CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR

Podobné dokumenty
zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS

Nová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map

Metodika převodu mezi ETRF2000 a S-JTSK varianta 2

K otázkám integrace českých polohových základů do evropského systému

Návod k programu TRANSTOS v1.0

KGK Setkání geodetů 2012 (Skalský dvůr, ) GNSS, záměry ČÚZK v této oblasti v letech 2011 a 2012 a jejich naplnění. Ing.

Geodetické sítě. O jaké sítě půjde. O jaké typy sítí půjde. Jan Kostelecký

MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM

Section 1. Současné možnosti převodu S-JTSK a ETRS89 Systém S-JTSK/05 S-JTSK v EPSG Úloha - transformace S-JTSK a ETRS89

ANALÝZA JEDNOTNÉHO TRANSFORMAČNÍHO KLÍČE VERZE 1202 PRO ÚČELY ŽELEZNIČNÍ GEODÉZIE

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)

Permanentní stanice GPS sítě EUREF na Fakultě stavební VUT v Brně

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

Petr Štěpánek, Vratislav Filler, Michal Buday

TESTOVÁNÍ SÍTĚ CZEPOS

Geodézie Přednáška. Geodetické základy Bodová pole a sítě bodů

Historie. Jednotná trigonometrická síť katastrální I. řádu z roku BODOVÁ POLE Polohové BP Výškové BP Tíhové BP

Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS

Analýza geometrie sítě transformované globálním klíčem verze 1710

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

Výsledek testování firemních software pro transformaci souřadnic mezi ETRF2000 a S-JTSK testovaných v r. 2015

Globální navigační satelitní systémy 1)

novela vyhl. č. 31/1995 Sb., zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS

MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy

DOPORUČENÁ LITERATURA VZTAHUJÍCÍ SE KE KATASTRU NEMOVITOSTÍ A ZEMĚMĚŘICTVÍ

Střední průmyslová škola zeměměřická GNSS. Jana Mansfeldová

HLAVNÍ MEZNÍKY VÝVOJE GEODETICKÝCH APLIKACÍ GNSS V UPLYNULÝCH 20 LETECH

Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ NÁVOD PRO TVORBU, OBNOVU A VYDÁVÁNÍ MAPY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ 1 : (MORP 50)

České, slovenské a maďarské polohové geodetické základy v Evropském referenčním rámci EUREF

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností

K PROBLEMATICE KONTROLY PŘESNOSTI APARATUR GNSS

PŘÍLOHA č.4 Pokyny pro tvorbu lokálních transformačních klíčů

KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ V LETECH 2015 AŽ

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632 ř. km.

Určení přesnosti transformace souřadnic pro výzkum odchylek od ideální trajektorie vozidla

METODICKÝ NÁVOD PRO ZAJIŠTĚNÍ TRANSFORMAČNÍ SLUŽBY SŽDC

Geodetické základy a triangulace Trigonometrické sítě na našem území Stabilizace a signalizace Tachymetrie - úvod Podélné a příčné profily

Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

Současné mezinárodní iniciativy v oblasti geodetického určování polohy

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

Souřadnicové systémy jak je to s nimi v současnosti?

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ NÁVOD PRO SPRÁVU GEODETICKÝCH ZÁKLADŮ ČESKÉ REPUBLIKY

GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

Prostorové a časové referenční systémy v GNSS. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 3.

Národní doplnění Evropské kombinované geodetické sítě (ECGN) v České republice

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

Úvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy

2. Bodová pole. 154GUI1 Geodézie 1

Zeměměřický úřad v roce Ing. Danuše Svobodová

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Geodetické základy Bodová pole a sítě Stabilizace a signalizace

Seznámení s moderní přístrojovou technikou Globální navigační satelitní systémy

BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK

vzdělávací seminář VUGTK (Praha, 25. května 2014) Problematika výsledků získaných pomocí GNSS Ing. Pavel Taraba

POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS)

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

Úvod do oblasti zpracování přesných GNSS měření. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 1.

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II

KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ V LETECH 2015 AŽ 2020

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Moderní přístrojová technika. Vybrané kapitoly: GNSS

O výškách a výškových systémech používaných v geodézii

MOŽNOSTI KOMBINOVANÉHO SLEDOVÁNÍ POKLESŮ TECHNOLOGIÍ GNSS A PŘESNOU NIVELACÍ V PODDOLOVANÝCH ÚZEMÍCH

SOUČASNÉ TRENDY VE VYUŽITÍ GNSS V GEODETICKÉ VĚDĚ A NĚKTERÉ INTERDISCIPLINÁRNÍ APLIKACE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta stavební DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 JAN JEŽEK

GEODETICKÁ A KARTOGRAFICKÁ INTEGRACE. Pro projekt CTU (2005) s laskavou pomocí Ing. D. Dušátka, CSc.

Nové technologie pro určování polohy kontejneru na terminálu

Cílem opatření bylo stanovení optimálního prostorového souřadnicového systému pro třídy objektů NaSaPO a zajištění transformačních služeb.

