Daňový subjekt a jeho reakce na změny daňových zákonů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování Daňový subjekt a jeho reakce na změny daňových zákonů Bakalářská práce Autor: Milena Nováková Ekonomie a management malého a středního podnikání Vedoucí práce: Ing. Miluše Korbelová Praha Duben 2012 1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 25. 4. 2012 Milena Nováková 2

Poděkování Děkuji paní Ing. Miluši Korbelové za odborné vedení práce, za její vstřícnost a ochotu, za čas, který mi při konzultacích věnovala, a za její cenné rady. Dále děkuji Panu Ing. Indráčkovi a panu Ing. Semerádovi za umožnění nahlédnout do interních materiálů a pracovníkům Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu za vstřícný přístup a ochotné zodpovězení dotazů. 3

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na posouzení vlivu legislativních změn na chování daňových subjektů v České republice. Dopady daňového břemene jsou zkoumány u spotřební daně z minerálních olejů, konkrétně u automobilového benzínu a motorové nafty. Práce se zabývá reakcí spotřebitelů na zvýšení cen pohonných hmot, na kterém se částečně podílí zvýšení sazby spotřební daně na palivo určené pro dopravu, a to jak obyvatel a podnikatelů operujících na území České republiky, tak společností zajišťujících mezinárodní přepravu. Zvláštní pozornost pak věnuje aktivitám některých provozovatelů čerpacích stanic a dodavatelů pohonných hmot, jejichž důsledkem jsou daňové úniky, které znevýhodňují poctivé podnikatelské subjekty a stát připravují o výnos z nepřímých daní. Zjištění bakalářské práce dávají možnost navrhnout následnou úpravu sazeb spotřebních daní v návaznosti na sazby v Evropské unii. Klíčová slova: daň, daňový subjekt, spotřební daň z minerálních olejů, daň z přidané hodnoty, daňové úniky, sazba daně, pohonné hmoty Annotation The bacalory is focused on analysis of the influence on the taxpayer behaviour by tax law changes in the Czech Republic. The impact of the tax burden is set by excise duty on mineral oils in concrete on unleaded petrol and gas oil. The theses deal with the reaktion on fuel price increase in the period of the change in the excise duties rates. The consequenses of the high rates take all groups of business and citizens, also international transport companies. The tax evasions favor deceitful entrepreneurs and cause that the state loses revenues from indirect taxes.the result of the thesis enable to set the possibility of the recommendation for the future development of excises duties rates continuig the rates in the European Union. Key words tax, taxpayer, excise duty on mineral oils, value- added tax, VAT Fraud, tax rate, car fuel 4

Obsah Úvod... 7 1. Vývoj cen pohonných hmot na českém trhu... 8 2. Metody zpracování... 9 3. Základní pojmy... 10 3.1 Daň... 10 3.2 Daňový subjekt... 10 3.3 Daně přímé a nepřímé... 13 3.4 Daně ze spotřeby... 14 3.4.1 Daň z přidané hodnoty... 14 3.4.2 Spotřební daně... 15 4. Dopady spotřební daně na spotřebitele pohonných hmot a reakce spotřebitelů na vyšší ceny...18 4.1 Dopady spotřební daně na obyvatelstvo, domácnosti a podnikatele... 19 4.1.1 Alternativní paliva a možnosti jejich využití... 20 4.2 Dopady spotřební daně pohonných hmot na dopravce... 25 5. Vliv zvýšené spotřební daně na prodej a obchodování provozovatelů čerpacích stanic.. 26 6. Dopad výše spotřební daně a daně z přidané hodnoty na dodavatele pohonných hmot. 29 6.1 Reakce některých dodavatelů pohonných hmot a provozovatelů čerpacích stanic na změnu spotřební daně a DPH, daňové úniky... 29 6.1.1 Daňové podvody a daňové úniky... 29 7. Přínos zvýšení spotřební daně státu... 37 8. Návrh řešení ke zlepšení situace pro daňové subjekty i pro stát... 41 8.1 Snížení spotřební daně... 42 8.2 Zavedení pružné plovoucí sazby spotřební daně... 44 8.3 Zavedení profesionální nafty... 44 Závěr... 45 Seznam použité literatury... 46 Tištěné monografie... 46 Články v tištěných periodikách... 46 Dizertační a diplomové práce... 47 Příspěvek ve sborníku... 47 Zákony, směrnice... 47 5

Rozhovor v TV... 48 Elektronické dokumenty... 48 Přednášky, konference... 49 Seznam grafů... 50 Seznam tabulek... 50 6

