Onkologická bolest - léčba



Podobné dokumenty
Chronická bolest léčení a diagnostika z pohledu současných možností. MUDr. Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB

Strategie léčby onkologické bolesti

METODICKÁ DOPORUČENÍ

32. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI

30. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI

Farmakoterapie nádorové bolesti

Dostávali v roce 2006 čeští pacienti se silnou bolestí méně léků?

32. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze

Racionální analgetická léčba vertebrogenních onemocnění. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN a LFMU Brno

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Farmakoterapie nádorové bolesti

Neuroaxiální analgezie - základy anatomie a fyziologie. Pavel Svoboda Nemocnice sv. Zdislavy, a.s.; Mostiště Domácí hospic sv. Zdislavy, a.s.

Léčba akutní bolesti. Pavel Ševčík KARIM FN Brno a LF MU Brno

LÉČBA BOLESTI - POHLED SÚKL NA KLINICKÁ HODNOCENÍ

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ

Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. MUDr.Bohumil Skála, PhD Společnost všeobecného lékařství, ČLS JEP

FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA PACIENTŮ S NEUROPATICKOU BOLESTÍ

Opioidy v léčbě neuropatické bolesti. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika LF MU a FN Brno

NOCICEPTIVNÍ NEUROPATICKÁ

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí

Paliativní medicína v ČR v roce Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Možnosti pooperační analgezie po císařském řezu. Radka Klozová KARIM 2.LF UK v FN Motol Praha

LÉČBA BOLESTI U DĚTÍ S HEMATOONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM PETR LOKAJ, BRNO, KLINIKA DĚTSKÉ ONKOLOGIE

paliativní medicína: alternativní cesty podání léků, možnosti a limity podkožního podávání léků

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno

Transdermální buprenorfin. Pavel Ševčík KARIM LF MU a FN Brno

Léčebné konopí v managementu symptomů onkologického onemocnění

Příloha II. Vědecké závěry a zdůvodnění změny podmínek rozhodnutí o registraci

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nádorová bolest a možnosti její léčby

233/2008 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 23. června o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

PALIATIVNÍ MEDICÍNA. Ondřej Sláma, Ladislav Kabelka, Jiří Vorlíček et al. PRO PRAXI

LÉČBA BOLESTI. Bolest druhy bolesti, možnosti léčby

Pooperační analgezie po císařském řezu - systémová. Radka Klozová KARIM 2.LF UK v FN Motol Praha

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Farmakologie. Farmakoterapie bolesti Mgr. Pavlína Štrbová, doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D.

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

Fentanylové náplasti a jejich injekční zneužívání. PhDr. Jiří Frýbert

Management nádorové bolesti Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav

Lékové interakce kyseliny acetylsalicylové, NSA a paracetamolu

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru PALIATIVNÍ MEDICÍNA A LÉČBA BOLESTI

NEOPIOIDNÍ POOPERAČNÍ ANALGÉZIE jak jí zařídit v praxi. Pavel Michálek KARIM 1.LF UK a VFN Praha Dept of Anaesthetics, Antrim Area Hospital, UK

Téma: Zvláštnosti při podávání některých léků /2. Kardiotonika Diuretika Analgetika Antipyretika Hypnotika Sedativa Antiemetika Antianemika Laxativa

LÉČBA BOLESTI U DĚTSKÝCH PACIENTŮ V PALIATIVNÍ PÉČI PETR LOKAJ, BRNO, (JIHLAVA V KVĚTNU 2017)

Léčba akutní pooperační bolesti

Chronická bolest. Dana Vondráčková Subkatedra algeziologie Ambulance léčby bolesti NCH a NOKlinika

PRAKTICKÉ POSTUPY PŘI TLUMENÍ BOLESTI A ZKLIDNĚNÍ DÍTĚTE V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ PETR LOKAJ BRNO, DĚTSKÁ NEMOCNICE MMXVII

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Klinické ošetřovatelství

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

ANALGETIKA ANODYNA. MUDr. Jana Nováková, Ph.D.; PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.; PharmDr. Jana Kučerová, Ph.D.

