Požární ochrana 2009

VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Recenzované periodikum Požární ochrana 2009 Sborník přednášek - II. díl XVIII. ročníku mezinárodní konference Ostrava, VŠB TU 9. 10. září 2009

VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Recenzované periodikum Požární ochrana 2009 Sborník přednášek XVIII. ročníku mezinárodní konference pod záštitou rektora Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. a generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Miroslava Štěpána Ostrava, VŠB TU 9. 10. září 2009

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB TU Ostrava Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40 700 30 Ostrava - Zábřeh Recenzované periodikum POŽÁRNÍ OCHRANA 2009 Sborník přednášek XVIII. ročníku mezinárodní konference Recenzenti: Doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. Ing. Petr Bebčák, Ph.D. Doc. Ing. Jaroslav Damec, CSc. Doc. Dr. Ing. Aleš Dudáček Doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák Ing. Vasil Silvestr Pekar Ing. Pavel Vaniš, CSc. Editor: Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský Pro SPBI vytiskl: Tiskárna Kleinwächter, Frýdek Místek www.tiskarnaklein.cz Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ISBN: 978-80-7385-067-8

Odborný garant konference Chairman doc. Dr. Ing. Michail Šenovský - VŠB - TU Ostrava Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee doc. Dr. Ing. Aleš Dudáček děkan FBI, VŠB TU Ostrava genmjr. Ing. Miroslav Štěpán generální ředitel HZS ČR st. bryg. prof. dr hab. inż. Zoja Bednarek rektor SGSP Warszawa brig. gen. prof. Ing. Rudolf Urban, CSc. rektor Univerzity obrany Prof. Ing. Karol Balog, PhD. STU Bratislava Prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. Žilinská univerzita Assoc. Prof. Dr. Ritoldas Šukys - TU Vilnius Prof. Ing. Anton Osvald, CSc. - TU Zvolen Prof. Dr.-Ing. Gerhard Hausladen TU München Prof. Dr.-Ing. Gert Beilicke Ingenieurbüro für Brand- und Explosionsschutz Leipzig Prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. VŠB TU Ostrava Prof. Dr. rer. nat. Tammo Redeker - Institut für Sicherheitstechnik Freiberg Prof. Dr. rer. nat. habil. Reinhard Grabski Institut der Feuerwehr Heyrothsberge Organizační výbor konference Organising Conference Committee Doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. VŠB - TU Ostrava doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. VŠB - TU Ostrava Ing. Petr Bebčák, Ph.D. VŠB - TU Ostrava Ing. Isabela Bradáčová, CSc. VŠB TU Ostrava Ing. Lenka Černá SPBI Ostrava doc. Ing. Jaroslav Damec, CSc. VŠB - TU Ostrava doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák VŠB - TU Ostrava doc. Ing. Miroslava Netopilová, CSc. VŠB - TU Ostrava plk. Ing. Vasil Silvestr Pekar TÚPO Praha Ing. Pavel Vaniš, CSc. CSI, a.s. Praha plk. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D. HZS Moravskoslezského kraje

Role fullerenu C 60 při aerosolovém způsobu hašení 260 Karel Klouda, Svatopluk Cafourek Veřejné vodovody v rámci připravenosti na mimořádné situace 264 Šárka Kročová Zkušenosti Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje s krizovým řízením 272 Antonín Krömer, Tomáš Hendrych, Libor Folwarczny Dodatečné řešení úniku osob v objektech pro ubytování 279 Petr Kučera, Romana Steinerová Vlastnosti stavebních materiálů v podmínkách požáru 287 Václav Kupilík Ochrana před bleskem a přepětím staveb z pohledu soudního znalce 295 Jiří Kutáč Tepelná nepohoda hasiče při zásahu 302 Miloš Kvarčák Coal Dust Explosions in Mines - Risk Assessment 307 Kazimierz Lebecki Požadavky požární bezpečnosti na zateplování staveb 312 Pavla Lukášová Navrhování stavební konstrukce při zatížení tlakovou vlnou od výbuchu 323 Daniel Makovička, Daniel Makovička Strategické plánování územního rozvoje a ochrany jeho obyvatel 335 Lenka Maléřová, Vilém Adamec Medzinárodná spolupráca TU vo Zvolene a VUT v Brně v rámci APVV pri hasení požiarov v prírodnom prostredí 344 Iveta Marková, Eva Mračková, Ivan Chromek, Anton Osvald, Milada Vávrová, doc. Josef Čáslavský, Helena Zlámalová Gargošová, Helena Doležalová Weissmannová Matematické modelování nešířícího se požáru unikajícího plynu v místnosti 349 Hana Matheislová, Milan Jahoda, Jan Angelis, Petra Bursíková, Otto Dvořák Nové doplnění centrální statistiky událostí v ČR pro potřebu požárně technických expertíz 357 Petr Michut, Vlasta Charvátová, Otto Dvořák Thermal Properties of Concrete Construction During Fire 360 Milosevic Lidija, Milutinovic Sloboda Statická elektrina ako riziko výbuchu leteckého paliva 372 Eva Mračková

Modelování vybrané ocelové konstrukce za požáru 385 Miroslav Mynarz, Petr Kučera Novelizovaná norma ČSN EN 13163 v souvislosti s požární klasifikací tepelně izolačních výrobků z pěnového polystyrénu 394 Miroslava Netopilová Štúdium rýchlosti odhorievania etanolu 400 Miroslav Novotný, Ivana Tureková Určenie času evakuácie osôb v budovách 411 Juraj Olbřímek Stav implementácie eurokódov do praxe požiarneho inžinierstva v SR 421 Ladislav Olšar Význam a postavenie Záchranných brigád HaZZ v integrovanom záchrannom systéme SR 427 Michal Orinčák Zkoušky hašení slunečnicového oleje 435 Vasil Silvestr Pekar Technický ústav požární ochrany zkušebna technických prostředků PO akreditovaná laboratoř pro zkoušky hasicích prášků 447 Jan Podhradský Rámcové směrnice pro novou legislativu pro uvádění výrobků na trh 452 Jan Pohludka Základy teplotní analýzy Smoke Plume 457 Jiří Pokorný Analysis of behaviour of polypropylene fibers applied for reinforcing of fiber reinforced concrete in fire temperatures 468 Marzena Półka, Tomasz Drzymała Vybrané aspekty moderního krizového řízení 477 Dana Procházková Náklady spojené s požáry 491 Dana Procházková Safety Characteristics of Ethylene oxide/inert gas/air-mixtures in Sterilization Processes 503 E. Askar, V. Schröder, A. Acikalin, J. Steinbach, Friederike Flemming, Tammo Redeker