Úvod Od 1. ledna 2010 byla novelizací zákona o spotřebních daních zvýšena sazba spotřební daně na pohonné hmoty o jednu korunu na litr paliva. V současné době činí sazba spotřební daně na jeden litr automobilového benzínu 12,84 Kč a na jeden litr motorové nafty 10,95 Kč, čímž se Česká republika umístila na jednom z předních míst v Evropě v pořadí států s nejvyšším zdaněním spotřeby motorové nafty. Zvýšení spotřební daně se projevilo na ceně pohonných hmot, zvláště když došlo od 1. ledna 2010 k novelizaci zákona o dani z přidané hodnoty a tím ke zvýšení sazby daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod z 19 % na 20%. Změna těchto dvou daňových zákonů má výrazný vliv na cenu pohonných hmot a tím dopadá nejen na spotřebitele obyvatelstvo, podnikatele, dopravce, ale i na provozovatele čerpacích stanic a dodavatele pohonných hmot. Jediný, kdo z těchto dvou zákonů profituje, je stát, neboť ten má příjem jistý. Zvýšení DPH má minimální vliv na cenu paliva pro autodopravce, protože ti jsou většinou registrováni jako plátci DPH a tudíž mají nárok na odpočet, ale značný dopad má na cenu pro obyvatelstvo, domácnosti a uživatele, kteří nejsou plátci DPH. Vysoká cena nafty v důsledku vysoké spotřební daně zvyšuje inflaci a brzdí růst hrubého domácího produktu. Současné ceny pohonných hmot nemají v České republice obdoby, druhým rokem rostou přibližně o deset až dvanáct procent, nafta, která je pro ekonomiku rozhodující, zdražila během roku o čtyři koruny a nikdo nedokáže odhadnout, jak se ceny budou vyvíjet nadále. Na čerpacích stanicích pohonných hmot dochází stále častěji k vyjadřování nespokojenosti s výší ceny paliva, ke slovnímu napadání pracovníků čerpacích stanic mylně považovaných za viníky vysoké ceny benzínu a nafty, což je ještě podporováno a rozdmýcháváno médii. Spotřební daň je pouze jednou z položek tvořících cenu motorového paliva, na výslednou sumu mají vliv ještě další faktory, z nichž nejvýznamnější je cena na rotterdamské burze. Daňové subjekty mají snahu se platbě zvýšené daně vyhnout, ať už legálně omezením spotřeby, vyhledáváním dodavatelů za nižší ceny, nahrazováním pohonných hmot zatížených vysokou spotřební daní alternativními palivy, nebo nelegálně, dodavatelé například pančováním pohonných hmot nebo nezákonným dovozem a nepřiznáním daně a spotřebitelé vědomým nakupováním těchto protizákonně dodaných pohonných hmot. Tato práce se zaměří na analýzu dopadu zvýšené spotřební daně u pohonných hmot na změnu chování spotřebitelů, prodejců a dodavatelů pohonných hmot a na přínos zvýšené spotřební daně pro stát. 7

