Číslo 316. Ročník 32. Ldn 2003 Opuntia fragilis (Nutt.) Haw. OSTNÍK 2003... 1
Z litratury Kaktn und andr Sukkulntn č. 9 / 2000 Echinocrus pctinatus j i bz květů parádní rostlinou každé sbírky. A co tprv, když najdnou vykvt třinácti nádhrnými květy (titulní snímk). P.Hansn s zabývá Lophophora fricii Habrmann a spornou varitou Lophophora williamsii var. dcipins Croizat. Začíná od kultovních obřadů s pyotlm u Aztéků, pokračuj Fričovým nálzm (1923) lofofory u San Pdro, kd ji po 50 ltch opět nalzl a popsal Habrmann. Z smn původní rostliny vypěstované potomstvo kvt vínově črvně. Jiní autoři (Kruzingr, Backbrg) popsali loforory a zvřjnili snímky rostlin s odlišným tvarm i barvou ptálů, od téměř bílé po tmavě růžovou. Rozdíly jsou v barvě pokožky, vlikosti mamlí, arol, množství a barvě plsti na nich, al také v vzhldu smn, jjich tsty. Závěrm osmistránkového článku s 20 barvnými snímky a 6 rastrovými snímky tsty smn s autor uvádí, ž podl přdstavy Gryma, ktrého zd často jmnuj, má rod Lophophora jn jdiný druh Lophophora williamsii, s čtyřmi varitami: williamsii, diffusa, kohrsii, fricii. J těžké přivyknout tomu, ž notokaktusy jsou přjmnovány na parodi. Skutčný notofil to musí pokládat skoro za svatokrádž. Pod obrázky rostlin, ktrým bych rázm přiřkl názv Notocactus ottonis, s však píš o okruhu Parodia nothominuscula a popisuj s nový poddruh gravior, lišící s téměř dvojnásobným průměrm a výškou těla, o málo dlšími trny, ktré jsou u nového poddruhu črvnohnědé, zatím co u typu mají být črnohnědé. Květ s víc rozvírá, plod j opět 2x větší. Pro srovnání j uvdna i Parodia ottonis, jjíž tělo můž být mnohm větší (15 cm) a vyšší (až 25 cm), má světljší pokožku a žluté, dlší trny i větší květ (5 barvných snímků). Kaktusařní v Irsku j nobvyklý sport, chybí zd i zahradnické firmy, zabývající s pěstováním a prodjm kaktusů. Když s autor přstěhoval z Drážďan do západní části Irska musl si postupně osvojit jiné pěstitlské postupy, nž jaké užíval v Evropě. Podnbní rozdíly byly výrazné: zimní tploty v Irsku s normálně pohybují mzi 4-7 C, ltní kolm 16 C a jn vzácně přsáhnou 25 C. Množství UV paprsků j však mnohm větší, protož njsou zadržovány nčistotami ovzduší. Proto svítí-li slunc dojd k popální rostlin i za chladných jarních dnů. Bylo třba přjít na substrát, ktrý nzadržoval vláhu a rychlji vysychal. Místní horniny obsahovaly značné množství vápníku, proto zpočátku si nchával posílat vhodnou půdu až z Němcka. Běhm posldních pěti lt rozšířil sbírku o výsvy a roubovanc. Jho pařniště s kvtoucími kaktusy s stalo vlkou atrakcí pro místní obyvatl (2 barvné snímky). Na slavnostní výroční schůzi k 50. výročí založní Němcké kaktusářské spolčnosti (DKG) zazněl také rfrát o kaktusářích v bývalé NDR. Njvětším rozdílm bylo, ž kaktusáři v NDR musli být člny Spolčnosti k dmokratické obnově Němcka, v níž měli Ústřdní odbornou skci pro kaktusy a sukulnty. Spolčnost byla podporována a kontrolovaná státm stjně, jako jiné pěstitlské a chovatlské skc, filatlisté nbo lidoví umělci. Kaktusáři (zjdnodušuji názv) měli jště spcializované skc pěstitlů něktrých rodů (parodií, gymnokalycií, mamilárií atd). Státm kontrolovaná organizac měla i své výhody v tom, ž trmíny výstav, přdnášk a jiných hromadných akcí s npřkrývaly a naopak navzájm na sb navazovaly. Významným přdstavitlm kaktusářů v NDR byl stál Waltr Haag, ktrý pracoval v své znárodněné firmě dál a napsal hodnotné knížky o kaktusch a OSTNÍK 2003.. 2.
jjich pěstování. Oficiální styky mzi kaktusáři obou němckých států prakticky nxistovaly, udržovaly s al potají a s vlkým rizikm závažných násldků (v NDR). V roc 1988 bylo v NDR 123 kaktusářských organizací s zhruba 1800 člny. Mammillaria vrhartiana (podl zahradníka Vrgarta, pracujícího u D Lata), byla popsána 1912 a od té doby již čtyřikrát přjmnována. Jjí válcovité tělo s odnožmi u báz, nbo po stranách, mívá v době květuschopnosti výšku 10-20 cm při průměru 4-5 cm. Poměrně těsně přiléhající tuhé maml, kryté světl zlnou pokožkou, nsou malé, zanořné aroly s krátkou světlou vlnou. Silnější střdní trny jsou až 1 cm dlouhé, někdy s háčkm na konci, jsou bílé, hnědé až črné. Zvonovité květy vyrůstají v věnčku kolm tmn, jsou 2 cm dlouhé, bílé s hnědočrvným střdním proužkm na ptálch. Jako všchny mamilári vyžaduj minrální, propustný substrát. Koncm května, začátkm črvna, kdy kvt, snáší i vydatnější zálivku, pak j třba zálivku omzit aby s tělo příliš nvytahovalo (barvný snímk) Dudlya viscida (= lpivá) téměř nvytváří kmn, počtné, obl osmihranné masité listy, světl zlné barvy, jsou 7-9 cm dlouhé a 1 cm silné, směrm k špičc s zužují. Květ tvoří až 30 cm vysoký, tnký stvol, z něhož vyrůstají malé bělorůžové květy o průměru až 1 cm. Pochází z Kaliforni (2 barvné snímky). Také násldující článk pojdnává o sukulntch různých druzích rodu Sdum, ktré rostou v svrní Amric. J jich asi 30 druhů s njméně 20 poddruhy, varitami a formami. Podl míst výskytu lz odlišit dvě oblasti s charaktristickými druhy: lokality západně od Skalistých hor a lokality v Apalačském pohoří. Spcialista najd v článku řadu dtailů i 10 snímků různých druhů a varit. Jistě také ocní vlkou přhldnou tabulku druhů rodu Sdum, rostoucích v svrní Amric. U názvu každého taxonu j uvdn rok a autor jho publikac, místo výskytu, poddruh a zda j to trvalka, dvoultka, nbo ltnička. Odlišný způsob pěstování j hlavní příčinou ndostatku těchto sukulntů v vropských sbírkách. Autor uvádí pěstitlské rady, ktré j třba rspktovat. Vodní přhrada u Vista Hrmosa a zdutí vodní hladiny řky Rio Moctzuma zcla zničilo lokalitu, na níž rostl Echinocactus grusonii. Naštěstí ty njvětší a njlpší rostliny byly jště přd napuštěním přhrady vykopány a přstěhovány do zahrad různých zbohatlíků, takž j šanc, ž tnto kaktus si po dlším čas opět najd příhodné místo k růstu v volné přírodě. Pěstitlům s doporučují: Opuntia salmiana var. albiflora (bíl kvtoucí varita drobné, trsovitě rostoucí opunci z Paraguay, dobř rostoucí v každém minrálním substrátu při vydatnější zálivc v létě a na výsluní. Množí s odlomnými články), Mammillaria gminispina (vlké, bohatě odnožující rostliny, vyžadující místo na slunci těsně pod sklm dobré větrání podporuj růst dlouhých silných trnů. V létě bohatá zálivka, v zimě naprosté sucho a tploty 8-10 C), Echinopsis aura (častěji vdn jako Lobivia, má v mládí kulovité tělo, později válcovité. Nádhrné sytě žluté květy dosahují průměru až 8 cm. Dobř rost v létě vnku, při častější zálivc a přihnojní. V zimě sucho a vlmi nízké tploty!), Gymnocalycium mihanovichii forma Rubra (tato forma postrádající chlorofyl byla přd dsítkami lt nalzna mzi smnáčky a roubováním j stál udržována a rozmnožována. Njlép rost na Hylocrus undatus. Lidově s ji říká jahodový kaktus. Chránit přd intnzivním sluncm a tplomilnou podložku v zimě přd podchlazním. Množí s odříznutými a hnd naroubovanými odnožmi), Alo dorotha (růžic masitých listů s na slunci charaktristicky črvně barví. Listy jsou po okrajích a stěnách posty drobnými bílými zoubky. Nvlká rostlina s hodí i do mnší sbírky. Množí s smny, dobř rost v písčité půdě a vydatné zálivc v létě. Chladně zimovat s slabou zálivkou), Euphorbia gottfridii (j novější druh z skupiny millii, u nás známé pod názvm OSTNÍK 2003.. 3.
