Techniky sběru dat (2) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Pozorování
Pozorování (1) Základ zkoumání, těžiště pro ošetřovatelský a klinický výzkum = soustředěné, cílevědomé sledování se záměrem něco poznat, zjistit, vyzkoumat. Vědecké pozorování = připravené, kontrolované, evidované a následně ověřované. Přímým předmětem je sledování chování osob, celková situace, atmosféra...
Pozorování (2) Možno využít v OŠE, kde sledujeme potřeby nemocných, poskytování informací sestry nemocným, klima nemocničního pokoje, čistoty, vybavení ošetřovacích jednotek Náročné na čas, vyžaduje specifické schopnosti a dovednosti Schopnost rychlé adaptace na neznámé prostředí Vžití se do příslušné role (např. výzkumníka) Schopnost sebepozorování (introspekce)
Pozorování (3) Zachování nezaujatého, objektivního postoje Osvojení nástrojů a pomůcek Schopnost zvládat složitější, nečekané situace, případně na ně reagovat vhodným způsobem Využívá technické pomůcky: Magnetofony, fotoaparáty, videokamery Vzniká zde profesionální etika pozorované a nahrávané objekty by měly být s nahráváním seznámeny
Nezúčastněné x zúčastněné pozorování (1) Nezúčastněné Badatel pozoruje jevy, aniž by se v ději angažoval Např. prochází nemocnicí, zběžně sleduje, pozoruje, nezasahuje Uskutečňují jej většinou pozorovatelé vybavení záznamovým archem V kvantitativních výzkumech = strukturované pozorování
Nezúčastněné x zúčastněné pozorování (2) Např. každých 15 minut zaznamenává, co dělají jednotliví členové týmu Zúčastněné Badatel je na určitou dobu součástí zkoumaného prostředí, žije časové období v dané komunitě Využíváno v sociální antropologii a etnografii, sociologii (např. životní způsob, tradice, zvyky lokální skupiny, komunity mládeže...)
Nezúčastněné x zúčastněné pozorování (3) 4 základní kroky: Navázání kontaktu velice náročný časový úkol. Teprve integrací do skupiny může začít s pozorováním ( Θ je možnost zkreslení pozorování) Pozorování mělo by poskytnout obsáhlý kvalitativní materiál Záznam dat provádí průběžně, poznámky by měly být srozumitelné Závěr po shromáždění dat přátelské rozloučení se a odpoutání se od zkoumané reality
Utajené x neutajené pozorování (1) Utajené (=skryté) Pozorovatel se zúčastňuje života v daném sociálním prostředí a snaží se o utajení své role. Je ale těžké pořizovat záznamy, proto hrozí zkreslení, zapomenutí některých jevů Předností je větší otevřenost sociálního prostředí
Utajené x neutajené pozorování (2) Neutajené (=zjevné) Pozorovaní vědí, že jsou pozorováni Výhodou je možnost záznamů Nevýhodou je ne zcela přirozené chování proto je třeba pozorování opakovat, pozorovat dlouhodobě, aby pozorovaní ztratili zábrany a chovali se přirozeně a otevřeně
Přímé x nepřímé pozorování Přímé Sledujeme přímo smyslovými orgány. V OŠE výzkumu nejčastější Nepřímé Sekundárně zpracovává informace dříve nahrané Zvuková nahrávka = uniká vizuální stránka Výhoda zvukovou nahrávku lze několikrát opakovat
Rozhovor (interview)
Rozhovor (1) Ucelená soustava ústního jednání mezi tazatelem a dotazovaným Jeho prostřednictvím získá tazatel informace Systém verbálního kontaktu s cílem získat informace prostřednictvím otázek Nároky na rozhovor se liší podle tématu, požadované hloubky, podle typu respondentů...
Rozhovor (2) Zásady při rozhovoru: 1) Správně odhadnout složitost zkoumaných problémů z hlediska respondentů (přihlédnutí k jejich věku, vzdělání, inteligenci, informovanosti v dané oblasti ) 2) Rozhovor zamýšlet jako přirozený, nenásilný dialog jedna otázka navazuje na druhou, střídají se otázky dle obtížnosti 3) Počítat s narůstáním únavy během rozhovoru, s poklesem pozornosti, omezit trvání na únosnou mez
Rozhovor (3) 4) Motivace respondentů vysvětlením smyslu rozhovoru (morální, finanční, záruka anonymity ) 5) Vytvoření přátelské atmosféry (ne ale příliš důvěrné) 6) Dodržení přesného postupu míra standardizace, pomůcek, způsobu použití instrumentů 7) V záloze připravené otázky pro vysvětlení nepochopených nebo špatně pochopených otázek (uvádění příkladů ) 8) Srozumitelný jazyk, který je blízký chápání respondenta, vyloučit specifické odborné termíny
Rozhovor (4) 9) Koncentrace respondenta zajistit koncentraci na problém, udržet jeho pozornost po dobu rozhovoru 10) Vyloučit subjektivní ovlivňování odpovědí tazatelem Záznam rozhovoru: Písemný slovy nebo stenografem Magnetofonový pro přesné zachycení doslovného znění odpovědí + záznamový arch nebo pomocné karty (stupnice, fotografie, obrázky...)
