V8 Průvodce školícím kurzem
1. Úvod... 10 1.1 Charakteristika produktu... 10 1.2 Dokumentace a technická podpora... 12 1.3 Systémové požadavky... 12 2. První kroky... 14 2.1.1 Dříve než začneme pracovat... 14 2.1.2 Spuštění programu MicroStation... 14 2.1.3 MicroStation manažer... 15 2.1.3.1 Otevření výkresu z MicroStation manažeru... 15 2.1.4 Funkčnost myši v programu MicroStation... 16 2.1.5 Aplikační okno MicroStation... 16 2.1.5.1 Roletové nabídky... 17 2.1.5.2 Nástroje, panely a lišty nástrojů... 17 2.1.5.2.1 Hlavní panel nástrojů... 17 2.1.5.2.2 Lišty nástrojů... 18 2.1.5.2.3 Panely nástrojů... 18 2.1.5.2.3.1 Otevření panelu nástrojů z hlavního panelu... 18 2.1.5.2.3.2 Zpřístupnění a skrytí nástrojů... 19 2.1.5.2.3.3 Ukotvení panelu nástrojů... 19 2.1.5.2.3.4 Vytržení ukotveného panelu nástrojů... 20 2.1.5.2.4 Nástroje... 20 2.1.5.2.4.1 Výběr nástroje... 20 2.1.5.2.4.2 Parametry nástroje... 21 2.1.5.3 Stavový řádek... 21 2.1.5.4 Pohledy... 22 2.1.5.4.1 Otevření pohledu... 22 2.1.5.4.2 Změna rozpětí pohledu... 23 2.1.5.4.3 Maximalizování pohledu... 23 2.1.5.4.4 Minimalizování pohledu... 23 2.1.5.4.5 Obnovení rozpětí pohledu do původního stavu... 24 2.1.5.4.6 Přesunutí pohledu... 24 2.1.5.4.7 Uzavření pohledu... 24 2.1.5.4.8 Seřazení otevřených pohledů do kaskády... 24 2.1.5.4.9 Srovnání otevřených pohledů do mozaiky... 25 2.1.5.4.10 Ovladače pohledů... 25 2.1.5.4.10.1 Výběr ovladače pohledů... 27 2.1.5.4.11 Atributy pohledů... 27 2.1.5.4.12 Další okna... 28 3. Základy programu MicroStation... 29 3.1 Diskově orientovaná podstata programu MicroStation... 29 3.2 Pracujeme s výkresovými soubory... 29 3.2.1 Vytvoření nového výkresu... 30 3.2.2 Zakládací výkres... 31 3.2.3 Pracovní plocha... 31 2
Obsah 3.2.4 Pracovní jednotky... 31 3.2.4.1 Nastavení pracovních jednotek... 32 3.2.5 Vrstvy... 34 3.2.5.1 Nastavení zobrazení vrstev... 34 3.2.5.2 Správa vrstev... 36 3.2.5.2.1 Vytvoření nové vrstvy... 36 3.2.5.2.2 Smazání vrstvy... 36 3.2.5.2.3 Změna atributů vrstev... 37 3.2.5.2.3.1 Změna názvu vrstvy... 37 3.2.5.2.3.2 Nastavení atributů vrstvy... 37 3.2.5.2.4 Definice filtru vrstev... 38 3.2.5.2.5 Sdílení definice vrstev... 39 3.2.5.2.5.1 Manuální připojení knihovny vrstev... 39 3.2.5.2.5.2 Odpojení knihovny vrstev... 39 3.2.6 Modely... 40 3.2.6.1 Vytvoření modelu... 40 3.2.6.2 Zrušení modelu... 41 3.2.7 Uložení výkresu... 41 3.2.8 Konec sezení... 42 4. Kreslíme... 43 4.1 Atributy prvků... 43 4.1.1 Vrstva... 43 4.1.2 Barva... 44 4.1.3 Typ čáry... 45 4.1.4 Tloušťka čáry... 46 4.1.5 Třída... 47 4.1.6 Typ vyplnění... 48 4.1.7 Plocha... 49 4.2 Použití kreslících nástrojů... 50 4.2.1 Umístění úsečky... 50 4.2.1.1 Interakce kreslícího nástroje s ovladači pohledů... 52 4.2.2 Smazání prvků... 53 4.2.3 Obnova smazaného prvku... 54 4.3 Jednoduché prvky... 54 4.3.1 Práce s liniovými prvky... 54 4.3.1.1 Panel nástrojů Lineární prvky... 54 4.3.1.1.1 Umístit SmartLine... 54 4.3.1.1.2 Umístit úsečku... 56 4.3.1.1.3 Umístit multičáru... 57 4.3.1.1.4 Umístit proudovou lomenou čáru... 58 4.3.1.1.5 Umístit bodovou nebo proudovou křivku... 58 4.3.1.1.6 Konstrukce osy úhlu... 58 4.3.1.1.7 Konstrukce úsečky v minimální vzdálenosti... 59 4.3.1.1.8 Konstrukce úsečky pod aktivním úhlem... 59 4.3.1.2 Panel nástrojů Oblouky... 59 4.3.1.2.1 Umístit oblouk... 59 4.3.1.2.2 Umístit půlelipsu... 60 4.3.1.2.3 Umístit čtvrtelipsu... 60 3
