Studijní text Název předmětu: INVESTICE A AKVIZICE Téma 2. INVESTIČNÍ PROJEKTY A ROZHODOVÁNÍ V AČR Zpracoval: Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Obsah: 1. Základní pojmy 3 1.1 Význam a účel životního cyklu..3 1.2 Klasifikace investičních projektů 5 1.3 Věcná náplň projektů...5 1.4 Postup využití projektů v rámci plánování vyzbrojování (PAPS) 6 2. Koncepce podle ČOS 051618 Zásady NATO 7 2.1 Etapy životního cyklu 7 2.2 Procesy životního cyklu 8 2.3 Účastníci životního cyklu..8 2.4 Týmy managementu projektu...9 2.5 Výběr a hodnocení investičních projektů.10 2.6 Posuzování projektů 11 Seznam použitých a studijních zdrojů 18 2
1. Základní pojmy Investice se často charakterizují jako ekonomická činnost, při níž se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby s cílem zvýšení statků v budoucnosti. Investiční projekty jsou soubory technických a ekonomických studií sloužících k přípravě, realizaci, financování a efektivnímu provozování navrhované investice. U stavebních investic zahrnuje obvykle i architektonické a ekologické studie. Investiční projekty jsou zaměřeny zejména na výstavbu a nákup nemovitostí, nákup nových strojů a technologií atd. Jedná se o pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Projekt je časově ohraničená vývojová činnost zaměřená na vytvoření unikátního produktu nebo služby. Projekt je časově vymezen má definovaný začátek a konec Investiční rozhodování souvisí s rozhodováním (zamítnutím, přijetím) investičních projektů, které jsou připraveny. Je strategického charakteru, mělo by navazovat na strategii organizace a přispívat k realizaci dlouhodobých cílů příslušné organizace. Spolu s interními faktory ovlivňující rozhodování musí být přihlíženo i k externím vlivům spojených s okolím organizace. Musí být hodnoceny nejen faktory rizika a nejistoty (např. tržní situace, změny cen surovin a energií, apod.), ale také možných příležitostí přinášejících pozitivní faktory pro činnost organizace. Předmětný systém (System-of-interest - SOI) je systém, jehož životní cyklus je uvažován v kontextu projektu nebo programu. Systém je spojení spolupracujících prvků, které jsou organizovány tak, aby dosáhly jednoho nebo několika stanovených účelů. Životní cyklus je časový interval od zahájení vývojových činností založených na identifikovaných potřebách nebo cílech, přes odstavení z provozu až po vyřazení Životní cyklus systému je vývoj v čase předmětného systému od stanovení koncepce až po vyřazení majetku/systému. 1.1 Význam a účel životního cyklu Při řízení a rozhodování o investicích a investičních projektech musíme se zabývat jejich životním cyklem. Problémem se kterým se účastníci potýkají, je pochopení významu životního cyklu (nejen) nakupovaného produktu (včetně jeho etap) v čase, který se jej týká a vynaložených zdrojů na jeho průběh. Význam komplexního pojetí životního cyklu systému investice - nakupovaného produktu (dále jen nakupovaného produktu) spočívá ve vymezení průběhu jeho života v rámci jednotlivých etap. Následně souvisí se zvýšením schopnosti optimalizovat souvislosti a vazby s ohledem na zapojení nakupovaného produktu v rámci životního cyklu systému (organizace či jeho dílčí 3
