KRAJSKÝ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Analýza potřeb v území Zpracoval(a): KAP tým Datum: 16. 3. 2016
Analýza potřeb v území Dle metodického postupu povinnou součástí KAP. Zpracovatel analýzy: realizační tým. Cíl analýzy: s využitím vlastních či veřejně dostupných informačních zdrojů, popř. zdrojů NÚV a jiných vydefinovat problémové oblasti za jednotlivá témata. Projednána na Pracovní skupině Vzdělávání dne 11.3.2016. 1
Obsahová struktura Analýzy potřeb v území 2
Témata KAP Klíčová (povinná) témata KAP: Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě (včetně MŠ a ZŠ) Podpora polytechnického vzdělávání (včetně MŠ a ZŠ) Rozvoj kariérového poradenství (včetně ZŠ) Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání Podpora inkluze Infrastruktura SŠ a VOŠ Nepovinná témata KAP: Rozvoj výuky cizích jazyků ICT kompetence Čtenářská a matematická gramotnost Podpora vytváření komplexního systému hodnocení kvality škol
Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě (včetně MŠ a ZŠ) Tzv. evropský referenční rámec z roku 2006 definuje osm klíčových kompetencí, které jsou považovány za nezbytné pro seberealizaci a osobní rozvoj. Jednou z definovaných klíčových kompetencí evropského referenčního rámce je smysl pro iniciativu a podnikavost, která jde ruku v ruce také s kreativitou. Kompetence můžeme definovat jako kombinaci znalostí, dovedností, porozumění, hodnot, postojů a přání, jež vedou k efektivnímu, uvědomělému lidskému jednání v určité oblasti. 4
Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě (včetně MŠ a ZŠ) Problematika k řešení: podpora osvojování a zvýšení kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě na všech úrovních vzdělávání; podpora rozvoje podnětného, kreativitu stimulujícího prostředí ve školách; podpora praktických aktivit zaměřených na rozvíjení podnikavosti a tvořivosti jako např. badatelské vzdělávání, brainstorming, projektové vyučování, kreativní hry, žákovské projekty, odborné soutěže apod.; vzdělávání pedagogických pracovníků k efektivnímu rozvoji kompetencí žáků i účastníků aktivit v rámci celoživotního učení; podpora osvojování kompetencí formou spolupráce škol, pedagogů, podnikatelské sféry a zaměstnavatelů; podpora podnikatelských inkubátorů a start-upů pro začínající podnikatele. 5
Podpora polytechnického vzdělávání (včetně MŠ a ZŠ) Široce diskutované téma v souvislosti s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků/absolventů, především technických oborů. Nedostatek kvalitních absolventů technických oborů je v kraji způsoben třemi faktory: demografickým poklesem (tím pádem i nižším počtem absolventů středních škol); nízkým zájmem mladých o studium přírodovědeckých a technických oborů; přílivem zahraničních investorů a jejich orientací na tato odvětví. 6
Podpora polytechnického vzdělávání (včetně MŠ a ZŠ) Problematika k řešení: popularizovat a zatraktivnit technické, přírodovědné a environmentální vzdělávání; modernizovat infrastrukturu a vybavení ZŠ, SŠ, VOŠ pro vzdělávání v technických a přírodovědných oborech; podpora manuální zručnosti a prvků polytechnické výchovy ve vzdělávání v mateřských a základních školách; podpora výuky technických a přírodovědných předmětů v cizím jazyce na SŠ a VOŠ; podpora vzájemné spolupráce mezi MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ, příp. VŠ; zvýšení kvality výuky a odborné způsobilosti pedagogických pracovníků; podpora aktivit environmentálního charakteru pro žáky i pedagogické pracovníky, jako např. konference, semináře, soutěže, školní projekty, mezinárodní spolupráce, apod. 7
Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů Nově přijatí do 1. ročníku středních škol v denní formě vzdělávání v MSK 2013/2014 2014/2015 2015/2016 Celkový součet 12 368 11 931 11 818 Celkem všeobecné obory (obory gymnázií a lyceí) 3 036 3 033 3 011 Celkem odborné obory (s VL a M, bez nástaveb) 9 199 8 793 8 668 Celkem střední vzdělání (bez M a VL) 133 105 139 Podíl všeobecné obory (obory gymnázií a lyceí) 24,5% 25,4% 25,5% Podíl odborné obory (s VL a M, bez nástaveb) 74,4% 73,7% 73,3% Podíl střední vzdělání (bez M a VL) 1,1% 0,9% 1,2% Absolvent s širokým odborným základem a potřebnými měkkými kompetencemi je schopen adaptace na změny na trhu práce (ohraničeno RVP). Pro slaďování nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce jsou potřebné informace o stávající a očekávané situaci na trhu práce. Participace zaměstnavatelů na odborném vzdělávání v rámci výuky na školách zajišťuje slaďování výstupů vzdělávání s potřebami trhu práce. 8
Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů Problematika k řešení: zvýšit kvalitu odborného vzdělávání; zajistit kvalitní personální a materiální zázemí odborných škol; rozvíjet příp. navázat spolupráci škol a zaměstnavatelů; propojit odbornou výuku ve školách s praxí ve firmách; realizovat další vzdělávání pedagogů odborných předmětů a praktického vyučování ve spolupráci se zaměstnavateli; popularizovat odborné školství ve spolupráci se sociálními partnery; podpora zavádění nových technologií a pracovních postupů žáků a studentů škol v rámci odborné přípravy na povolání; spolupráce škol a zaměstnavatelů na karierovém poradenství; podpora kreativity a iniciativy žáků a studentů vedoucí k samostatnému podnikání; stáže pedagogů ve firmách; podpora produktivních prací žáků vedoucí ke zvýšení jejich pracovních zkušeností. 9
Rozvoj kariérového poradenství (včetně ZŠ) Kariérové poradenství představuje institucionalizovaný systém poradenských služeb, zahrnuje individuální nebo skupinové poradenství zaměřené na volbu vzdělávací a profesní dráhy, volbu prvního zaměstnání, změnu zaměstnání a návrat do pracovního procesu. Aktéři kariérového poradenství ve školství: školy; školská poradenská zařízení (PPP, SPC); IPS při ÚP. Poradenské služby v oblasti kariérového poradenství jsou dostupné pro všechny žáky, avšak v různé kvalitě (obzvlášť ve školách). 10
Rozvoj kariérového poradenství (včetně ZŠ) Problematika k řešení: zkvalitnění kariérového poradenství ve školách prostřednictvím cíleného vzdělávání výchovných poradců a dalších pedagogických pracovníků; prohloubení spolupráce s IPS ÚP a ostatními aktéry na trhu práce; podpora dostupnosti služeb školních poradenských pracovišť v dalších školách. 11
Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání Význam DPV je dán především rychlými změnami technologických, ekonomických, sociálních a kulturních souvislostí lidské existence - umožňuje získávat nové znalosti a dovednosti, reagovat a adaptovat se na změny na trhu práce, změnit, zvýšit či doplnit kvalifikaci získanou v počátečním vzdělávání. Pro rozvoj DPV ve školách a správného zacílení vzdělávání (jazykové, technické, řemeslné) je podstatná spolupráce škol s ostatními sociálními partnery, zejména s úřady práce, zaměstnavateli, se zřizovateli a místními samosprávami, s ostatními vzdělavateli, asociacemi atp. (sdílení podnětů, zkušeností, příkladů dobré praxe). 12
Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání Problematika k řešení: zajištění využívání volných kapacit (vybavení a prostory, personální zajištění) středních škol k poskytování dalšího vzdělávání (profesního, rekvalifikačního, zájmového, občanského); rozvíjení činností škol a školských zařízení jako center celoživotního učení a dalšího profesního vzdělávání s důrazem na kvalitu vzdělávání; zajištění rozmanitosti nabídky dalšího vzdělávání v návaznosti na požadavky trhu práce, dostupnosti, prostupnosti a propojenosti dalšího a počátečního vzdělávání, profesních a úplných kvalifikací (systému uznávání); stimulace poptávky a motivace občanů k účasti v dalším vzdělávání (také s ohledem na nízko kvalifikované a sociálně znevýhodněné občany); využívání systému uznání předchozího vzdělání (formální, neformální a informální) založeného na Národní soustavě kvalifikací a zajištění informovanosti o NSK a propagace systému uznávání; 13
Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání Problematika k řešení: zvýšení jazykové úrovně a dostupnosti jazykového vzdělávání s akcentem na anglický jazyk a kvalitu výuky na všech stupních vzdělávacího systému, vč. dalšího vzdělávání; obnova vybavenosti a infrastruktury pro DPV (modernizace prostor a vybavení institucí zapojených do celoživotního vzdělávání - stavební úpravy a rekonstrukce objektů škol, školských zařízení a dalších institucí a jejich vybavení); posílení a rozvoj spolupráce mezi partnery v území školami a dalšími sociálními partnery v oblasti dalšího vzdělávání (ÚP, zaměstnavateli, zřizovateli), spolupráce a nastavení komunikace, např. pro sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe; využívání profesní kvalifikace Lektor dalšího vzdělávání podle Národní soustavy kvalifikací; zajištění profesionality a zvyšování kvality lektorů (zejména pedagogických pracovníků v roli lektorů pro dospělé) prostřednictvím jejich vzdělávání. 14
Podpora inkluze Inkluzivní (společné) vzdělávání je aktuálním trendem ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve středních školách MSK se vzdělává formou individuální nebo skupinové integrace cca 1800 žáků s postižením. Ve speciálních třídách zastoupení žáci se všemi druhy zdravotního postižení. Formou individuální integrace jsou vzděláváni především žáci s poruchami učení, v menší míře pak žáci s lehkým mentálním postižením, autismem či vadami řeči. Skupinová integrace je využívána zejména při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, středně těžkým mentálním postižením, autismem, souběžným postižením více vadami. 15
Problematika k řešení: Podpora inkluze vzdělávání pedagogických pracovníků k problematice inkluzivního vzdělávání ve středních školách a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; podpora spolupráce se školskými poradenskými zařízeními; podpora zřizování funkcí školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách; podpora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. 16
Infrastruktura SŠ a VOŠ Moravskoslezský kraj systematicky podporuje rozvoj vzdělávání a materiálně technického zázemí škol. V měsících prosinci 2015 a lednu 2016 bylo MSK realizováno dotazníkové šetření, v rámci kterého školy mj. udělovaly priority oblastem, na které by se chtěly v příštím projektovém období zaměřit. Gymnázia a školy s ekonomickým zaměřením měly největší zájem o modernizaci IT učeben, jazykových učeben a datové infrastruktury. Odborné školy dávaly nejvyšší priority oblastem vybavení odborných učeben, modernizace IT vybavení a jazykových učeben. 17
Problematika k řešení: Infrastruktura SŠ a VOŠ modernizace infrastruktury pro vzdělávání s důrazem na oblasti IT vybavení, vybavení jazykových učeben, odborných učeben a dílen a konektivity škol; modernizace infrastruktury (kromě výše uvedených oblastí) podle aktuálních potřeb škol. 18
Rozvoj výuky cizích jazyků Současná doba klade požadavky na funkční znalost cizích jazyků jako jeden ze zásadních předpokladů celoživotní uplatnitelnosti jednotlivce i celé ekonomiky. V Moravskoslezském kraji je jazykové vzdělávání poskytováno průběžně od základních škol až po vysoké školy. Se základy cizích jazyků se mohou děti seznámit již v některých mateřských školách a rovněž v rámci zájmového vzdělávání jsou nabízeny kurzy pro děti od předškolního věku. Přesto je nedostatečná jazyková vybavenosti jedním ze zásadních nedostatků absolventů škol, který jim komplikuje vstup a následné uplatnění na trhu práce. 19
Rozvoj výuky cizích jazyků Problematika k řešení: realizace projektů ke zkvalitnění jazykového vzdělávání; modernizace infrastruktury a vybavení škol pro jazykové vzdělávání; větší zapojení cizího jazyka do odborného vzdělávání; podpora zahraničních jazykových stáží, výměnných pobytů a mezinárodních projektů pro žáky a pedagogické pracovníky, zlepšení návaznosti výuky při přechodu na vyšší stupeň vzdělávání; zapojení vyššího počtu rodilých mluvčích v hodinách cizích jazyků; podpora využívání nových metod výuky, např. využívání metody CLIL, bilingvní výuka, využívání ICT ve výuce. 20
