Srovnání tvorby cen v restauracích mezi roky 1948-1989 a po roce 1989 Bakalářská práce Jindřich Kubla Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-06-12 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: kublajindrich@gmail.com Praha 2014
Bachelor s Dissertation Comparison of pricing in restaurants between years 1948-1989 and after year 1989 Jindřich Kubla The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Date of Submission: 2014-06-12 Date of Thesis Defense: E-mail : kublajindrich@gmail.com Prague 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Srovnání tvorby cen v restauracích mezi roky 1948-1989 a po roce 1989 zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů, svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.. Jindřich Kubla V Praze dne 12. 6. 2014
Rád bych tímto poděkoval vedoucímu své bakalářské práce PhDr. Janovi Máčemu, Ph.D. za jeho metodické vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly k napsání této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval Mgr. Davidu Zemanovi za metodické vedení na začátku práce. Poděkování také patří Mgr. Monice Bouškové za gramatickou korekturu a kritické připomínky. Na závěr chci poděkovat všem ostatním, kteří mě podporovali v mém studiu a při psaní této práce.
Abstrakt Kubla Jindřich, Srovnání tvorby cen v restauracích mezi roky 1948-1989 a po roce 1989, Bakalářská práce, Vysoká škola Hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Praha 2014. Celkový počet stran 55. Předkládaná bakalářská práce je složena z několika částí. V teoretické části jsem v úvodu stručně uvedl ve zjednodušené verzi ekonomické dějiny v Československu počínaje rokem 1945, které jsou nezbytné k pochopení životní situace v Československu. Dále jsem popsal rozložení jednotlivých cenových skupin, jak tomu bylo v roce 1948. Na závěr teoretické části jsem rozebral termín cena a způsoby stanovování cen v tržní ekonomice. V analytické části jsem se soustředil na výpočet cen pokrmů v různých obdobích a určování jejich cen podle různých metod. Zároveň jsem komparativní metodou porovnával vývoj cen vzhledem k zákazníkovi. Klíčová slova: cena, cenová skupina, tvorba ceny, pětiletý plán, KSČ, mzda, životní úroveň
Abstract Kubla Jindřich, Comparison of pricing in restaurants between years 1948-1989 and after year 1989, Bachelors disertation. The Institute of Hospitality Management in Prague. Prague 2014. Total number of pages 55. The thesis is composed of several parts. In the theoretical section, I briefly introduced in the simplified version of economic history in Czechoslovakia starting in 1945, which are necessary to understand the life situation in Czechoslovakia. I also described the distribution of individual price groups in 1948. Finally the theoretical part, I analyzed the dates and methods of price setting prices in a market economy. In the analytical part, I concentrated on the calculation of prices of food at different times and determining their prices by different methods. I also used comparative method of comparing the evolution of prices to the customer. Key words: price, price group, pricing, five-year plan, KSČ, wage, standart of living
Obsah Úvod... 9 1. Teoreticko-metodologická část... 11 1.1. Hospodářský vývoj Československa po roce 1945... 11 1.1.1. První pětiletý plán... 14 1.1.2. Druhý pětiletý plán... 16 1.1.3. Třetí pětiletý plán... 18 1.1.4. Čtvrtý pětiletý plán... 19 1.1.5. Pátý pětiletý plán... 20 1.1.6. Šestý pětiletý plán... 20 1.1.7. Sedmý pětiletý plán... 21 1.2. Problémy v ekonomické transformaci... 23 1.3. Cena definice... 24 1.4. Rozdělení cenových skupin v roce 1945... 26 1.4.1. Cenové skupiny byly vytvořeny následovně:... 26 1.5. Zásady sestavování jídelního lístku... 27 1.6. Přehled a vývoj mezd a cen v Československu... 28 1.7. Metody a strategie při tvorbě cen v tržním hospodářství... 33 1.7.1. Tvorba cen dle nákladů... 33 1.7.2. Tvorba cen dle konkurence... 34 1.7.3. Tvorba ceny dle poptávky... 35 1.7.4. Tvorba ceny dle vnímané hodnoty... 35 1.7.5. Tvorba ceny dle psychologického hlediska... 35 1.7.6. Sleva... 35 2. Analytická část... 37 2.1. Dřívější ceny vybraných pokrmů... 37 2.2. Výpočet ceny v roce 2014... 39 2.3. Porovnání cenových úrovní pro zákazníka v průběhu let... 44 Závěr... 51 Literatura... 54 Internetové zdroje... 55
