Místo a role WB ve vývoji světové ekonomiky



Podobné dokumenty
11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce


ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1

Se vznikem Evropského společenství byl v podstatě zahájen proces hospodářské a měnové integrace Samotná měnová unie byla v rámci Evropského

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven?

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH

Mezinárodní obchodní právo. KH: ÚT 14,00 15,00

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA

Pravidla Města Adamova pro použití prostředků úvěrového fondu oprav a modernizací bytů

Letmý pohled na Evropskou investiční banku

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Na zasedání dne 26. května 2015 přijala Rada závěry Rady uvedené v příloze této poznámky.

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou,

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

a) podniky odebírají z trhu a dodávají vyrobené výrobky, poskytnuté služby

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA Fórum Zlaté koruny Vize bankovnictví 21. dubna 2015

Výroční tisková konference AKAT Účastníci

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

Letmý pohled na Evropskou investiční banku

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Tisková zpráva : Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Současná teorie finančních služeb cvičení č Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

Zpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června

Evropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Výroční tisková konference AKAT Účastníci

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014

15410/16 lr/kno 1 DG B 1C

Světový den výživy

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Kohezní politika EU po roce 2013

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

13157/16 dhr/mo 1 DGG 1A

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

Rating Moravskoslezského kraje

Letmý pohled na Evropskou investiční banku

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

2. Dne 22. listopadu 2016 přijala Komise sdělení nazvané Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: evropské úsilí v oblasti udržitelnosti.

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

Budoucnost kohezní politiky EU

Důvodová zpráva. Zastupitelstvo Olomouckého kraje Strana 1 (celkem 241) 6. Rozpočet Olomouckého kraje závěrečný účet

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

Komentář portfoliomanažera k Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI,

Obsah. Předmluva...4. Shrnutí...5. Výroční zpráva ESRB 2012 Obsah

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

Nabídka developerských firem v Praze nestačí pokrývat zájem o nové byty a kanceláře; situace by se měla zlepšit v průběhu příštího roku

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku


III. (Přípravné akty) RADA

Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Mezinárodní trh peněz

Financování a řízení rizik územních samospráv Úvod do problematiky. Praha, 9. června 2011

Nebankovní financování v ČR a v EU: Boom před námi Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Cyrrus

DEVIZOVÝ TRH, ROVNĚŽ NAZÝVANÝ FOREX, FX TRH NEBO MĚNOVÝ TRH, JE CELOSVĚTOVÝ FINANČNÍ TRH, NA NĚMŽ SE PROVÁDĚJÍ OBCHODY VE VŠECH SVĚTOVÝCH MĚNÁCH.

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků

II. Vývoj státního dluhu

Erste Group vykázala za 1. pololetí roku 2017 čistý zisk ve výši 624,7 milionů EUR

Mezinárodní trh peněz

Karlovarský kraj problémová analýza

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Finanční nástroje

Transkript:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Místo a role WB ve vývoji světové ekonomiky Bakalářská práce Autor: Tereza Máchová Bankovní managament Vedoucí práce: Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha Duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Zruči nad Sázavou, dne Tereza Máchová

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Stanislavovi Heczkovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky, návrhy a odbornou pomoc při psaní této práce.

Anotace Má práce se věnuje Světové bance. Cílem je popis a zhodnocení místa a role Světové banky ve vývoji světové a české ekonomiky, a to včetně nastínění moţných perspektiv dalšího rozvoje Světové banky. Podrobně ve své práci rozebírám Světovou banku jako celek, Světovou banku a její snahu bojovat proti chudobě a zadluţení zemí. Dále se soustředím na podporu ekonomických reforem z pohledu Světové banky, na její perspektivu a vztah mezi Světovou bankou a Českou republikou. Klíčová slova: Světová banka, chudoba, zadluţení, perspektiva a ekonomické reformy Annotation My work deals with the World Bank. The aim is to describe and evaluate the place and role of the World Bank in the development of the world and Czech economy. It includes outlining of the possible prospects of the World Bank s future development too. In my work I analyze the World Bank as a whole, the World Bank and its efforts to fight against the poverty and debts of countries. Next, I focus on support of economic reforms from the the World Bank s point of view, on its perspective and the relationship between the World Bank and the Czech Republic. Keywords: World Bank, poverty, debt, prospects and economic reforms

