MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍ DOPRAVY MEZI JIŽNÍ MORAVOU A DOLNÍM RAKOUSKEM

KORDIS JMK, spol s r. o. Nové sady 30, 639 00 Brno MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍ DOPRAVY MEZI JIŽNÍ MORAVOU A DOLNÍM RAKOUSKEM Analýza stávajícího stavu a návrhy na rozvoj Srpen 2010

OBSAH 1 ÚVOD... 4 2 DŮVODY PRO VZNIK STUDIE... 5 2.1 PARALELY S OSTATNÍMI KRAJI... 5 2.2 DLOUHODOBÁ PŘÍPRAVA PROJEKTU... 5 2.3 ZAHRNUTÍ PROJEKTU DO ROZPOČTOVÝCH ZÁMĚRŮ JMK... 6 2.4 VZTAH NÁVRHŮ STUDIE K PROGRAMU ROZVOJE JMK (2010 2013)... 6 2.5 DŮVODY PRO REALIZACI STUDIE... 6 2.6 ZADÁNÍ STUDIE... 7 2.7 PŘÍNOSY PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ... 7 2.8 ZÁVĚR... 8 3 DEFINICE POJMŮ POUŽÍVANÝCH VE STUDII... 9 4 SEZNAM PODKLADŮ, KTERÉ JIŽ BYLY ZPRACOVÁNY... 10 5 ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU A DOSTUPNÝCH PODKLADŮ... 11 5.1 DEFINICE PŘEDMĚTNÉHO ÚZEMÍ... 11 5.2 CHARAKTERISTIKA OBCÍ NA DOLNORAKOUSKÉ STRANĚ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ... 12 5.3 CHARAKTERISTIKA OBCÍ NA JIHOMORAVSKÉ STRANĚ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ... 13 5.4 CHARAKTERISTIKA TURISTICKÝCH ZAJÍMAVOSTÍ A JEJICH KATEGORIZACE... 13 5.5 CHARAKTERISTIKA PLÁNOVANÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZÓN A DALŠÍCH ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ... 17 5.6 POTENCIÁL TURISTICKÉ ATRAKTIVITY OBLASTI PRO OBYVATELE VÍDNĚ, BRNA A DALŠÍCH OBLASTÍ 17 6 DEFINICE STÁVAJÍCÍ DOPRAVNÍ OBSLUHY... 19 6.1 PŘEHLED STÁVAJÍCÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI NA DOLNORAKOUSKÉM ÚZEMÍ... 19 6.2 PŘEHLED CEN JÍZDNÉHO NA DOLNORAKOUSKÉM ÚZEMÍ, CENOVÉ NABÍDKY... 20 6.3 PŘEHLED STÁVAJÍCÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI NA JIHOMORAVSKÉM ÚZEMÍ... 21 6.4 PŘEHLED CEN JÍZDNÉHO NA JIHOMORAVSKÉM ÚZEMÍ, CENOVÉ NABÍDKY... 21 6.5 PŘEHLED STÁVAJÍCÍ PŘESHRANIČNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI... 23 6.6 PŘEHLED CEN PŘÍHRANIČNÍHO JÍZDNÉHO, CENOVÉ NABÍDKY... 26 6.7 PŘEHLED VÝZNAMNÝCH PĚŠÍCH TRAS A VÝZNAMNÝCH BODŮ PRO TURISTIKU... 29 6.8 PŘEHLED CYKLOSTEZEK A VÝZNAMNÝCH BODŮ PRO CYKLOTURISTIKU... 31 7 STÁVAJÍCÍ OBJEM PŘESHRANIČNÍ DOPRAVY... 33 7.1 POPIS METODIKY PRŮZKUMU... 33 7.2 PRŮJEZDY OSOB PŘES SILNIČNÍ A ŽELEZNIČNÍ HRANIČNÍ PŘECHODY CELKEM... 34 7.3 PRŮJEZDY OSOB NEZAHRNUTÝCH DO ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ... 35 2

