ešení Teorie mezinárodního obchodu

ešení Teorie mezinárodního obchodu Absolutní výhody P íkld 1 1) mecko má bsolutní výhodu ve výrob ut, nebo vyrobí jedno uto z 30 hodin, ztímco eská republik z 50 hodin. opk eská republik má bsolutní výhodu ve výrob tri ek, nebo vyrobí 10 tri ek z 2 hodiny, ztímco mecko vyrobí t chto 10 tri ek z 5 hodin. je tedy produktivn jší v tri kách, mecko v utech. 2) V mecku bude utrkní sm nný pom r 60 tri ek z uto v eské republice 250 tri ek z uto. Pro tomu tk je? Jestliže chce mecko vyrobit o jedno uto více, musí získt 30 dodte ných jednotek práce. Jestliže víme, že 10 tri ek vyrobí z 5 jednotek práce, pk vezmeme-li 10 tri ek jko fyzickou jednotku, pk musí snížit výrobu tri ek o 5 t chto jednotek, to znmená o 60 tri ek (30/5*10, jedn fyzická jednotk = 10 tri ek). opk, jestliže chce eská republik vyrobit o jedno uto více, musí získt dodte ných 50 jednotek, tudíž n jejich získání musí snížit výrobu tri ek o 250 (50/2*10). 3) V jsou tedy ut drhá (m eno tri ky 250/1), v mecku levná (60/1). opk v jsou levná tri k (m eno uty 1/250), která jsou nopk drhá v mecku (1/60). Proto se tedy bude specilizovt n výrobu vývoz tri ek mecko n výrobu vývoz ut p esn podle toho, kde má kždá z t chto zemí bsolutní výhodu. Druhé odv tví, n které se zem nespecilizují (v p ípd meck tri k v p ípd ut) bude pk postupn znikt, ž ob zem dosp jí k úplné specilizci. 4) Mezinárodní cen se bude pohybovt v intervlu dném utrkními cenmi, tzn. mezi 60/1 250/1. Abychom ji mohli ur it p esn ji, museli bychom znát velikost ekonomiky preference spot ebitel. 5) Pokud mezinárodní cen je 100 tri ek z jedno uto, m žeme n první pohled íci, že z mezinárodního obchodu bude více profitovt eská republik, nebo mezinárodní cen se blíží utrkní cen meck. ekn me, že mci se skute n budou specilizovt n výrobu ut z nou tomu p izp sobovt i strukturu domácího pr myslu. p. se rozhodnou vyrobit o 10 ut více (by je mohli výhodn prodt do zhrni í). Pokud v ekonomice nejsou žádné volné zdroje, znmená to, že musí rušit výrobu textilu zde konkrétn musí získt 300 hodin práce, což znmená, že musí snížit výrobu textilu o 600 tri ek. Pokud p edpokládáme, že domácí nákupy ut by se nezm nily všech 10 ut vyrobených nvíc by šlo n export, dostnou z n mci 10x100, tj. 1000 tri ek. Jinými slovy o 66,7% více. eši by by si mohli koupit on ch 10 ut museli vyrobit o 1000 tri ek více, by m li ím pltit. K tomu pot ebují 200 hodin práce. Pokud v ekonomice nejsou volné prcovní síly, musí omezit svoji výrobu utomobil, tj. vyrobí o 4 ut mén (4x50=200). Zprost edkovn všk z toto snížení obdrž 10 ut. I oni si tedy polepší, to o 150%. Ob zem tedy budou profitovt, více všk eská republik. 6) P i cen 122,5 tri k z jedno uto. (zokrouhleno) 1

Komprtivní výhody P íkld 1 1) Žádná, nelze hovo it o komprtivních výhodách zostává v produktivit v obou sektorech ve stejné mí e (400/ 200 = 4/ 2). Pokud nemáme o t chto ekonomikách žádné dlší informce, musíme p edpokládt, že zde z klsického pohledu není žádný d vod k obchodu. 2) Jedn jednotk práce v mecku vyrobí bu 400 tri ek nebo 4 ut, tj. utrkní cen by byl 100 tri ek / 1 uto. V vyrobí jedn jednotk práce 200 tri ek nebo 2 ut. Autrkní cen by tk musel být 100 tri ek / 1 uto. P íkld 2 1) Poet hodin práce potebných k výrob 1 ut Poet hodin práce potebných výrob 10 triek mecko 30 2 eská epublik 50 5 má komprtivní výhodu ve výrob ut (k výrob ut je poteb o 67% více práce než v mecku, k výrob triek o 150%), mecko ve výrob triek. 