Obsah Úvod... 7 Zvolené metody zpracování... 8 1 Světová banka... 9 1.1 Organizační struktura... 10 1.2 Programy Světové banky... 12 1.3 Kritika Světové banky... 16 2 Finanční struktura Světové banky... 18 2.1 Vlastní zdroje... 18 2.1.1 Základní kapitál... 18 2.1.2 Rezervy... 19 2.2 Cizí zdroje... 19 2.3 Ostatní zdroje... 19 2.4 Úvěrová politika Světové banky... 20 2.5 Podmínky poskytnutí úvěru... 21 3 Úloha a činnosti Světové banky... 23 3.1 Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj... 23 3.2 Mezinárodní finanční korporace... 24 3.3 Agentura pro mnohostranné investiční záruky... 25 3.4 Mezinárodní asociace pro rozvoj IDA... 26 3.5 Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů... 27 4 Světová banka a boj proti chudobě... 29 4.1 Chudoba - definice... 29 4.2 Měření chudoby... 30 4.3 Boj proti chudobě... 32 5 Světová banka a boj proti zadluţenosti... 38 5.1 Obecné příčiny dluhových potíţí... 41

5.2 Dopady vysoké zadluţenosti na rozvojové země... 41 5.3 Řešení dluhových problémů... 42 6 Česká Republika a Světová banka... 45 7 Světová banka a podpora ekonomických reforem... 48 8 Perspektiva Světové banky... 49 Závěr... 56 Seznam pouţité literatury... 58 Seznam tabulek... 61 Seznam obrázků... 61 Seznam grafů... 61 Příloha... 62

Úvod Cílem bakalářské je popis a zhodnocení místa a role Světové banky ve vývoji světové a české ekonomiky, a to včetně nastínění moţných perspektiv dalšího rozvoje Světové banky. Svou práci jsem rozdělila do několika okruhů. V první části se zabývám vznikem Světové banky a její historií, strukturou, organizační strukturou a jejím financováním. Zaměřuji se na poskytování úvěrů a jejich získávání. Světová banka se skládá z pěti institucí, které se zabývají různými problémy. Poskytují finance na podporu zemědělství, školství, zdravotnictví, infrastruktury a další. Ve Finanční struktuře Světové banky rozebírám vlastní a cizí zdroje a další její financování a získávání finančních prostředků. V druhé části se zabývám skupinou Světové banky a jejími institucemi, jimiţ jsou Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), Mezinárodní finanční korporace (IFC), Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA),Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID) a jejich úlohou. V další části se zabývám světovou bankou a bojem proti chudobě a zadluţení. SB povaţuje chudobu a boj proti ní za nejdůleţitější. Sbírá různá data o příjmu domácností pro další měření, aby zjistila finanční situaci lidí po celém světě. Proto vymýšlí řadu programů na sníţení chudoby v nejchudších zemích. Nejdůleţitějším programem proti chudobě je program Rozvojové cíle tisíciletí. V tématu Světová banka a Česká republika se zabývá finančními prostředky, které byly zapůjčeny Světovou bankou právě zmiňované České republice, kdy SB označila ČR za dost silnou a ekonomicky stabilní zemi. V předposlední části bakalářské práce se zabývám Světovou bankou a podporou ekonomických reforem. SB se zde snaţí napomáhat klientským zemím a zlepšovat hospodářskou a sociální politiku s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost, posílit stabilitu a umoţnit dosaţení rovnoměrného a ekonomického růstu V poslední části se zabývám perspektivou Světové banky. 7

Zvolené metody zpracování Při zpracování bakalářské práce byly pouţity následující zdroje: - Odborné monografie - Informace zveřejněné na přístupných webových stránkách - Statistické data Dále ke zpracování své práce jsem pouţila metody: - Statistická analýza - Komparace - Syntéza - Dedukce 8

1 Světová banka Světová banka byla zaloţena v roce 1944 zároveň s Mezinárodním měnovým fondem 45 zeměmi včetně Československa na tzv. Brettonwoodské konferenci, aby mohla pomoci obnovit země postiţené druhou světovou válkou. V roce 1946 Světová banka zahájila svoji činnost. Světová banka je tvořena pěti nezávislými institucemi, které jsou i přesto společně spjaty. Jako první byla zaloţena Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Develepement, IBRD). Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj má za cíl redukovat bídu úvěruschopných chudších zemí se středními příjmy. Dále byly zaloţeny organizace jako dodatek k činnostem, které zajišťovala IBRD. Další organizací bylo Mezinárodní sdruţení pro rozvoj (International Developement Association, IDA), Agentura pro mnohostranné investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency, MIGA), Mezinárodní centrum pro urovnání investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes, ICSID)a Mezinárodní finanční korporace (International finance corporation IFC). IBRD a IDA tvoří základ Světové banky. Obě instituce pomáhají potřebným zemím pomocí půjček a grantů do vzdělání, zdravotnictví, zajišťují ekonomické a sociální systémové funkce, komunikace a další Světová banka poskytla první půjčku Francii v roce 1947 ve výši 250 milionů dolarů na poválečnou obnovu státu. Po přijetí Marshallova plánu se těţiště IBRD přesunulo do financování strukturálních a rozvojových programů chudých, zaostalých a rozvojových zemí. Světová banka v 50. a 60. letech poskytla úvěry zemím, jako jsou, Japonko, Finsko, Řecko a Španělsko. Poslední úvěr v 80. letech udělila ve výši 640 mil. USD Portugalsku. Světová banka se poslední dobou zabývá bojem proti chudobě. Aby Světová banka dostala chudobu na úroveň, kde by byla zvladatelná, musí podporovat udrţitelnost a stabilitu ekonomického růstu v nejchudších zemích světa. Jejich podíl na operacích Světové banky v současnosti přesahuje 90%. Světová banka se zaměřila především na technickou asistenci a poradenství v mnoha oblastech hospodářské, sociální, zdravotní, vzdělávací či legislativní politiky, a to včetně politiky ochrany ţivotního prostředí. 9

