Návrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE
Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 6 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.
Charakter služby Vymezení dle zákona: Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotní postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Specifika služby: Osobní asistence je terénní sociální služba zajišťující pomoc a podporu osobám při řešení jejich nepříznivé sociální situace osobním asistentem / asistentkou. Tomu, kdo využívá služby osobní asistence, umožňuje v maximální možné míře dané zakázkou zájemce či uživatele nezávislé rozhodování o jeho životě a podporuje jeho sociální začleňování v rozsahu, který deklaruje ve své garantované nabídce služeb. Umožňuje mu tím, že jej podporuje v řešení jeho nepříznivé sociální situace, vést kvalitní způsob života, což znamená v tomto případě primárně možnost řešit svůj problém za současného setrvání v přirozeném prostředí, ať už se téma nepříznivé sociální situace týká bydlení, vzdělávání - studia, zaměstnání, cestování, naplnění volného času apod. Pomáhá mu, aby žil život srovnatelný s možnostmi, jaké mají jeho vrstevníci nenalézající se v nepříznivé sociální situaci. Osobní asistence vyrovnává člověku jeho znevýhodnění ve všech činnostech, které deklaruje ve své garantované nabídce a člověk je prokazatelně nemůže vykonávat sám nebo si je nemůže zajistit pomocí jiných zdrojů v souladu s principy subsidiarity a základními zásadami uvedenými v 2 Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Osobní asistence se poskytuje na základě zjištěné nepříznivé sociální situace, individuálně stanovených cílů spolupráce a z nich vycházejícího, pro všechny strany závazného a garantovaného, individuálního plánu podpory, a to v jeho přirozeném prostředí, s možností tuto službu využívat 24 hodin denně v případě, že to charakter a okolnosti řešení situace oprávněně vyžadují. Specifikace potřeb, na které služba reaguje Potřeby, které služba uspokojuje ve vyšší míře, jsou v oblasti osobní hygieny, zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, stravování, bydlení, následují potřeby v oblasti komunikace, samostatný pohyb, zajištění a kontakt se společenským prostředím, seberealizace, péče o zdraví, bezpečí (rizika), dále potřeby v oblasti schopnosti při uplatňování práv, oprávněných zájmů, autonomie, potřeba podpory rodičovských kompetencí v péči o dítě. Potřeby v oblasti rodičovských kompetencí v péči o dítě byly uspokojovány u nejnižšího počtu klientů. V roce 2012 bylo v evidenci celkem 21 klientů do 18- let v MSK a v roce 2013 bylo evidováno v rámci MSK 22 klientů, což představuje celkový počet klientů, u kterých byla tato potřeba v průběhu uvedených let fakticky uspokojována ve 4 službách osobní asistence. Uvedený fakt potvrzuje také Ročenka MPSV v rámci služby osobní asistence. Klient požaduje osobní asistenci zejména proto, že má potřebu zůstat v doma, ve svém přirozeném domácím prostředí, chce být nezávislý na svém okolí, chce plánovat svůj čas, má potřebu se rozvíjet, má potřebu bezpečí při pobytu v domácnosti, při kontaktu s lidmi i se sebou samým a samozřejmě potřebuje s ohledem na svůj zdravotní stav či zdravotní postižení uspokojovat také své základní životní potřeby. Optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu
Definici optimálního počtu uživatelů v terénní službě osobní asistence nelze s přesností stanovit, navíc se rozsah služby plně odvíjí dle individuálních potřeb klienta, a tudíž jsou časové nároky u jednotlivých uživatelů různé. Současně je počet uživatelů (respektive časový rozsah služby poskytovaný pracovníky) v případě terénní služby ovlivněn velikostí území a možností přepravy na daném území a vzdálenostmi mezi jednotlivými domácnostmi. Východiskem poskytování služby je cílení služby na zjištěné potřeby uživatelů a od tohoto parametru se odvíjí i rozsah služby vyjádřený úkony a časové hledisko, což je u každého uživatelé různé. Tudíž určení dle optimálního počtu uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupin není pro daný typ služby vhodný. S ohledem na typ služby můžeme stanovit optimální počet hodin, který má pracovník v přímé péči strávit poskytováním jednotlivých úkonů. Průměrný denní počet hodin strávený realizací úkonů služby na 1 pracovníka v přímé péči činí 4,55 hodin (2012) z 8 hodinové pracovní doby, resp. 3,79 hodin (2013). Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči: Je ovlivněn hlavně rozsahem péče a charakterem území, kde je služba poskytována (město, obec, vzdálenost mezi jednotlivými domácnostmi). Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka však není jednoznačným ukazatelem, protože nevypovídá o skutečné efektivitě poskytované služby (viz bod 3.6). Z výstupů vychází průměrný počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka 5,9 osob (rok 2012) resp. 5,5 (rok 2013), a to u jednotlivých poskytovatelů v rozpětí od cca 1,5 až po 12,9 uživatelů za rok. Poněkud lepší vypovídající schopnost by měl ukazatel průměrný počet uživatelů na 1 pracovníka za den. Či vyjádření tohoto parametru v časové jednotce, tedy kolik hodin přímé péče má pracovník strávit u uživatele čistě poskytováním úkonů služby. Vyjádření počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka za rok je zavádějící vzhledem k nepravidelnostem v čerpané péči klienty, velikosti dané služby (menší počet pracovníků, může taktéž znamenat více času stráveného přejezdy mezi uživateli), možnostem plánování péče (efektivní nástroje formou informačních systémů umožní okamžitě vyhodnocovat efektivitu poskytované péče)a velikosti území, na němž je služba poskytována (větší vzdálenost mezi domácnostmi uživatelů znamená odčerpaní více času na přepravu). V konečném důsledku uvedené souvislosti mohou znamenat poskytnutí péče menšímu počtu klientů. Dalším faktorem ovlivňující počet uživatelů na jednoho pracovníka je nemocnost uživatelů většinou dlouhodobého charakteru (přijme-li se nový uživatel a stávající nemocný se po několika měsících vrátí do služby, bude chybět personál). Takže stanovit zde krizi, základ a optimum není nijak jednoznačné. A mělo by být posuzováno ve vazbě na efektivitu služby vždy v kontextu všech uvedených okolností individuálně u jednotlivých poskytovatelů služby. Plošné srovnání tohoto ukazatele napříč jednotlivými poskytovateli by mohlo být zavádějící a některé poskytovatele by mohlo poškodit. Můžeme však říct, že v případě krize bude jedním pracovníkem zabezpečeno nejvíce klientů (zde dominuje snaha zajistit životně důležité úkoly co největšímu počtu klientů), méně pak ve stavu základu a méně ve stavu optima (zde je čas pracovníka důsledně orientován i na jeho rozvoj v podobě vzdělávání, supervize, administrativním nárokům, sdílení informací v týmu, atd., což odčerpává čas jinak strávený výkonem přímé péče). Je však nezbytným předpokladem pro naplňování kvality poskytované sociální služby.