Porovnání výsledků stanovení toxické vydatnosti plynných zplodin hoření polymerních materiálů metodou dle DIN 53436 / ISO 13344 a dle ČSN EN ISO 5659-2 / CEN TS 45545 2 516 Milan Růžička, Otto Dvořák Hodnocení sklonu kapalných a pastovitých látek k samovznícení, porovnání jednokomorového a dvoukomorového Mackey testeru 528 Lucie Salgová, Otto Dvořák Stanovení maximálních výbuchových parametrův podmínkách VŠB-TUO, FBI 536 Jiří Serafín, Jaroslav Damec, Aleš Bebčák Metódy skúšania zatepľovacích systémov a vonkajších obkladov stien 545 Miroslav Smolka The SOLIT Project Investigation of a High Pressure Fire-Fighting System for Road Tunnels 555 Horst Starke, Reinhard Grabski Výzkum zkratových nátavů na Cu vodičích pro PTE pomocí Ramanovy spektroskopie 565 Ondřej Suchý, Otto Dvořák Možnosti využití expertních systémů při hodnocení rizika 572 Michail Šenovský, Pavel Šenovský Využitelnost výpočetních odhadů bodů výbušnosti hořlavých kapalin pro potřebu zkušebního stanovení 577 Libor Ševčík, Otto Dvořák Výpočty ventilačních ploch pro výbuchy plynu v nekompletně zaplněném objemu porovnání nalezených metod. 586 Jiří Šustek, Tadeáš Podstawka, Břetislav Janovský Minerálna vlna z hľadiska reakcie na oheň 596 Ľudmila Tereňová 15 let IZS hledání modelu spolupráce záchranných složek a veřejné správy. 605 Evžen Tošenovský Environmentálne posúdenie hasiacich pien a ich hasiacich vlastností 612 Ivana Tureková, Karol Balog, Dagmar Samešová Změny ve zkoušení reakce stavebních výrobků na oheň 624 Pavel Vaniš Metody hodnocení hydraulických kapalin z hlediska jejich bezpečného používání 628 Hana Věžníková, Lenka Herecová, Dalibor Míček

Evaluation of the maximum pressure rise due to explosion in closed vessel 639 Marek Woliński Souhrn metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany 644 Martin Žaitlik Results of the Simulation of the Effects of a Sprinkler Spray on a Flame Thermal Radiation Propagation Through Room Openings...648 Darko Zigar, Zdravković Martina, Desimir Jovanović Abstracts 660

Úvodní slovo editora. Vážené kolegyně, vážení kolegové, po roce opět vydává Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB Technické univerzity Ostrava své odborné periodikum Požární ochrana 2009. Toto periodikum každoročně vzniká při přípravě mezinárodní konference Požární ochrana. Soustředíme zde většinou původní odborné příspěvky, které jsou svou problematikou zaměřeny do oblasti požární prevence, požární represe, bezpečnostního plánování, protivýbuchové ochrany a zkušebnictví a certifikace. Jedenkrát ročně v tomto obsáhlém díle jsou zveřejňovány výsledky vědy a výzkumu ve výše uvedených oblastech a další zajímavosti jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Svým odborným zaměřením je toto periodikum jedinečné a lze říci, že svým rozsahem a hloubkou zveřejněných informací nemá v ČR obdobu. Tak jak je zavedenou tradicí, je sborník řazen abecedně dle autorů. Ve sborníku jsou rovněž zveřejněny jednotlivé anotace příspěvků, a to jak v českém, tak i v anglickém jazyce. Příspěvky zveřejňujeme v tom jazyce, jak byly autory odevzdány. Před zveřejněním jsou příspěvky lektorovány a redakce (v tomto případě vědecký výbor konference) má právo odmítnout uveřejnění kteréhokoli příspěvku. Hlavním mottem letošní konference by měl být Integrovaný záchranný systém. Je to 15 let, co se s ním setkáváme nejenom teoreticky, ale zcela prakticky při každodenní činnosti záchranářů. Oslovili jsme celou řadu odborníků, kteří buď Integrovaný záchranný systém tvořili, anebo byli jeho uživatelé. Zajímavé příspěvky na toto téma naleznete v tomto sborníku. Při sestavování sborníku prací začátkem srpna, jsme měli k dispozici cca 65 příspěvků. Bylo to v době, kdy už uplynul termín podávání příspěvků. Pokud však dostaneme zajímavý příspěvek i začátkem srpna, pak ho do sborníku zařadíme. Vzhledem ke značnému rozsahu tohoto periodika, však musíme dodržet termíny tiskárny, protože v den zahájení konference musí být sborník k dispozici. Vážené kolegyně a kolegové, doufám, že ve sborníku naleznete informace z oblasti, kterou se zabýváte, a budete moci konfrontovat své informace a názory s ostatními účastníky konference, a to jak osobně, nebo prostřednictvím sborníku prací. V Ostravě 18. srpna 2009 Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský editor

An Introductory Word from the Editor. Dear Colleagues, Again after a year the Association of Fire and Safety Engineering in cooperation with the Faculty of Safety Engineering of VŠB- Technical University of Ostrava issues its specialized periodical Fire Protection 2009. This periodical is compiled in the course of preparation of international conference Fire Protection every year. Mostly we include original specialized contributions that deal with the area of fire prevention, fire suppression, safety and security planning, explosion prevention and testing and certification into it. Once a year, research and science results in the above-mentioned areas from home as well as abroad are published in this extensive work. As for orientation, in the Czech Republic this periodical is without parallel from the point of view of extent and depth of published information. As is traditional, contributions are arranged alphabetically by authors. In the Proceedings, abstracts of contributions are published as well, both in Czech and English. Contributions are published in the languages used by authors. Before publishing, contributions are reviewed and the editorial staff (in this case the Scientific Conference Committee) has the right to reject the publishing of any contribution. The main motto of this year s Conference should be Integrated Emergency System. Already for 15 years we have met it not only theoretically but also wholly practically in the every-day work of rescuers. We have addressed a number of specialists participating either in the formation of Integrated Emergency System or in the using of it. In these Proceedings you can find interesting contributions on this topic. When we prepared the Proceedings at the beginning of August, about 65 contributions were available. That time, the deadline for contribution submission already passed. However, if an interesting contribution is delivered even at the beginning of August, we shall include it into the Proceedings. With reference to the considerable extent of this periodical, we must however keep within the time schedule of the printing house, because on the day of Conference opening, the Proceedings must be available. Dear Colleagues, I hope that you will find information on the area you are concerned with and that you will be able to confront other Conference participants with your information and opinions personally or through the Proceedings. In Ostrava on the 18th August 2009 Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský Editor

