LEKSJON ÉN 1. LEKCE Hvordan du det? 1 02 Arne og Solveig Bjørnstad fra Bgen. Arne journalist, og Solveig sjef i et reisebyrå. De en sønn, Stein, og en datt, Siv. Hun gift og et barn. Stein student. Han en venninne, Elin. Hun fra Tromsø. Hun bibliotekar. Hjemme Arne Bjørnstad: Hvem det? Solveig Bjørnstad: Det Stein. Han h med en venninne. Stein: Hei, mamma, hei, pappa! Vi en gjest. Det Elin. Hun fra Tromsø. Solveig Bjørnstad: Hei, Elin! Velkommen til Bgen! Hvordan du det, Stein? Stein: Jeg det bra, takk. Og de? Solveig Bjørnstad: Takk, fint. Så du fra Tromsø, Elin? Elin: Ja, jeg fra Tromsø, men jeg en bestefar i Bgen. Solveig Bjørnstad: Er han fisk? Elin: Nei, han ikke fisk, han mal. Solveig Bjørnstad: Er han mal? Intessant.
1 03 Hei, hvordan du det? Jeg det bra, takk. Og du? Takk, fint. DIALOGY Hva Arne Bjørnstad? Er han mal? Nei, han ikke mal. Han journalist. LEKSJON 1 34
SLOVÍČKA et barn [ba:rn] dítě en bestefar [be`stefa:r] dědeček en bibliotekar [bibliuteka:r] knihovník ei / en datt [dat:(e)r] dca en fisk [fi`sk(e)r] rybář en gjest [jest] host en journalist [šurnalist] novinář en mal [ma:`l(e)r] malíř bra [bra:] dobře de [di:] oni de [de:`re] vy det [de:] to du [dü:] ty ei [ei] neurč. člen norského žen. rodu; nějaká, nějaký, nějaké en [en] neurč. člen norského muž. rodu; nějaký, nějaká, nějaké [æ:r] přít. čas slovesa være et [et] neurč. člen norského stř. rodu; nějaký, nějaká, nějaké fint [fi:nt] dobře fra [fra] z gift [jift] vdaná, ženatý ha [ha:] mít han [han] on [ha:r] přít. čas slovesa ha hei [hæi] ahoj h [hæ:r] zde hjemme [je`m:e] doma hun [hün] ona hva [va:] co hvem [vem] kdo en mamma [ma`m:a] maminka en pappa [pa`p:a] tatínek et reisebyrå [ræi`sebÿro:] cestovní kancelář en sjef [še:f] vedoucí, nadřízený en sønn [sön] syn ei / en venninne [ven:i`n:e] přítelkyně, kamarádka hvordan [vurdan] jak i [i:] v ikke [i`k:e] (částice tvořící slovesný zápor) neintessant [intes:aŋ, stř. rod intes:aŋt] zajímavý ja [ja] ano jeg [jæi] já med [me:] s men [men] (spoj. píše se před ní čárka) ale nei [næi] ne norsk [no r šk] norský; norsky; norština og [o] a også [os:o] také så [so:] tak, takže, tedy takk [tak] děkuji til [til] (zpravidla při vyjádření směru) k; do tsjekkisk [tšek:isk] český; česky; čeština velkommen! [velkom:(e)n] vítejte! vi [vi:] my være [væ:`re] být 1 04 ODHADNĚTE VÝZNAM en leksjon [lekšu:n], en student [stüdent] 35 LEKSJON 1
FRÁZE A PŘEDLOŽKOVÉ VAZBY Hvordan du det? Jeg det bra. Hvem det? Velkommen til Bgen! Er du norsk? Jeg tsjekkisk. Jak se máš? Mám se dobře. Kdo je to? Vítej(te) v Bgenu! Jsi Nor / Norka? Jsem Čech / Češka. ROZŠIŘUJÍCÍ SLOVNÍ ZÁSOBA RODINA ei / en mor [mu:r] matka en mamma [ma`m:a] máma, maminka ei / en bestemor [be`stemu:r] babička ei / en søst [sö`st(e)r] sestra ei / en datt [dat:(e)r] dca et barn [ba:rn] dítě en far [fa:r] otec en pappa [pa`p:a] táta, tatínek en bestefar [be`stefa:r] dědeček en bror [bru:r] bratr en sønn [sön] syn POVOLÁNÍ en advokat [advuka:t] advokát en arkitekt [arkitekt] architekt en bibliotekar [bibliuteka:r] knihov ník en elektrik [elektrik(e)r] elektrikář en filosof [filusu:f] filozof en fisk [fi`sk(e)r] rybář en fotograf [futugra:f] fotograf en frisør [frisö:r] kadeřník en ingeniør [inšenjö:r] inženýr en journalist [šurnalist] novinář en lær [læ:`r(e)r] učitel en mal [ma:`l(e)r] malíř en mekanik [meka:nik(e)r] mechanik en politimann [puliti:man] policista en president [president] prezident en sekretær [sekretæ:r] sekretářka en sjef [še:f] vedoucí en sjåfør [šofö:r] řidič en teknik [teknik(e)r] technik LEKSJON 1 36
