05 SYNTAX Termínem SYNTAX označujeme jazykovědnou disciplínu, která se zabývá větou, větnými členy, stavbou souvětí, ale i výstavbou. Jak bychom však větu popsali, co to vlastně je? Věta Každá věta má dvě stránky: stránku a stránku Obsahová stránka věty:. Formální stránka věty: Úkol vyjádři obsah V pátek skončila škola, Adam kráčel spokojeně domů alespoň třemi různými způsoby: Při vytváření věty hraje důležitou roli slovosled. V odborné literatuře se velmi často setkáme s tvrzením, že slovosled je buď volný (jako například v ), nebo (příkladem může být a a n ). Úkol změň slovosled tak, aby vznikly alespoň 4 varianty následující věty: Včera jsem bohužel nemohl ten dopis napsat. Kdy je v češtině slovosled pevný? Existují vůbec nějaká pravidla? Které slovo stojí v české větě na konci? VĚTA JEDNODUCHÁ Věta jednoduchá je taková věta, která má jeden přísudek. Kromě přísudku se v ní však objevují i další větné členy. Jak bychom je stručně charakterizovali? Podmět Přísudek Přívlastek Předmět Příslovečné určení Doplněk závisí jednak na podstatném jménu (podmětu), jednak na slovesu (přísudku). Příkladem může být následující věta: Oldřich chodil do divadla rád. Úkol ke každému obecnému vzorci utvoř jednu konkrétní větu: PODMĚT + PŘÍSUDEK + PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ. PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ + PŘÍSUDEK + PŘÍVLASTEK + PODMĚT. PŘÍVLASTEK + PODMĚT + PŘÍSUDEK + PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ. PŘÍVLASTEK + PODMĚT + PŘÍSUDEK + PŘEDMĚT.
ČASTÉ CHYBY PŘI TVOŘENÍ VĚT ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY CHYBY TÝKAJÍCÍ SE PRAVOPISU Do jednoduché věty bývá velmi často vložena nějaká dodatečná informace. Odděluje se z obou stran čárkou: A) Naše mužstvo, hrající v naprosté pohodě, nakonec zvítězilo. B) Dílo Jana Nerudy, významného českého básníka, se dočkalo uznání teprve později. C) Nastoupiv do kočáru, dal svému sluhovi znamení k odjezdu. D) Nebýt tvé pomoci, nikdy bych to tak rychle nezvládl. Úkol výše uvedené polovětné konstrukce se dají pojmenovat. Jakým způsobem? Každou polovětnou konstrukci uprav tak, aby z ní vzniklo souvětí: 1) Přechodníková konstrukce = příklad. Upravená konstrukce: 2) Volný přívlastek = příklad. Upravená konstrukce: 3) Přístavek = příklad. Upravená konstrukce: 4) Infinitivní konstrukce podmínková = příklad. Upravená konstrukce: Úkol utvoř z následujících vět polovětné konstrukce: Kdybych o tom věděl, zařídil bych se jinak. Nepřátelské vojsko, které bylo vyzbrojeno mnohem lépe než my, najednou nečekaně zaútočilo na naše pozice. Přišla jsem do cukrárny a objednala si velký zmrzlinový pohár. Petr Čech, který je pokládán za nejlepšího brankáře na světě, dostal během utkání laciný gól. Kdyby tu šanci měla ještě jednou, určitě by nezaváhala a využila by ji. Václav Havel, který byl prezidentem České republiky, dopsal před nedávnem novou divadelní hru Odcházení. Pochopili jeho situaci a dali se do pláče. CHYBY TÝKAJÍCÍ SE VĚTNÝCH A SLOVESNÝCH VAZEB Kdo se přihlásí na zájezd, je třeba, aby zaplatil zálohu. Této chybě se říká anakolut (vyšinutí z větné vazby). Mluvčí se rozhodne pro určitý způsob vyjádření, potom však přejde k jinému (každá část věty je jiná). Výsledek je ovšem žalostný Člověk, když není opatrný, hned se mu něco ztratí. Národ chtěl a volal po nové vládě. Výše uvedená chyba se nazývá zeugma. Mluvčí spojil dvě různá slovesa a uvedl u nich jedinou předložku. To ovšem nejde, protože uvedená slovesa mají různé vazby: chtít + x volat +. Přemýšlel nad tím velmi dlouho. Jedná se o kontaminaci. Mluvčí použil u slovesa přemýšlet nesprávnou předložku. Pokud jsme na pochybách, pomůže nám. Úkol najdi a oprav stylistické nedostatky v následujících větách (nejedná se jen o chyby popsané výše): Pavel je člověk, který lpí na zákony. Lidé, kteří jsou zvědavi o názorech a zajímavostech mytologických postav, si mohou danou knihu koupit. Firma uvažuje se zavedením pružné pracovní doby. S panem Vágnerem, který byl velmi popudlivý, vždycky jsem se na něho zlobil. Hra začíná úvodními slovy herců, v nichž se zabývali Járou Cimrmanem. Rozhodli se pokračovat na úpravě domu. Kniha Kytice se mi líbila a donutila mě zamyslet se nad různými věcmi souvisejících se životem. Nebyla to komerční kniha, ve které jak někteří autoři píší verše jeden za druhým, aby měli co největší zisk. Přál jsem si a usiloval o lepší postavení. Aby se mohlo stavět, musí se sehnat bez toho to nejde s dostatečně velkou sumou. Obsloužíme a poradíme vám k vaší plné spokojenosti.