1. Vývoj cen pohonných hmot na českém trhu Ceny pohonných hmot se již třetím rokem šplhají nahoru a jejich růst se nezastavuje. V první polovině dubna 2012 dosáhla průměrná suma za jeden litr benzínu rekordu 37.70 korun za litr, což je téměř o tři koruny více než na začátku roku, nafta zdražovala pomaleji, přibližně o 1,30 Kč. Při porovnání nynějších cen paliv s cenami v roce 2009 se projevuje výrazný rozdíl: v lednu 2009 stál litr benzínu průměrně 24,50, jeho cena tedy vzrostla o více než třináct korun. Vysoké ceny za pohonné hmoty platí nejen zákazníci u českých čerpacích stanic, ale náklady na pohonné hmoty rostou i v okolních státech. V dubnu 2012 se dal benzín pořídit přibližně o třicet haléřů za litr levněji v Rakousku, výhodněji v Polsku, kde benzín i nafta stály v přepočtu na české koruny průměrně 35.20 Kč, na Slovensku se ceny šplhaly ke čtyřiceti korunám za litr a nejdráže bylo z okolních zemí v Německu, tam řidiči tankovali v průměru za 41 korun. Cenu pohonných hmot určuje několik faktorů. Z globálního hlediska jsou to náklady na těžbu ropy a především její cena na světových trzích ovlivňovaná poptávkou, zásobami a v poslední době situací v Iránu. V případě propuknutí válečného konfliktu v Iránu hrozí, že by se barel ropy mohl vyšplhat až nad 140 dolarů oproti nynějším 122 (cena barelu ropy Brent v únoru 2012), což by podle Petra Čermáka, analytika společnosti Colloseum mohlo zvýšit litr benzínu až na čtyřicet korun. 1 Na cenu ropy reaguje rotterdamská burza, která určuje cenu benzínu a nafty v západní a střední Evropě. Z cen obchodovaných na burze se vypočítávají ceny pohonných hmot. Od začátku roku 2012 do konce března vzrostla cena benzínu na komoditní burze v Rotterdamu téměř o 250 dolarů za tunu na 1200 USD. Nafta podražila o něco méně, na konci prvního čtvrtletí roku 2012 stála jedna tuna nafty přibližně 1040 amerických dolarů. Sumu, za jakou se nakupují pohonné hmoty, určuje i kurs české koruny vůči americkému dolaru. Vliv na cenu má i vzdálenost rafinerie od pobřeží, tzv. inland prémie, kde je zohledněna doprava suroviny do vnitrozemí. Ta se pohybuje mezi padesáti až sedmdesáti dolary za tunu. Čím dále od pobřeží, kde je možno získávat ropu přímo z tankerů, tím výše může cena základní suroviny růst. České čerpací stanice nakupují pohonné hmoty v rafineriích v České republice nebo v sousedních státech. Cena pohonných hmot bez daní se v západní a střední Evropě liší minimálně, rozdíl způsobuje právě položka za dopravu. Pohonné hmoty jsou v jednotlivých státech zatíženy odlišnou sazbou spotřební daně, která má výrazný vliv na cenu benzínu a nafty. K součtu ceny za naftu a benzín na rotterdamské burze a spotřební daně v dané zemi je ještě nutno 1 ČERMÁK, P. Interview. In: Studio ČT24. TV, ČT24, 23. února 2012, 23:06. Dostupné z http://www.ceskate levize.cz/ct24/ekonomika/165636-pohonne-hmoty-v-cesku-nebyly-nikdy-tak-drahe /. 8

připočítat DPH. Zatímco daň spotřební je fixní, daň z přidané hodnoty se mění, v současné době zvyšuje cenu pohonných hmot o dvacet procent. Poslední faktor, který určuje cenu paliva je marže čerpacích stanic, která v sobě zahrnuje i dopravu na čerpací stanici z rafinerie. 2. Metody zpracování V bakalářské, práci jsou použity metody deskripce, pozorování, rozhovorů, analýzy, syntézy, indukce, komparace, definice. Tyto jednotlivé metody byly vzájemně kombinovány a doplňovány. Metodou deskripce byly popsány jednotlivé zjištěné a vypozorované skutečnosti a jejich vztahy, souvislosti, návaznost a důsledky. Pozorování a rozhovory byly používány soustavně při získávání informací z primárních zdrojů, při zjišťování cen pohonných hmot v různých částech České republiky a v některých evropských zemích, rozhovory byly vedeny s majiteli, nájemci, zaměstnanci a zákazníky čerpacích stanic, majitelů automobilů a autoservisů, majiteli a vedoucími pracovníky dopravních společností a odborníky z oblasti petrolejářského průmyslu. Metoda analýzy byla využívána při objektivním a systematickém zkoumání daňového dopadu na subjekty. Pomocí syntézy byly závěry z rozborů jednotlivých prvků a jevů. Metodou indukce bylo postupováno při sběru jednotlivých dat týkajících se údajů o množství nakoupených a prodaných pohonných hmot od jejich deskripce a komparace až po zevšeobecnění. Metodou komparace byly porovnávány prodeje pohonných hmot v různých částech České republiky, ve velkých městech, ve vnitrozemí, na venkově, v pohraničí. Použitím definice byly vysvětleny některé pojmy a zkratky. Informace byly čerpány i ze sekundárních zdrojů z odborné literatury, článků v oborových magazínech, na přednáškách, konferencích, z rozhovorů s odborníky, na webových stránkách různých institucí, z denního tisku a dalších médií. 9