ICT kompetence Ukazuje se, že každým rokem roste významnost ICT a ve všech oblastech společenského života narůstá integrace informačních a komunikačních technologií. Pouze digitálně gramotná společnost bude schopná konkurovat v nastupující informační a digitální ekonomice. 21
ICT kompetence Problematika k řešení: podpora zajištění materiálně technických podmínek a vybavování škol ICT a didaktickými pomůckami, a to i s ohledem na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami; zvyšování digitální gramotnosti žáků a učitelů a ověřování pokroku pomocí nezávislých systémů; ICT bezpečnost; využívání ICT ve výuce a přípravě na výuku, a to včetně vlastních zařízení učitelů a žáků (BYOD); rozvoj on-line vzdělávání; personalizovaný on-line vzdělávací prostor (pro žáka i učitele); metodická podpora škol v oblasti ICT a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ICT, organizace doplňkových vzdělávacích aktivit v této oblasti, síťování pedagogických pracovníků pro sdílení a prezentování výukových postupů, zajištění kolegiální podpory při zavádění ICT do výuky; podpora mladých talentů v oblasti ICT.
Čtenářská a matematická gramotnost Dosahování dobré úrovně klíčových gramotností je jedním ze základních předpokladů školní úspěšnosti, předpokladem optimálního rozvoje klíčových kompetencí (např. v souvislosti s kompetencemi k učení, kritickým myšlením atd.) a následně tedy i předpokladem úspěšné profesní, individuální a společenské seberealizace. Rozvoj matematické gramotnosti jako schopnosti jedince poznat a pochopit roli, kterou hraje matematika ve světě, dělat dobře logické, podložené úsudky, rozvíjet abstraktní, exaktní i kritické myšlení a proniknout do matematiky tak, aby splňovala jeho životní potřeby. Čtenářská gramotnost bývá zpravidla definována jako schopnost jedince porozumět textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určených cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti. 23
Problematika k řešení: Čtenářská a matematická gramotnost zlepšit matematickou a čtenářskou gramotnost; realizovat vzdělávání pedagogů v těchto oblastech; popularizovat matematické a logické myšlení; zatraktivnit matematické vzdělávání; analyzovat možné příčiny současného stavu matematické gramotnosti a matematického vzdělávání v našem kraji; podpora čtenářské gramotnosti napříč vzděláváním. 24
Podpora vytváření komplexního systému hodnocení kvality škol Zlepšování kvality vzdělávání prostřednictvím vytváření a zefektivnění komplexního systému hodnocení škol je jednou z priorit strategických dokumentů na úrovni republiky i kraje. Z dlouhodobého hlediska nemůže dosahovat výborných výsledků organizace, která neprovádí vlastní hodnocení. 25
Podpora vytváření komplexního systému hodnocení kvality škol Problematika k řešení: zajištění podpory vlastního hodnocení organizací, stanovení cílů, směřování a způsobu dosažení cílů; prostřednictvím hodnocení škol, jakožto užitečného a účinného nástroje, zlepšit kvalitu poskytovaného vzdělávání; možnost porovnávání jednotlivých organizací a dosažení zlepšení kvality vzdělávání a jejich řízení prostřednictvím odborných nástrojů. 26
Prioritizace potřeb 25. 11. - 16. 12. 2015 probíhalo dotazníkové šetření (MŠMT a NÚV). Agregované výstupy ze šetření byly předány realizačnímu týmu projektu k dalšímu zpracování. Zástupci zřizovatelů zpracují podklad pro oblast infrastruktury a investičního vybavení, včetně finančního rámce. Pracovní týmy navrhnou prioritizaci potřeb. Prioritizace potřeb bude odsouhlasena PS Vzdělávání a RSK. Workshop pro ředitele škol - seznámení s odsouhlasenými prioritami a způsobem zpracování PA/ŠAP. 27
Děkuji Vám za pozornost a přeji hezký den 28