části) z hlediska výkonnosti, nákladů, přínosů, časových průběhů, kvality, apod. včetně vytýčení časových bodů spojených s jeho jednotlivými etapami. Právě rozčlenění životního cyklu do jednotlivých etap (procesů, činností) nám umožňuje vznik a uplatnění metodik a postupů vztahujících se k jednotlivým etapám, procesům a činnostem, tvořící životní cyklus. Účelem pojetí životního cyklu nakupovaného produktu je vytvořit podmínky pro jeho řízení (funkční i ekonomické) v rámci jednotlivých etap včetně přispění k identifikaci a snižování rizik a eliminace jejich výskytu. V souvislosti s volbou vybraných regulovatelných prvků produktu v rámci životního cyklu a jeho etap, je například možné řídit, usměrňovat a ovládat náklady s tím související. Touto cestou je možné vytvářet předpoklady pro správné, účelné, hospodárné a efektivní využití různých typů zdrojů. Jak je pojetí životního cyklu nakupovaného produktu důležité, si můžeme ukázat na jedné jeho části akvizici, nakupování produktu. Při koupi produktu se totiž nejedná jen o pochopení pojetí (významu a účelu) životního cyklu nakupovaného produktu z hlediska předpokládaného (plánovaného) času na jeho pořizování (pořízení) a předpokládaných (plánovaných) vynaložených zdrojů při akvizici. Obrázek č. 1 Struktura rozčlenění jednotlivých činností jako součást procesu odhadování nákladů Zdroj: ČOS 051659 Jedná se také o další souvislosti, které jsou s pořizovaným či následně pořízeným produktem spjaty a měly by být před vynaložením výdajů na jeho pořízení, vyřešeny. Jedná se o souvislosti spojené s jeho technickým a ekonomickým směřováním v 4
rámci životního cyklu: Proč, pro koho, jaký, jak, kde, kdy, kým, za kolik, produkt - kupovat a koupit, skladovat, užívat, opravovat, udržovat, modernizovat a následně vyřadit? Umíme-li si odpovědět a odpovědi posoudit a porovnat s očekáváními, pak lze proces akvizice realizovat. 1.2 Klasifikace investičních projektů Klasifikace investičních projektů, jejich vztah k rozvoji organizace: Rozvojové orientované na expanzi projekty spojené s rozvojem organizace; Obnovovací projekty zaměřené na náhradu, obnovu, modernizaci stávajícího systému; Mandatorní (regulatorní) jedná se o projekty zaměřené na dosažení souladu s existujícími zákony, předpisy a nařízeními upravující určitou oblast v rámci níž organizace působí. 1.3 Věcná náplň projektů Věcná náplň projektů je různá, při investičním rozhodování je podstatné hodnocení životního cyklu a přínosů, které investice přináší. Jedná se o: Zavádění nových technologií projekty zaměřené na zavádění nových produktů do systému organizace; Inovace informačních systémů, zavádění informačních technologií jedná se o obtížně hodnotitelné a kvantifikovatelné projekty, vyžadují vysoké nároky na organizaci projektu. Zvýšení bezpečnosti provozu a bezpečnosti práce jedná se opět o velmi složitá hodnocení efektivnosti investice; Snížení negativního působení na životní prostředí - kvantifikovatelnost přínosů; jedná se o obtížnou Infrastrukturní projekty jedná se o projekty infrastrukturního charakteru (komunikace, kanalizace, rozvody energií včetně pomocných zařízení (čistírny odpadních vod), energetických zařízení (kotelny) apod. Výzkum a vývoj nových produktů jedná se o specifické investiční projekty zaměřené na vývoj nových produktů a technologií (jedná se většinou o rizikové projekty). Forma realizace projektů Investiční výstavba jedná se o projekty nemovité infrastruktury různého charakteru. Akvizice jedná se o nákupy nakupovaných produktů. 5
Schvalovací dokument Etapa PAPS Souvisící dokument Působnost nebo memorandum o porozumění / dokument o schválení etapy koncepce Memorandum o porozumění v programu / dokument o schválení etapy vývoje Memorandum o porozumění v programu / dokument o schválení etapy produkce Memorandum o porozumění v programu / dokument o schválení etapy využívání Memorandum o porozumění v programu / dokument o schválení etapy zabezpečení Memorandum o porozumění v programu / dokument o schválení etapy vyřazení PŘEDKONCEPČNÍ ETAPA KONCEPCE VÝVOJ PRODUKCE VYUŽÍVÁNÍ ZABEZPEČENÍ VYŘAZENÍ Seznam nedostatků ve schopnostech s prioritami (Minimální) požadavky zainteresovaných stran Návrh na zaplnění mezery ve schopnostech Návrhy cílů výstavby sil Řešení souboru schopností Plány projektů Smlouvy Soubor technických dat Plán produkce Plány projektů Smlouvy Smlouvy Záměry členského státu o vyřazení Plán vyřazení Plány projektů Smlouvy Obrázek 2 Postup v rámci plánování vyzbrojování (PAPS) 1.4 Postup využití projektů v rámci plánování vyzbrojování (PAPS) zdroj: ČOS 051662 6