7.4 PRŮJEZDY OSOB VE VOZIDLECH ZE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ... 36 7.5 ODHAD POČTU PENDLERŮ ČR RAKOUSKO... 36 7.6 POČTY PŘEPRAVENÝCH OSOB ZE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ DLE PŘECHODŮ... 39 7.7 PRŮZKUM NA ŽELEZNIČNÍCH PŘECHODECH PODLE RELACÍ... 40 7.8 PRŮZKUM VYUŽITELNOSTI LINEK TURISTY V KEMPECH... 41 8 NÁVRH ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ A OPATŘENÍ... 42 8.1 NÁVRH NOVÝCH DOPRAVNÍCH SPOJENÍ PODPORUJÍCÍCH TURISTIKU... 42 8.2 NÁVRH NOVÝCH OPATŘENÍ PRO PODPORU CYKLOTURISTIKY... 58 8.3 NÁVRH NOVÝCH DOPRAVNÍCH SPOJENÍ PRO PRAVIDELNÉ CESTY... 59 8.4 NÁVRH NOVÝCH OPATŘENÍ SPOJENÝCH S ORGANIZACÍ PROVOZU A TARIFEM... 64 8.5 VÝČET NUTNÝCH STAVEBNÍCH ÚPRAV INFRASTRUKTURY... 70 8.6 UDRŽITELNOST PŘESHRANIČNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY... 71 8.7 NÁVRH LEGISLATIVNÍCH A ORGANIZAČNÍCH OPATŘENÍ... 72 8.8 SOUHRNNÉ VYČÍSLENÍ NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ... 72 8.9 PROBLEMATIKA NEDOVOLENÉ PODPORY... 75 9 ŘEŠENÍ NAVRŽENÉ KONZULTANTEM Z RAKOUSKÉ STRANY... 76 9.1 PŘIPOMÍNKY K OPATŘENÍM V OBLASTI LINEK A JÍZDNÍCH ŘÁDŮ... 76 9.2 PŘIPOMÍNKY K TARIFNÍM OPATŘENÍM... 78 9.3 MARKETINGOVÁ OPATŘENÍ... 79 9.4 PRÁVNÍ ASPEKTY...79 9.5 ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY... 80 9.6 ZHODNOCENÍ NÁVRHŮ OPONENTA... 80 10 MARKETINGOVÁ OPATŘENÍ... 81 10.1 OPATŘENÍ PRO PROPAGACI JEDNOTLIVÝCH LINEK... 81 10.2 OPATŘENÍ PRO PROPAGACI TARIFNÍCH OPATŘENÍ... 81 10.3 OPATŘENÍ PRO PROPAGACI ÚZEMÍ JAKO UCELENÉ TURISTICKÉ OBLASTI... 82 11 HIERARCHIZACE NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ, DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU... 83 12 MOŽNÁ OPATŘENÍ V OBLASTI INFRASTRUKTURY... 84 12.1 VÝSTAVBA NOVÉ ZASTÁVKY NOVÝ ŠALDORF-SEDLEŠOVICE... 84 12.2 ÚPRAVA STAVU HRANIČNÍHO SPOJENÍ JAROSLAVICE - ZWINGENDORF... 84 12.3 ZKVALITNĚNÍ POVRCHU MEZI NOVÝM A STARÝM PŘEROVEM... 84 12.4 OBNOVA ŽELEZNICE HEVLÍN LAA AN DER THAYA... 84 13 PŘÍLOHY... 85 3

1 ÚVOD Rakousko a Česká republika jsou součástí EU a patří do Schengenského prostoru. Jihomoravský kraj se rozkládá v jižní části ČR a sousedí s Dolním Rakouskem a Vídní. Zájmové území, na které se vztahuje tento projekt, lze vymezit na české straně spojnicí obcí Břeclav - Hustopeče - Pohořelice - Znojmo. Na rakouské straně je území vymezeno okresy Hollabrunn, Mistelbach, částečně Gänserndorf, Korneuburg a Horn ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Mezi zájmovými regiony neexistuje kvalitní dopravní spojení veřejnou dopravou. Vlakové spojení je zajištěno v omezené míře přes Šatov a Břeclav. Do nedávna chybělo autobusové spojení propojující obě strany hranice. Nachází se zde cela řada zajímavých kulturních, historických, turistických a sportovních atrakcí - např. lázeňské město Laa an der Thaya, Národní park Podyjí a další. V zájmovém území lze pozorovat značnou dojížďku za prací především z České republiky do Rakouska. 4

2 DŮVODY PRO VZNIK STUDIE 2.1 Paralely s ostatními kraji Po celou dobu budování IDS JMK je jedním z cílů navázat kontakt s okolními dopravními systémy a řešení vzájemného provázání. Důvodem je zajistit kvalitní dopravní obslužnost vybraného spádového území v bezprostřední vzdálenosti za hranicemi okolních krajů a států. V případě okolních krajů byl tento záměr většinou realizován - již dlouhou dobu je IDS JMK rozšířen do spádových obcí v kraji Vysočina, v Pardubickém i Olomouckém kraji. S těmito kraji bylo rozšíření IDS JMK projednáno a odsouhlaseno a rovněž bylo dohodnuto financování přeshraniční dopravy. Logickým pokračováním je zkvalitnění přeshraniční veřejné dopravy vybraných území na Slovensku a v Rakousku. Lze při tom vycházet ze zkušeností z jiných oblastí, kde se přeshraniční doprava stala velmi populární a počet spojů narůstá. Jako příklad lze uvést celou západní hranici České republiky s Německem. V Libereckém i Karlovarském kraji již dlouhou dobu existuje možnost přeshraniční dopravy založené na jednotné síťové jízdence použitelné na všech spojích ve vybraném území včetně železnice. Zavedeny jsou především přeshraniční vlakové, ale i autobusové linky. Rozvoj přeshraniční dopravy lze zaznamenat také v krajích Královéhradeckém nebo Moravskoslezském (spoje do Polska). Uvedené spoje mají velký význam pro návštěvnost dotčených regionů a pro jejich propagaci. Další příklad, jak lze propojit dva státy veřejnou dopravou, nalezneme na Slovensku. Mezi Bratislavou a Rakouskem jsou vedeny dvěma trasami vlakové linky využívané denně několika tisíci cestujících a navíc byla v nedávné minulosti zřízena i autobusová linka. 2.2 Dlouhodobá příprava projektu KORDIS JMK společně s odborem dopravy JMK i vedením Jihomoravského kraje dlouhodobě usiluje o vytvoření podobných přeshraničních vazeb. Za tím účelem v minulosti proběhla řada jednání mezi zástupci jihomoravské a rakouské reprezentace, kde byly možnosti podpory přeshraniční veřejné dopravy diskutovány. Při těchto kontaktech byl mírně potlačován aspekt dojíždění za prací a spíše zdůrazňován význam pro oblast cestovního 5

