Novela obchodního zákoníku Souběh funkce statutárního orgánu a pracovního poměru oficiálně umožněn Nové ustanovení 66d obchodního zákoníku umožňuje, aby statutární orgán společnosti zcela nebo zčásti pověřil obchodním vedením jinou osobu. Nové ustanovení také výslovně připouští, aby obchodní vedení bylo vykonáváno v pracovněprávním vztahu zaměstnancem, který je současně statutárním orgánem. Nedotčena však zůstává jeho odpovědnost za porušení povinnosti vykonávat tuto funkci s péčí řádného hospodáře, která se řídí přísnějším režimem obchodního zákoníku. Nově je také stanoveno, kterými činnostmi obchodního vedení nemůže být nikdo pověřen a které tak spadají výlučně do působnosti statutárního orgánu. Vážené dámy, vážení pánové, nový rok bývá zpravidla obdobím četných legislativních změn. Nejinak je tomu i letos. K 01. 01. 2012 se mění například obchodní zákoník, zákon o zaměstnanosti či insolvenční zákon. V účinnost vstupuje rovněž zcela nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Rádi bychom Vám nyní některé z novinek přiblížili. Váš tým LTA
Jedná se zejména o účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedení či o základním zaměření vedení společnosti. V případech, kdy bude zaměstnanec pověřený obchodním vedením rovněž statutárním orgánem (a dojde tedy k pravému souběhu), bude jeho mzdu určovat ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodování o odměně statutárních orgánů. Tímto orgánem je zpravidla valná hromada. Schvalování však nepodléhá odměna zaměstnance vykonávajícího obchodního vedení, který ale současně není statutárním orgánem, jakož i statutára, který je současně zaměstnancem společnosti, nicméně v rámci svého pracovněprávního vztahu vykonává pouze činnosti nespadající do obchodního vedení (např. jednatel zaměstnaný ve společnosti jako překladatel). Upozorňujeme ovšem, že zavedení nového ustanovení 66d do obchodního zákoníku nemá zpětné účinky, a tedy platnost pracovních poměrů statutárních orgánů vzniklých před rokem 2012 by se měla posuzovat dle původních pravidel. Pokud má tedy společnost zájem na tom, aby byl statutární orgán současně jejím zaměstnancem, měla by s ním z důvodu právní jistoty uzavřít novou pracovní smlouvu dle úpravy účinné od 1. 1. 2012. Vzdání se nároku na náhradu škody Dle nového znění 386 odst. 1 obchodního zákoníku je u smluv uzavíraných dle obchodního zákoníku od 1. 1. 2012 přípustné sjednat možnost vzdání se práva na náhradu škody či toto právo omezit, a to i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Nadále však platí, že se předem nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně. Náhradu škody způsobné úmyslně nebude možné ani omezit. Dosud byla jakákoliv limitace budoucí náhrady škody v praxi i rozhodnutích soudů sporná. Novela obchodního zákoníku tudíž umožňuje významným způsobem upravit vzorové smlouvy nebo všeobecné obchodní podmínky společností, zabývající se zejména prodejem zboží nebo poskytováním služeb. Úprava pravidel pro transakce mezi spřízněnými osobami Novelou ustanovení 196a obchodního zákoníku chtěl zákonodárce odstranit některé nejasnosti vyskytující se při aplikaci tohoto ustanovení a reagovat na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky. Ten již dříve vyjádřil názor, že nelze aplikovat ustanovení o znaleckém ocenění na převzetí ručení. Zcela novým ustanovením je 196a odst. 6 obchodního zákoníku. Dle současného soudního výkladu 196a odst. 3 platí, že převod majetku mezi propojenými osobami, jehož hodnota činí alespoň 1/10 základního kapitálu některé ze zúčastněných společností, za cenu, která nebyla určena znaleckým posudkem, je neplatný. Dopady tohoto striktního formalistického výkladu českých soudů pro následné transakce s tímto majetkem se zákonodárce pokusil řešit vložením nového odstavce 6 do ustanovení 196a. Podle tohoto nového ustanovení platí, že byl-li majetek převedený mezi propojenými osobami bez ocenění znalcem dále převeden na třetí osobu, stává se nový nabyvatel vlastníkem tohoto majetku za podmínky, že byl v dobré víře. Okamžik skončení funkce statutárního orgánu v jednočlenných společnostech Do ustanovení 66 odst. 1 obchodního zákoníku byla doplněna pasáž upřesňující okamžik skončení funkce člena statutárního orgánu ve společnosti s jediným společníkem. Tuto otázku, řešenou dosud pouze soudním výkladem, upravuje zákon tak, že pokud jediný společník neschválí na žádost osoby, která je členem statutárního orgánu, jiný okamžik zániku funkce, končí výkon funkce této osoby uplynutím lhůty 2 měsíců ode dne doručení odstoupení jedinému společníkovi.