Role fullerenu C 60 při aerosolovém způsobu hašení Ing. Karel Klouda, CSc., M.B.A., 1 Svatopluk Cafourek 2 1 Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Senovážné náměstí 9, Praha 1 2 BESY CO spol. s r.o., Kvapilova 9, Praha 5 E-mail: karel.klouda@sujb.cz Abstrakt Experimenty popsanými v příspěvku byla prokázána zvýšená hasicí aktivita aerosolu generovaného z náplně (slože) obsahující jednotková procenta fullerenu C 60. Příspěvek v diskuzi otevírá otázky role fullerenu v tomto radikálovém procesu. Klíčová slova fulleren C 60, aerosol, radikálová reakce, pyrotechnická slož Úvod Cílem experimentu bylo prověřit, zda přítomnost fullerenu C 60 v pyrotechnické složi generátoru aerosolu ovlivňuje hasicí schopnosti vyvinutého aerosolu. Základním principem hasicích schopností aerosolového systému je reakce radikálů vzniklých ze slože s radikály hoření [1]. Pro experimenty jsme využili nejznámější fulleren, a to s molekulou C 60. V porovnání s ostatními molekulami fullerenů má nejdokonalejší kulový tvar a má strukturu homolého ikosaedru. Povrch molekuly se skládá z 20ti šestiúhelníků a 12ti pětiúhelníků (podobnost s fotbalovým míčem z období konce 20. století), viz obr. č. 1. Obr. č. 1 Strukturní molekuly C 60 Reaktivita fullerenu souvisí především s vnitřním pnutím v molekule, které je způsobeno neplanárním uspořádáním hybridních sp 2 orbitálů atomu uhlíku. Proto jsou pro něj typické reakce spojené s přeměnou na sp 3 konfiguraci, což vede ke snížení vnitřního pnutí v molekule. Zároveň molekula C 60 je elektropozitivní, což preferuje nukleofilní či radikálovou adici na násobné vazby [2]. 260

Základní vlastností fullerenu C 60 je jeho oxidační schopnost, redukuje se na C 60 n-. Efekt adice elektronu do pentagonálního kruhu molekuly fullerenu způsobí vznik cyklopentadienového radikálu s delokalizací π elektronů (aromatický pentagonální kruh), viz schéma č. 1. Schéma č. 1: Předpokládaná reakce molekuly fullerenu C 60 s radikály Právě tato schopnost molekul fullerenu vázat radikály byla u nás důvodem pro realizaci níže uvedených experimentů. Experimentální část Prostorem, kde byl uvolňován aerosol byl skleněný box o objemu 0,125 m 3, krytý kovovým víkem s těsněním, viz obr. č. 2 Obr. č. 2 Prostor experimentu (skleněný box, srovnávací a testovací tablety, zápalnice,kovová miska, lab. váhy apod.) Obr. č. 3 Testovací tablety s různým obsahem fullerenu C 60 Srovnávací tablety byly z palivové slože výrobku FIRE JACK BR-1 o složení: dusičnan draselný, dikyandiamid, kyselina ftalová, formaldehydová pryskyřice (1 ks tablety = 2 g). 261

Testovací tablety, viz obr. č. 3: a) palivová slož s C 60 (1%) b) palivová slož s C 60 (2%) c) palivová slož s C 60 (5%) (1 kus tablety = 4g) Jako hořlavina byl použit n-heptan na vodní hladině. Způsob provádění experimentu byl následující. Srovnávací a potom i testovací tablety byly umístěny na kovovou misku se zápalnicí a byly společně s nádobou, kde na vodní hladině byla vrstva n-heptanu, umístěny do skleněného boxu. Po zapálení n-heptanu a zápalnice se těsně před vývinem aerosolu zakryl box, a to z důvodu zajištění dostatečné koncentrace aerosolu v prostoru. Následně se sledovala intenzita a časový průběh hašení hořícího heptanu. Výsledky Postupným přidávání srovnávacích tablet se zjistilo množství, které je potřeba k ukončení plamenného hoření heptanu, viz obr. č. 4. Zjistili jsme, že se jedná o čtyři tablety, tj.8 gramů slože. Použitím stejného množství testovací náplně (8 g, 2 tablety 5% C 60 ) došlo k bouřlivému vývinu aerosolu a k okamžitému ukončení hoření, viz obr. č. 5. Plamen byl ještě bezproblémově uhašen i při dávce 4 g, tj. 1 tableta 2% C 60, což je poloviční dávka než při použití slože bez přídavku fullerenu C 60. Obr. č. 4 Testování šesti srovnávacích tablet, jejich nedostatek Obr. č. 5 Uhašený plamen aerosolovým hašením Experimenty byla prokázána zvýšená aktivita vzniklého aerosolu, který byl uvolněn z náplně obsahující jednotková procenta fullerenu C 60. V závěru tohoto příspěvku připomeneme experiment, který rovněž potvrdil určité schopnosti C 60 jako retardéra hoření, což bylo publikováno na konferenci Nebezpečné látky 2008 [2]. Zde se jednalo o impregnaci sacího papíru roztokem C 60 v toluenu s plošnou hustotou 0,28mg C 60 /cm 2. Rychlost šíření plamene byla o cca 8,5-9,6 % pomalejší než u slepého pokusu, tj. bez impregnace. 262

Otázky k diskuzi a k dalšímu výzkumu A. Uvolní se z pyrotechnické slože celá molekula C 60? Diferenciální termická analýza prokázala [2] oxidaci fullerenu C 60 ve dvou fázích s prvním teplotním maximem při 540 C a druhým při 993 C s celkovým úbytkem hmotnosti výchozího vzorku 56%, a to do měřené teploty 1100 C. B. Dojde-li při uvolnění ke štěpení molekuly fullerenu C 60, tak v jakém rozsahu? Zde je možná aplikace i komentáře k bodu A. V literatuře [3] je popsána oxidace fullerenu C 60 několika činidly organické či anorganické povahy. Při použití oxidu chromového je atom kyslíku navázán na molekulu fullerenu ve formě oxiranového kruhu C 60 O. Obdobný průběh nelze vyloučit ani v našem případě s dusičnanem draselným. C. Dle světelného efektu (obr. č. 6) předpokládáme exotermní průběh reakce s radikály v plynné fázi. D. Vysvětlit koagulát (vizuální podobnost s dehtem, obr. č. 7) kondenzovaný na boxu. Zde předpokládáme vzájemnou polymeraci radikálů z heptanu mezi sebou s molekulami fullerenu či s dikyandiaminem. Obr. č. 6 Detail uvolněného aerosolu z testovací tablety svítící lamely Obr. č. 7 Kondenzovaný koagulát na stěně boxu Literatura [1] KLOUDA, K.: FIRE JACK aerosolové hasicí zarízení, Požární ochrana 2007, Ostrava, 2007 sborník, str. 213, ISBN 978-80-7385-009-8 [2] KLOUDA, K., BRÁDKA, S., KUBÁTOVÁ, H.: Fulleren C 60 nanomateriál s rizikem?, Nebezpečné látky 2008, Hradec nad Moravicí, sborník str. 84-110, ISBN 978-80-7385-042-5 [3] WEON-BAE, K., KYUNG-NAM, B.: Fyzika tvrdého těla, č. 44, str. 410-412, 2002 263

