Návrh modelu sociální služby ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ

Transkript

1 Návrh modelu sociální služby ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ

2 Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 12 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A

3 Východiskem pro zpracování teoretického modelu služby odborné sociální poradenství jsou praktické zkušenosti členů pracovní skupiny. Model odborného sociálního poradenství bude vymezen následujícími oblastmi: vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje; specifikace potřeb, na které služba reaguje; optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu; optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu; optimální provozní doba; optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace). Druh služby a vymezení nepříznivé životní situace, na kterou služba reaguje Specifika odborného sociálního poradenství lze ve stručnosti popsat takto: nízkoprahovost snadná dostupnost služby bez potřeby doporučení jiných odborníků či jiných služeb, bez potřeby zjišťovat osobní údaje (vč. možnosti zachování anonymity); nízkoprahovost je také podpořena tím, že zájemce nemusí spadat do předem úzce vymezené cílové skupiny; přímé reagování na aktuálním dění ve společnosti služby OSP většinou ve velmi raném stádiu rozpoznají neřešené systémové problémy ve společnosti a mohou tak upozorňovat na hrozící důsledky a přicházet s preventivními návrhy či systémovými opatřeními snižující negativní dopady; tato schopnost je zároveň posílena širokým záběrem služeb OSP a tudíž možnosti poskytování obrazu aktuálního dění ve společnosti prakticky ve všech oblastech občanského života; široká cílová skupina v praxi poskytovatelů se navíc rozvinula přirozená diversifikace v tom smyslu, že někteří poskytovatelé nabízejí služby zájemcům bez dalšího určení příslušnosti k cílové skupině a jiní cílí své odborné sociální poradenství (pravděpodobně více specializované) na vybrané typy cílových skupin; široká škála potřeb služby OSP reagují obecně na potřebu informace (získání dovednosti řešit nepříznivou životní situaci), ovšem zcela specificky v podstatě ve všech oblastech života; preventivní charakter předcházení vzniku daleko tíživějších (a náročněji řešitelných) životních situací, prevence sociálního vyloučení osob, prevence sociálně patologických jevů, prevence nevhodného řešení potřeb jinými sociálními službami (např. příliš brzy); edukativní charakter nedílnou součástí sociální práce v rámci služeb OSP je zvyšování znalostí uživatelů v jejich občanských právech a povinnostech, zvyšování úrovně obecného povědomí v této oblasti; specifický způsob poskytování sociální práce zejména poskytování informací a rad (případně praktické pomoci), a to ve formě tří rozdílných úrovní poskytování (více viz kapitola 2.10). Další (ne už specifickou) charakteristikou je také bezplatnost služeb odborného sociálního poradenství, jenž plyne ze ZZS, a která umožňuje rovný přístup všech občanů bez omezení (omezující může být pouze vymezení cílové skupiny dané služby OSP).

4 Obecným cílem OSP je podporovat funkční gramotnost uživatelů služby prostřednictvím poskytování informací, rad a odborné pomoci a tímto způsobem napomáhat předcházení jejich sociálnímu vyloučení. Je také možné nabídnout rozšiřující pohled na možnosti a roli OSP ve společnosti nabízet širší nabídku pomoci (např. právní poradenství, psychoterapeutické činnosti či nácvik dovedností) a to těm uživatelům, jejichž finanční možnosti či místo bydliště neumožňují čerpat tyto služby u jiných poskytovatelů. 1 Zároveň je však důležité uvést, že takto je zatím uvažováno v hypotetické rovině, neboť současný ZSS (resp. vyhláška v 4, odst. 1a)) umožňuje realizaci socioterapeutických činností pouze formou poskytování poradenství. Nepříznivou životní situaci, na kterou služby OSP reagují lze tedy analogicky popsat jako neznalost práv a povinností, dostupných možností a způsobů řešení nepříznivé životní situace. Specifikace potřeb, na které služba reaguje Obecně definovanou potřebou zájemců/uživatelů odborného sociálního poradenství je získat informace nebo aplikované rady k řešení jejich nepříznivé situace. Toto obecné vymezení je pak v rámci jednotlivých služeb OSP dále zužováno, a to vymezením cílové skupiny nebo určením oblastí, které jsou řešeny. Služby OSP tedy reagují na potřebu získávání informací a orientaci v jejich praktické aplikaci do konkrétního postupu, a to v různých oblastech lidského života. Zároveň může být nabídkou OSP i praktická pomoc, která uživatele podpoří v tom, aby získané informace (či rady) mohl využít pro řešení své životní situace. Pro naplnění záměru zadavatele přistoupila pracovní skupina k definování potřeb způsobem definování přes poradenské oblasti (např. zdraví, finance, bydlení, mezilidské vztahy). Na základě zkušeností členů pracovní skupiny byly definovány následující oblasti potřeb, včetně jejich podrobnější specifikace. 1 Typickým příkladem může být zajišťování bezplatného právního poradenství lidem, jejichž finanční možnosti neumožňují využívat běžnou služby advokátů.