2. Koncepce podle ČOS 051618 Zásady NATO Koncepce podle ČOS 051618 Zásady NATO pro integrovaný systémový přístup ke kvalitě v průběhu životního cyklu souvisí s jednou nebo s více z následujících čtyř oblastí: čas, funkce, zdroje a organizace, kde: a) časová oblast se zabývá převážně etapami životního cyklu, b) funkční oblast se zabývá převážně procesy životního cyklu, c) oblast zdrojů se převážně týká účastníků životního cyklu, d) oblast organizace se převážně týká systému(ů) managementu. Vzájemné vztahy mezi těmito oblastmi a souvisícími koncepcemi jsou uvedeny v ČOS 051618 v příloze A. Integrovaný systémový přístup ke kvalitě v průběhu životního cyklu je založen na koncepcích popsaných v následujících odstavcích. 2.1 Etapy životního cyklu Životní cyklus (v rozsahu od koncepce po vyřazení) systému je rozdělen do přesně stanovených etap, které poskytují rámec pro projekt(y). Konec každé etapy je rozhodovací branou (milníkem) v projektu. Ve stejném čase může projekt existovat ve více než jedné etapě. Etapy: Koncepce; Vývoj; Produkce; Využívání; Zabezpečení; Vyřazení. Každá etapa je jeden nezbytný časový interval, malé, srozumitelné a časově ohraničené kroky. Určení obsahu etapy a nejistot a rizik spojenými s: Náklady; Časovým rozvrhem; Obecnými cíli; Přijímáním rozhodnutí. 7
Pro přechod mezi etapami se využívají brány a proces přijímání rozhodnutí podporují vstupní a výstupní kritéria. zdroj: ČOS 051655 Obrázek 3 Přijímání rozhodnutí v rozhodovací bráně 2.2 Procesy životního cyklu V každé etapě životního cyklu existují procesy, které mohou být využity jak v celé organizaci nebo specificky v rámci projektu (viz příklady v příloze B). Organizace účastníků životního cyklu mají stanovit, dokumentovat, udržovat a zlepšovat efektivitu a hospodárnost procesů. Organizace mohou k uspořádání a přizpůsobování příslušných procesů přiměřeným způsobem využívat mezinárodní normy v závislosti na struktuře organizace, záměrech a obchodní strategii. Tyto normy mohou rovněž obsahovat kritéria, která potvrzují úspěšnou realizaci procesů. Činnosti procesů využitých v projektu mají být uspořádány do hierarchické struktury činností (WBS). Typický profil činností lze nalézt v dokumentu NATO Spojenecké administrativní publikaci (AAP-20) nebo v obdobném národním dokumentu. 2.3 Účastníci životního cyklu Účastníci přímo zapojení v průběhu etap životního cyklu do procesů a souvisících činností mohou být označováni obecnými termíny jako např.: uživatel, nabyvatel, vlastník, dodavatel a pracovníci s odpovědností za státní ověřování jakosti (SOJ). Vzhledem k tomu, že odpovědnost za kvalitu je sdílená, nemá být přidělena výhradně některému z účastníků. 8
2.4 Týmy managementu projektu Pokládá se za důležité, aby týmy managementu projektu (PMT) byly zřízeny pokud možno co nejdříve a pokračovaly v práci v průběhu celého životního cyklu. Musí se to provést tak, aby bylo zaručeno účinné a efektivní zavedení integrovaného systémového přístupu ke kvalitě a napomohlo se společnému porozumění účelu a provedení cílů projektu a přístupu k jejich splnění. Projekt může existovat pro všechny nebo pouze pro některé etapy životního cyklu produktu. Tyto týmy jsou víceúčelové a členové týmu mají mít doplňující se odbornou způsobilost a mají se angažovat pro společné cíle. Ačkoli se PMT zaměřují na kvalitu, mají mít delegovánu pravomoc k optimalizaci výkonnosti, doby života, nákladů a rizik, je-li to vhodné. Povinnosti a