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

Chyby, mýty a omyly v léčbě bolesti Tomáš Gabrhelík

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

Akutní bolest. Pavel Ševčík KARIM FN Brno a LF MU Brno

Úvod Základní pojmy a rozdělení anestezie Základní pojmy Rozdělení anestezie 18

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje


Výkaz A007 klinická farmacie. Kongres ČOSKF Praha

Farmakoterapie v léčbě bolesti

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2002 (předběžné údaje)

Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Tomáš Büchler, PhD.

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

SYSTÉMOVÁ ANALGÉZIE OPIOIDY PO CÍSAŘSKÉM ŘEZU Je třeba se bát? Pavlína Nosková KARIM VFN a 1.LF UK Praha

FARMAKOTERAPIE BOLESTI

Komplexní regionální bolestivý syndrom

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Jana ŠPULÁKOVÁ

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2003

Konzervativní léčba bolestí dolní části zad ve stáří. Eva Kalíková Neurologická klinika FN Brno 2017

PŘÍLOHA III ZMĚNY PŘÍSLUŠNÝCH BODŮ SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE. Poznámka:

Koncepce oboru Dětská chirurgie

ANO. MUDr. Roman Škulec, Ph.D.

IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Edukační materiály PRŮVODCE VYDÁVÁNÍM PRO LÉKÁRNÍKA. sublingvální tableta. 67, 133, 267, 400, 533, 800 mikrogramů.

Léčba a klinické aspekty bolesti ve stáří

Nano World Cancer Day 2014

Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti v roce 2003

Mobilní specializovaná paliativní péče. Přínosy v kazuistikách Pavel Svoboda Domácí hospic sv. Zdislavy, Třebíč Brno

LÉKAŘSKÉ OBORY A JEJICH NÁPLŇ

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Léčba chronické bolesti

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Typy onkologických bolestí a jejich efektivní řešení

Eva Dostálová: Početní stav a věková struktura lékařů v českém zdravotnictví 99. Přílohy

Obecná a specializovaná paliativní péče

Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu

Léčba závažných symptomů u dětských pacientů v paliativní péči


Anotace Mgr. Jitka Hůsková (Autor) Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Cílová skupina

Činnost radiační onkologie a klinické onkologie v České republice v roce 2006

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2007

Předmět: Biologie Školní rok: 2011/12 Třída: 1.L. Jméno: Jan Grygar Datum: Referát na téma: bolest. Definice bolesti:

Všeobecné lékařství prezenční studium (M5103) Studijní plán pro studenty studující v roce 2019/2020 ve ročníku (tj.

Deficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA)

Transkript:

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně DOPORUČENÉ POSTUPY PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE Projekt MZ ČR zpracovaný ČLS JEP za podpory grantu IGA MZ ČR 5390-3 Reg. č. a/062/037 Onkologická bolest - léčba Autor: Spoluautoři: Doc. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. MUDr. Radovan Hřib Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. MUDr. Marek Hakl Gesce: odborná společnost pro studium a léčbu bolesti Oponenti: MUDr. Jiří Kozák, CSc. MUDr. Tomáš Rousek Doporučené postupy. Projekt MZ ČR zpracovaný ČLS JEP za podpory grantu IGA MZ ČR 5390-3. Copyright 2002, ČLS JEP. Jiné užití než pro vlastní potřebu návštěvníků www stránek ČLS JEP (http://www.cls.cz/dp) není dovoleno.

1. Úvod Nejméně u 50-80 % onkologických nemocných nejsou bolesti adekvátně tlumeny. Je-li však farmakoterapie vedena přesně a správně, je možné udržet bolest pod kontrolou u 80-90 % pacientů. Ve zbylých případech lze bolest zmírnit pomocí specializovaných postupů 2. Obecná pravidla Léčbu bolesti individuálně přizpůsobujeme, analgetika předepisujeme pravidelně, léčebný plán musí obsahovat opatření pro případ výskytu tzv. průlomové bolesti. života. Reálný cíl - zmírnění bolesti na úroveň přijatelnou pro pacienta, snaha o zlepšení kvality Léčba bolesti by měla být jednoduchá, pro pacienta přijatelná, nepříliš nákladná, s minimem vedlejších účinků. V posledních týdnech života bývá často nezbytné kombinovat několik cest v podávání analgetik a koanalgetik. 3. Paliativní onkologická léčba Je-li paliativní onkologická terapie indikována, je potřebné ji uskutečnit na počátku léčby onkologické bolesti. Patří sem radioterapie, paliativní chirurgická léčba, protinádorová chemoterapie, hormonální léčba. 4. Symptomatická analgetická léčba Symptomatická léčba bolesti zahrnuje farmakoterapii, psychologickou léčbu, invazivní postupy anesteziologické a neurochirurgické, fyzikální terapii. Medikamentózní léčba perorální, případně transdermální a rektální, se uplatňuje v 80-90 % případů (viz Příloha I). 4.1. Medikamentózní léčba koanalgetika. Základem léčby jsou analgetika. Spolu s nimi je velmi často potřebné podávat doplňující léky 4.1.1. Analgetika Neopioidní analgetika, antipyretická analgetika Paracetamol působí analgeticky a antipyreticky, ale jen minimálně antiflogisticky. Je podáván po 4-6 hod. v dávce 500-1000 mg. Maximální denní dávka je 4 g denně. Kyselina acetylosalicylová má silné analgetické, antipyretické a antiflogistické vlastnosti. Vzhledem k nepříznivým účinkům na žaludeční sliznici je vhodné ji podávat v pufrované formě Strana 2

