Flexibilní formy práce ve vybraných zemích EU Jaromíra Kotíková Miriam Kotrusová Helena Vychová VÚPSV, v.v.i. Praha 2013
Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (FSV UK Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU České Budějovice) doc. Ing. Olga Poláková, CSc. (Metropolitní univerzita Praha) Monografie vznikla v rámci projektu Udržitelnost sociálního dialogu v ČR - rozvoj kvality služeb zástupců zaměstnavatelů CZ.1.04/1.1.01/02.00012 Projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 472. publikaci Vyšlo v roce 2013, 1. vydání, počet stran 147 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: Ing. Eva Procházková Bc. Vít Jásek ISBN 978-80-7416-131-5 http://www.vupsv.cz
Cílem monografie bylo provést rozbor uplatňování a regulace flexibilních forem zaměstnání ve vybraných členských zemích EU a možností implementace přístupů jiných evropských zemí v prostředí ČR. Monografie byla řešena v období září 2011 - červen 2012. Osnova monografie je členěna na 6 samostatných částí. První část je souhrnem všech získaných poznatků k problematice uplatňování flexibilních forem práce, včetně SWOT analýzy a přehledu doporučení. Zbylé samostatné části jsou pak jednotlivé národní studie. Realizační tým: Kotíková, J. - Kotrusová, M. - Vychová, H.
Abstrakt Cílem monografie bylo provést rozbor uplatňování a regulace flexibilních forem zaměstnání (FFP) ve vybraných členských zemích EU a možností implementace přístupů jiných evropských zemí v prostředí ČR. Pro účely řešení vymezeného problému byl zvolen metodologický postup kombinace sekundární analýzy informačních zdrojů a výzkumného designu tzv. mnohočetných případových studií uplatňování a regulace FFP ve vybraných členských zemích EU. Národní případové studie využívání FFP, jejich legislativní úpravy a vliv na produktivitu práce a konkurenceschopnost byly vypracovány jednotlivými zahraničními experty podle jednotné osnovy, vymezující stěžejní tematické okruhy. Dále byla použita SWOT analýza pro účely identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení využívání vybraných FFP na trhu práce v podmínkách České republiky. Při zpracování doporučení a výsledků SWOT analýzy možné implementace vybraných opatření v podmínkách ČR byla dále zohledněna zjištění získaná z odborných diskusí se zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a státu. Rozbor uplatňování FFP ve vybraných zemích EU neukázal, ve srovnání s Českou republikou, na výrazné rozdíly z hlediska existence jednotlivých typů flexibilních forem práce. V oblasti FFP se jako žádoucí spíše jeví zaměření pozornosti na zvýšení rozsahu využívání již stávajících FFP, zejména prostřednictvím modifikace jejich úpravy. Jednu z mála nových forem flexibilního zaměstnávání, o jejímž případném zavedení v podmínkách České republiky lze uvažovat, představuje sdílení pracovního místa. Klíčová slova: flexibilní formy práce; flexibilita; pružná pracovní doba; různé rozvržení pracovní doby; stlačený pracovní týden; konto pracovní doby; zaměstnávání na částečný úvazek; zaměstnávání na dobu určitou; dočasné zaměstnávání prostřednictvím zprostředkovatelských agentur; práce z domova; sdílené pracovní místo Abstract The aim of the monograph was to analyze application and regulation of flexible forms of employment in selected EU member states and possibility of implementation of European countries approaches in the Czech Republic. For the purpose of solving the problem it was chosen combination of secondary analysis of information resources and case studies of application and regulation of flexible forms of employment in selected EU member states. National case studies of the use of flexible forms of employment, their legislative frameworks and their impact on productivity and competitiveness have been written up by foreign experts under a single structure defining the key thematic areas. Furthermore SWOT analysis was used to identify strengths and weaknesses, opportunities and threats of selected flexible forms of employment to use on labor market in the Czech Republic. For processing the recommendations and results of the SWOT analysis of the possible implementation of selected measures in the Czech Republic were also taken into account the findings obtained from discussions with representatives of employers, employees and the state. Study of the application of flexible forms of employment in selected EU countries showed, compared with the Czech Republic there are not significant differences in terms of the existence of different types of flexible work. As desirable it rather seems to focus on increasing the range of use of already existing flexible forms of employment by means modification of their treatment. One of the few new forms of flexible employment, about their introduction in the Czech Republic can be considered, is a" job sharing ". Key words: flexible forms of work; flexibility; flexible working hours; various schedules of working hours; compressed work week; account of working hours; parttime employment; temporary employment; temporary employment through employment agencies; homeworking; job sharing