ruchu. Důvodem pro tuto pozici byla snaha omezit obavy z nárůstu českých pracovníků na rakouském území. Zástupci Jihomoravského kraje a KORDIS JMK se cca 1-2x ročně setkávají se zástupci rakouského koordinátora veřejné dopravy VOR a dalšími partnery. Za nejvýznamnější setkání lze považovat jednání na konci roku 2007, které proběhlo v Brně za účasti zástupců MD ČR, zástupců Jihomoravského kraje, země Dolní Rakousko, města Brna, slovenských partnerů a dalších subjektů. Dalším významným setkáním bylo jednání v Poysdorfu na počátku roku 2010. Rakouská delegace byla vedena radním pro dopravu Země Dolní Rakousko a dále byla zastoupena představiteli obcí Poysdorf a Laa an der Thaya a vedením vídeňského organizátora veřejné dopravy společnosti VOR. Jihomoravská delegace byla vedena radním pro dopravu Jihomoravského kraje a dále byla zastoupena představiteli odboru dopravy JMK a pracovníků KORDIS JMK. Na tomto jednání byl formulován požadavek na vytvoření studie, která by měla navrhnout konkrétní řešení přeshraniční dopravy mezi Dolním Rakouskem a jižní Moravou. Jako zpracovatel byl dohodnut KORDIS JMK a spolupracujícím partnerem na rakouské straně společnost VOR. 2.3 Zahrnutí projektu do rozpočtových záměrů JMK S realizací projektů podporujících přeshraniční veřejnou dopravu se dlouhodobě počítá i v rozpočtových výhledech Jihomoravského kraje. Podklady předkládá odbor dopravy krajského úřadu. Pro roky 2010-2012 se v těchto výhledech počítá s projekty ve výši cca 11 mil. Kč pro OP ČR-Rakousko a s 3,5 mil. Kč pro OP ČR-Slovensko. 2.4 Vztah návrhů studie k Programu rozvoje JMK (2010 2013) Záměry studie jsou v souladu s Programem rozvoje Jihomoravského kraje pro období 2010 2013. V tomto dokumentu je Propojení IDS JMK se systémy v sousedních státech (Slovensko, Rakousko) v návrhové části věnován bod C 2.2, který je uveden jako druhý v pořadí po bodu doporučujícím dokončení integrace celého území kraje. Obdobím realizace jsou roky 2010 2013 a výstupními indikátory jsou počet přeshraničních linek, uznávání cestovních dokladů, počet hraničních přechodů zapojených do systému. 2.5 Důvody pro realizaci studie podpořit rozvoj cestovního ruchu v přeshraniční oblasti; 6

podpořit přeshraniční cestování za prací a do škol; nabídka dotačních programů pro nastartování linek a jejich marketingovou podporu; reakce na obdobné projekty úspěšně realizované v jiných krajích. 2.6 Zadání studie KORDIS JMK při přípravě studie vycházel z následujících předpokladů: navrhnout řešení, které s minimálními náklady zabezpečí možnost systémového rozvoje přeshraničních kontaktů a dopravních spojů; navrhnout řešení, které bude udržitelné a pokud možno i samofinancovatelné i po skončení dotačních programů; navrhnout řešení, které během prvních tří let s přispěním Evropských dotací ověří životaschopnost návrhů a díky propagaci a marketingu zvýší zájem rakouské strany o návštěvu ČR; vytvořit řešení, jehož budoucí náklady po skončení doby realizace projektu bude možné v případě neúspěchu minimalizovat. Zadání studie bylo konzultováno s odborem dopravy a odborem regionálního rozvoje Jihomoravského kraje. Žádost o financování studie z operačního programu ČR Rakousko byla podána v červnu 2010, schválena byla řídícím výborem v červenci 2010, smlouva o financování byla podepsána v srpnu 2010. 2.7 Přínosy pro Jihomoravský kraj oblast turistiky o podpora jednodenních návštěvníků (reakce na volání po přímém spojení do Lednicko Valtického areálu z Rakouska) o zvýšení atraktivity oblasti Podyjí pro vícedenní turisty možnosti okruhů podél Dyje, možnost návštěvy termálních lázní při deštivém počasí o podpora cykloturistiky a vinné turistiky autobusové spoje se plánují jako cyklobusy o podpora příjezdu návštěvníků ze vzdálenějších míst Rakouska / Vídně 7

