorInspect je na rozdíl od konkurenčních produktů, které stále využívají starší technologie pracující pouze v bytě seniora, založen na mobilních technologiích fungujících v podstatě kdekoliv, tvrdí Radek Fiala, manažer projektu. Zároveň ale umožňuje profesionální bezpečné služby dohledového centra. Velkým přínosem je také fakt, že veškeré komponenty systému vyrábí jedna firma, a tak je možné systém velmi efektivně rozvíjet a optimalizovat. Myslí i na design V CleverTechu vědí, že pokud chtějí výrobek úspěšně prodávat, nesmí zapomenout na kvalitní design. Proto dlouhodobě SeniorInspect očima seniorů: Možnost samostatného, aktivního, ale přitom velmi bezpečného života doma i mimo domov. SeniorInspect očima rodiny: Trvalá jistota, že je člen rodiny v pořádku. Pokud tomu tak není, okamžitě se to příbuzní prostřednictvím služby SeniorInspect dozví. chystali spolupráci se špičkovou designérkou Annou Kozovou, nositelkou ocenění Czech Grand Design 2009 v kategorii Objev roku. V okamžiku, kdy jsme se dozvěděli o možnosti využít pomoci CzechTrade prostřednictvím služby analýza designu, bylo rozhodnuto. V tuto chvíli pracujeme na novém, zcela originálním designu našeho produktu a celý projekt jsme navíc přihlásili do odborné designérské soutěže Designblok 2010, dodává Fiala. Cíl: Evropa Koncepci systému firma několikrát prezentovala na vnitrostátních i mezinárodních výstavách a konferencích. Podle Radka Fialy je zájem o výrobek velký, proto připravili jednoduchou formu franchisové spolupráce pro zahraniční zájemce. Jejím prostřednictvím získá partner jednoduše a s minimem vstupních nákladů hotové řešení od technické infrastruktury přes metodiku služby až na úroveň proškolení vlastního personálu. Vizí CleverTechu je dělat dobré jméno českým nápadům i za našimi hranicemi. Disponuje však omezenými prostředky, proto musí velmi zvažovat každý další krok. Při vytipování trhů, které jsou pro produkt nejvhodnější, jim hodně pomohla agentura CzechTrade. Využili jsme její služby screening trhů a s výsledkem jsme velmi spokojeni. Na základě přesně formulovaných a cílených otázek a konzultací s řediteli zahraničních kanceláří agentury jsme dospěli k tomu, že pro nás bude nejvhodnější zaměřit svou pozornost na trhy Švédska, Dánska a Německa. Nyní se rozhodujeme, kterou zemi vybereme jako první, uzavírá Radek Fiala. Úvodní hodnocení zahraničního trhu screening CzechTrade přichází s inovací, která pomůže snížit rizika při strategickém rozhodování o tom, kam nasměrovat vývoz. Výstupem služby screening je zpráva se základním přehledem trhů, která umožní vyhodnotit potenciál produktu ve vybraných teritoriích. Samozřejmostí jsou i doporučení pro výběr navazujících služeb CzechTrade. TRADE REVIEW 3/10 17

SPECIFIKA TRHU Rakousko: Krize jako šance pro další rozvoj Zatímco před rokem kolovala zahraničními médii kachna o blížícím se zhroucení rakouské ekonomiky a hospodářský růst skončil propadem -3,6 %, v současné době vykazuje ekonomika Rakouska rychlejší hospodářské oživení, než se dosud předpokládalo. Martina Konecká vedoucí kanceláře CzechTrade Vídeň martina.konecka@czechtrade.cz Evropská komise předpovídá Rakousku pro letošní rok růst o 1,3 %, zatímco průměrný růst evropské sedmadvacítky se oproti podzimní prognóze zvýšil na 1 % a růst eurozóny na 0,9 %. Také podle dalších makroekonomických ukazatelů je situace Rakouska lepší než průměr eurozóny: Míra nezaměstnanosti 5,1 % je po Nizozemsku druhá