1.1 Organizační struktura Světová banka funguje na principu akciové společnosti. Členské země mají rozhodovací pravomoc. Světová banka je zároveň specializovanou institucí Organizace spojených národů (OSN), ale má nezávislé vedení a strukturu. Sídlo WB se nachází v hlavním městě USA ve Washingtonu D. C.. Skupinu Světové banky (WBG World Bank Group) nyní tvoří 5 institucí. Skupina Světové banky zaměstnává více neţ 10 000 zaměstnanců ve více neţ 100 zastoupeních po celém světě. Orgánem Světové banky je Rada guvernérů (Board of Governors). Kaţdá členská země si volí sama guvernéra a jeho zástupce. Většinou se jedná o ministra financí nebo o guvernéra centrální banky. Rada guvernérů se schází společně s Radou guvernérů Mezinárodního měnového fondu na výročních zasedáních, která se uskutečňují pravidelně jedenkrát do roka, a to vţdy v závěru září a počátkem října. Rada guvernérů ratifikuje dokumenty a účetní závěrku. Má pravomoci přijmout nebo vyloučit členy, zvýšit nebo sníţit základní kapitál, zvýšit počet volených výkonných ředitelů, určuje rozdělení čistého příjmu banky a schvaluje změny stanov. Nejvyšším orgánem Světové banky je prezident. Podle nepsaného pravidla je dáno, ţe USA jsou největší akcionářem banky, prezident Světové banky je tedy tradičně zástupce USA (zatímco v Mezinárodním měnovém fondu je Evropan). Nynější jmenovaný prezident JimYong Kim byl zvolen v červenci 2007 a stal se dvanáctým prezident od vzniku Světové banky. Má na starosti zasedání představenstev a podílí se na celkovém řízení Světové banky. Spolu se čtyřmi generálními řediteli tvoří nejuţší vedení banky. Prezident Světové banky je jmenován kaţdých pět let, ale můţe být zvolen maximálně dvakrát za sebou. Obrázek 1: Prezident Dr. Jim Yong Kim Zdroj: http://www.worldbank.org/en/about/president/about-the-office/bio 10

Tabulka 1: Seznam prezidentů Světové banky Prezidenti Funkční období Eugene Meyer (červen 1946 prosinec 1946) John J. McCloy (březen 1947 červen 1949) Eugene R. Black (červenec 1949 prosinec 1962) George D. Woods ( leden 1963 březen 1967) Robert McNamara (duben 1968 červen 1981) Alden W. Clausen (červenec 1981 červen 1986) Barber Conable (červenec 1986 srpen 1991) Lewis T. Preston (září 1991 květen 1995) James Wolfensohn (květen 1995 květen 2005) Paul Wolfowitz (červen 2005 červen 2007) Robert Zoellick (červenec 2007 - červen 2012) Jim Yong Kim (červenec 2012 - ) Zdroj: http://www.worldbank.org/en/about/archives/history/past-president Podle ustanovení stanov IBRD se od roku 1992 volí vţdy devatenáct výkonných ředitelů na období dvou let. Celkem má IBRD dvacet čtyři výkonných ředitelů, z nichţ pět je do funkce jmenovaných. Jsou to zástupci Spojených států amerických, Japonska, Německa, Francie a Velké Británie. Devatenáct výkonných ředitelů je volených. Volení výkonní ředitelé reprezentují menší země, které se sdruţují v devatenácti konstituencích. Česká republika se zařadila do seskupení spolu s Rakouskem, Běloruskem, Belgií, Maďarskem, Kazachstánem, Lucemburskem, Slovenskem, Slovinskem a Tureckem. Česká republika má hlasovací podíl ve výši 0,4%. Schází se zpravidla jednou nebo dvakrát týdně, vţdy v úterý nebo ve čtvrtek. Posuzuje podmínky, za kterých poskytuje úvěry členským zemím, o způsobu a rozsahu čerpání finančních prostředků na mezinárodních kapitálových trzích. V Radě guvernérů i Výkonné radě je aplikován princip váţeného hlasování. Jednotlivé členské země mají hlasovací sílu, která je závislá na výši upsaného kapitálu. Členská země má 250 základních hlasů a další dodatečný hlas lze získat zvýšením upsaného kapitálu v hodnotě 100 000 USD. Výkonní ředitelé jsou také zodpovědní za audit účetní závěrky. Za tímto účelem se schvaluje jmenování a mandát externího auditora, který se volí kaţdých pět let. Systém pro řešení konfliktů (Conflict Resolution System) se skládá z OMBUDS sluţby (Ombuds Services, OMB), Zprostředkovatelské sluţby (Mediation Services, MEF), Peer Review sluţby (Peer Review Services, PRS) a Respectuful Workplace Advisors (RAWs). Plní své povinnosti nezávisle na vlivu řízení Skupiny bank (Group Bank). 11