odpovědnosti účastníků v rámci PMT mají být jasně definovány při zahájení projektu a aktualizovány v průběhu projektu. Týmy managementu projektu zabezpečují, že: a) Všechny zainteresované strany spolupracují a jsou brány v úvahu jejich zájmy. b) Je prováděno a dokumentováno plánování životního cyklu. c) Plán kvality projektu se vytváří s ohledem na strategii akvizice, pomocí identifikování měřitelných cílů kvality. d) Existuje společný vzájemný soulad záměru a plnění cílů projektu a přístupu k jejich dosažení. e) Je použita společná terminologie, včetně schválené definice etap životního cyklu. f) Jsou shromažďována a hodnocena data a zavedena potřebná opatření. Zvláště zpětná vazba od uživatele může vytvořit bázi vědomostí, na jejímž základě mohou být identifikovány budoucí modifikace a ovlivněny budoucí projekty. g) Je dodáván produkt vyhovující funkčním a technickým požadavkům smlouvy. 9
Obrázek č. 4 Zainteresované strany podílející se na projektu Zdroj: ČOS 051618 2.5 Výběr a hodnocení investičních projektů Při výběru a hodnocení investičních projektů probíhají celým rozhodovacím procesem následující otázky: Co, chceme výběrem dosáhnout, Kdo, bude výběr a hodnocení provádět, Jak, stanovit kritéria výběru a hodnocení a jak je vyhodnocovat, Kdy, provést výběr a hodnocení, Proč výběr a hodnocení provádíme. Obecný metodický postup Obecný metodický postup při rozhodovací činnosti: Vymezení problému a identifikace možností jeho řešení, Stanovení možných cílů řešení, Analýza rámcových podmínek řešení, Stanovení alternativ postupů řešení problému, Určení kritérií k hodnocení alternativ, Provedení hodnocení a třídění alternativ, Provedení výběru nejvhodnější alternativy, Realizace nejvhodnější alternativy. 10
Metody ekonomické analýzy a jejich použití Metody se zaměřuji na poměřování vynaložených nákladů (v hodnotových jednotkách, obvykle finančních) s dosaženými nebo plánovanými výstupy nebo výsledky. Nejčastěji používané metody pro hodnocení např. investičních projektů, nákupu akvizice jsou: Mezi hlavní typy patři analýzy: nákladů a výnosů (CBA). účinnosti nákladů (CEA), minimalizace nákladů (CMA), nákladů a užitečnosti (CUA). Tabulka 1 Předpoklady a obory použití jednotlivých metod 2.6 Posuzování projektů ČOS 051645, 1. vydání zavádí AQAP 2050, 1. vydání (NATO Project Assessment Model - NPAM), Edition 1 - Model NATO pro posuzování projektu do prostředí České republiky. Tento standard obsahuje návod jak posuzovat projekty, aby byly zahrnuty všechny zúčastněné osoby, činnosti, procesy a zdroje a aby mohl být k realizaci vybrán nejlépe připravený projekt. NPAM je model pro posuzování projektu, identifikaci specifických prvků projektu, poskytování doporučení a odhalování systémových prvků uvnitř projektu. NPAM zahrnuje proces posuzování (Assessment Model - AP) a dokumentovaný soubor kategorií prvků posuzování, které by mělo posuzování pokrýt. Kategorie prvků posuzování poskytují pevný základ pro předávání zpráv o výsledcích posuzování. 11
Činnosti procesu posuzování (AP) zahrnují: a) Stanovení a udržování způsobilosti k posuzování. b) Osvojení způsobilosti k posuzování. c) Zahájení posuzování. d) Plánování posuzování. e) Provedení posuzování. f) Analyzování a podávání zpráv o výsledcích posuzování. g) Následná opatření. h) Analyzování a zlepšování. Kategorie prvků posuzování poskytují nejvyšší strukturu pro identifikaci prvků projektu. Všechny kategorie prvků by měly být brány v úvahu minimálně týmem pro posuzování. Takové prvky, jimž je přisouzena vysoká priorita, mají být podrobeny mnohem důkladnější analýze. Další kategorie prvků mohou být do posuzování doplněny. Kategorie prvků posuzování jsou: a) vnější omezení, b) požadavky úkolu, c) finance, d) zdroje e) management, f) procesy, g) produkt, h) časový plán, i) uživatel/zákazník, j) specifika projektu. Struktura prvků posuzování jejich podrobný obsah je uveden v příloze A ČOS 051645 Prvek posuzování Jednotlivé body 1. Vnější omezení 1.1 Regulační prostředí 1.1.1 Zákony 1.1.2 Zásady 1.1.3 Audity a posuzování 1.2 Pracovní prostředí 1.2.1 Spolupráce 1.2.2 Morálka 12