Seznam užitých tabulek Tab. 1 - Přehled průměrných měsíčních mezd v Československu 1948-1983 29;30 Tab. 2 - Průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství 1980-1988..31 Tab. 3 Spotřeba potravin v závodech veřejného stravování...31 Tab. 4 Ceny v cenových skupinách v roce 1949..32 Tab. 5 Receptura pro uvaření 10 porcí polévky...38 Tab. 6 Výpočet ceny polévky...38 Tab. 7 Hovězí guláš receptura pro 10 porcí 40 Tab. 8 Výpočet ceny hovězího guláše dle nákladů 40 Tab. 9 Hovězí pečeně receptura pro 10 porcí.41 Tab. 10 Výpočet ceny hovězí pečeně dle nákladů.41 Tab. 11 Vepřová kýta na paprice receptura pro 10 porcí..42 Tab. 12 Výpočet ceny vepřové kýty na paprice dle nákladů...42 Tab. 13 Průměrné mzdy v letech 1953 1983 44 Tab. 14 Průměrné mzdy v letech 1990 1997 45 Tab. 15 Průměrné mzdy v letech 2005 2011 46 Tab. 16 Maloobchodní ceny v letech 1970 1976. 46 Tab. 17 Vývoj cen vybraných produktů do roku 1997..47 Tab. 18 Vývoj cen vybraných produktů do roku 2012..47 Tab. 19 Cena kávy.49 Tab. 20 Cena piva..50
Úvod Motivací k výběru tématu byl fakt, že vlastníme rodinnou restauraci a v rámci podnikání pochopitelně řešíme ceny jídel a nápojů. Vzhledem k současné ekonomické situaci si tento problém žádá poměrně odborné jednání, a proto jsem se rozhodl zpracovávat toto téma. Pravděpodobně největší inspirací pro sepsání předkládané bakalářské práce byla kniha Tvorba cen v hostinských a hotelových živnostech od Milouše Blažky, která se mi náhodou dostala do rukou. Tehdy se mi podařilo zjistit, že ceny byly v roce 1949 stanovované Nejvyšším úřadem cenovým a byly stanovené prakticky ke všemu. Rozhodl jsem se tedy porovnat systémy tvorby cen, které jsou od sebe vzdáleny 65let, a v ideálním případě najít i způsob oceňování v restauracích použitelný dodnes. Současně s tímto hledáním jsem začal zjišťovat, zda nebyl dříve užívaný systém určování cen pro zákazníka výhodnější, než je tomu v systému tržní ekonomiky. Cílů jsem si stanovil hned několik. Zaprvé jsem se rozhodl zjistit, zda metoda používaná v roce 1949 je použitelná i dnes. Dále jsem zjišťoval, jakým způsobem se dotkla změna cen zákazníka. V tomto případě mě zajímal především disponibilní důchod a možnost kupovat si služby v restauračních zařízeních v různých letech. V první, teoretické části, je ve zkráceném podání shrnutý politický, ekonomický a sociální vývoj v Československu od roku 1945 do roku 1989 neboli od nástupu KSČ k moci až po konec socialismu v Československu. Následně vyjmenovávám problémy, se kterými se musel systém vznikající po roce 1989 vypořádat. Dále je v této části popsán historický způsob rozdělení cenových skupin restaurací a jsou zde uvedena pravidla pro vytvoření jídelního lístku. Na závěr teoretické části jsem definoval pojem cena a vyjmenoval způsoby stanovení ceny v tržní ekonomice. V druhé, analytické, části jsem zpracovával data získaná především na Českém statistickém úřadu a zjišťoval posun ve mzdách a možnostech nakupovat restaurační služby zákazníkem. Zároveň jsem zjišťoval, jestli dříve stanovený výpočet při kalkulaci cen je použitelný i v dnešní době. Důležitou částí je uvedení výpočtů nákladových cen pokrmů v restauracích. Právě díky těmto výpočtům je možné pochopit změnu v cenách pokrmů. Pochopitelně je velmi obtížné srovnávat tyto věci v tak širokém rozmezí, pokud bychom brali v potaz všechny makroekonomické a mikroekonomické události, a proto jsou různé výpočty zjednodušeny, či oproštěny od čísel, která jsou dnes již nedohledatelná 9
a neporovnatelná. Tím pádem vzniká v podstatě nová zvláštní metodika při přepočítávání cen alespoň v oblasti restauračních služeb. Zjednodušeně bych mohl říct, že se jedná o počítání se známými čísly, která jsou zjistitelná jak v minulosti, tak i v současnosti. Kupříkladu na místo započítávání inflací a různých ekonomických údajů využívám pouze vyčíslené ceny, které byly již dříve a i dnes stanoveny na základě inflačních či krizových tendencí. V závěru analytické části porovnám jednak využité systémy při tvorbě ceny, jednak také koupěschopnost obyvatel při stanovených cenách v daném odvětví. Podstatou této práce je srovnání systému tvorby cen v centrálně řízené ekonomice a v ekonomice tržní. Z velké části se práce vztahuje ke spotřebiteli a jeho finančním možnostem. Zcela zásadním obsahem této práce jsou tabulky obsahující cenové výpočty a faktická data dokumentující životní situaci v Československu. Stanovil jsem si k cílům i dvě hypotézy: Hypotéza č. 1: Systém užívaný po roce 1945 je aplikovatelný i v roce 2014. Hypotéza č. 2: Dříve užívaný systém byl pro zákazníka výhodnější u určitých položek. 10