Rozhovor (5) V OŠE velice důležitá a přínosná metoda přímý kontakt s klientem Informace + neverbální projev klienta Moderní doba 80.léta začátek využívání pro rozhovor počítačové techniky: Metody rychlé, šetří náklady, základem je elektronická komunikace CADI (Computer Assited Data Imput) CATI dotazování prostřednictvím telefonického rozhovoru
Rozhovor (6) CAPI dotazník v elektronické podobě vyplňuje přímo respondent nebo tazatel v jeho přítomnosti CAMI dotazování prostřednictvím e-mailu Nevýhoda CATI a CAMI jen respondenti mající telefon nebo e-mail Základní technikou je téměř vždy standardizovaný rozhovor Pořadí otázek: Vstupní otázka má naladit respondenta a motivovat ho v pokračování
Rozhovor (7) Blok obtížnějších otázek respondent není zatím unavený Blok mírně obtížných otázek pro oddych Blok obtížnějších otázek Na závěr snadné otázky nevyžadující plné soustředění respondenta Identifikační údaje na konec + určitá omluva a poděkování za rozhovor
Individuální rozhovor Mezi 2 osobama, s cílem získat co nejvíce informací od dotazovaného na dané téma Přátelská atmosféra, nutné vysvětlit cíl a smysl výzkumu Nutná ochota respondenta spolupracovat, odpovídat Cenné jsou dlouhé odpovědi Vhodný záznam na diktafon (může ale ovlivnit komunikaci) Osobní kontakt x telefonické interview (běžnější ve vyspělých zemích USA výzkum spokojenosti N s domácí péčí)
Skupinový rozhovor (1) S náhodně vybranou skupinou nebo S cíleně vybranou skupinou výběr dle určitých kritérií (technika focus group): Rozvoj v 80.-90.letech Nejčastěji v marketingových výzkumech (léky, cigarety, zmrzlina) + zdravotnictví Shromažďuje data skupinovou interakcí v debatě. téma určuje tazatel (moderátor) Kvalitativní technika nepátrá po číslech, nesnaží se jevy měřit, zajímá se o kvality jevu
Skupinový rozhovor (2) Skupina obsahuje 6-12 osob jejich názory chceme zjistit Delší debata ztráta koncentrace a nezajímavé výpovědi Rychlejší metoda než individuální rozhovor Organizace skupinového rozhovoru: Stanovení cílové skupiny dotazovaných osob může vzniknout přirozeně v každodenním životě nebo uměle dle určitých kritérií
Skupinový rozhovor (3) Vybraná osoba musí odpovídat požadavkům cílové skupiny Ochota dostavit se na daný čas k rozhovoru Souhlas se záznamem rozhovoru... Příprava scénáře rozhovoru postup, pořadí, jak bude diskuse probíhat, prostředí (klidné), jak bude zaznamenávat Zahájení rozhovoru moderátorem, který celý rozhovor řídí, vysvětlení cíle rozhovoru Představení se účastníků
Skupinový rozhovor (4) Výhody: Detailní zaměření na problémy a jejich hloubkovou analýzu Validita a spolehlivost výsledků závislá na tom, jak dobře je skupina vybraná, na přípravě, organizaci diskuse Moderátor dobrá příprava na rozhovor, obeznámení s problematikou, na kterou se ptá Moderátor nesmí hodnotit správnost x nesprávnost vyslovených názorů Cílem je zmapování přístupů a různých pohledů na problém
Skupinový rozhovor (5) Hlavním analytickým materiálem jsou záznamy audio, video U nás technikou focus group zpracovány např: Témata alternativní medicíny Spokojenost zaměstnanců s prací ve zdr.zařízení Postoje lékařů k léčbě, k léčivům... V zahraničí např: Výzkumy o zkušenostech s vdovstvím Názory na početnost rodin...