(Anopyrin) a po jídle. Dávkování je zpravidla po 4-6 hodinách 250-1000 mg. Maximální dávka - 6 g denně - je však ordinována zřídka pro možné problémy s tolerancí. NSA tlumí především zánětlivou bolest, bolest při postižení kostí a pouzder viscerálních orgánů. Vyšší obezřetnosti je zapotřebí ve vyšším věku, při ledvinovém či jaterním onemocnění, při krvácivých poruchách a vředové chorobě gastroduodena. Mezi NSA tohoto typu patří metamizol, diclofenac, indometacin, ibuprofen, flurbiprofen, ketoprofen a další. Ve snaze omezit nežádoucí účinky NSA se prosazují preparáty selektivněji inhibující cyklooxygenázu 2 - meloxicam, nimesulid, celecoxib. Opioidní analgetika, narkotická analgetika Opioidy jsou základním kamenem léčby většiny onkologických bolestí. Podle vztahu k opioidovým receptorům je dělíme na čisté agonisty - morfin, fentanyl, oxykodon, dihydrokodein, kodein, parciální agonisty - buprenorfin, smíšené agonisty/ antagonisty - např. pentazocin. Smíšení agonisté-antagonisté by neměli být používáni pro slabší účinek, možné antagonizování silnějších opioidů a stropový efekt. Podle síly analgetického účinku se opioidy dělí na slabé (dihydrokodein, kodein, tramadol, tilidin) a silné (morfin, fentanyl, oxykodon, buprenorfin). Kodein - obvyklá analgetická dávka je 30-120 mg po 4-6 hodinách. Maximální dávka je 300 mg za den. Dihydrokodein je při perorálním podání ekvipotentní s kodeinem. K dispozici je retardovaný dihydrokodein, který lze podávat v dávkách 60-120 (180) mg po 12, ev. i 8 hod. Tramadol působí jako slabý µ-agonista a inhibuje absorpci aminů. Zácpa a dechová deprese může být menší než u morfinu. Obvyklá dávka je 50-100 mg p.o. po 4-6 hod. Kombinace slabých opioidů s neopioidními analgetiky zvyšuje účinek obou s následnou možností snížit dávky a omezit vedlejší účinky závislé na dávce. Nejvíce používanou kombinací II. stupně analgetického žebříčku je dihydrokodein nebo kodein s paracetamolem. Morfin je lékem volby u nejsilnějších nádorových bolestí. Jeho dávkování je zvyšovat až do dosažení adekvátní úlevy od bolesti, není u něj znám tzv. stropový efekt. Většina nemocných nepotřebuje více než 200-300 mg/den, nelze však vyloučit i dávky přes 1g denně. Morfin se používá buď ve formě vodných roztoků, sirupů, tablet nebo čípků s rychlým uvolňováním, nebo ve formě tablet, čípků či suspenzí s řízeným uvolňováním. Preparáty s rychlým uvolňováním jsou vhodné pro nastavení dávky a pro průlomovou bolest, podávají se nejčastěji po 4 hod., dávka kolísá od 5 do 200 mg pro dosi. Po 24 hod. zhodnotíme analgetický účinek dosavadních dávek a v případě nutnosti dávky zvýšíme o 30-50 %. Strana 3

