5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář I

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Klíčová role Velké Británie v mezinárodních vztazích v 19. století. Pax Britannica. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

19. století období Pax Britannica (britský mír) obživa hlavně zemědělství, ale na podílu rychle získával průmysl a služby zejména od 2. pol. 19. století průmyslová revoluce rychlý růst obyvatelstva a jeho životní úrovně konzervatismus a liberalismus (klasická politická ekonomie)

Pax Britannica Pax Romana, Pax Americana období relativního míru v Evrop a ve sv t 1815-1914 Vídeňský kongres, koncert velmocí faktory: ekonomická velmoc námořní velmoc politická velmoc slabá kontinentální Evropa Vídeňský kongres

Pax Britannica snaha o rovnováhu sil (diplomacie x vojenská síla) potlačení pirátství a otrokářství ochrana Britů/Evropanů v zámoří oslabování moci ke konci 19. století

Doktrína svobodného obchodu vliv klasické politické ekonomie liberalizace vnitřního a zahraničního obchodu 1859 Cobden-Chevalierova smlouva Richard Cobden, John Bright, William Gladstone

Merkantilismus uplatňován jako hlavní ekonomická doktrína do průmyslové revoluce stát musí zasahovat do ekonomiky, aby zvyšoval její bohatství Ěmnožství drahého kovuě plynoucí ze zahraničního obchodu = etatismus zahraniční obchod jako hra s nulovým součtem = ekonomický nacionalismus protekcionismus vnitřní obchod podporován kolonie vykořisťovány

Kameralismus forma merkantilismu ve střední Evrop idea silného státu a princip pozitivní obchodní bilance větší důraz klade na růst populace obchodní bilance jako bilance práce, není velký důraz na příliv zlata zdrojem bohatství soběstačné zemědělství, na něj je navázán růst průmyslu a obchodu

Texty k nastudování (Z) Cain, P. J., Hopkins, A. G. The Political Economy of British Expansion Overseas, 1750-1914. The Economic History Review, New Series, Vol. 33, No. 4 (Nov., 1980), pp. 463-490. (Z) Gough, B. M. Pax Britannica: Peace, force and world power. Round Table, Vol. 314, Issue 1 (Apr., 1990), 22 p. (D) O Rourke, K. H. British trade policy in the 19th century: A review article. European Journal of Political Economy, Vol. 16 (2000), pp. 829 842.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář II

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Fungování zlatého standardu. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Zlatý standard postupně zaváděn od 70. let 19. století ve většině evropských zemí mechanismus fungování m nové politiky je stanoven zlatý obsah m ny fixní kurz ke zlatu po válce většinou deflační politika (šetření) obnovení fixního poměru dopady negativní pozitivní

Teorie zlatého standardu pevn daný zlatý obsah existence m nové autority povinnost vým ny domácí m ny za zlato neomezený vývoz a dovoz zlata nesterilizovat příliv zlata

Teorie zlatého standardu Greshamův zákon Humeův zákon deficit obchodní bilance odliv zlata, přebytek OB příliv zlata při větším množství oběživa pokles obsahu kovu v měně, devalvace kurzu měny při menším množství oběživa růst obsahu kovu v měně, revalvace kurzu měny

Využití drahých kovů v m nové politice 19. století čistý zlatý standard stříbrný standard bimetalický standard nekryté papírové bankovky 1. sv tová válka postupné rušení zlatého standardu 20. léta snahy o obnovení zlatého standardu zlatý slitkový standard, zlatý devizový standard izolacionismus USA

Využití drahých kovů v m nové politice 30. léta devalvace sv tových m n řízený floating devizové kontroly zlato jako pouze mezinárodní rezervní měna zlatý blok, librový blok, dolarový blok 40.-70. léta Brettonwoodský m nový systém aktivní role USA IMF, IBRD

Historie zlatého standardu klasický zlatý standard (1871-1914) opuštění zlata a inflace během 1. světové války VB už od roku 1819, USA 1834 (1900) standard zlatého slitku, standard zlaté devizy (mezi válkami) VB a USA jediné země držící zlato jako rezervy ostatní země držely britské libry a americké dolary jako rezervy