Pomoc vlastníkům proti prázdným společnostem se sídlem v jejich nemovitostech Dle nového znění 2 odst. 3 obchodního zákoníku je podnikatel povinen mít k prostorám zapsaným v obchodním rejstříku právní důvod jejich užívání (tj. zpravidla vlastnické nebo nájemní právo) po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsány jako jeho místo podnikání v obchodním rejstříku. Změna má pomoci vlastníkům nemovitostí vymazat z obchodního rejstříku sídla prázdných nebo nefungujících společností, které titul k užívání sídla pozbyly. Právní titul k užívání nemovitosti nebude nutné předkládat v případě, že tento důvod bude zjistitelný z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy (např. katastr nemovitostí). Změny týkající se obchodního rejstříku a sbírky listin I nadále je nutné uvádět v návrzích na zápis do obchodního rejstříku rodná čísla u zapisovaných osob. Nově jsou však rodná čísla součástí pouze vnitřní části informačního systému obchodního rejstříku. Na výpisech z obchodního rejstříku se namísto rodného čísla bude zobrazovat pouze datum narození. Další změna se týká odpadnutí povinnosti ukládat do sbírky listin obchodního rejstříku podpisové vzory osob, které jsou oprávněny jednat za právnickou osobu. Rejstříkový soud je rovněž povinen odstranit na žádost osoby její podpisový vzor ze sbírky listin obchodního rejstříku. Zpřísnění pravidel výkon závislé práce vs. švarcsystém Novela zákona o zaměstnanosti ve spojení s novelou zákoníku práce výslovně zakazuje tzv. švarcsystém (tj. výkon práce prostřednictvím osob, které vystupují jako OSVČ, byť fakticky jejich vztah vůči druhé straně odpovídá pracovnímu poměru), usnadňuje jeho prokazování a zpřísňuje pokuty jak pro podnikatele, tak pro samotné pracovníky. Švarcsystém je přitom mezi zaměstnavateli značně oblíbený, a to zejména z důvodu úspory nákladů na zaměstnance či jeho neomezené odpovědnosti za škodu. Rozloučit se s pracovníkem pracujícím na živnostenské oprávnění je také mnohem snazší, než nalezení a správná aplikace výpovědního důvodu dle zákoníku práce, neboť při švarcsystému zaměstnanec nepožívá ochrany zákoníku práce. Za účelem posílení v boji proti nelegálnímu zaměstnávání tak byla s účinností od 1. 1. 2012 definice nelegální práce v zákoně o zaměstnanosti rozšířena o závislou práci konanou mimo pracovněprávní vztah. Závislou práci přitom blíže definuje zákoník práce, který (rovněž od 1. 1. 2012) stanoví, že závislou prací se rozumí práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, kterou pro něj vykonává zaměstnanec osobně. Zákoník práce také zdůrazňuje, že závislá práce smí být vykonávána pouze na základě pracovněprávního vztahu, tj. v pracovním poměru nebo na základě dohody o výkonu práce mimo pracovní poměr. Postihnout tak bude možné každý výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, tedy i případy, kdy by se obě strany pokusily její výkon zastírat například obchodněprávní smlouvou. I před účinností výše uvedených novelizací nebyl švarcsystém výslovně povolen, jeho zákaz bylo možné dovozovat. Od roku 2012 je ovšem bez dalšího považován za nezákonný a jeho prokazatelnost
se výrazně zvyšuje. Umožnění nelegálního výkonu práce navíc bude sankcionováno pokutou v rozmezí 250 tisíc až 10 milionů korun. Za výkon nelegální práce může být uložena pokuta i samotnému pracovníkovi, a to ve výši až 100 tisíc korun. Vedle zákazu švarcsystému novela zákona o zaměstnanosti přináší i další změny, týkající se kupříkladu agenturního zaměstnávání cizinců, vyplácení podpory v nezaměstnanosti při nároku na odstupné či ohlašovací povinnosti zaměstnavatelů ohledně volných pracovních míst. Povinnost podat insolvenční návrh pro předlužení Statutární orgány obchodních společností mají od 1. 1. 2012 povinnost podat insolvenční návrh na svou společnost i v případě předlužení. O předlužení se jedná přitom tehdy, má-li společnost více věřitelů a souhrn jejich závazků (splatných i nesplatných) převyšuje hodnotu jejího majetku. Tato povinnost není absolutní novinkou insolvenční zákon ji obsahoval již dříve, avšak tzv. protikrizová novela insolvenčního zákona z roku 2009 pozastavila její účinnost až do 31. 