Obsah I. FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE V ČR A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU 1. Vymezení problému... 11 2. Zmapování FFP v podmínkách ČR... 16 2.1 Obecná situace na trhu práce... 17 2.2 Flexibilní formy zaměstnávání... 17 2.2.1 Zaměstnávání na částečný úvazek... 17 2.2.2 Zaměstnávání na dobu určitou... 24 2.2.3 Další formy flexibility... 27 2.3 SWOT analýza flexibilních forem zaměstnávání... 28 2.4 Shrnutí... 29 3. Uplatňování FFP ve vybraných 5 zemích EU... 31 3.1 Nizozemsko... 33 3.2 Slovinsko... 37 3.3 Německo... 40 3.4 Španělsko... 44 3.5 Slovensko... 48 3.6 Závěr... 50 4. Zhodnocení možné implementace nejvýznamnějších FFP využívaných na trhu práce ve vybraných zemích v podmínkách České republiky pomocí SWOT analýzy... 53 5. Přehled doporučení včetně návrhu úpravy právních předpisů ČR a vymezení hlavních bariér jejich implementace... 55 5.1 Daňové zvýhodnění částečných úvazků pro definované skupiny... 55 5.2 Agenturní služby v zajištění okamžité potřeby pracovní síly... 56 5.3 Informační kampaň... 57 5.4 Sdílení pracovního místa... 58 II. PŘÍLOHA - NÁRODNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE 1. Uplatňování flexibilních forem zaměstnávání v Nizozemsku... 63 1.1 Obecná situace na trhu práce... 63 1.2 Uplatňování a rozbor nejvýznamnějších flexibilních forem práce... 66 1.3 Zhodnocení flexibilních forem práce s využitím SWOT analýzy... 75 1.4 Závěr... 78 1.5 Summary... 79 2. Uplatňování flexibilních forem zaměstnávání ve Slovinsku... 80 2.1 Obecná situace na trhu práce... 80 2.2 Uplatňování a rozbor nejvýznamnějších flexibilních forem práce... 83 2.3 Zhodnocení flexibilních forem práce s využitím SWOT analýzy... 90 2.4 Závěr... 91 2.5 Summary... 91 3. Uplatňování flexibilních forem zaměstnávání v Německu... 93 3.1 Obecná situace na trhu práce... 93 3.2 Uplatňování a rozbor nejvýznamnějších flexibilních forem práce... 97 3.3 Zhodnocení flexibilních forem práce s využitím SWOT analýzy... 105 7
3.4 Závěr... 107 3.5 Summary... 109 4. Uplatňování flexibilních forem zaměstnávání ve Španělsku... 111 4.1 Obecná situace na trhu práce... 111 4.2 Uplatňování a rozbor nejvýznamnějších flexibilních forem práce... 116 4.3 Zhodnocení flexibilních forem práce s využitím SWOT analýzy... 120 4.4 Závěr... 122 4.5 Summary... 123 5. Uplatňování flexibilních forem zaměstnávání na Slovensku... 124 5.1 Obecná situace na trhu práce... 124 5.2 Uplatňování a rozbor nejvýznamnějších flexibilních forem práce... 124 5.3 Zhodnocení flexibilních forem práce s využitím SWOT analýzy... 132 5.4 Závěr... 133 5.5 Summary... 134 Literatura... 135 8
I. Flexibilní formy práce v ČR a ve vybraných zemích EU
1. Vymezení problému 1. Vymezení problému Flexibilní formy zaměstnávání jako alternativa k trvalému pracovnímu poměru na plný úvazek se začaly rozvíjet v posledních desetiletích minulého století v reakci na přílišnou strnulost a regulaci na evropských trzích práce. Poptávka po nich byla posilována zejména zájmy zaměstnavatelů, kteří požadovali flexibilnější možnosti pro přizpůsobování počtu svých zaměstnanců aktuální ekonomické situaci na domácím i světovém trhu. Význam flexibilních forem zaměstnávání a organizace pracovní doby se zvýšil i vlivem politiky zaměstnanosti Evropské unie, která ve svých strategických dokumentech začala vyzývat členské státy k větší deregulaci a flexibilizaci na trhu práce. K posílení uvedeného trendu došlo i díky prosazování tzv. principu flexicurity, který zdůrazňuje nejenom roli flexibility pracovní síly a podmínek na trhu práce, ale také význam sociální ochrany a jistoty pro flexibilní pracovníky, a to zejména v evropském historickém kontextu (již tradičně velká ochrana zaměstnání díky rozvinutým systémům sociálního pojištění). Výzkumy veřejného mínění v zemích Evropské unie v posledních desetiletích poukazují na erozi kvality pracovních míst, která je způsobená zejména: rostoucí integrací na mezinárodních trzích (globalizace) způsobující častější ekonomické výkyvy (zejména v sektorech, kde je konkurence největší), zvýšeným výskytem a rostoucí oblíbeností dočasných typů pracovních poměrů, rychlým tempem technologického pokroku, který vytlačuje nízkokvalifikované pracovníky mimo trh práce, sociodemografickými faktory (stárnutí populace, postupné nahrazování modelu muže-živitele rodiny modelem založeným na obou vydělávajících partnerech - tzv. duální model). Uvedené faktory jsou