Světová banka se velkým podílem účastní mezinárodního boje proti chudobě a rozvojové politice. Světová banka disponuje velkou finanční silou, díky níţ můţe efektivně ovlivňovat politiku rozvojových zemí podle svého. Jsou zde zaměstnáni ti nejlepší a dobře placení odborníci, kteří vytvářejí různé strategie zabývající se správnými cestami rozvoje. Světová banka se v minulých desetiletích snaţila pomoci chudým zemím, aby se jejich postavení ve světové ekonomice zlepšilo. Pomohla rovněţ jejich obyvatelům ţít lepší ţivot a vypořádat se s důsledky kolonialismu. Podle statistik na Zemi ţije přibliţně 1,2 miliardy lidí s méně neţ jedním dolarem na den. To umoţňuje zamyslet se nad tím, zda Světová banka vykonává svou činnost tak, jak má. 1.2 Programy Světové banky 1 Světová banka podporuje prostřednictvím finančních prostředků a sluţeb různé programy. Ty se zaměřují na omezení chudoby, na podporu sociálního a lidského rozvoje, posilování ekonomického řízení, přičemţ je kladen stále větší důraz na zajištění angaţovanosti všech aktérů, zlepšení výkonu vlády a budování institucí. Investice "do lidí" (Investice do lidského rozvoje) Světová banka se snaţí nejvíce investovat do rozvoje lidí a podporovat jejich předškolní a školní vzdělání, ale podporuje také jejich výţivu a zdravotní stav. Ţádná země nemůţe zvítězit nad chudobou a vykazovat hospodářský růst, jestliţe mnoţství obyvatel neustále trpí negramotností, podvýţivou, různými nemocemi ohroţujícími zdraví jedinců. Světová banka, která je největším investorem do sociální sféry, poskytla půjčky v hodnotě přes 40 miliard dolarů na více neţ 500 rozvojových projektů ve 100 zemích. Projekty se zaměřovaly na základní sociální sluţby (mateřská péče, výţiva) a vzdělávací programy pro kaţdého, především ale pro ţeny a chudé obyvatele nacházející se v zemědělských oblastech. Světová banka se dále kromě půjčování peněz zabývá i poskytováním technické pomoci a poradenské sluţby. Poradenské sluţby se zabývají vypracováním podrobných hodnocení ţivotní úrovně a strategie pomoci a zprávami o veřejných výdajích. Světová banka se snaţí pomoci vládám klientských zemí změnou v systému sociálního zabezpečení a vytvářením záchranné sociální sítě na ochranu lidí postihnutých hospodářskou transformací. 1 http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=704 [cit.2013-09-04] 12

Ochrana životního prostředí Rozvojové země musí čelit ničení ţivotního prostředí více neţ země vyspělé. V rozvojových zemích roste populace, a tím pádem stoupají i jejich poţadavky na energii, potraviny a nezávadnou vodu. To má vliv na znečištění vzduchu, na změnu klimatických podmínek a na kácení lesů, pralesů. Jejich touha po lepším ţivotě vede k opačnému efektu. Většina toho, co vypěstují, je kontaminované, voda je natolik znečištěná, ţe ji nelze pouţít jako uţitkovou. Ţivotní prostředí se pro člověka stává nebezpečným. Světová banka dělá vše proto, aby její projekty nijak ţivotní prostředí nepoškozovaly a aby byly k němu šetrné. SB spolupracuje s dalšími rozvojovými úřady, nevládními organizacemi a společenskými sdruţeními. Nadále se Světová banka snaţí spolupracovat s institucemi, jakou jsou IUCN (WORLD Conservation Union), Nature Conservancy, World Wildlife Fund, Worldwide Fund for Nature. Zároveň je výkonnou institucí Světového programu ochrany ţivotního prostředí (Global Environment Facility), který klade důraz na ţivotní prostředí, klimatické změny, řídnutí ozónové vrstvy a znečišťování moří a oceánů. Světová banka bere velký zřetel na ţivotní prostředí, neboť ze zkušeností ví, ţe je levnější předcházet jeho poškození, neţ se pokoušet nedozírné škody odstraňovat. Podpora růstu soukromého sektoru Soukromý sektor je podpůrnou silou celé ekonomiky. Je zapotřebí, aby trţní prostředí bylo stabilní a umoţňovalo přístup k půjčkám se spolehlivým finančním systémem. Světová banka se snaţí podporovat vlády celého světa při vytváření potřebných podmínek pro obnovu a rozšíření investic do privátního sektoru. Mezi tyto podmínky patří: schválení základních zákonů, pravidel a vytvoření místních institucí tak, aby se soukromí investoři mohli spolehnout na vynutitelnost smluvních závazků výstavba fyzické infrastruktury (například doprava, voda, energie, telekomunikace atd.) a vytvoření nezbytné technologické a informační základny, která těmto zemím umoţní obstát na globálním trhu. rozvoj místního kapitálového trhu a bankovního systému 13