1.2.2 Morálka Příklad náplně prvku Oblast působnosti: Stupeň nadšení a věrnosti, která existuje mezi zainteresované strany programu a jejich pracovníky. Hledisko zákazníka: Prověřit morálku zainteresovaných stran programu. Vyhodnotit míru fluktuace pracovníků, spokojenost pracovníků, viditelnost vedení, počet porad krizového managementu, počet změn v časovém plánu. Posoudit, zda je morálka přijatelná. Hledisko dodavatele: Prověřit morálku zainteresovaných stran programu. Vyhodnotit míru fluktuace pracovníků, spokojenost pracovníků, současnou pověst zainteresovaných stran, úroveň produktivity, rychlost opravných činností. Posoudit dopad změny v morálce na program. 1.2.3 Kulturnost 1.3 Politické prostředí 1.3.1 Legislativa 1.3.2 Agenda zákazníka 1.3.3 Agenda dodavatele 1.4 Ostatní omezení 1.4.1 Statutární 1.4.2 Průmyslová schémata 2. Požadavky úkolu 2.1 Provozní požadavky 2.1.1 Přijatelnost 2.1.2 Stabilita 2.1.3 Závislosti 2.1.4 Přípustnost změn 3. Finance 3.1 Financování 3.1.1 Dostatečnost 3.1.2 Včasnost 3.1.3 Spojitost/Stabilita 3.1.4 Přizpůsobivost (flexibilita) 3.2 Rozpočet 3.2.1 Rozvržení 3.2.2 Rozdílnost 3.2.3 Řízení 4. Zdroje 4.1 Pracovníci 4.1.1 Kvalifikace 4.1.2 Rozdělení prac. funkcí 13
4.1.3 Dostupnost 4.2 Celkové vybavení 4.2.1 Investiční celky 4.2.2 Infrastruktura 4.3 Nástroje 4.3.1 Nástroje pro zabezpečení 4.3.2 Informační systémy 4.4 Státem poskytnuté 4.4.1 Zařízení 4.4.2 Informace 4.5 Dodavatelem poskytnuté 4.5.1 Komerčně nakupovaný materiál (Commercial Off the Shelf - COTS) 4.5.1 Komerčně nakupovaný materiál (COTS) - Příklad náplně prvku Oblast působnosti: Komerčně nakupované vybavení/materiál požadovaný k zabezpečení programu. Hledisko zákazníka: Prověřit COTS, které se použije. Srovnat a odlišit COTS vůči požadavkům programu. Vyhodnotit jeho pohotovost, bezporuchovost, zajištěnost atd. a jakékoliv problémy s právy k datům. Posoudit jeho pozici na trhu a vyhodnotit jeho životnost. Posoudit přiměřenost použitého COTS. Hledisko dodavatele: Prověřit COTS, které se použije. Odlišit COTS vůči požadavkům programu. Vyhodnotit jeho pohotovost, bezporuchovost, zajištěnost atd. a jakékoliv problémy s datovými právy. Posoudit jeho pozici na trhu a vyhodnotit jeho životnost. Posoudit dopady jakýchkoliv změn v používání COTS. Kde komerční položka (COTS) je jakákoliv položka jiná než nemovitý majetek, která: je obvykle používána pro účely mimo státní správu, a která byla prodána, pronajata nebo licencována pro širokou veřejnost, je poskytována pro prodej, pronájem nebo licenci široké veřejnosti, je vyvinuta díky pokroku technologie nebo technických parametrů a která není doposud na komerčním trhu dostupná, ale bude na trhu dostupná včas, aby uspokojila požadavky na dodání, které uplatnil stát. V této definici jsou také zahrnuty služby zabezpečení komerční položky, a to takového druhu, který je ve značném objemu nabízen a prodáván na komerčním trhu na základě zavedeného katalogu nebo na základě tržních cen určených pro speciální úlohy prováděné za standardních komerčních termínů a podmínek. Definice nezahrnuje služby, které jsou prodávány na základě hodinové sazby bez zavedených katalogů nebo tržních cen určených pro prováděné speciální úlohy. 4.5.2 Nevyvíjené položky (NDI) 4.5.3 Vyvíjené položky (DI) 4.6 Volba hlavního smluvního dodavatele/dodavatele 4.6.1 Bezúhonnost 14
