Rekapitulace cílů studie, očekávané a dosud získané výsledky

Podobné dokumenty
Minerální látky v pokrmech školních jídelen

Předběžné závěry studie (na základě laboratorních měření) J.Ruprich a kol.

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR

J.Ruprich, I.Řehůřková, M.Dofková, J. Blahová

Pokrmy školního stravování: z výsledků studie, obsah živin

VÝSKYT KONTAMINANTŮ VE ŠKOLNÍCH OBĚDECH

NUTRIMON Přívod vybraných minerálních látek v populaci ČR

Tuky v pokrmech školních jídelen

NUTRIMON ODHAD PŘÍVODU VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH LÁTEK V POPULACI ČR. Marcela Dofková, Zlata Kapounová, Jitka Blahová, Jiří Ruprich

Studie obsahu nutrientů v pokrmech školního stravování

Význam analýzy obvyklé distribuce spotřeby potravin v průběhu dne (SAMPLEMON)

Zpráva o činnosti a hodnocení plnění kontrolního plánu 2016 Odbor HDM Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ. Mgr. Marie Šubrtová Státní zdravotní ústav Praha, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin Palackého 3a, Brno

Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením. Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno

ODHAD PŘÍVODU MAKRONUTRIENTŮ U DOSPĚLÉ POPULACE V ČR (SISP)

SROVNÁNÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ ZJIŠTĚNÉHO V SISP S VÝŽIVOVÝMI CÍLI WHO

Rozložení průměrné spotřeby potravin v ČR v průběhu dne

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

BEZPROSTŘEDNÍ SOUČÁSTÍ ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU JE VÝŽIVA. MUDr. Petr Tláskal, CSc FN Motol Praha SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU

Výživová doporučení pyramida versus talíř. Leona Mužíková Alexandra Košťálová Anna Packová

Jak lépe standardizovat kulinární úpravu potravin pro monitoring

Bodové hodnocení pestrosti pokrmů ve školním stravování

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE

PŘÍPRAVA STUDIE ZAMĚŘENÉ NA AKTUALIZACI STANDARDU NUTRIČNÍ ADEKVÁTNOSTI ŠKOLNÍCH OBĚDŮ

Koncepce školního stravování

Školní stravování vyžaduje adjustaci doporučení průběh studie v r. 2017/2018

Současné používané metody zjišťování stravovacích zvyklostí. Jejich výtěžnost a možnost použití.

1996L0008 CS SMĚRNICE KOMISE 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti

Bezpečnost potravin z pohledu Ministerstva zdravotnictví. Eva Gottvaldová Praha, Ministerstvo zemědělství, 12. září 2017

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS.

Přívod jódu pro děti - role školních obědů

Vnitřní předpis školní jídelny Základní škola a mateřská škola Bohuslavice, okres Náchod

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Diabetes mellitus a stravování

SROVNÁNÍ PŘÍVODU VYBRANÝCH NUTRIENTŮ S DOPORUČENÍMI U DĚTÍ ŠKOLNÍHO VĚKU

Vím, co jím a piju, o.p.s. Partner pro snižování obsahu soli

Nedostatek hořčíku v dietě snižuje využití vitaminu D

Vyhláška MZ ČR k nemocničnímu stravování (HACCP)

Makové mléko předmětem studie

Cílem není okamžitá změna všech postupů zavedených ve školní jídelně, ale krok za krokem realizovaná změna přístupu k dané problematice.

(Text s významem pro EHP)

Stáž v komunitní výživě Seminární práce

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 107/2005 Sb., o školním stravování

Hodnocení výživy v populaci

Základem je neublížit

I. Vnitřní řád školní jídelny

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE

5. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZÁTĚŽE LIDSKÉHO ORGANISMU CIZORODÝMI LÁTKAMI Z POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ, DIETÁRNÍ EXPOZICE

Zastupitelstvo města Lysá nad Labem dne Žádost o navýšení ceny obědů pro školní rok 2016/2017 ve školní jídelně Scolarest

6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY...

