41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE
|
|
- Alois Radovan Blažek
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 41 Absorpc světla ÚKOL Stanovt závislost absorpčního koficintu dvou průhldných látk různé barvy na vlnové délc dopadajícího světla. Proměřt pro zadané vlnové délky absorpci světla při jho průchodu dvěma látkami různých barv. Každé z těchto měřní vynst do samostatného grafu a stanovt absorpční koficinty. Do spolčného grafu obrazt pro každou z látk závislost absorpčního koficintu na vlnové délc dopadajícího světla. TEORIE Světlo j lktromagntické vlnění v oblasti vlnových délk 380 nm 740 nm, ktré j lidské oko schopno vnímat. Pokud s jdná o úzké rozmzí vlnových délk z uvdné oblasti, mluvím o světl monochromatickém a lidské oko j vnímá jako světlo určité barvy. Víc o vtahu mzi vlnovou délkou světla a jho barvou najdt na konci souboru v Dodatku. Směs světla o vlnových délkách z clé uvdné oblasti j vnímána jako světlo bílé. Světlo, bz ohldu na svoji barvu, s v vakuu šíří konstantní rychlostí c = m/s. Vztah mzi frkvncí f a vlnovou délkou světla λ j c f =. (41.1) λ Vlmi zjdnodušně lz říci, ž světlo vzniká v atomu nbo molkul při přchodu z vyššího nrgtického stavu E2 do stavu nižšího s nrgií E1. Při tomto přchodu atom (rsp. molkula) vyzáří foton o frkvnci f21 splňující podmínku hf21 = E2 E1, (41.2) kd h j Planckova konstanta. Tomuto ději s říká Spontánní mis. Naopak, pokud jsou vhodný atom či molkula vystavny zářní o vhodné frkvnci f, j nrgi E = hf pohlcna a atom či molkula přchází do nrgticky vyššího stavu. Říkám, ž dochází k Absorpci. Prochází-li světlo průhldnou barvnou látkou, j njvíc absorbováno světlo jhož barva s njvíc liší od barvy, jakou má zmíněná látka. Naopak světlo, jhož barva j blízká barvě látky, ktrou světlo prochází, j absorbováno njméně. Bílé světlo, ktré j směsí světla z clé viditlné oblasti, nmůž být tdy při průchodu průhldnou barvnou látkou pohlcno zcla. Světlo vlnové délky, ktrá j absorbována njméně, dává této látc jjí barvu. Při průchodu světla hmotným prostřdím s část světlné nrgi pohltí a část rozptýlí, takž v původním směru postupuj světlo mnší intnzity. Nbudm s zajímat o důvody tohoto zslabní (mikroskopický popis jvu), vzmm j jako xprimntální fakt a pokusím s popsat ono zslabní jako vnější pozorovatl pomocí matmatických vztahů (makroskopický popis jvu). Výkon světlného zářní s popisuj vličinou zářivý tok. Zářivý tok má rozměr výkonu a značka, ktrá j pro zářivý tok obvykl užívaná j Φ. Prochází-li zářivý tok Φ tnkou vrstvou látky tloušťky d x, zslabí s o úbytk dφ. Toto zslabní j úměrné vlikosti původního zářivého toku a tloušťc vrstvy: dφ = aφ dx. (41.3) 41/1
2 Koficint úměrnosti a v rovnici (41.1) bylo účlné nazvat absorpční koficint. Absorpční koficint j vličina, ktrá j pro látku, v níž k absorpci dochází, charaktristická. Měním-li při konstantním světlném toku vlnovou délku dopadajícího světla, zjišťujm, ž i při stjné tloušťc absorbujícího matriálu s zářivý tok na výstupu mění také. Při různých vlnových délkách j absorpc různě silná. Z toho plyn, ž absorpční koficint j závislý na vlnové délc použitého světla, a = a( λ). (41.4) Světlo určité barvy j proto v průhldných barvných matriálch absorbováno různě silně. Obcně lz říci, ž njméně s barvné světlo zslabí v matriálu jhož barva s co njvíc blíží barvě světla. Intgrací rovnic (41.3) dostávám ax Φ = Φ0, (41.5) kd Φ 0 j zářivý tok vstupující do vrstvy matriálu tloušťky x, a j absorpční koficint, jhož jdnotka j [a] = m 1. Tato rovnic bývá často označována jako Lambrtův zákon. Uvdný xponnciální pokls s v fyzic objvuj často, chcm-li popsat úbytk zářní při průchodu látkou. V fyzikálním praktiku s můžt stkat v úloz Ionizující zářní s studim absorpc gama zářní v látc, ktrá s popisuj vztahm 0 I = I ax. Zd I0 j intnzita zářní přd absorpcí a I j intnzita zářní po průchodu absorpční látkou tloušťky x, a j absorpční koficint dané látky. PRINCIP METODY MĚŘENÍ Při hldání tvaru závislosti absorpčního koficintu na vlnové délc (41.4) proměřím postupně Lambrtův zákon (41.5) pro několik