4.3.1.2.4 Upravit poloměr oblouku... 61 4.3.1.2.5 Upravit úhel oblouku... 61 4.3.1.2.6 Upravit osy oblouku... 61 4.3.1.3 Panel nástrojů Body... 61 4.3.1.3.1 Umístit aktivní bod... 61 4.3.1.3.2 Konstrukce bodů mezi datové body... 62 4.3.1.3.3 Průmět bodu na prvek... 62 4.3.1.3.4 Konstrukce bodu v průsečíku... 62 4.3.1.3.5 Konstrukce bodů podél prvku... 62 4.3.1.3.6 Konstrukce bodu ve vzdálenosti... 63 4.3.2 Práce s plošnými prvky... 63 4.3.2.1 Panel nástrojů Mnohoúhelníky... 63 4.3.2.1.1 Umístit obdélník... 63 4.3.2.1.2 Umístit útvar... 64 4.3.2.1.3 Umístit pravoúhlý útvar... 65 4.3.2.1.4 Umístit pravidelný mnohoúhelník... 65 4.3.2.2 Panel nástrojů Kružnice a elipsy... 66 4.3.2.2.1 Umístit kružnici... 66 4.3.2.2.2 Umístit elipsu... 67 4.3.3 Práce s textovými prvky... 68 4.3.3.1 Textové styly... 69 4.3.3.1.1 Definice nového textového stylu... 69 4.3.3.1.2 Import textových stylů... 71 4.3.3.2 Panel nástrojů Text... 71 4.3.3.2.1 Umístit text... 71 4.3.3.2.1.1 Umístění textu vztažným bodem... 72 4.3.3.2.1.2 Umístění textu mezi body... 73 4.3.3.2.1.3 Umístění textu nad nebo pod prvek... 74 4.3.3.2.1.4 Umístění textu podél prvku... 74 4.3.3.2.2 Editovat text... 74 4.3.3.2.3 Převzít atributy textu... 75 4.3.3.2.4 Změnit atributy textu... 75 4.3.3.2.5 Umístit textový uzel... 76 4.3.3.2.6 Kopie a přírůstek textu... 77 4.3.3.2.7 Doplnitelné pozice... 77 4.3.3.2.7.1 Kopie řádku doplnitelných pozic... 77 4.3.3.2.7.2 Kopie a přírůstek řádku doplnitelných pozic... 77 4.3.3.2.7.3 Naplnit řádek doplnitelných pozic... 78 4.3.3.2.7.4 Automaticky naplnit řádky doplnitelných pozic... 78 4.3.3.3 Zobrazování textu v pohledu... 78 5. Přesné kreslení... 79 5.1 Práce s pokusnými body... 79 5.1.1 Nájezd... 79 5.1.1.1 Nastavení režimu nájezdu... 80 5.1.1.2 Účinky režimů nájezdu... 80 5.1.2 Automatický režim nájezdu... 83 5.1.2.1 Chování pružného nájezdu... 84 5.1.2.2 Najetí pokusnými body na prvek... 85 4
Obsah 5.1.2.2.1 Najetí na nejbližší bod prvku... 85 5.1.2.2.2 Najetí na klíčový bod prvku... 85 5.1.2.2.3 Najetí na středový bod prvku... 86 5.1.2.2.4 Najetí na geometrický střed prvku... 86 5.1.2.2.5 Najetí na vztažný bod... 87 5.1.2.2.6 Najetí na polovinu... 87 5.1.2.2.7 Najetí na průsečík prvků... 88 5.1.2.2.8 Najetí na bod tečnosti... 88 5.1.2.2.9 Najetí na bod kolmosti... 89 5.1.3 Manuální režim nájezdu... 90 5.1.3.1 Tolerance vyhledávání... 91 5.1.3.2 Najetí pokusnými body na prvek... 91 5.1.3.2.1 Najetí na klíčový bod prvku... 91 5.1.3.2.2 Najetí na prvek v místě, kde leží více prvků... 91 5.2 Nástroj AccuDraw... 92 5.2.1 Práce s AccuDraw... 92 5.2.1.1 Postup použití AccuDraw pro zadávání datových bodů... 92 5.2.1.1.1 Interakce nástroje AccuDraw s pohybem kurzoru... 92 5.2.1.1.2 Práce v pravoúhlém souřadnicovém systému... 93 5.2.1.1.3 Práce v polárním souřadnicovém systému... 94 5.2.1.1.4 Klávesové zkratky... 95 5.2.1.1.5 Praktický příklad... 96 5.2.1.1.6 AccuDraw a příkazy přesného vstupu... 100 5.2.1.1.7 AccuDraw a pokusný bod... 101 5.2.1.1.7.1 Vytvoření odstupu dvou prvků... 