Historie zlatého standardu Brettonwoodský m nový systém Ě1945-1971) americký dolar jako jediná měna vázaná zlato zbytek měn vázán na zlato zprostředkovaně přes USD inflační emise USD nadhodnocení USD směna dolarů za zlato, deficit OB americké PB odliv zlata z USA opuštění zlaté kotvy v roce 1971 70. a 80. léta inflace ve vyspělých ekonomikách

Texty k nastudování (Z) Cooper, R. N., Dornbusch, R., Hall, Robert E. The Gold Standard: Historical Facts and Future Prospects. Brookings Papers on Economic Activity,Vol. 1982, No. 1 (1982), pp. 1-56. (Z) López-Córdova, J. E., Meissner, Ch. Exchange-Rate Regimes and International Trade: Evidence from the Classical Gold Standard Era. The American Economic Review, Vol. 93, No. 1 (Mar., 2003), pp. 344353. (D) Bordo, Michael D., Rockoff, Hugh. Gold Standard as a Good Housekeeping Seal of Approval. The Journal of Economic History, Vol. 56, No. 2, Papers Presented at the Fifty-Fifth Annual Meeting of the Economic History Association (Jun., 1996), pp. 389-428.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář III

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Prom na postavení USA na mezinárodní scén. Dolarová diplomacie.. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Vznik sv tové ekonomiky poslední třetina 19. století na obchodní vým n se podílejí všechny obydlené části světa národní ekonomiky jsou navzájem propojené obchodem centrem západní Evropa a USA (72 % průmyslové výroby) příčiny vzniku

Aspekty sv tové ekonomiky rychlý vývoj a rozvoj dopravy 3x vyšší zahraniční obchod 1870-1914 prohloubení mezinárodní d lby práce a specializace druhá vlna průmyslové revoluce koncentrace kapitálu a monopoly mezinárodní přesuny Ěkrátkodobéhoě kapitálu

Výchozí podmínky pro hospodářský vzestup USA rozšiřování území na úkor indiánů a nákup migrace evropského obyvatelstva průmyslová revoluce od 20. let 19. stol. bavlnářství, železářství, rozvoj dopravy občanská válka Ě1861-65) 1862 Homestead Act, zrušeno otroctví na severu

Faktory hospodářského vzestupu geografické, přírodní podmínky Ěsurovinyě liberalismus ve vnitřní politice a obrovský vnitřní trh celní protekcionismus přist hovalectví Ěpříliv kvalifikovaného obyvatelstvaě

Faktory hospodářského vzestupu příliv kapitálu ze zahraničí minimální výdaje na armádu a obranu centrum technického pokroku budování a rekonstrukce infrastruktury Ěželeznice, školstvíě

Pozlacený v k průmyslové revoluce pozlacený v k 1865-1889, 1873 a 1893 hospodářské krize od 1870 železniční boom od 1870 kartelizace podnikatelského sektoru 1870-1900 rozvoj energetiky a zdrojů energie 1913 založení FED 1865-1913 - růst průmyslové výroby 10x 1894 výroba 1/3 světové produkce v průmyslu do 1. sv. války dlužnické postavení vůči Evrop

Souvislosti průmyslové revoluce v USA laissez faire, kartelizace ekonomiky, inflace, sociální nerovnost, rasové problémy ukončení otroctví na Jihu, Jih nuceně industrializován přesun průmyslových center k Velkým jezerům (jih a západ) nejdynamičt jší odv tví mnohé investice za účasti státu především v infrastruktuře rozvoj inovací ve výrobě, managementu - Ford kolem r. 1913 nejprůmyslov jší zem

USA v mezinárodním obchod izolacionismus vůči světu protekcionismus v zahraničním obchodě open door policy změna v zahraničně obchodní politice během 1. světové války Fordney-McCumber Act Smoot-Hawley Tariff Act politika ožebračování svého souseda Reciprocal Trade Agreements Act

Dolarová diplomacie zejména za prezidenta Howarda Tafta styl zahraniční politiky vůči zemím v Latinské Americe a východní Asii politika flag follows investor snaha o v tší stabilitu ve sféře vlivu USA podpora obchodu a investic v zámoří stát pomocí své ekonomické, politické, vojenské moci zajišťuje investice, půjčky svých občanů v zahraničí zpětně i využívání amerického kapitálu pro zásahy v dané zemi začátek již za T. Roosevelta rozšíření Monroeovy doktríny