vlnových délk světla. Hodnotu Φ 0 získám měřním za situac, kdy světlu npostavím do csty žádný absorbující matriál, (x = 0). Logaritmováním vztahu (41.5) dostanm logφ = logφ a x. (41.6) 0 konst. Vytvořím-li z tohoto vztahu graf závislosti logφ na x, nbo rovnici (41.5) zobrazím smilogaritmicky ( Φ na svislé os logaritmické, x na vodorovné os linární), bud výsldkm vždy přímka. Z směrnic těchto přímk určím pro každou použitou vlnovou délku λ absorpční koficint a jakožto záporně vzatou směrnici - (logφ) / x. Z takto vzniklých dvojic hodnot sstrojím hldanou závislost (41.4). Měřicí aparatura Zařízním, ktré nám poskytn monochromatické (monofrkvnční, jdnofrkvnční) světlo požadované vlnové délky, j monochromátor. Tnto přístroj, buď pomocí hranolu, nbo difrakcí na mřížc, rozloží bílé světlo na jdnotlivé složky. Světlo na jho výstupu obsahuj vlnové délky z úzkého intrvalu λ. Zvolná a na stupnici přístroj nastavná vlnová délka lží uprostřd tohoto intrvalu. Přístroj j plynul laditlný. Absorbující matriál s umístí do vhodného držáku. Použitím různého počtu vrstv, označím jj n, s snadno docílí změny tloušťky absorbujícího matriálu. Světlo, jž matriálm prošlo, s přvádí na lktrický signál, ktrý lz již snadno zpracovat. Dtkčním prvkm jsou njčastěji vakuové fotonky, fotonásobič nbo fotodiody. Náslduj zsilovač, v němž s lktrický signál zsílí a výsldk s zobrazí v analogové nbo 41/2
3 digitální formě. Protož jd o zsílní stjnosměrné, j nutné věnovat zvýšnou pozornost nastavní nuly měřicího zsilovač. To znamná zajistit, aby v případě, ž na fotonku žádné světlo ndopadá, byla na výstupním displji skutčně nula. Při měřní odčítám na displji hodnotu En. J to vličina bzrozměrná a přímo úměrná zářivému toku, ktrý dopadá na fotonku. Vztah (41.5) nabývá tvaru ax E = E, (41.7) n 0 n kd indx n s použij pro hodnotu vličiny En, při níž světlo prochází n dstičkami (n = 1 až maximálně 5). Firma Ziss vyráběla pod označním Kolorimtr SPEKOL 10 přístroj, ktrý všchny výš uvdné funkc sdružuj. Tnto přístroj, určný pro biochmické laboratoř, bud užitčný i pro naš měřní. S kolorimtrm s blíž sznámím přímo v laboratoři. K vytvořní přdstavy o postupu při měřní j však vhodné znát něktré údaj o přístroji přdm. Přístroj Spkol použité v naší laboratoři mají oproti originálnímu provdní modrnizovanou lktronickou část Zdroj pro napájní žárovky i lktronických obvodů j xtrní v samostatné skříňc. Bílé světlo poskytované žárovkou s rozkládá difrakcí na mřížc. Vlnovou délku lz plynul nastavovat v intrvalu 350 nm až 850 nm. Přpínač výstupní clony má tři polohy: Otvřno, Zavřno a Poloviční intnzita světla nbo jn polohy dvě Otvřno a Zavřno. Původní lktronická část použitá výrobcm. Zářivý tok byl v originálním provdní přístroj měřn dvěma vakuovými fotonkami. První byla citlivá v oblasti ( ) nm a druhá fotonka v oblasti ( ) nm. Fotonky bylo nutno zasouvat do pracovní polohy mchanicky pomocí táhla. Signál z fotonk (lktrický proud) byl vdn na vstup stjnosměrného zsilovač signálu a výstup zsilovač na analogové ručkové měřidlo. K ovládání zsilovač byly použity tři prvky: nastavní nuly (nzbytné u stjnosměrných zsilovačů), plynulé nastavní zsílní a přpínač skokového zsílní (1x, 10x, 100x). Modrnizovaná lktronická část. Dtkčním prvkm j místo dvou původních fotonk pouz jdna spciální prcizní fotodioda navržna přímo pro optická měřní. Použitý typ fotodiody dodává na vstup měřicího zsilovač hodnoty proudu přímo úměrné dopadající intnzitě světla, s vysokou linaritou pro široký rozsah intnzit světla a s dfinovanou citlivostí pro potřbný rozsah vlnových délk. Oproti odpovídajícím hodnotám fotoproudů původních fotonk jsou hodnoty signálu z měřicí fotodiody výkonově vyšší. Toto řšní tdy umožnilo zvýšit spolhlivost měřní. Samotný měřicí zsilovač obsahuj na panlu přístroj pouz jdiný ovládací prvk, a to přpínač pvného nastavní zsílní 1x, 10x, 100x. Uživatlsky nastavitlné zsílní 1x, 10x a 100x napěťově zsiluj signál z prvního, pvně sřízného stupně měřicího zsilovač proudu fotodiody tj. signál z prcizního přvodníku proudu na napětí. Nastavit přpínač na vyšší zsílní má však smysl až thdy, když ručka měřicího přístroj klsn pod 10 dílků. Přpnutí při větší výchylc uvd do činnosti lktronickou ochranu proti zahlcní násldných obvodů. Ručka s sic posun, al zastaví s na hodnotě, ktrá nodpovídá vlikosti vstupního signálu. 41/3
