Finanční právo a jeho místo na ekonomické fakultě

Finanční právo a jeho místo na ekonomické fakultě JUDr. Marie Sciskalová Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Článek vznikl na základě zkušeností získaných při výuce finančního práva na vysoké škole zaměření ekonomického i v rámci přednáškových aktivit pro pracovníky veřejné správy, kteří vykonávají činnost na úseku finančního hospodaření územně samosprávných celků při získávání teoretických znalostí a dovedností spojených s přípravou na zkoušku odborné způsobilosti. Úvod Finanční právo, finance, rozpočet, rozpočtový výhled, finanční instituty, hospodaření, poplatník, povinný, plátce, správce daně, daňové řízení, výkon rozhodnutí stále patří mezi frekventované pojmy právního řádu našeho státu, ale i ostatních členských států Evropské unie. Při stanovení cíle, používaní metod a dosažení výsledků výuky předmětu finanční právo byla zahájena výuka na naší fakultě s vizí vybrat podstatné skutečnosti z odvětví finančního práva, a seznámit studenty s potřebnými atributy právního rámce hmotného i procesního práva uplatňovaných u nás i institucemi Evropských společenství, se kterými se absolventi při nástupu do praxe zákonitě setkají. Získané zkušenosti pak zobecnit a zhodnotit s praktickými poznatky uplatňovanými v podnikatelské praxi, tyto objektivizovat a navrhnout možné formy optimálního řešení pro další zkvalitnění výuky předmětu finančního práva. Zařazení předmětu: Finanční právo je závazný kurz magisterského studijního programu Hospodářská politika a správa, studijního oboru Finance. Volitelný kurz magisterských studijních programů Hospodářská politika a správa a Ekonomika a management, studijních oborů Bankovnictví a Firemní finance. Volitelný kurz magisterského studijního programu vedlejších oborů Bankovnictví, Firemní finance, Finanční a celní správa, Peněžní a poštovní služby. Volitelný kurz bakalářských studijních programů Hospodářská politika a správa a Ekonomika a management, studijních oborů Finance, Bankovnictví, Finanční a celní správa, Peněžní a poštovní služby a Firemní finance. 161

Mezinárodní a srovnávací právní revue číslo 14/2005 Naše fakulta přijala podmínku návaznosti předmětů. Na základě této skutečnosti, student při výběru daného předmětu prokazuje absolvování stanovených předmětů u oboru právních disciplín. Z hlediska návaznosti může student vybrat a zapsat předmět finanční právo až po absolvování kurzů Právo a Obchodní právo. Výuka probíhá formou přednášky a seminářů. Mezi požadavky stanovené akreditací předmětu finanční právo patří příprava a obhajoba referátů, vybraných z odborných časopisů a zpracování a obhájení seminární práce Absolvování předmětu je u nás na fakultě uzavřeno zkouškou, která má ústní formu. Absolvováním předmětu student získá 5 kreditů (5 ECTS). Výuku zabezpečuje v plném rozsahu katedra práva. Cílem předmětu finanční právo je poskytnout studentům přehled z oblasti právních norem, jejichž obsahem jsou finanční veřejnoprávní vztahy tak, aby se v nich dokázali orientovat v praxi. Seznámení s teorií správy finančních záležitostí státu je pro studenty přínosem i z hlediska pochopení provázanosti probíhajících ekonomických procesů ve společnosti. Z hlediska struktury výkladu je materie finančního práva na naší fakultě rozdělena do 14 části. V úvodní části je rozebrána problematika vstupní a to oblast pojmů financí a finanční činnosti státu, systému, postavení a působnost finančního práva. Úvodní část uzavírají prameny finančního práva zejména z pohledu ústavních základů a ostatních finančně právních norem, včetně práva EU. Charakteristika finančně právních vztahů objasňuje jednotlivé subjekty finančně právních vztahů, orgány finanční správy, kde zvláštní pozornost věnuji vládě ČR jakožto vrcholnému výkonnému orgány, ministerstvu financí, územním finančním orgánům z hlediska jejich působnosti, pravomoci v rozhodování. Kapitolu finančně právních vztahů uzavírá charakteristika postavení, působnosti a pravomocí celních orgánů, České národní banky a Nejvyššího kontrolní úřadu Státní dozor na úseku finanční činnosti státu je rozebírán z pohledu uplatnění v bankovnictví, v oblasti finančního trhu a pojišťovnictví. Problematika procesu sestavování a schvalování státního rozpočtu, rozpočtových pravidel státu a rozpočtových pravidel územních samosprávných celků včetně kontrolní a dozorové činnosti ze strany státu a sestavování a schvalování státního závěrečného účtu je samostatnou částí. Kapitola o daňovém a poplatkovém právu, jejich základních prvcích právní konstrukce významu, funkcí a pramenů představuje daně přímé a nepřímé, právní úprava poplatků soudních, správních a místních Daňové a poplatkové právo, celní právo a devizové právo je výběrem práva důležitého pro subjekty jak na úseku správního řízení věci veřejných, tak i ve vztahu podnikatelských subjektů, kteří se mohou rekrutovat z naších absolventů. 162