VITAMIN D a jeho přívod u osob žijících na území ČR

Ozdravení školního stravování z pohledu hygienika

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Pestrost podávané stravy v předškolních zařízeních okresu Pardubice

Tabulka č. 1: Přehled o počtech dozorovaných provozoven stravovacích služeb

Ostatní 20. Ostatní SS 17. Opakovaný 33. SS na ZA 11 RASFF 7. Alimentární onemocnění 5

Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ

Příloha č. 1 Dotazník

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ

Moderní přístupy k výživě dětí

v monitoringu dietárn rní expozice - CHEMON

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ JÍDELNA. MVDr. Anna Niklová, SZÚ Praha

KONCEPTUÁLNÍ RÁMEC MONITORINGU DIETÁRNÍ EXPOZICE ČLOVĚKA

Vyhláška 107/2005 Sb., o školním stravování ve znění pozdějších úprav a doplňků (platná po )

Vyhláška č. 107/2005 Sb. o školním stravování

Projekt Zdravá školní jídelna v praxi Zlínského kraje

ZÁPIS Z PORAD VEDOUCÍCH ŠKOLNÍCH JÍDELEN V ÚSTECKÉM KRAJI Jaro 2018

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Tab. Potřeba energie Energie v kcal/kg/den rok rok rok 70 Zásadní pravidlo: 1000 kcal kcal na každý rok věku

Škola: Základní škola Dolní Lhota, okres Zlín, příspěvková organizace. Vnitřní řád ŠJ

TERMINOLOGIE NUTRIČNÍ INTERVENCE

Vyhláška č. 107/2005 Sb. o školním stravování

Název společného projektu: Mám energii na to, abych

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Obsah soli ve výrobcích řetězců rychlého občerstvení

Přílohy. Příloha 1. Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r (Čadek et al. 1968) [Zadejte text.]

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s.

Spotřební koš dnes, výhody, problémy a nedostatky současné vyhlášky

MŠ3-6 let 34,00 Kč 10,00 Kč 16,00 Kč 8,00Kč. MŠ-7 let 39,00 Kč 10,00 Kč 21,00 Kč 8,00 Kč. ZŠ let 24,00 Kč. Cizí strávníci 58,00 Kč

NUTRIMON - HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY

107/2005 Sb. VYHLÁKA

Zavádění dietního stravování do brněnských školních jídelen. Mgr. Vendula Slámová Nutriční terapeut FN Brno

Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování

Katedra chemie FP TUL Typy výživy

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Školní stravování pohledem České školní inspekce. Praha, 2018

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ JÍDELNA. MVDr. Anna Niklová, SZÚ Praha

EU peníze středním školám

Platné znění části textu vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 108/2007 Sb., s vyznačením navržených změn

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

Nutriční značení /požadavky nařízení (EU) č. 1169/2011/

Snižování obsahu soli v potravinách

celodenní stravování 3-6 r r

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Mateřská škola Na Habru, Hořice Vnitřní řád školní jídelny Č.j.: 135/2013/ŘMŠ Účinnost od:

Transkript:

Centrum zdraví, výživy a potravin Studie obsahu nutrientů v pokrmech ze školního stravování pracovní setkání k plnění Pokynu hlavního hygienika ČR Rekapitulace cílů studie, očekávané a dosud získané výsledky J.Ruprich a kol. Praha, 23.8.2016

VÝZNAM ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ 1. Je součástí veřejné péče o děti a mládež. 2. Ovlivňuje stravovací návyky. 3. Do určité míry kompenzuje nedostatky domácího stravování. 4. Osvojené zvyklosti mohou být přenášeny zpět do rodin. 5. Návyky jsou využívány v budoucím životě. Vyhláška pracuje s hmotností potravin. Ta tedy představuje i doporučení z hlediska energie a živin. Doporučovaná* a skutečná spotřeba energie během dne Očekávané a skutečné rozložení spotřeby energie v průběhu dne Denní jídlo Vyhláška č.107/2005 Sb.* SISP04 (2006) % % (7-10r) rámcový čas snídaně 18 16 7:30 přesnídávka 15 12 9:30 oběd 35 29 12:00 svačina 10 16 15:15 večeře 22 21 18:15 2.večeře 0 4 19:15 jiné 0 2 Celkem 100 100

PROČ STUDII PROVÁDÍME? ÚKOL V AKČNÍM PLÁNU SPRÁVNÉ VÝŽIVY A STRAVOVACÍCH NÁVYKŮ POPULACE 1. Navýšení nutriční kvality institucionálního stravování vyžaduje kromě vyhodnocování spotřebního koše a pestrosti školního stravování, aby se hodnotilo i nutriční složení školního stravování. 2. Obecné zásady potravinového práva vyžadují dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a života založené na dostupných vědeckých důkazech a prováděné nezávislým, objektivním a transparentním způsobem. Nejzazší termín zahájení počátek roku 2016 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 8. ledna 2014 č. 23

CO BYLO CÍLEM STUDIE Posoudit shodu nutričního složení mezi předepsaným/očekávaným standardním a skutečně vydaným obědem pro danou věkovou kategorii.