DĚLENÍ VĚT PODLE POSTOJE MLUVČÍHO KE SKUTEČNOSTI Přečti si následující věty a rozděl je do čtyř skupin podle toho, oč mluvčí usiluje: Dnes bude pršet, zítra už by mělo svítit slunce. Kolik to stojí? Mohl bys prosím zavřít to okno? Podej mi tu tašku! Udělal to během dvou hodin. Kéž bych to neviděl! Uděláš to dnes, nebo zítra? Zavři okno! Ať to zvládneš! Uděláš to během dvou hodin? Uděláš to během dvou hodin! Je vůbec nutné, abych se tím trápil? OZNAMOVACÍ VĚTY Význam: Podle čeho je poznáme? TÁZACÍ VĚTY Význam: Podle čeho je poznáme? ROZKAZOVACÍ VĚTY Význam: Podle čeho je poznáme? PŘACÍ VĚTY Význam: Podle čeho je poznáme? Úkol kam bychom zařadili následující věty? Mohl bys mi pomoci? Budeš už konečně potichu? Ukažte jim, že jste lepší hráči než oni! VĚTY KLADNÉ A ZÁPORNÉ Většina vět má v jazyce podobu: Udělám to. Je to v pořádku. Dá se to tak říct. Věty záporné jsou pro jazykovědce zajímavější. Jakými způsoby (slovy) lze větu popřít? V jazyce existují typy vět, u nichž je jedno, zda mají kladnou, či zápornou podobu. Uveď konkrétní příklad: Na druhé straně máme v češtině věty, jež sice mají kladnou podobu, ale jejich význam je záporný: Úkol přečti si následující věty, uveď, zda mají kladný, či záporný význam, a napiš věty synonymní: Ta úloha nebyla nezvládnutelná. Příště Ti zase pomůžu, až budeš něco potřebovat (věta je míněna ironicky). Kéž bych to byl býval neviděl! Úkol zápor lze zesílit pomocí nejrůznějších slov. Jak by se dal zesílit význam následujících vět? Nemůžu si na to vzpomenout. Nepomůžu ti. Takovou věc bych neudělal.
AKTUÁLNÍ ČLENĚNÍ VĚTNÉ Úkol přečti si následující text a podtrhni informace, které jsou známé již z předcházejících vět: Byl jednou jeden král. A ten král měl tři syny. První syn se jmenoval Adam. Adam trávil většinu času v zahradě a v lesích, kde mohl naslouchat řeči stromů. Druhým synem byl Jaromír. Většinou nevycházel z královského paláce a stále jen spal. Spal rád a zásadně nevstával před polednem. Jaroslav byl třetím synem pana krále. Byl ze všech tří bratrů nejmladší. Nejmladší, ale určitě ne nejhloupější. Se staršími bratry si v ničem nezadal. Věty se v jazyce dají rozdělit na dvě části: téma a réma. Téma je východiskem věty. Jedná se o tu část, která je čtenáři / posluchači již z kontextu nebo z. Témata jsou ve výše uvedeném textu. Réma je jádrem věty, hlavní částí, novou informací. Ve výše uvedeném textu jsou rémata nepodtržená. Dělení vět na dvě části, téma a réma, se nazývá aktuální členění větné. Zde je několik poznámek a postřehů, které se aktuálního členění týkají: - ve větách oznamovacích bývá většinou na prvním místě, na druhém (nová informace je uvedena až na konci věty): Prospekty si můžete koupit v kanceláři firmy. - pokud je réma (nová informace) na prvním místě, znamená to, že ji chceme : Tobě už neřeknu vůbec nic. Krásný den to byl! Už deset let dělám naprosto zbytečnou práci. - téma nemusí být ve větě vždy vyjádřeno, to platí velmi často například pro odpovědi na otázky: Pošleš mu dopis, nebo e-mail?. Nevyjádřeným tématem by byla slova. VALENČNÍ SYNTAX V poslední době se jazykovědci přestávají na větu dívat tradičním způsobem (určování větných členů, rozbor souvětí, určování vedlejších vět). Nový přístup k větě spočívá v tom, že si za její základní jednotku zvolíme sloveso. Proč právě sloveso? U slovesa se totiž projevuje takzvaná valence. Valence - je schopnost slovesa vázat na sebe další, - příkladem může být