Mezinárodní finanční korporace poskytla od svého vzniku podporu zhruba 2000 podnikům ve 129 zemích v hodnotě více neţ 21 miliard z vlastního účtu a dalších 15 miliard bylo získáno přes syndikátní financování a upisování. MIGA obstarala investice v hodnotě téměř 5 miliard USD do více neţ 24 klientských zemí a rovněţ investorům a zemím poskytuje informace o investičních příleţitostech. Podpora ekonomických reforem Světová banka pomáhá klientským zemím zlepšovat hospodářskou a sociální politiku s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost, posílit stabilitu a umoţnit dosaţení rovnoměrného ekonomického růstu. Světová banka nabízí poradenské sluţby, poskytuje finance a technickou pomoc na podporu reformního úsilí o sníţení rozpočtových deficitů, omezení inflace, liberalizaci trhu a investic, privatizaci státních podniků, vybudování spolehlivého finančního systému, posílení soudního systému a zaručení vlastnických práv. Za pomoci těchto reforem se snaţí nalákat zahraniční privátní kapitál, vytvářet domácí úspory a investice a umoţnit vládám poskytovat efektivní sociální sluţby. S reformním opatřením mohou nastat nemalé problémy, a to se zavíráním neproduktivních podniků, v jejichţ důsledku se zvyšuje nezaměstnanost. Nadále rostou ceny při ukončení neefektivních vládních dotací. Tyto problémy ovlivňují ţivot chudých obyvatel. Světová banka se snaţí do podpory reformního úsilí začlenit i financování sociálních záchranných sítí na ochranu chudých a zranitelných sloţek populace. Světová banka spolu s Mezinárodním měnovým fondem v roce 1996 zaloţila Iniciativu pro pomoc vysoce zadluţeným chudým zemím (HIPC). Za váţný problém pro provádění podstatných reforem v chudých zemích se povaţuje vysoká úroveň zadluţenosti, především vůči vládám rozvinutých států. Ze závazku mezinárodního společenství vychází iniciativa, která říká, ţe se pokusí usilovat o sníţení zadluţenosti nejchudších zemí na udrţitelnou úroveň. Země, která je vhodná pro uplatnění pomoci HIPS, musí být zároveň způsobilá pro půjčky IDA, nesmí být zatíţená neudrţitelnou dluţní povinností a musí prokázat odhodlání k provedení hospodářské reformy. Země, která chce zaţádat o oddluţení, musí být schopna splácet svůj dluh v souvislosti s hospodářským rozvojem a omezováním chudoby. 14