5 Oblasti potřeb Zdraví Zaměstnání Bydlení Finance Mezilidské vztahy Vzdělání a školství Občanskoprávní vztahy Trestní právo Uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím Sociální zabezpečení Specifikace potřeb zlepšovat, udržovat zdravotní stav a předcházet rizikům spojeným se zdravotním stavem kompenzace handicapu pomoc při zvládnutí vlastního rizikového chování zapůjčení či jiné zajištění kompenzačních pomůcek pomoc při hledání zaměstnání pomoc s orientací v problematice pracovněprávních vztahů podpora dovedností pro získání a udržení pracovního uplatnění předcházení nebo pomoc při ztrátě bydlení pomoc se zajištěním bydlení pomoc při nevyhovujícím bydlení pomoc v oblasti práva (nájemní smlouvy, bytová družstva, vlastnictví nemovitosti) pomoc s dluhy, oddlužením, exekucí zvyšování finanční gramotnosti pomoc v rodinných, partnerských a mezilidských vztazích pomoc při výchově a péči o děti pomoc v oblasti náhradní rodinné péče pomoc s orientací v oblasti rodinného práva pomoc s orientací v oblasti práva ve školství pomoc v oblasti povinné školní docházky a školní zralosti pomoc v oblasti studia, studijních předpokladů a podmínek podpora při kontaktu mezi rodinou a školou pomoc s orientací v majetkoprávních vztazích, včetně problematiky smluv pomoc s orientací v oblasti lidských práv a jejich ochraně pomoc s orientací v oblasti občanského práva (mimo oblasti uvedené jinde v této tabulce) pomoc při předcházení nebo při ohrožení domácím násilím pomoc s orientací v oblasti trestního práva pomoc s uplatňováním práv obětí trestných činů pomoc při uplatňování práv ve zdravotnictví pomoc při uplatňování práv ve vztahu ke státní správě a samosprávě pomoc při uplatňování práv v oblasti správního řízení pomoc s orientací v sociálních dávkách pomoc s orientací v důchodovém pojištění pomoc s orientací v nemocenském pojištění pomoc s orientací v podpoře v nezaměstnanosti Dle názoru pracovní skupiny:

6 je žádoucí, aby všechny služby OSP byly schopné poskytnout poradenství ve všech definovaných oblastech potřeb, a to minimálně v základní úrovni poradenství; specializace poraden na vybrané oblasti potřeb se pak projeví v poskytování poradenství v náročnějších úrovních; zároveň je žádoucí, aby jednotliví poskytovatelé přehledně a srozumitelně informovali o tom, na jaké oblasti potřeb se jimi poskytované poradenství zaměřuje (ve smyslu vyšších úrovní pomoci). Optimální počet uživatelů V souvislosti s danou problematikou se pracovní skupina zabývala stanovením proměnné, která by určovala optimální požadovaný výkon. Touto určující proměnnou by mohly být následující: počet uživatelů na jednoho pracovníka; množství odvedené poradenské práce vyjádřeno tzv. poradenskou jednotkou; provozní (poradenská) doba. Po zvážení všech pro a proti jednotlivým proměnným došla pracovní skupina k doporučení zavést jako objektivní výkonovou proměnnou tzv. poradenskou jednotku. A zároveň pracovní skupina navrhla způsob jejího stanovení a výpočtu optimálního množství odvedené poradenské práce pracovníkem v přímé práci s uživateli. Pracovní skupina se tedy zcela záměrně rozhodla nestanovit pro služby OSP (min. v tuto chvíli) optimální počet uživatelů. Hlavní důvody pro toto rozhodnutí: velmi rozdílné statistické údaje ohledně počtu uživatelů vykazované jednotlivými poskytovateli; velmi rozdílné údaje ohledně nákladů na poskytování služby (na jejich základě nelze stanovit optimální ekonomický model); vnitřní rozdílnost v poskytování služeb OSP. 2 Optimální počet pracovníků Optimální personální zajištění sociální služby je takové, které umožňuje, aby: organizace kvalitně zajišťovala další činnosti spojené s efektivním fungováním organizace (řízení, propagace, fundraising, administrativa, účetnictví, statistické výkaznictví, metodická a rozvojová činnost, sociální politika, účast na ovlivňování vývoje sociální problematiky na území MSK apod.); organizace poskytovala komfortní zázemí pro přímou práci s uživateli tedy ostatní nutné činnosti jsou zajišťovány dalšími odborníky (či pracovníky v přímé práci v části jejich úvazku) a zároveň byl zajištěn časový prostor pro osobní rozvoj pracovníků formou vzdělávání a supervize. Pro optimální nastavení personální kapacity je dále potřebné, aby: byl pro přímou práci stanoven optimální poměr mezi přímým kontaktem s uživateli a další (nepřímou) prací ve prospěch uživatele; provozní kapacita byla odvozena od poptávky cílové skupiny a počet pracovníků v přímé práci odpovídal rozsahu provozní doby (tedy ne naopak je otevřeno právě tak, na kolik stačí síly personálu); poskytovatelé služeb mohli počítat s určitou finanční stabilitou a transparentními podmínkami pro nastavení 2 Na tuto situaci se pracovní skupina snaží reagovat doporučením zavedení vnitřní diferenciace služeb OSP do kategorií dle cílových skupin.