4 Zsilovač má pvně přdnastavnu nulu s dostatčnou přsností pro danou aplikaci. Při měřní nní tdy třba nulu nastavovat. Pro naš měřní útlumu j potřba nastavit pokud možno plnou výchylku ručkového měřidla (100 %). Panl přístroj proto obsahuj otočný ovladač plynulé rgulac jasu světlného zdroj (žárovky) označný Zářivý tok, ktrým s plná výchylka nastaví. Tímto způsobm s vykompnzuj rozdílný útlum optické trasy přístroj včtně rozdílné citlivosti fotodiody pro každou měřnou vlnovou délku. V idálním případě při nastavném zsílní 1x a plném průchodu světla by měl ručkový přístroj ukazovat výchozí plnou 100 % výchylku hodnoty poměrné intnzity světla. Tato hodnota j výchozí a od ní měřím optický útlum vkládáním absorpčních dstičk. Úpravou přístroj Spkol zůstala plně zachována jho prcizní optická a mchanická část určná k získání monochromatického světla. Dtkc světla a násldná lktronická část byly modrnizovány. POSTUP PŘI MĚŘENÍ, ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ 1. Při každé změně vlnové délky začnm měřní z tohoto výchozího nastavní: Clona zavřno, Zsílní 1x, Rgulac jasu (zářivého toku) zdroj světla na minimu, Držák vzorků nobsahuj žádnou absorbující vrstvu. 2. Nastavím první zvolnou vlnovou délku. Otvřm optickou clonu (naplno). Plynul zvyšujm intnzitu světla světlného zdroj, až výchylka ručky měřidla dosáhn buď 100 dílků, nbo nižší maximálně dosažitlnou hodnotu. Takto nastavná výchylka ručkového ukazatl E0 odpovídá zářivému toku Φ 0, ktrý bud dopadat na absorbující látku. Běhm měřní při dané vlnové délc již nsmím s rgulací jasu pohnout. 3. Procházjícímu světlu vkládám do csty jdnotlivé vrstvy (maximálně 5 vrstv) a odčítám údaj na linární stupnici měřidla. Klsn li výchylka na 10 dílků a méně, zvětším přpínačm zsílní. Získám tak hodnoty E1 až E5 odpovídající průchodu světla jdnou až maximálně pěti vrstvami. 4. Měřní zopakujm i pro ostatní zvolné vlnové délky. Při něktrých můž být absorpc vlmi silná a výchylka klsn pod 10 dílků již při 2 až 3 vrstvách i při zsílní 100x. V takovém případě bud měřní při této vlnové délc obsahovat méně hodnot En. 5. Tloušťky jdnotlivých vrstv změřím mikromtrm. Za správnou hodnotu d vzmm aritmtický průměr hodnot jdnotlivých měřní a tuto hodnotu zapíšm. nzapomnm si poznamnat též označní (barvu) konkrétního měřného vzorku. 6. Naměřné dvojic údajů E n a tloušťky absorbující vrstvy x n zobrazím smilogaritmicky. Jdnotlivými body proložím přímku, k níž jako paramtr připíšm příslušnou vlnovou délku. 7. Stanovím směrnici této přímky, ktrá odpovídá (vlikostí) absorpčnímu koficintu při dané vlnové délc. Postup j popsán v kap Úvodu do měřní (Vyhodnocní naměřných funkčních závislostí). Stjným způsobm zpracujm i údaj naměřné při ostatních vlnových délkách. Absorpční koficinty doplním do tabulky hodnot a sstrojím graf závislosti a = a( λ). 8. Po provdném měřní nvypínjt napájní přístroj, snižt pouz jas osvětlovací žárovky na minimum a měřicí zsilovač poncht nastavn na minimální zsílní 1x. 9. Podl bodů 1 8 provďt měřní také pro sklíčka druhé barvy, ktré jsou na pracovišti. 41/4
5 Poznámka: Mám také možnost využít toho, ž tloušťka absorbující látky j clistvým násobkm tloušťky jdné vrstvy. Potom v vztahu (41.7) j xn adn = nd a En = E0 (41.8) Vynsm-li na linární osu počt vrstv n, bud mít (vlikost) směrnic hodnotu a d. Dělním hodnotou d pak získám hldaný absorpční koficint. POSOUZENÍ PŘESNOSTI MĚŘENÍ U tohoto měřní nbudm chybu kvantifikovat. Do závěru zahrňt stručnou úvahu o možných zdrojích chyb při tomto měřní. DODATEK Několik příkladů vztahu mzi vlnovou délkou lktromagntického vlnění a barvou světla, jak ji vnímá lidské oko. Hranic mzi barvami nní ostrá. Barvy přchází jdna v druhou plynul. Vlnová délka Barva Viditlné spktrum 380 nm až 430 nm fialová. 