4 EXPERIMENTÁLNÍ OTÁZKY 1. Odpovídají standardní obědy školního stravování v ČR (věková skupina strávníků 7-10 roků) svým nutričním složením očekávanému podílu 35% z celkové denní výživové dávky? 2. Jak se jednotlivé části oběda podílejí na přívodu živin? 3. Existuje závislost mezi počtem porcí oběda vařených školní jídelnou a nutričním složením obědů? 4. Ovlivňuje používání instatních směsí obsah sodíku v polévkách/hlavních chodech?

CO NEBYLO CÍLEM STUDIE Studovat a posoudit 1. Skutečnou individuální spotřebu potravin u školáka/skupiny školáků (co skutečně konzumoval a v jakém množství) 2. Druh a množství potravin na strávníka za 1 měsíc (= výživové normy pro školní stravování - spotřební koš ) (vyhláška č. 107/2005 Sb.; novela č. 17/2015 Sb.) 3. Jakost použitých potravin, použité receptury 4. Pestrost stravování 5. Dodržení výživových hodnot kombinaci výběrů z více nabízených jídel (např. jídlo/menu A,B,C na výběr)

FAKTA O STUDII 1. Zaměření na obědy 1.stupně ZŠ (děti 7-10 roků) 2. Odběry zajišťovali pracovníci Krajských hygienických stanic 3. Sledován byl celý školní rok 2015/16 4. Vzorky byly odebírány náhodně podle statisticky zdůvodněné metodiky 5. Chemickou analýzu prováděly akreditované laboratoře Státního zdravotního ústavu a některé externí laboratoře 6. Výsledek studie bude zpracován do konce roku 2016

JAKÉ ŽIVINY/LÁTKY SE PROVĚŘOVALY Stanovení zdrojů celkové energie Bílkoviny, tuky, celkové sacharidy Hlavní živiny anorganické povahy Ca, Fe, K, Mg, Na, P, Se, Zn Jiné látky Al, As, Cd, Cr, Cu, Hg, Mn, Mo, Ni, Pb Mimo pokyn HH ČR (návaznost na MZSO) Mastné kyseliny (50 druhů cis-; a trans-mk)

JAKÝ FORMÁT NUTRIČNÍCH DOPORUČENÍ BYL POUŽIT PRO HODNOCENÍ VDD ČR (1989); WHO (2003); DACH/SPV (2011); EFSA ( 2016); aj. Nebezpečí toxicity z nadbytku nutrientu UL tolerovatelné množství (AI) RDA/PRI potřeba 97,5% populace EAR (AR) průměrná potřeba AR Nebezpečí deficitu nutrientu

TABULKA POUŽITÝCH DIETÁRNÍCH REFERENČNÍCH HODNOT (VĚK 7-10 ROKŮ) Nutrient Energie (cel.) Bílkoviny Tuky Sacharidy (cel.) Formát DRV AR (MJ/den) AR (MJ/den) (MJ/den) PRI (g/den) E % (g/den) E % (RI) (g/den) E % (RI) (g/den) 35% DRV Zdroj 35% UL Zdroj UL (F7y,PAL 1,4) 1,93 (M10y,PAL 2,0) 3,37 3,2 (7 10y) 22 31 10 15 26,3 20 35 15 30 22,8 45 60 55 75 110,6 EFSA, 2013 EFSA, 2013 VDD ČR, 1989 EFSA, 2012 WHO, 2003 VDD ČR, 1989 EFSA, 2010 WHO, 2003 VDD ČR, 1989 EFSA, 2010 WHO, 2003 VDD ČR, 1989 Nelze aplikovat Nelze aplikovat Nelze aplikovat Nelze aplikovat

TABULKA POUŽITÝCH DIETÁRNÍCH REFERENČNÍCH HODNOT (VĚK 7-10 ROKŮ) Sodík Jód Draslík Vápník Fosfor Železo Nutrient Formát DRV AI (g/den) AI (ug/den) AI (mg/den) PRI (mg/den) AI (mg/den) PRI (mg/den) 35% DRV Zdroj 35% UL Zdroj UL (4 13y) 0,42 0,53 (7 10y) 31,5 (7 10y) 630 (4 10y) 280 (4 10y) 154 (7 11y) 3,85 USA, 2006 (4 13y) 0,67 0,77 max 0,7 EFSA, 2014 (7 10y) 105 (4 13y) 105 210 EFSA, 2016 - - - EFSA, 2015 (4 13y) 875 1050 EFSA, 2015 (4 13y) 1050 1400 EFSA, 2015 (4 13y) 14 USA, 2006 WHO, 2012 EFSA, 2006 USA, 2006 USA, 2006 USA, 2006 USA, 2006

DĚKUJI ZA POZORNOST