Samostatnou kapitolou je proces a to řízení ve věci daní a poplatků a cel. V této části je předmětem výkladu charakteristika daňového řízení, zásady daňové řízení, rozsah působnosti, řízení přípravné, vyměřovací, vytýkací řízení, opravné prostředky a výkon rozhodnutí. Dále pak podstata, funkce a druhy poplatků a cel. Právní úprava poplatků a cel. Organizace, řízení úkoly a pravomoci na úseku poplatkového práva a celní problematiky. Sankční politika. Blok uzavírá oblast devizového práva a to z hlediska podstaty, funkce a jeho významu. Závěr náplně předmětu finančního práva představuje vstup do bankovního systém, obecná charakteristika bankovního systému, organizace ČNB, vztah k vládě a jiným ústředním správním úřadům, nástroje měnové regulace a pravomoc ČNB. Vznik, podnikání a zánik bank v ČR a jejich organizace uzavírá tuto část tématu. Obecná charakteristika pojišťovnictví, provozování činností v pojišťovnictví, podmínky provozování pojišťovnictví a zajišťovací činnosti.některé vybrané otázky z oblasti hospodářské, měnové a daňové politiky Evropského práva uzavírají jednosemestrální výuku finančního práva. Ukázku rozsahu výuky vybraného tématu uvádím v příloze č.1. Závěr Nahromaděné zkušenosti za období od roku 1993 z výukou finančního práva na naší fakultě jsem využila a po prvních pěti létech jsem navrhla akreditační komisi naší fakulty doplnění části náplně výuky. Doporučila jsem zahrnout do výuky praktické ukázky z činnosti hospodaření samosprávných celků, činnost finančního úřadu zaměřenou na exekuci jakož i některé vybrané otázky z oblasti práva Evropské unie vztahující se k finančnímu právu. 163

Mezinárodní a srovnávací právní revue číslo 14/2005 Příloha Obecná charakteristika finančního práva Pojem a systém finančního práva Postavení finančního práva v systému českého práva Působnost finančního práva Pojem a prameny práva Finanční právo tvoří samostatný obor práva. Normami finančního práva jsou upraveny vztahy, které pro stát mají význam a důležitost, např. tak jde o oblast ekonomických vztahů, vedení účetnictví, daňového práva, hospodaření státu, rozpočtového práva, oblast měny, peněžního oběhu, devizového hospodářství i celního práva. Finančně veřejnoprávní vztahy vznikají v různých oblastech. Řídí se jí orgány státu, samosprávy, finanční orgány a fyzické a právnické osoby.jde o rozsáhlou činnost, která zasahuje do mnoha oblastí státu. Společným rysem všech právních norem, které je odlišují od jiných společenských norem je jejich struktura, závaznost, právní vynutitelnost. Pro finančně právní normy je charakteristické to, že upravují finanční vztahy, které vznikají při finanční činnosti státu. V hypotéze tohoto druhu právního předpisu najdeme tu část právní normy, kterou stát stanoví podmínky za nichž se má realizovat pravidlo chování stanovené v dispozici. Jsou to určené právní skutečnosti, se kterými je spojen vznik, změna nebo zánik právního vztahu v dispozici. Dispozice je ta část právního předpisu, kterou se stanoví pravidlo chování a to zejména stanoví komu a jaká oprávnění a povinnosti vznikají, nastanou-li skutečnosti uvedené v hypotéze. Sankce je poslední skutečnost ze struktury právního předpisu, je zvláštní újma, která má stihnout toho, kdo musí nést odpovědnost za porušení povinnosti uložené právním předpisem ve veřejném právu. Závaznost právního předpisu chápeme z mnoha pohledů. Z pohledu finančního práva, je to požadavek stanovený státem, v tomto smyslu lze závazek chápat jako povinnost jednoho účastníka právního vztahu druhému účastníkovi, v případě našem je stát ve finančním právu vždy oprávněným subjektem, který ukládá povinnost plnění. 164