Jakmile je dosaženo účinného a přetrvávajícího útlumu bolesti, je možné přejít na preparáty s řízeným uvolňováním morfinu. Tyto přípravky se podávají po 12, méně často po 8 hod. Počáteční jednotlivá dávka bývá obvykle 10-30 mg, v některých případech lze za den aplikovat 3x 300 mg i více. Přechod na podávání morfinu s pomalým uvolňováním provádíme v miligramovém poměru čtyřiadvacetihodinové dávky 1:1. Transdermální fentanyl je indikován především u těch nemocných, kteří nemohou polykat (dysfagie, nádory horní části GIT) nebo trpí silnou nauzeou a zvracením. Je rovněž doporučován jako alternativa u nemocných, u nichž dosavadní léčba opioidy vedla k těžké neovlivnitelné zácpě. Je vhodný u nemocných s bolestmi poměrně stálé intenzity, které lze ovlivnit konstantními dávkami opioidů. Nejlepší dobou pro lepení náplastí jsou ranní hodiny. Náplasti se mají měnit po 72 hod., pouze v situaci, kdy pacient opakovaně udává o několik hod. kratší účinek, se můžeme rozhodnout ke zkrácení intervalu na 48 hod. za bedlivého sledování případných nežádoucích účinků. Vedlejší účinky opioidů Patří sem zácpa, nauzea a zvracení, ospalost, závratě, otupení mysli, halucinace a zmatenost, dechový útlum, fyzická závislost, psychická závislost (ojedinělý jev), event. tolerance. V případě nutnosti podat alternativní silné opioidy (rotace opioidů) u nemocných, u nichž je bolest morfinem dobře tlumena, ale nežádoucí účinky jsou příliš velké nebo je přítomná alergie na morfin, lze podávat transdermální fentanyl, oxykodon, není vhodný buprenofrin nebo pentazocin. 4.1.2. Koanalgetika Patří sem antidepresiva, antiepileptika, neuroleptika, benzodiazepiny, spazmolytika, kortikosteroidy, regulátory metabolismu kalcia, pohlavní hormony. 4.2. Invazivní postupy Je-li medikamentózní analgetická léčba nedostatečná, mohou ji doplnit nebo nahradit invazivní techniky reverzibilní (opakované nebo kontinuální blokády na úrovni míšní - subarachnoidální a epidurální, nervových pletení či nervů somatických i viscerálních), nebo ireverzibilní (chemické neurolýzy, neurochirurgické zákroky). 5. Další aspekty léčby Monitorování léčby a písemný plán léčby viz Příloha I. Strana 4

6. Organizace léčby onkologické bolesti Terapie bolesti bývá zahajována na oddělení, na němž je nádorové onemocnění léčeno, často za konziliárního přispění pracoviště pro léčbu bolesti, pokračuje v ní praktický lékař. Každý klinický lékař by měl být schopen ovládat základní analgetickou léčbu, včetně nekomplikované léčby silnými opioidy. Je nezbytné, aby každý praktický lékař a ambulantní specialista pracující s onkologickými nemocnými vlastnil opiátové recepty a předepisoval opioidy v indikovaných případech středně silných a zejména silných nádorových bolestí. Neposkytnutí přiměřené analgetické léčby je postupem non lege artis. Stejně tak je nezbytné, aby byli nemocní ve složitějších případech odesíláni na ambulanci (centrum) pro léčbu bolesti, kde je možné řešit nejrůznější typy bolesti i za použití invazivních metod. Pro nemocné v preterminálních stavech onkologických chorob jsou postupně zřizována specializovaná pracoviště - hospice a oddělení paliativní péče, v nichž je kladen důraz na kvalitu života nevyléčitelně nemocných. Strana 5