2) mecko 150 triek z 1 uto 100 triek z 1 uto 3) Po otevení se bude specilizovt n výrobu ut, mecko n výrobu triek. V se bude výrzn mnit struktur domácí ekonomiky textilní prmysl znikne, nopk utomobilový se rozšíí. V mecku dojde k opnému vývoji (rozšiovt se bude výrob triek n úkor výroby utomobil) Ob zem by tk mly podle klsik smovt ke kompletní specilizci. 4) Mezinárodní cen se bude pohybovt v intervlu dném domácími utrkními cenmi. Pokud nepedpokládáme více než dv zem, musí v rovnováze jedn zem vyvážet ut dovážet trik, druhá dovážet ut vyvážet trik. Pokud by byl cen mimo zmínný intervl, pk by mohl nstt situce, že by ob sousn chtly vyvážet ut dovážet trik i nopk, což je situce nerovnovážná. Konkrétní rovnovážná mezinárodní cen v rámci tohoto intervlu bude záviset n reltivní velikosti obou ekonomik n preferencích jejich spotebitel. 5) Mezinárodní cen se blíží utrkní cen, více z obchodu získá mecko. exportuje ut, mecko trik. Chce li vyrobit exportovt o 10 ut více, musí uvolnit z výroby textilu 500 hodin práce, tj. snížit výrobu triek o 1000 ks. Z tchto 10 ut si všk mže koupit 1200 triek (tj. o 20 %) opk mecko chce-li nbídnout 1200 triek, musí získt 240 hodin práce, tj. vyrobit o 8 ut mén smnou všk získá 10 ut (tj. o 25 %) Opt je obchod výhodný, obchodní bilnce vyrovnná, více z obchodu všk získá mecko. 6) Z tbulky odvozené v bodu 1 je zejmé, že produktivit eské prcovní síly zostává z nmeckou v obou odvtvích. Z tohoto dvodu bude nutn i reálná mzd eských zmstnnc nižší než mzd nmeckých zmstnnc. 2

7) Pro : Závr bodu 3 je do znné míry závislý n pedpokldu mobilní homogenní prcovní síly. Možnost specilizce tedy i možnost využití mezinárodní dlby práce v tk bude záviset n možnostech pesunout zmstnnce z výroby triek do výroby utomobil. Druhý pípd nemožnost pesunout zmstnnce z utomobilového prmyslu do textilu by tedy neml žádné dopdy. První pípd nemožnost pesunout zmstnnce z textilu do utomobil by byl zjímvjší. Po otevení by se vzhledem k rozdíl m mezi reltivními cenmi zejm zvýšil poprávk po eských utech, eské reltivní ceny by se zly pibližovt mezinárodním cenám, le nebyl by možný pesun prcovní síly mezi odvtvími. Výsledkem by byl mzdová diferencice rostly by mzdy ve výrob ut, kde by výrobci rádi zmstnli dodtenou prcovní sílu, klesly by mzdy v textilním prmyslu, který by elil levnjší mezinárodní konkurenci. Pro mecko: situce opná. 8) Pokud vyváží ut dováží trik pk: T T. E C A C ( CZK / Euro) A 180 0,4 10x18 0,6 Podmínk pro uvedené mzdy kurz spln n není, musely by tedy klesnout eské mzdy, nebo by musel znehodnotit eská korun. 9) Po et ut vyrobených mecko stndrdní jednotkou práce 3 1/3 500 Po et tri ek vyrobených stndrdní jednotkou práce eská republik 2 200 Mezinárodní cen je n úrovni 149 tri ek z uto, blíží se k utrkní cen n mecké, více z obchodu získá. P ipome me, že exportuje ut (má v nich komprtivní výhodu) mecko tri k. Pokud bude chtít nbídnout dodte ných 10 ut n export, musí op t ob tovt 1000 tri ek p i dné mezinárodní cen jich všk z ut obdrží 1490. Trnsformuje tk 1000 tri ek n 1490 tri ek (o 49% více). mecko, by vyrobilo 1490 tri ek, musí uvolnit z výroby ut 2,98 stndrdních jednotek práce. Snížilo by tk výrobu ut o hypotetických 9,93 ks ut, všk z vyrobená tri k by dostlo 10 ut ( o 0,7 % více). Jeho zisk by tedy byl znedbtelný. P íkld 3 1) B 2) C 3) D 3

