Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny



Podobné dokumenty
Terminální weanin Termináln

Kdy a jak zahájit paliativní péči na ICU? Renata Černá Pařízková

Přítomnost rodiny v průběhu umírání, ano či ne? Renata Pařízková

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?

KPR a prognozování. Praha 2011

Weaning T-trial. Renata Černá Pařízková

Rodina, informace, etické otázky

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Jak sděluji nepříznivé zprávy

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze

Geriatrický pacient a urgentní péče

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA

Paliativní medicína v ČR v roce Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

KONSENSUÁLNÍ STANOVISKO K POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE U NEMOCNÝCH S NEZVRATNÝM ORGÁNOVÝM SELHÁNÍM

DÁVÁ CESTA PROTOKOLŮ V IP MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ KOMPETENCÍ SESTER?


Možnosti paliativní péče. Mgr. Tereza Bímová

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

MULTIDISCIPLINÁRNÍ TÝM PALIATIVNÍ PÉČE

Oxygenoterapie, CPAP, high-flow nasal oxygen

Ekonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská

Indikační proces k rozsáhlým plicním výkonům Jaká má být role anesteziologa?

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

CO BY MĚL MLADÝ ANESTEZIOLOG VĚDĚT NEŽ POJEDE VOZEM ZZS

Intenzivní péče v kontextu systému paliativní medicíny u dětských pacientů

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM

Kompetence z pohledu lékaře. K. Cvachovec KARIM.LF UK a FN Motol, Praha

DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ

PŘEHLED INDIKÁTORŮ PODLE PRACOVIŠT

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Vývoj kompetencí sester. Mgr. Jana Sehnalová Krajská nemocnice Liberec a.s., ARO Technická univerzita v Liberci, FZS

Léčba akutního astmatu

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Právní aspekty limitace péče. 2. regionální paliativní konference, Brno

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

PALIATIVNÍ PÉČE V JMK

Globální respirační insuficience kazuistika

První praktické zkušenosti s psychosociální podporou ve FNKV

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková

Obecná a specializovaná paliativní péče

NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U KRITICKY NEMOCNÝCH PO CHIRURGICKÝCH VÝKONECH

Otázky k absolutoriu odborný blok

Model Virginia Henderson - Teorie základní ošetřovatelské péče -

Výkaz A007 klinická farmacie. Kongres ČOSKF Praha

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

DOPORUČENÝ POSTUP PŘED ODBĚREM ORGÁNŮ OD ZEMŘELÝCH DÁRCŮ PO NEVRATNÉ ZÁSTAVĚ OBĚHU. Pracovní skupina

PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY

Monitorace v anestezii


Spánek v prostředí intenzivní péče. Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská

Kdy ukončit (přístrojovou) léčbu (na ARO)? srovnání Francie a ČR

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Eva Karausová Plicní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové

Charitativní a humanitární činnost

Podmínky pro nasmlouvání a vykazování chronické resuscitační péče - DIP, DIOP. MUDr.Vladimír Macháček

Naše zkušenosti s péčí o dětského pacienta na dospávacím pokoji. Marcela Šamlotová, Růžena Bartasová

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí

Akreditační standardy a jejich naplňování pro oblast výživy

Eutanazie, jiná rozhodování na konci života Právní komparace. Adam Doležal

Klinické ošetřovatelství

Prevence ventilátoro Prevence pneumonie

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: Kč

IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

Základní termíny interní propedeutiky, pohled na lékařskou dokumentaci. Lenka Hodačová Ústav sociálního lékařství Lékařská fakulta v Hradci Králové

JAK VIDÍM URGENTNÍ MEDICÍNU

Léčba hypoxicko ischemické encefalopatie řízenou hypotermií. Bc. Lucie Zahradníková

Screeningové provádění kompresní ultrasonografie u kriticky nemocných všeobecnou sestrou validizační studie

Jak dělat předanestetickou vizitu?

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

Model. zdraví a nemoci

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

Monitorování v průběhu UPV. vybrané aspekty

pracoviště intenzivní péče Pavel Dostál

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Paliativní a terminální péče v nemocnici (zdrav. zařízení) nebo doma?

Obor Intenzívní péče

Léčba závažných symptomů u dětských pacientů v paliativní péči

Nabídka školicích akcí na rok 2016 Přihlášky:

Nutriční terapeut jako důležitý člen při péči o pacienty v intenzivní péči

Nabídka celoživotního vzdělávání

B-und-p.com [online] cit. [ ]. Místo provedení tracheostomie WWW:

Možnosti protektivní ventilační strategie v PNP

ANO. MUDr. Roman Škulec, Ph.D.

Transkript:

Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové

Paliativní péče o ventilovaného nemocného Úloha pacienta Úloha lékaře Úloha sestry Komunikace Potřeby Úloha rodiny

Cíle léčby Cíl léčebného úsilí - zachování života a zdraví V případě nemožnosti dosažení tohoto cíle jsou postupy zaměřeny na: eliminaci strádání, utrpení, bolesti, dyskomfortu (pocitu žízně, hladu, dušnosti) eliminaci dystanazie eliminaci sociální izolovanosti uspokojování potřeb nemocného a jeho rodiny zachování lidské důstojnosti možnost přítomnosti rodiny a blízkých zachování všech práv pacienta

MB 2010

MB 2010 Paliativní léčba léčba, jejímž cílem je zabránění bolesti, strádání a dyskomfortu nevyléčitelně nemocného, umírajícího pacienta