trnová koruna.j však drobnějšího těla, má vlmi úzké, v době sucha opadavé lístky. Pochází z Madagaskaru, vyžaduj lhc kyslý, minrální substrát, ktrý musí být značně vodopropustný. Výsluní a opakovaná zálivka v létě, chladno a sucho v zimě. Množí s zjara odřzky). K všm rostlinám j barvný snímk. Pěstitlé agáví jsou obvykl vlmi trpělivý lidé. Ono to ani jinak njd, když agav kvtou až za další dobu. Popsán j případ květu u Agav attnuata, pěstované v vlkém sklníku po dlouhých 27 lt. Květní stvol dosáhl délky 2,6 mtru a měl typický tvar labutího krku. Autor zdůrazňuj, ž tnto rod potřbuj k zakvtní co njvíc světla ( 3 barvné snímky). Dlosprma suthrlandii patří mzi již v mládí bohatě kvtoucí dlosprmy. Na dvou snímcích autor přdvádí záplavu vlkých, sytě fialových květů s jasně žlutým střdm u dvoultých smnáčků. Rostou v normální zmině pro kaktusy, přs prvou zimu smnáčky téměř nměly vgtační pauzu, ač při 12 C byly zalévány jn minimálně. Po 12 měsících od výsvu byla část smnáčků vysazna na skalku, kd již za dva měsíc, v polovině črvnc, vlic bohatě vykvtly. Až do prvých mrazů rostly na skalc, pak byly jjich už značně vlké hlízy vybrány, očištěny a ponchány oschnout. Přs zimu byly v sklpě při 6-12 C. Na jař byly scvrklé, al po 12-hodinové koupli v vlažné vodě byly počátkm května opět vysázny na skalku. Opět bohatě kvtly, zatím co několik rostlin, úmyslně ponchaných přs zimu na skalc a přikrytých smrkovými větvmi, zašlo (2 barvné snímky). MUDr. Vladimír Plsník Drobničky Sběr známk s kaktusářskou tématikou j krásným doplňkm sběratlské vášně zvláště pro ty, ktří nmají jinou možnost, jak s věnovat kaktusům. Těmto zájmcům j určno zvláštní číslo časopisu Sukkulntnwlt, vydávaného žnvským Spolkm pro podporu pěstování sukulntů. Uvřjňuj krátké články o sukulntch a o spolkové činnosti, cna jdnoho čísla obnáší 8 švýcarských franků (cca 176 Kč). Zmíněné zvláštní číslo obsahuj informac o historii poštovních známk a hlavně obrazm i slovy uvádí clou řadu známk z mnoha zmí s tématikou sukulntů a kaktusů. Zda-li si jště vzpomnt co j to ICBN? Něktrým kaktusářům stačí obdivovat krásu rostlin, jiní si chtějí o nich povídat s dalšími zájmci. Aby s vůbc mohli dohodnout o ktré kytc hovoří, musí být i mzinárodně sjdnocno jjich pojmnování. A k tomu právě slouží ICBN, nbo-li Intrnacionální kód botanické nomklatury. Obsahuj zásady platných popisů nových rostlin, jjich jmn, uvřjnění, vyobrazní, citac původních názvů a přjmnování, atd. Protož něktří xprti na popisy chápou pojm druhu či rodu jdnou šířji za vzniku vlkorodů (např. Rbutia = Sulcorbutia + Mdiolobivia + Rbutia), jindy úžji (zjména u tzv. mxických miniatur) xistuj pro laika téměř npřhldné množství názvů. Jdinou pomocí j pak rspktovat mzinárodně platné normy. MUDr. Vladimír Plsník OSTNÍK 2003.. 4.
Změpis od A do Z část 22. Panama (PA) Panamská rpublika, španělsky Rpública d Panamá stát v Střdní Amric mzi Tichým ocánm a Karibským mořm; 75 517 km ², 2,7 mil. obyvatl (1995), hustota zalidnění 36 obyv./km ², hlavní město Panama (450 700 obyvatl, 1993); úřdní jazyk španělština, měnová jdnotka 1 balboa (PAB) = 100 cntsimů. Administrativní člnění: 9 provincií a 1 tritorium. Panama lží na Panamské šíji, njužší části Střdní Amriky (šířka 50 200 km). Napříč Panamskou šíjí prokopán Panamský průplav. Polovinu plochy zaujímají nížiny; njvyšší pohoří na západě Sirra d Vragua (činná sopka Barú, 3 478 m n. m.). Pobřží Karibského moř i Tichého ocánu j lmováno množstvím malých ostrovů. Čtné krátké vodné řky. Vlhké tropické podnbí s malými výkyvy tplot. Njvyšší srážky jsou na svazích hor obrácných k Karibskému moři (až 2 500 mm ročně). Asi 40% úzmí pokrývají vždyzlné vlhké tropické lsy, na sušším jihozápadě savany. Obyvatlstvo tvoří msticové (64%), črnoši a mulati (14%), běloši (10%), Indiáni (8%). Nábožnství římskokatolické (80%), protstantské (10%). Přirozný přírůstk obyvatl 2% ročně (1994). Střdní délka života mužů 71 lt, žn 75 lt (1991 95). Ngramotnost 12% (1990). Urbanizac 53% (1995). Přvážně změdělský stát, hospodářsky významný j provoz Panamského průplavu. Hrubý národní produkt 2 610 USD/obyv. (1993). Z konomicky aktivních obyvatl pracuj 21% v změdělství, 17% v průmyslu. Obdělává s 9% úzmí, louky a pastviny zaujímají 20% plochy, zalsněno 44%. Pěstuj s zjména cukrová třtina (1,7 mil. t, 1994), banány (900 000 t), rýž, kukuřic, luštěniny. Chov skotu, prasat. Těžba dřva. Průmysl potravinářský, ptrochmický, strojírnský, chmický. Významná námořní doprava (tzv. změ lvné vlajky; obchodní flotila 49,6 mil. BRT, 1993, 2. místo na světě). Přístavy Panama, Balboa, Colón. 1501 u pobřží Panamy přistáli Španělé. 1513 přkročil V. N. d Balboa Panamskou šíji a došl k Tichému ocánu. Od roku 1751 součást víckrálovství Nová Granada. V roc 1821 Panama získala nzávislost a byla sjdnocna s Kolumbií. 1903 byla od Kolumbi odtržna. 3. 8. 1914 otvřn Panamský průplav. V 20. stol. přvraty a střídání vlád. 7. 9. 1977 podpsána smlouva mzi Panamou a USA o přdání Panamského průplavu Panamě od 2000. V prosinci roku 1989 intrvnc USA s cílm zatknout przidnta M. Norigu. Panama j rpublika v čl s przidntm, volným na 5 lt. Zákonodárným orgánm j jdnokomorové Zákonodárné shromáždění (72 člnů, funkční období 5 lt). Posldní parlamntní volby s konaly 8. 5. 1994. OSTNÍK 2003.. 5.