Na závaznost z právního vztahu navazuje právní vynutitelnost, ve finančním právu najdeme právní normy kogentního charakteru. Jsou to normy kategorické, kde je jednoznačně stanoven způsob vynutitelnosti. Aby stát mohl fungovat a zabezpečovat svou roli, která mu vyplývá z Ústavy ČR je nezbytné řídit činnost určitými pravidly chování. K tomuto účelu slouží právní normy. Právní normy finančního práva upravují především ty vztahy, ve kterých stát vystupuje jako orgán státní správy. Dále to jsou finanční vztahy, kde stát svými orgány vystupuje přímo (NKÚ) nebo může vystupovat zprostředkovaně (finanční referát obce), ale všechny vztahy se musejí dotýkat soustřeďování peněžních prostředků, jejich rozdělování a užívání. Nejde o vztahy smluvní, ty vznikají na základě dispozitivních právních norem jako tomu je např. u občanského práva. Finanční právo je souhrn právních norem, které upravují vztahy vznikající v procesu tvorby rozdělování a užívání. peněžních fondů státu za účelem zabezpečení jeho úloh a funkcí. Aby stát mohl zabezpečit řádně svou úlohu, je nezbytné řídit činnost určitými pravidly chování, a k tomu slouží právní normy. Právní normy finančního práva upravují především ty vztahy, ve kterých stát vystupuje jako orgán státní moci, popř. orgány státní správy, dále pak vztahy, kde vystupuje přímo nebo zprostředkovaně a dotýkají se soustřeďování peněžních prostředků, jejich rozdělování a užívání státem. Vztahy vznikající na smluvním základě jsou upravovány normami jiných právních odvětví konkrétně soukromoprávním (zejména občanským právem). Finanční právo zasahuje i zde např., co se týče daně z převodu nemovitostí, dědictví. Systém finančního práva Finanční činnost státu je činností značně rozsáhlou a mnohostrannou. Tato rozsáhlost, mnohostrannost a různorodost finanční činnosti je příčinou velké početnosti právních předpisů. Finanční právo tak jako každé právní odvětví, tvoří určitou soustavu. Společným znakem všech finančně právních norem je to, že všechny finanční vztahy mají vazbu ke státu, k tvorbě, rozdělování a užívání jeho peněžních fondů. Finanční právo rozdělujeme na část obecnou a zvláštní. 165

Mezinárodní a srovnávací právní revue číslo 14/2005 Obecná část ve své náplni obsahuje empirické poznatky v oboru, a to: obecné základy problematiky finanční činnosti státu, předmět a systém finančního práva, finančně právní vztahy, subjekty objekt finančně právních vztahů. Zvláštní část obsahuje vlastní platné finanční právo, jednotlivé právní normy, které rozdělíme podle jejich příbuznosti: Systém finančního práva Postavení finančního práva v systému českého práva Finanční právo je odvětví veřejného práva, které je tvořeno desítkami zákonů a stovkami právních norem nižší právní síly. 166