Veřejné vodovody v rámci připravenosti na mimořádné situace Doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Lumírova 13, Ostrava Výškovice E-mail: sarka.krocova@vsb.cz Abstrakt Připravenost různých subjektů infrastruktury státu na potenciální vznik mimořádné situace má zásadní význam na její zvládnutí. Význam přípravy se zvyšuje u organizací, které jsou součástí kritické infrastruktury. Řada z nich, zvlášť dodavatelé energií, vždy významně ovlivňují hloubku dopadu a délku jejího trvání. K významným patří oblast veřejných vodovodů, na které je v ČR navázáno a odkázáno 92,5% obyvatel [6] a reálně celé spektrum veřejné infrastruktury a nouzových služeb státu. Obdobná situace je i v ostatních státech EU, proto je vhodné celou řadu činností a postupů sjednotit. Jejím sjednocením, případně unifikací, lze docílit ekonomických úspor a zvýšit operační efektivitu. Poznatky a zkušenosti ze sousedních států ve vodárenství se již od roku 1993 začínají uplatňovat v řadě vodárenských organizací. Po roce 2001 se nový trend projevuje i v legislativní oblasti, v ustanoveních vodního zákona a zákona o provozování veřejných vodovodů. O některých těchto poznatcích se zmíní i následující příspěvek. Klíčová slova mimořádné situace, nouzové zásobování vodou, hydraulické účinnost, ztráty vody Úvod Po roce 2000 vlivem přijetí řady legislativních norem o krizovém řízení a hospodářských opatřeních pro krizové stavy, došlo i ve vodárenství k novým pohledům na tuto problematiku. V minulosti, před rokem 1989, se sice taktéž připravovaly různé varianty zapojení veřejných vodovodů do civilní obrany, avšak téměř výlučně byly plány koncipovány pro vojenské účely. Civilní část zde hrála okrajovou roli, v postatě jen jako doplněk armádních záměrů. Často plány sestávaly z formálních součtů techniky a kapacit vodovodů do vyšších uskupení. Nedostatečně se přihlíželo k reálným hydraulickým možnostem těchto systémů. Příčin byla celá řada, od formalismu vedoucích pracovníků, jejich nedostatečných odborných znalostech krizového plánování a řízení, až po scházející diagnostickou techniku a výpočetní techniku, která by byla schopna on-line vyhodnocovat skutečné možnosti vodovodní sítě pro různé varianty potřeb strategických odběratelů, především zdravotnických zařízení, potravinářských závodů, nouzových služeb a požárního zabezpečení zastavěného území. Ke skutečnému zlomu dochází s postupem výstavby integrovaného systému 264

a uplatňování zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému v praxi. Pro právnické a podnikající fyzické osoby je zvlášť důležitá druhá část, pojednávající o jejich právech a povinnostech na úseku spolupráce s krajskými úřady při havarijním plánování a činnosti na úseku záchranných a likvidačních prací. I přes tato pozitivní legislativní opatření však u celé řady vodárenských společností je dosud krizovému plánování věnována často jen formální pozornost a technické údaje předávané do krizových plánů o kapacitách vodovodů nebude možno uskutečnit v plném rozsahu. Příčin je celá řada, ale k nejdůležitějším patří hydraulická účinnost vodovodní sítě ve vztahu k předpokládanému výraznému omezení dodávky upravené pitné vody ze zdrojů po dobu mimořádné události. Plánování skutečné kapacity dodávky pitné vody pro nouzové zásobování a požární bezpečnost zastavěného území Neopominutelným faktorem plánování nouzových služeb na úseku dodávek pitné vody pro obyvatele a další strategické subjekty kritické infrastruktury musí být 100% jistota, že technické údaje o dodávkách vody, které jsou zahrnuty v krizových plánech kraje a obce, jsou nezpochybnitelně realizovatelné. Velmi často se v krizových plánech počítá s tabulkovými hodnotami zdroje pro potřeby nouzového zásobování. S těmito hodnotami by se však mohlo počítat jen za předpokladu, že nouzové zásobování vodou (NZV) bude Obr. 1 Schéma procesu rozdílů kapacit, zdroje vody a množství použitelné pro NZV zajišťováno mobilní technikou přímo ze zdroje. Daná varianta by však nevyřešila provozuschopnost zdravotnických zařízení a subjektů, které jsou zcela odkázány na používání pitné vody při výrobě a dále funkci automatických stabilních hasicích zařízení u převážné většiny uživatelů. Plánovači proto musí při úvahách o využití reálného množství vody pro nouzové služby vycházet z rozdílů kapacit zdroje vody, ztrát vody v distribučním systému a množství využitelné vody pro NZV, viz obrázek číslo 1. 265

Ze schématu vyplývá, že pro účely nouzového zásobování lze využít jen určitou část kapacity vodního zdroje. O jaký díl se bude jednat, závisí na technickém stavu distribučních systémů a způsobů dodávky vody. V českých podmínkách ztráty pitné vody jsou v průměru dvojnásobné ve srovnání s řadou původních vyspělých zemí EU, což velmi snižuje operativní možnosti nouzových dodávek pitné vody. Jednou z příčin je stáří sítě, především ve velkých městech. V nejbližších letech nelze ani očekávat, že se situace v rekonstrukcích vodovodních sítí, a tím i snížení průměrného stáří, zlepší. Naopak z důvodu podfinancování tohoto druhu služby a převádění investičních prostředků do čistírenství a odvádění odpadních vod, bude nejméně následujících 10 let stagnovat. Proto u starších vodovodních sítí je nutné vzít v úvahu, že nebudou bez zvláštních opatření vyhovovat potřebám nouzových dodávek pitné vody pro určené strategické objekty specifikované v krizových plánech krajů a obcí. Základní posouzení rizik omezení nebo přerušení dodávek pitné vody odběratelům V České republice na centrálních dodávkách pitné vody závislých 9,525 mil. obyvatel. Z povrchových zdrojů bylo pro účely výroby na pitnou vodu odebráno cca 384 mil.m 3 a z podzemních zdrojů 318 mil.m 3 surové vody [6]. Upravená povrchová voda je distribuována především do velkých a středních měst. Podzemní zdroje zásobují menší města a obce. U velkých měst jsou často doplňkovým zdrojem a strategickou rezervou určenou pro nouzové dodávky v době mimořádných událostí a současně i potenciálním odběrným místem pro jednotky požární ochrany. V průběhu 2. poloviny 20. století se výrazně začal zvyšovat počet měst a obcí závislých svou technickou vybaveností na povrchových zdrojích. Základem tohoto systému byla výstavba nadmístních vodárenských soustav zásobujících z jednoho zdroje desítky měst a obcí, viz zjednodušené schéma: Obr. 2 Zdroj vody nadmístního významu 266