1. Teoreticko-metodologická část 1.1. Hospodářský vývoj Československa po roce 1945 V této kapitole jsem se rozhodl detailněji věnovat politické, ekonomické a sociální situaci v Československu po skončení 2. světové války až do roku 1989 neboli v podstatě od konce války a začátku socialismu v Československu do jeho konce. Cílem této kapitoly je především sledování cenové a životní úrovně ve vztahu k obyvatelům v tehdejším Československu. Důvod zařazení této kapitoly vystihuje výrok Josefa Aloise Shumpetera: "Ekonom potřebuje, za prvé dobrou ekonomickou teorii aby ho vedla; za druhé statistiku, aby mu poskytla kvalitní empirické údaje; a za třetí potřebuje znát historii. A právě znalost historického rozměru nejvíce současným ekonomům chybí." 1 V úvodu kapitoly se věnuji nejprve situaci těsně po skončení války, následně vzestup Komunistické strany Československa a dále ekonomickým a sociálním reformám v průběhu vlády této strany. V kapitole jsou rovněž ve zjednodušeném podání obsahy jednotlivých pětiletých plánů či podstatné části důležitějších reforem a jejich dopadů na hospodářství či život obyvatelstva. Největším zdrojem při sestavování této kapitoly mi byla kniha od Pavla Sirůčka a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie, ve které jsem našel velmi přehledný a pochopitelný ekonomický přehled. Události druhé světové války znamenaly veliký zásah do života lidí v tehdejším Československu. Zásadním způsobem byl ovlivněn politický, sociální, hospodářský a kulturní vývoj společnosti. Vzhledem k tomu, že převážná část československého území byla osvobozena Sovětským svazem, byla zde připravena ideální půda pro rozvoj levicových stran. První měsíce po osvobození byly ve znamení celistvé změny hospodářského a sociálního řádu. Bylo prováděno znárodňování (především po odsunu Němců z ČSR), pozemkové reformy a další četné zásahy ze strany státu. Řada opatření však časem nabývala populistického charakteru kupříkladu komunistické projekty v roce 1947, kdy proběhly pozemkové reformy, nebo tzv. "milionářské dávky", které měly být určeny na pomoc zemědělství 2. 1 SIRŮČEK P. a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie. Praha: Melandrium, 2007, s. 3 2 SIRŮČEK P. a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie. Praha: Melandrium, 2007, s. 165 11
Nejvlivnější politickou stranou byla již od konce války Komunistická strana Československa, která se definitivně dostala k moci v únoru 1948. Další důležitou událostí v poválečném Československu je bezesporu rekonstrukce národního hospodářství. Vzhledem k restrukturalizaci průmyslu během 2. světové války, kdy se pod vlivem Německa rozrůstal především zbrojní průmysl, nebyla obnova hospodářství vůbec jednoduchá. Kvůli omezením, které Německo vydalo za 2. světové války, byla v Československu špatná situace v průmyslu. Vzhledem k uzavření vysokých škol a redukcí středních škol, ubylo kvalitně vzdělané pracovní síly. A v neposlední řadě rekonstrukci hospodářství nepomohlo ani vžité motto z dob protektorátu "Pracuj pomalu". Zcela neúnosná situace také panovala v dopravě. Většina dopravních zařízení (automobily, letadla, vlaky) byla zničena či dříve vydána do Německa a ztracena. Také dopravní komunikace se nacházely v nevyhovujícím stavu (především železnice). Nedostatek dopravních prostředků a absence kvalitní infrastruktury komplikovaly nejenom opravné práce, ale i zásobování potravin a jiných surovin do měst a továren. Při celkové obnově bylo třeba nejprve zrekonstruovat nejenom dopravu, činnost lehkého průmyslu, produkční schopnost zemědělství, ale především zabezpečit základní lidské potřeby, a to v oblasti potravin. Postupným navyšováním objemu produkce zemědělství a průmyslu bylo možné zvýšit přídělové kvóty a uvolnit dohled nad prodejem méně důležitých produktů. Důležitým dnem v hospodářském vývoji poválečného