P íkld 4 1) A, B 2) B,C 3) C P íkld 5 1) B 2) B,D 3) A P íkld 6 1) C 2) B,D 3) A P íkld 7 1) C 2) A,B,C,D 3) A, B P íkld 8 1) A P íkld 9 2) B P íkld 10 1) A, D P íkld 11 1) Prcovní náronost výroby rketoplán (poet jednotek práce n 1 rketoplán) Prcovní náronost výroby stelit (poet jednotek práce n 10 stelit) USA 400 20 usko 1000 40 usko má komprtivní výhodu ve výrob stelit (zostává zde o 100%), ztímco USA mjí komprtivní výhodu ve výrob rketoplán (usko zde zostává o 150%). 2) Aby USA vyrobily o jeden rketoplán více, potebují dodtených 400 jednotek práce, piemž n jejich získání je nutné, by snížily výrobu stelit o 20 x 10 kus, utrkní cen by tedy byl 200 stelit z 1 rketoplán. Podle stejné logiky, když usko bude chtít vyprodukovt o jeden rketoplán více, musí nkde získt 1000 jednotek práce. ezbývá nic jiného než snížit výrobu stelit o 25 x 10 kus, tzn. hypotetická utrkní cen je 250 stelit z jeden rketoplán. 4

3) USA se budou specilizovt n výrobu rketoplán usko n výrobu stelit. V USA postupn bude znikt výrob stelit výrob rketoplán se rozší í. Opk bude prvdou v usku, kde bude znikt výrob rketoplán rozši ovt se výrob stelit. Ob zem pk dosp jí dle klsik k úplné specilizci. 4) Mezinárodní cen se bude pohybovt mezi utrkními cenmi jednotlivých ekonomik, tzn. mezi 200 stelity z 1 rketoplán 250 stelity z 1 rketoplán. Kdyby totiž neexistovlo více zemí, než tyto dv nstl by rovnováh, musel by jedn ze zemí dovážet stelity vyvážet rketoplány druhá vyvážet stelity dovážet rketoplány. Pokud by se cen nepohybovl v dném intervlu, pk by bylo možné, by nstl situce, kdy by jk usko tk USA cht ly sou sn vyvážet stelity dovážet rketoplány nopk, což je situce nerovnovážná. Abychom mohli cenu ur it p esn ji v rámci dného intervlu, museli bychom mít informce o reltivní velikosti obou ekonomik o preferencích spot ebitel ( v tomto p ípd prvd podobn vlády) 5) Z obchodu budou profitovt ob zem, le mezinárodní cen 220 stelit z 1 rketoplán se blíží více utrkní cen USA, tudíž z obchodu bude více profitovt usko. Pokud by totiž USA snížily výrobu stelit o 400 kus, zbyde jim 40 x 20 =800 jednotek práce, se kterými mohou vyrobit o 2 rketoplány více (800 / 400). Z tyto dv rketoplány by ovšem n mezinárodním trhu nkoupily 440 stelit, tedy o 10% více. Aby usko mohlo zvýšit výrobu stelit o 440 kus, pot ebuje k tomu 1760 jednotek práce. K jejich získání musí snížit výrobu rketoplán o hypotetických 1,76 kusu. Prost ednictvím obchodu všk získá 2 rketoplány, tedy 14% více. 6) Z tbulky je jsn vid t, že produktivit ruské prcovní síly zostává z merickou v obou odv tvích. Z tohoto d vodu bude i reálná mzd ruských prcovník nižší než mzd merických zm stnnc. 7) Možnost specilizce tedy i možnost využití MDP v usku bude záviset n možnostech p esunout zm stnnce z výroby rketoplán do výroby stelit. Pokud budu moci p esouvt zm stnnce pouze z výroby rketoplán do výroby stelit, nem lo by to v této situci žádné dopdy, pokud všk budu moci p esouvt zm stnnce jen z výroby stelit do výroby rketoplán, pk se po otev ení z ejm zvýší poptávk po ruských stelitech, ruské reltivní mzdy se z nou p ibližovt mezinárodním cenám, le nebude možný p esun zm stnnc mezi odv tvími. Výsledkem bude mzdová diferencice, porostou mzdy ve výrob stelit, kde by cht li zm stnvtelé zm stnt dodte nou prcovní sílu, klesly by mzdy ve výrob rketoplán, která by elil levn jší mezinárodní konkurenci. 8) Pro tyto dv obchodující ekonomiky by m lo pltit dle klsických p edpokld : USA us us USA. E USA S us S us 0,4 USA. E 0,5 5