101 5.2.1.1.7.2 Klávesové zkratky pro nastavení režimu nájezdu... 102 5.3 Mřížka... 102 5.4 Měření... 103 5.4.1 Změřit vzdálenost... 103 5.4.2 Změřit poloměr... 104 5.4.3 Změřit úhel mezi úsečkami... 104 5.4.4 Změřit délku... 105 5.4.5 Změřit obsah... 105 5.4.6 Změřit objem... 105 6. Shlukování grafických prvků... 106 6.1 Metody dočasného shlukování prvků... 106 6.1.1 Výběrová množina... 106 6.1.1.1 Nástroj Vybrat prvek... 106 6.1.1.1.1 Výběr jednoho prvku... 106 6.1.1.1.2 Výběr více prvků... 107 6.1.1.1.3 Výběr všech prvků (i nezobrazovaných)... 107 6.1.1.1.4 Přidání dalšího prvku k výběru... 107 6.1.1.1.5 Odebrání prvku z výběru... 107 6.1.1.1.6 Odebrání všech prvků z výběru... 107 6.1.1.2 Nástroj Výkonný výběr... 108 6.1.1.2.1 Vybrání prvků uvnitř mnohoúhelníkové oblasti... 109 6.1.1.2.2 Vybrání prvků podle jejich atributů... 109 6.1.2 Ohrada... 110 5
6.1.2.1 Režim ohrady... 111 6.1.2.2 Umístění ohrady... 111 6.1.2.2.1 Umístění mnohoúhelníkové ohrady... 111 6.1.2.3 Odstranění ohrady z výkresu... 112 6.1.2.4 Změna tvaru ohrady... 112 6.2 Metody trvalého shlukování prvků... 112 6.2.1 Vytvoření řetězce prvků... 113 6.2.1.1 Otevřený řetězec... 113 6.2.1.2 Uzavřený řetězec... 113 6.2.2 Grafická skupina... 113 6.2.2.1 Vytvoření grafické skupiny... 114 6.2.2.2 Rozložení grafické skupiny... 114 7. Manipulace,úpravy a změny kresby... 115 7.1 Změny atributů prvků... 115 7.1.1 Změnit atributy prvku... 115 7.1.2 Změnit prvek dle aktivního typu plochy... 116 7.1.3 Změnit vyplnění... 116 7.1.4 Převzít atributy prvku... 117 7.1.5 Převzít všechna nastavení prvku... 117 7.2 Manipulační operace... 118 7.2.1 Kopírovat... 118 7.2.2 Přesunout... 119 7.2.3 Přesunout rovnoběžně... 119 7.2.4 Změnit velikost... 119 7.2.5 Otočit... 120 7.2.6 Zrcadlit... 121 7.2.7 Zarovnat hrany... 121 7.2.8 Konstrukce pole... 122 7.2.8.1 Vytvoření pravoúhlého pole... 122 7.2.8.2 Vytvoření kruhového pole... 123 7.3 Operace úpravy prvků... 123 7.3.1 Upravit prvek... 123 7.3.2 Smazat část prvku... 124 7.3.3 Prodloužit úsečku... 125 7.3.4 Prodloužit dva prvku k průsečíku... 125 7.3.5 Prodloužit prvek k průsečíku... 125 7.3.6 Oříznout prvky... 126 7.3.7 IntelliTrim... 126 7.3.8 Vložit vrchol... 128 7.3.9 Zrušit vrchol... 128 7.3.10 Konstrukce kruhového zaoblení... 128 7.3.11 Zkosit... 129 8. Kótování... 131 8.1 Nastavení kót... 131 8.2 Kótovací styly... 132 8.2.1 Vytvoření nového kótovacího stylu... 132 8.2.2 Import existujícího kótovacího stylu... 133 6
Obsah 8.3 Panel nástrojů Kóty... 133 8.3.1 Kótovat prvek... 133 8.3.2 Řetězcová kóta se šipkami... 134 8.3.3 Změnit kótu podle aktivního nastavení... 135 8.3.4 Převzít atributy kóty... 135 8.4 Zobrazování kót v pohledu... 136 9. Práce s multičárou... 137 9.1 Definice multičáry... 137 9.2 Uložení nastavení multičar... 138 9.2.1 Vytvoření souboru s nastaveními... 138 9.2.2 Definování stylu multičáry... 138 9.2.3 Vytvoření skupiny nastavení... 139 9.2.4 Definice složky ve skupině... 139 9.3 Nastavení multičáry podle uloženého typu multičáry... 140 9.4 Umístění multičáry do modelu... 140 9.5 Spoje multičar... 141 9.5.1 Vytvořit křížení... 141 9.5.2 Přerušit dílčí čáru... 141 9.5.3 Přerušit multičáru... 