EPILEPSIE Přednáška č. 9, 10?

EPILEPSIE Přednáška č. 9, 10?

HISTORIE EPILEPSIE o morbus caducus padoucnice o Hippokrates (400 př.n.l.): morbus sacer - svatá nemoc; první spis o Dvě tendence v etiologii ve starověku: 1. nemoc mozku (Hippokrates, Galén) 2. interpretace magické, teorie posedlosti zlým duchem nebo ďáblem - epilepsie jako morbus demoniacus (zejména u psychomotorických záchvatů a záchvatů grand mal) o 20. století- zásadní zlom v péči o epileptické pacienty: rozvoj farmakoterapie potvrzením účinnosti operační léčby u farmakorezistentních pacientů OBRÁZEK: Rektor, I. (2014). Úvodní slovo. Neurológia pre prax. 15(2) (http://www.neurologiapreprax.sk/index.php?page=pdf_view&p

EPILEPTICKÝ ZÁCHVAT epilepsie / epileptický záchvat = symptom porucha inhibičních a excitační mechanismů abnormální elektrické výboje v mozkových neuronech kaţdý člověk má dispozici k epi záchvatu 1. Klinický příznaky Motorické Senzitivně Vegetativní Psychické (alterace vědomí) 2. Subklinický bez příznaků, pouze na EEG; epileptický ekvivalent Mysliveček, 2009

EPILEPSIE Definice: Skupina poruch mozkových funkcí, projevující se opakovanými záchvaty různého charakteru, vyvolanými paroxysmálními neuronálními výboji v části pracovních konstelací neuronů CNS. min. 2 nevyprovokované záchvaty POJMY: epileptický neuron- obligatorní / fakultativní epileptický agregát epileptické loţisko epileptické ohnisko Mysliveček, 2009

PRŮBĚH EPILEPTICKÉHO ZÁCHVATU PŘI EPILEPSII Prodrom Zvýšená dráţdivost Vztek Nedůtklivost Krátkodobé depersonalizac e Anankastické fenomény Aura Úzkost/hrůza Euforie/ deprese Fotomy, parestézie všech modalitcenné pro lokalizaci! Nutkavá činnost Minuta/ vteřiny Záchvat Projevy dle typu záchvatu Signalizuje primárně ložiskový záchvat, který přechází rychle v generalizovaný (Mysliveček, 2009) Postparoxysmál ní období Stavy zmatenosti Bradypsychism us Impluzivní jednání Dny/hodiny Ticháčková & Pidrman,

ETIOLOGIE kterákoliv patologie mozku, která zvyšuje excitabilitu mozkové tkáně Onemocnění Příčina Cévní mozková příhoda 3-4% Infekce CNS 2-3% Tumor 4% Demence Pohotovost k záchvatům dána: geneticky stavem vnitřního prostředí (nádor, infekt aj.) ţivotosprávou (alkohol, spánková deprivace) podněty a vjemy z vnějšího prostředí (světlo- blikání, hluk) 1,5 % (10x vyšší riziko grand mal) Preiss, 2006; Mysliveček et al.,

PREVALENCE nástup většinou v dětském věku 30% mladší 18 let častá neuro porucha: 0,-5-1% lidí v populaci prodělalo 1 epi záchvat v posl. 5 letech celoživotní prevalence: 2-5% - tzn. naděje na dlouhodobou remisi incidence: u dětí je vysoká pouze do 1 roku věku; v rozvojových zemích 3x vyšší mortalita: 2-3x vyšší (přidruţují se chronické nemoci k epi) ČR 2004-70 tis. Epi pacientů; u většiny remise i EEG záznamu; 20-30% farmakorezistentní Obr.: Ticháčková & Pidrman, 2005; text: Preiss,

OBECNÁ KLASIFIKACE o lokalizační dichotomie: a) Parciální- loţiskové b) Generalizované epilepsie o etiologická klasifikace: a) symptomatické (sekundární)- je známa přesná příčina b) idiopatické (primární) etiologie není známa, je pravděpodobný genetický základ c) kryptogenní- epi syndrom má pravděpodobně symptomatickou příčinu, avšak ta není známa o paroxysmální událost (neepileptické záchvaty) Somatické endokrinologické, migréna, transitorní ischemická ataka, extrapyramidová porucha Psychogenní konverzní poruchy Preiss, 2006

KLASIFIKACE DLE MEZINÁRODNÍ LIGY PROTI EPILEPSII (1981) I. Ložiskové (fokální, parciální) A. Jednoduché (simplexní) - (vědomí není porušeno) 1.motorické 2. senzitivní a senzorické 3. vegetativní 4. psychické B. Komplexní (s poruchou vědomí) 1. Začínající jako jednoduché loţiskové záchvaty 2. S poruchou vědomí hned od počátku C. Sekundárně generalizované II. Generalizované A. Absence B. Myoklonické záchvaty C. Klonické záchvaty D. Tonické záchvaty E. Celkové křečové záchvaty (grand mal) F. Atonické záchvaty III. Neklasifikovatelné Preiss, 2006