Výskyt kaktusů v Panamě: Acanthocrus Opuntia ttragonus cochnillifra f djcta f Disocactus latior amazonicus Prskia Epiphyllum aculata cartagns blo columbins costaricns Psudorhipsalis grandilobum himantoclada lpidocarpum phyllanthus Rhipsalis pittiri baccifra rubrocoronatum Hylocrus costaricnsis monacanthus polyrhizus stnoptrus Lumír Král Dotazy a odpovědi z intrntové konfrnc Dotaz od A.F.: Nvít, zda xistuj MIN-MAX tploměr, ktrý by si ukládal údaj za jdnotlivé dny do paměti a pak by j z něj bylo možné v idálním případě nějak přtáhnout do počítač nbo alspoň opsat (stačila by mi kapacita na 1 týdn)? Pokud ano, nvít, kd s dá shnat a kolik by asi stál? Odpověď č. 1 P.K.: V jakých časových intrvalch by ml být průběh tploty zaznamnáván? Každou minutu, hodinu, nbo dn? Zkust s podívat na http://www.scintificsonlin.com/ a http://www.chanyinstrumnt.com/pgs/inwa.htm al njsm si jistý, ž tam bud přsně to co potřbujt. A.F.: Děkuji za radu. Jlikož njsm tchnicky příliš zdatný tip, tak jsm z popisu, ktrý jsm našl na intrntu moc nzmoudřl, a tak jsm s vydal do prodjny Conrad v Praz. Bohužl ani tam mi ndokázali blíž vysvětlit, jak to funguj a jak s to zapojuj, nboť tnto výrobk nmají "na krámě", al na žádost ho objdnávají z Němcka (14 dní - což by nvadilo). Prosím, můžt mi sdělit, jak to funguj v praxi - mát-li s tím zkušnost? Pro jistotu upřsním, o co mi jd: chtěl bych trochu xprimntovat s zimovzdorností svých kaktusů a za tím účlm bych si rád vdl vidnci tploty v průběhu roku na bázi MIN a MAX dnních záznamů. Jlikož však nmohu každý dn zaznamnat údaj z obyčjného rtuťového(?) MIN-MAX tploměru, ktrým disponuji, chtěl bych využit nějaký digitální tploměr, ktrý by si OSTNÍK 2003.. 6.
dnní naměřné tploty pamatoval a pak by j bylo možné najdnou (třba 1x týdně) odčíst (njlép přnést rovnou do PC). Odpověď č. 2. od M.Č.: Mám klasický digitální max-min tploměr koupný tuším v OBI. Jsm s ním spokojn a používám ho již asi 3 roky bz problémů a závad v sklníku v létě (vysoké tploty) i v zimě v studném pařništi. Pamatuj si jn njvyšší a njnižší dosažnou tplotu v intrvalu do vynulování, al to bohatě stačí, pokud manipulaci s ním přizpůsobít výrazným změnám počasí. A.F.: Obdobným způsobm používám tn obyčjný (rtuťový?) tploměr, al chtěl jsm ta měřní trošku "profsionalizovat". Mimo konfrnci mi na můj dotaz odpověděla paní Fidlrová z brněnské firmy Fidlr Scintific Instrumnts, s.r.o., ktrá mi nabídla přístroj, ktrý by asi naprosto mé požadavky uspokojil (ba v mnohém j přdčil), avšak stál cca 12.000,- Kč a takový "profsionál" zas njsm... Odpověď č. 3 od O.J.: My používám rgistrační tploměry firmy Onst Computr http://www.onstcomp.com jsou to lktronické rgistrátory tploty vlikosti krabičky od sirk, napájné batrií, s vnitřní paměti na 1800 až 32000 měřní. Po připojní k počítači lz nastavit něktré paramtry, jako např. intrvaly snímání (0.5s až 9hod) a na tom také zálží, jak dlouho vydrží do zaplnění paměti (batri vydrží rok). Vyrábí s v variantách buď jn pro měřní tploty, nbo i vlhkosti, osvětlní a další. U něktrých typů s dá připojit xtrní čidlo (čidlo pro tplotu, vlhkost a osvětlní j už v krabičc vstavěno). Dělají s v provdní pro použití v suchu, nbo vnku, nbo i pod vodou. Používám j asi dva roky bz problému. Používám i v sklníku typy určné pro suché prostřdí. Cny jsou od 50$. U nás to prodává firma Amt, al na jjí stránky s tď nmohu dostat. http://www.zf.mndlu.cz/amt nbo http://www.wb-city.cz/~amt Dotaz od Ptra: Vít někdo, kd by s dal shnat sznam polních čísl? Našl jsm zajímavou adrsu http://ralph.cs.cf.ac.uk/cacti/fildno.html, ktrá slibuj spoustu údajů, bohužl vyhldávač stál hlásí chyby. Jstli jst někdo narazil na něco podobného, djt prosím vědět do konfrnc, přdpokládám, ž to bud zajímat víc lidí. Odpověď od P.K.: Stránka, ktrou Jst našl, j njkompltnější vřjnou databází polních čísl kaktusu. Nic adkvátního nxistuj (alspoň jsm na nic podobného při návštěvách víc nž 1500 kaktusářských stránk nnarazil). Všchno ostatní jsou jn sparátní údaj zaměřné na jdnoho sběratl, na jdn rod a podobně... Dotaz od Dušana: Jsm úplný začátčník v kaktusařní. Loni v břznu jsm vysl a v tomto čas mají ty njvětší smnáčky kolm 1 cm. Moj otázka zní, jstli s i takové maličké smnáč zimují jako dospělé kaktusy, tj. asi 5-12ºC a úplné sucho nbo j lpší jště alspoň tuto zimu j nchat v tpljším prostřdí a třba jdnou za měsíc mírně zalit? Odpověď č. 1. od P.K.: Smnáčky vlikosti 0,5-1 cm jsou zpravidla dostatčně vlké natolik, aby přžily zimu spolčně s ostatními dospělými kaktusy - tdy v suchu a chladu a oni by to měli vydržt až do jara. OSTNÍK 2003.. 7.