Československa je rozhodně 1. listopad 1945, kdy proběhla měnová reforma. Při reformě byla stažena stará měna užívaná v protektorátu a na Slovensku a zavedena nová s označením Kčs. Hlavním cílem této reformy bylo vyřadit nadbytečné oběživo, a stabilizovat tak korunu. Na měnovou reformu ze dne 1. listopadu 1945 navazovala opatření v oblasti cen, mezd a sociální politiky. Celostátně byla sjednocena hladina cen. Po sjednocení byla cenová hladina až na trojnásobné úrovni oproti roku 1938. Nutno však poznamenat, že zvýšení cen šlo v ruku v ruce se zvýšením platů, mezd a důchodů. Spotřeba byla nadále regulována přídělovým systémem. V roce 1946 byla vytvořena v Československu vláda pod vedením Klementa Gottwalda a byl schválen Budovatelský program. Hlavním obsahem tohoto programu byl přechod k plánované ekonomice. Během několika měsíců byl připraven a v říjnu 1946 byl vyhlášen dvouletý plán obnovy národního hospodářství na léta 1947-1948 3. Cílem plánu 3 SIRŮČEK P. a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie. Praha: Melandrium, 2007 s. 175 12
bylo dokončení obnov a minimálně dosažení předválečné úrovně života. V tehdejším smíšeném řízení ekonomiky byly zadávány úkoly nejen státním podnikům, ale i podnikům soukromým. Rok 1947 se nesl ve znamení přimykání Československa více a více k Sovětskému svazu. Vzhledem k politickému a ekonomickému boji v Československu Spojené státy americké pozastavily ČSR možnost čerpání padesátimilionového úvěru. Rovněž bylo zdržováno navrácení československého zlata zcizeného Německem stejně tak jako přivezení 2/3 zařízení, které bylo pro ČSR vyhrazeno jako reparace určené pro rok 1947. V červenci 1947 Československo na požadavek J. V. Stalina ustoupilo od přijetí Marshallova plánu. Toto rozhodnutí již definitivně určilo, na kterou stranu se Československo v poválečném světě bude orientovat. V průběhu celého roku 1947 se souboj o moc v ČSR výrazně zostřoval. Střet nastal v oblasti druhé etapy pozemkové reformy, v níž četné výjimky vzniklé v důsledku revize pozemkové reformy z předmnichovské republiky byly likvidovány a půda podmínečně vrácená majitelům měla být definitivně vyvlastněna. Hospodářská situace byla ztížena velikou neúrodou v roce 1947, která vedla až ke snížení přídělů a k oživení černého trhu s potravinami. Velkou pomoc tehdy poskytl Sovětský svaz dodávkou 600 tisíc tun obilí, zatímco USA a Kanada odmítly pomoc. Vzhledem k nutnosti uhrazení dluhu byla po velkých rozporech uzákoněná "milionářská dávka" postihující nejbohatší vrstvu obyvatel. Zajímavá situace se také děla v oblasti velkoobchodu, v němž KSČ prosazovala zrušení soukromého velkoobchodu a v lednu 1948 KSČ požadovala další znárodnění výroby, přičemž soukromé firmy měly být ponechány, pokud zaměstnávaly do 50 osob. Dalším mezníkem této doby se stal únor 1948 a to nejenom v politické sféře, ale také v oblasti hospodářské. Velkými ekonomickými opatřeními bylo uzákonění třetí etapy pozemkové reformy, druhá etapa znárodnění a přijetí Ústavy 9. května. Druhá etapa znárodnění se týkala soukromých podniků zaměstnávajících nad 50 lidí. Znárodnění nebyly ušetřeny žádné podniky. Stát tak získal například monopolní postavení ve velkoobchodu a zahraničním obchodu. Bankovní systém byl zjednodušen a oddělen na krátkodobé a dlouhodobé úvěrování. Úvěrová družstva a spořitelny se měnily v jednotný druh peněžních ústavů, který byl později znám pod názvem státní spořitelny. Ustanovení z Ústavy 9. května v XII. článku stanovila následující: "Hospodářská soustava Československé republiky je založena na znárodnění nerostného bohatství, průmyslu, 13
velkoobchodu a peněžnictví, na vlastnictví půdy podle zásady: Půda patří tomu, kdo na ní pracuje, na ochraně drobného a středního podnikání a na nedotknutelnosti osobního majetku. Všechno národní hospodářství v Československé republice nechť slouží lidu. V tomto veřejném zájmu řídí stát veškerou hospodářskou činnost jednotným hospodářským plánem." 