Biografický rozhovor (1) Samostatná forma kvalitativního rozhovoru K získání životního příběhu lidí Biografie a autobiografie významných osobností Haliografie nejstarší výklady životního běhu biografie svatých Vědecké biografie objasnění úlohy významné osobnosti ve veřejném životě
Biografický rozhovor (2) Získává odpovědi na otázky: Co vše se stalo v životě člověka V jaké době žil Pozice ve společnosti Jak oceňuje svůj život a svoje dosavadní činy Jak vidí svoji budoucnost Narativní biografie Vyprávění životního příběhu na podkladě předem připraveného rozhovoru
Biografický rozhovor (3) 4 fáze: Stimulace Vyprávění Kladení otázek pro vyjasnění Zobecňující otázky Měl by být spontánní, tazatel by neměl do rozhovoru moc vstupovat, zajímáme se buď o celý život nebo jen určitý časový úsek Starší lidé jsou získáváni snadněji záznamy jsou rozsáhlejší (20 a více stran)
Biografický rozhovor (4) Při zpracování text několikrát pročíst, rozčlenit dle tématických polí, vypracování biografického portrétu: Základní data o respondentovi, sociální pozici, běh života, hlavní souvislosti, významné události Ad stimulace otázky typu Ráda bych Vás poprosila, abyste mi vylíčil, co vše se ve vašem životě událo? Jak šel život?...
Standardizovaný rozhovor (1) = kategorizovaný, strukturovaný Na základě předem připravených otázek, drží se přesné formulace a pořadí Jsou uvedené zpravidla i možnosti odpovědí Blíží se svojí podobou dotazníkům, výsledky jde pak hodnotit kvantitativně Tazatel nesmí vkládat svoje otázky, svůj osobní zájem, přesvědčení, postoje
Standardizovaný rozhovor (2) Tazatel musí zachovat nestranný postoj, působí neutrálně, výroky respondenta nesmí komentovat, hodnotit
Nestandardizovaný rozhovor (1) = nekategorizovaný, volný, hloubkový Otázky připraveny předem jen rámcově Dle aktuální potřeby je možno některá témata rozebrat do hloubky, jiná naopak pouze okrajově Častější v počátečních fázích výzkumů, při sondáži
Nestandardizovaný rozhovor (2) Pro OŠE výzkum důležitý Od malého počtu N získat informace třeba o pocitech ze zákroku (operace ve spinální analgezii...) Horší zpracování výsledků chybí srovnání Provádí se na malém vzorku, respondenti odpovídají volně, mohou tématicky odbíhat. Při velkém odchýlení se od tématu se dopporučuje rozhovor přerušit
Nestandardizovaný rozhovor (3) Horší možnosti záznamů, proto se používá záznamová technika diktafony, magnetofony, videa 6 typů otázek: 1) Týkající se zkušenosti nebo chování Vztahují se k aktivitám Co děláte? Co se Vám přihodilo?
Nestandardizovaný rozhovor (4) 2) Týkající se názoru: Porozumění kognitivních a orientačních procesů jedince - Co si myslíte? Jaký je Váš názor? 3) Týkající se pocitů Snaha poznat citové reakce lidí na jejich zkušenosti, prožitky 4) Týkající se znalostí Fakta o případu, co jedinec skutečně zná
Nestandardizovaný rozhovor (5) 5) Vztahující se k vnímání Co dotazovaný viděl, slyšel 6) Demografické a kontextové Identifikační údaje věk, stav, vzdělání V nestandardizovaném rozhovoru není přesně stanovené pořadí otázek, začíná se většinou neproblémovými otázkami, které mají povzbudit Nejprve otázky na přítomnost, pak na budoucnost nebo minulost
Nestandardizovaný rozhovor (6) Výsledky: Shrnutí faktorů kolik skupin téma zmínilo, kolik lidí v rámci skupiny téma zmínilo, kolik lidí energie téma mezi skupinou vyvolalo Důležité dodržet rovnováhu mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací v diskuzi
Polostandardizovaný rozhovor (1) Přechodná varianta mezi strukturovaným a volným rozhovorem Hrubý seznam otázek Zahrnuje: 1) Tématický rozhovor: Výzkumník chce mít v rozhovoru zahrnutý jen určitý okruh témat Seznam otázek = tématická příručka Pořizuje si audiozáznam
Polostandardizovaný rozhovor (2) 2) Kritická událost: Zkoumá specifické události, které souvisejí s určitým jednáním Kritická událost = událost, která má Θ nebo dopad na jednání člověka Vzpomenete si, když jste naposledy nevzal lék, který Vám lékař naordinoval? Co té situaci předcházelo? Co jste přesně udělal? Proč jste si myslel, že se nic nestane, když si lék nevezmete?