často označovány za příčiny rostoucí nejistoty v oblasti zaměstnání, která se projevuje zhoršováním pracovních podmínek (rostoucí stres a výskyt zdravotních problémů souvisejících se stresem spojeným s výkonem zaměstnání) a sníženou schopností sladit pracovní, sociální a rodinné povinnosti. Současně se zhoršuje i schopnost tradičních systémů sociálního zabezpečení (založených na sociálním pojištění jako hlavní technice) poskytovat adekvátní ochranu skupině pracovních sil s nejistými vyhlídkami na trvalejší zaměstnání, jejíž složení je stále více heterogenní. Uvedené problémy představují společnou výzvu pro všechny rozvinuté evropské země. Míra jejich závažnosti se však v jednotlivých zemích liší, přičemž významným faktorem této odlišnosti jsou jak tradiční řešení v hospodářské a sociální politice těchto zemí, tak míra ochrany jejich trhu práce a stupeň jeho deregulace, např. míra využívání flexibility v oblasti forem zaměstnání nebo organizace pracovní doby. Vztah mezi mírou závažnosti problémů na trhu práce (např. výše míry nezaměstnanosti jak krátkodobé, tak dlouhodobé) a flexibilitou forem zaměstnání a pracovní doby není jednoznačný. Větší flexibilita nemusí vždy znamenat pouze pozitivní efekt na trh práce (na produktivitu a konkurenceschopnost podniků), ale může přinést i negativní dopad na pracovní sílu. Flexibilní formy zaměstnání mohou v některých případech zvyšovat nejistotu zaměstnání u flexibilních pracovníků a vytvářet izolovaný segment na trhu práce typický výskytem málo kvalitních a hodnocených zaměstnání, tzv. precarious, junky nebo dirty jobs. Flexibilní formy zaměstnávání představují široké spektrum typů a forem zaměstnání. Nejčastěji jsou tímto zastřešujícím výrazem označovány pracovní úvazky 11
1. Vymezení problému na kratší pracovní dobu, dočasné pracovní poměry (na dobu určitou), zaměstnávání prostřednictvím zprostředkovatelských agentur, ale také samostatná výdělečná činnost (podnikání). V našich podmínkách představují největší potenciál flexibilních forem zaměstnávání dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Flexibilní formy organizace pracovní doby zahrnují také různé úpravy pracovní doby (pružný začátek, příp. konec pracovní doby, konto pracovní doby, práce z domova, sdílení práce atd.) Jednotlivé evropské země se z hlediska rozsahu využívání flexibilních forem zaměstnávání a pracovní doby významně liší (viz tabulka č. 1) - např. ve srovnání s průměrem EU pracuje největší podíl pracovní síly na částečný úvazek v Nizozemsku, na dobu určitou ve Španělsku. Tyto rozdíly jsou ve významné míře ovlivněné pracovněprávní legislativou těchto zemí, ale také faktory jiné povahy, např. tradičním dělením genderových rolí, postavením ženy na trhu práce, převládajícím hodnotovým klimatem a historickým přístupem, tj. tradicemi v oblasti politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Výběr zemí pro účely zpracování Flexibilních forem práce ve vybraných zemích EU vychází z konceptu kvality života, 1 který je dlouhodobě používán v akademické i aplikované sféře. Jedná se o koncept umožňující kvantitativně zjistit, změřit úroveň kvality pracovních míst v jednotlivých členských zemích. Opírá se o následující soubor indikátorů přijatých na zasedání Rady Evropy v Laekenu v prosinci roku 2001: 1. Kvalita pracovních míst (přechod mezi nezaměstnaností a zaměstnaností, spokojenost s typem práce v současném zaměstnání). 2. Celoživotní vzdělávání a kariérní postup (podíl pracovní síly v produktivním věku ve vzdělávání nebo profesním tréninku, podíl pracovní síly, která disponuje počítačovými kompetencemi). 3. Genderová rovnost (např. rozdíl mezi hodinovou mzdou muže a ženy, rozdíl v míře zaměstnanosti mužů a žen atd.). 4. Zdraví a bezpečnost v zaměstnání (míra úrazovosti). 5. Flexibilita a zajištění (security) (podíl pracovníků zaměstnaných na částečný úvazek a na dobu určitou). 6. Inkluze a přístup na trh práce (přechod mezi zaměstnaností, nezaměstnaností a ekonomickou neaktivitou, příp. vzděláváním). 7. Organizace práce a sladění pracovního a rodinného života (rozdíl v míře zaměstnanosti osob 20-50letých, které mají nebo nemají dítě ve věku 0-6 let). 8. Sociální dialog a míra angažovanosti zaměstnanců (existence, příp. neexistence kolektivní smlouvy). 9. Ne-diskriminace (míra zaměstnanosti osob ve věku 55-64 let, míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti pro příslušníky etnických menšin a imigranty). 10. Celková ekonomická výkonnost a produktivita. Na základě těchto indikátorů byla Evropskou komisí v roce 2008 provedena komparativní analýza (Employment in Europe, 2008) a formulována typologie jednotlivých modelů kvality zaměstnání v EU dle 4 dimenzí: 1 Podobný koncept rozvíjí i Mezinárodní organizace práce pod názvem decent work. 12
