VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky Tomáš Ježek 2006
Obsah Obsah Motto 7 Úvod 8 Předmluva jako shrnutí 9 1. Východiska 11 1.1 Ekonomové a právníci, rakouská škola a schizma obce ekonomů 12 1.2 Jak chápat výchozí situaci 17 1.2.1 Varianta první 17 1.2.2 Varianta druhá 18 1.3 Privatizace se v Československu musela lišit od privatizace ve vyspělých státech 19 1.4 Jak vznikala strategie privatizace 21 1.5 Modifikace základní strategické úvahy 23 2. Rizika privatizace 25 2.1 Rizika chybné koncepce transformace 25 2.2 Rizika z nepevné teorie práva 28 2.3 Riziko nedostatečného vynucování práva 30 2.4 Riziko falešných očekávání 32 2.5 Touha médií po aférách 33 2.6 Špinavé peníze 33 2.7 Údolí smrti. - 34 3. Malá privatizace 36 3.1 Malá privatizace se vztahovala k věcem ve vlastnictví státu, k nimž měly právo hospodaření státní podniky, rozpočtové organizace a národní výbory 38 3.2 Z převodu byly vyloučeny věci, které sloužily zemědělské výrobě... 38 3.3 Z převodu byly vyloučeny věci, které se měly stát předmětem restituce 38 3.4 Výkonným orgánem malé privatizace byly okresní privatizační komise jmenované, řízené a kontrolované ministerstvem privatizace 39 3.5 Pojem provozní jednotka" byl definován s náležitou volností 39 3.6 Cizí státní příslušníci byli z účasti na malé privatizaci vyloučeni v prvním kole 40 3.7 Jedinou metodou převodu majetku byla veřejná dražba 40 3.8 Maloprivatizační zákony obsahovaly ustanovení zabraňující střetu zájmů 40 3.9 Kupní cena se skládala z ceny vydražených věcí a z ceny zásob 40 3.10 Ve vymezených případech byla možná tzv. holandská dražba 41
Tomáš Ježek - Privatizace české ekonomik}-': její kořeny, metody a výsledky 3.11 Majitelé nemovitostí měli povinnost poskytnout vydražitelům dvouletý nájem 41 3.12 První novela maloprivatizačních zákonů reagovala na chování státních organizací 42 3.13 Vydražitel měl povinnost do sedmi dnů od dražby pokračovat v prodeji potravin 42 3.14 Státní organizace měly informační povinnost 42 3.15 Ministerstva měla povinnost navrhnout rozebrané" státní podniky do likvidace 43 3.16 Příjmy z malé privatizace se soustřeďovaly na zvláštním účtu 43 3.17 Výsledky malé privatizace 44 3.18 Příjmy z malé privatizace posloužily vesměs dobrým účelům 44 4. Privatizační politika vlády České republiky k velké privatizaci 46 5. Velká privatizace 60 5.1 Postup velké privatizace určovaly technické požadavky kupónové privatizace 61 5.2 Čtyři seznamy pokryly veškerý majetek státu a první dva definovaly dvě privatizační vlny 61 5.3 Ústředním dokumentem velké privatizace byl privatizační projekt... 63 5.4 Příchod zahraničního kapitálu 64 5.5 Privatizace a restituce nezemědělského majetku byly od počátku legislativně a procesně propojeny 65 5.6 Konflikt mezi malou a velkou privatizací 66 5.7 Ministerstvo privatizace bylo v hierarchii kompetencí postaveno výše než odvětvová ministerstva 67 5.8 Ani ministerstvo privatizace nemělo plnou důvěru zákonodárce 68 5.9 Zvláštní správní režim pro ministerstvo privatizace 69 5.10 Namáhavá obrana proti divoké privatizaci 70 5.11 Zaměstnanecké akcie nesly zprvu chybnou genetickou informaci 71 6. Příprava a průběh kupónové privatizace jako dominantní metody velké privatizace 73 6.1 Obrysy kupónové privatizace 73 6.2 Poptávková a nabídková strana kupónové privatizace 73 6.3 Dělba práce ve dvoučlenné federaci.. 74 6.4 Nabídka první vlny kupónové privatizace se skládala z českého a slovenského majetku v poměru 2,29 : 1 74 6.5 Vedlejší produkty přípravy kupónové privatizace 76 6.6 První vlna 77 6.6.1 Poptávková strana první vlny 77 6.6.2 Členění vlny kupónové privatizace 78-6.6.3 Komise pro stanovení kurzů 80