3. Základní pojmy 3.1 Daň Od 1. ledna 2011 vešel v platnost zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád, kterým byl nahrazen zákon o správě daní a poplatků. Tento zákon upravuje postup při správě daní a práva a povinnosti daňových subjektů a jelikož předmětem správy daní jsou podle tohoto zákona daně, definuje zákon daň i daňový subjekt. Daní je podle 2 odst. 3 písm. a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek. Podrobněji definuje daň Květa Kubátová: Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. 2 Neúčelovost znamená, že vybraná daň není určena k financování konkrétního výdaje nebo projektu, ale že je součástí příjmů veřejného rozpočtu a z tohoto rozpočtu jsou posléze financovány různé veřejné potřeby, proto je prvotní funkcí daně fiskální funkce, to znamená schopnost naplnit veřejný rozpočet. 3 To, že je daň neekvivalentní znamená, že ten, kdo daň platí, nemá nárok na protislužbu v hodnotě daně, kterou zaplatil. 3.2 Daňový subjekt Daňovým subjektem je osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně. 4 Na pojem daňový subjekt byl zaveden dvojí pohled a to subjekt evidovaný v agendách správců daní a subjekt ekonomicky aktivní ve sledovaném období. Evidovaný počet daňových subjektů lze interpretovat jako víceméně reálný počet subjektů spravovaných správcem daně. Daňový subjekt je podle zákona osoba povinná strpět, odvádět nebo platit daň. 5 Daňové subjekty rozlišujeme na poplatníky a plátce podle toho, zda daň pouze odvádí, aniž by jí byl 2 KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika.5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 15. 3 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 11. 4 ČESKÁ REPUBLIKA. 20 odst. 1 zákona č. 280 ze dne 22. července 2009 Sb. daňového řádu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, částka 87, s. 4038-4104. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2009/09-280.htm. 5 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 13. 10

zatížen, nebo zda daňové břemeno nese a zároveň daň platí. Za aktivní počet daňových subjektů lze považovat počet skutečně aktivních daňových subjektů v sledovaném období. 6 Poplatník je daňový subjekt, jehož předmět (zejména příjem nebo majetek) je dani podroben. 7 Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností. 8 Tabulka č. 1: Účastníci daňového řízení. Zdroj:VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 62. 6 ČESKÁ REPUBLIKA.MINISTERSTVO FINANCÍ. Informace o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2010.č. j. 25/46 603/2011-252.s. 35. Dostupné z http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/stranky/vyrocni-zpravy.aspx. 7 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 13. 8 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 14. 11

Poplatník je tedy ten, kdo je daní zatížen a kdo ji zpravidla také sám platí, nepřenáší ji na jiný subjekt, pokud ji nezahrne do ceny svých služeb a tím ji pak nepřenese na zákazníka, např. majitel taxíku platí silniční daň a náklady na daň zahrne do ceny jízdného a tak přenese tuto částku na cestující. Naopak u plátce daně se už předem počítá s tím, že odvede daň vybranou od jiných subjektů tak, že tuto daň zahrne do ceny svých produktů a tudíž ji přenese na jiné subjekty. Plátce odvádí státu daně ze spotřeby (spotřební daň, DPH, clo), které zahrnuté do cen zaplatili poplatníci. Daňový subjekt, ať poplatník nebo plátce, je jedním ze základních účastníků daňového řízení. 9 Ten jedná s druhým účastníkem daňového řízení správcem daně. Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní 10 Daňový subjekt nemusí jednat se správcem daně osobně, může být zastupován svým zástupcem. Při daňovém řízení mohou vystupovat i třetí osoby, například svědci, soudní znalci, tlumočníci. I tyto třetí osoby jsou účastníky daňového řízení. Účastníci daňového řízení provádějí úkony, jejichž soubor chápeme jako správu daní. 11 Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. 12 9 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 62. 10 ČESKÁ REPUBLIKA. 10 odst. 1 zákona č. 280 ze dne 22. července 2009 Sb. daňového řádu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, částka 87, s. 4038-4104. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2009/09-280.htm. 11 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 62. 12 ČESKÁ REPUBLIKA. 1 odst. 2 zákona č. 280 ze dne 22. července 2009 Sb. daňového řádu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, částka 87, s. 4038-4104. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2009/09-280.htm. 12

3.3 Daně přímé a nepřímé Z hlediska daňového subjektu rozdělujeme daně na daně přímé a nepřímé. Daně přímé platí poplatníci jako daně z příjmů a majetkové daně, poplatník a plátce je u přímých daní tentýž subjekt. Přímé daně jsou adresné, poplatníkem citlivěji vnímány než daně nepřímé, které platí poplatníci v ceně produktů i plátci, kteří tuto daň vybranou od poplatníků odevzdávají finančnímu úřadu. U daní nepřímých plátce není tatáž osoba, na niž daň dopadá. Charakteristiku daňového systému a význam jednotlivých daní pro státní rozpočet může poskytnout daňový mix, který znázorňuje podíl jednotlivých typů daní na celkovém daňovém výnosu státu. Graf č. 1: Daňový mix Zdroj: PETR, J. Analýza daňové politiky v České republice. Diplomová práce. Pardubice 2011.Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní. s. 48 13