SLEDOVÁNÍ VERTIKÁLNÍCH POSUNŮ NA VÝSYPKÁCH Specializovaná mapa

Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení

Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace

Permanentní GNSS stanice Kunžak rozšíření o sledování systému Galileo. Dokumentace funkčního vzorku

7/2013. a KARTOGRAFICKÝ GEODETICKÝ. Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

Historie sledování EOP (rotace)

2. Bodové pole a souřadnicové výpočty

Ověřená technologie budování bodů podrobného bodového pole prostřednictvím GNSS. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.

PŘÍPRAVA VYROVNÁNÍ SOUŘADNICOVÉHO SYSTÉMU S-JTSK/05

Nové technologie pro určování polohy kontejneru na terminálu

Permanentní sítě určování polohy

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

ZÁKLADNÍ POJMY A METODY ZEMĚMĚŘICKÝ ZÁKON

Souřadnicový systém 1942 (S-42)

Organizace státní zeměměřické služby

ODBORNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDCÍCH ZA ROK Příloha k průběžné zprávě za rok 2015

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Představení produktů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Petr Dvořáček

PrÏõÂloha k vyhlaâsïce cï. 26/2007 Sb.

Zobrazování zemského povrchu

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

Určování středu území. KGI/KAMET Alena Vondráková

Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

GeoportálČÚZK webová služba transformace souřadnic

383/2015 Sb. VYHLÁKA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky

KATASTR NEMOVITOSTÍ. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

Cvičení software Groma základní seznámení

Souřadnicové soustavy a GPS

Geometrické plány jako podklad pro převody nemovitostí

Transkript:

CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR Jaroslav Nágl Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 9/1800, 182 11, Praha 8, Česká republika jaroslav.nagl@cuzk.cz Abstrakt. Koncepce rozvoje geodetických základů České republiky předpokládá realizaci polohového souřadnicového systému pomocí České sítě permanentních stanic pro určování polohy (CZEPOS), sítě trigonometrických bodů výběrové údržby (měřeno ZÚ) a sítě zhušťovacích bodů (měřeno KÚ). K tomuto účelu je potřeba určit souřadnice stanic CZEPOS s dostatečnou přesností. Souřadnice CZEPOS budou vypočítány z týdenních řešení v Lokálním analytickém centru Geodetické observatoře Pecný. Na tyto souřadnice bude vyrovnána síť DOPNUL, trigonometrické body z výběrové údržby, zhušťovací body a následně definován nový systém S-JTSK/05. Klíčová slova: CZEPOS, ETRS89, S-JTSK/05 1 Úvod V České republice je od roku 2006 plně zprovozněna síť permanentních GNSS (Global Navigation Satellite System) stanic CZEPOS. Stanice sítě splňují parametry přesnosti, aby mohly být jejich souřadnice využity jako základ pro systém s označením S-JTSK/05. Tento systém bude vybudován výhradně technologií GNSS. 2 Souřadnicové systémy ITRS a ETRS Mezinárodní terestrický referenční systém ITRS (International Terrestrial Reference System) je realizován pomocí technik kosmické geodézie. Data pro tvorbu systému poskytly technologie VLBI (Very Long Baseline Interferometry), SLR (Satellite Laser Ranging), GNSS a DORIS (Doppler Orbitography and Radiopositioning Integrated by Satellite). Poslední realizací je ITRS 2005 a jeho součástí je referenční rámec ITRF 2005, který obsahuje souřadnice s jejich časovými změnami. Těchto celkem asi 670 nerovnoměrně rozložených stanic systém definuje. Rozložení stanic je na obrázku 2.1. Časové změny souřadnic stanic jsou způsobeny převážně pohybem tektonických desek. Pohyb euro-asijské tektonické desky činí asi 2.7 cm severovýchodním směrem za rok. Z tohto důvodu rozhodla Mezinárodní gedetická asociace (IAG) o zavedení souřadnicového systému ETRS89 (referenční rámec ITRF89 v epoše 1989.0), který je vázán na euro-asijskou desku. Roční změny souřadnic se poté pohybují v řádu milimetrů. Tak jako je zpřesňován systém ITRS89 dalšími pozorováními, je 265