sloveso mluvit o : můžeme ho doplnit z levé strany (kdo mluví) i z pravé strany (o kom / o čem se mluví o válce), - když je sloveso doplněno slovem na levé straně, mluvíme o valenci, když je sloveso doplněno na straně pravé, mluvíme o valenci. Samozřejmě se u sloves může objevit velmi mnoho různých doplnění, příkladem budiž následující věta: Včera večer kolem deváté hodiny napsal můj starý otec předlouhý dopis pro svého dávného kamaráda. Valenční syntax si ovšem všímá jen těch doplnění, která musí být ve větě nutně vyjádřena. Vypusť z výše uvedené věty všechna slova, která nemusí být vyjádřena, změň trochu slovosled a dozvíš se, s čím valenční syntax vlastně pracuje. Jednalo by se o tuto základní větu:. Základních vět (přesněji řečeno základních obecných konstrukcí) je v jazyce omezené množství. Jazykovědci tyto základní věty spočítali, vymysleli pro ně vzorce a nazvali je základové větné struktury. Jedna ze základových větných struktur vypadá takto: PODMĚT SLOVESO PŘEDMĚT Pod touto obecnou základovou větnou strukturou si můžeme představit nepřeberné množství konkrétních vět: Aleš čte knížku. My píšeme dopis. Dívka otevírá dveře. Určení základových větných struktur je velmi praktické. Místo zkoumáme jen omezený počet. Slovesa se dají rozdělit podle valenční schopnosti do čtyř skupin: - nevalenční slovesa (nepotřebují žádné doplnění): - jednovalenční slovesa (vážou na sebe podmět): - dvojvalenční slovesa (podmět + předmět): - trojvalenční slovesa (podmět + 2 předměty):
SOUVĚTÍ Souvětí je spojení a jednoduchých vět ve větší celek. Tento celek je ohraničen zvukově, ale i graficky. Na začátku souvětí je, na konci např.. V souvětí se mohou objevit dva typy vět: věty a věty. Věta hlavní je na ostatních větách: Setmělo se, zvedl se vítr, v dálce bylo slyšet hřmění. Nevěřili mu, ba pokládali ho i za lháře. Věta vedlejší je závislá na jiné větě v souvětí: Potěšilo mě, že si na mě vzpomněl. Obloha byla, jako když ji vymete. Znám hodně lidí, kteří sbírají poštovní známky. Řekni mi, kde se sejdeme. Uviděl jsem, jak zmizel ve vysoké trávě. Když mi to řekneš, pustím tě. Úkol vedlejší větu si lze představit také jako rozvinutý větný člen (Můj starší bratr to nezvládl. Můj bratr, který je starší než já, to nezvládl). Utvoř z podtržených větných členů věty: Během jeho cesty domů začalo pršet. Přesný čas jeho příchodu mi není znám. Při vzpomínce na tu událost nemohu usnout. Znám hodně lidí sbírajících poštovní známky. Rozloučili se na křižovatce před kinem. Jaké typy vedlejších vět máme? VV podmětná VV přísudková VV přívlastková VV předmětná VV příslovečná VV doplňková Úkol v jazyce se občas objeví takzvané nepravé vedlejší věty, jejichž význam by se dal vyjádřit i jinak (vhodnějším způsobem). Podtržené části textu uprav z nepravých vedlejších vět tak utvoříš věty, jimž nebude možné nic vytknout: Vloni těžce onemocněl, aby se už z choroby nikdy nevzpamatoval. Spadl pod vlak, který ho přejel. Odpočinul si od práce, aby po chvíli zas pokračoval. Železnou tyč, která je dlouhá 30 cm, na obou koncích obrousíme. Souvětí, ve kterém jsou alespoň 2 věty hlavní, se nazývá souvětí. Souvětí s jednou větou hlavní se nazývá souvětí. Úkol rozeber následující souvětí: Když štěkot neustával, šli jsme směrem, odkud se ozýval, abychom zjistili, co ten pes zase objevil. Někteří lidé běželi na silnici, aby přivolali pomoc, jiní se snažili pomoci raněným, protože se báli, že autobus začne hořet.