4. Další ustanovení zakazovala soukromé monopolní seskupení jako například syndikát, kartel či trust. Smutnou pravdou zůstává, že po přijetí nové ústavy nebylo dodržováno její ustanovení o ochraně středních podnikatelů, a proto koncem roku 1948 již existovala pouhá hrstka soukromých podniků zaměstnávajících nad 20 lidí a na přelomu roku 1948 a 1949 docházelo v důsledku následování SSSR k dalšímu potlačování malých soukromých živností. Drobné živnosti byly v ČSR na poměrně dobré úrovni. Koncem roku 1949 bylo evidováno zhruba 200 tisíc drobných podniků, avšak do konce roku 1952 se tento počet snížil k číslu 91 tisíc. Snaha o likvidaci drobných podniků se projevovala různě. Často se jednalo o sociální tlak, neboť dětem z podnikatelských rodin nebylo umožňováno dosahovat vyššího než základního vzdělání a pokud ano tak problematicky. 1.1.1. První pětiletý plán Roky 1953 1955 se nesly ve znamení velkých změn v hospodářské politice. Vzhledem k nevyváženosti hospodářství a minimálním změnám v životní úrovni bylo nutné provést změny v hospodářství. Celou situaci ulehčilo také zklidnění mezinárodního napětí. V červnu roku 1953 byl zrušen přídělový systém zásobování a byla provedena peněžní reforma. Následně v září byly sníženy úkoly, které obsahoval pětiletý plán. Na začátku pětiletého plánu byl v Československu lístkový systém pro příděl potravin a průmyslového zboží. Tento systém umožňoval v době obnovy po 2. světové válce pravidelný příděl zboží za poměrně nízké úřední ceny. Výhodou bylo jisté potlačení spekulací okolo cen. Pomocí úprav bylo možné, aby stát korigoval rozsah spotřeby vzhledem ke kolísání zásob a zároveň pomocí příspěvků pomáhal zvýhoďnovat určité skupiny obyvatel, kupříkladu nemocné, těžce pracující či děti. Mínění veřejnosti však naznačovalo, že lístkový systém je nežádoucí přežitek z válečných dob. Na počátku roku 1949 byl vedle vázaného trhu zřízen i doplňkový volný trh. Tímto vznikl dvojí legalní trh s rozdílnou cenovou hladinou a díky tomu měla koruna dvojí kupní sílu. Vývoj naší měny byl v období od roku 1945 do roku 1953 poznamenán především inflačními 4 SIRŮČEK P. a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie. Praha: Melandrium, 2007 s. 179 14
tendencemi. K tomu přispěly uvolňující se prostředky z vkladů pro sociální účely, jako byly například oprava domů či výchova potomků. Po čas prvního pětiletého plánu docházelo k nadměrnému zvyšování příjmů vzhledem k nedostatečnému nárůstu produktivity práce. Docházelo tak k převaze poptávky nad nabídkou zboží. Velkou zátěží pro ekonomiku byly také rostoucí výdaje na údržbu armády. Rovněž řada jiných pracovních úkolů zadaných pětiletým plánem bylo plněno bez ohledů na hospodárnost za účelem dodržení požadavků členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) 5 a zabezpečení rychlosti a plynulosti výroby. Na začátku 50. let došlo k situaci, kdy objem peněz v oběhu společně s penězi uloženými na vkladních knížkách markantně převyšoval celkovou nabídku zboží a služeb. Vzhledem k velikosti kupní síly docházelo k podlamování stability měny. Situaci ani nepomáhal fakt, že na vkladech z roku 1945 bylo uloženo velké množství finančních prostředků, které by mohly navrátit jistou část bývalých majetných vrstev zpátky do politického a sociálního života. Východiskem z této svízelné situace se nakonec stal soubor opatření, který vešel v platnost dne 1. 6. 1953. Díky tomuto souboru došlo ke zrušení dvojího trhu, zanikl přídělový systém a sjednotily se maloobchodní ceny. V souboru byla zahrnuta i finanční reforma, v důsledku které došlo ke stažení oběživa a jeho nahrazením novými penězi. Poměr pro přepočet byl zpravidla stanoven na 5:1 neboli za 5 starých korun šlo získat 1 novou korunu. Maloobchodní ceny byly stanoveny při stejném poměru na základě průměru cen na volném a vázaném trhu. Drobné vklady obyvatelstva byly také převedeny v poměru 5:1, pokud se jednalo o částku do 300 Kčs. Zbylá většina vkladů a hotovosti však byla měněna v poměru 50:1, čímž v podstatě došlo k jejich redukci na desetinu. Vzhledem k nutnosti omezit dopad sjednocení cen na obyvatelstvo došlo k zvýšení mzdové sazby, minimálního platu, důchodů a přídavků na děti. Dalším obsahem finanční reformy bylo stanovení nominálního zlatého obsahu koruny na 0,123g zlata a podle tohoto údaje se začal odvozovat kurz k zahraničním měnám. Pomocí této reformy došlo k ukončení inflačních tendencí, které v Československu zůstávaly od konce války a byly vyvolány zpravidla náklady na zbrojení a obnovu hospodářství. Reforma však nebyla přijímána kladně a vyvolala nespokojenost obyvatel. V důsledku reformy totiž došlo ke znehodnocení příjmů získaných vlastní prací a také ke snížení kupní síly obyvatelstva. Jako tečku za reformou můžeme označit zarovnání sociálních a majetkových rozdílů. 5 RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci, vznik r.1949 v Moskvě 15