1. Vymezení výzkumného problému - sociálně-ekonomická jistota (1., 5., 6. a 9. výše uvedené dimenze kvality zaměstnání), - vzdělávání (2., 10. výše uvedené dimenze kvality zaměstnání), - pracovní podmínky (4. a 8. výše uvedené dimenze kvality zaměstnání), - slaďování pracovního a nepracovního života a míra genderové rovnosti (3. a 7. výše uvedené dimenze kvality zaměstnání). Prvním modelem, resp. klastrem zemí z hlediska konceptu kvality života, resp. kvality pracovních míst je severská skupina zemí, zahrnující Dánsko, Finsko, Švédsko, Velkou Británii a Nizozemsko, pro které jsou charakteristické vysoké příjmy, celkově dobrá sociálně-ekonomická jistota, doprovázená dobrými pracovními podmínkami. Země rovněž vykazují vysokou míru účasti na vzdělávání a velkou variabilitu kolektivních zařízení pečujících o malé děti. Relativně vysoká je v těchto zemích také spokojenost s prací, míra zaměstnanosti a úroveň produktivity práce. Z této skupiny zemí bylo vybráno do skupiny zkoumaných zemí Nizozemsko. Jedním z důvodů je skutečnost, že v Nizozemsku pracuje na částečný úvazek nejvíce osob (48 %), což indikuje, že podmínky pro tento typ zaměstnávání jsou v této zemi nejvýhodnější. Druhou skupinu zemí z hlediska konceptu kvality života, resp. kvality pracovních míst představuje tzv. kontinentální klastr tvořený zeměmi Belgie, Rakousko, Německo, Lucembursko, Francie, Irsko, Kypr a Slovinsko. Tento klastr se z hlediska mnoha indikátorů nejvíce blíží průměrné situaci v EU, což znamená relativně příznivé hodnocení z hlediska sociálně-ekonomického zajištění a pracovních podmínek, střední až vysokou úroveň rozdílu v míře zaměstnanosti z hlediska pohlaví a střední až nízkou úroveň vzdělanosti. Charakteristický je pro tuto skupinu velký rozdíl v míře zaměstnanosti starších osob. Z této skupiny byly zařazeny mezi analyzované země Slovinsko a Německo. Slovinsko je jako jediná země východní Evropy a nový člen EU zástupcem této skupiny a její ukazatele flexibility a měr zaměstnanosti, příp. nezaměstnanosti odpovídají průměru zemí EU. Z hlediska vývoje flexibilních forem úvazků, organizace a délky pracovní doby představuje Německo velmi zajímavý příklad, neboť se zde projevují snahy o propojení (větší) flexibility na trhu práce a řešení otázek nezaměstnanosti. Německo dosahuje - ve srovnání s dalšími starými členskými zeměmi EU-15 - velmi dobrých výsledků na trhu práce, vysoké míry zaměstnanosti a nízké míry nezaměstnanosti. V době doznívající ekonomické krize se míra nezaměstnanosti pohybovala výrazně pod evropským průměrem, a to i díky rozsáhlému využití schématu Kurzarbeit. Třetí skupinu z hlediska konceptu kvality života, resp. kvality pracovních míst lze označit jako jižní, kterou reprezentuje Řecko, Portugalsko, Itálie, Malta a Španělsko. Charakteristické rysy pro tuto skupinu zemí lze vymezit v podobě nepříznivých podmínek pro kvalitu pracovních míst, nízké úrovni sociálně-ekonomického zajištění, kvality pracovních podmínek a přístupu ke vzdělávání, chybějícího sociálního dialogu. Z této skupiny zemí bylo vybráno Španělsko, které mezi evropskými zeměmi vyniká svým vysokým podílem osob zaměstnaných na dobu určitou (viz tabulka č. 1). Tato vysoká míra flexibility však s sebou nese i negativní důsledky ve formě relativně vysoké celkové i specifické úrovně nezaměstnanosti. Průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí (jako % z věkové skupiny 15-24 let) v roce 2009 dosáhla 38 %. (Employment in Europe, 2010) Čtvrtá skupina zemí je zastoupena pouze novými členskými státy EU - Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Česká republika, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Tato skupina zemí se vyznačuje nízkou mírou sociálně-ekonomického zajištění a nepříznivými pracovními podmínkami, dále nízkou úrovní produktivity práce, ale 13
1. Vymezení problému vysokými tempy ekonomického růstu, což odpovídá podmínkám dobíhajících zemí. Z této skupiny zemí bylo do skupiny analyzovaných zemí zvoleno Slovensko, a to zejména díky společné politické historii, sociálně-politickým tradicím a řadě podobných rysů v ekonomické a sociální oblasti s ČR. Tabulka č. 1 Ukazatele zaměstnanosti a flexibility na trhu práce vybraných zemí a EU (%), stav v roce 2009 podíl osob zaměstnaných na částečný úvazek podíl osob zaměstnaných na dobu určitou míra zaměstnanosti (15-64) míra nezaměstnanosti (15 +) ČR 5,5 8,5 65,4 6,7 EU-15 21,6 13,7 65,9 9,0 EU-27 18,8 13,5 64,6 8,9 Finsko 14,0 14,6 68,7 8,2 Francie 17,3 13,5 64,2 9,5 Belgie 23,4 8,2 61,6 7,9 Bulharsko 2,3 4,7 62,6 6,8 Dánsko 26,0 8,9 75,7 6,0 Estonsko 10,5 2,5 63,5 13,8 Irsko 21,2 8,5 61,8 11,9 Itálie 14,3 12,5 57,5 7,8 Kypr 8,4 13,4 69,9 5,3 Litva 8,3 2,2 60,1 13,7 Lotyšsko 8,9 4,3 60,9 17,1 Lucembursko 18,2 7,2 65,2 5,2 Maďarsko 5,6 8,5 55,4 10,0 Malta 11,3 4,8 54,9 6,9 Německo 26,1 14,5 70,9 7,5 Nizozemsko 48,3 18,2 77,0 3,4 Polsko 8,4 26,5 59,3 8,2 Portugalsko 11,6 22,0 66,3 9,6 Rakousko 24,6 9,1 71,6 4,8 Rumunsko 9,8 1,0 58,6 6,9 Řecko 6,0 12,1 61,2 9,5 Slovensko 3,6 4,4 60,2 12,0 Slovinsko 10,6 16,4 67,5 5,9 Španělsko 12,8 25,4 59,8 18,0 Švédsko 27,0 15,3 72,2 8,3 V. Británie 26,1 5,7 69,9 7,6 Zdroj: Employment in Europe 2010 Metodologie Pro potřeby rozboru účinnosti flexibilních forem zaměstnání a pracovní doby na trh práce a zaměstnanost obecně, příp. při úvahách o možném transferu přístupů jiných evropských zemí do našich podmínek, je nutné porozumět i širšímu společenskému a kulturnímu kontextu uplatňování flexibilních forem zaměstnávání. Rozbor 14