zpřesňován i ETRS89, tudíž po aktuálním ETRS89 (2000) přijde na řadu ETRS89 (2005), který bude spjat s ITRS 2005. Referenční rámec ETRF89 je zhuštěním ITRF a je pod patronátem skupiny EUREF (Evropský referenční rámec). Obr. 2.1. Rozložení pozorovacích stanic systému ITRS 2005. Výsledky mezinárodní kampaně EUREF89 byly na základě rozhodnutí podkomise EUREF roku 1987 využity pro definování ETRS89 (European Terrestrial Reference System 89). Systém je nadále rozšiřován dalšími kampaněmi a observacemi, jedná se hlavně o pozorování prmanentních GNSS stanic v rámci EUREF-EPN (Evropská síť permanentních stanic). Výchozí kampaní pro realizaci ETRF89 (1989) na území České republiky byla kampaň EUREF-CD/H-91, při které byly zaměřeny 3 body v ČR a 3 na Slovensku. V kampani CS-NULRAD-92 byla síť zhuštěna na 18 bodů nultého řádu (NULRAD). Síť byla dále zhuštěna na 176 bodů (DOPNUL). Z důvodu propojení s německou sítí proběhla v roce 1993 ještě kampaň CS-BRD-93 (viz. obr. 2.2). 3 ETRS89 a síť permanentních GNSS stanic CZEPOS Souřadnicový systém je realizován sítí trigonometrických bodů a sítí zhušťovacích bodů. Základem souřadnicového systému se v budoucnu stane síť CZEPOS (viz. obr. 3.1), která slouží pro určování souřadnic statickou metodou (postprocessing), pro určování souřadnic v reálném čase a také jako vědecká síť pro vědecké projekty. Obsahuje celkem 27 stanic. Celkem 23 stanic, tzv. vnitřních, je umístěno na budovách 266

katastrálních pracovišť, 4 stanice, tzv. externí, jsou umístěny na vědeckých a akademických pracovištích. Obr. 2.2. Kampaně GPS na území ČR. Na základě kampaní provedených Zeměměřickým úřadem v Praze byly určeny geocentrické souřadnice v systému ETRF89 (1989). Body sítě byly připojeny na nejbližší body sítě DOPNUL. Výpočty provedl Výzkumný ústav geodetický a kartografický. Lokální analytické centrum Geodetické observatoře Pecný (GOP-LAC) určuje souřadnice připojením na vybrané stanice sítě EUREF-EPN (týdenní řešení). Souřadnice jsou počítány v ITRF 2000 a od listopadu 2006 v ITRF 2005. Poté jsou tranformovány do ETRF89 (2000), od listopadu 2006 do ETRF89 (2005). Z týdenních řešení bude vypočítáno roční řešení, které svou přesností splní nároky na základ pro realizaci nového systému S-JTSK/05. Všechny stanice budou určeny v systému ITRS 2005 a následně budou transformovány do ETRF89 (2005). Kromě nového určení souřadnic CZEPOS budou jako vstupní hodnoty použita data z GNSS kampaní výběrová údržba (prováděná Zeměměřickým úřadem) a zhušťování (prováděné katastrálními úřady). Důležité se jeví také přeměření sítě DOPNUL, jak ukazují výsledky přesnosti uvedené v [1] nebo [3]. Důvodem je časový odstup od posledního zaměření sítě (síť byla zaměřena v letech 1993 1994), nepřesnosti ve výškové složce na některých bodech a také současně dostupné technologie, které v době měření a zpracování nebyly k dispozici. Síť bude zaměřena technologií GNSS a pro navázání do evropského rámce budou využita pozorování z EUREF-EPN. Síť bude přípojena na body CZEPOS. Tím se zvýší její přesnost a může být provedeno taktéž nové vyrovnání bodů výběrové údržby a body z kampaně zhušťování. 267

Na zakládě identických bodů existujících v nově vzniklém systému S-JTSK/05 a původním S-JTSK se určí pole odchylek a z něj se následně určí souřadnice bodů vedených pouze v S-JTSK [2]. Obr. 3.1. Česká síť permanentních stanic - CZEPOS. 4 Závěr Geodetické základy by v současné době měly umožňovat měření jak technologiemi GNSS, tak klasickými metodami. Řešením je navrhovaný systém S-JTSK/05, který umožňuje přímé měření technologiemi GNSS, ale i používání klasických technik a stávajících mapových podkladů. Systém obsahuje geocentrické souřadnice B, L, H v systému ETRF89 (2005), rovinné souřadnice Y, X v modifikovaném Křovákově zobrazení (do zkreslení ze zobrazení je přidán člen, který zohledňuje deformace stávajícího S-JTSK) a nadmořské výšky v systému Balt po vyrovnání. Vzájemný převod je dán exaktním matematickým vztahem. Stabilizace tvoří body sítě CZEPOS, DOPNUL, body z výběrové údržby a zhušťovací body zaměřené technologií GNSS. 268

Reference 1. Kostelecký J.: Konverze dat ZÚ Praha do databázového formátu DBGPS, zpracování měření z roku 2002, testovací vyrovnání, Vyzkumná zpráva 1047/03. VÚGTK Zdiby, 2003. 2. Kostelecký J., Filler V., Kostelecký J. jr., Šimek J.: Příprava vytvoření zpřesněného referenčního rámce ETRF a uživatelského systému JTSK-YY. Souřadnicový systém S-JTSK/05. Úvodní projekt. VÚGTK Zdiby, 2007. 3. Kostelecký J., Kostelecký J. jr.: Realizace polohového systému dosavadní zkušenosti. In: Současný stav a vývoj bodových polí, Sborník referátů, sborník ze semináře s mezinárodní účastí k 105. výročí založení České vysoké školy technické v Brně, Brno 3.2.2004. VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav geodézie, 2004, p. 16-26. 269