Nespornou výhodou oblastních vodovodů jsou jejich vysoké kapacitní možnosti. V podstatě neomezují žádného odběratele v maximálních hodinových odběrech a tím u řady méně prozíravých místních samospráv vytváří pocit relativního bezpečí a snahu ušetřit investice na zdánlivě nadbytečných místních akumulacích vody. Každé bezpečí je však relativní pojem. Platí pouze za určitých podmínek, především v mírových situacích a sníženého nebezpečí teroristických činů. Každý výrobce pitné vody odebírané z přehradní nádrže má však určité variantní možnosti, jak riziko snížit a tím následně zvýšit bezpečnost její dodávky. Tato možnost spočívá v tom, že lze vždy odebírat vodu z několika horizontů, v závislosti na okamžité kvalitě surové vody v nádrži, viz obrázek číslo 3. Obr. 3 Příklad věžového jímacího objektu s etážovým odběrem vody z vodárenské nádrže [4] U menších vodárenských nádrží při povodňových stavech nemusí ani dané technické opatření zaručit přijatelnou kvalitu vody v úrovni její upravitelnosti. Pak musí následovat dočasné vyřazení výrobně-distribučního cyklu do doby stabilizace kvality surové vody. Při posuzování celkové bezpečnosti pro účely nouzových dodávek pitné vody je vhodné brát v úvahu, že každá úpravna vody je technologicky konstruována pouze na určitý index upravitelnosti surové vody, viz tabulka č. 1: 267

Tab. 1 Průměrné indexy upravitelnosti I u [5] Kategorie surové vody Index náročnosti technologické úpravy A 1 0-2 A 2a 2 2,5 A 2b 2,5-3 A 3 > 3 Mimo přírodních změn kvality vody hrozí vodám i nebezpečí při vojenských operacích nebo teroristickém útoku. Následky by však byly pro dodávky vody a všechny potenciální odběratele fatální. S touto alternativou, i když zatím méně pravděpodobnou, je nutno v civilní nouzové připravenosti počítat a včas se připravit na zmírnění negativního dopadu. Výrazně nižší je riziko, že bude vyřazen z provozu podzemní zdroj. Z těchto důvodů se považují podzemní zdroje surové vody za strategickou rezervu veřejných vodovodů. Jejich vyřazení lze různými způsoby eliminovat na minimum a u řady z nich není nutno v nouzových podmínkách vodu upravovat na standardy stanovené vyhláškou č. 428/2001 Sb.[5], ale pouze zdravotně preventivně zabezpečit, což není technický problém. Určitou nevýhodou je jejich relativní kapacitní nedostatečnost pro současný životní standard. Podzemní vody mají z těchto důvodů schopnost zásobovat, až na výjimky, pouze jedno spotřebiště, viz obrázek č. 4. Obr. 4 Zdroj vody místního významu 268

I přes tato omezení mají řádně provozovaná a chráněná prameniště mimořádný význam při posuzování způsobů náhradního a nouzového zásobování regionů. Podzemní vodní zdroje mají různé kapacitní možnosti. U malých zdrojů se uvažuje vydatnost v rozmezí 3 10 l.s -1, u středních cca 50 l.s -1, ale je i řada podzemních zdrojů vody výrazně přesahujících 150 250 l.s -1. Tyto střední a významné podzemní zdroje musí být nedílnou součástí krizových plánů měst a obcí, zvláště těch, které počítají se zajištěním redukovaných přímých dodávek vybraným odběratelům. Následná rizika snížení hydraulické účinnosti veřejných vodovodů Pro civilní nouzovou připravenost dodávek pitné vody pro obyvatele a především pro subjekty zcela závislé na dodávkách tlakové pitné vody, je nutná znalost, zda při vyřazení centrálních zdrojů pitné vody budou mít zaručenu trvalou dodávku pitné vody. Krizové plány kraje a obcí ve většině případů počítají s tím, že příslušná vodárenská společnost zajistí ve sjednaném rozsahu přislíbené dodávky pitné vody. V praxi se však teorie bude výrazně rozcházet s praktickými možnostmi. Podmínky předpokladů splní je ty vodárenské společnosti, které znají hydraulickou účinnost nejen vodovodní sítě jako celku, ale především jeho klíčových částí zásobujících zdravotnická zařízení, léčebny, potravinářské a jiné subjekty zcela závislé na dodávkách pitné vody. Při krizovém plánování civilní nouzové připravenosti by neměla být opomíjena skutečnost, že NZV spočívající v dodávkách balené vody je pro určitý druh služeb nebo výroby zcela bezvýznamná. Vážnost situace umocňuje i technický stav většiny vnitřních vodovodů průmyslových areálů. Ztráty vody často vysoce převyšují parametry dosahované na veřejných vodovodech a často se pohybují v rozmezí 40-60 % z množství realizované vody. U veřejných vodovodů jsou výsledky ztrát pitné vody v distribučním systému výrazně příznivější, ale zatím pouze pro standardní provozní podmínky. Z obrázku č. 5 je však zřejmé, že i přes jejich trvalé meziroční snižování uniká z vodovodní sítě 4 893 m 3 na 1 km/den [6]. V případě snížení kapacity zdroje nebo jeho vyřazení mohou způsobit distribuční problémy. Obr. 5 Vývoj ztrát vody v České republice na 1 km řadů 269

I přes pozitivní vývoj jsou dané hydraulické ztráty pitné vody v distribučních systémech ve výši 126 mil. m 3 /rok [6] varující. Reálně přesahují až 100 % optimálních možností vodárenských systémů České republiky. Česká republika svou intelektuální kapacitou je srovnatelná s nejvyspělejšími zeměmi EU 27. Pitná voda v České republice dosahuje dle vyjádření řady odborníků 1 parametry světové kvality pitných vod. Česká republika patřila a vždy bude patřit k nejvyspělejším státům světa v distribuované kvalitě pitných vod. Aby se situace zlepšila i v oblasti spolehlivosti dodávky za všech situací, je nutno v příštím desetiletí stabilizovat ztráty vody v distribučních systémech na úrovni cca 8 10 % množství vody realizované. Vím, že se jedná o velmi náročný úkol, ale širší situace, včetně postupné změny klimatu v mírném klimatickém pásmu Evropy, jiné úvahy nepřipouští. Tato úroveň je optimální ve vztahu k přesnosti fakturačních měřidel, ale i k současným ekonomickým možnostem České republiky v rámci EU. Není nutno být zbytečně skromný. Československo, nyní Česká republika, vždy byla známa svou technologickou vyspělostí v 19. a 20. století ve vodárenství. Současná monitorovací a diagnostická technika reálně umožňuje dosahovat mimořádných výsledků, viz obrázek č. 6. Obr. 6 Monitorovací oblast se zanedbatelnými ztrátami vody [7] Plošné dosažení obdobných hodnot sníží nejen provozní náklady vodárenských společností, a sekundárně i nutnost zvyšování cen vodného, ale především zvýší bezpečnost v oblasti náhradního a nouzového zásobování měst a obcí za mimořádných situací. Závěr Příprava na civilní nouzovou připravenost nesmí začínat až v případě přímého ohrožení. Vždy se musí jednat o dlouhodobý proces vycházející z analýz problémů a možností, jak je řešit v daném prostředí. K jejímu vnímání a aplikaci byl zlomovým 1 Jmenovitě například MUDr. Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu, (SZÜ), Centra hygieny životního prostředí, Odborné skupina (OS) hygieny vody 270