Potírání korupce Korupce má velmi špatný ekonomický a sociální dopad. Je zapříčiněna nedokonalou legislativou. Investoři jsou odrazováni korupcí, která negativně ovlivňuje výši zahraničních investic, sniţuje účinnost zahraniční pomoci a ohroţuje politickou i veřejnou podporu poskytování pomoci ze strany dárcovských zemí. Samy státy musí zavést opatření v boji proti korupci. Světová banka jim napomáhá a poskytuje řadě států pomocnou ruku v boji proti korupci. Uspořádala různé semináře, kurzy a školení pro vládní úředníky, jejichţ prostřednictvím je seznamovala s korupcí a napomáhala jim řešit problémy s ní spojené. Světová banka se nejvíce zaměřovala na oblast vytváření a uplatňování strategií a institucionálních reforem, které mají sníţit příleţitostný výskyt korupce. Jedná se o reformy, které také obsahují zlepšení finanční regulace, dohled a způsob odhalování korupce, zvýšení transparentnosti rozhodování ve veřejném sektoru a zvýšení odpovědnosti soukromého sektoru skrze potvrzení práv akcionářů a věřitelů. Pomoc zemím postiženým konfliktem Válečné konflikty a násilnosti jsou problémem rozvoje a ovlivňují mnoho chudých zemí světa. Světová banka v této oblasti zajišťuje přechod země ze závislosti na pomoci k udrţitelnému ekonomickému růstu a zkvalitňování koordinace obnovy v období po skončení konfliktu. Světová banka se zaměřuje na obnovu infrastruktury, ale i na zajišťování programů na podporu ekonomických změn, řešení sociálních potřeb a budování institucionální kapacity země. Dále se zaměřuje na projekty na podporu odminování, demobilizace a opětovné začlenění bývalých vojáků do společnosti. Světová banka s dalšími partnery přispívá k hospodářské obnově a k nastolení stability pro lepší budoucnost obyvatel těchto zemí. Získávání investic Světová banka hraje velmi důleţitou roli při získávání investic pro financování rozvoje. Tvoří jedinečné partnerství s klientskými vládami, podílí se většinou méně neţ polovinou prostředků a zbývající investice jsou pak na klientské vládě. Světová banka s dalšími rozvojovými bankami, Evropskou unií, exportními úvěrovými firmami se podílí na spolufinancování. Tyto instituce poskytují kaţdoročně finance v rozmezí 15

7 8 miliard USD. Spolufinancování je efektivním způsobem nejen k získání dostatečných zdrojů, ale i k lepší koordinaci mezi různými rozvojovými institucemi. Světová banka pro řadu zemí zprostředkovává setkání, kde se představitelé dárcovských zemí mohou setkat s představiteli zemí, kterým byla směrována pomoc. Zde se jim naskytne příleţitost promluvit si o otázkách týkajících se např. obecných ekonomických priorit a strategií nebo podpory a další spolupráce. 1.3 Kritika Světové banky Kritici dávají najevo, ţe provedené změny, které nastaly, nejdou do základu celé banky, ale zůstaly pouze na povrchu. Poskytování půjček SB je spojeno s přísnými sociálními a ekologickými pravidly, která jsou zmíněná pouze na papíru, ale jejich dodrţování nikdo ze SB nedodrţuje. Projekty před realizací musí projít různými ekologickými zkouškami, nicméně výsledky jsou častou utajovány. Proto oponenti přišli s návrhy na změny, jeţ by měla banka podstoupit: - Plná odpovědnost za své činy - Zaměření se na skutečné potřeby ţadatelů - Zaměřit se na malé ţivotaschopné projekty - Sloučit pravidla pro poskytování úvěrů ve všech institucích Světové banky - Rozšíření oborů, kam Světová banka finanční prostředky nepřispívá Ekologické a humanitární organizace ve Spojených státech, rovněţ i některé větší státy západoevropských zemí věnují velkou pozornost Světové bance. Organizace si jí začaly všímat v 80. let z důvodu několika projektů, které měly špatné ekologické dopady na přesidlování obyvatel, přehrady, kácení tropických lesů či masivní doly. Za zmínku stojí investice Světové banky ve výši 443 mil. USD do Polonoroeste, gigantického záměru kolonizace brazilské části Amazonie. Tento projekt skončil fiaskem a rozvrátil místní ekonomiku a vyústil v chaos, odlesňování, erozi půdy, zhoršení sociální situace a epidemii malárie. Ve stejné době vzbudila pozornost tzv. transmigrace, SB financované přesidlování 3,5 mil indonéských zemědělců; nádrţ Akosombo v Burkině Faso, která zaplavila 8 500 km² území. Dále SB svou půjčkou podpořila institucionální rozvoj ministerstva zemědělství etiopské 16

marxistické diktatury, kdy kolektivizace byla spojená s brutálním sestěhováním venkovských obyvatel do hlídaných táborů. 2 V roce 1992 byla prověřena SB s bývalým viceprezidentem Williamem Wapenhansem, aby byla zhodnocena efektivnost. Záhy se ukázalo, ţe kritici po celou dobu měli pravdu. Bylo prověřeno 1800 půjček, do nichţ ve 113 zemích investovala částku 138 miliard USD. Výsledky ukázaly, ţe z projektů ukončených v roce 1991 bylo více neţ 37% neúspěšných. Světová banka s pomocí rozvojového programu OSN a Programu OSN pro ţivotní prostředí zaloţila Globální fond pro ţivotní prostředí (GEF). Světová banka se stala správcem financí určených do oblastí: změna klimatu, ozónová díra, znečištění oceánu a úbytek biodiverzity. Kritici GEF zdůrazňují, ţe dotace jsou svázány s velkými úvěry SB, které financují projekty ničící ţivotní prostředí. SB má nadále nezodpovědný přístup v oblasti biodiverzity. Vůbec ji netíţí osud domorodých obyvatel. 2 http://globalizace.ecn.cz/texty/sb.html [cit.2014-04-02] 17