Texty k nastudování (Z) Howe, F. E. Dollar Diplomacy and Financial Imperialism under the Wilson Administration. Annals of the American Academy of Political and Social Science, Vol. 68, America's Changing Investment Market (Nov., 1916), pp. 312-320. (Z) Lake, D. A. International Economic Structures and American Foreign Economic Policy, 1887-1934. World Politics, Vol. 35, No. 4 (Jul., 1983), pp. 517-543. (D) Stein, A. A. The Hegemon's Dilemma: Great Britain, the United States, and the International Economic Order. International Organization, Vol. 38, No. 2 (Spring, 1984), pp. 355-386.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář IV

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Reparace po první sv tové válce. Návrat ke zlatému standardu.. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Politické důsledky 1. sv tové války ochlazení mezinárodních vztahů Versaillesko-washingtonský systém zánik 4 monarchií a vznik politicky nestabilních nástupnických států 1919 založení Společnosti národů ĚLeague of Nations) radikalizace západních společností rozšíření prvků sociálních systémů

Versailleský systém Pařížské mírové smlouvy Smlouva z Versailles Německo, 28.6.1919 Smlouva ze Saint-Germain Rakousko- Uhersko, 10.9.1919 Smlouva z Neuilly Bulharsko, 27.11.1919 Smlouva z Trianonu Maďarsko, 4.6.1920 Smlouva z Sèvres Turecko, 10.8.1920

Washingtonský systém signatáři dohoda o odzbrojení, k zamezení dalších kol zbrojení, demilitarizace Pacifiku dohoda o poměru sil v bitevních lodích regulace velikosti bitevních a letadlových lodí a křižníků, zákaz výstavby bitevních lodí na 10 let USA v paritě s Velkou Británií, Japonsko nebo Francie nespokojeny s limitem tonáže

Ekonomické důsledky 1. sv tové války ztráty na vojenských a civilních obětech škody na zdrojích, výrobních kapacitách, nedostatek pracovních sil v tší úloha státu v ekonomice, růst zadlužení státu útlum sv tové ekonomiky pokles průmyslové produkce

Ekonomické důsledky 1. sv tové války ztráta zahraničních trhů složité vztahy mezi dlužníky a v řiteli USA ekonomickým vít zem poválečný hospodářský boom a krize, vysoká míra inflace

Reparace největší dlužníci Francie, Německo největší věřitelé USA, Velká Británie Německo 11 věřitelů, USA 16 dlužníků Německo důsledky

Návrat ke zlatému standardu snahy o obnovení zlatého standardu nedostatek drahých kovů v Evropě zlatý slitkový standard zlatý devizový standard nestabilita

Texty k nastudování (Z) Albrecht-Carrie, R. Versailles Twenty Years After. Political Science Quarterly, Vol. 55, No. 1 (Mar., 1940), pp. 1-24. (Z) Trachtenberg, M. Versailles after Sixty Years. Journal of Contemporary History, Vol. 17, No. 3 (Jul., 1982), pp. 487-506. (D) Eichengreen, B. Historical Research on International Lending and Debt. The Journal of Economic Perspectives, Vol. 5, No. 2 (Spring, 1991), pp. 149-169.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář V

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Izolacionismus USA 20. let, důsledky pro mezinárodní finanční a zbožové toky.. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

USA ve 20. letech ve sv tové ekonomice protekcionismus před 1. světovou válkou po 1914 největší světový vývozce, investor a věřitel zejména v Jižní Americe, Evropě 1920-21 poválečná recese politika izolacionismu (pokračování Monroeovy doktríny) 1922 Fordney McCumberův celní sazebník dopad na obchod s Evropou, reparace 1921-29 hospodářský boom

Role USA při revizi reparací 1924 Dawesův plán 1929 Youngův plán

Role USA při revizi reparací 1931 Hooverovo moratorium 1932 konference v Lausanne