Dle průměru vycházejícího z dotazníkového průzkumu mezi poskytovateli průměrný denní počet hodin strávený realizací úkonů služby na 1 pracovníka v přímé péči činí 4,55 hodin (2012) z 8 hodinové pracovní doby, resp. 3,79 hodin (2013). Zbývající čas zůstává na přejezdy a administrativu, školení, podíl dovolené, případně pracovní neschopnosti. Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči: Organizace poskytující služby v běžné sídlištní aglomeraci Průměrná doba dojezdu (přepravy) ke klientům: do 20 minut Definováno pro situaci: Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den Optimum: 1,5 Základ: 2 Krize: 3,5 Organizace poskytující služby v horských oblastech, v malých obcích, v oblastech s časově nevyhovující dopravní dostupností. Průměrná doba dojezdu (přepravy) ke klientům: do 1 hodiny Definováno pro situaci: Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den Optimum: 1 Základ: 1,5 Krize: 2 Pozn.: Pokud by byl počet uživatelů vyšší, byla by zpochybněna věrohodnost, zda je naplněný charakter služby osobní asistence. Optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu Nelze přesně vyčíslit s ohledem na charakter služby. Vždy je potřeba posuzovat vzhledem k oprávněným požadavkům uživatelů, časovému rozsahu služby a velikosti území, na kterém služba poskytuje péči. Optimální provozní doba Optimální provozní doba musí pružně reagovat na potřeby uživatelů na daném území. Měla by pokrývat i odpolední, večerní a noční časy, včetně poskytování služby ve dnech víkendů a svátků. Optimum poskytování služby je 24 hodin denně. Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům je schopna především pružně reagovat na požadavky svých i potencionálních uživatelů je dostupná v čase i místě usiluje o maximální možnou samostatnost klienta je zde patrná snaha o posílení samostatnosti a odpovědnosti klienta, kdy asistent nikdy za klienta nevykonává takovou činnost, kterou je klient schopen vykonat samostatně přizpůsobuje se neočekávaným požadavkům jednotlivých klientů (z hlediska času a místa) asistenti tvoří tým, který v případě vypadnutí asistenta u dohodnuté služby, je schopen vzájemné zastupitelnosti, aniž by klient výpadek pracovníka pocítil
všichni zainteresovaní pracovníci služby spolupracují na tom, aby poskytovaná služba byla co nejkvalitnější a v případě potřeby a zájmu nabízí a pomáhají kontaktovat další osoby odborníky vytváří předpoklad návaznosti dalších služeb, po vzájemné dohodě s klientem se navazuje na činnosti poskytované v předešlé nebo souběžné službě. V případě zájmu se pečující osobě předávají informace a zkušenosti, které asistent v kontaktu s klientem získal a aktivně nabízí kontakty na služby, které by klient mohl dále využívat. základním předpokladem Integrace uživatele je podpora při začleňování do přirozeného místního společenství, pomoc při udržení vztahové sítě tak, aby uživatel mohl žít co nejběžnějším způsobem života v dané komunitě. Doporučení správci sítě: U služeb osobní asistence (stejně tak jako u terénní odlehčovací služby) jde o strategická rozhodování spojená s dimenzováním kapacit, návrhem umístění těchto služeb a pověření efektivních poskytovatelů k zajištění těchto služeb. Správci sítě doporučujeme, aby tyto služby podporoval, ale zároveň počítal s tím, že zajištění dostupnosti této služby znamená investici, která se však, pokud jsou k dispozici informace o oprávněných potřebách, efektivní poskytovatelé a jasně vymezené hranice mezi osobní asistencí, pečovatelskou službou a terénní odlehčovací službou, vyplatí. Dobře fungující, tedy efektivní terénní služby, kterými jsou v tomto případě služby osobní asistence, představují nezbytný základ pro následující práci se zjišťováním a zajištěním potřebných kapacit rezidenčních služeb v síti sociálních služeb. Bez optimalizace jejich předstupně, tedy terénních služeb, bývají většinou spojeny s nákladnými a mnohdy neúčelnými investicemi.