Podmínk spln n není. Musely by klesnout ruské mzdy nebo znehodnotit rubl. 9) P i cen 223,6 stelit z jeden rketoplán. 10) Po et rketoplán z jednotku práce Po et stelit z jednotku práce USA 2 ½ 500 usko 1 250 11) Odpov di identické, jen pozor u ot. 8, prcovní náro nost je p evrácená hodnot produktivity práce. P íkld 12 1) Prcovní náronost výroby ut (poet jednotek práce n 1 utomobil) Prcovní náronost výroby triek (poet jednotek práce n 100 triek) mecko 100 20 eská republik 200 25 2) má komprtivní výhodu ve výrob triek (zostává zde v produktivit pouze o 25%), mecko ve výrob utomobil (zde zostává o 100%) 3) Aby mci byli schopni vyrobit o 1 utomobil více, potebují dodtených 100 jednotek práce. Aby získli tchto 100 jednotek práce, museli by snížit výrobu triek o 5x100 kus. Hypotetická utrkní cen v mecku by tedy inil 500 triek / 1 uto. Autrkní cen v by podle stejné logiky byl 800 triek / 1 uto. Tento výsledek potvrzuje závr z bodu 2. 4) se po otevení bude specilizovt n výrobu triek, mecko n výrobu ut. V se tedy bude výrzn mnit struktur domácí ekonomiky utomobilový prmysl znikne, nopk textilní prmysl se výrzn rozšíí. V mecku dojde k pesn opnému vývoji (rozšiovt se bude výrob utomobil n úkor výroby triek, která postupn znikne). Ob zem by tk mly podle klsik smovt ke kompletní specilizci. 5) Krjní meze intervlu, ve kterém se budou pohybovt mezinárodní reltivní ceny budou diktovány domácími utrkními cenmi z bodu 3. Pokud totiž nepedpokládáme existenci více než tchto dvou zemí, musí v rovnováze jedn ze zemí vyvážet ut dovážet trik, druhá dovážet ut vyvážet trik. Pokud by cen byl mimo meze dné utrkními cenmi, pk by mohl nstt situce, kdy ob zem chtjí sousn vyvážet ut dovážet trik (pop. nopk, což je jednoznn situce nerovnovážná. Konkrétní rovnovážná mezinárodní cen rámci tohoto intervlu bude záviset n reltivní velikosti obou ekonomik n preferencích jejich spotebitel. Obchod je tedy výhodný pro ob zem, zejmén všk pro (protože mezinárodní cen má blíže k utrkní cen nmecké) 6) Pokud bude umožnn obchod tchto ekonomik pi cen 600 triek z 1 utomobil, bude se specilizovt n výrobu vývoz triek mecko n výrobu vývoz 6

utomobil. Pokud sníží mci výrobu tri ek o 600 ks, zbude jim 60x20=1200 jednotek práce, se kterými mohou vyrobit o 12 (1200/100) ut více. Z t chto 12 ut by všk p i uvedené mezinárodní cen mohli nkoupit ž 7200 tri ek, tj. tkto nep ímo vyprodukují o 20% více. Aby mohl zvýšit výrobu tri ek o 7200 ks, pot ebuje k tomu 1800 jednotek práce, k jejich získání všk musí snížit výrobu utomobil o 9 ks. Prost ednictvím obchodu všk získá 12 ut tj. o 1/3 více. 7) Z tbulky odvozené v bodu 1 je z ejmé, že produktivit eské prcovní síly zostává z n meckou v obou odv tvích. Z tohoto d vodu bude nutn i reálná mzd eských zm stnnc nižší než mzd n meckých zm stnnc. 8) Záv r bodu 4 je do zn né míry závislý n p edpokldu mobilní homogenní prcovní síly. Možnost specilizce tedy i možnost využití mezinárodní d lby práce v tk bude záviset n možnostech p esunout zm stnnce z výroby utomobil do výroby tri ek. První zmi ovný typ omezení (nemožnost p esouvt zm stnnce z výroby tri ek do výroby utomobil ) by tedy v této situci nem l žádné dopdy, druhá možnost by byl podsttn zjímv jší po otev ení by se vzhledem k rozdíl m mezi reltivními cenmi z ejm zvýšil poptávk po eských tri kách, eské reltivní ceny by se z ly p ibližovt mezinárodním cenám, le nebyl by možný p esun prcovní síly mezi odv tvími. Výsledkem by byl mzdová diferencice rostly by mzdy ve výrob tri ek, kde by výrobci rádi zm stnli dodte nou prcovní sílu, klesly by mzdy v utomobilovém pr myslu, který by elil levn jší mezinárodní konkurenci. 9) Pokud máme dv ekonomiky, které spolu obchodují v prost edí, pro n ž pltí klsické p edpokldy, m l by pltit tto podmínk: ut ut. E CZK trik ( ) DEM trik, kde jsou prcovní náronosti mzdy, tedy v tomto pípd: 0,5 ( ). E CZK DEM 0,8 Tto podmínk není pro uvedené mzdy kurz spln n (pom r mezd korigovný kursem se zde rovná 1. Musely by tedy klesnout eské mzdy, nebo by musel znehodnotit eská korun, resp., by se musel výrzn zvýšit produktivit práce. 7