7 optimální ceny za službu (jaký rozsah služby je očekáván za danou cenu). Pracovní skupina navrhuje pro služby OSP tato optima: 2,0 úvazky na přímou práci s uživateli; podíl práce ve prospěch uživatele 3 na celkové práci s uživateli v rozsahu 40 %; poměr přímé práce s uživateli (včetně práce ve prospěch uživatele) a dalších pracovních povinností pracovníka v přímé práci je 70 : 30; 0,5 přepočtených úvazků na zajištění dalších odborných činností služby (tento údaj vychází z popisu kvalitního zajištění výkonu OSP v celém rozsahu); počet celkových přepočtených úvazků na jednoho pracovníka v přímé práci: o optimum 0,6; o základní varianta 0,5; o krizová varianta 0,4. Optimální provozní doba Pracovní skupina doporučuje: za optimální provozní dobu považovat takovou, která je rovnoměrně rozložena do jednotlivých pracovních dní v týdnu 4 a během celého dne (dopolední, odpolední i podvečerní hodiny 5 ) tak, aby provozní doba odpovídala časovým možnostem uživatelů (s ohledem na jejich pracovní a jiné podmínky); nestanovovat optimální počet otevíracích hodin či konkrétní rozvržení poskytování poradenství (např. počtem dní v týdnu) toto rozvržení je zcela v kompetenci jednotlivých poskytovatelů a reflektuje jejich znalost místního prostředí a potřeb konkrétní cílové skupiny; provozní dobu koncipovat tak, aby byla vyrovnaně efektivní odpovídala předpokládané poptávce a zároveň výši přepočtených úvazků a ustanovením zákoníku práce. Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům Optimální výsledek poskytnutého odborného sociálního poradenství vyplývá z obecného cíle tohoto typu služby. Výsledkem je tedy to, že uživatel se orientuje ve své situaci; zná svá práva a povinnosti k této situaci se vážící; zná dostupné možnosti řešení a má dostatek informací k tomu, aby se pro optimální řešení mohl rozhodnout, a je podpořen ve svých dovednostech tak, aby řešení mohl zrealizovat. Součástí optimálního výsledku je také zvýšení orientace uživatele v jeho možnostech a schopnostech ví, na koho ve svém přirozeném okolí se může obrátit či jakou další odbornou službu může využít pro řešení své situace. Z pohledu preventivní role služby OSP je dalším optimálním výsledkem služby to, že uživatel porozumí souvislostem, které byly příčinou jeho nepříznivé sociální situace a zvýšení pravděpodobnosti, že bude umět aplikovat nově získané informace a dovednosti k tomu, aby podobným situacím v budoucnu předcházel, či je uměl řešit samostatně bez nutnosti vyhledání odborné pomoci. 3 Tato práce ve prospěch uživatele zahrnuje zejména přípravu na přímou poradenskou práci, vyhledání informací, převedení informací do praktické rady, záznam o intervenci. 4 Vzhledem k tomu, že služby OSP nemají nezbytný a krizový charakter (jejich okamžité neposkytnutí neohrožuje uživatele na životě), není důvod poskytovat OSP mimo pracovní dny. 5 Toto doporučení neznamená, že by mělo být každý den v týdnu otevřeno po celý den, ale že by v rámci týdenní nabídky provozní doby měly být v ideálním případě zastoupeny všechny části dne (tedy např. alespoň jeden den v týdnu otevřeno i v podvečerních hodinách).

8