o možnost výhodné propagace v rámci rakouských partnerů ÖBB / VOR oblast rozvoje hospodářství a dopravy o o zvýšení hospodářského obratu ve městech Valtice, Břeclav, Znojmo, Lednice (nákupy, restaurace) zviditelnění Jihomoravského kraje v Rakousku o Jihomoravský kraj a IDS JMK bude považován za seriozního partnera, možnost vyjednání speciálních jízdních výhod s ÖBB a dalšími partnery. oblast sociální a zaměstnanosti o snížení cen pro dojíždění za prací z Jihomoravského kraje směr Vídeň a přilehlé oblasti na vlakových linkách o usnadnění dojíždění za prací v relacích Znojmo Retz a dále po vlakové lince o podpora již dnes existujících spojení Hrušovansko Laa Mistelbach Wien (návaznost vlaků na autobusovou linku 104 v obou směrech) o první krok v jednáních o vzájemném uznávání jízdného a další spolupráci pro denní dojíždění. 2.8 Závěr Návrhy studie nejsou nové, jedná se o shrnutí dlouhodobých myšlenek a záměrů odborníků připravovaných a konzultovaných více než 6 let na vzájemných setkáních vycházejících ze zkušeností z řady dalších krajů. Cílem studie je navrhnout stavebnicové řešení, které umožní postupné nebo naopak jednorázové zavedení navržených opatření. Náklady Jihomoravského kraje se v prvních 3 letech projektu budou pohybovat pouze ve výši spolufinancování ve výši 15% rozpočtových výdajů. Dle návrhu studie by to činilo 580 tis. Kč/ročně na autobusové linky, při zahrnutí železniční dopravy by to činilo celkem cca 880 tis. Kč/ročně. V průběhu třetího roku doporučujeme vyhodnotit ekonomiku linek, zejména vývoj výnosů z tržeb a učinit rozhodnutí k dalšímu vývoji. 8

3 DEFINICE POJMŮ POUŽÍVANÝCH VE STUDII Pendler cestující, který každodenně cestuje za prací. V rámci této studie se jedná především o občany ČR, kteří dojíždí za prací do Rakouska. Zájmové / předmětné území oblast podél hranice Jihomoravského kraje a spolkové země Dolní Rakousko v pásu asi 20 km od hranic po obou stranách. Přesnější definice výčtem obcí je uvedena v kapitole 5.1. Zájmoví cestující lidé, spadající do zájmového území a jeho širšího okolí. Přesný výčet je uveden v kapitole 7.1 9

4 SEZNAM PODKLADŮ, KTERÉ JIŽ BYLY ZPRACOVÁNY Spoluprací mezi Jihomoravským krajem a Dolním Rakouskem se dlouhodobě zabývá Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM), s jejíž pomocí lze realizovat malé projekty, na kterých spolupracují subjekty na obou stranách hranice. V oblasti cestovního ruchu je významný projekt TOP výletní cíle jižní Moravy a Dolního Rakouska, který realizuje Centrála cestovního ruchu Jižní Morava (CCRJM). Na stránkách www.vyletnicile.cz lze najít tipy na výlety v rámci obou oblastí. Spolupráce funguje už v současnosti - např. na stránkách je propagována linka č. 104 jako výhodné spojení z Brna do Laa an der Thaya. Mezi další výsledky CCRJM patří cyklovýlety (http://www.ccrjm.cz/tipy-na-vylety/) vzniklé v rámci projektu EURegioTour.net. Vhodným adeptem na spolupráci je také na projekt Jihomoravského kraje Zažít kraj památek a vína na kole. Ve všech těchto případech je vhodné využít je v rámci propagace nových opatření vzniklých na základě tohoto projektu, zároveň informace o nových výhodných spojeních doplnit do těchto tipů na výlety. 10

5 ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU A DOSTUPNÝCH PODKLADŮ 5.1 Definice předmětného území Předmětné území lze vymezit následujícím způsobem: Na území České republiky: obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Znojmo obvod obce s pověřeným obecním úřadem Miroslav (mimo Našiměřice a Miroslavské Knínice) střední a jižní část ORP Pohořelice celý obvod ORP Mikulov celý obvod ORP Břeclav 8 obcí v jihozápadní části ORP Hustopeče (včetně Hustopečí) jižní část ORP Moravské Budějovice, vymezená silnicí Znojmo Moravské Budějovice Jemnice Dešná Vratěnín obec Dešná z ORP Dačice Na území Rakouska: větší část okresu Horn (mimo jihozápad) větší část okresu Hollabrunn (mimo jih) z okresu Korneuburg obec Ernstbrunn okres Mistelbach (mimo jižní výběžek) severní část okresu Gänserndorf (po úroveň obce Dürnkrüt) Jako jižní hranici předmětné oblasti lze určit silnici Dürnkrüt Mistelbach Ernstbrunn Hollabrunn Ravelsbach Horn Pernegg Geras Drossendorf Vratěnín. 11