Z grafu je patrné, že klesá podíl daní z příjmů, roste podíl daní ze spotřeby. Je pro to jednoduché vysvětlení. Daně ze spotřeby jsou daněmi nepřímými, platí se z prodeje zboží. Pro stát je snazší je zvyšovat a vybírat než daně přímé, protože jsou pro daňové subjekty snesitelnější než daně přímé. 13 Poplatník si více uvědomuje placení daní přímých než daní nepřímých. 3.4 Daně ze spotřeby Vzhledem k tomu, že se tato práce pokouší zaznamenat reakce daňových subjektů na zvyšování sazeb DPH a spotřební daně z minerálních olejů, bude se nadále zabývat pouze daněmi nepřímými. Mezi nepřímé daně patří především daň z přidané hodnoty a daně spotřební. Jedná se o jedny z historicky nejstarších daní. Tyto daně byly původně zaměřeny na zisky obchodníků, ale protože se postupně přesouvaly do cen zboží, staly se jejich faktickými plátci spotřebitelé. 14 V současnosti se dá vypozorovat tendence k přesouvání daňového zatížení od zřejmých přímých daní k nenápadnějším nepřímým daním. 3.4.1 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby. Podléhá jí zboží i služby. Je povinnou daní v Evropské unii. Pojem přidaná hodnota znamená, že daň je vybírána na každém stupni zpracování produktu, ale ne z celého obratu, nýbrž jen z toho, co bylo na daném stupni přidáno, tedy z nové hodnoty. Tím, že dochází k řetězení plátců, se snižuje možnost daňových úniků, neboť všichni plátci mají zájem prokázat, že daň zaplatili, aby si mohli uplatnit odpočet daně. 15 Daň z přidané hodnoty je vyměřována z peněžní hodnoty zboží. Většina evropských zemí má dvě sazby DPH základní a sníženou, aby se předešlo dopadu daně na méně majetné vrstvy obyvatel. Z toho důvodu je na objekty základní potřeby uvalena tzv. snížená sazba, například na potraviny. 13 HOLMAN,R. Ekonomie. 3., aktualizované vydání. Praha: C H Beck, 2002, s. 633 635. 14 KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika.5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s.221. 15 KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 229. 14

3.4.2 Spotřební daně Spotřební daně neboli akcízy (původ slova akcíz byl odvozen z anglického výrazu excese duty = spotřební daň) byly významným zdrojem státního rozpočtu už v dávné minulosti, patří mezi nejstarší daně. Spotřební daně jsou daně selektivní, je jimi cíleně zatěžována určitá skupina výrobků. Selektivní spotřební daně bývají uvalovány na zboží s nízkou elasticitou poptávky, a tudíž se stávají významným přínosem státního rozpočtu. Plní tedy funkci fiskální a zároveň funkci stabilizační, neboť stát uvaluje tyto daně na výrobky těžko nahraditelné jinými, a proto může snadno předvídat, kolik peněz do státní pokladny přinesou. Navíc zboží, které podléhá spotřební dani, bývá většinou zařazeno do zvýšené sazby daně z přidané hodnoty, a to v současnosti znamená, že stát získá dalších dvacet procent z tohoto zboží navíc. Základem daně je určitá fyzická jednotka, proto jsou chápány jako daně jednotkové. Na území Evropské unie jsou spotřební daně harmonizovány, je pevně stanoveno, které produkty spotřební dani povinně podléhají a které jsou od této daně osvobozeny. Pro jednotlivé skupiny zboží jsou stanoveny minimální sazby spotřební daně. Jsou vypracovány směrnice, které určují povinnost daň přiznat a zaplatit, aby se předešlo daňovým únikům. Jelikož se sazba spotřební daně u jednotlivých vybraných skupin výrobků liší stát od státu v Evropské unii, uplatňuje se princip zdanění v zemích spotřeby, to znamená, že daň se platí v zemi, kde je zboží prodáno poslednímu zákazníkovi. Spotřební daní je zatíženo pět skupin výrobků minerální oleje, tabákové výrobky, pivo, víno a meziprodukty, líh. Důvodem uvalování spotřební daně na tyto skupiny výrobků má být jejich výchovná funkce - odradit lidi od škodlivých návyků kouření, konzumace alkoholu, ale ve skutečnosti by bylo pro stát velice svízelné, kdyby lidé přestali kupovat tabákové výrobky a konzumovat alkohol, neboť by se výrazně snížil příjem do státní pokladny. Spotřební daň je vybírána z jednotky zboží, např. z litru benzínu, vína nebo krabičky cigaret. Největší podíl na příjmu do státního rozpočtu přináší státu daň z minerálních olejů, kolem 60 procent. Přibližně jedna desetina této částky připadne Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Sotva někdo podezírá stát, že by vysokou sazbou spotřební daně na minerální oleje sledoval její regulační funkci, protože spotřeba minerálních olejů v dopravě škodí životnímu prostředí a tudíž by se měla omezit. Zde stát sleduje jediný cíl maximální přínos do rozpočtu. Protože při obchodování s minerálními oleji dochází velice často k daňovým únikům, snaží se stát omezovat daňové úniky barvením minerálních olejů (např. motorové nafty nažluto, automobilové benzíny namodro). Dalším významným přínosem do státního rozpočtu je daň z tabákových výrobků, která tvoří přibližně jednu třetinu výnosu ze spotřebních daní. Na rozdíl od DPH vzniká povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň při uvedení zboží do volného daňového oběhu na daňovém území 15