nejlepší. Míra inflace 1,3 % je o 0,2 % nižší než průměr eurozóny. Deficit rakouského státního rozpočtu by měl dosáhnout výše 4,7 %, přičemž v eurozóně je očekáván deficit veřejných financí ve výši 6,6 %. Rakouská produkce opět roste Pozitivní je vývoj objemu zakázek, který vede k nečekaně příznivému nárůstu rakouské průmyslové výroby. Zaměstnanost v tomto sektoru se stabilizuje, rostoucí poptávka opět umožňuje přizpůsobování cen. Objem zakázek se vyvíjí příznivě v obchodě, turistickém ruchu a především v automobilovém průmyslu, naopak ve stavebnictví spíše stagnuje. Nákupní manažerský index Bank Austria dosáhl v dubnu hodnoty 60,3 bodu, jedné z nejvyšších hodnot za posledních dvacet let. Přitom hodnoty nad padesát bodů signalizují, že více než polovina všech dotázaných nákupčích počítá s vyšším výkonem než v předchozím měsíci. Silně se zvýšila jak domácí, tak zahraniční poptávka, poprvé od začátku roku 2008 mohli být v průmyslu znovu přijímáni zaměstnanci. Export a spotřeba tahouny růstu V závěsu svého nejdůležitějšího obchodního partnera Německa, které nedávno vykázalo pozitivní vývoj, je i zahraniční obchod Rakouska poprvé od prosince 2008 v plusu. Finanční a hospodářská krize spojená s propadem světového obchodu však zanechala v exportně orientované rakouské ekonomice hluboké stopy. Například rakouské vývozy se v roce 2009 snížily o pětinu. Export slaví návrat jako lokomotiva růstu rakouského hospodářství, komentuje aktuální trend prezident Rakouské hospodářské komory Christoph Leitl. V únoru se vývozy zvýšily na 7,82 mld. eur (+5,5 %) a dovozy vzrostly na hodnotu 8,08 mld. eur (+3,4 %). Začátkem roku byl přitom u vývozu i dovozu zaznamenán pokles okolo 3 %. Obzvláště silně (+7,6 %) narůstají vývozy do států EU. POZVÁNKA Kancelář CzechTrade v Rakousku připravuje účast českých firem na těchto akcích: VIENNA-TEC mezinárodní odborný veletrh pro průmysl 12. 15. 10. 2010 Vídeň www.vienna-tec.at SOURCING DAY matchmaking českých dodavatelů s nákupčími rakouských firem 19. 10. 2010 Vídeň 18 TRADE REVIEW 3/10

PŘÍLEŽITOSTI Úspěch exportních firem je založen mj. na opatření Rakouské hospodářské komory a spolkového ministerstva hospodářství, tzv. ofenzivě internacionalizace. Rakouští exportéři mohou využít početných přímých dotací k posílení své mezinárodní konkurenceschopnosti a k maximálnímu využití nových příležitostí. Až do roku 2011 je exportním firmám k dispozici 50 milionů eur, například pro pokrytí poradenských poplatků v zahraničí či zajištění odbytu nových výrobků a technologií na zahraničních trzích. Lépe než celé hospodářství se vyvíjí rakouský maloobchod, který v březnu zaznamenal významné oživení ve srovnání s loňským rokem, a to jak nominálně (+7,8 %), tak i reálně (+5,6 %). Spotřeba roste u potravin i v sektoru non-food. Hodnotíme-li rakouského občana jako hlavního hráče na poli spotřeby, můžeme směle říci, že je dobře připraven utrácet a také tak koná. Nálada je lepší než čísla, tento stav musíme udržet, neboť určující část spotřeby a investic tvoří psychologie, hodnotí situaci spolkový ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner. Obchod s Rakouskem má perspektivu Díky geografické blízkosti, historickým, ekonomickým a obchodním vazbám je Rakousko předním zahraničněobchodním partnerem České republiky. Od našeho vstupu do EU patří rakouský trh (po SRN a Slovensku) mezi největší odbytiště českých výrobků. Česká republika je pro Rakousko šestým