MKN 10 G40.0 Lokalizovaná (fokální, parciální) idiopatická epilepsie a epi syndromy se záchvaty lokalizovanýc křečí - benigní dětská epilepsie s EEG hroty centrotemporálně nebo s okcipitálně G40.1 Lokalizovaná (fokální, parciální) symptomatická epi a epi syndromy s jednoduchými parciálními záchvaty - záchvaty bez poruchy vědomí. G40.2 Lokalizovaná (fokální, parciální) symptomatická epilepsie a epileptické syndromy s parciálními záchvaty - záchvaty s poruchou vědomí, často spojené s motorickými automatismy G40.3 Generalizovaná idiopatická epilepsie a epileptické syndromy G40.5 Speciální epileptické syndromy -Epileptické záchvaty vyvolané alkoholem a jinými látkami.

TEMPORÁLNÍ EPILEPSIE epigastrická nebo psychická aura, záraz v činnosti ( zahledění ), oroalimentární automatismy porucha vědomí, ipsilaterální automatismy horních končetin kontralaterální dystonie iktální řeč, postiktální afázie nebo hemiparéza méně často sekundární generalizace délka záchvatů se většinou pohybuje mezi 1 aţ 2 minutami http://camelot.lf2.cuni.cz/tomasekm/tle2/kazuistika8.htm

STATUS EPILEPTICUS záchvat trvá déle než 30 minut / kumulace epi záchvatů- porucha vědomí přetrvává i mezi záchvaty Konvulzivní / nonkonvulzivní typ můţe dojít k poškození mozku v důsledku hypoxie Urgentní život ohrožujícíc stav! náhlá úmrtí (arytmie, udušení obsahem ţaludku) Příčinou bývá i nedodržení farmakoterapie či selhání v životosprávě

EPILEPTICKÉ DUŠEVNÍ PORUCHY- PŘIDRUŢENÉ PŘECHODNÉ o Epileptické mrákotné stavy mnohdy delirium, křik, psychomotorický neklid o Patické nálady o Pseudopsychotické ataky TRVALÉ o Povahové změny - rigidita, egoismus, pedanterie nezdrţenlivost, paranoia o tzv. Epileptická demence verbigerace, perseverace, ztráta asociační pruţnosti

ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘENÍ o Strukturní (CT, MRI) zobrazit loţisko- etiologie upřesnit diagnózu o Funkční příliš neuţívané fmri- lokalizace funkcí při kognitivním úkolu (adaptace metod pro kombinaci s fmri- Stroop, WCS aj.) o Redundance neuropsychologických metod? zobrazená patologie ještě nesvědčí o kognitivním deficitu multifaktoriálně podmíněno (věk, komplexní zdravotní stav aj.) kombinace obojího- jistější diagnostika Preiss, 2006

EPILEPSIE: EEG i mimo záchvat zachytitelné epileptiformní vzorce v době záchvatu (hrot-vlna)

FARMAKOTERAPIE Antiepiletpika-antikonvulziva potenciace účinku GABA Tendence k monoterapii- minimum neţádoucích účinků snižují neuronální iritabilitu mohou sniţovat i neuronální excitabilitu (kog.fce) Generace 1. Barbituráty 2. Valproát, BZD (diazepam) 3. Selektivní preparáty (gabapentin aj.) Dělení antiepileptik: Hydantoiny fenytoin (parc. a tonicko-klon., ne absence) Barbituráty fenobarbital, primidon (tonickoklon., ne absence) Sukcinimidy ethosuximid (absence) Valproát valproát (všechny typy) BZD klonazepam, diazepam, lorazepam (absence, status epilepticus) Iminostilbeny karbamazepin (parc. a gen., neuralgie n.v, maniodepres.) Další lamotrigin, gabapentin, tiagabin, vigabatrin, felbamát, topiramát (rezistentní formy epilepsie)

EPILEPTOCHIRURGIE Leksellovým gama noţem / lobektomie (resekční operace) u 80% vymizí záchvaty, ale dochází ke změnám kognitivních funkcí U levostranné léze- častěji pooperačního zhoršení paměti neţ u pravé; největší riziko u pacientů u nichţ je před operací paměť intaktní ustálena diagnostika sloţená z WMS-III, WAIS-III Predikce pomocí Wada testu IQ % pacientů se záchvaty <75 32,8%; 76-109 23,8%, >109 16,9% (Chelune, Naugle, Hertmann et al., 1998)