U všech povolání se dnes používá stejný výraz pro ženu i pro muže: ingeniør znamená inženýr i inženýrka. REÁLIE Bgen [bærg(e)n] přístavní město na západním pobřeží Norska Oslo [u`šlu / u`slu] hlavní město Norska Tromsø [tru`msö:] sevonorská metropole mužská jména: Arne [a:`rne], Stein [stæin] ženská jména: Solveig [su:`lvæi(g)], Elin [e:lin], Siv [si:v] příjmení: Bjørnstad [bjö:`rnsta(:d) / bjö:`rnšta(:d)] 1 Neurčitý člen MLUVNICE Neurčitý člen se užívá u počitatelných podstatných jmen v jednotném čísle. Člen en používáme pro norský rod mužský, et pro norský rod střední a ei pro norský rod ženský. (POZOR: Norský rod se v mnoha případech neshoduje s českým.) U mnoha podstatných jmen si můžeme vybrat mezi členem en nebo ei: en bror bratr et barn dítě ei / en søst sestra Neurčitý člen používáme, mluvíme-li o osobách a věcech neznámých nebo blíže neurčených: De et barn. Mají dítě. V něktých případech neurčitý člen u počitatelných podstatných jmen vynecháváme: A Přiřazujeme-li konkrétní osobě povolání: Hun bibliotekar. Je knihovnice. Han student. Je student. POZOR na věty následujícího typu: Det en bibliotekar. Det en student. To je jedna / nějaká knihovnice. To je jeden / nějaký student. 37 LEKSJON 1
B Mluvíme-li o svých nejbližších příbuzných: Far ikke hjemme. Otec není doma. Platí pro: mor, far, bestemor, bestefar, mamma, pappa. 2 Osobní zájmena 1. 2. 3. jeg du han hun den det já ty on ona on, ona, ono on, ona, ono 1. 2. 3. vi de de my vy oni Zájmena han, hun zastupují podstatná jména označující osoby. Pro ostatní podstatná jména se používá den pro rod mužský a ženský (podstatná jména se členy en nebo ei) a det pro rod střední. POZNÁMKA Vykání, pro kté užíváme zájmeno De, se v norštině objevuje pouze okrajově: Er De fra Bgen? Jste z Bgenu? 3 Slovesa VÆRE a HA Å VÆRE být 1. 2. 3. jeg du han hun den det jsem jsi je 1. 2. 3. vi de de jsme jste jsou LEKSJON 1 38
Å HA mít 1. 2. 3. jeg du han hun den det mám máš má 1. 2. 3. vi de de máme máte mají Slovesa være a ha mají ve všech osobách stejný tvar:, resp.. Před infinitivem slovesa stojí zpravidla infinitivní částice å (å være, å ha). CVIČENÍ 1. Tvořte věty. 2. Tvořte věty. Jeg hjemme. De et barn. Han mal. Vi en gjest. Hun fra Bgen. De det bra. Du norsk. 4 Zápor, slovosled, otázka 4.1 Zápor Zápor tvoříme přidáním částice ikke za sloveso: Jeg ikke student. Nejsem student. Han ikke fra Tromsø. Není z Tromsø. Norská věta obsahuje vždy jen jeden zápor. CVIČENÍ Převeďte do záporu. VZOR Han hjemme. Han ikke hjemme. 1. De hjemme. 2. Han fisk. 3. De fra Bgen. 4. Hun gift. 5. Han h. 6. Vi en gjest. 7. Det intessant. 8. Han norsk. 9. De en datt. 10. Vi h. 39 LEKSJON 1