1. Vymezení výzkumného problému využívání flexibilních forem práce, jejich vlivu na celkovou ekonomickou situaci země je tak potřebné zasadit do širších souvislostí s hospodářskou a sociální politikou, včetně rodinné (slaďování profesních a rodinných rolí). Vedle toho je nezbytné přihlížet i k hodnotovému klimatu ve vztahu k uplatňování na trhu práce, včetně tradičních způsobů řešení ze strany státu, sociálních partnerů, zaměstnavatelů, příp. jednotlivců. Z těchto důvodů byl pro účely řešení vymezeného problému zvolen metodologický postup kombinace sekundární analýzy informačních zdrojů a výzkumného designu tzv. mnohočetných případových studií uplatňování a regulace flexibilních forem zaměstnání ve vybraných členských zemích EU. Výhodou případové studie je, že umožňuje zachytit složitost případů a popsat vztahy v jejich celistvosti (Hendl, 2008). Jako autoři případových studií za jednotlivé státy byli vybráni odborníci na trh práce, kteří v dané zemi současně žijí a jsou tak schopni zachytit i zdánlivě nesouvisející, ale v konečném důsledku třeba velmi významné, souvislosti legislativní úpravy a praktické realizace flexibilních forem zaměstnání a organizace pracovní doby. Národní experti z vybraných zemí byli osloveni na základě doporučujících kontaktů získaných od zástupce Mezinárodní organizace práce. Národní případové studie využívání flexibilních forem práce (FFP), jejich legislativní úpravy a vliv na produktivitu práce a konkurenceschopnost byly vypracovány jednotlivými zahraničními experty podle obdržené osnovy, vymezující stěžejní tematické okruhy. Osnova studie byla vytvořena na základě poznatků, jež vyplynuly z provedené sekundární analýzy informačních zdrojů a literatury, týkajících se zkoumané problematiky jak na obecné úrovni, tak na úrovni jednotlivých vybraných zemí. Případové národní studie se v rámci analýzy využívání flexibilních forem práce v dané zemi zaměřují na rozbor následujících hlavních tematických okruhů: Obecná situace na trhu práce v posledních deseti letech: a) využívání FFP, b) politika zaměstnanosti s ohledem na FFP, c) vliv hospodářské, sociální politiky včetně rodinné (slaďování profesních a rodinných rolí), d) hodnotové klima ve vztahu k uplatňování na trhu práce, včetně tradičních způsobů řešení ze strany státu, zaměstnavatelů, jednotlivců. Uplatňování FFP na TP z hlediska jejich vlivu na celkovou situaci na trhu práce (ve vybrané zemi), dále na zaměstnanost, příp. nezaměstnanost, na produktivitu práce a na zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Popis a rozbor legislativní úpravy nejvýznamnějších FFP. Shrnutí a zhodnocení vybraných flexibilních forem práce s využitím SWOT analýzy. Summary (shrnutí v anglickém jazyce). Další výzkumnou metodu představuje SWOT analýza, jež byla využita v rámci zpracované analýzy pro účely identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení využívání vybraných FFP na trhu práce v podmínkách České republiky. Při zpracování doporučení a výsledků SWOT analýzy možné implementace vybraných opatření v podmínkách ČR byla dále zohledněna zjištění získaná z odborných diskusí se zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a státu. 15
2. Zmapování FFP v podmínkách ČR 2. Zmapování FFP v podmínkách ČR (s přihlédnutím ke struktuře FFP ve vybraných zemích) Flexibilita na trhu práce je již několik desetiletí významným trendem v rozvinutých evropských zemích a lze se domnívat, že její důležitost se bude i nadále zvyšovat. Flexibilitu firmy očekávají od svých zaměstnanců, stejně tak jako (někteří) zaměstnanci od svých zaměstnavatelů. Země střední a východní Evropy (včetně České republiky) zatím za vývojem v oblasti flexibility na trhu práce (formy zaměstnání, časové uspořádání pracovní doby) výrazně zaostávají. Zaměstnané osoby jsou v našich podmínkách zvyklé pracovat na plnou pracovní dobu a uzavírat pracovní poměr na dobu neurčitou, příp. pracovat přesčas či v noci anebo o víkendech (tzv. typické formy flexibilního zaměstnávání). Zatímco z hlediska využívání přesčasové práce je ČR v rámci EU-27 nad