Obecné předpoklady zahájení paliativní léčby Indikace rozhodnutí odborné, medicínsky podložené posouzení stavu nemocného (anamnéza, povaha choroby, průběh onemocnění, stupeň a rozsah orgánové dysfunkce, stupeň narušení integrity organismu, reakce na dosavadní terapii, prognoza) Vyčerpání léčebných možností, absence reakce na terapii Konsensus v ošetřujícím týmu Diskuse (stálý tým), většinou plánované Vyjímečně nutnost řešení ve službě Informace (rodina, blízcí) ČAS!!! Záznam do dokumentace

MB 2010 Úloha nemocného Kompetentní Nekompetentní Chronická progredující onemocnění Neurologická, plicní, onkologická Přání nemocného Informovanost, diskuse (čas) Chronická/akutní onemocnění Přání nemocného? Diskuse zdravotnický tým, rodina Rozhodnutí/odpovědnost - lékař

Úloha lékaře Paternalistická x partnerská Indikace, právní zodpovědnost Stanovení rozsahu poskytované péče/léčby Zajištění potřeb nemocného, rodiny Komunikace

Úloha lékaře Lékař Sestry Komunikace lékaře Rodina Pacient

Potřeby nemocného největší obavy Bolest Dušnost Sociální izolovanost Ztráta kontroly Lékař Sestra Ztráta důstojnosti

Úloha sestry Těsný kontakt s pacientem Ošetřovatelská péče Monitorace známek stresu, diskomfortu Lidskost Těsný kontakt s rodinou První komunikace při vstupu na oddělení Podávání informací potřeby nemocného, ošetřovatelské postupy Spojovací článek mezi rodinou, pacientem, lékařem Vzdělanost, výchova, schopnost komunikace, empatie Sledování rodinou Emocionální a psychický nátlak (úloha lékaře!!!)

Úloha sestry Aktivní činitel, erudice a zkušenost ruka sestry je většinou ta, která ukončí podávání léků, ukončí postupy orgánové podpory Vysvětlení ordinace léků (opioidů, sedativ)

Úloha sestry Zavzetí do diskusí o zahájení paliativní péče Často sama iniciuje otázku EOLD Mnohdy lépe rozpozná diskomfort, potřeby nemocného Může mít bližší vztah s rodinou Víra, kulturní odlišnost především sester ze zahraničí (právo veta vs distres) Ověřování si informací rodinou nutnost plné informovanosti sestry

MB 2010

MB 2010 Indikace UPV Jaký je smysl pokračování UPV u terminálních stavů? - výměna plynů??? NE - snížení dechové práce, odstranění pocitu dušnosti a stresu??? ANO

MB 2010 Terminální weaning Snižování ventilační podpory různého rozsahu a různé rychlosti terminální odpojování - stupňovité snižování ventilační podpory při ponechání arteficiálního zajištění dýchacích cest terminální extubace - zahrnuje i odstranění arteficiálního zajištění dýchacích cest (extubace) Grenvik, CCM 1998, Gilligian, Chest 1995

MB 2010 Klinická praxe Ventilační podpora (terminální weaning) Připravenost lékařů, sester a rodiny na změnu fyziologických funkcí Stanovení klinických cílů zajištění volných dýchacích cest absence pocitu dušnosti, dyskomfortu a bolesti kontrola sekrece z dýchacích cest zajištění zvlhčené vdechované směsi kontrola bolesti, žízně, hladu Písemný záznam!

MB 2010 Klinická praxe Pulsní oximetrie? Kapnometrie? Kontinuální monitorace EKG Tepová frekvence Dechová frekvence Klinické sledování mozkových funkcí (GCS) Sledování známek dyskomfortu

MB 2010 Léčba dušnosti Léčba dušnosti Psychologické a fyzikální komponenty dušnosti Aktivní vyhledávání příznaků dušnosti Oxygenoterapie nejsou data, že oxygenoterapie ovlivní pocit dušnosti u nemocných bez hypoxémie (Bruera 2003) NIV?, proudění vzduchu Anémie? Mukolytika Nefarmakologické postupy /relaxační hudba, akupunktura) Lanken, ATS 2007

MB 2010 Léčba dušnosti Opioidy a benzodiazepiny Morálně akceptovatelná terapie bolesti Cíl eliminace bolesti, dyspnoe Titrace dávky Změna dýchání (sestry, rodina!) Hlasité dýchání the death rattle (retence sekretu) Agonální (pomalé, nepravidlené) gasping, chrčivé hlasité Běžný projev procesu umírání, nikoliv dyskomfortu, není indikací k terapii opioidy Lanken, ATS 2007

MB 2010 Klinická praxe zajištění péče v tichém klidném prostředí s důrazem na důstojnost nemocného za přítomnosti rodiny pokud si to přeje zajištění klidu a soukromí minimální rušení zdravotnickým personálem ztišení či vypnutí akustických alarmů monitoru monitorace nezbytných parametrů EKG nutnost seznámení rodiny se změnami fyziologických funkcí a možností smrti v době přítomnosti u lůžka psychická náročnost pro všechny zúčastněné Péče o pacienta, péče o rodinu

Nejčastější chyby v praxi Podání informací na nesprávném místě Nedostatek času Špatné, nepravdivé (nekonzistentní) informace Falešná naděje Omezení návštěv u lůžka nemocného Podání informací nesprávné osobě Nedostatek empatie x ztráta profesionálního přístupu Informace po telefonu!!!

Děkuji za pozornost