4.2 Slovosled Norština má pevný slovosled. To znamená, že (až na výjimky, např. při zdůraznění něktého větného členu) na prvním místě v oznamovací větě vždy stojí podmět a hned za ním přísudek (sloveso). Podmět nelze vypustit: Hun fra Bgen. Je z Bgenu. 4.3 Otázka Otázky bez tázacích výrazů tvoříme jednoduše převrácením slovosledu, tzn. podmět následuje až za slovesem: Er Stein student? Har de en datt? Je Stein student? Mají dcu? Je-li třeba v otázce užít tázací výraz, klademe ho na začátek, tj. před sloveso a podmět: Hvem det? Kdo je to? POZNÁMKA Tázat se je možné také větou se slovosledem věty oznamovací a stoupavou intonací otázky: Så du fra Tromsø, Elin? Tak ty jsi z Tromsø, Elin? CVIČENÍ 1 01 POSLECHOVÁ A VÝSLOVNOSTNÍ CVIČENÍ 1. Čtěte. Výslovnost zkontrolujte podle nahrávky k Úvodu do norské výslovnosti. a: mat [ma:t], dag [da:g], takk [tak] e: se [se:], pen [pe:n], penn [pen] o: bror [bru:r], mor [mu:r], filosof [filusu:f], pensjonist [paŋšunist], Oslo [u`šlu / u`slu]; også [oso] u: du [dü:], hun [hün], student [stüdent], kultur [kültü:r], buss [büs], museum [müse:üm]; sukk [suk:(e)r], bukse [bu`kse] y: paraply [paraplÿ:], typisk [tÿ:pisk] æ: være [væ:`re], lær [læ:`r(e)r], militær [militæ:r]; Bgen [bærg(e)n], h [hæ:r], [æ:r] LEKSJON 1 40
ø: sjåfør [šofö:r], sønn [sön], søst [sö`st(e)r], nvøs [nærvö:s] å: også [oso], Ålesund [o:`lesün], Å [o:] g: gift [jift], gjest [jest], Gjøvik [jö:`vik], Geilo [jæi`lu]; vanlig [va:`nli], vanskelig [va`nsk(e)li]; jeg [jæi], meg [mæi] h: ha [ha:], hun [hün], han [han]; hvem [vem], hvordan [vurdan], hjemme [je`m:e] k: kaffe [kaf:e], kultur [kültü:r], kilomet [çilume:t(e)r], kino [çi:nu], kilo [çi:lu], Kina [çi:na], Kirkenes [çi`rkene:s], kjemik [çe:mik(e)r] l: la [la:], mil [mi:l], bil [bi:l], til [til], ball [bal], kald [kal] m: mamma [ma`m:a], hjemme [je`m:e] n: balkong [balkoŋ] p: pappa [pa`p:a], papir [papi:r], pumpe [pu`mpe] r: burde [bü`rde], farlig [fa:`rli], gjne [jæ:`rne], borte [bu`rte]; norsk [no r šk], univsitet [ünivæ r šite:t], Lars [la: r š], kurs [kü: r š], pson [pæ r šu:n], Du så flink. [dü: æ: r šo: flink] s: sjåfør [šofö:r], pensjonist [paŋšunist], sjokolade [šukula:`de], sjanse [ša`ŋse], sjimpanse [šimpanse], situasjon [sitüašu:n], sjef [še:f], maskin [maši:n]; Oslo [u`šlu / u`slu], Slovakia [šluva:kia], slendrian [šlendrian]; student [stüdent], studio [stü:diu], stat [sta:t], sport [sport], Spania [spa: nia], spesiell [spesiel], Svein [svæin]; reise [ræi`se], president [president], filosof [filusu:f], sønn [sön], museum [müse:üm] t: littatur [litatü:r], TV [te:`ve:], kultur [kültü:r]; huset [hü:se], barnet [ba:rne]; det [de:] 2. Procvičte si věty z úvodního článku. Det Det Det Elin. Det Stein. De De De en sønn. Hvem Hvem Hvem det? Hvordan Hvordan Hvordan du Hvordan du det? Hvordan du det, Stein? Solveig Solveig sjef reisebyrå sjef i et reisebyrå Solveig sjef i et reisebyrå. 1 05 41 LEKSJON 1
1 06 3. Řekněte, odkud kdo pochází. a) VZOR Stein, Oslo Stein fra Oslo. Han fra Oslo. 1. Olaf [u:`laf], Bgen [bærg(e)n] 2. Bjørn [björn], Trondheim [tro`nhæim] 3. Knut [knü:t], Stavang [stavaŋ(e)r] 4. Kjetil [çe:`til], Kristiansand [kristiansan] 5. Øyvind [öÿ`vin], Ålesund [o:`lesün] 6. Jon [ju:n], Harstad [ha`ršta] 7. Ands [a`n:(e) r š], Lillehamm [li`l:eham:(e)r] b) VZOR Eva, Oslo Eva fra Oslo. Hun fra Oslo. 1. Elin [e:lin], Tromsø [tru`msö:] 2. Kjsti [çæ r šti], Skien [še:`(e)n] 3. Frøydis [fröÿdi:s], Bodø [bu:`dö:] 4. Synnøve [sÿn:ö:`ve], Tønsbg [tönsbær] 5. Gudrun [gü`drün], Gjøvik [jö:`vik] LEKSJON 1 42