Odpověď č. 2. od Ptra: Vzhldm k ndostatku přirozného světla a nbzpčí vytahování v tplém prostřdí j dobré mít kaktusy v zimě v vgtačním klidu a v chladu. Ovšm ty njmnší to nmusí přžít. Osobně praktikuji mtodu pozorování - když smnáčky vypadají v pořádku a njsou moc sschlé, nchám j na pokoji, ovšm začínají-li s stávat příliš malými a sschlými, radši j přnsu do tpla, nchám prohřát a normálně zaliju (jdn - dva cykly) a po napití j nchám hzky vyschnout a zas zazimuji. Ztráty v podstatě njsou žádné. V každém větším výsvu j několik chudáčků a j otázkou jstli by mi zhbli stjně nbo to bylo zimováním. Jiná situac ovšm j, když mám zapnutý výsvní aparát - tam by s jim líbilo clý rok. Dotaz od M.K.: Loni jsm poprvé vysl kaktusy a mzi samými zlnými jsm našl jdnu bílou kuličku - nní to prlit, j to kaktousk. Co s tím? Asi uhyn (jaký j správný výraz?). Jdná s o Espostoa baumannii KK300. Odpověď od P.K.: Jdná s o mutaci, kdy rostlina nvytváří chlorofyl. Takové rostliny jsou schopné dlouhodobější xistnc v případě, ž jsou naroubovány na nějaký jiný kaktus - podnož. Několik takových zmutovaných druhů kaktusů s významně uplatňuj v komrční oblasti - njhzčí jsou žlutě zbarvné Chamacrus silvstrii a oranžové či fialové Gymnocalycium michanovichii cv. Hibotan atd. - najdt j v každém lpším květinářství. Docla dobrá šanc na úspěšné naroubování malého smnáč by byla v případě, ž by byl růžově nbo žlutě zabarvn, podl mých zkušností j úspěšnost u bíl zbarvného kaktusu vlic malá. J zd i určitá šanc, ž s chlorofyl začn v rostlině vytvářt později. Nmá však smysl zachraňovat takové xmplář v případě, ž s jdna o druh vlasatý, vlnatý nbo hustě otrněný, nboť barva těla rostliny stjně nbud vidět. upravil L. Král Podčlď Opuntioida Burntt 1835. Vůbc njrozšířnější skupinou u kaktusů j podčlď Opuntioida, ktrá zahrnuj asi 16% všch druhů z čldi Cactaca. Přsto s těmto opuciím v sbírkách nvěnuj tolik pozornosti jako jiným druhům kaktusů, i když s bz nich nobjdm a často roubujm např. na Prskiopsis či Opuntia. Značná část opuncií dosahuj vlkých rozměrů a proto s do našich malých sbírk příliš nhodí. Jsou však i opunci malé a ty už s sm tam v sbírc objví. Něktré můžm vidět např. na skalkách jako skalničky. Zvláštní oblibu si získali tfrokaktusy, což jsou vlastně malé opunci. Z odborného hldiska jsou tfrokaktusy řazny jako jdna z podčldí rodu Opuntia, vyznačující s malým vzrůstm s kulatými či oválnými články a pocházjící z Jižní Amriky. Z hldiska amatérů bývají mzi tfrokaktusy zařazovány i jiné malé opunci patřící často do jiných rodů, al souhrnně označované jako tfráky (Airampoa, Austrocylindropuntia, Clavarioidia, Corynopuntia, Cumulopuntia, Cylindropuntia, Grusonia, Maihuniopsis, Micropuntia, Ptrocactus, Puna apod.). OSTNÍK 2003.. 8.
Arál výskytu opuncií s rozprostírá prakticky od Kanady až po Ohňovou zmi, od hladiny moř až do nadmořské výšky 4700 m v puánských Andách. Dá s říct, ž j můžm najít všud spolu s jinými kaktusy. Vlikost rostlin kolísá od mnších nž 10 cm výšky až po vlké křovité a stromovité druhy dosahující několik mtrů. Vyskytují s tplých tropických a subtropických oblastch s vysokou průměrnou roční tplotou, kd nikdy nmrzn, jakož i v Kanadě, kd zimní tploty klsají až na - 40ºC. Jdnoduš by s dalo říct, ž v tplých tropických oblastch jsou opunci větší, a čím víc postupují na jih nbo svr do npříznivých podmínk sucha či chladu, jsou stál mnšího vzrůstu. Vlká proměnlivost u opuncií j přisuzovaná přirozné hybridizaci. Do njznámějšího rodu Opuntia j dns zahrnuto asi 170 uznávaných druhů z clkového počtu asi 11 000 jmn, ktré j možno považovat za nplatná (Gibson a Nobl, 1986). Např. Opuntia comprssa byla pojmnována dalšími 35 nplatnými názvy. Často pro určitou skupinu byl utvořn nový rod a posléz byly něktré druhy i několikrát přkombinované z rodu do rodu. Důvody pro různé nsprávné třídění j v vlikosti čldi Cactaca, v podobných morfologických znacích, nznalosti starších, často krátkých nic nříkajících popisů apod. Z příchodm intrntu s objvují i pro vřjnost staré ndostupné tisky, ktré mohou často změnit clou historii zařazování a rozdělování kaktusů. O zařazní opuncií do čldi Cactaca s pokoušlo již mnoho botaniků. U kaktusářů stál přžívá staré Schumannovo rozdělní, kd rozdělil člď Cactaca na tři podčldí. Al i Karl Schumann (1851-1904) už vycházl z starších rozdělní např. Englmanna, Lmairho, Link a Otta, Pfiffra, Hookra, Salm-Dycka a dalších, ktré upravil podl svého názoru. Rozdělní čldi Cactaca podl Schumanna Podčlď: Croida K. Sch. Skupina: Echinocacta K. Sch. Crus Mill. Pilocrus Lm. (vrb. K. Sch.) Cphalocrus Pfiff. Phyllocactus Lk. Epiphyllum Pfiff. Echinopsis Zucc. Echinocrus Eng. Echinocactus Lk. Mlocactus Lk. t Otto Luchtnbrgia Hook. t Fisch. Skupina: Mamillaria K. Sch. Mammillaria Haw. Plcyphora Ehrbg. Ariocarpus Schidw. Skupina: Rhipsalida P. DC. Pfiffra S.-D. Hariota P. DC. Rhipsalis Gärtn. Podčlď: Opuntioida K. Sch. Skupina: Opuntia S.-D. Opuntia Mill. Nopala S.-D. Ptrocactus K. Sch. OSTNÍK 2003.. 9.
Podčlď: Pirskioida K. Sch. Skupina: Pirskia S.-D. Maihunia Phil. Pirskia Linn. Pohld na rozdělní kaktusů s mění a vyvíjí dodns. Například jště nyní většina autorů uvádí, ž člď Cactaca popsal jako prvý Antoin Laurnt d Jussiu (1748-1836). Nyní přinsl známý amrický botanik Jams L. Rval objv záznamu prvního popisu čldi Cactaca od Duranda z roku 1782, to j o sdm lt dřív nž uvdl Jussiu. Podobně j to i s podčlděmi. Základní tři podčldi Cactaca zůstávají, al mění s autoři prvních popisů. Rozdělní čldi Cactaca i s citacmi podl Rvala z roku 2002 vypadá násldovně: Familia Člď Cactaca Durand, Notions Elém. Bot.: 287. 1782, nom. cons. - kaktusovité Syn: Cactaca Juss., Gn. Pl.: 310. 4 Aug 1789. Opuntiaca Martynov, Tkhno-Bot. Slovar: 439. 1820. Craca DC. & Sprng. (transl. W. Jamson), Elm. Philos. Bot.: 142. 1821. Cactaca Lindly, Nat. Syst. d. 2. 53., 1836. Luchtnbrgiaca Salm-Dyck x Pfiff., Nopalaca (Nopalaca) Burntt, Subfamilia - Podčlď Prskioida Englm. in W. H. Brwr & S. Watson, Bot. Calif. 1: 243. 1876. Opuntioida Burntt, Outl. Bot.: 742, 1130. Jun 1835. Cactoida Eaton, Bot. Dict., d. 4: 43. Apr-Mai 1836. Syn: Croida K.Sch. Rovněž podčlď Opuntioida Burntt prodělává v posldní době něktré systmatické změny. Dlouhá léta o opunci njvil zdánlivě nikdo zájm. Zkoušlo s využít opuncií jako krmivo pro dobytk, známé jsou plody opuncií jako ovoc apod., al do hlubšího zkoumání obsáhlé podčldi si dlouho nikdo ntroufal. Jstliž s někdo zabýval studim opuncií, tak vždy jn povrchně nbo jn malou skupinou rostlin. V druhé půli 20. stoltí s pokoušli o rozdělní podčldi Opuntioida např. Buxbaum, Backbrg, Rowly, Bnson, Rittr apod. V posldních ltch s však odborné studi zaměřují i na tuto skupinu rostlin (např. Barthlott, Hunt, Stuppy, Wallc, Gibson, Nobl, Cota, Lunbrgr a další). Rostliny z příbuznými znaky byly postupně sskupny do jdnoho vlkorodu Opuntia, ktrý měl spoustu synonym: Rod Opuntia (Tournfort) Millr, Gard. Dict. Abridg. d. 4. 1754. Synonyma: Opuntia Tournfort 1700, Opuntia Tourn. x Mill., Gard. Dict. d. VI. 1752, Cactus Linné 1753, Phyllarthus Nckr 1790, Nopala Salm-Dyck 1850, Cactodndron Biglow 1856, Consola Lmair 1862, Tphrocactus Lmair 1868, Ficindica St. Lagr 1880, Maihunia Philippi 1883, Grusonia F. Richnb. 1896, Ptrocactus K. Sch. 1897, Tunas Lunll 1916, Tacinga Br. a R. 1919, Maihuniopsis Spg. 1925, Brasiliopuntia Brgr 1926, Miquliopuntia, Salmiopuntia, Subulatopuntia, Wbriopuntia Frič 1932, Airampoa Frič 1933, Chaffyopuntia Frič a OSTNÍK 2003.. 10.