4.6.2 Stabilita 4.6.3 Subdodavatelé 5. Management 5.1 Strategie akvizice 5.1.1 Přijatelnost 5.1.2 Proveditelnost 5.1.3 Účelnost 5.2 Plánování projektu 5.2.1 Přijatelnost 5.2.2 Proveditelnost 5.2.3 Účelnost 5.3 Management projektu 5.3.1 Organizace 5.3.2 Účelnost 5.3.3 Monitorování a řízení 5.3.4 Management změn 5.4 Smlouvy a smlouvy s dodavateli 5.4.1 Podmínky/Omezení 5.4.2 Vykazování nákladů 5.4.3 Sledování postupu smlouvy 5.4.4 Smluvní ujednání 5.4.5 Včasnost 5.4.6 Management změn 5.5 Komunikace 5.5.1 Styčné body 5.5.2 Přístupnost (otevřenost) 5.5.3 Týmová spolupráce 5.6 Management jakosti 5.6.1 Systém managementu jakosti 5.7 Management dokumentace 5.7.1 Použitelnost 5.7.2 Přiměřenost 6. Procesy 6.1 Shoda 6.1.1 Dodržení 6.1.2 Užití procesu 6.1.3 Slučitelnost procesu 6.2 Způsobilost 6.2.1 Použitelnost pro daný účel 6.2.2 Účinnost 6.2.3 Zlepšování 15
7. Produkt 7.1 Požadavky 7.1.1 Úplnost 7.1.2 Správnost 7.1.3 Proveditelnost 7.1.4 Stabilita 7.1.5 Sledovatelnost 7.2 Návrh 7.2.1 Architektura 7.2.2 Snížení a zvýšení produkce 7.2.3 Složitost 7.2.4 Účinnost technologií 7.2.5 Interoperabilita 7.2.6 Opětovné použití 7.3 Vlastnosti 7.3.1 Použitelnost 7.3.2 Výkonnost 7.3.3 Spolehlivost 7.3.4 Bezporuchovost/Pohotovost 7.3.5 Zajištěnost/udržovatelnost 7.3.6 Opětovná použitelnost 7.3.7 Přenositelnost technologie 7.3.8 Účinnost 7.3.9 Úplnost 7.3.10 Odolnost 7.3.11 Bezpečnost 7.4 Technická omezení 7.4.1 Lidské faktory 7.4.2 Zdraví a bezpečnost 7.4.3 Bezpečí 7.4.4 Ochrana životního prostředí 8. Časový plán 8.1 Omezení 8.1.1 Proveditelnost 8.1.2 Závislosti 8.1.3 Nouzové plány 8.2 Rozvíjení 8.2.1 Přesnost odhadu 8.2.2 Zjevnost 8.2.3 Postup plnění 8.2.4 Opravy 16
9. Uživatel/Zákazník 9.1 Spokojenost 9.1.1 Spoluodpovědnost 9.1.2 Schválení uživatelem 9.2 Přenos 9.2.1 Zabezpečení přenosu 9.2.2 Výcvik 9.3 Zabezpečení 9.3.1 Údržba 9.3.2 Odborná pomoc 9.3.3 Záruky 10. Specifika projektu Kategorie prvků posuzování se používají k zachycení maximální úrovně komplikací (rizik, problémů a neurčitostí/nedostatku informací) vzniklých během posuzování. Jsou použitelné na celé posuzované úsilí, tj. organizační, systémová a softwarová hlediska projektu nebo organizačních celků resortu MO. Prvek posuzování je ve své podstatě dynamický a mnohorozměrný. To znamená, že prvek se bude měnit v závislosti na čase (např. etapě životního cyklu), pohledu zainteresované strany (např. zákazník nebo dodavatel), pořadí důležitosti, spouštěcím mechanismu (tj. událost(i), která(é) iniciují prvek posuzování) a cílech, předpokladech a omezeních, která existují v okamžiku, kdy je prvek zkoumán. 17
SEZNAM POUŽITÝCH A STUDIJNÍCH ZDROJŮ [1] MANDIKOVA, D. Cvičebnice z investičního rozhodovaní a dlouhodobého financovaní, Praha, Vysoka škola ekonomická, 2001, ISBN 8024502372 [2] Ochrana, F. Nákladově užitkové metody ve veřejném sektoru. Praha: Express. 2005. s. 175. ISBN 80-86119-86-3. [3] Ochrana, F. Manažerské metody ve veřejném sektoru, teorie, praxe a metodika uplatnění. Praha: Express. 2002. s. 216. ISBN 80-86119-51-3. [4] ČOS 051618. ZÁSADY NATO PRO INTEGROVANÝ SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP KE KVALITĚ V PRŮBĚHU ŽIVOTNÍHO CYKLU. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2011. [5] ČOS 051645. MODEL NATO PRO POSUZOVÁNÍ PROJEKTU. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2007 [6] ČOS 051655. ETAPY A PROCESY ŽIVOTNÍHO CYKLU SYSTÉMŮ V NATO. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2009. [7] ČOS 051659. POKYNY NATO PRO ANALÝZU NÁKLADŮ ŽIVOTNÍHO CYKLU. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2010. [8] ČOS 051662. PŘÍRUČKA PRO POSTUPNÉ PLÁNOVÁNÍ VYZBROJOVÁNÍ. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2014. [9] VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 80-86119-91-2. 18