bodem rok 1989, kdy došlo k postupnému zrušení embarga při využívání výpočetní techniky k simulování situací k prognózování alternativních stavů mimořádných událostí. Významným prvkem po roce 1989 byla i možnost aplikovat v českém právu pozitivní prvky již vyzkoušeného mezinárodního práva zemí EU 15. V krizových situacích nemůže platit hranice států, ale pouze hranice lidské sounáležitosti v rámci technických možností teritoriálního území. Příspěvek zpracován v rámci projektu Ministerstva vnitra ČR VD200620010A06. Literatura [1] KROČOVÁ, Š.: Havárie a řízení vodního hospodářství, VŠB, Ostrava 2006, ISBN: 80-248-1246-0 [2] KROČOVÁ, Š.: Analýza kvality pitné vody ve vodárenských distribučních systémech. Ostrava, 2004. 173 s. Disertační práce, VŠB-TU Ostrava, Fakulta hornicko-geologická. [3] KROČOVÁ, Š.: Zajištění města Ostravy vodou z veřejné vodovodní sítě. Ostrava 2001. 58 s. Diplomová práce, VŠB-TU Ostrava, Fakulta hornicko-geologická. [4] KOHOUTEK, K.: Vodárenství, Státní energetická inspekce, energetický institut, Praha 1978. Skripta pro pomaturitní specializační studium směru vodního hospodářství [5] Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) [6] Svaz vodního hospodářství v ČR, [online], [citováno:15.7.2009], dostupné z: <http://www.svh.cz/> [7] KROČOVÁ, Š.: Stanovení rizik a jejich eliminace na veřejných vodovodech a kanalizacích, VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Ostrava 2007, 159 s. 271

Zkušenosti Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje s krizovým řízením Ing. Antonín Krömer, Ing. Tomáš Hendrych, Ing. Libor Folwarczny, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Ostrava E-mail: antonin.kromer@hzsmsk.cz Abstrakt Příspěvek vypovídá o pojetí problematiky krizového řízení a o účasti na tomto řízení ze strany Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS kraje). Vztahuje se k začlenění HZS kraje mezi orgány krizového řízení, akcentuje povinnosti HZS kraje ve smyslu legislativy, a představuje bilanci jejich plnění za posledních 9 let. Obsah je zúžen do oblastí výstavby krizového řízení a do určité reflexe, kterými toto krizové řízení prošlo a prochází. Organicky proto na části týkající se vývojových etap krizového a havarijního plánování, včetně specifik vyžadování, shromažďování a evidence údajů, optimalizace krizových štábů v MSK a vzdělávací úlohy HZS MSK, navazuje stručné analytické shrnutí aspektů krizového řízení při krizové situaci v MSK - bleskových povodních 2009. Příspěvek uzavírají zobecněné poznatky autorů o podstatných problémech krizového řízení vzhledem k aktivitám HZS kraje, poučení na základě zkušeností a jistá doporučení pro další směry činnosti. 1. Geneze krizového řízení u Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Praxe Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) v krizovém řízení prošla za uplynulých 9 let určitým vývojem, který se dá rozložit do několika etap. 1. etapa 2001-2002 Na počátku tohoto období vznikly HZS krajů. Začala se formovat odborná pracoviště, která byla zprvu nejednotně strukturovaná. V Moravskoslezském kraji (MSK) bylo významným bonusem silné personální zázemí erudovaných odborníků, kteří byli k HZS MSK delimitováni od armádní civilní ochrany a okresních úřadů. Ve stejné době vznikly samosprávné celky kraje. Rovněž zde byla v MSK významným kladným aspektem skutečnost, že odborné pracoviště krajského úřadu pro krizové řízení bylo obsazeno odborně zdatným personálem navíc historicky úzce spjatým se systémem požární a civilní ochrany. (Tyto skutečnosti, jak se později ukázalo, měly klíčový význam pro budování systému krizového řízení v MSK). 272

V tomto období dožívaly okresní úřady jako určitý orgán výkonu státní správy v krizovém řízení. Tehdejší krizové řízení u okresních úřadů bylo v podstatě zúženo na povinnost zpracovat havarijní plán okresu. HZS MSK tak zdědil po okresních úřadech různě kvalitní, mnohdy ještě nedopracované, havarijní plány okresů. Praktická činnost HZS MSK na úseku krizového řízení byla tedy mj. soustředěna na ujednocení přístupů k obsahu havarijního plánu okresu. U HZS MSK byl vytvořen vzor plánu a všechny dosavadní havarijní plány okresů byly přepracovány. 2. etapa 2003-2004 Počátek tohoto období je spojen se vznikem odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Po zániku okresních úřadů byl zaveden institut obce s rozšířenou působností (ORP). Tyto byly určeny k rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje. U ORP se začaly ustavovat bezpečnostní rady a ORP byly vtaženy do systému krizového plánování. Těžištěm činnosti HZS MSK v tomto období bylo zpracování havarijního plánu kraje (HP), vnějších havarijních plánů (VHP) a následně základní podoby krizového plánu kraje (KP). S tím úzce souvisela agenda kolem určování obcí a obsahu rozpracování KP. 3. etapa 2005-2007 Tato etapa byla jakýmsi obdobím stabilizace. Základní mechanismy krizového řízení v MSK byly nastaveny, nosné plánovací dokumenty zpracovány a tím vznikl prostor pro další rozvíjení aspektů krizové připravenosti. V rámci tříletého období aktualizace KP došlo k významnému rozšíření struktury KP. Začalo se diskutovat o nových typech nebezpečí; jako pandemie chřipky, ptačí chřipka, větrné bouře, zvláštní povodně ad. Na základě takto vynucené poptávky byly zpracovány operační plány. Pro komplexnější řešení ochranných opatření byly nad rámec požadavků legislativy zpracovány plány konkrétních činností HP. 4. etapa od 2008-2009 Současné období u HZS MSK je charakterizováno zesíleným důrazem na kvalitu. Dochází k aktualizaci dílčích částí KP, jsou aplikovány nové přístupy k obsahu plánovacích dokumentů, jsou vyvíjeny nové metody v krizovém řízení, je čerpáno z nových poznatků a zkušeností. Dochází ke zvyšování celkové operability KP. 2. Zkušenosti HZS MSK s krizovým řízením ( Krizová legislativa ve smyslu tohoto příspěvku je zastoupena především zákony 239, 240, 241/2000 Sb. spolu s prováděcími předpisy.) 273