České republiky a při dalších činnostech uvedených v 9 zákona o spotřebních daních, platí se tedy jednorázově. Je však rozdíl mezi vznikem povinnosti spotřební daň přiznat a zaplatit a mezi vznikem daňové povinnosti. Daňová povinnost je výše daně, kterou je nutno přiznat a zaplatit, vzniká v okamžiku výroby nebo dovozu. V období mezi těmito dvěma fázemi se zboží nachází v režimu podmíněného osvobození od daně a je umístěno v daňovém skladu, kde podléhá daňovému dohledu, který vykonávají celní orgány. Daňový sklad je objekt (prostorově ohraničené místo), ve kterém se vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají, skladují, přijímají nebo odesílají. Je zabezpečen proti daňovým únikům. 16 Provozovatelé daňových skladů jsou plátci spotřebních daní. Dále jsou plátci spotřební daně oprávnění příjemci, oprávnění odesílatelé nebo výrobci, jimž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu, a další právnické nebo fyzické osoby vyjmenované v 4 zákona o spotřebních daních. Plátce spotřební daně je povinen zahrnout daň do ceny produktu. Spotřební daně jsou ale součástí základu pro výpočet DPH, tudíž kupující platí ještě další daň z daně. Výši spotřební daně tvoří součin základu daně a příslušné sazby pro vybraný výrobek. Graf č. 2: Spotřební daně Zdroj: DANIELOVÁ. J. Boj proti páchání daňových deliktů při dovozu, distribuci a skladování minerálních olejů. Petrolsummit 11, Praha, 20. 10.2011.Dostupnéz http://petrol.cz/summit/petrolsummit2011.asp. 16 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 247. 16

Tabulka č.2: Podíl výnosu jednotlivých spotřebních daní Rok 2011 % Produkty 81,4 60,3 minerální oleje 6,5 4,8 líh 4,3 3,2 pivo 0,3 0,2 víno 42,5 31,5 tabák Zdroj: DANIELOVÁ. J. Boj proti páchání daňových deliktů při dovozu, distribuci a skladování minerálních olejů. Petrolsummit 11, Praha, 20. 10.2011.Dostupnéz http://petrol.cz/summit/petrolsummit2011.asp. Spotřební daň se státu velice snadno vybírá, protože je uvalena na takové zboží, jež nemohou spotřebitelé lehce nahradit substituovat. Těžko nahradí alkohol, tabák nebo pohonné hmoty jiným druhem zboží. Při zvýšení ceny se sníží poptávka po zboží a spotřebitelé se snaží nahradit toto zboží jiným zbožím nebo se pořizování tohoto daňově nadměrně zatíženého zboží vyhnout. Vzniká tzv. substituční efekt, který je tím vyšší, čím vyšší je daň. 17 Pokud zvýšení ceny produktu vede k poklesu výdajů spotřebitele na toto zboží, hovoříme o pružné neboli elastické poptávce. Pokud však zvýšení ceny vede k růstu výdajů za daný produkt, hovoříme o poptávce neelastické. 18 Čím je poptávka elastičtější, tím větší část daně nese prodávající, čím je poptávka méně elastická, tím větší část daně nese kupující. 19 Na elasticitu poptávky má vliv to, jak jsou jednotlivé druhy zboží nahraditelné. Pokud je možné snadno jeden druh zboží nahradit jiným, jedná se o poptávku elastickou, ale u některých druhů zboží je velice obtížné je nahradit jinými druhy zboží, pak se bude jednat o poptávku neelastickou. 3.4.2.1 Spotřební daň z minerálních olejů Základem spotřební daně z minerálních olejů je množství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech při teplotě 15 stupňů Celsia kromě těžkých topných olejů a zkapalněných ropných plynů, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se 17 KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika.5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 49. 18 HOLMAN,R. Ekonomie. 3., aktualizované vydání. Praha: C H Beck, 2002, s. 36. 19 KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika.5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 71. 17