430 nm až 520 nm modrá nm až 565 nm zlná nm až 625 nm žlutá 625 nm až 740 nm črvná 1 m až 1 km njd o světlo al radiové vlny. Připomňm si, ž prochází-li světlo průhldnou barvnou látkou, j njvíc absorbováno světlo jhož barva s njvíc liší od barvy, jakou má zmíněná látka. Naopak světlo, jhož barva j blízká barvě látky, ktrou světlo prochází, j absorbováno njméně. Bílé světlo, ktré j směsí světla z clé viditlné oblasti, nmůž být tdy při průchodu průhldnou barvnou látkou pohlcno zcla. Světlo vlnové délky, ktrá j absorbována njméně, dává této látc jjí barvu. Otázky k zamyšlní Jaké znát způsoby získávání (prakticky) monochromatického světla? Ktrý důlžitý zákon jadrné fyziky má formálně stjný tvar jako Lambrtův zákon (tj. tvar klsající xponnciály) a ktré vličiny si v těchto dvou zákonch vzájmně odpovídají? [Čtět na str. 41/2 odstavc za rovnicí (41.5).] Pravopisná poznámka Původm j podstatné jméno absorpc z latiny (konkrétně z substantiva absorption) a znamná pohlcování či vstřbávání. Správný tvar j tdy s písmnm p absorpc. U přídavného jména absorpční s píš správně také p a n b. Al příbuzné slovso však vychází z latinského absorbr (slovso s shodným základm) a píš s proto s b absorbovat. 41/5
41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE
41 Absorpce světla ÚKOL Stanovte závislost absorpčního koeficientu dvou průhledných látek různé barvy na vlnové délce dopadajícího světla. Proměřte pro zadané vlnové délky absorpci světla při jeho průchodu
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
Více2. Frekvenční a přechodové charakteristiky
rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy
Více4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče
4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si
VíceOvěření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa.
26 Zářní těls Ověřní Stfanova-Boltzmannova zákona ÚKOL Ověřt platnost Stfanova-Boltzmannova zákona a určt pohltivost α zářícího tělsa. TEORIE Tplo j druh nrgi. Vyjadřuj, jak s změní vnitřní nrgi systému
Více, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi
VíceTrivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
Vícezákladní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie
Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační
Více4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
VíceIng. Ondrej Panák, ondrej.panak@upce.cz Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice
1 ěřní barvnosti studijní matriál Ing. Ondrj Panák, ondrj.panak@upc.cz Katdra polygrafi a fotofyziky, Fakulta chmicko-tchnologická, Univrzita Pardubic Úvod Abychom mohli či už subjktivně nbo objktivně
VíceDemonstrace skládání barev
Vltrh nápadů učitlů fyziky I Dmonstrac skládání barv DENĚK NAVRÁTIL Přírodovědcká fakulta MU Brno Úvod Studnti střdních škol si často stěžují na nzáživnost nzajímavost a matmatickou obtížnost výuky fyziky.
VíceZjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače
Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy
VíceFYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění
FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt
VíceI. MECHANIKA 8. Pružnost
. MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.
Vícepravou absorpcí - pohlcené záření zvýší vnitřní energii molekul systému a přemění se v teplo Lambertův-Beerův zákon: I = I
Zmnšní intnzita světla při prostupu hmotou: pravou absorpcí - pohlcné zářní zvýší vnitřní nrgii molkul systému a přmění s v tplo Lambrtův-Brův zákon: I = I c x o ( - xtinční koficint) rozptylm na částicích
Více, je vhodná veličina i pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje a také i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a otomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá otomtri. V odstavci Přnos nrgi
Více02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti
Modul: Analýza a modlování dynamických biologických dat Přdmět: Linární a adaptivní zpracování dat Autor: Danil Schwarz Číslo a názv výukové dnotky: Systémy a ich popis v časové a frkvnční oblasti Výstupy
Více1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.
Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností
VíceSPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE) Elektromagnetické vlnění SVĚTLO Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou fotonu Charakterizace záření
Více(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ
Učbní txt k přdnáš UFY Tplné zářní. Zářní absolutně črného tělsa Tplotní zářní a Plankův vyzařovaí zákon Intnzita vyzařování (misivita) v daném místě na povrhu zdroj j dfinována jako podíl zářivého toku
Více3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí
Přdpokládané znalosti V násldujících úvahách budm užívat vztahy známé z střdní školy a vztahy uvdné v přdcházjících kapitolách tohoto ttu Něktré z nich připomnm Eponnciální funkc Výklad Pro odvozní vzorců
Více28. Základy kvantové fyziky
8. Základy kvantové fyziky Kvantová fyzika vysvětluj fyzikální principy mikrosvěta. Mgasvět svět plant a hvězd Makrosvět svět v našm měřítku, pozorovatlný našimi smysly bz jakéhokoli zprostřdkování Mikrosvět
VíceHodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU
Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,
VíceÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4
ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 Ptr Dourmashkin MIT 6, přklad: Vítězslav Kříha (7) Obsah SADA 4 ÚLOHA 1: LIDSKÝ KONDENZÁTO ÚLOHA : UDĚLEJTE SI KONDENZÁTO ÚLOHA 3: KONDENZÁTOY ÚLOHA 4: PĚT KÁTKÝCH
VíceFyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie
účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav
Více2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami
Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
Více28. Základy kvantové fyziky
8. Základy kvantové fyziky Kvantová fyzika vysvětluj fyzikální principy mikrosvěta. Mgasvět svět plant a hvězd Makrosvět svět v našm měřítku, pozorovatlný našimi smysly bz jakéhokoli zprostřdkování Mikrosvět
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Dfinic plazmatu (typická) Úvod do fyziky plazmatu Plazma j kvazinutrální systém nabitých (a případně i nutrálních) částic, ktrý vykazuj kolktivní chování. Pozn. Kolktivní chování j tdy podstatné, nicméně
VíceKIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD
40 KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD POD TLAKEM míč, hmotnost, rovnováha, pumpička, tlak, idální plyn, pružná srážka, koficint rstituc
VíceM ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů
M ě ř n í o d p o r u r z s t o r ů Ú k o l : Proměřt sadu rzstorů s nznámým odporm různým mtodam a porovnat přsnost jdnotlvých měřní P o t ř b y : Vz sznam v dskách u úlohy na pracovním stol Obcná část:
Vícee C Ocenění za design Produktová řada PowerCube získala několik ocenění. Mezi nejvýznamnější
porc b Po r r u b bu ur r Po Ocnění za dsign Produktová řada r získala několik ocnění. Mzi njvýznamnější řadím Rd Dot Dsign Aard. Uchytit kdkoliv Na stůl, pod stůl, na zď,... Jdnoduš kdkoliv mějt zásuvku
VíceMěření absorbce záření gama
Měření absorbce záření gama Úkol : 1. Změřte záření gama přirozeného pozadí. 2. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem. 3. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem přes absorbátor. 4. Naměřené závislosti
VíceINSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE
Studnt Skupina/Osob. číslo INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE 5. Měřní ěrného náboj lktronu Číslo prác 5 Datu Spolupracoval Podpis studnta: Cíl ěřní: Pozorování stopy lktronů v baňc s zřděný plyn
VíceMěrný náboj elektronu
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha č. 12 : Měřní měrného náboj lktronu Jméno: Ondřj Ticháčk Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měřní: 8.4.2013 Klasifikac: Měrný náboj lktronu 1 Zadání 1. Sstavt
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceOtázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole
Otázka č.4 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol Otázka č.3 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol odrobnější výklad základu lktromagntismu j možno nalézt v učbním txtu:
VíceMĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis
MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis Ivana Krestýnová, Josef Zicha Abstrakt: Absolutní vlhkost je hmotnost
VíceSTUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA
STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA Martin Radina a, Ivo Schindlr a, Tomáš Kubina a, Ptr Bílovský a Karl Čmil b Eugniusz Hadasik c a) VŠB Tchnická univrzita Ostrava,
VícePolarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z
7. Polarizované světlo 7.. Polarizac 7.. Linárně polarizované světlo 7.3. Kruhově polarizované světlo 7.4. liptick polarizované světlo (spc.případ) 7.5. liptick polarizované světlo (obcně) 7.6. Npolarizované
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha 3: Měrný náboj lktronu Datum měřní: 18. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátk 7:30 Vypracoval: Tadáš Kmnta Klasifikac: 1 Zadání 1. DÚ: Odvoďt
VíceELEKTŘINA A MAGNETIZMUS
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS VI. Odpor a lktrický proud Obsah 6 ODPOR A ELEKTRICKÝ PROUD 6.1 ELEKTRICKÝ PROUD 6.1.1 HUSTOTA PROUDU 3 6. OHMŮV ZÁKON 4 6.3 ELEKTRICKÁ ENERGIE A VÝKON 6 6.4 SHRNUTÍ 7 6.5 ŘEŠENÉ
VícePENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM
PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:
VíceMěrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu
- 1 - Tato Příloha 307 j součástí článku: ŠKORPÍK, Jří. Enrgtcké blanc lopatkových strojů, Transformační tchnolog, 2009-10. Brno: Jří Škorpík, [onln] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacn-tchnolog.cz/nrgtckblanc-lopatkovych-stroju.html.