2 Finanční struktura Světové banky 3 SB musí samozřejmě svůj chod a své aktivity nějakým způsobem financovat. A jaké jsou zdroje pro tyto účely, si ukáţeme v této kapitole 2.1 Vlastní zdroje 2.1.1 Základní kapitál Základní kapitál Světové banky je tvořen podíly jednotlivých členských zemí, jejichţ výše je odvozena od členských kvót v MMF. Jejich příspěvky jsou závislé na ekonomickém potenciálu jednotlivých zemí, na objemu jejich exportu a výši devizových rezerv. Základní kapitál Světové banky byl stanoven na částku 10 mld. USD, jeţ byla rozdělena na 100 000 akcií, přičemţ hodnota jedné akcie činila 100 000 USD. Členské země musely ihned splatit 2% svých podílů ve zlatě nebo v USD. Dalších 18% bylo splaceno na poţádání ve zlatě, USD, v národní měně dané země nebo jiné měně dle dohody. Rezerva se tvořila ze zbývajících 80%. Od roku 1963 splácí pouze 1% v USD a 9% v národní měně dané země. Část členského podílu země nesplácejí, ale musí být schopni podíl splatit na poţádání, kdyby banka tyto části členských podílů potřebovala k úhradě splatných závazků. Pokud nastane znehodnocení měny členské země vůči USD, je země povinna převést bance vyrovnávací příspěvek, a naopak při zhodnocení národní měny je banka povinna dané členské zemi vzniklý rozdíl refundovat. Pokud členská země ţádá poskytnutí úvěru, částka, která jí můţe být poskytnuta, je pouze reálně zaplacená část základního kapitálu. S částí podílu splaceného v národní měně můţe banka disponovat pouze se souhlasem příslušné země. Zbývajících 90% základního kapitálu nesmí být pouţita, neboť slouţí jako záruka pro vlastní výpůjčky. Světová banka během své činnosti neustále zvětšovala svůj základní kapitál, který představuje více neţ 189 mld. USD. Základní kapitál se můţe zvyšovat dvěma způsoby: Všeobecné zvyšování kapitálu zde dochází k přehodnocování kvót členských zemí u MMF, s rozšiřováním členské základny a upisováním kapitálu novými členskými zeměmi dochází ke zvyšování kapitálu. 3 MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnové instituce. 1. vyd. 2004. ISBN 80-245-0431-6 18

Speciální zvyšování kapitálu k tomuto zvyšování dochází z důvodů expanze úvěrové aktivity banky. V roce 1959 došlo k první úpravě, která zdvojnásobila kapitál na 20 mld. USD. V roce 1979 nastalo další navýšení kapitálu, a to na částku 81 mld. USD. Podíly se rovnoměrně rozdělily mezi jednotlivé členské státy. Při dalším navýšení podílu, které proběhlo v roce 1988 o částku 74,8 mld. USD, se jednalo se o největší zvýšení kapitálu v historii SB (o více neţ 80%). 2.1.2 Rezervy Mezi další zdroje, které banka má, patří rezervy. SB tento zisk získává rozdílem mezi úrokovou sazbou z poskytnutých úvěrů a úrokovou sazbou z vlastních výpůjček, výnosy z investic do cenných papírů a vkladů u bank. Čistý zisk banky představují příjmy banky sníţené o reţijní náklad. Od roku 1964 SB převádí část zisku ve prospěch Mezinárodního sdruţení pro rozvoj. Celkový objem úvěrů, které SB poskytla, nesmí překročit velikost upsaného kapitálu a rezerv. Vládní země, které jsou hlavními akcionáři SB, trvají na 100% krytí půjček, aby nenastala neschopnost splácení ze strany rozvojových zemí. 2.2 Cizí zdroje Světová banka prodává své vlastní dluhopisy na mezinárodních trzích, které pro ni znamenají hlavní zdroj příjmu. Banka je přímo prodává vládám a centrálním bankám, členským zemím nebo soukromým investorům. Dluhopisy byly umisťovány z větší části na finanční trh Spojených států amerických. U trhů později došlo k diverzifikaci a banka si začala půjčovat především v SRN, Švýcarsku, Japonsku a v členských zemích OPEC. Dluhopisy Světové banky jsou pokládány soukromými investory z ekonomicky vyspělých zemí za jedny z nejbezpečnějších. Minimalizaci rizika zde zabezpečuje jednak systém vlastních garancí banky a garance vlád za poskytnuté půjčky. Dluhopisy světové banky mají nejvyšší kvalitu, coţ se značí ratingem AAA. SB si tedy půjčuje za nejvýhodnějších podmínek, přestoţe takto získané prostředky poskytuje členským zemím za vyšší úrokové sazby, neţ jsou ty, za které tyto zdroje čerpala. 2.3 Ostatní zdroje Světová banka vyuţívá k financování svých činností i jiné zdroje. Mezi ně patří odprodej části jejích půjček soukromým investorům. 19

