Regulační T buňky a infekce

Podobné dokumenty
Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Intracelulární detekce Foxp3

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Imunitní systém.

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Imunopatologie. Luděk Bláha

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

T regulačné lymfocyty v gravidite a ich význam v klinickej praxi

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

Funkce imunitního systému

Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B. J. Uhlíř

Rozdílné vlastnosti T regulačních buněk v pupečníkové krvi novorozenců zdravých a alergických matek

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

RIZIKOVÉ PROALERGICKÉ FAKTORY PRO NOVOROZENCE A PŘEDŠKOLÁKY. Václava Gutová FN Plzeň

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

Základy FRM v interní medicíně

IMUNOTERAPIE NÁDORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE. Michaela Matoušková

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

RNDr K.Roubalová CSc.

Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém. Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza. v praxi. Galén

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

IMUNITNÍ MECHANISMY V AKCI

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Trombocytopenie v těhotenství

15 hodin praktických cvičení

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice

Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce

respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Biologická terapie. Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

MUDr Zdeněk Pospíšil

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

15. REGULACE IMUNITNÍCH DĚJŮ

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

Výukové materiály:

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

Virová hepatitida typu C možnost vakcinace (Hepatitis C vaccine : supply and demand)

Cytomegalovirus. RNDr K.Roubalová CSc. NRL pro herpetické viry

HLA - systém. Marcela Vlková

Transkript:

Regulační T buňky a infekce Ludmila Prokešová Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK SZÚ 25. 10. 2016

Imunitní reakce jsou hlavní obranou proti infekci Jsou velmi přesně regulovány Musí být vhodně voleny a musí mít přiměřenou intenzitu Nedostatečné imunitní reakce (primární nebo sekundární imunodeficience) INFEKCE NÁDORY Nevhodné nebo příliš silné imunitní reakce IMUNOPATOLOGICKÉ DŮSLEDKY INFEKCÍ ALERGIE AUTOIMUNITA

T lymfocyty s tlumivou aktivitou Simon Sakaguchi et al. 1995 - Treg (70.- 80. léta: Richard Gershon - Ts )

Buňky imunitního systému s tlumivým účinkem na imunitní reakce regulační T buňky (Treg) intraepiteliální T lymfocyty (IEL) přirozené lymfoidní buňky (ILC) regulační B buňky (Breg) myeloidní supresorové buňky - makrofágy (M2) a PMN dendritické buňky

Subpopulace lymfocytů T Th (CD4+): aktivace makrofágů regulace Tc (CD8+): cytotoxicita regulace

Regulační Th lymfocyty (Treg) CD4 + CD25 + FoxP3 + ntreg (TGF-ß, IL-10, IL-35) itreg (TGF-ß, IL-10, IL-35) CD4 + CD25 - FoxP3 - Th3 (TGF-ß) Tr1 (IL-10) (Treg CD8 + )

Vznik přirozených regulačních T buněk (ntreg) v thymu při negativní selekci naivní T buňky CD4+ Th (Th0) CD8+ Tc ntreg X regulační T buňky indukované v periferii (itreg)

Subpopulace Th (CD4+) a jejich plasticita Th0 Upraveno podle: (2015) IL-35 i AHR PU-1

IL-2, TNF Helminth inf. Upraveno podle

Buňky, jejichž funkce může být tlumena pomocí Treg: T buňky (Th i Tc) B buňky dendritické buňky makrofágy NK buňky NKT buňky žírné buňky osteoblasty

Funkce regulačních T buněk (Treg) Regulace efektorových buněk imunitních reakcí, velikosti a ukončení imunitních reakcí Tlumení imunologických reakcí proti autoantigenům (ochrana proti autoimunitním onemocněním) Navozování orální (slizniční) tolerance Omezení možností alergických reakcí Tlumení nežádoucích imunitních reakcí při infekcích Tlumení imunologických reakcí proti mikrobiotě (omezování střevních zánětů) Tlumení reakce matky proti aloantigenům plodu Pomocí homingových receptorů jsou Treg přitahovány do kůže a GIT

Syndrom IPEX Immunodysregulation Polyendocrinotathy Enteropathy X linked Deficience FoxP3 způsobená genetickou mutací postižení střeva (infiltrace T buňkami) diabetes mellitus 1. typu ekzém, anemie, trombocytopenie infiltrace jater, hypothyroidismus autoprotilátky různých specifit smrt v časném dětství

Regulační Th lymfocyty (Treg) CD4 + CD25 + FoxP3 + ntreg (TGF-ß, IL-10, IL-35) itreg (TGF-ß, IL-10, IL-35) CD4 + CD25 - FoxP3 - Th3 (TGF-ß) Tr1 (IL-10) (Treg CD8 + )

Receptor pro interleukin 2 IL-2R s nízkou afinitou IL-2R s vysokou afinitou řetězec α = CD25

Charakteristické znaky Treg FoxP3 (transkripční faktor) CD25 CTLA-4 (cytotoxic T-lymphocyte associated antigen-4) CD39 a CD73 (nukleasy štěpící ATP) PD1 (programmed death 1) GITR (glucocorticoid-induced TNFR related protein) FL-4 (folátový receptor) LAG-3 (lymphocyte activation gene-3) neuropilin-1 CD127low, CD103......