Texty k nastudování (Z) Cooper, R. N. Fettered to Gold? Economic Policy in the Interwar Period. Journal of Economic Literature, Vol. 30, No. 4 (Dec., 1992), pp. 2120-2128. (Z) Frieden, J. Sectoral Conflict and Foreign Economic Policy, 19141940. International Organization, Vol. 42, No. 1, The State and American Foreign Economic Policy (Winter, 1988), pp. 59-90. (D) Temin, P. Transmission of the Great Depression. The Journal of Economic Perspectives, Vol. 7, No. 2 (Spring, 1993), pp. 87-102.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář VI

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Protekcionismus b hem Velké hospodářské krize.. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Sv tová ekonomika b hem 30. let USA nepřijaly roli světového hegemona hospodářský pokles zejména přes mezinárodní obchod propad zahraničního obchodu omezení pohybu kapitálu splácení dluhů pouze ve zlatě či devizách, nikoli zbožím nestabilita měnového systému politika ožebračování bližního svého vytváření zlatých bloků 1936 Tripartitní dohoda

USA ve 30. letech ve sv tové ekonomice 1930 Smoot-Hawleyho celní sazebník 1931 Hooverovo moratorium 1933 odstoupení od zlatého standardu 1933 konference v Londýně 1936 Tripartitní dohoda

Snahy o obnovení zlatého standardu dolarový blok zlatý blok šterlinkový blok

Texty k nastudování (Z) Oye, K. A. The Sterling-Dollar-Franc Triangle: Monetary Diplomacy 1929-1937. World Politics, Vol. 38, No. 1 (Oct., 1985), pp. 173-199. (Z) Gourevitch, P. A. Breaking with Orthodoxy: The Politics of Economic Policy Responses to the Depression of the1930s. International Organization, Vol. 38, No. 1 (Winter, 1984), pp. 95-129. (D) Estevadeordal, A., Frantz, B., Taylor, A. M. The Rise and Fall of World Trade, 1870-1939. The Quarterly Journal of Economics, Vol. 118, No. 2 (May, 2003), pp. 359-407.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář VII

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Klíčová role USA v mezinárodních ekonomických. vztazích b hem 2. sv tové války. Role USA v poválečné obnov Evropy. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Role USA b hem 2. sv tové války zákony o neutralit Cash&Carry Act Lend&Lease Act 1941 zapojení USA do války

Situace po 2. sv tové válce nejsilnější hospodářskou velmocí USA dva mocenské bloky oslabená pozice Evropy a východní Asie rekonstrukce hospodářství do konce 40. let 1944 Bretton Woods 1945 OSN UNRRA 1947 GATT 1949 NATO

Marshallův plán 1948-52 pomoc USA válkou zničené Evropě Trumanova doktrína Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci 1948 schválen European Recovery Program (ERP) celkem poskytnuto cca 13 mld. USD faktor západoevropské prosperity 50. a 60. let

Texty k nastudování (Z) Cowen, T. The Marshall Plan: Myths and Realities. In: U.S. Aid to the Developing World. A Free Market Agenda. Washinton: Heritage Foundation, 1985, pp. 61-74. (Z) Lundestad, G. Empire by Invitation? The United States and Western Europe, 1945-1952. Journal of Peace Research, Vol. 23, No. 3 (Sep., 1986), pp. 263-277.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář VIII

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Ekonomické vztahy mezi zem mi východního bloku. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Formování východního bloku 1945 Jaltská konference původně území osvobozená/okupovaná Rudou armádou 1947 odmítnutí ERP postupné obsazování vlád komunisty 1948-1951 zavád n sov tský model centráln plánovaného hospodářství

Posilování závislosti na SSSR 1949 vznik Rady vzájemné hospodářské pomoci ĚRVHPě posilování hospodářské a politické závislosti na SSSR ČSR, SSSR (dominance), Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Albánie, NDR (1950), později Mongolsko (1962), Kuba (1972), Vietnam (1976) plánovaná opatření cíl zúčtovací jednotka bilaterální smlouvy na 5 let 1955 vznik Varšavské smlouvy

50. léta vysoký růst průmyslové výroby a HDP narůstání disproporcí v ekonomice nepokoje - 1953 východní Berlín, 1953 ČSR, 1956 Maďarsko od 1953 RVHP pouze koordinace ZO 1953-54 nový kurz hospodářské politiky likvidace živností v ČSR, Albánii, Rumunsku, Bulharsku, dovršení kolektivizace v zemědělství Bulharsko, NDR, ČSR