průměrem, 2 z hlediska využívání moderních flexibilních forem zaměstnání ČR za evropským průměrem výrazně zaostává. Jenom postupně si jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé zvykají na nové formy flexibilního zaměstnávání, mezi které patří práce na částečný úvazek (na zkrácenou pracovní dobu), dočasné formy zaměstnání (pracovní poměr na dobu určitou, agenturní zaměstnávání - dočasné umístění zaměstnanců agentury práce přímo v podniku - u zaměstnavatele). K dočasným formám zaměstnávání lze zařadit také dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), které představují častější a dostupnější formu flexibility. O jejich rozsahu využívání však nejsou k dispozici žádné objektivní statistické zdroje. Využívání flexibilních forem zaměstnání významně souvisí s tím, jak je nastavená (pracovněprávní) ochrana zaměstnání. Celkový index ochrany zaměstnání v ČR (2,32), 3 ve srovnání s ostatními zeměmi OECD, odpovídá průměru ostatních zemí. Celkové hodnoty daného ukazatele je však dosaženo zejména díky vyšší míře ochrany pracovních poměrů na dobu neurčitou (3,00), míra ochrany dočasných pracovních poměrů je v ČR naopak nižší (1,71). Cílem analýzy je popsat rozsah uplatňování flexibilních forem zaměstnávání v podmínkách ČR, dále identifikovat hlavní bariéry a překážky jejich většího využívání jak na straně zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Hlavní pozornost bude věnována dvěma statisticky nejčastěji se vyskytujícím formám flexibilního zaměstnávání v ČR, a to práci na částečný úvazek a na dobu určitou. 4 Do zaměstnávání na dobu určitou přitom zařazujeme jak zaměstnávání na dobu určitou a zaměstnávání prostřednictvím zprostředkovatelských agentur, tak i dohody o mimopracovní činnosti. Vzhledem k chybějícím objektivním datům ohledně rozsahu využívání dohod mimo pracovní poměr není možné se jimi detailně zabývat, přestože by jejich podrobnější zmapování bylo žádoucí 5. 2 3 4 5 V roce 2010 byl podíl pracujících na směny z celkového počtu zaměstnaných osob ve věku 15-64 let v EU-27 17,4 %, v ČR 28,2 %. (Eurostat) OECD.StatExtracts [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Strictness of employment protection - overall. Dostupné z WWW: <http://stats.oecd.org/index.aspx>. K flexibilním formám zaměstnání se někdy zařazuje rovněž výkon samostatné výdělečné činnosti. Interní průzkum SPČR realizovaný pro účely zajištění podpory flexibilních forem zaměstnávání v době přípravy novely zákoníku práce ukázal, že se jedná o často využívané flexibilní formy zaměstnávání a měla by se jim tak věnovat větší pozornost (podkladové materiály SPČR). 16
2. Zmapování FFP v podmínkách ČR 2.1 Obecná situace na trhu práce Situace na trhu práce v České republice je významným způsobem ovlivňována celosvětovou ekonomickou situací a vývojem ekonomiky zemí Evropské unie. Po poklesu zaměstnanosti v letech 2009 a 2010 se zaměstnanost v roce 2011, v souvislosti se zlepšováním hospodářské situace, nepatrně zvýšila (o 0,4 %). Celková míra zaměstnanosti osob ve věku 20-64 dosáhla v roce 2011 70,9 %. Růst zaměstnanosti byl doprovázen poklesem míry nezaměstnanosti o 0,6 procentních bodů na 6,7 % ve srovnání s rokem 2010. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosahovala 8,6 %. Nadále se však zvýšil podíl nezaměstnaných mladých lidí do 25 let na celkové nezaměstnanosti, a to na 18,1 %. Stejně tak se zvýšil podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných na 36,2 %. 6 Jedná se o skupiny pracovní síly, u nichž se efekt zlepšení celkové ekonomické situace projevuje s určitým zpožděním. 2.2 Flexibilní formy zaměstnávání Flexibilní formy zaměstnávání jsou v ČR upraveny zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění), který rozlišuje flexibilní rozložení pracovní doby, klouzavou pracovní dobu, fond (resp. konto) pracovní doby, práci na zkrácený úvazek a práci z domova. Dle délky pracovní doby pak mezi flexibilní formy zaměstnávání řadíme také tzv. dočasná zaměstnávání (práci na dobu určitou, dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti a agenturní zaměstnávání). 