Došlo k odstranění jak naprosté chudoby, tak i buržoazie a mezi jednotlivými patry střední vrstvy byly sníženy majetkové rozdíly. V letech 1953-1954 došlo ke změně konceptu životní úrovně. Dle nové koncepce mělo docházet k plynulejšímu růstu spotřeby, snižování obchodních cen zejména v maloobchodním sektoru, zrychlení nárůstu osobní spotřeby a dále také k denivelizaci mezd a zlepšení sociálního systému. Tato koncepce přinesla však jen dílčí výsledky. Nevyváženost v hospodářství se snížila a bylo obnoveno tempo hospodářského růstu stejně tak jako objem zemědělské výroby. Jistým úspěchem mohl být i rozvoj mezinárodního obchodu zejména s kapitalistickými státy a rozvojovými zeměmi. Ostatní cíle se buď nepovedlo uskutečnit či se je nepodařilo zcela naplnit. 1.1.2. Druhý pětiletý plán Druhý pětiletý plán byl sestaven na období od roku 1956 do roku 1960. Byly stanoveny dva základní cíle: dokončit přeměny z kapitalismu k socialismu a dovytvořit materiálně technickou základnu socialismu. Průmysl byl, na rozdíl od let 1954 a 1955, opět orientován spíše na těžký průmysl. Zejména se prosazoval strojírenský, palivo-energetický a chemický průmysl. Peníze určené pro průmysl byly především směřovány do těžby paliv, hutnictví a těžkého strojírenského průmyslu. Vzhledem k slibnému a rychlému rozvoji těžkého průmyslu bylo potřeba značných investic a také více pracovníků a surovin. Nicméně z analýzy, která tou dobou proběhla, bylo patrné, že růst v oblasti průmyslu je zajišťován spíše extenzivními faktory na místo intenzivních. Navíc vycházel pomalu najevo nedostatečný rozvoj v chemickém průmyslu a zaostávání za tehdejší světovou úrovní v zemědělství. V důsledku toho byl roku 1957 vyhlášen kurs na zvyšování efektivnosti národního hospodářství. V letech 1958-1959 byla sestavena další ekonomická reforma takzvaná "Rozsypalova reforma" 6. Tato reforma byla zaměřena na zmenšení míry centralizace a na přechod administrace řídících metod k metodám, které využívaly tržní vztahy. Na ministerstvech došlo k zrušení orgánů hlavní správy a místo nich byly zavedeny nadpodnikové orgány, které v různých úpravách a podobách fungovaly zhruba až do 80. let. Ekonomický rozvoj po dobu druhého pětiletého plánu nebyl ve znamení stejně rychlého tempa, jako tomu bylo v letech 1949 až 1953, nicméně tempa růstu byla stále na vysoké úrovni a relativně vyrovnaná. Průměrný roční přírůstek národního důchodu se podařilo 6 Dle iniciátora K. Rozsypala *24. 9. 1916 - +20. 7. 2013 16
zvýšit o 7% a v absolutním objemu dokonce předčil přírůstek ze začátku 50. let. Velký vývoj zaznamenal především zahraniční obchod, který předstihl i vývoj průmyslové výroby. I díky tomu byla obchodní bilance v druhém pětiletém plánu, až na výjimku v roce 1957, aktivní. Územní orientace zahraničního obchodu se ustálila a v rámci vývozu docházelo k neustálému navyšování podílu strojů a zařízení. I když docházelo ke zbytnění hospodářského potenciálu Československa a úroveň ekonomiky dosáhla vyšší úrovně než za dobu prvního pětiletého plánu, nedošlo k zásadnímu zefektivnění hospodářství. Tento fakt byl dán především tím, že hospodářský růst měl základy především v extenzivních faktorech a postup modernizace strojů a zařízení v průmyslu a zavádění nových technickovědeckých objevů byl realizován a aplikován jen ve velmi malé míře. Současně nebyly ani využívány možnosti světové dělby práce. Životní úroveň zaznamenala pozitivnější růst než v období první pětiletky. Nadále se zvyšovala osobní i veřejná spotřeba, což mělo kladný efekt na výši maloobchodních cen. Vzhledem k zvýšené spotřebě maloobchodní ceny dlouhodobě klesaly. Okolo roku 1958 se začalo diskutovat o rozšíření bytové struktury, podpory rodin s více než s dvěma dětmi a rozvoji placených služeb. Rovněž se diskutovalo o růstu nejnižších důchodů. Avšak opatření provedená státem omezovala osobní život obyvatel a zpožďovala vývoj populace. Kvůli nadměrnému upřednostňování průmyslu nedošlo v oblasti