Schll 1933, Clavarioidia Kruzr. 1935, Cylindropuntia F. M. Knuth 1935, Corynopuntia F. M. Knuth 1935, Psudotphrocactus Frič 1935, Platyopuntia Frič a Schll 1935, Austrocylindropuntia Backbg. 1938, Micropuntia Daston 1946, Marnopuntia Backbg.1950, Parviopuntia Soulir 1955, Cumulopuntia Rittr 1980 Puna Kisling 1982, Tunilla D. Hunt t Iliff 2000. Posldní rozdělní podčldi Opuntioida však provdli Dicki & Wallc, ktří vycházli z analýzy chloroplastů DNA od Stuppyho 2002 a jjich rozdělní do pěti tribů s 16 rody vypadá násldovně: Podčlď Opuntioida Schumann Tribus: Austrocylindropuntia Wallc & Dicki tribus nova Austrocylindropuntia Backbrg, Blätt. Kakt.-Forsch. 1938(6): [3, 21] (1938) Cumulopuntia Rittr, Kaktn in Südamrika 2: 399 (1980) Tribus: Ptrocacta Dowld Ptrocactus Schumann, Monatsschr. Kakt.-Kund 7: 6 (1897). Tribus: Tphrocacta Dowld Tphrocactus Lmair, Ls Cactés, 88 (1868) Maihuniopsis Spgazziní, An. Soc. Sci Argnt. 99: 86 (1925) mnd. Rittr subg. Maihuniopsis subg. Puna (Kisling, Hicknia 1: 289 (1982)) Stuppy Tribus: Cylindropuntia Dowld Quiabntia Br. & R., Th Cact. 4: 252 (1923). Prskiopsis Br. & R., Misc. Coll. 50: 331 (1907). Grusonia F. Richnbach (1896) x Britton & Ros, Cact. 1: 215 (1919) subg. Grusonia subg. Corynopuntia (F. Knuth) Stuppy subg. Marnopuntia (Backbrg) Stuppy subg. Micropuntia (Daston) Stuppy Cylindropuntia (Englmann) F. Knuth in Backbrg & Knuth, Kaktus ABC, 117 (1935) Tribus: Opuntia Miquliopuntia Frič 1932 x Rittr Tunilla D. Hunt t Iliff, Cact. Syst. Init. 9: 8-12 (2000). Brasilíopuntia (Schumann) Brgr, Entwicklungslinin Kakt., 17 (1926) Consola Lmair, Rv. Hort. 1862: 174 (1862) Tacinga Britton & Ros, Cact. 1: 39 (1919). Opuntia Millr, Gard. Dict. Abridg. d. 4. 1754. Nopala Salm-Dyck, Cact. Hort. Dyck 1849: 63, 233 (1850) Jak j vidět hnd na prvý pohld, ani autoři posldního rozdělní nznali nové rozdělní čldi Cactaca i s citacmi podl Rvala a užívají jště staré označní podčldi Opuntioida Schumann. Pokračování příště Lumír Král OSTNÍK 2003.. 11.
Nové popisy konofyt Conophytum brunnum S. A. Hammr Bylo pojmnováno podl kávově hnědé pidrmis. Těla mají kulovitý tvar, jsou lsklá, hnědá s úzkou štěrbinou, ktrá nmá výrazné okraj. Štěrbina j zřtlná v období vytlačování plodů. C. brunnum s vyskytuj na několika kopcích v svrní oblasti Knrsvlakt v oblastch s črvnými pískovci v suťových pánvích. Doprovodnou vgtací jsou Lachnalia patula a C. minutum. Tato miniatura byla objvna Etwinm Aslandrm v r. 1999. Rostliny jsou řazny do skc Minuscula. Rostliny tvoří shluky těl do průměru 3 cm. Slupka starých listů j papírovitá, hnědá, ntčkovaná. Jdnotlivá těla jsou křhká, cylindrická, jsou maximálně 12 mm dlouhá a 5 mm široká, na vrcholku polokulovitá, prfktně srostlá, nkýlnatá. Štěrbina j drobná, často mnší nž 1 mm jmně obrvná. Epidrmis j zrzavě hnědá, vlmi vzácně zlná, ntčkovaná, lsklá a úplně hladká. Květy jsou dnní, nvonící, objvují s časně na podzim. Spály jsou 4, načrvnalé, 2 mm dlouhé. Korunní lístky (ptály) jsou v 1-2 sériích, max. 10x1 mm, sytě purpurové, směrm k bázi světljší, bělavé. Nitky jsou bílé, prašníky jsou částčně skryté. Blizna j čtyřlaločná, asi 3 mm dlouhá. Tobolka má čtvrcový tvar, j 2 mm v průměru, rovnoměrná, sytě hnědá, lsklá, objvuj s asi 12 měsíců po opylní, smna jsou 0,65 mm dlouhá. Conophytum bruynsii S. A. Hammr Bylo pojmnováno po objvitli dr. Ptru V. Bruynsovi. Rostliny s vyskytují na několika kopcích na svru Knrsvlakt, na něktrých místch jsou poměrně hojné, rostou zjména v oblastch črvných pískovců v spolčnosti např. Tylcodon suffultus. Bruyns objvil tyto rostliny v roc 1995. Rostliny rostou i v kultuř poměrně snadno, al potřbují poměrně častější zálivku a to i v zimě. Rostliny dns řadím do skc Minuscula. Rostliny vytvářjí nsourodé shluky těl. Slupka j papírovitá, tčkovaná. Těla rostlin jsou křhká, až 25 mm dlouhá, npravidlného tvaru, vlikosti, obcně cylindrická, zúžná směrm k vrcholu, listy jsou dobř srostlé, vrchol rostliny j jmně lmován črvnou a někdy j jmně zbrázděný. Štěrbina j krátká, pokožka j matně žlutozlná (nikdy načrvnalá nbo nahnědlá), ntčkovaná nbo jmně tčkovaná. Květy jsou dnní, nvonící, objvují s uprostřd zimy nbo pozdě v zimě v pomalém sldu. Ptály jsou natěsnané v 2-3 řadách, zbarvní j njčastěji žluté, slonovinové. Prášníky jsou skryté, blizna j čtyřlaločná. Tobolka j hnědá, objvuj s asi 16 měsíců po opylní. Smna jsou až 0,60 mm vlká, črvnohnědá, na vrcholu tmavší, vlmi jmně hrbolkatá. Conophytum irma pod Rikloof OSTNÍK 2003.. 12.