Obsah 6.6.4 Nabídková strana první vlny 81 6.6.5 Zahájení registrace a desatero 82 6.6.6 Krize vyvolaná koncepčně chybným harmonogramem 82 6.6.7 Krizi z harmonogramu musela řešit vláda České republiky... 83 6.6.8 O řešení krize z harmonogramu se ve vládě České republiky hlasovalo 87 6.6.9 Příprava na nabídkové straně mohla pokračovat 87 6.6. lokonečná nabídka pro první vlnu kupónové privatizace 88 6.6.11 Kupónová privatizace a dělení federace 89 6.6.12První test liberálních postojů a zažehnaná krize 90 6.7 Druhá vlna 91 6.7.1 Nový hráč ve druhé vlně-pozemkový fond ČR 93 6.7.2 Strategie Komise pro stanovení kurzů ve druhé vlně 94 6.8 Kupónová privatizace a státní rozpočet 94 7. Ministerstvo privatizace a Fond národního majetku byly siamskými dvojčaty" 95 7.1 Vlastnická role připadla Fondu národního majetku neplánovaně 97 7.2 Typické problémy, které vznikaly v souvislosti s činností Fondu národního majetku 98 7.2.1 FNM dostával ke schváleným privatizačním projektům řadu připomínek a stížností 98 7.2.2 FNM musel založit speciální Diferenční investiční fond, a. s. (DIF) 98 7.2.3 FNM musel udržovat tzv. zbytkové podniky 99 7.2.4 Zakladatelé špatně plnili svou funkci správce majetku státu.... 100 7.2.5 O podmínkách prodeje majetku státu zprvu vyjednávali samozvaní majitelé 100 7.2.6 Zpočátku nebylo na FNM jasné, co je to schválený privatizační projekt 101 7.2.7 Kupní (tržní) cena byla nutně proměnlivá 101 7.2.8 V privatizačních projektech byly chyby ve výpisu z evidence nemovitostí 102 7.2.9 FNM potřeboval spolupráci notářů, ti však byli zpočátku státní.. 102 7.3 Fond národního majetku se postupně stával druhým státním rozpočtem. 102 7.4 Ručení Fondu národního majetku-katastrofální paragraf zákona... 105 7.5 Efektivnost Fondu národního majetku začala po roce 1998 prudce klesat 105 7.6 Kupónová privatizace byla dominantní, nikoli však jedinou metodou velké privatizace... 107 8. Investiční privatizační fondy v kupónové privatizaci 110 8.1 Důvody pro vpuštění investičních privatizačních fondů do kupónové privatizace 110
Tomáš Ježek - Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky 8.2 Geneze legislativy investičních privatizačních fondů 112 8.2.1 Provizorní režim podle materiálu slovenského ministerstva privatizace 113 8.2.2 Provizorní režim se protahuje 114 8.3 Znepokojené prezidium Fondu národního majetku a znepokojená vláda České republiky 116 8.4 Ďábel skrytý v detailu 119 8.5 Ďábel nebyl zcela neznámý 120 8.6 Ďáblovo vítězství 121 8.7 Asi jedna třetina DIKŮ, kteří investovali své body do investičních privatizačních fondů, byla po skončení kupónové privatizace okradena. 122 8.8 Způsoby vykrádání investičních privatizačních fondů byly velmi vynalézavé 126 8.8.1 Smluvní pokuty 126 8.8.2 Nezaplacená kupní cena akcií 126 8.8.3 Mnohaletá splatnost kupní ceny 127 8.8.4 Nevýhodná cena 127 8.8.5 Antedatování smluv 127 8.8.6 Fakturace fiktivních služeb 127 8.8.7 Půjčování cenných papírů 128 8.8.8 Osoby ovládající investiční fond (společnost) zakládají běžnou akciovou společnost 128 8.8.9 Obchodník s cennými papíry jako spřízněná strana 128 9. Nastal čas dát český kapitálový trh do pořádku.- 130 Tabulka č. 1 133 Rozpočet FNM a efektivnost jeho použití měřená ukončováním privatizačních projektů Tabulka č. 2 134 Seznam podniků, které privatizovala do rukou zahraničních investorů česká vláda v období od srpna 1991 do června 1992 Příloha č. 1 136 Privatizace: proč, jak a proč tak a ne jinak Literatura 142