SOUHRNNÁ CVIČENÍ 1. Doplňte člen, je-li to nutné. 1. Jeg... bror. 2. Han... politimann. 3. De... barn. 4. Hun... sønn. 5. Vi... gjest. 6. Jeg... venninne. 7. Hun sjef i... reisebyrå. 8. Er du også... journalist? 2. Nahraďte zájmeno podle vzoru. VZOR Er du student? (ona) Nei, hun student. 1. Er du fra Bgen? (oni) 2. Er hun fra Tromsø? (on) 3. Har han en bror? (já) 4. Er du arkitekt? (ona) 5. Er hun gift? (on) 6. Har de en sønn? (oni) 7. Er hun tsjekkisk? (já) 3. Odpovězte, jak se komu daří. V odpovědích používejte osobní zájmena. VZOR Hvordan Stein det? Han det bra. 1. Hvordan Elin det? 2. Hvordan du det? 3. Hvordan Arne og Solveig Bjørnstad det? 4. Hvordan de det? 5. Hvordan mamma og pappa det? 6. Hvordan Siv det? 4. Odpovězte kladně celou větou a nahraďte podmět zájmenem. VZOR Er Kari mal? Ja, hun mal. a) 1. Er Siv og Stein fra Bgen? 2. Har Stein en søst? 3. Har du og Elin det bra? 4. Er mamma og pappa hjemme? 5. Er Elin bibliotekar? 6. Er du og Elin fra Tromsø? 7. Er Marta tsjekkisk? b) 1. Så Arne norsk? 2. Så Solveig gift? 3. Så Siv og Stein hjemme? 5. Doplňte sloveso ha nebo være podle smyslu věty. VZOR Jeg... en bror. Jeg en bror. 1. Han... hjemme. 2. De... også fra Praha. 3. Vi... det bra. 4. Tromsø... intessant. 5. Solveig... norsk. 6. Arne... ikke student. 7. Han... en venninne. 8. Jeg... gift. 6. Tvořte otázky na podtržené výrazy. V otázkách použijte tázací zájmena hvordan (dvakrát), hvem (čtyřikrát) nebo hva (třikrát). VZOR Jeg det bra. Hvordan du det? 1. Siv et barn. 2. Det et reisebyrå. 3. Siv og Bjørn det bra. 4. Siv 43 LEKSJON 1
hjemme. 5. Tromsø intessant. 6. Siv det bra. 7. Det Elin. 8. De et reisebyrå. 9. Elin h. 7. Doplňte předložku fra, med, til nebo i. VZOR Jeg sjef... et reisebyrå. Jeg sjef i et reisebyrå. 1. Jeg... Praha. 2. Han hjemme... Elin. 3. Siv et barn... Olaf. 4. Velkommen... Oslo! 5. Han også en venninne... Bodø. 8. Hvem det? Kdo je to? Najděte správné odpovědi podle úvodního článku. VZOR Han student. Hvem det? Det Stein. 1. Hun bibliotekar. 2. Hun sjef i et reisebyrå. 3. Han journalist. 4. Det en venninne fra Tromsø. 5. Hun et barn. 6. Det en gjest fra Tromsø. 9. Doplňte podle úvodního článku. 1. Stein fra... 2. Han en... fra Tromsø. 3. Han en.., Siv. 4. Siv gift og hun et... 5. Elin... en bestefar... Bgen. 6.... mal. 7. Stein... bra. 10. Odpovězte celou větou podle úvodního článku. VZOR Er Stein fra Tromsø? Nei, Stein ikke fra Tromsø. 1. Har Arne Bjørnstad en sønn? 2. Er Solveig Bjørnstad gift? 3. Er Elin fra Oslo? 4. Har Stein en venninne? 5. Er Stein hjemme? 6. Er Arne Bjørnstad politimann? 7. Er Elin fisk? 11. Odpovězte podle úvodního článku. VZOR Hvem et barn? Siv et barn. 1. Hvem fra Bgen? 2. Hvordan Solveig og Arne det? 3. Hva Arne Bjørnstad? 4. Hva Solveig Bjørnstad? 5. Hvem gift? 6. Hvordan Stein det? 7. Hvem fra Tromsø? 12. a) Doplňte mužský či ženský protějšek k danému slovíčku. 1. mamma... 2.... far 3.... bror 4. datt... 5. bestemor... LEKSJON 1 44
b) Napište názvy povolání, ktá už znáte. 13. Představte si, že jste Stein. Vyprávějte o sobě a svých nejbližších. Utvořte nejméně pět vět. 14. Přeložte. 1. Jak se máš? 2. Já jsem Jáchym. 3. Nejsem student. 4. Jsem malíř. 5. Jsem Čech. 6. Jsem z Brna. 7. Jsi také z Brna? 8. Tak ty jsi z Prahy? 9. Vítej v Brně! 45 LEKSJON 1