služeb ke zlepšení. Pozitivním faktem ve věci životní úrovně bylo snížení pracovní doby ze 48 hodin za týden na 46 hodin, což v přepočtu na dnešní pracovní týden znamenalo 9,2 hodiny denně. Zcela významnou událostí po dobu druhého pětiletého plánu bylo zrušení takřka všech soukromých živností, které v Československu zůstávaly. Ke konci roku 1960 bylo v Československu evidováno pouze 6553 soukromých podniků, které celkově zaměstnávaly pouhopouhých 6601 pracovníků. Jednalo se tedy o velmi malé podniky zaměstnávající maximálně 2-3 pracovníky. Vzhledem k vlně nekritického přeceňování ekonomických výsledků vyhlásila KSČ v polovině roku 1960 vítězství socialismu v Československu. Následně začala strana projednávat podobu nového, třetího, pětiletého plánu. V této době došlo také ke schválení nové ústavy a název státu se změnil na Československá socialistická republika (ČSSR). 17
1.1.3. Třetí pětiletý plán Na sklonku 50. letech se východním blokem šířilo propagandou posílené hodnocení ekonomického rozvoje. Blízkost vybudování komunismu byla dle Nikity Sergejeviče Chruščova takřka za dveřmi. Třetí pětiletý plán v ČSSR byl připravován na období let 1961 1965. Z počátku byl jeho obsah koncipován skromněji, ale s postupující vlnou socialistického nadšení šířící se ze Sovětského svazu byl plán v závěru silně přehodnocen a byl ekonomicky nezvládnutelný. V požadavcích KSČ na tvůrce třetí pětiletky byly například nejen provedení úplné mechanizace a chemizace zemědělství během krátké doby, tak aby odpovídala úrovni v zemědělství ve světě, ale také i vyřešení neustálého nedostatku bytů a to do roku 1970. Velkým nebezpečím se mohlo stát i případné splnění plánu v oblasti hutnictví železa. Případné splnění plánu by vyvolalo značnou nerovnováhu ekonomiky a snížení efektivity hospodářství. Vzhledem k těmto nadhodnoceným cílům došlo během první poloviny 60. let k závažné ekonomické stagnaci, což mělo za důsledek velmi špatné nálady obyvatel. Nesmyslné požadavky třetího pětiletého plánu byly natolik závažné, že se opět začaly projevovat bariéry vytvořené extenzivním růstem. Docházelo k nedostatku surovin, materiálu a energie. Problémy byly také v oblasti krmiv pro chovanou zvěř. Situaci v hospodářském vývoji zkomplikovaly i nečekané světové a domácí události. Vzhledem ke karibské krizi v letech 1961 a 1962 byly nutné zvláštní vojenské výdaje a kvůli neshodám s Čínskou lidovou republikou došlo k omezení vzájemného obchodu. Bylo proto nutné ušlou část surovin dovážet ze zemí západního bloku. Tuzemský hospodářský vývoj byl také poznamenán neúrodou a silnými zimami společně s katastrofálními záplavami v roce 1965. Již v roce 1961 došlo k rozpadu třetího pětiletého plánu a po zbylé čtyři roky byla ekonomika řízena jen za pomoci operačních plánů na jeden rok. V letech 1964 až 1965 se objevovaly jisté náznaky o obnovu dynamiky růstu ekonomiky, ale ve srovnání s ostatními evropskými státy se dynamika ČSSR řadila na nejnižší příčky. Nezdar pětiletého plánu se pochopitelně odrazil i v životě běžného obyvatelstva. Došlo ke zpomalení spotřeby, neschopnosti v oblasti výstavby nových bytů a zavedení úsporných opatření, jako byly například vyšší zdanění vyšších příjmů či zavedení poplatků v jeslích a mateřských školkách. Soubor všech nezdarů a ekonomických opatření pak měl za následek rostoucí kritiku a nedůvěru v KSČ. 18
1.1.4. Čtvrtý pětiletý plán Čtvrtá pětiletka, naplánovaná na období 1966-1970, byla v porovnání s obsahem předchozích pětiletých plánů spíše souhrnem globálních úkolů. Celkově by se tento plán dal shrnout jako pozitivní vzhledem k dobrému vývoji v oblasti hospodářství a sociálních potřeb. Tempo růstu se opět začalo zvyšovat a téměř dosahovalo tempa v době druhého pětiletého plánu. Opět docházelo k růstu zemědělské výroby a pozitivním jevem byla i stoupající soběstačnost ČSSR v potravinách vzhledem k jejich vzrůstající spotřebě. Změnila se situace i na trhu, kde došlo ke zmírnění v kolísání nabídky potravin a průmyslových výrobků. V oblasti životní úrovně bylo taktéž dosaženo jistých úspěchů. Pracovní doba byla zkrácena ze 46 hodin na 42 a ½ hodiny. Pracovní týden se zkrátil na pět dnů a koncem roku 1970 byla poprvé splněna míra na výstavbu nových bytů, a to 100 000. Od ledna 1968 docházelo k