Odprodej části půjček Odprodej části půjček znamená, ţe banka odbourá před uplynutím lhůty splatnosti část půjčky soukromému investorovi, který pak vstupuje do bezprostředního věřitelského vztahu vůči dluţníkovi. Výhodou pro soukromého investora je to, ţe investice mají návratnost zajištěnou, a to pomocí vládních garancí. Naopak banka odprodejem části půjčky získává volné finanční prostředky. Spolufinancování Banka se pokouší zainteresovat investory na účasti při financování připravovaných projektů od samotného počátku. Jedná se o účast státních nebo mezinárodních institucí na financování projektů, o vývozní úvěry na dodávky strojů na zařízení poskytované exporty bankami či stáními institucemi, a to spoluúčast soukromých bank na financování části projektů. Světová banka nepouţívá všechny uvedené zdroje k poskytování úvěrů. Část jich udrţuje v likvidní formě a krátkodobě je investuje. Finanční investice banky Světová banka volné likvidní prostředky krátkodobě investuje, a to ať uţ ve formě krátkodobých terminovaných depozit v bankách, či do vysoce likvidních cenných papírů. Výnosy z těchto investic jsou dalším dodatečným zdrojem příjmů banky a zvyšují tak její zisk. 2.4 Úvěrová politika Světové banky Světová banka poskytuje členským zemím různé druhy úvěrů 1. Úvěry na konkrétní projekty jsou poskytovány na konkrétní projekty, které banka vybírá a dohlíţí na jejich realizaci 2. Úvěry na rozvoje jednotlivých sektorů a) Úvěry na investice do jednotlivých sektorů zemědělství, energetika či doprava b) Úvěry finančním zprostředkovatelům (národní banky, fondy) tyto investice dále půjčují prostředky dle kritérií Světové banky c) Úvěry na regulaci rozvoje vybraných sektorů jsou vázány na změnu koncepce jejich rozvoje 20

3. Úvěry na strukturální adaptaci - aby Světová banka mohla poskytnout úvěr, vyţaduje těsnou spolupráci členské země s MMF. Poskytování finančních prostředků je spjato se splněním systémových a strukturálních podmínek rozvoje ekonomiky. 4. Ostatní druhy úvěrů a) Úvěry na technickou pomoc do této skupiny lze začlenit úvěry určené na financování konzultačních sluţeb ministerstvům a dalším ústředním orgánům. b) Nouzové úvěry jsou poskytovány na poţádání v případě ţivelných pohrom a jiných nepředvídatelných událostí. 2.5 Podmínky poskytnutí úvěru Poskytnutí úvěru zemi, která si o něj poţádala, předchází důkladná analytická činnost. Analytickou činností se zabývá skupina expertů, kteří vyhodnocují hospodářskou situaci, politiku a strategii dané země a zároveň po konzultacích s vládou vybírají projekty vhodné k financování. Vláda je povinna poskytnout bance informace, které si vyţádají, o stavu ekonomiky a hospodářsko-politických záměrech. Následné zpracování informací je komplexní analýzou stavu, slabých i silných stránek a perspektiv vývoje ekonomiky dané země. Zhodnocení projektu zahrnuje šest aspektů: ekonomický, technický, organizační, manaţerský, výkonný a finanční. Pokud se banka rozhodne poskytnout úvěr, toto rozhodnutí závisí na tzv. zprávě o ekonomice státu. Pokud banka uzná, ţe projekt je vhodný pro financování, zahájí se oficiální jednání mezi Světovou bankou a půjčující si zemí. Je moţné, ţe toto jednání vyústí v dohodu, prezident banky předloţí zprávu o projektu příslušným úředníkům a doporučí jim, aby byl pro daný projekt zajištěn úvěr na určitou částku, která závisí na podmínkách stanovených v navrhované dohodě o úvěru. Na celý proces realizace projektu a čerpání úvěru přísně dohlíţí Světová banka. Podmínkou pro čerpání úvěru je, ţe země, které byl schválen úvěr, je povinna bance předkládat pravidelně zprávy o realizaci projektu. Světová banka zaúkoluje dohlíţecí mise, které mají za úkol kontrolovat postup prací, účty dluţníka, způsob, jakým je nakládáno se zboţím a zařízením zakoupeným z úvěru, a rovněţ kontrolují, zda řízení a správa projektu jsou v souladu s dohodnutými podmínkami. 21