Finanční právo zasahuje snad do všech oblastí lidské činnosti ve společnosti. Subjekty právního vztahu mají např.povinnost platit daň, clo, uplatňovat, zahraniční platební styk v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Těmito skutečnostmi můžeme vysledovat důležitost práva v systému práva ČR. Právo má vazbu k oblasti práva veřejného: ústavní právo subjekty v oblasti a ve všech vztazích mají např.právo na ochranu, na sdružování aj.; správní právo subjekty práva v jednání před státními orgány živnostenským úřadem, úřad práce a jinými úřady se řídí normami správního práva. V některých oblastech finanční činnosti státu se používá správní právo např. při výkonu rozhodnutí; trestní právo zde je vazba s finančním právem v případě porušení právem uložených povinnosti a jde o společensky nebezpečný čin (krácení daňové povinnosti, falšování měny, ohrožení devizového hospodářství); Finanční právo má vazbu i s jinými odvětvími soukromého práva: občanské právo Obchodní právo - peněžní vztahy mezi občany, podnikateli, kdy např. při kupní smlouvě o převodu nemovitosti je zde povinnost zaplatit daň z nemovitosti podle platné právní úpravy. Mezinárodní právo - řada finančně právních vztahů vychází z mezinárodních smluv, v posledním období zaznamenáváme vážnou tohoto institutu. Působnost finančního práva Působností se rozumí stanovení rozsahu, v jakém se norma použije na konkrétní případ (věcná) a to buď se zřetelem k době (působnost časová), nebo se zřetelem k místu (působnost prostorová), nebo se zřetelem k subjektu právního vztahu (působnost osobní). 167

Mezinárodní a srovnávací právní revue číslo 14/2005 buď se zřetelem k době působnost časová, (účinnost) se zřetelem k místu působnost prostorová, se zřetelem k subjektu právního vztahu působnost osobní se zřetelem k předmětu právního vztahu věcná působnost Působnost právní normy v čase je přesně ohraničena určením od kdy a do kdy podle ní společenské vztahy mají být upravovány. Počátek časové působnosti je stanoven tak, že norma nabývá účinnosti až po určitém čase od okamžiku, kdy nabyla platnosti. Den, ve kterém normativní akt nabývá časové působnosti (účinnosti), bývá výslovně určen. Právní norma ztrácí platnost a působnost zrušením, a to buď tím, že nabude platnosti nový normativní akt. Prostorovou působností právní normy se rozumí stanovení rozsahu, v jakém se norma použije se zřetelem k místu. Normativní akty se zásadně dělí na ty, jejichž působnost se vztahuje na celé území státu, a na ty, jejichž působnost je omezena na určitou část tohoto území. Působnost právní normy může být v právním předpise výslovně vymezena i na omezenější část území (např. pouze na pohraniční území). Prostorovou působností právní normy, stanovení rozsahu, v jakém se norma použije se zřetelem k místu. Normativní akty se zásadně dělí na ty, jejichž působnost se vztahuje na celé území státu, a na ty, jejichž působnost je omezena na určitou část tohoto území. Z hlediska působnosti mimo území státu lze právní normy dělit na: právní normy, jejichž působnost se vztahuje výhradně na subjekty na území státu, právní normy, jejichž působnost se vztahuje i na vymezený okruh subjektů za hranicemi státu. Osobní působnost právní normy je úzce spjata s otázkou působnosti prostorové. Zkoumá-li se působnost právní normy, zkoumá se vždy zároveň, v jakém rozsahu se norma použije na konkrétní případ jak vzhledem k místu, tak se zřetelem k určitému okruhu možných subjektů právního vztahu. 168

Nejčastěji se právní norma vztahuje na všechny osoby (subjekty) nalézající se na území ČR, tj. jak české občany, osoby bez státní příslušnosti, tak občany jiných států. Některé právní normy upravují však práva a povinnosti i těch českých občanů, kteří se nalézají na území jiných států. Věcná působnost dotýká se předmětu právního vztahu tj. pro jaké skutkové podstaty právní normy platí. Zkoumá-li se působnost právní normy, zkoumá se vždy zároveň, v jakém rozsahu se norma použije na konkrétní případ jak vzhledem k místu, tak se zřetelem k určitému okruhu možných subjektů právního vztahu. Působnost finančního práva Osobní Věcná Místní (prostorová) Časová Regulativní Zdroje: Kolektiv autorů Úvod do studia finančního práva. Praha: Vyšehrad, 1995. BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 1999. ISBN 80-7179-264-0. BAKEŠ, M. Finančně právní instituty. 1. vyd., Praha: Všehrd, 1992. ISBN 80-85305-01-1. DĚDIČ, J., ŠVARC, Z. Učebnice práva pro ekonomy. Praha: Prospektrum, 1994. ISBN 80-85431-95-5. TOMÁŠEK, M. Právní základy evropské měnové unie. 1. vyání Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-902243-3-169