Obrázek 1 Znázornění předmětného území (ohraničeno fialově) 5.2 Charakteristika obcí na dolnorakouské straně zájmového území Na rakouské straně zájmového území se nachází 70 obcí s cca. 140 000 obyvateli. Největšími městy jsou sídla okresů - Hollabrunn a Mistelbach, v celé oblasti je už patrný výrazný vliv Vídně, kam řada obyvatel oblasti dojíždí za prací a do škol. Další místem významných pracovních příležitostí je nová průmyslová zóna ve Strasshofu an der Nordbahn severovýchodně od Vídně. Tabulka 1 Největší města na rakouské straně Největší města v oblasti Počet obyvatel (2010) Hollabrunn 11 436 Mistelbach 11 017 Horn 6 514 Laa an der Thaya 6 218 Poysdorf 5 530 Zistersdorf 5 496. 12

5.3 Charakteristika obcí na jihomoravské straně zájmového území Na moravské straně zájmové oblasti žije cca. 220 000 lidí ve 180 obcích. Dominantní jsou dvě okresní města - Znojmo a Břeclav, kde se také soustřeďuje velká část pracovních příležitostí a škol v oblasti. Mezi další významná místa s koncentrací pracovních příležitostí patří průmyslové zóny v Pohořelicích, Mikulově či Hustopečích. V oblasti se také nachází vysoká škola, a to v Lednici, kde sídlí Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Významná dojížďka do škol a za prací míří do Brna. Tabulka 2 Největší města na moravské straně zájmového území Největší města v oblasti Počet obyvatel (2010) Znojmo 34 938 Břeclav 25 590 Moravské Budějovice 7 957 Mikulov 7 624 Hustopeče 5 960 Nikoli bezvýznamná je i přeshraniční dojížďka za prací a do škol, nejvýznamnější je zejména ve směru Znojmo - Retz (přp. dále do Vídně), střediskovou obcí i pro okolní moravské obce se postupně stává městečko Laa an der Thaya. 5.4 Charakteristika turistických zajímavostí a jejich kategorizace 5.4.1 Podyjí Thayatal Národní park v údolí řeky Dyje se rozkládá po obou stranách hranice. Z důvodu více než čtyřicetileté existence železné opony, která citelně omezovala pohyb v tomto území je zde zachovalá příroda. Znojmo - Druhé největší město Jihomoravského kraje je proslulé v mnoha ohledech. Je zde nejdelší systém podzemních chodeb v České republice, z řady památek lze vzpomenout např. rotundu sv. Kateřiny. Známá je také vinařská tradice města, korunovaná každoročním Znojemským vinobraním. Hardegg Hrad v těsné blízkosti hranice je dobře známý i turistům z České republiky, neboť je dobře viditelný z vyhlídky vypínající se nad moravským břehem Dyje. Rozsáhlý hradní 13

komplex se vypíná na skále na protějším břehu, v podhradí se pak nachází nejmenší rakouské městečko. www.burghardegg.at/ Šobes - Jedna z nejstarších a nejznámějších moravských viničních tratí se nachází na svazích Národního parku Podyjí. Oblast osídlena už od pravěku, v minulosti tudy vedla stará Římská cesta spojující oblast střední Evropy s Římem. Ze svahů jsou pěkné výhledy na meandry Dyje. http://www.treking.cz/regiony/sobes.htm 5.4.2 Lednicko-Valtický areál Komplex zahrnující vedle zámků v Lednici a ve Valticích také řadu drobných staveb zakomponovaných do rozsáhlého anglického parku, je od roku 1996 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. http://www.lednicko-valticky-areal.cz/ Zámek Lednice Zámek přestavěný z původní středověké tvrze je proslulý především díky svým francouzským zahradám, anglickému parku, skleníkům či dubovém schodišti vyřezávaného z jednoho kusu dřeva. http://www.zamek-lednice.cz/ Zámek Valtice Jedna z hlavních vstupních bran do Lednicko-Valtického areálu a v minulosti jedno z významných sídel rodu Liechtensteinů. Rozsáhlé úpravy zámecké zahrady a parku pochází z 19. století. http://www.zamek-valtice.cz/ Janův hrad - Romantická napodobenina zříceniny starého hradu vystavěná počátkem 19. století se nachází v severní části areálu. http://www.pruvodce.com/januvhrad/ Pohansko - Zámeček sloužící jako Muzeum - v jeho těsné blízkosti se nachází archeologické naleziště z období Velké Moravy. Na prostranství před zámečkem se nachází socha krále Rostislava. http://www.pruvodce.com/pohansko/ 14