zaokrouhluje na dvě desetinná místa. 20 Sazbu spotřební daně z minerálních olejů udává 48 zákona 353/2003.Tato práce se bude zabývat dvěma skupinami minerálních olejů: středními oleji a těžkými plynovými oleji se sazbou 10 950,- Kč/1000 l, z nichž je nejvýznamnější pro výběr spotřební daně motorová nafta, a motorovými benzíny zdaňovanými sazbou 12 840 Kč/1000 l. Motorová nafta a motorový benzín jsou nejčastěji používané pohonné hmoty pro dopravu. 4. Dopady spotřební daně na spotřebitele pohonných hmot a reakce spotřebitelů na vyšší ceny Nejvýznamnější skupinou spotřebitelů pohonných hmot, přesněji motorové nafty, jsou dopravci zajišťující přepravu osob a nákladu. Spotřebovávají kolem 60% konečné spotřeby motorové nafty v České republice a tím se podílejí i na větší části výnosů spotřební daně z motorové nafty pro stát. Nezanedbatelnou skupinou spotřebitelů jsou osoby podnikající v zemědělství a lesnictví a nejmenší skupinu spotřebitelů tvoří obyvatelstvo a domácnosti. 21 Pokud se zvýší cena pohonných hmot, zvýší se i výdaje spotřebitelů za tuto komoditu, neboť jen velmi těžko ne-li vůbec naleznou vhodný substitut. Pohonné hmoty jsou těžko nahraditelné a tudíž poptávka na trhu s pohonnými hmotami je do značné míry neelastická. Pohonné hmoty jsou těžko nahraditelné jiným substitutem v krátkém časovém období. Proto je poptávka v krátkém období méně elastická než v období dlouhém. Elasticita poptávky se mění v čase. Pokud spotřebitelé nemohou pohonné hmoty nahradit jiným substitutem, musí za ně vydat vyšší částky. Velikost daňového výnosu tedy zaplatí spotřebitelé. O co se zvýší výnosy státního rozpočtu, o to se sníží koupěschopnost spotřebitelů. 22 20 ČESKÁ REPUBLIKA. 47, odst. 1, 2, 3 zákona č. 353 ze dne 26. září 2003 o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2003, částka 118, s. 5730-5788. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2003/03-353.htm. 21 ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice když více znamená méně. Praha: Ekonomia, 2010, s. 15. 22 ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice když více znamená méně. Praha: Ekonomia, 2010, s. 20. 18

4.1 Dopady spotřební daně na obyvatelstvo, domácnosti a podnikatele Na spotřebitele dopadá výše spotřební daně přímo i nepřímo. Přímo zvýšením výdajů za pohonné hmoty a tudíž snížením možností pořídit si za svůj příjem jiné statky, nepřímo zvyšováním cen za zboží a služby, neboť někteří podnikatelé promítají zvýšení vstupů do konečných produktů. Tyto možnosti jsou však v konkurenčním prostředí velmi omezené, a tak se výše spotřební daně projevuje spíše ve snížených maržích podnikatelů, což má za následek nižší odvody ze zisku. Nejméně elastická je poptávka po automobilovém benzínu, neboť pro tento produkt se těžko nahrazuje substitutem. Následkem vysoké ceny benzínu klesají disponibilní výdaje domácností. Mnozí lidé přestali nakupovat nepotřebné věci, omezili jízdu automobily i jednostopými motorovými vozidly, obrátili se na málo důvěryhodné čerpací stanice, které prodávají palivo za extrémně nízké ceny nebo dojíždějí za čerpáním do okolních států v pohraničních oblastech. Výhodné bylo například v roce 2011 čerpání paliva v Polsku, pokud nebyli motoristé přistiženi příslušníky celní správy. Celníci prováděli denně kontroly na silnicích a pokud přistihli motoristy, jak převážejí v kanystrech více než dvacet litrů, doměřili jim spotřební daň za nadlimit. Podle 4 odst. 5) zákona o spotřební dani se smí přivážet pro osobní spotřebu kromě plné nádrže vozidla maximálně dvacet litrů pohonné hmoty v kanystru. (Na základě vlastního šetření autorky práce v dubnu 2010 v Libereckém kraji pokračovala nákupní turistika za pohonnými hmotami, řidiči se celníků neobávali, neboť se s nimi ani při opakovaných cestách do Polska nesetkali.) V posledních dvou letech dostává Česká obchodní inspekce stále více podnětů od občanů, kteří si stěžují na nízkou kvalitu pohonných hmot na českých čerpacích stanicích. Zatímco v roce 2010 obdržela přibližně tři sta stížností, o rok později jich bylo o sto více. 23 Obyvatelé i drobní podnikatelé reagují na zvýšení cen pohonných hmot stále častěji přestavbou dopravních prostředků na alternativní paliva. Přestože v řadě nejen evropských zemí probíhají rozsáhlé výzkumy zaměřené na vývoj alternativních pohonných hmot, není předpoklad, že by v blízkých desetiletích nahradily používání benzínu a nafty. 23 PĚKNÝ, J. Kontrola kvality pohonných hmot jako nástroj ochrany zákazníka a prevence daňových úniků. Petrolsummit 11, Praha, 20. 10. 2011. Dostupné z http://petrol.cz/summit/petrolsummit2011.asp. 19