Příloha I. Pravidla medikamentózní léčby 1. Základem léčby bolesti u onkologických nemocných je farmakoterapie. 2. Podávání analgetik v pevných časových intervalech - aplikace podle hodin. 3. Analgetika nasazujeme postupně podle síly jejich účinku - WHO třístupňový medikamentózní žebříček: I. stupeň: neopioidní analgetikum ± pomocný lék. Pokud bolest trvá nebo sílí, aplikujeme II. stupeň: slabý opioid ± neopioidní analgetikum ± pomocný lék. Pokud bolest trvá nebo sílí, aplikujeme III. stupeň: silný opioid ± neopioidní analgetikum ± pomocný lék. Opioidy jsou základním kamenem léčby onkologické bolesti. 1. Dávkování analgetika je stanoveno podle individuální reakce nemocného. Doporučené a maximální dávky uváděné v učebnicích mají informativní charakter, často je zapotřebí dávek vyšších. Při nedostatečném účinku analgetik nemocní zpravidla popisují omezení doby jejich působení. V této situaci není správné zkracovat intervaly, ale zvýšit dávky. 2. Dáváme přednost perorálnímu podávání, pohodlná pro pacienty je rovněž transdermální aplikace opioidů - Durogesicu. V případě nemožnosti perorálního příjmu lze podávat analgetika rovněž rektálně. 3. Jen malý počet nemocných potřebuje k tlumení bolesti injekční analgetika. V tom případě lze s výhodou použít v nemocnici i doma kontinuálního podkožního podávání opioidních analgetik pomocí malých pump (lineárních dávkovačů). 4. Cílem léčby nemusí být vždy úplná bezbolestnost, je však nutné dosáhnout subjektivně dobře snesitelnou úroveň bolesti. 5. Pacientovi je nutné vystavit písemný časový plán užívání léků s informací o důvodu jejich nasazení. 6. Nepodávat nesmyslné kombinace. Nikdy by nemělo být současně podáváno několik léků ze skupiny opioidů (s výjimkou podávání morfinu s rychlým uvolňováním při průlomových bolestech u pacientů léčených transdermálním fentanylem) nebo ze skupiny antipyretických analgetik. 7. Sledování pacienta. Kontrolujeme účinnost léčby i výskyt nežádoucích účinků. Podle potřeby terapii měníme. 8. Léčba bolesti nesmí odvrátit pozornost od nutnosti léčby primárního onemocnění, pokud je léčebně ovlivnitelné. Strana 6

9. Intenzivně bojujeme s nespavostí, která nemocného psychicky i fyzicky vyčerpává. Na noc obvykle podáváme vyšší dávky analgetik. Strana 7

Příloha II:Léčba bolesti Paliativní onkologická léčba Symptomatická analgetická léčba Radioterapie Protinádorová chemoterapie Paliativní chirurgický výkon Hormonální léčba Lokální Systémová aplikace radiofarmak Medikamentózní léčba Analgetika Neopioidní Opioidní Doplňující medikace Antidepresiva Antiepileptika Anestetikaantiarytmika Neuroleptika Klonidin Spazmolytika Kortikosteroidy Regulátory metabolismu kalcia Pohlavní hormony Laxativa Blokátory protonové pumpy, H2-blokátory Antacida Invazivní postupy Reverzibilní Místní anestetika Opioidy Ireverzibilní Neurolytické blokády Strana 8

Literární odkazy 1. Hanks, G. W., De Conno, F., Ripamonti, C. et al. Morphine in cancer pain: modes of administration. British Medical Journal, 1996, vol. 312, p. 823-826. 2. Levy, M. H.: Pharmacologic treatment of cancer. pain. NEJM, 1996, vol. 335, č. 15, p. 1124-1132. 3. Ševčík, P., Vorlíček, J. Bolest a možnosti jejího léčení. In: Vorlíček, J., Adam, Z. a kol.: Paliativní medicína. Grada Publishing, Praha 1998, s. 27-65. 4. Woodruff, R. Cancer Pain. Melbourne, Asperuly Pty Ltd, 1997. 90 pp. 5. World Health Organization Cancer Pain Relief. 2 nd ed. Geneva, World Health Organization, 1996, 63 pp. Určeno pro Diagnózy: C00 C 97, D00 D 48. Jedná se o všechny zhoubné i nezhoubné nádory. Odbornosti: 001 Praktický lékař pro dospělé 002 Praktický lékař pro děti a dorost 101 Interní lékařství 106 Geriatrie 201 Fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace 205 Tuberkulóza a respirační nemoci 209 Neurologie 402 Klinická onkologie 403 Radioterapie 404 Dermatovenerologie 501 Chirurgie 603 Gynekologie a porodnictví 606 Ortopedie 701 ORL 705 Oftalmologie 706 Urologie 710 Léčba bolesti 925 Sestra domácí péče Strana 9