2.2.1 Zaměstnávání na částečný úvazek Z legislativního hlediska lze konstatovat, že naše pracovní právo je ve vztahu k částečným pracovním poměrům neutrální - ani je výraznějším způsobem nepodporuje, ale také jim nebrání. Zákoník práce definuje zkrácený úvazek jako pracovní poměr kratší než 40 hodin týdně, který může být uzavřen jak na dobu určitou, tak neurčitou ( 79 a 80 zákona č. 262/2006 Sb.) s tím, že zaměstnanci přísluší plat nebo mzda odpovídající této kratší pracovní době. Cílovou skupinou pracovní síly, které zákoník práce umožňuje zkrátit si pracovní dobu, jsou těhotné ženy a osoby, které vykonávají pečovatelské povinnosti vůči vlastním dětem (mladším 15 let) nebo plně bezmocným osobám (vyžadujícím soustavnou péči). V případě těchto osob má zaměstnavatel povinnost vyhovět žádosti o zkrácení pracovní doby, pokud ovšem tomu nebrání vážné provozní důvody. Co rozumět pod těmito důvody však není nikde podrobněji specifikováno. Stejně tak není upraven nárok na opětovné navýšení úvazku ve chvíli, kdy potřeba jeho snížení ze strany zaměstnance pomine. (Nekolová, 2010) Žádný jiný způsob preferování práce na zkrácenou pracovní dobu není v rámci politiky zaměstnanosti v ČR využíván. Podíl osob pracujících na částečný úvazek (5,5 % v roce 2011) je v České republice velmi nízký (např. ve srovnání s průměrem zemí EU-27, kde byl v roce 2009 18,8 %), což bývá zdůvodňováno jak dědictvím socialistické tradice plných úvazků, 6 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011. MPSV, 2012 http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/anal2011.pdf 17
2. Zmapování FFP v podmínkách ČR tak ekonomickou nevýhodností práce na částečný úvazek pro zaměstnance i zaměstnavatele. Podíl lidí zaměstnaných na částečný úvazek je v ČR poměrně stabilní. Tabulka č. 2 Vývoj podílu osob zaměstnaných na částečný úvazek celkem, dle pohlaví (%) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 celkem 5,0 5,0 4,9 5,5 5,9 5,5 z toho: muži 25,4 26,5 26,0 28,9 28,5 26,2 ženy 74,6 73,5 74,0 71,1 71,5 73,8 Zdroj: VŠPS ČSÚ, data k 3/2012 Z dat VŠPS vyplývá, že částečné úvazky jsou zejména doménou žen (na rodičovské dovolené nebo s dětmi předškolního věku), mladých lidí (absolventů škol) a osob v důchodovém věku (65 let a více). Nejčastějšími důvody práce na částečný úvazek jsou zdravotní důvody (u osob vyššího věku), nemožnost najít zaměstnání na plnou pracovní dobu, péče o děti či jinou závislou osobu (zejména ženy) nebo účast na vzdělávání (mladí lidé). Z hlediska vzdělání mezi osobami zaměstnanými na částečný úvazek převažují lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Lidé zaměstnaní na částečný úvazek pracují nejčastěji v profesích spadajících do obou pólů kvalifikačního a profesního spektra, na jedné straně jako vysoce vzdělaní specialisté a na straně druhé jako nekvalifikovaní pracovníci. Největší podíl osob zaměstnaných na částečný úvazek v roce 2010 pracoval jako techničtí a odborní pracovníci (24 %), druhý nejčastější typ profesního zařazení byly pomocné a nekvalifikované práce (18,4 %), dále šlo o osoby zaměstnané ve službách a prodeji (16,8 %) a o vědecké a odborně duševně pracující (16,7 %). 7 Tabulka č. 3 Vývoj podílu osob zaměstnaných na částečný úvazek z celkového množství osob zaměstnaných na částečný úvazek dle věku (%) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 15-19 1,30 1,64 1,98 2,55 1,76 1,31 20-24 4,70 6,50 6,47 8,11 8,48 7,47 25-29 8,53 7,20 7,78 8,36 7,28 8,87 30-34 13,97 12,39 12,77 10,91 11,62 11,41 35-39 10,98 10,28 10,20 10,74 12,51 14,18 40-44 9,21 8,29 8,30 8,93 9,33 8,23 45-49 7,43 6,92 6,43 6,40 7,87 6,85 50-54 8,75 9,21 8,49 7,26 6,65 6,16 55-59 10,79 9,62 9,95 8,10 7,94 9,20 60-64 11,45 14,02 13,32 13,70 12,21 11,16 65 + 12,90 13,92 14,31 14,95 14,35 15,14 Zdroj: VŠPS ČSÚ, data k 3/2012 7 Od roku 2011 byla klasifikace KZAM nahrazena proměnnou ISCO, z toho důvodu končí časová řada rokem 2010. 18
2. Zmapování FFP v podmínkách ČR U osob vyššího věku je možné na základě dat z VŠPS (tabulka č. 3) a dalších analýz (Kyzlinková, Kotrusová, 2010) konstatovat, že podíl osob pracujících na částečný úvazek se zvyšuje po dosažení důchodového věku. Práce na částečný úvazek je i ve vyšším věku spíše typická pro ženy než pro muže. Z hlediska dosaženého stupně vzdělání je práce na částečný úvazek u pracujících ve vyšším věku typická pro nejnižší a nejvyšší stupeň vzdělání. Tato skutečnost pak ovlivňuje i profesní strukturu osob vyššího věku vykonávajících zaměstnání na zkrácený úvazek. Téměř třetina těchto osob spadá do kategorie pomocných a nekvalifikovaných dělníků, další třetina pak do kategorie vědeckých pracovníků spolu se skupinou technických, pedagogických a zdravotnických pracovníků. Do struktury částečných úvazků u osob ve věku 50-64 let dle profesního zařazení ještě významněji zasahují pracovníci ve službách a obchodě. Jedním z rozhodujících důvodů pro zkrácení pracovní doby v předdůchodovém věku je zdravotní stav osob. Ve věku 50-64 let je zdravotní stav důvodem pro zkrácený pracovní úvazek u každého druhého muže a u každé páté ženy. Tabulka č. 4 Vývoj podílu osob zaměstnaných na částečný úvazek dle KZAM (% z celku osob zaměstnaných na částečný úvazek) 2006 2007 2008 2009 2010 1 2,72 2,63 1,99 1,37 1,84 2 13,93 16,83 17,69 16,98 16,66 3 20,36 20,15 20,57 22,93 24,02 4 11,46 11,19 9,82 10,71 10,25 5 16,48 17,08 16,39 16,57 16,82 6 0,85 0,68 0,88 0,92 1,05 7 6,54 4,89 6,67 6,13 6,12 8 4,84 3,69 3,87 3,87 4,83 9 22,82 22,87 22,11 20,51 