Conophytum subtrranum T. Smal & T. Jacobs Bylo pojmnováno podl stylu růstu, kdy j tělo z větší části pod zmí. C. subtrranum bylo objvno Tomm Jacobsm v dubnu 2000 na jho první cstě do Afriky. Rostliny rostou jdnotlivě a to z větší části pod zmí. Slupka j křhká, odtrhává s podobně jako u C. burgri, j špinavě bílá, bz taninových skvrn. Těla jsou křhká, hruškovitého tvaru, dol širší, pidrmis j matně žlutozlná, nčrvnající, dol matná, nahoř průhldná, štěrbina rozděluj vrchol, al nní široká. Květy jsou časně podzimní, otvírají s cca v 16,30 a zavírají s soumrakm, vůně nbyla zaznamnána, al pravděpodobně voní. Spálů j 5-6, jsou 2 mm dlouhé, tupé, ptálů j 23-30, jsou jasně karmínově růžové někdy s nitkovitými staminodií. Tyčink j asi 25, něktré jsou dlší a viditlné, čnělka j tnká, 3 mm dlouhá, zakončná 5-6 laločnatou bliznou, ktrá j 6-7 mm dlouhá. Tobolka j pvná, 3-4x2-3 mm vlká, kulatá při pohldu shora, smn j asi 20 v pouzdř, smn jsou asi 0,5x0,35x0,3 mm vlká, světl žlutohnědá, u hila tmavší. Litratura: Hammr S.: Nw Viws of th Gnus Conophytum, EAE 2002. Roman Štarha (starha@tiscali.cz) Z naší činnosti Posldní schůzka v roc, tzv. Mikulášská, dn 2.12. přilákala větší počt člnů i hostů. Stalo s už tradicí, ž naši pěstitlé věnují do tomboly své přbytky. Stalo s tomu i ltos. Na plný stůl balíčků s přkvapním s těšili ndočkaví přátlé. Bohužl s oproti jiným rokům ltos prodalo poměrně málo losů. Asi už nikdo nmá v sklnících místo. Všichni ndočkavci si však musli na výhry počkat až po přdnášc, ktrou přdnsl Ing. Grym. Zavdl nás svými obrázky znovu do Mxika, kd už byl po několikáté, tntokrát s víc zaměřil na Mxické kultury a promítnul nám různé památky. Asi 60 km od hlavního města Mxika jsou snad njznámější vykopávky - aztécké pyramidy Slunc a Měsíc, známé pod jménm Thuacán. Dál jsm s podívali na další památky víc na jih na kultury Olméků a Mixtéků, např. v Mont Alban nbo do Mitly. V závěru přdnášky jsm mohli vidět i různé nádhrné kostly. Rostlin jsm tntokrát moc nviděli i když přchody mzi jdnotlivými památkami vyplnily právě snímky s kaktusy apod. Zahlédli jsm např. Údolí starců s cphalocrusy, vlké frokaktusy, agav, yuky či bursry. Děkujm našmu přdnášjícímu za krásnou přdnášku. Tprv po přdnášc jsm s vrhli na losování. Jlikož bylo hodně balíčků a málo prodaných losů, rozhodli jsm s na jdn tažný los dávat dva balíčky tímto krokm s tombola i trochu urychlila a všichni si určitě přišli na své. Děkujm všm pěstitlům, ktří věnovali do tomboly své výpěstky a přispěli tak malou částkou do naši skromné pokladny. Naši jubilanti Dnšním oslavncm j pan Lubomír Křístk, ktrý dn 13.1. oslaví 55 lt svého života. Člnm našho Klubu j již několik dsítk lt, na schůzky dochází téměř pravidlně i když v posldní době méně častěji. Kaktusy pěstuj v sklníku, kd s nachází spoustu zajímavých duhů, přbytky nabízí při různých přílžitostch. Přjm našmu jubilantu do dalších lt hodně zdraví, štěstí spokojnosti a potěšní nad pichlavou krásou xotických rostlin. OSTNÍK 2003.. 13.
Sbírky za humny Když jzdívám na zájzdy po rpublic, navštívím njdnu pěknou sbírku. Znám však sbírky z svého blízkého okolí, takříkajíc za humny? To j otázka, ktrá mě už dlouhou dobu vrtá hlavou. Často s mi stává, ž s zajdu podívat do sbírky nějakého našho člna a jsm vlmi mil přkvapn. Vždyť v njbližším okolí mám tolik pěkných sbírk, ktré stojí za shlédnutí. Něktré z nich bych chtěl nyní v několika pokračování přdstavit. Začal bych novým přdsdou frýdckého Klubu - Ing. Chvastkm a postupně s podívám do dalších sbírk na Ostravsku. Ing. Chvastk Jaromír 29.1.1954 Kaktusy pěstuj už od mládí. Svoji sbírku má v sklníku v Bašc u Frýdku - Místku. Řadu lt byl člnm ostravského kroužku, kd pracoval i v výboru jako vydavatl a rdaktor Ostníku (1982-1984), současně vykonával i funkci přdsdy Kroužku kaktusářů v Ostravě. První článk v Ostníku napsal už v roc 1978, postupně vycházli další články, rovněž přkládá z angličtiny, njznámější články z Ostníku: Na pomoc přírodě, o několika rodch (chinomastus, fsc, disco ap.). Publikuj další čtné články v různých kaktusářských časopisch, navštívil několikrát nalziště kaktusů v Mxiku. Několik lt pracoval v výboru Spolčnosti. Nyní j již několik lt člnm v Frýdku - Místku, loni na podzim byl zvoln jako jho přdsda. Od samých pěstitlských počátků s věnuj rodu Thlocactus a dalším raritkám z Mxika. Pěstuj spoustu hybridních pifyl s nádhrnými květy, zajímají ho notokaktusy, drobné sukulnty, al druhou njvětší jho láskou jsou tilandsi. Najdt j rozvěšné po clé zahradě. Z svých úspěšných výsvů s najd i několik přbytků pro případné zájmc. Schůzku nutno domluvit přdm. Ing. Chvastk přd svým sklníkm OSTNÍK 2003.. 14.
Kalndář kaktusář ldn, únor Kaktusy držím stál po suchu, ty nrostou, jsou v vgtačním klidu. Ldn, al přdvším únor j měsíc, kdy s njvíc objvují na rostlinách nžádoucí škůdci (vlnatka apod.). Proto po vánočním lnošní zkontrolujm všchny rostliny, zda něktré nuhnily nbo nbyly napadny nějakými škůdci. Případné škůdc včas znškodním vhodným postřikm. Kdo si nstihl dát do pořádku pracovní nářadí na podzim, j njvyšší čas právě nyní vš napravit. Kdo chc rostliny přsadit do nového substrátu, má njvyšší čas zkrátit a oštřit kořny. Tyto očistím, odstraním nmocné a zkrátím asi na polovinu. Pak rostliny přnsm na několik dní do tpla, aby kořny řádně zaschly a znovu přnsm do chladna. Sázní s doporučuj až po nasazní čkacích kořínků, čímž přdjdm případným ztrátám. Výsvy dns můžm provádět pod zářivkami po clý rok. Kdo nvysévá pod zářivky, můž nyní vysévat. Ndostatk světla sic smnáčky trochu protáhn, alspoň s lép pikýrují. Pak již při přibývající délc dn, vš dožnou. S prodlužujícím s dnm v únoru, již nasazují něktré kaktusy poupata, což láká k malé zálivc. Z dlouholté prax však vím, ž v únoru bývají vždy njvětší ztráty jn proto, ž s kaktusy mírně zalévaly. Proto i nadál po suchu. Pomalu s chystám na jarní prác. přsazování kaktusů OSTNÍK 2003.. 15.