bouřlivým událostem nejen v ekonomice, ale i v politickém zastoupení. Do čela KSČ byl dosazen Alexander Dubček a do funkce prezidenta nastoupil Ludvík Svoboda. Nově sestavené čelo KSČ vydalo akční program KSČ. Reformy zahájené od roku 1965 měly nově více směřovat k tržní ekonomice. Snaha o změnu hospodářské politiky byla vystižena v několika bodech. Jednak se měly vytvořit podmínky pro hospodářskou soutěž a mělo se upustit od dotování špatně hospodařících podniků. Dále bylo dáno za cíl aby se v otázkách hospodářské politiky vycházelo především z vědeckých prognóz, přičemž se měly brát v úvahu zájmy jednotlivých skupin obyvatelstva a prosazovat ekonomické cíle nikoliv pomocí direktivních úkolů nýbrž pomocí ekonomických nástrojů. V dalších bodech se mělo přistoupit k poskytnutí volnosti podniků při výběru organizační struktury a k přiznání relativní nezávislosti na státních orgánech. Akční program KSČ nepředpokládal obnovu soukromých kapitalistických podniků, nicméně byla přislíbena podpora drobnému osobnímu podnikání. Avšak celý akční program KSČ byl záhy okleštěn, když do ČSSR v srpnu 1968 vpadla vojska Varšavské smlouvy, což se značně odrazilo v nižší produktivitě práce, množství emigrace a nákupní horečce. Následně byl Alexander Dubček vystřídán a do funkce prvního tajemníka ÚV KSČ byl dosazen Gustav Husák. Další léta pak byla ovlivněna normalizací, jejíž součástí byly i politické čistky. Ekonomická reforma měla dle vyjádření KSČ i nadále probíhat, nicméně byla obnovena administrativní direktivní soustava řízení. V zápětí byl vyhlášen konsolidační hospodářský program, který byl rozplánován na dva následující roky. V rámci nového programu mělo dojít k upevnění úlohy KSČ při řízení hospodářství, útlumu růstu finančních příjmů v rámci protiinflační politiky, stabilizaci cenové hladiny a zlepšení 19
bilance zahraničního obchodu pomocí podpory vývozu. 1.1.5. Pátý pětiletý plán Vzhledem k přechodu typu ekonomiky od extenzivní na intenzivní typ rozvoje stanovil pátý pětiletý plán nižší tempo hospodářského růstu. Důraz byl kladen na zefektivňování výroby. Plán byl rozvržen na roky 1971 1975. Zemědělství se během tohoto plánu podařilo splnit stanovený cíl vyšší výrobou vykrýt růst tuzemské spotřeby základních potravin. Díky splnění plánu došlo téměř k dosažení soběstačnosti v sektoru potravin a navíc se odstranila závislost na dovoz másla, vajec a i masa. Situaci pomohl i fakt, že zemědělství začalo přitahovat i nové mladé pracovníky, kteří byli dobře kvalifikovaní. Také plán na výstavbu nových bytů se dařil. Obyvatelům bylo celkově předáno 615 tisíc nových bytů. Fakt, že maloobchodní ceny byly dlouhodobě stabilní, přispěl k tomu, že průměrný přírůstek osobní spotřeby obyvatel za rok dosáhl téměř 5%. Veliké změny v celosvětovém hospodářství po létu 1973 7 zasáhly zbylé země RVHP silněji než Československo. Obchod ostatních zemí RVHP byl totiž ve větší míře orientován na Západ než tomu bylo u Československa. Domácí situaci prospěla dobrá situace v soběstačnosti potravin a zároveň bilance v rámci energetiky a paliv se opírala o domácí těžbu současně s dovozem ze Sovětského svazu za ceny, které byly podstatně nižší, než tomu bylo na světovém trhu. Bohužel však růst hospodářství poznamenal nižší přírůstek obyvatel vstupujících do produktivního věku. 1.1.6. Šestý pětiletý plán V pořadí šestá pětiletka byla rozvržena na roky 1976-1980 a stanovovala nižší tempo, než tomu bylo v první polovině desetiletí. Předmětem pětiletého plánu byla především investice do výstavby palivoenergetického komplexu. Hlavně mělo dojít k dostavbě několika velikých tepelných elektráren a spuštění elektrárny jaderné v Jaslovských Bohunicích. Mezi priority patřil rozvoj elektrotechnického průmyslu, který byl ve srovnání se zbytkem světa relativně zaostalý, a také navýšení zemědělské produkce především v rámci zajištění soběstačnosti v oblasti krmiv. Náraz cenové exploze, která ve světě probíhala v letech 1973-1975 se naštěstí podařilo utlumit, i když úroveň dovozních cen vzrostla o 54%. Pozitivem bylo, že životní náklady domácností vzrostly o pouhé 1%. V letech 1970-1980 došlo však k špatnému vývoji v 7 Ropný šok způsobený organizací OPEC. Došlo k embargu zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války. 20