největším dovozním partnerem, přičemž nejvýznamnější položku tvoří stroje a přepravní zařízení. Právě tato skupina však zaznamenala v důsledku hospodářské krize nejhlubší meziroční propad. Pokles investiční aktivity rakouských firem je tak bezprostředně spjatý s poklesem v řadě důležitých komodit českého vývozu. Rakousko patří ke skupině 15 zemí Unie s nejvyšší životní úrovní. Vysoká hodnota HDP na obyvatele přesahující 31 000 EUR řadí rakouskou ekonomiku mezi deset nejbohatších na světě. Navzdory relativně malé velikosti a počtu obyvatel představuje tedy zajímavý trh se silnou domácí koupěschopnou poptávkou. Předpokladem vašeho úspěšného vstupu na rakouský trh je pochopení ekonomických příležitostí, které lze hledat v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie, biopaliva, stavební materiály či biopotraviny. Nároky na kvalitu a technickou úroveň jsou přitom obecně vysoké. Rakušané patří mezi náročné klienty, kteří kriticky prověřují kvalitu, vzhled, cenu a image zboží a očekávají včasné dodávky, plynulé zásobování náhradními díly a bezchybné servisní služby. Předpokládá se samozřejmě i trvalé zkvalitňování výrobků a inovace podnikatelského myšlení. Přitom stále přetrvávají předsudky vůči českým výrobcům. Rakušané jsou konzervativní a patriotičtí. Obecně lze říci, že se řídí pravidly méně je více a osvědčené zachovat. Překonat jejich počáteční nedůvěru může trvat až dva roky, ale vzhledem k potenciálu rakouského trhu to určitě stojí za to. DESATERO OBCHODOVÁNÍ S RAKOUSKEM I. Kriticky posuďte, zda váš produkt najde na náročném rakouském trhu uplatnění. Šanci mají především výrobky s vysokou přidanou hodnotou při současném zachování konkurenční cenové výhody. II. Rakouští obchodní partneři jsou v jednání důslední, dobře znají své hranice a většinou i hranice obchodního partnera, a tak často dochází k důslednému tlaku na cenu. III. Klaďte důraz na domácí přípravu, která zahrnuje mj. kvalitní propagační materiály a internetové stránky v německém jazyce. IV. Nepodceňujte individuální komunikaci s potenciálními partnery. Pamatujte, že iniciativa se očekává od vás. Upřednostňujte osobní schůzky, které sjednávejte tři až čtyři týdny předem. V. Jednejte otevřeně a poctivě. Očekává se od vás standardní evropské vystupování a dodržování zavedených obchodních tradic. Jednacím jazykem je němčina. VI. Nenadsazujte ceny a dodržujte dané slovo a termíny. Případné změny v nabídce jasně zdůvodněte. VII. Dodržujte doporučený postup působení na rakouském trhu, který směřuje od průzkumu přes vyhledání a oslovení potenciálních partnerů a případnou prezentaci na veletrhu k rozvoji obchodní spolupráce a založení vlastní společnosti. Všechny tyto kroky vám mohou usnadnit služby vídeňské kanceláře CzechTrade. VIII. Ověřte si bonitu budoucího obchodního partnera. Nespoléhejte na zdání serióznosti, současná hospodářská krize platební morálku nezlepšila. Na agenturu CzechTrade se v poslední době obrátilo několik českých firem vymáhajících na rakouských partnerech své pohledávky. IX. Věnujte zvýšenou pozornost uzavírání smluv. Konzultujte je s právníky obeznámenými s rakouským právem. X. V Rakousku je velmi rozšířená spolupráce s obchodními zástupci odborníky ze všech odvětví s odpovídajícím knowhow. Je jich více než devět tisíc a ročně zprostředkovávají obchody za 17,5 mld. EUR. CzechTrade vám pomůže takového vhodného zástupce najít. TRADE REVIEW 3/10 19

SPECIFIKA TRHU 20 TRADE REVIEW 3/10