60. léta ve znamení hospodářských reforem zdokonalení CPE samostatnost podniků tržní prvky nakonec utlumeny stírání rozdílů mezi zeměmi RVHP postupné zaostávání výroby s výjimkou Rumunska vyčerpání extenzivních zdrojů růstu

70. léta v první polovině vysoké růsty HDP od 2. poloviny hospodářský úpadek snaha o intenzívní hospodářský růst bez úspěchu otevírání se zahraničnímu obchodu se západem stínová ekonomika valuty, černá práce problém ropných šoků posun dopadů, mírnění díky RVHP

80. léta opět ve znamení mírných hospodářských reforem nejvíce v Bulharsku, v Maďarsku tržní socialismus 1989 rozpad sov tského bloku

Texty k nastudování (Z) Bunce, V. The Empire Strikes Back: The Evolution of the Eastern Bloc from a Soviet Asset to a Soviet Liability. International Organization, Vol. 39, No. 1 (Winter, 1985), pp. 1-46. (D) Ickes, B. Do Socialist Countries Suffer a Common Business Cycle? The Review of Economics and Statistics, Vol. 72, No. 3 (Aug., 1990), pp. 397-405.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář IX

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Hospodářské vztahy mezi zem mi Západu. Brettonwoodský m nový systém. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Formování západního bloku nejsilnější hospodářskou velmocí USA dva mocenské bloky oslabená pozice Evropy a východní Asie rekonstrukce hospodářství do konce 40. let 1944 Bretton Woods 1945 OSN - UNRRA 1947 GATT 1949 NATO

Marshallův plán 1948-1952 pomoc USA válkou zničené Evropě politický i ekonomický aspekt zvláštní podmínky ze strany USA Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci 1948 schválen European Recovery Program celkem poskytnuto asi 13 mld. USD faktor západoevropské prosperity 50. a 60. let

Hospodářský boom západu 25 let po 2. svět. válce nejdelším a nejdynamičt jším obdobím hospodářského růstu v průmyslových zemích v 50. a 60. letech nejrychlejší růst evropské zem a Japonsko významnými konkurenty USA v 60. letech dokončení elektrifikace domácností modernizace a nové technologie snižování dopravních nákladů, růst produktivity práce znárodňování migrace

Faktory hospodářského boomu Marshallův plán rychlá obnova hospodářství růst spotřeby domácností konzumní společnost růst investic firem - využívání nových technologií role vládních výdajů keynesiánská hospodářská politika fine-tuning (stop and go policy)

Faktory hospodářského boomu rozvoj mezinárodního obchodu, hlubší integrace (Bretton Woods, GATT, evropská integrace) snižování podílu zem d lství, nárůst průmyslu a služeb benefity sociálního státu

(Novéě jevy v hospodářské kooperaci západu v tší role USA ne izolacionismus multilateralismus mezinárodní organizace evropská integrace ke konci 50. let zm na v komoditní struktuře sv tového obchodu vývoz kapitálu vysoká dynamika mezinárodního obchodu

Brettonwoodský m nový systém 1941 Atlantická charta 1944 jednání v Bretton Woods zřízení institucí Mezinárodní m nový fond (IMF) a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (později Světová banka, WB) systém fixních m nových kurzů americký dolar jako klíčová rezervní m na navázaná na zlato ostatní měny navázány na americký dolar

Fungování a rozpad BW systému posílení ekonomické moci a síly USA Pax Americana faktor hospodářského zázraku 50. a 60. let postupný rozpad 1971 uzavření zlatého okna od 1972 postupný dirty floating sv tových m n

Texty k nastudování (Z) Ikenberry, G. J. Rethinking the Origins of American Hegemony. Political Science Quarterly, Vol. 104, No. 3 (Autumn, 1989), pp. 375-400. (Z) Williamson, J. On the System in Bretton Woods. The American Economic Review, Vol. 75, No. 2, Papers and Proceedings of the Ninety-Seventh Annual Meeting of the American Economic Association (May, 1985), pp. 74-79. (D) Crafts, N., Toniolo, G. European Economic Growth, 1950-2005: An Overview. International Macroeconomics, Centre for Economic Policy Research Discussion Paper Series, No. 6863, June 2008.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář X