Dlouhodobá činnost HZS MSK v krizovém řízení stojí v podstatě na třech pilířích: - - - analýza a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování a organizování, realizace a kontrola činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. HZS MSK není v systému krizového řízení v kraji jediným subjektem. Pro komlexní zabezpečování úkolů krizového řízení je podstatná spoluúčast dalších subjektů. Po celou dobu se osvědčuje tvůrčí spolupráce s Krajským úřadem MSK, obecními úřady ORP a organizacemi a institucemi. Tato vzájemná vstřícná spolupráce je nosným základem systému krizového řízení v kraji. Následující text odráží zkušenosti HZS MSK s krizovým řízením v profilových oblastech. Zde uvedené oblasti představují jen vzorek aktivit HZS MSK. Samozřejmě průřez činností v krizovém řízení je mnohem širší. Krizové plánování v kraji HZS kraje je dána povinnost zabezpečovat zpracování KP kraje. Krizové řízení má natolik multidisciplinární charakter, že výstavba KP kraje vyžaduje aktivní zapojení odborných gestorů, kteří v konečném důsledku mají přímou odpovědnost za obsahovost a aktuálnost příslušných částí KP MSK. HZS MSK je v těchto případech koordinátorem a završujícím subjektem. Osvědčuje se praxe, že klíčové otázky výstavby KP MSK jsou projednávány v rámci zasedání Bezpečnostní rady MSK a tím získávají pečeť schválené koordinace. Krizové plánování je nepřetržitý proces. Nelze přijmout názory, že krizové plány jsou hotovy a tím je věc ukončena. Argumentací proti tomuto tvrzení je skutečnost vyjádřena v kapitole 1 při popisu 4. etapy. Je pravdou, že současná krizová legislativa (včetně dalších souvisejících zákonů ve vazbě na prevenci závažných havárií, protipovodňovou ochranu apod.) tím, že zavádí několik kategorií plánovacích dokumentů, plánovací proces poněkud komplikuje. HZS MSK v této skutečnosti nevidí zásadní problém a řeší tuto situaci komplexní strukturovanou výstavbou KP kraje s provázáním jednotlivých částí plánu. Jednoduše řečeno je ctěn princip co už je řešeno v jednom plánovacím dokumentu, není nutno opakovat v jiném. KP MSK je zpracován formou internetové prezentace a přes zabezpečený přístup je k dispozici oprávněným uživatelům neustále v aktuální podobě. KP kraje nemůže řešit provádění opatření v celé šíři a v přílišných detailech. Potvrzuje se, že krizová opatření se realizují tam, kde vznikla krizová situace, co nejblíže občanovi, tzn. na úrovni obcí. Proces krizového plánování musí být tedy dovršen na úrovni obcí. Zde mají významnou úlohu obce určené k rozpracování vybraných úkolů KP kraje, kterými jsou všechna ORP v MSK. HZS MSK jim konkretizuje úkoly co a jak rozpracovat a poskytuje jim komplexní metodickou 274

pomoc a odborné vedení. Zpětná vazba je realizována účastí HZS MSK na kontrolách, které u ORP organizuje Krajský úřad MSK. KP kraje se váže k činnostem vybraných právnických a podnikajících fyzických osob podílejících se na řešení krizové situace. Za tímto účelem využívá HZS MSK možnosti vyzvat vybrané firmy ke zpracování plánu krizové připravenosti. Rovněž těmto subjektům poskytuje HZS MSK metodické vedení a zpracovává pro ně potřebné podklady. Vyústěním odborné dohlídky je provádění kontrol. Vyžadování, shromažďování a evidence údajů KP kraje je ze značné části vystavěn na datech informacích. Ze zkušenosti HZS MSK vyplývá, že tzv. 15 krizového zákona je pro tento účel účinný nástroj. V MSK nebyl zaznamenán jediný vyloženě záporný přístup poskytovatelů dat (právnických a podnikajících fyzických osob) k požadavku poskytnout údaje. Na oprávnění HZS kraje vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje je ve značné míře postaven systém zajišťování nezbytných dodávek. Nástrojem k tomu je informační systém pro plánování civilních zdrojů (IS ARGIS), který provozuje Správa státních hmotných rezerv. V minulosti byla základním problémem ARGISu ambice evidovat vše. Přetrvává stav, kdy nejsou dostatečně zhodnocovány skutečné potřeby a požadavky území na zdroje. Projevovala se tendence, že do systému nezbytných dodávek bylo navrhováno vše co se může hodit a je to uvedeno v číselníku nezbytných dodávek. HZS MSK jen vyžadoval údaje od těchto již vybraných ekonomických subjektů (ES) a omezeně mohl ovlivňovat jejich skladbu a vyžadovaný sortiment. Do databáze IS ARGIS tak byla zařazena značná část méně významných ES s malým a nevýznamným množstvím dodávaného materiálu nebo služeb. Tím vznikal značný rozsah shromažďovaných dat a jejich aktuálnost byla velmi těžko kontrolovatelná. Cílem HZS MSK vždy bylo zařazovat do IS ARGIS menší množství, ale o to větších a významnějších ES dodávajících věcné zdroje na teritoriu. V poslední době se situace zlepšila. Byla upravena struktura číselníku nezbytných dodávek a především se poněkud změnil náhled odpovědných orgánů potvrzující představu HZS MSK, že pro tyto účely méně znamená více. Za ne zcela zdařilý považujeme současný systém sběru informací pro IS ARGIS, kdy návrhy ES pro zařazení do plánu nezbytných dodávek provádí ORP a částečně krajský úřad, ale oslovení ES s vyžádáním údajů a samotné vkládání dat do IS ARGIS a jejich aktualizaci provádí jiný subjekt tedy HZS kraje. Ovšem tento systém odráží legislativu. Krizové štáby v MSK Ustanovení krizového zákona, že HZS kraje vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje (KŠ), HZS MSK komplexně naplňuje. 275

Stálé pracoviště KŠ MSK je zřízeno v budově Krajského ředitelství HZS MSK a podle KP MSK je úkolem HZS MSK zabezpečit všechny podmínky pro KŠ MSK. Snad z tohoto faktu vzešly četné iniciativy HZS MSK vztahující se ke zdokonalení a propracování funkčnosti KŠ MSK. Byl propracován proces aktivace KŠ a zpohotovení pracovišť, optimalizována účelovost struktury KŠ, vytvořena dokumentace KŠ, propracován systém přípravy členů KŠ a další. KŠ kraje pracuje s KŠ určených obcí (ORP) jako se svými protějšky. Do roku 2005 existovala u ORP chaotická různorodá struktura a nejasná funkcionalitu KŠ. Tato situace se stala iniciací pro optimalizaci organizačního uspořádání krizových štábů v kraji. HZS MSK vytvořil jednotný systém struktury KŠ a za podpory KÚ MSK se podařilo tento systém postupně zavést u všech ORP. Kromě optimalizace struktury KŠ ORP je druhým a neméně významným faktorem úroveň připravenosti členů KŠ. K tomu zpracoval HZS MSK Metodiku pro přípravu členů KŠ. V posledním období se osvědčuje model společných cvičení KŠ kraje a KŠ vybraných ORP. Vzdělávací úloha HZS MSK Zajišťování připravenosti teritoria je neodmyslitelné od rozsáhlého vzdělávání příslušných orgánů a organizací. Podíl HZS MSK ve vzdělávacích a školících činnostech v oblasti krizového řízení je velmi významný. V těchto aktivitách jsou sledovanými cílovými skupinami především starostové obcí, pracovníci krizového řízení ORP a právnických a podnikajících fyzických osob, studenti vysokých škol se zaměřením na krizové řízení ad. Vzdělávání je prováděno formou různých školení, tématických odborných shromáždění, pracovních seminářů, studijních dnů s výkladem apod. Velice často na organizování těchto zaměstnání spolupracuje HZS MSK především s KÚ MSK i s dalšími organizacemi. 3. Bleskové povodně 2009 - krizová situace v MSK První krizový stav platil pro část území MSK již v roce 2007 při orkánu Kyrril (nouzový stav vyhlášený vládou). Ovšem z hlediska nutnosti přijímaných opatření vyšlo rozhodnutí o vyhlášení krizového stavu naprázdno. Ze zkušeností předešlých let byly mnohem horší následky vichřice řešitelné bez vyhlášení krizového stavu. Takže první reálnou prověrkou krizové připravenosti v MSK po roce 2000 byly bleskové povodně s následnými rozsáhlými záplavami na přelomu června a července letošního roku, při kterých byl poprvé skutečně využit institut vyhlášení krizového stavu pro část území MSK. Vlivem extrémních bouřkových srážek došlo dne 24.6.2009 na Novojičínsku k prudkému vzestupu hladin na malých vodních tocích. Bleskové povodně měly devastující účinek především na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Nový Jičín. Vzniklé následky narušily základní funkce území. Rychlý nárůst situace si vyžádal okamžité zahájení záchranných a likvidačních prací. Všechny základní složky IZS reagovaly bezprostředně. Situace si vyžádala potřebu koordinace z úrovně obcí, ORP a kraje. 276