5.4.3 Pálava + Novomlýnské nádrže Chráněná krajinná oblast v oblasti Pavlovských vrchů, díky své osamocenosti viditelných z širokého okolí. Severně od těchto kopců se pak rozkládají tři nádrže vodního díla Nové Mlýny, které jsou hojně využívány k rekreaci a rybolovu. Dívčí hrad, Děvičky, Sirotčí hrádek Na vrcholech Pavlovských vrchů se nachází řada zřícenin, které dodávají místu romantický nádech. Všechny jsou volně přístupné a spojuje je hřebenová červená turistická značka. Mikulov (Turold, Svatý kopeček) jihomoravské městečko s vinařskou tradicí, malebným historickým centrem a řadou významných památek, např. zdejší zámek, Ditrichsteinská hrobka. Svatý kopeček vypínající se nad městem patří k nejtypičtějším symbolům města. V blízkém okolí, v jižní části Pálavy lze navštívit také jeskynní systém na Turoldu s délkou podzemních prostor přes 1 km. www.mikulov.cz Dolní Věstonice - Obec proslulá nálezem historické sošky Věstonické Venuše, nachází se zde muzeum a je tu vhodný výchozí turistický bod pro cestu na Pálavu. http://www.obecdolnivestonice.cz Mušov - Unikátní kostel na ostrově vodního díla Nové Mlýny jakožto jediný pozůstatek původní vesnice, v současnosti však obtížně přístupný. http://www.kvh.estranky.cz/fotoalbum/historicke-pohlednice-a-fotografie/musov---demolice Pasohlávky - obec na břehu Mušovské nádrže, nachází se zde největší kemp v oblasti, v místě nálezu bývalé římské vojenské stanice muzeum. Do budoucna je zde plánován lázeňský komplex. http://www.pasohlavky.cz; http://www.thermalpasohlavky.cz/ 5.4.4 Vranovská přehrada Vranov nad Dyjí rozsáhlý zámek na skále nad stejnojmenným městečkem tvoří jednu z nejvýznamnějších dominant okolí Vranovské přehrady. http://www.zamekvranov.cz/ Bítov hrad pocházející z 11. století tvořil ve středověku významné centrum jihozápadní Moravy, v 19. stol. přestavěn novogoticky. Lze zde navštívit zvláštní sbírku preparovaných psů a koček barona Haase z Haasenfeldu. V hradním komplexu se nachází také zoologická zahrada. http://www.hradbitov.cz/ 15

Cornštejn zřícenina středověkého hradu ze 14. století na výběžku obtékaném ze tří stran řekou Dyjí, resp. Vranovskou přehradou. http://www.pruvodce.com/cornstejn/ Drosendorf Stadt historické městečko se zámkem a kompletně zachovalým středověkým opevněním. http://www.drosendorf.at/ Riegersburg - zámek přístupný veřejnosti v těsné blízkosti státní hranice http://riegersburg.museum.com/riegersburg.htm 5.4.5 Další významné turistické cíle Laa an der Thaya - lázeňské město pouhých několik set metrů od státní hranice je známé svými termálními lázněmi. http://www.laa.at Falkenstein - malebná zřícenina na vrcholu nad stejnojmennou obcí. Je obklopena zalesněnou rakouskou částí Pavlovských vrchů. http://www.falkenstein.gv.at Herrnbaumgarten - vinařská obec několik km SV od Poysdorfu je kromě vinařství známá také svým Muzeem nesmyslů zvaném Nonseum. http://www.nonseum.at/ Hadres - vinařská obec v údolí řeky Pulkau, známá nejdelší souvislou uličkou vinných sklepů ve střední Evropě. http://www.hadres.at Wilfersdorf Zámek v nepřetržitém vlastnictví rodu Lichtenštejnů; slouží až do dnešní doby pro správu knížecího majetku. Proslulé jsou zdejší knížecí sklepy. http://www.wilfersdorf.at/. 16

Kirchstetten Zámeček nacházející se ve stejnojmenné vesnici pochází ze 16. století. V průběhu 20. století chátral, ale roku 1998 byl při příležitosti zemské výstavy rekonstruován a dnes slouží nejen k víkendovým prohlídkám; ve zdejším sále se pořádají různé koncerty či festivaly. http://www.schloss-kirchstetten.at/ Jedenspeigen V obci se nachází starobylý zámek. Nedaleko obce se nachází památník bitvy na Moravském poli. http://www.jedenspeigen.at/ 5.5 Charakteristika plánovaných průmyslových zón a dalších rozvojových projektů Severovýchodně od Vídně, v obci Strasshof an der Nordbahn je plánovaná průmyslová zóna s možnou kapacitou až 100 000 pracovních míst. Průmyslová zóna sice leží mimo zájmovou oblast, ale mohla by pro její obyvatele tvořit významný zdroj pracovních příležitostí. Další rozvojovou oblastí je město Břeclav, které má velmi výhodnou polohu na křižovatce hlavních evropských koridorů. Je zde plánována výstavba veřejného logistického centra, které navíc zvýší atraktivitu města pro další investory. 5.6 Potenciál turistické atraktivity oblasti pro obyvatele Vídně, Brna a dalších oblastí V celé příhraniční oblasti se nachází řada vysoce atraktivních turistických cílů - od Lednicko- Valtického areálu zapsaného na seznam UNESCO, přes unikátní přírodu Pavlovských vrchů a Národního parku Podyjí po rekreační oblasti Vranovské přehrady a Novomlýnských nádrží. 17