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Ropné šoky, jejich. vliv na prom nu mezinárodních vztahů. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

1. ropný šok 1973 před šoky období nebývalého hospodářského rozkv tu ve všech vyspělých ekonomikách opuštěn Brettonwoodský měnový systém souběh hospodářského cyklu tří světových center vysoká poptávka po surovinách 1972 potravinová krize říjen 1973-1. ropný šok prudké zpomalení ekonomik stagflace expanzivní měnová a fiskální politika 1975-76 zlepšení stavu ekonomik

2. ropný šok 1979 70. léta prům rný růst HDP okolo 3 % 1979 2. ropný šok snahy o úspory ve spotřebě ropy u firem i domácností objevení nových nalezišť u Velké Británie a Norska restriktivní fiskální a měnová politika (nezávislost CB) 1. polovina 80. let hospodářská stagnace / pokles, ne hluboká, ale dlouhá recese 2. polovina 80. let zlepšení nové technologie, racionalizace výrob změna hospodářské politiky v USA a Velké Británii

OPEC kartel se stanovenými maximálními t žebními limity pro své členy oficiální cíl stabilizace světových cen ropy 1960 země středovýchodní Asie + Venezuela + Libye od 70. let nejvýznamn jším hráčem největší vliv Saudská Arábie nyní 12 členů, cca 40% podíl na světové produkci ropy

Prom ny mezinárodního obchodu trvalý růst mezinárodního obchodu přes hospodářské poklesy v tší význam průmyslových výrobků, snížení významu obchodu s zemědělskými komoditami a surovinami (mimo ropné šoky) dočasné vychýlení sm nných relací ve prospěch rozvojových zemí (s ropou) nejv tší investoři USA, Velká Británie, Japonsko, západní Německo, směřování čím dál více do USA role petrodolarů

Texty k nastudování (Z) Goldenstein, J. S., Huang, X., Akan, B. Energy in the World Economy, 1950-1992. International Studies Quarterly, Vol. 41, No. 2 (Jun., 1997), pp. 241-266. (Z) Hamilton, J. D. Historical Oil Shocks. National Bureau of Economic Research, Working Paper No. 16790 (Feb., 2011) (D) Ikenberry, G. J. Irony of State Strength: Comparative Responses to the Oil Shocks in the 1970s. International Organization, Vol. 40, No. 1 (Winter, 1986), pp. 105-137.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář XI

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Zem třetího sv ta v mezinárodních vztazích. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Tři sv ty první sv t druhý sv t třetí sv t

Stupn ekonomického rozvoje rozvinutá zem rozvojová zem emerging markets (rozvíjející se trhy) nov industrializované zem

Asijští tygři, asijští draci nov industrializované zem Asie první vlny napodobení poválečné hospodářské strategie Japonska zaměření na moderní technologie nyní v podstat rozvinuté zem s vysokým příjmem na obyvatele

Více tygrů?! Asijští tygři od 60. let - první vlna Malí tygři od 80. let - druhá vlna od 90. let - třetí vlna

Obecné rysy rychlý a strmý hospodářský růst rychlá industrializace důraz na exportní odv tví, volný trh ĚUSAě přechod na ekonomiku SIA rozsáhlé investice do vzd lání

Obecné rysy příliv přímých zahraničních investic vysoká míra soukromých i veřejných úspor menší regulace podnikání společenské zm ny, urbanizace

Specifika Jižní Korea automobilový průmysl elektrotechnika, hutní průmysl Singapur dopravní uzel, obchodní a finanční centrum, zpracování ropy, vysoká životní úroveň Hong-Kong (ČLR) bankovnictví, obchod Tchaj-wan (ČLR) elektrotechnika a elektronika, textil

Texty k nastudování (Z) Tomlinson, B. R. What Was the Third World? Journal of Contemporary History, Vol. 38, No. 2 (Apr., 2003), pp. 307-321. (Z) Krugman, P. Does Third World Hurt First World Prosperity. Harvard Business Review, Vol. 72, Issue 4 (Jul/Aug 1994), pp. 113-122. (D) Brohman, J. Postwar Development in the Asian NICs: Does the Neoliberal Model Fit Reality? Economic Geography, Vol. 72, No. 2 (Apr., 1996), pp. 107-130.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář XII