P íkld 13 1) mecko má komprtivní výhodu ve výrob tri ek, ve výrob utomobil ( zde doshuje stejné produktivity práce, ztímco ve výrob tri ek výrzn zostává). by tedy m l vyvážet ut dovážet tri k, mecko vyvážet tri k dovážet ut. 2) Výsledné mezinárodní ceny se budou pohybovt v intervlu diktovném domácími utrkními cenmi (pokud do obchodu nezshuje ješt n jká t etí ekonomik). V tomto p ípd budou tedy mezi 250 tri ek / 1 uto (rel. ceny v mecku) 100 tri ek / 1 uto (rel. utrkní ceny v ) 3) Pro reltivní mzdy musí pltit ( je prcovní náro nost, tj. p evrácená hodnot produktivity práce): trik trik,zde tedy. E CZK ut ( ) DEM ut 0,4 1,0. E( CZK ) DEM 4) P i mezinárodní cen 200 tri ek / 1 uto se bude specilizovt n export ut mecko n export tri ek. Pokud mecko bude pot ebovt vyrobit exportovt o 1000 tri ek více, pot ebuje k tomu 2 dodte né jednotky práce. Tyto dv dodte né jednotky práce získá snížením výroby ut o 4 ks díky obchodu všk m že dovést 5 ks (tj. 125%). Pokud bude chtít vyvézt o 5 ks ut více, pot ebuje o 2,5 jednotky práce více, tj. musí snížit výrobu textilu o 500 ks. mezinárodním trhu si všk místo toho m že z on ch 5 ut obstrt 1000 tri ek (tj. o 100% více) 5) P i úplné specilizci (ke které by p i této cen došlo ) by byl schopn vyprodukovt mximáln 20 milión ut, mecko pk 40 milird tri ek. Pom r vyráb ných tri ek k vyráb ným ut m by tk byl 2000/1 místo 100/1, které by poždovli spot ebitelé. mezinárodním trhu by tk existovl p evis nbídky tri ek p evis poptávky po utech. Situce je tk nerovnovážná nutn by vedl k r stu reltivní ceny (po et tri ek nbízených /1 uto) ž k úrovni n meckých utrkních cen. Hekscher-Ohlin Stolper-Smuelson P íkld 1 V HO teorému je d ležitý pom r K/L, nikoliv bsolutní po et jednotek práce. I když je v první zemi práce bsolutn více (jednotkou m že být zm stnnec, i hodin práce), p esto 8

je podíváme-li se n pom r práce kpitálu zemí, která spíše je bohtá n kpitál. Zboží náro né n práce by proto m l vyvážet druhá zem. P íkld 2 Vzácnost i nopk sndná dostupnost výrobních fktor se projeví i v jejich cen. Zem oplývjící kpitálem bude mít vysoké mzdy (práce bude vzácný výrobní fktor), zem, kde je reltivn více prcovní síly, bude mít v pomru k odmnám kpitálu mzdy nižší. Po otevení tk podle HO teorému zem A bude vyvážet prcovn nároný výrobek (textil), zem B výrobek, jehož výrob je nároná n kpitál (ocel). Výrobní nákldy zjistíme z fktorové náronosti výroby (známe poet jednotek kpitálu práce potebných n výrobu zboží) z cen výrobních fktor. V zemi A tk jsou nákldy n výrobu oceli 125 dolr nákldy n textil 100 dolr, v zemi B stojí výrob oceli 100 dolr nákldy n výrobu textilu jsou 125 dolr. Je zejmé, že závr, že zem lépe vybvená prcí (A) by ml vyvážet prcovn náronou komoditu (textil) má rcionální zákld. P íkld 3 1) Zem jsou vybveny výrobními fktory r zn. Vybvenost jednotlivými výrobními initeli tedy ovliv uje jejich cenu, tkže cen toho výrobního fktoru, kterého má zem dosttek je nízká nopk cen nedosttkového fktoru vysoká. Pokud je ekonomik uzv