Opomenout nelze ani lázně v Laa an der Thaya a připravované v Pasohlávkách či historická města jako jsou Mikulov, Znojmo, Retz nebo Drosendorf. V současnosti jsou pro obyvatele Brna a Vídně známější spíše turistické cíle na "jejich straně hranice", díky zavedení nových linek a tarifním opatřením lze však předpokládat i větší počet turistických cest za hranice, což přispěje k celkové vyšší návštěvnosti a bude mít pozitivní vliv na rozvoj celé oblasti. 18

6 DEFINICE STÁVAJÍCÍ DOPRAVNÍ OBSLUHY 6.1 Přehled stávající dopravní obslužnosti na dolnorakouském území Předmětnou oblastí prochází čtyři významné vlakové linky. Všechny vychází z Vídně a směřují radiálně do jednotlivých oblastí linka Wien Gänserndorf Hohenau Břeclav linka Wien Mistelbach Laa an der Thaya linka Wien Hollabrunn Retz Znojmo linka Wien Tulln - Eggenburg Sigmundsherberge Schwarzenau Gmünd Kromě těchto železnic prochází územím ještě odbočná trať ze Sigmundsherberge do Hornu a dále na jih směr Hadersdorf am Kamp a turistická železnice Retz Drosendorf provozovaná soukromým dopravcem. Zatímco do Laa an der Thaya zajíždí i linka vídeňského S-Bahnu, která po celé své cestě do Vídně staví na všech zastávkách, na ostatních trasách jezdí pouze RB (Regionalbahn), který projíždí úseky před Vídní zrychleně (staví pouze ve vybraných bodech), zatímco v úsecích Hollabrunn Retz ( Znojmo), Gänserndorf Břeclav, Tulln Gmünd a Mistelbach Laa an der Thaya staví ve všech stanicích a zastávkách. Autobusové linky jsou v oblasti provozovány v rámci systému VVNB (Verkehrsverbund Niederösterreich/Burgenland), ve vlacích lze ovšem zároveň využít systému VOR (Verkehrsverbund Ost-Region), který plošně pokrývá především bližší okolí Vídně. Autobusy lze rozdělit na dálkové linky, které mají zpravidla radiální charakter vůči Vídni. Plošnou obsluhu území a také tangeciální (tj. východozápadní) spojení v rámci oblasti zajišťují místní autobusové linky. Obecně lze říct, že v oblasti výrazně převažují severojižní přepravní proudy nad východozápadními vzhledem k velmi výraznému postavení rakouské metropole. 19

6.2 Přehled cen jízdného na dolnorakouském území, cenové nabídky V rámci tarifu VVNB platí kilometrický tarif odstupňovaný po pěti kilometrech. V jeho rámci je kromě jednorázového jízdného možné zakoupit také týdenní, měsíční nebo roční jízdenku. Tarif nabízí možnost zakoupení předplatného jízdného pro dopravu v rámci jednotlivých měst. Slevu ve výši 45 % tarif nabízí rodinám s dětmi, důchodcům či tělesně postiženým, jsou-li držiteli ÖBB-VORTEILSCard. Tabulka 3 Příklady cen ve vybraných relacích na dolnorakouském území relace tarif VVNB tarif VOR (vlaky) odkud kam cena ( ) tarif. km cena ( ) počet Retz Laa 9,00 46 Laa Mistelbach 5,60 26 3,60 2 Laa Poysdorf 4,00 20 Mistelbach Poysdorf 4,00 16 Mistelbach Hollabrunn 9,00 46 Retz Hollabrunn 6,40 33 5,40 3 Hollabrunn Hohenau 13,70 76 Na vlakových linkách zasahujících do řešeného území lze využít také tarif VOR. Tarif VOR je zónový a je přizpůsobený zejména dojížďce v rámci vídeňské aglomerace. Jednotlivé jízdní doklady se prodávají jednak pro jednotlivou zónu, jednak čtyřa osmipruhové jízdenky, kde si cestující označí potřebný počet zón. Sousední zóny mají zpravidla překryv na jejich hranici bývá jedna či více zastávek, které náleží do obou zón. U předplatních jízdních dokladů se rozlišuje, zda platí pouze pro drážní dopravu nebo i pro autobusové linky. Na železničních tratích je možné využívat také tarifu ÖBB, včetně široké škály jejích slevových produktů. Mezi nejvýznamnější patří VorteilsCard, která za roční poplatek 19,90 pro studenty, 26,90 pro seniory resp. 99,90 pro ostatní občany nabízí svým držitelům 50%-ní slevu. Existuje také verze umožňující výhodnější cestování rodinám s dětmi. 20