4.1.1 Alternativní paliva a možnosti jejich využití Z alternativních paliv spotřebitelé volí LPG, zemní plyn, E85 a elektřinu. Do roku 2030 se očekává růst spotřeby zemního plynu, vodíku, a elektřiny. 4.1.1.1 LPG LPG (Liquified Petroleum Gas = zkapalněný ropný plyn) je u nás i ve světě nejrozšířenějším alternativním palivem, v České republice jezdí auta poháněná LPG už dvacet let. Osobní auta poháněná LPG tvoří více než jednu desetinu z celkového počtu osobních automobilů a mají možnost dočerpat palivo na přibližně osmi stech plnicích stanicích. Zatímco v posledních několika letech spotřeba LPG na rozdíl od ostatních alternativních paliv klesala, v roce 2011 zaznamenaly servisy zvýšený zájem o přestavbu osobních automobilů na LPG pohon. Je to pochopitelné, LPG se prodává přibližně za polovinu ceny benzínu, i když je jeho spotřeba zhruba o 15% vyšší než spotřeba benzínu. Vlivem zvýšení cen benzínu a nafty došlo ke zvýšení zájmu o přestavbu aut na LPG. Zatímco v roce 2009 bylo na LPG přestavěno přibližně 6000 aut, v roce 2010 jich bylo více než 10000 a v roce 2011 téměř 15000. Mnozí lidé často zaměňují pojmy LPG a CNG. Zatímco CNG je stlačený zemní plyn, tedy plyn přírodní, LPG není přírodní plyn, v České republice vzniká jako vedlejší produkt v rafinérii při rafinaci ropy, ve světě se také vyrábí ze zemního plynu, je tekutý, i v plynném skupenství je těžší než vzduch, proto se hromadí při zemi. Není jedovatý, ale se vzduchem tvoří výbušnou směs a z toho důvodu je označován za látku nebezpečnou, extrémně hořlavou. Na rozdíl od CNG stát prodej čerpaného LPG pro dopravu dostatečně nepodporuje, LPG je znevýhodněno vyšší spotřební daní než CNG (3933 Kč /t) a ani česká státní správa LPG nezařazuje do kategorie alternativních paliv. 4.1.1.2 CNG CNG ( Compressed Natural Gas = stlačený zemní plyn pro dopravu) zaznamenává postupný růst tak jako žádné jiné alternativní palivo. Vzhledem k dostatečným světovým zásobám, efektivitě těžby a rozvoji infrastruktury, která umožňuje vést plyn z místa těžby až ke konečnému spotřebiteli, se zemní plyn stává nejvýznamnějším substitutem ropy. Spotřeba zemního plynu v automobilech každoročně roste o čtvrtinu a představuje pro provozovatele čerpacích stanic významnou alternativu k benzínu a naftě, což se projevuje růstem počtu plnicích stanic i růstem počtu vozů jezdících na zemní plyn. Stát i plynárenské firmy spotřebu CNG podporují ( roku 2006 uzavřel stát s dodavateli plynu smlouvu o vzájemné podpoře stlačeného zemního plynu, plynárenské podniky měly vybudovat dostatečné množství 20