Působení Treg na lymfocyty Apoptosis E. M. Shevach, Immunity 30: 636, 2009

Působení Treg na dendritické buňky (APC) Indukce IDO (indoleaminedioxygenase)

HLAVNÍ ÚLOHOU IMUNITNÍHO SYSTÉMU JE OBRANA PROTI INFEKCI Nevhodné nebo nepřiměřeně dlouhé imunologické reakce při infekci mohou mít imunopatologické důsledky Imunitní reakce při infekci mohou být tlumeny pomocí Treg INDUKCE A AKTIVACE Treg VŠAK TAKÉ PATŘÍ MEZI ÚNIKOVÉ REAKCE MIKROBŮ indukce Treg indukce tvorby supresivních cytokinů (IL-10, TGF-β) buňkami přirozené imunity hostitele produkce homologů supresivních cytokinů některými viry (EBV, CMV) a parazity

Treg při infekci Zmnožení Treg při virových, bakteriálních, parazitárních i mykotických infekcích Treg se koncentrují v místě zánětu, protože jsou přitahovány chemokiny tvořenými v místě infekce, pro které mají na svém povrchu receptory Stav Treg v krvi neodpovídá vždy stavu v postižených tkáních Zmnožení Treg může mít účinek jak pozitivní (omezení imunopatologie, udržování im. paměti) tak negativní (snížení obranyschopnosti i generalizovaná imunosuprese) Průběh infekce závisí na vzájemném poměru Treg a Tef Zvýšení Treg v těhotenství a ve stáří působí sníženou obranyschopnost proti infekci.

Vzájemný poměr mezi Treg a Tef při infekci KHG Mills Nat. Rev 4:841, 2004

Pozitivní a negativní role regulačních buněk během infekce Pozitivní role Pozitivní role Pozitivní role omezení imunopatol. r. podpora vzniku omezení imunol. paměti imunopatol. r bystander suprese zábrana reinfekce alergickýc h a autoimunitních reakcí Negativní role přílišné potlačení obranné reakce Negativní role bystander imunosuprese reaktivace jiných onemocnění vznik nebo vznik nádoru Upraveno podle Y. Belkaid, 2007

Optimální dynamika Treg při infekci Potlačení stimulace Treg ve prospěch Tef na počátku infekce intenzitou podnětů pro TCR a stimulací velkého množství PRR indukce IL-6, rozvoj zánětu, eliminace mikroba Navození převahy Treg a potlačení efektorových reakcí omezení imunopatologie ukončení imunitních reakcí po eliminaci mikroba Nutnost přesné regulace Rychlé zapínání a vypínání Treg

Indukce a aktivace Treg při infekci Prostřednictvím TCR antigeny mikrobů a poškozených tkání Prostřednictvím PRR MAMP mikrobů jsou rozeznávány PRR (zejména TLR) regulačních buněk Pomocí cytokinového prostředí v místě infekce IL-10, TGF-β, metabolity vit. A (některé mikroby tvoří homology supresivních cytokinů EBV a cytomegalovirus tvoří homolog IL-10 ) bystander suprese Vysoké koncentrace TGF-β v GIT, kůži a oku Tvorba TGF-β a IL-10 některými infikovanými buňkami

Strategie patogenu při indukci a aktivaci Treg Y. Belkaid, 2007

Perzistence infekce možnost reaktivace Perzistence malého množství mikrobů výhodná pro mikroba i hostitele udržování imunologické paměti zábrana reinfekce (některá parazitární onemocnění - leishmanie) Perzistence velkého množství mikrobů, chronická infekce imunopatologické projevy, vyčerpání efektorových buněk, snížení imunity, ohrožení dalšími infekcemi (některé virové, bakteriální a parazitární infekce HIV, tbc, lepra, malárie)

Protektivní role T reg při infekci - Virové infekce HSV 2, LCMV, HBV, HCV, West Nile virus - Bakteriální infekce H. pylori - Mykotické infekce C. albicans - Parazitární infekce schistosomy, toxoplasma, leishmanie, (plasmodia) Poškozující účinek Treg při infekci - Virové infekce imunosuprese při mnohých virových infekcích - Bakteriální infekce salmonely, mycobakteria listerie (listerióza v těhotenství a ve stáří)

Treg a vakcinace Možné snížení účinku vakcinace Problémy vakcinace při parazitárních chorobách značně zvýšené Treg Vakcinace BCG účinná indukce Treg Velké množství Treg v kůži Potřeba identifikace protektivních epitopů Použítí adjuvancií, hlavně mikrobiálních

Možnost ovlivnění Treg Potlačení Treg (chronické infekce) nebezpečí indukce autoagresivních onemocnění blokáda inhibičních molekul (receptorů) neutralizace inhibičních cytokinů ovlivnění Foxp3 (malé inhibitory pronikající do Treg) vhodná antigenní stimulace (adjuvancia) Stimulace Treg (autoimunita, alergie, IBD) Rapamycin, IL-2, anti-t (např. anti-cd3) expansetreg ex vivo vhodná antigenní stimulace probiotika (alergie, IBD) někteří paraziti (červi) a některé viry (LCMV, Coxsackie)