18,43 Zdroj: VŠPS ČSÚ, data k 3/2012 Pozn. 1 - zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, 2 - vědečtí a odborní duševní pracující, 3 - techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, 4 - nižší administrativní pracovníci (úředníci), 5 - provozní pracovníci ve službách a obchodu, 6 - kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví, 7 - řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři, 8 - obsluha strojů a zařízení, 9 - pomocné a nekvalifikované práce. Částečné úvazky jsou spojovány jak s určitými výhodami, tak i s nevýhodami. K hlavním nevýhodám patří zejména nižší perspektiva kariérního postupu, horší přístup k možnostem dalšího vzdělávání, nižší hodinová mzda a nižší růst mezd, riziko částečné deregulace pracovního výkonu (lidé pracují fakticky více hodin, než kolik by měli), nižší sociální ochrana a vyšší fixní náklady pro zaměstnavatele. (Hora, 2009) Naopak, mezi hlavní výhody lze zařadit možnost harmonizovat pracovní a rodinné povinnosti, uchovat si spojení s vykonávanou profesí, příp. s dosavadním zaměstnavatelem (platí zejména pro matky na rodičovské dovolené, příp. pro osoby v důchodovém věku) a možnost získání pracovních zkušeností (mladí lidé nebo absolventi škol). 19
2. Zmapování FFP v podmínkách ČR Postoje k zaměstnávání na částečný úvazek (stát, zaměstnanci, zaměstnavatelé) Státní politika ve vztahu k podpoře zaměstnávání na částečný úvazek je ve své podstatě neutrální. I když na úrovni koncepčních a strategických materiálů se vláda hlásí k podpoře principu flexicurity a flexibilních forem zaměstnávání, v reálné politice nenabízí žádná zvýhodnění jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby na částečný úvazek. V rámci Národního programu reforem ČR 2008-2010 a tzv. prorodinného balíčku (Soubor prorodinných opatření) vláda navrhovala posílení motivace zaměstnavatele k zaměstnávání rodičů vychovávajících děti formou částečného pracovního úvazku např. slevou na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti placených zaměstnavatelem. 8 Cílovými skupinami měli být kromě rodičů malých dětí také občané na okraji trhu práce nebo s obtížným přístupem k zaměstnání. 9 Na základě uvedeného materiálu byl vládě předložen Návrh zákona o podpoře rodin s dětmi, který však nebyl, mj. vzhledem ke zvýšenému riziku dopadu balíčku na veřejné výdaje, prozatím přijat. Pro situaci v České republice platí, že na trhu práce existuje určitá skupina ekonomicky aktivních (příp. i neaktivních), kteří by rádi pracovali na částečný úvazek, ale vzhledem k malému počtu těchto pracovních míst takovouto práci nenacházejí. Jen 16 % osob pracuje na částečný úvazek proto, že nenašlo práci na plný úvazek, zbytek tak pracuje dobrovolně. Zaměstnání na zkrácený úvazek poptávají především ženy na rodičovské dovolené nebo ty, které mají děti předškolního nebo školního věku a chtějí se vrátit na trh práce. V roce 2007 hledalo zaměstnání na zkrácenou dobu 13,8 % matek na mateřské nebo rodičovské dovolené a 12,7 % matek s dětmi do 7 let ve srovnání se 7,2 % všech osob hledajících nové zaměstnání. (Hora, 2009) O zkrácené úvazky však mají zájem ve velké míře i zaměstnanci ve vyšším věku (nad 55 let), a to jak v případě mužů, tak v případě žen (Haberlová, Kyzlinková, 2009) Dalšími skupinami, které preferují zaměstnání na zkrácenou pracovní dobu, jsou mladí lidé, kteří vedle studia mohou prostřednictvím práce na částečný úvazek získat potřebné pracovní zkušenosti, a starší osoby pobírající starobní důchod. Zaměstnavatelé Hlavními aktéry v oblasti flexibilních forem zaměstnávání jsou zaměstnavatelé. Dle zjištění Haberlové a Kyzlinkové (2009) práci na zkrácený úvazek umožňují dvě třetiny z oslovených podniků, ale zaměstnávají na nich pouze 1-5 % všech zaměstnanců. Z velké části se jedná o zaměstnavatele ve veřejném sektoru, nejčastěji v oblasti vzdělávání, školství a sociální péče, nejméně často pak v odvětvích dopravy a spojů, stavebnictví a průmyslu. Na odvětvovém rozmístění nabídky částečných úvazků se potvrzuje, že se jedná spíše o ženský typ zaměstnání. 8 9 Prorodinný balíček obsahuje mimo jiné zavedení slev na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro zaměstnavatele, jestliže zaměstná na částečný úvazek zaměstnance, který pečuje o dítě do 10 let věku nebo je osobou se zdravotním postižením nebo je tento zaměstnanec starší 55 let či osobně pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II až IV, a je z tohoto důvodu veden v evidenci obecního úřadu s rozšířenou působností nebo je řádným studentem denního studia střední, vysoké či vyšší odborné školy. (Zpráva o plnění Národního programu reforem ČR 2008-2010, str. 37) Národní program reforem České republiky 2008-2010 http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/npr2008_2010.pdf 20