K nabídkám pro jednorázové využití patří jízdenka Einfach Raus, která slouží malým skupinám (2-5) lidí jako celodenní jízdenka po celém Rakousku (platí pouze na osobní vlaky), od 1. 7. 2010 platí až do stanice Břeclav. Cena je 28 a jízdenka platí do 3:00 následujícího dne, v pracovní dny začíná platnost až po deváté hodině ranní. Pro malé skupiny 2-5 lidí je výhodná také Minimax-Ticket, která podle velikosti skupiny nabízí každému dalšímu členovi větší slevu. Zvýhodněni jsou opět držitelé VorteilsCard. 6.3 Přehled stávající dopravní obslužnosti na jihomoravském území Na celém území jihomoravského kraje v současnosti funguje IDS JMK. Společnost KORDIS JMK, která jej organizuje, zajišťuje kromě základní dopravní obslužnosti v rámci závazku veřejné služby také koordinaci linkového vedení a návazností, aby systém jako celek byl co nejefektivnější. Do systému jsou zahrnuty všechny železniční tratě s pravidelnou osobní dopravou, autobusové linky vyjma dálkových (mezikrajských a mezistátních) a městská hromadná doprava jednotlivých měst kraje. V oblasti lze tedy cestovat na jeden jízdní doklad všemi těmito druhy veřejné dopravy. Páteří oblasti je železniční linka S8, která navzájem spojuje nejvýznamnější města oblasti - Znojmo, Hrušovany nad Jevišovkou, Mikulov, Valtice a Břeclav. Vzhledem ke skutečnosti, že významné přepravní proudy směřují z této oblasti do Brna, další páteřní linky slouží ke spojení jednotlivých částí oblasti s Brnem. Na východě jsou nejdůležitější vlakové linky S2 a R5 na trati Břeclav Brno. Ve střední a západní části oblasti není spojení po železnici časově nejvýhodnější, nahrazují jej páteřní autobusové linky 108, 104 a 105 spojující Brno a Pohořelice se Znojmem; Hrušovany nad Jevišovkou a Laa an der Thaya; Mikulovem. Doplňkově danou oblast obsluhuje také vlaková linka S41, spojující město Miroslav s Brnem. 6.4 Přehled cen jízdného na jihomoravském území, cenové nabídky Všechny linky v předmětném území (vyjma dálkových) jsou zahrnuty do tarifu IDS JMK, kde se cena jízdného odvíjí od počtu projetých zón. Přehled vybraných relací je uveden v tabulce. 21

Obrázek 2 Cena a čas jízdy v místních relacích Tabulka 4 Příklady cen ve vybraných relacích na jihomoravském území relace cena (Kč) cena ( ) počet zón vzdál. (km) Břeclav Znojmo 62 2,48 9 69 Břeclav Mikulov 24 0,96 3 24 Znojmo Pohořelice 43 1,72 6 40 Pohořelice Mikulov 30 1,20 4 24 Břeclav Hustopeče 37 1,48 5 31 Břeclav Hrušovany n/j 43 1,72 6 43 Břeclav Valtice 18 0,72 2 13 22

Tabulka 5 Příklady cen mezi Brnem a vybranými městy relace cena (Kč) cena ( ) počet zón vzd. (km) Brno Znojmo 68 2,72 10 71 Brno Mikulov 55 2,20 8 55 Brno Pohořelice 37 1,48 5 31 Brno Břeclav 62 2,48 9 59 Brno Hustopeče 43 1,72 6 34 Brno Hrušovany/J 92 3,68 8 52 Brno Miroslav 49 1,96 7 47 Vedle základního tarifu lze využít i další nabídky IDS JMK, jako např. celodenní síťovou jízdenku za 150 Kč (mimo Brno), resp. 190 Kč (včetně Brna), na niž mohou o víkendu cestovat až 2 dospělí a 3 děti. Pro cestu pouze po železnici lze využít také některou z nabídek Českých Drah. Víkendová jízdenka SONE+ umožňuje cestu osobním vlakem po celé síti ČD 2 dospělým a až 3 dětem, má také přesah přes hranice platí až do stanic Retz a Hohenau. Síťová jízdnka RegioNet pak umožňuje v libovolný den 1 osobě za 150 Kč nebo 2 5 osobám za 300 Kč cestování po železnicích v Jihomoravském kraji. 6.5 Přehled stávající přeshraniční dopravní obslužnosti U železniční dopravy fungují v předmětném území dva přechody, na kterých je provozována osobní doprava. Přechod Šatov Retz jezdí 7 párů osobních vlaků denně (v neděli 6 párů), po větší část dne v dvouhodinovém taktu (dopoledne 4 h). Vlaky zajišťují přímé spojení Znojma s Vídní, některé pokračují dále směr Wiener Neustadt. Druhý železniční přechod Břeclav Bernhardsthal slouží také dálkové dopravě v relaci Břeclav Wien jezdí 10 párů vlaků kategorie EC. Z Břeclavi pokračují směrem Brno Praha Berlin nebo Ostrava Warszawa, z Vídně poté některé pokračují na Graz a Villach. Osobních vlaků Břeclav Wien ( - Wiener Neustadt Payerbach-Reichenau) jezdí 11 vlaků směrem do Rakouska, opačným směrem 9 vlaků (v neděli o jeden pár méně). V oblasti přeshraniční autobusové dopravy je nejvýznamnější linka 104 IDS JMK, nově zavedená k 1. 7. 2010, která spojuje rakouské lázeňské město Laa an der Thaya s Hrušovany nad Jevišovkou, Pohořelicemi a s Brnem. V pracovní dny je zajišťováno 12 párů spojů, o víkendu 7. 23