12. 2011, aby tak v době nepříznivého vývoje ekonomiky zmírnila kritéria pro vstup do insolvence. Podle stávajícího znění insolvenčního zákona je nutné, aby statutární orgány podaly jménem společnosti insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli nebo při náležité pečlivosti měli dozvědět o úpadku společnosti v podobě platební neschopnosti nebo předlužení. Povinnost podat insolvenční návrh se nepovažuje za splněnou, pokud má tento návrh formální nedostatky. V případě, že je insolvenční návrh podán opožděně, nebo není podán vůbec, nese statutární orgán především civilněprávní odpovědnost. Vyloučit však nelze ani odpovědnost trestněprávní. Z hlediska civilněprávní odpovědnosti jsou statutární orgány společnosti povinny nahradit věřiteli škodu ve výši dluhu, který již nelze uhradit z prostředků společnosti. Vezmeme-li do úvahy nízkou výtěžnost insolvenčního řízení pro věřitele, je na místě značná ostražitost při sledování stavu společnosti. Statutární orgány by tedy ve vlastním zájmu měly bedlivě sledovat stav majetku a závazků společnosti. Situaci ztěžuje skutečnost, že hodnota majetku se stanovuje podle jeho skutečné (tržní) ceny. Tržní cena se pochopitelně liší od ceny účetní a bude se měnit např. i podle situace, za které se bude majetek společnosti prodávat. Naproti tomu hodnota závazků společnosti bude poměrně snadno zjistitelná např. z účetní závěrky společnosti. Z hlediska trestněprávního připadá do úvahy odpovědnost za trestný čin zvýhodňování věřitele, a to za situace, kdy by nebyl včas podán insolvenční návrh a společnost by mezitím zaplatila pohledávky pouze některým ze svých věřitelů. Povinnost podat insolvenční návrh pro předlužení klade na statutární orgány velkou odpovědnost s tvrdými důsledky při jejím nedodržení. Proto doporučujeme tuto povinnost a sledování stavu společnosti nepodcenit.
Novinka v českém právu trestní odpovědnost právnických osob Se začátkem roku 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Podle tohoto zákona bude možné postihnout právnické osoby za některé trestné činy. Jedná se např. o podvod (a to i pojistný, úvěrový nebo dotační); zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby; neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby; nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení; nebo zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Trestným činem spáchaným právnickou osobou se rozumí protiprávní čin spáchaný jejím jménem, v jejím zájmu, nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak a) statutární orgán anebo jiná osoba oprávněná jednat za právnickou osobu nebo jejím jménem, b) ten, kdo u právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení právnické osoby, nebo d) zaměstnanec, a to za předpokladu, že toto jednání bude možné právnické osobě přičítat. Trestní odpovědnosti právnické osoby však nebude bránit, pokud se nepodaří zjistit konkrétní fyzickou osobu, která trestný čin spáchala nebo jejíž jednání ke spáchání trestného činu vedlo. Za trestné činy spáchané právnickou osobou bude možné uložit trest zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, zákaz účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímaní dotací a subvencí nebo trest uveřejnění rozsudku. Zákon představuje velký průlom v českém trestním právu. To až do této chvíle důsledně vycházelo ze zásady individuální trestní odpovědnosti fyzických osob. Je tedy otázka, jakým způsobem bude zákon v praxi aplikován. Kontakt: LTA Melzer Brázdil s.r.o. advokáti Anglická 140/20, Praha 2, 120 00 Jaroslav Melzer, partner Tel.: +420 246 089 010 E-mail: jaroslav.melzer@ltapartners.com Boris Brázdil, partner Tel.: +420 246 089 010 E-mail: boris.brazdil@ltapartners.com Poradenská kancelář LTA si Vás dovoluje upozornit, že informace uvedené v tomto newsletteru mají pouze obecný charakter a nenahrazují právní nebo daňové poradenství. V případě potřeby individuálního právního nebo daňového poradenství Vám doporučujeme obrátit se na některého z našich specialistů.