Následující text odráží některé poznatky autorů z průběhu záplav z pohledu krizového řízení. Odezva orgánů krizového řízení byla rychlá. První reakcí bylo svolání společné schůze KŠ MSK již v noci z 24.6. na 25.6. a vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem kraje od 3.30 hodin dne 25.6. na období 30 dnů. Následným krokem byla aktivace krizových štábů všech ORP na daném území v ranních hodinách 25.6. KŠ MSK a KŠ ORP Nový Jičín (jehož území bylo zdaleka nejvíc postižené) pokračovaly v činnosti v nepřetržitém režimu práce stálé pracovní skupiny. Po zklidnění situace ve dnech 1.-3.7. přešly tyto štáby na denní režim práce. U ostatních ORP (Kopřivnice, Frenštát p.r., Bílovec, Odry) nebyly následky tak závažné a další činnost krizových štábů se zde omezila na občasné informační společné schůze KŠ. Při koordinaci řešení krizové situace se částečně projevovaly prvky improvizace. Pro práci v KŠ nebyly důsledně využívány připravené organizační podmínky obsažené v krizových plánech, z personálních důvodů se improvizovalo ve struktuře obsazení stálých pracovních skupin a ve využívání předurčených pracovišť. Kladným rysem v práci KŠ bylo využití připraveného systému hlášení včetně aplikace předepsaných vzorů pro podávání hlášení. Dalším souborem činností v oblasti krizového řízení při těchto záplavách byla realizace hospodářských opatření pro krizové stavy. Na základě rozhodnutí hejtmana o vyhlášení krizového stavu byla realizována věcná pomoc vybraných firem podle plánu nezbytných dodávek. V této oblasti se plně využila plánovaná opatření. Také pomoc Armády ČR sehrála významnou úlohu. Likvidačních a obnovovacích prací včetně výstavby provizorních mostních konstrukcí se účastnilo více než 500 příslušníků Armády ČR. Prokázalo se, že reorganizace Armády ČR týkající se záchranných praporů, která proběhla v roce 2008, nenarušila účelovost a kompaktnost nasazení armádních sil a prostředků při krizových situacích nevojenského charakteru. Nový systém vyžadování pomoci AČR situaci nekomplikoval. V popředí potřeb postiženého obyvatelstva i zájmu široké veřejnosti stála humanitární pomoc ve všech podobách. V poskytování humanitární pomoci se angažovalo několik nevládních organizací i krizové štáby. Prokázala se potřeba řešit koordinaci humanitární pomoci a podchytit masovou solidaritu společnosti. HZS MSK se v této oblasti v poslední době silně angažoval a spolu s vybranými humanitárními organizacemi nastartoval určité formy spolupráce. Povodně bohužel předběhly organizační dovršení této spolupráce mezi orgány krizového řízení a humanitárními organizacemi. 4. Závěr Co říci závěrem? Současná krizová legislativa má určitě mnoho nedostatků a rezerv, nicméně ve své podstatě znamená určitě přínos tím, že dává osnovu a obsah krizovému řízení a určuje konkrétní odpovědnosti včetně pravomocí příslušných orgánů. Zavedení 277

krizové legislativy znamenalo významný přelom v dosavadním pojetí zabezpečování krizové připravenosti a vlastního výkonu krizových opatření. Pohled do hloubky krizového řízení přináší nové možnosti k dalšímu rozvíjení krizové legislativy. Lze konstatovat, že krizová legislativa v současné podobě dává dostatečný prostor pro výkon funkcí HZS MSK v krizovém řízení, nesvazuje jeho aktivity a neohraničuje pole jeho působnosti. Zkušenosti HZS MSK umocněné poznatky z povodní ukazují, že v oblasti krizové připravenosti i při vlastním řešení krizových situací je stále prostor pro zlepšování. V kapitole 1 je naznačen vývoj za posledních 9 let. Výzvou pro následující etapu je naučit se aplikovat připravené plány, systémy, principy. Tedy převést to, co je kvalitně zplánováno a připraveno, do praxe. Tuto implementaci si nelze představit bez vypěstování návyků všech zainteresovaných jednotlivců, orgánů, organizací. K tomu lze dojít pouze pozvednutím vážnosti a vnímání oboru krizového řízení a cestou přípravy v různých formách (pravidelná školení, cvičení apod.). Nezastupitelnou úlohu v krizovém řízení mají orgány obcí a krajů, především starostové a hejtmani. Úspěch zvládání krizové situace mnohdy závisí na jejich přístupu, postojích a dovednostech. Bohužel v přístupu mnohých (především představitelů obcí) se projevuje skutečnost, že úkoly krizového řízení jsou odsouvány na jedno z posledních míst v žebříčku výkonu veřejné funkce. S tím souvisí i podceňování kvalitního personálního zázemí u některých ORP, kdy agenda krizového řízení je kumulována s dalšími agendami v osobě jediného pracovníka obecního úřadu. Vzdělávání starostů v krizovém řízení se věnuje velká pozornost, nicméně účast odpovídá pozici krizového řízení v pořadí priorit starostů. Navíc dochází ke značné personální rotaci v souvislosti s komunálními volbami. Tento problém by možná vyřešil systém připravených profesionálních řídících mobilních týmů pro řešení krizových situací, které by dočasně suplovaly úlohu představitelů veřejné správy. Pro takové úvahy však zřejmě není v naší společnosti živná půda. 278