VíceFotoelektrické snímače
Fotoelektrické snímače Úloha je zaměřena na měření světelných charakteristik fotoelektrických prvků (součástek). Pro měření se využívají fotorezistor, fototranzistor a fotodioda. Zadání 1. Seznamte se
VíceFunkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina
Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější
Více347/2012 Sb. VYHLÁŠKA
347/2012 Sb. VYHLÁŠKA z dn 12. října 2012, ktrou s stanoví tchnicko-konomické paramtry obnovitlných zdrojů pro výrobu lktřiny a doba životnosti výrobn lktřiny z podporovaných zdrojů Změna: 350/2013 Sb.
VíceIMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ
IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ Doc. Ing. Dalibor Biolk, CSc. K 30 VA Brno, Kounicova 65, PS 3, 6 00 Brno tl.: 48 487, fax: 48 888, mail: biolk@ant.f.vutbr.cz Abstract: Basic idas concrning immitanc dscription
VíceAbsorpční polovrstva pro záření γ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství VUT FSI ÚFI 1ZM-10-ZS Ústav fyzikálního inženýrství Technická 2, Brno 616 69 Laboratoř A2-128 Absorpční polovrstva pro záření γ 12.10.2010 Měření
VíceNavazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy
Navazující magistrské studium MATEMATIKA 16 zadání A str.1 Příjmní a jméno: Z uvdných odpovědí j vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna
VíceSPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM
SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM Josf KONVIČNÝ Ing. Josf KONVIČNÝ, Čské dráhy, a. s., Tchnická ústřdna dopravní csty, skc lktrotchniky a nrgtiky, oddělní diagnostiky a provozních měřní, nám. Mickiwicz
VíceStanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením
Laboratorní úloha B/1 Stanovní koncntrac složky v roztoku potnciomtrickým měřním Úkol: A. Stanovt potnciomtrickým měřním koncntraci H 2 SO 4 v dodaném vzorku roztoku. Zjistět potnciomtrickým měřním body
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
ATOMOVÁ FYZIKA I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Kvantování nrgi lktroagntického zářní opakování téa Elktroagntické zářní Planck (1900): Enrgi lktroagntického zářní ůž být vyzářna
Víceε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
VíceMěření šířky zakázaného pásu polovodičů
Měření šířky zakázaného pásu polovodičů Úkol : 1. Určete šířku zakázaného pásu ze spektrální citlivosti fotorezistoru pro šterbinu 1,5 mm. Na monochromátoru nastavujte vlnovou délku od 200 nm po 50 nm
Více1. Průchod optického záření absorbujícím prostředím
Mtody optiké spktroskopi v bioyzi Thnika absorpční spktroskopi / 1 TECHNIKA ABSORPČNÍ SEKTROSKOPIE 1. Průhod optikého zářní absorbujíím prostřdím Budm přdpokládat, ž absorbujíí prostřdí tvoří jdn druh
VíceDerivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra
Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Teorie: Derivační spektrofotometrie, využívající derivace absorpční křivky, je obecně používanou metodou pro zvýraznění detailů průběhu záznamu,
VíceINTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)
INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc
VícePřijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,
Přijímací zkoušk do NMS MATEMATIKA, zadání A, jméno: V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! Za každou správnou odpověď získát uvdné bod. Za nsprávnou
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceMetody ešení. Metody ešení
Mtod šní z hldiska kvalit dosažného výsldku ) p ř sné mtod p ř ímé ř šní difrnciálních rovnic, většinou pro jdnoduché konstrukc nap ř. ř šní ohbu prutu p ř ímou intgrací ) p ř ibližné mtod náhrada hldané
VíceMATEMATIKA II V PŘÍKLADECH
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TEHNIKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADEH VIČENÍ Č. Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Ostrava Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Vsoká škola báňská Tchnická univrzita
VíceAktivita. Curie (Ci) = rozp.s Ci aktivita 1g 226 Ra (a, T 1/2 = 1600 let) počet rozpadů za jednotku času
Aktivita počt rozpadů za jdnotku času Curi (Ci) = 3.7 10 10 rozp.s -1 1 Ci aktivita 1g 6 Ra (a, T 1/ = 1600 lt) 1 Bcqurl (Bq) = 1 rozp. s -1 =.7 10-11 Ci = 7 pci 1 MBq = 7 mci Dávka množství radiac absorbované
VíceKapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku
Kapitola - - Kapitola Bohrova tori atomu vodíku Obsah:. Klasické modly atomu. Spktrum atomu vodíku.3 Bohrův modl atomu vodíku. Frack-Hrtzův pokus Litratura: [] BEISER A. Úvod do modrí fyziky [] HORÁK Z.,
VíceABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +
VíceINOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chemie, KCH/P401
Fakulta životního prostřdí v Ústí nad Labm INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chmi, KCH/P401 - ZAVEDENÍ EXPERIMENTU DO PŘEDNÁŠEK Vypracovala Z. Kolská (prozatímní učbní txt, srpn 2012) K několika kapitolám
Vícečást 8. (rough draft version)
Gntika v šlchtění zvířat TGU 006 9 Odhad PH BLUP M část 8. (rough draft vrsion V animal modlu (M s hodnotí každé zvíř samostatně a současně v závislosti na užitkovosti příbuzných jdinců hodnocné populac.
VíceGeometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem
Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová
VíceStudium fotoelektrického jevu
Studium fotoelektrického jevu Úkol : 1. Změřte voltampérovou charakteristiku přiložené fotonky 2. Zpracováním výsledků měření určete hodnotu Planckovy konstanty Pomůcky : - Ampérmetr TESLA BM 518 - Školní
Vícehledané funkce y jedné proměnné.
DIFERCIÁLNÍ ROVNICE Úvod Df : Občjnou difrniální rovnií dál jn DR rozumím rovnii, v ktré s vsktují driva hldané funk jdné proměnné n n Můž mít pliitní tvar f,,,,, n nbo impliitní tvar F,,,,, Řádm difrniální
VícePOČÍTAČOVÁ ANALÝZA SPÍNANÝCH OBVODŮ V KMITOČTOVÉ OBLASTI
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV IKROELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COUNICATION DEPARTENT OF ICROELECTRONICS
Více5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)
Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 1 5. kapitola: Vysokofrkvnční zsilovač (rozšířná osnova) Čas k studiu: 6 hodin íl: Po prostudování této kapitoly budt umět dfinovat pracovní bod BJT a FET určit funkci VF
Více4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY
4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Měřicí potřeby: 1) kompaktní zařízení firmy Leybold ) kondenzátor 3) spínač 4) elektrometrický zesilovač se zdrojem 5) voltmetr do V Obecná část: Při ozáření kovového tělesa
Více1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty
1. Okrajové podmínky pro tpln tchncké výpo ty Správné stanovní okrajových podmínk j jdnou z základních součástí jakéhokol tchnckého výpočtu. Výjmkou njsou an tplně tchncké analýzy. V násldující kaptol
VíceVýkonová elektronika Výkonové polovodičové spínací součástky BVEL
FAKULTA ELEKTROTECHIKY A KOMUIKAČÍCH TECHOLOGIÍ VYSOKÉ UČEÍ TECHICKÉ V RĚ Výkonová lktronika Výkonové polovodičové spínací součástky VEL Autor ttu: doc. Dr. Ing. Miroslav Patočka črvn 13 Powr Inovac výuky
VíceF=F r1 +F r2 -Fl 1 = -F r2 (l 1 +l 2 )
Stvbní mchnik A1 K132 SMA1 Přdnášk č. 3 Příhrdové konstrukc Co nás čká v čtvrté přdnášc? Příhrdové konstrukc Zákldní přdpokldy Sttická určitost/nurčitost Mtody výpočtu Obcná mtod styčných bodů Nulové pruty
VíceHONEYWELL. DL424/425 DirectLine modul čidla pro sondy rozpusteného kyslíku DL5000
DL424/425 DirctLin modul čidla pro sondy rozpustného kyslíku DL5000 HONYWLL Přhld Moduly čidla DL424/425 DirctLin patří k řadě čidl fy Honywll nové gnrac pro analytické měřní. Unikátní architktura čidl
VíceMĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY
Úloha č. 14a MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY ÚKOL MĚŘENÍ: 1. Změřte napětí U min, při kterém se právě rozsvítí červená, žlutá, zelená a modrá LED. Napětí na LED regulujte potenciometrem. 2. Nakreslete graf
VíceSpolehlivost programového vybavení pro obvody vysoké integrace a obvody velmi vysoké integrace
48 INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGIES AND SERVICES, VOL. 8, NO., JUNE 0 Spolhlivost programového vybavní pro obvody vysoké intgrac a obvody vlmi vysoké intgrac Artm GANIYEV.1, Jan VITÁSEK 1 1 Katdra
Více39_NC_cesky_285_298_193_208_AUSING :35 Stránka 1. Správa budov
9_N_csk_85_98_19_8_USIN 1..11 :5 Stránka 1 N Správa budov 9 85 9_N_csk_85_98_19_8_USIN 1..11 :5 Stránka N I N vsoc nrgtick účinné oběhové črpadlo (n křivk) N pag. nrgtick úsporná oběhová črpadla pag. 7
VíceGRAFEN. Zázračný. materiál. Žádný materiál na světě není tak lehký, pevný a propustný,
VLASTNOSTI GRAFENU TLOUŠŤKA: Při tloušťc 0,34 nanomtru j grafn milionkrát tnčí nž list papíru. HMOTNOST: Grafn j xtrémně lhký. Kilomtr čtvrčný tohoto matriálu váží jn 757 gramů. PEVNOST: V směru vrstvy
VíceVýkon motoru je přímo úměrný hmotnostnímu toku paliva do motoru.