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Rostoucí role BRICS ve sv tové ekonomice. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

BRIC, BRICS BRIC Brazílie, Rusko,Indie, Čína pojem Goldman Sachs Jim O Neill, 2001 nejv tší a nejrychleji se rozvíjející trhy (emerging markets) s výrazným regionálním a rostoucím globálním vlivem na podobné úrovni ekonomického vývoje BRICS Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika (2010) společný politický, ekonomický postup

Brazílie 2011 šestá nejv tší ekonomika hospodářský růst 4,5 % (1961-2010); 8,5 % (1961-1980) HDP per capita (PPP) $11 210 (2010) podíl na světovém HDP cca 2 %, (6 % podle PPP) zakládající člen MERCOSUR 1991 sdružení volného obchodu výhody problémy

Rusko 2011 osmá nejsiln jší ekonomika na sv t růst HDP okolo 3 % ekonomický růst zejména díky cenám ropy specializace na těžbu nerostných surovin

Indie 2011 čtvrtá nejv tší ekonomika na sv t podíl na světovém HDP 2 % (6 % podle PPP) růst HDP 6 % (1980-2009), HDP na hlavu (PPP) $3 270 (2009) regionální spolupráce s ASEAN specializace na zpracovatelský průmysl a služby, expanze výroby spotřebního zboží výhody problémy

Čína 2010 druhá nejv tší ekonomika po USA růst HDP 10 % (1980-2009), HDP na hlavu (PPP) $6 628 (2009) podíl na světovém HDP 5 % (14 % podle PPP) regionální spolupráce APEC specializace na zpracovatelský průmysl a služby výhody problémy

Jižní Afrika nejmén významný člen, ale geopolitický a mezinárodní význam růst HDP cca 3-4 %, HDP na hlavu (PPP) $ 11 302 brána do Afriky - vazby na Čínu (největší obchodní partner) a Indii výhody problémy

Význam pro sv tovou ekonomiku přes 40 % světové populace okolo 10 % světového HDP (2000 7 %), v PPP 24 % (20 %)? motory sv tového hospodářského růstu možné dopady na vysp lé zem možné dopady na rozvojové zem

Next Eleven Bangladéš, Egypt, Indonésie, Írán, Mexiko, Nigérie, Pákistán, Filipíny, Turecko, Jižní Korea, Vietnam potenciál stát se nejv tšími ekonomikami 21. století kritéria makroekonomická stabilita, politická vyspělost, otevřenost obchodu, investice, vzdělání 73 % HDP N-11 Mexiko, Indonésie, Jižní Korea, Turecko

Texty k nastudování (Z) Nayyar, D. China, India, Brazil and South Africa in the World Economy. Engines of Growth? United Nations University-World Institute for Development Economics Research, Discussion Paper No. 05/2008 (June, 2008). (D) Hau, M. von, Scott, J., Hulme, D. Beyond the BRICs: Alternative Strategies of Influence in the Global Politics of Development. European Journal of Development Research (2012) 24, pp. 187 204.

D KUJI ZA POZORNOST CZ.2.17/3.1.00/33332 Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 5HD413 Ekonomické aspekty mezinárodních vztahů PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Seminář XIII

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Bohatství severu a chudoba jihu. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Problémy s rozd lením socioekonomické a politické rozd lení zemí sv ta studená válka problémy s definicí země druhého světa ačkoli na severu, zpočátku nedostatečně vyspělé rychle se rozvíjející země Asie asijští tygři, Turecko apod. rozdílný stupeň ekonomického rozvoje

Důvody pro rozdíly Ěnerovnostě kapitalismus rozvinuté země akumulují kapitál na základě komparativních výhod a na úkor rozvíjejících se a rozvojových zemí globalizace země jihu se nepřizpůsobily/nepřizpůsobují dostatečně rychle rapidně se měnící světové ekonomice země jihu se v průběhu času stávají závislejší na zemích severu migrace 20. a 21. století vylidňování zemí jihu pro lepší životní úroveň (směrem do Severní Ameriky a Evropy) další prohlubování nerovnosti