Polostandardizovaný rozhovor (3) 3) Deníky: Respondent si vede určitou dobu deník Buď zaznamenává volné myšlenkové pochody a pocity, nebo zaznamená určité údaje do předem vytvořeného záznamového archu + doplnění osobního komentáře
Studium písemných dokumentů
Studium písemných dokumentů (1) Technika kvalitativního i kvantitativního výzkumu K této metodě se výzkumník uchyluje tehdy, nemůže-li sehnat podklady k výzkumu přímým pozorováním (např. časová odlehlost události) Znamená analýzu jakýchkoliv písemností: Tištěné nebo psané na papíře Na audiovizuálních nosičích magnetofonové pásky, videozáznamy... fotografie
Studium písemných dokumentů (2) Dokumenty: Úřední statistiky, novinové články, osobní deníky, telefonní účty, plakáty, letáky... Dle personifikace: Osobní dopisy, deníky Neosobní statistiky, úřední dokumenty, zprávy
Studium písemných dokumentů (3) Dle statusu pramene: Oficiální (úřední) závazné zákony, vyhlášky, statistické ročenky Neoficiální vyšší míra subjektivity např. reklamní letáky Dle pramene informací: Primární (prvotní) bezprostřední záznam události, nálady, dojmu. Pocházejí od prvních svědků jevů. Např. osobní dokumenty (rodné listy), chorobopisy, soudní protokoly, osobní nebo úřední korespondence...
Studium písemných dokumentů (4) Sekundární (druhotné) zpracované prvotní prameny. Např. biografie, různé statistické zprávy, zprávy o zdravotním stavu určité části populace, průběhu dané epidemie Kdy tuto metodu použít? 1. Chceme získat data podívat se, zda-li již neexistují hotové (např. platová struktura pracovníků podniku zjišťování by nebylo přesné hotová informace v osobních spisech)
Studium písemných dokumentů (5) 2. Srovnání s minulostí nebo jinou zemí tam, kde nemůžeme provést vlastní výzkum 3. Potřeba ověřit některé údaje např. správnost odpovědí v dotazníku, kdy demografické údaje srovnáme s osobními spisy 4. Studium historie zkoumaných jevů vývoj jednotlivých zdravotnických povolání (vývoj porodní asistence mělo jiný vývoj než profese všeobecné sestry...)
Kazuistika = case study
Kazuistika případová metoda (1) = case study Kvalitativní metoda zkoumá vzorek jedné osoby nebo situaci (případ) V OŠE rozšířená metoda, popisuje stručně jednotlivý konkrétní případ onemocnění a je důležitým zdrojem poznání nemoci a jejího průběhu Podstatou je pozorování a popis
Kazuistika případová metoda (2) Obsahuje nejčastěji: Anamnézu rodinnou a osobní Diagnózu Prognózu Příslušné ošetřovatelské postupy Jejich průběh a výsledky Případné katamnestické sledování(katamnéza = opis historie případu) Analýzu interpretace Závěr
Kazuistika případová metoda (3) Výběr případu bývá záměrný zajímavý případ, neobvyklý průběh nemoci...
Snímkování
Snímkování (1) Vytváření určitého snímku o zkoumaném jevu v podobě písemného záznamu Respondent sám vybírá na formuláři příslušnou odpověď nebo sám vypisuje údaje o své činnosti. Snímkování provedené výzkumníkem = povaha pozorování Časový snímek jediný způsob, jak shromáždit údaje o faktickém chování lidí v časovém období
Snímkování (2) Opírá se o metodu standardizovaného dotazníku, sledované období rozděleno do intervalů (minuty a hodiny) nebo rozděleno není Respondent vypisuje sám začátek a konec činnosti Analýza časových snímků: Výpočet průměrného trvání jednotlivých aktivit (v hodinách, minutách za den nebo týden) Průměrné časové rozložení aktivit v jednotlivých hodinách dne nebo dnech týdne
Snímkování (3) Určení podílu respondentů v celku, kteří určité aktivity ve sledovaném období vykonávali Časově, finančně a organizačně náročná metoda Nevýhodou je často nezájem respondentů a velká závislost kvality snímku na odpovědnosti respondenta Nejrozšířenější při zkoumání volného času rozčlenění na čas práce, mimopracovní čas a volný čas