Informac --- Zájmci o FUNDAZOL, nchť s spojí s př. Potykou. Chmické přípravky na ochranu rostlin njsou dns lvnou položkou. Koupí-li s však v vlkém balní, j zd slva, ktrou by mohli všichni naši pěstitlé využít. Př. Potyka by koupil pětikilové balní, z ktrého by případným zájmcům odvážil potřbné množství. Využijt této výhodné nabídky. --- Intrntové stránky Spolčnosti - SČS PKS: http://www.cs-kaktusy.cz/ --- Intrntové noviny Cact. cz: http://www.cact.cz/noviny/ --- Intrntové stránky našho Klubu: http://www.gardning.cz/ostnik --- Informac týkající s činnosti Klubu kaktusářů v Ostravě i příspěvky do Ostníku zasíljt na adrsu přdsdy: lumir.kral@iol.cz --- Příspěvky na rok 2003. Náklady na časopis Kaktusy i Ostník zůstávají stjné jako loni, rovněž i člnské příspěvky na rok 2003 zůstává stjný jako loni. Člnský příspěvk směrm nahoru nní limitován a každý můž v rámci svých možností tuto částku navýšit. Případným dárcům přdm děkujm. Takž příspěvky na rok 2003 jsou násldující: - časopis Kaktusy 230,-Kč - Ostník 80,-Kč - člnský příspěvk 50,-Kč clkm 360,-Kč --- Schůzky pěstitlů kaktusů a jiných sukulntů s promítáním diapozitivů a přdnáškou s konají každé první pondělí v měsíci (mimo ltních prázdnin) od 17.hodin na ubytovně ČD v sadu B.Němcové. Přijďt mzi nás. Adrsy autorů: Král Lumír, K. Šmidkho 1816, 708 00 Ostrava Poruba, tl.: 596 956 944, mobil: 723 274 571. MUDr. Plsník Vladimír, Nzvalovo nám. 846, 708 00 Ostrava Poruba, tl.: 596 910 790. RNDr. Štarha Roman, Ph. D., Ostrava, mobil: 603 243 749, -mail: starha@tiscali.cz OBSAH LEDEN 2003 Z litratury 2 Drobničky 4 Změpis od A do Z 22. (Panama) 5 Dotazy a odpovědi z intrn. konfrnc 6 Podčlď Opuntioida Burntt 1835 8 Nové popisy konofyt 12 Z naší činnosti 13 Naši jubilanti 13 Sbírky za humny 14 Kalndář kaktusář ldn, únor 15 Informac 16 OSTNÍK Vydavatl: Klub kaktusářů v Ostravě, ldn 2003 Šéfrdaktor: Lumír Král K.Šmidkho 1816, 708 00 Ostrava Poruba, tl: 596956944, 723 274 571. Objdnávky a distribuc: Ing. Skoumal Vladimír, M.Bayra 6039, 708 00 O.-Poruba, tl: 596951955. OSTNÍK 2003.. 16.
Číslo 317. Ročník 32. Únor 2003 Pilosocrus auristus (Wrdrm.) F. Buxb. 1968 OSTNÍK 2003.. 17.
Z litratury Kaktn und andr Sukkultn č. 10 / 2000 Rathbunia sonornsis nní běžně pěstovaným crusm, ač jho kultivac j prý snadná. Rost v mxické poušti Sonora v podobě kř, majícího výhony 2-3 mtrů dlouhé, zčásti poléhavé. Z nich vzhůru rostou výhony, na nichž s vyvíjjí květy s nápadně úzkou a dlouhou trubkou črvné barvy (2 barvné snímky). Plcyphora aslliformis ndmicky rost v střdní a jižní části mxického státu San Luis Potosí. Rozlišují s dvě málo odlišné skupiny, obě však rostou v vlmi podobném prostřdí. Daří s jim na mírných svazích v 1400 2150 m nadmořské výšky, kd rostou mzi řídkou trávou, na mělkých vápnitých půdách s bohatou příměsí organické hmoty. Něktré lokality byly silně poškozny ilgálním sběrm a budováním cst, jind jsou nalziště zatím téměř ndotčné. Hrubý odhad zd rostoucích plcyfor činí několik milionů rostlin. Autoři, ktří v trénu zkoumali jjich výskyt, doporučili, aby tato rostlina byla přřazna do druhé přílohy CITES a klasifikována jako málo ohrožná (5 barvných snímků). R. Schmid popisuj své črstvé zkušnosti s nově postavným studným sklníkm, ktrý pomocí polystyrénu, fóli a dřvěného oblžní stěn na zimu zatplil. Pro jistotu přidal i dva tplomty a jjich automatický spínač při tplotě pod 5 C. Ndořšným problémm j větrání sklníku v slunných dnch zimy, kdy jsou větrací okna za folií a ndají s otvřít. I když txt npřináší nic světoborného pět připojných snímků kvtoucích rostlin z sbírky musí čtnář víc nž uspokojit (Ruschia stnophylla, Noportria multicolor, Oroya gibbosa, Austrocactus patagonicus, Echinomastus mariposnsis). Pěstitlům jsou tntokrát doporučovány tyto rostliny: Obrgonia dngrii (nalziště tohoto oblíbného kaktusu jsou téměř vyplněna. Naštěstí j v sbírkách dost květuschopných kusů a výsv i roubování smnáčků zajišťuj jho uchování i pro mladší kaktusář), Lithops psudotruncatlla (typický živý kámn z jižní Afriky a Namibi. Nápadné květy s u nás po ltní vgtaci objvují na podzim. Dobř rost v minrálním substrátu s minimálním přihnojováním. V zimě vyžaduj absolutní sucho a tplotu 8-10 C. Množí s výsvm). Lpismium monacanthum (dřív Acanthorhipsalis, pochází z Argntiny, kd rost jako pifyt v korunách stromů. U nás s pěstuj v mírně humózním substrátu, přs léto zavěšné v mírně stinném místě zahrádky, bz ochrany proti dšti. I v zimě j třba substrát udržovat mírně vlhký a tploty nmají být pod 12-15 C. Snadno s množí zakořňovanými výhony). V druhém dílu Dějin kaktusařní v NDR j popisována bohatá činnost a vlký počt člnů v době přd sjdnocním obou němckých států. Připomínají s vynikající pěstitlé (R. Matths, M. Haud, G. Vidt), jjich sbírky a zásluhy. Po změně ržimu došlo k obdobným změnám jako v ČR: pokls zájmu o kaktusařní, značný úbytk člnů, omzní činnosti a navíc kaktusáři z Západu (DKG) njvili zájm o bližší spolupráci s Východm. Úbytk člnů j vysvětlován tak, ž za komunistů byla tvrdě sldována tzv. vřjná angažovanost. Mnozí, aby s vyhnuli politicky načichlé práci v odborch, v různých kurzch a kroužcích lidové tvořivosti, raději s organizovali mzi kaktusáři. Zůstalo jn tvrdé jádro pěstitlů, ktří postupně dosahují uznání v clém státě. Mammillaria grahamii j značně rozšířna v různých částch Mxika. Starší a dosud často užívaný názv j M. microcarpa, ktrý byl odvozn od jjích malých, kulatých plodů. Pěstitlé ji řadí mzi háčkovité mamilári. Má kulaté, později válcovitě OSTNÍK 2003.. 18.