Řízní výkonu automobilového PSM Výkon motoru lz měnit (řídit) buď změnou točivého momntu, nbo otáčkami, příp. současnou změnou točivého momntu i otáčk. P M t 2 n 60 10 3 p V Z n p 2 2 V z M t V n Automobilový
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Praktikum z pevných látek (F6390) Zpracoval: Michal Truhlář Naměřeno: 6. března 2007 Obor: Fyzika Ročník: III Semestr:
Více24 Fotoelektrický jev a Planckova konstanta
24 Fotoelektrický jev a Planckova konstanta ÚKOL 1. Stanovte Planckovu konstantu z měření vnějšího fotoelektrického jevu. 2. Určete výstupní práci použité fotonky. TEORIE Planckova konstanta Světlo je
VíceČasopis pro pěstování matematiky
Časopis pro pěstování matmatiky Miroslav Brdička Užití tnsorové symboliky v lasticitě Časopis pro pěstování matmatiky, Vol. 77 (1952), No. 3, 311--314 Prsistnt URL: http://dml.cz/dmlcz/117036 Trms of us:
Více6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu
6 Elktronový spin Elktronový spin j vličina poněkud záhadná, vličina, ktrá nmá obdoby v klasickém svět. Do kvantové mchaniky s spin dostal jako xprimntální fakt: z řady xprimntů totiž vyplývalo, ž kromě
VícePraktikum III - Optika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test
VíceUčební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití
OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla
VíceTermovizní zobrazovací systémy
Trmovizní zobrazovací systémy Thrmovision displaying systms Ing. Roman VAVŘIČKA ČVUT v Praz, Ústav tchniky prostřdí Rcnznt doc. Ing. Karl Brož, CSc. Článk pojdnává o principu trmografického zobrazování.
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ
Jihočská univrzita v Čských Budějovicích Katdra fyziky Modly atomu Vypracovala: Brounová Zuzana M-F/SŠ Datum: 3. 5. 3 Modly atomu První kvalitativně správnou přdstavu o struktuř hmoty si vytvořili již
VíceH - Řízení technologického procesu logickými obvody
H - Řízní tchnologického procsu logickými ovody (Logické řízní) Tortický úvod Součástí řízní tchnologických procsů j i zjištění správné posloupnosti úkonů tchnologických oprcí rozhodování o dlším postupu
VíceAbstrakt. fotodioda a fototranzistor) a s jejich základními charakteristikami.
Název a číslo úlohy: 9 Detekce optického záření Datum měření: 4. května 2 Měření provedli: Vojtěch Horný, Jaroslav Zeman Vypracovali: Vojtěch Horný a Jaroslav Zeman společnými silami Datum: 4. května 2
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu 1 Dfinic plazmatu (S. Ichimaru, Statistical Plasma Physics, Vol I) Plazma j jakýkoliv statistický systém, ktrý obsahuj pohyblivé nabité částic. Pozn. Statistický znamná makroskopický,
VíceÚVOD MODELY STÁRNUTÍ (1)
lktrické a kombinované stárnutí izolačních matriálů P. Trnka Katdra tchnologií a měřní, Fakulta lktrotchnická, ZČU v Plzni, Univrzitní 26, Plzň -mail : pavl@kt.zcu.cz Anotac: Diagnostika stavu zařízní,
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25. 3. 2013 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel
VíceVARIFLEX. 0,25 až 4 kw. www.enika.cz
www.nika.cz ENIK, spol. s r.o., Nádražní 609, 509 01 Nová Paka, zch Rpublic, Tl.: +420 493 773 311, Fax: +420 493 773 322, E-mail: nika@nika.cz, www.nika.cz VRIFLEX FREKVENČNÍ MĚNIČE 0,25 až 4 kw Frkvnční
Více2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte stupnici monochromátoru SPM 2.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřené závislosti zpracujte graficky. Stanovte prahový proud i 0. 2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte
VíceTeoretické a praktické úspory tepla panelových domů po jejich zateplení 1. část
Tortické a praktické úspory tpla panlových domů po jjich zatplní 1. část Miloš Bajgar Autor s v dvoudílném příspěvku zamýšlí nad skutčnými přínosy zatplní panlových objktů. Tnto první díl j věnován analýz
Více