ená pltí tedy, že v kpitálem lépe vybvené zemi je zboží náro né n kpitál levn jší, v zemi lépe vybvené prcí nopk držší. V zemi A bude tedy levn jší práce, v zemi B bude levn jší kpitál. Prcovn náro né zboží bude tedy levn jší v zemi A držší v zemi B. 2) Pokud je pk umožn n obchod, je situce podobná jko u icrd, zem vyrábí více toho zboží, které je schopn nbídnout efektivn ji, bude jej i vyvážet., druhé komodity bude vyráb t mén bude ji dovážet. Výsledkem bude specilizce zložená n rozdílné vybvenosti výrobními fktory. Zem A je spíše bohtá n práci, bude tedy spíše vyvážet zboží náro né n práci, které je v ní levn jší, zem B je spíše bohtá n kpitál bude tedy vyvážet zboží náro né n kpitál. 3) Zem A, která má dosttek práce, pokud je uzv ená, má nízké mzdy zboží náro né n práci je levn jší. Po otev ení pk zem B, která je lépe vybvená kpitálem bude poptávt ze zem A, která je lépe vybven prcí, prcovn náro né zboží. Tím se zvýší poptávk po tomto zboží, vytl í jeho cenu nhoru výrobci je budou chtít více nbízet. P edpokldem pro zvýšení nbídky zboží náro ného n práci je získání výrobních fktoru z tímto ú elem (dodte né práce), nezbývá nic jiného, než snížit výrobu kpitálov náro ného zboží. Výrob prcovn náro ného zboží všk má vstupy v jiné proporci, než výrob kpitálov náro ného zboží. trhu výrobních fktor tk vznikne p evis poptávky po práci p evis nbídky kpitálu. V zemi A tedy mzdy porostou, odm ny kpitálu budou klest. V zemi B, která je lépe vybven kpitálem bude docházet ke stejnému procesu, resp. k op né situci, cen p vodn nedosttkového fktoru (práce) bude klest cen p vodn hojného fktoru (kpitálu) bude r st. 4) V zemi A mzdy porostou, vlstníci práce rozhodn nebudou tedy proti. 9

P íkld 4 Dovozní clo zdrží nádobí n domácím trhu, zvýší se cen kpitálov náro ného zboží. Výrobci budou toužit po rozší ení výroby nádobí, která je nyní pro n trktivn jší., pokud byl ekonomik n PPF, je nutno sou sn omezovt výrobu textilu. Problém bude ve struktu e poptávky nbídky n trhu výrobních fktor z výroby textilu se bude uvol ovt reltivn hodn práce málo kpitálu, výrob nádobí bude poptávt reltivn hodn kpitálu málo práce. Výsledkem bude tlk n snížení mezd nár st odm n kpitálu. P íkld 5 1) I když je v Ohlinii bsolutn více práce, je zemí která je spíše bohtá n kpitál, Heckscherie je zemí, která je spíše bohtá n práci. 2) Ohlinie je spíše bohtá n kpitál, bude tedy vyvážet kpitálov náro né zboží, Heckscherie bude nopk vyvážet prcovn náro né zboží. 3) Ohlinie, která má dosttek kpitálu, pokud je uzv ená, má nízké odm ny z kpitálu zboží náro né n kpitál je levn jší. Po otev ení pk Heckscherie, která je lépe vybvená prcí bude poptávt z Ohlinie, která je lépe vybven kpitálem, kpitálov náro né zboží. Tím se zvýší poptávk po tomto zboží, vytl í jeho cenu nhoru výrobci je budou chtít více nbízet. P edpokldem pro zvýšení nbídky zboží náro ného n kpitál je získání výrobních fktoru z tímto ú elem (dodte ný kpitál), nezbývá nic jiného, než snížit výrobu prcovn náro ného zboží. Výrob kpitálov náro ného zboží všk má vstupy v jiné proporci, než výrob prcovn náro ného zboží. trhu výrobních fktor tk vznikne p evis poptávky po kpitálu p evis nbídky práce. V Ohlinii tedy porostou odm ny z kpitálu, mzdy budou klest. V Heckscherii, která je lépe vybven prcí bude docházet ke stejnému procesu, resp. k op né situci, cen p vodn nedosttkového fktoru (kpitálu) bude klest cen p vodn hojného fktoru (práce) bude r st. 4) Ano, nebo porostou odm ny z kpitálu. 10