vytáhlé tělo o výšc 4-15 cm při průměru 4-7 cm. Husté otrnění sstává z 8-30 krajních, jhlovitých trnů sklovitě bílých, až nažloutlých, s hnědou špičkou. Většinou j přítomn 1, al mohou být až 4 střdní trny o délc až 1,7 cm, dolní j njsilnější, hnědý s črným háčkm. Zářivě karmínové květy rostou v věnčku kolm tmn, jsou poměrně vlké (cca 3 cm dlouhé, o průměru cca 4 cm). V Evropě vyžaduj výsluní, husté otrnění ji chrání přd spálním sluncm. V době vgtac potřbuj dostatčnou zálivku, al zimovat suš při 6-8 C (barvný snímk kvtoucí rostliny). Tělo Notocactus tabularis dosahuj až 10 cm výšky a průměru, na nalzištích j až po tmno zanořno do půdy. Typický plochý tvar závisí na dostatku světla, jinak s vytahuj. Květy trychtýřovitého tvaru jsou citronově žluté, vnější strana plátků mívá někdy črvnější odstín. Rostlina j samosprašná, k bohaté násadě smn stačí opylní blizny vlastním pylm. Nsnáší výsluní, naopak lép rost a kvt na přistíněném místě. Poupata nasazuj brzo z jara, proto j výhodné zimování na světl, při tplotě kolm 6 C (barvný snímk). Hybrida chinopsisu Hakujo můž kvést podobně jako chinopsis v podobě zcla vyvinutého, al o poznání mnšího bílého, nvonícího květu (barvný snímk). W. Rischr popisuj zážitky s csty po Sirra Madr Occidntal, kd navštěvoval hlavně nalziště chinocrusů. Jjich njvětší počt a variabilita byla v Barranca dl Cobr (Měděný kaňon). Rostly zd vlké polštář Echinocrus schri, E. salm-dyckianus, E. polyacanthus a řada jiných rostlin. Npouští s do dtailních popisů nalzných varit a form chinocrusů, přdnost dal jjich krásným a instruktivním snímkům z nalzišť (13 snímků). Upozorňuj na dva charaktristické znaky: E. schri rost v mnších skupinách a část jho výhonů rost poléhavě. Květy jsou po přvážnou část dn uzavřny. E. salm-dyckianus tvoří vlké polštář vzpřímných výhonů s květy rozvřnými po clý dn. Nový popis s týká Alo ankarannsis Rauh & Manglsdorff, rostoucí na Madagaskaru. Liší s od Alo zombitsinsis většími růžicmi šdě až tmavě zlných masitých listů, s řídkými zoubky na okrajích a bílými, čárkovitými skvrnkami na horní ploš listů. Květy (inflorscnc) jsou trubkovité, až 8 cm dlouhé, črvnohnědé barvy (7 barvných snímků). K vzácně pěstovaným sukulntům patří také Kalancho pumila. Pěstitlé ji zařazují mzi trpasličí druhy, protož tělo dosahuj výšky jn 10-20 cm. Listy klínovitého tvaru jsou při šířc až 15mm asi 20 mm dlouhé, na povrchu bělavě pomoučny. Dotykm či zálivkou tnto povlak zmizí. Poměrně vlké květy mají růžovofialovou barvu s žlutozlným jícnm. Osvědčila s tvrdá kultura s dostatkm slunc a slabou zálivkou, kdy s rostlina nvytahuj a bohatěji kvt. Dobř s množí vrcholovými odřzky (2 barvné snímky). MUDr. Vladimír Plsník Konofyta kvtoucí v noci opomíjné miniatury v sbírkách Conophytum comptonii N. E. Br. Toto krátkověké konofytum bylo pojmnováno na počst Harolda Comptona (1886-1979). Compton objvil zmiňovaný druh v Vanrhynspasu ( Niuwoudtvill ), odkud byly popsány i další rostliny nsoucí OSTNÍK 2003.. 19.
Comtonovo jméno Anacampsros comptonii a Crassula namaqunsis subsp. comptonii. Rostliny s vyskytují v mnoha koloniích v oblasti plata Niuwoudtvill. Rostou v mělkých písčných platch, pokud v nich mohou získat alspoň trochu vláhy. C. comptonii j v oblasti Matsikamma sympatrické s C. minusculum a v okolí Niuwoudtvill s C. swanpolianum. Obcně s vymyká okruhu nočních konofyt i když v oblasti farmy Swfontin rost spolčně s C. obcordllum. C. comptonii rost na písčných oblastch, zatímco C. obcordllum spíš v místch skal. Mzi těmito dvěma xtrémy s vyskytuj množství hybridů, ktré vypadají podobně jako C. obcordllum var. crsianum. Další zajímavou populací j populac v Papkuilsfontin jižně od Niwoudtvill, kd lokální formy C. comptonii mají gigantické rozměry, jdnotlivá těla až 18 mm v průměru. Rostliny jsou miniaturní, odnožující, vytvářjí shluky těl až do průměru 2 cm v průměru, intrnodia jsou nznatlná, kořny jsou boční. Slupka j tmavě hnědá, tčkovaná, přtrvávající. Jdnotlivá těla jsou zpravidla do 5 mm v průměru, mírně obkonická, uťatá nbo mírně vypouklá na vrcholku, npatrně kýlnatá. Štěrbina j krátká, bělavá od množství brv. Epidrmis j hladká, matná nbo lsklá, šdavě hnědo-črvná až kovově zlná. Květy jsou podzimní, noční, sladc voní, někdy jsou květy samosprašné. Kališní trubka j 1,5-2,0 mm dlouhá, blanitá, kališních lístků j 4-5, jsou 2 mm dlouhé, okvětních lístků j 22-30 v 1-2 řadách, jsou 2-4 mm dlouhé a < mm široké, uťaté, žlutavě růžové až oranžové nbo nahnědlé. Tyčink j asi 20, npřsahují ptály, čnělka j drobná, blizna j 4-5 laločná, 0,5-1 mm vliká. Tobolka j 2x2 mm vlká, široc obvjčitá, šdohnědá. Smn j v pouzdru málo, jsou 0,5 mm dlouhá, řídc puchýřkatá. Conophytum ficiform Conophytum joubrtii Conophytum ficiform (Haw.) N. E. Br. jsou často robustní rostliny, vysoc odnožující, vytváří kompaktní kobrc těl. Slupka j žlutavá až bílá, vrásčitá, scvrklá, hustě tčkovaná taninovými skvrnami. Těla jsou do 30 mm vlká, cylindrická, na vrcholu vypouklé, často s dvěma rozdílnými laloky. Štěrbina j často mírně stlačná, vždy obrvná. Epidrmis j hladká nbo mírně obrvná, v zimě lsklá, modravě zlná nbo šdavá až žlutozlná, často zčrvnalá růžovými nbo purpurovými tčkami a linkami, ktré vykrslují štěrbinu a přcházjí i přs laloky. Květy jsou podzimní, otvírají s v podvčr, vonící. Kališní trubka j až 7 mm dlouhá, nazlnalá a j s 4-6 sukulntními zlnými spály, ktré jsou až 5 mm dlouhé. Korunní trubka j až 15 mm dlouhá, bílá, matně žlutá, růžová. tyčink j až 80, přsahují okraj květu, čnělka j vlmi krátká, zlnavá, blizna j 4-6 laločnatá, laloky OSTNÍK 2003.. 20.