PRÁCE NEUROPSYCHOLOGA Diagnostika neuropsychologického deficitu (i s ohledem na lokalizaci/ lateralizaci) Diferenciální diagnostika pseudoepileptických záchvatů 10-60% koincidence Např. není cyanóza, nebývá pokousání jazyka (bývá ale pomočení), zabezpečující úkrok, otáčení hlavou ne-ne Snaha o vyuţití MMPI (Hs, Hy) a o DES (Škálu disociační zkušenosti) U dětí zj. afetkivní povahy, u dospělých úzkostné (panický záchvat), disociační, somatofromní aj. např. Münchhausenův syndrom Terapie (neurorehabilitace, psychosociální programy) Prognóza (kontrola hodnocení efektů- diagnostika) Preiss, 2006

NEUROPSYCHOLOGICKÉ DIAGNOSTICKÉ METODY Neuropsychologická baterie pro epilepsie (NBE) - Dodrill FePsy Battery (Moerland, 1988) Washingtonský psychosociální dotazník pro záchvatovitá onemocnění (WPSI)- psychické a sociální dopady Epilepsy surgery Inventroy- česká adaptace, psychometricky kvalitní; pro měření kvality ţivota po operaci Sodium-amytalová zkouška (Wada test) - modelace pozákrokového stavu + lokalizace lateralize řečově dominantní hemi (nemocný pouţívá jen tu farmakologicky nevyřazenou) Preiss, 2006

KOGNITIVNÍ DEFICIT PŘI EPILEPSII 1/2 EPI & IQ Rané výzkumy na institucionalizovaných pacientech vedly ke zjištěním, ţe je kognitivní deficit Švancara (1971): normální inteligence u 2/3 dospívajících epi pacientů Preiss (2006): široký rozsah IQ Collins & Lennox (1974): IQ průměrně o 10 bodů niţší u symptomatické epi, u grand mal a psychomotorických záchvatů (nejvyšší IQ u petit mal absencí) EPI & Paměť Více než ½ epi pacientů hodnotí svou paměť jako oslabenou Průměrné hodnoty dle WMS-R - pásmo mírného podprůměru Výrazný vliv má frekvence záchvatů (vč. subklinických) Paměť Hemisfér a Lalok Verbální levá temporální Neverbál ní pravá temporální Preiss, 2006

KOGNITIVNÍ DEFICIT PŘI EPILEPSII 1/2 EPI & řeč Dopad na výkon ve škole a zaměstnání a sociální adaptaci Léze v řečově dominantní hemisféře pozor! U epilepsie je častá atypická dominance řeči - pravá hemi nebo bilaterálně EPI & exekutiva Oslabené programování, koordinace motorických postupů, pracovní paměť, sníţená inhibice reakcí Deficit je výraznější u bilaterálních poškození a rozsáhlých frontálních poškození EPI & percepce zraková : obvykle oslabena při lézích v nedominantní hemi EPI & emoce interiktální depresivní porucha (mezizáchvatové období)- podoba dystymie zvolit vhodná anitepiletpika - ne 1.generaci - zhoršují depresivní symptomatiku lze vyuţít i antikonvulzivní terapii- nezvyšuje frekvenci epi záchvatů Preiss, 2006

KVALITA ŢIVOTA EPILEPTIKOVA rozvoj deprese (40-60 % oproti 2-4 %) a úzkostných poruch (20-40 % oproti 3-7 % ) oslabení kognitivních funkcí strach z výskytu záchvatu na společenských akcích řízení motorových vozidel ţeny a gravidita, mateřství alkohol obecná stigmatizace

PRVNÍ POMOC PŘI EPILEPTICKÉM ZÁCHVATU Co nedělejte: pevným sevřením nebo zalehnutím bránit křečím násilím rozevírat zaťaté čelisti a vsouvat předměty mezi zuby pokus záchvat přerušit třesením, poplácáváním, křikem či kříšením Nejvhodnější je nechat záchvat proběhnout a postiženého nebudit během spánku po záchvatu. Video ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=rd2ehdz-zmg Lékaře volejte, pokud: velký záchvat trvá déle neţ 5-10 minut (do této doby se nepočítá fáze spánku po záchvatu) se druhý velký záchvat objeví s odstupem méně neţ jedné hodiny od prvního. se připojují menší záchvaty v rozmezí 20-30 minut nebo se v tomto rozmezí častěji opakují po záchvatu přetrvává zmatenost se postiţený při záchvatu zranil nebo se necítí dobře se jednalo o první záchvat v ţivotě. ZDROJ: http://www.epilepsie.cz/pro-pacienty/rubrika/24-prvni-pomoc-pri-

DOPORUČENÉ ZDROJE WEB: http://www.epilepsie.cz/ ČLÁNEK: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2005/01/10.pdf KNIHA: Preiss, M., & Přikrylová Kučerová, H. (2006). Neuropsychologie v neurologii. Praha: Grada. strany: 17-74 Materiály z ELF