142 9.5.4 Vytvořit uzavřený T spoj... 142 9.5.5 Vytvořit rohový spoj... 142 9.5.6 Scelit dílčí čáru... 143 10. Používání buněk... 144 10.1 Práce s knihovnami buněk... 144 10.1.1 Vytvoření a připojení knihovny buněk... 144 10.1.2 Připojení již existující knihovny buněk... 145 10.1.3 Prohlížení buněk... 145 10.2 Práce s buňkami... 146 10.2.1 Typ buňky... 146 10.2.1.1 Rozdíly mezi buňkou typu grafická a bodová... 146 10.2.2 Vytvoření buňky... 147 10.2.3 Určení aktivní buňky pro následné operace... 147 10.3 Umisťování buněk... 148 10.3.1 Umístit buňku... 148 10.3.2 Vybrat a umístit buňku... 148 10.3.3 Nahradit buňky... 149 10.3.3.1 Obnova buněk podle aktivní knihovny buněk... 149 10.3.3.2 Jednotlivé nebo komplexní nahrazení buněk... 149 10.3.3.3 Nahrazení buněk v ohradě... 150 11. Šrafování a vzorování... 151 11.1 Šrafovat... 151 11.1.1 Šrafování uzavřeného prvku... 151 11.1.2 Šrafování průniku nebo sjednocení uzavřených prvků... 152 11.1.3 Šrafování plochy ohraničené prvky... 152 11.2 Šrafovat křížem... 152 7
11.3 Vzorovat... 152 11.3.1 Vzorování vnitřku uzavřeného prvku... 153 11.3.2 Vzorování plochy ohraničené prvky... 153 11.4 Převzít atributy vzorování... 153 11.5 Smazat vzorování... 154 11.6 Zobrazování vzorování v pohledu... 154 12. Referenční modely... 155 12.1 Připojení referenčního modelu... 155 12.1.1 Připojení referenčního výkresu shodně... 155 12.2 Práce s připojenými referenčními modely... 156 12.2.1 Zapnutí/vypnutí zobrazování referenčního modelu... 157 12.2.2 Zapnutí/vypnutí možnosti nájezdu na prvky referenčního modelu... 157 12.2.3 Zapnutí/vypnutí možnosti výběru prvků referenčního modelu... 157 12.2.4 Zapnutí/vypnutí zobrazování vrstev referenčního modelu... 157 12.2.5 Přesunutí referenčního modelu... 158 12.2.6 Změna měřítka referenčního modelu... 158 12.2.7 Otočení referenčního modelu... 158 12.2.8 Definování hranice oříznutí referenčního modelu... 159 12.2.9 Definování masky vyříznutí referenčního modelu... 159 12.2.10 Odstranění masky vyříznutí... 160 12.2.11 Kopírování prvků z referenčního modelu do aktivního modelu... 160 12.2.12 Spojování referenčních modelů do aktivního modelu... 161 12.2.13 Odpojení referenčního modelu... 161 12.2.14 Odpojení všech referenčních modelů... 162 13. Práce s rastrovými grafickými daty... 163 13.1 Připojování rastrových obrazů... 163 13.1.1 Připojení rastrového obrazu interaktivně... 163 13.1.2 Připojení rastrového obrazu do polohy určené v rastrovém souboru ( pro formáty Intergraph nebo GeoTiff)... 165 13.2 Změna parametrů připojení rastrového obrazu... 167 13.3 Manipulace s rastrovými obrazy... 167 13.3.1 Upravit rastrový obraz... 168 13.3.2 Transformace rastrového obrazu... 168 13.3.3 Potlačení viditelnosti části rastrového obrazu... 168 13.3.4 Pořadí překreslování modelu a připojených rastrových obrazů... 169 13.3.5 Zapnutí/vypnutí zobrazování rastrového obrazu... 170 13.3.6 Odpojení rastrového obrazu... 171 13.3.7 Odpojení všech rastrových obrazů... 171 14. Negrafická data... 172 14.1 Připojení negrafických dat k prvkům... 172 14.1.1 Štítky... 172 14.1.1.1 Množiny štítků a jejich definice... 172 14.1.1.1.1 Definice množiny štítků... 172 14.1.1.1.2 Definice štítku... 173 14.1.1.2 Knihovna množiny štítků... 174 8
Obsah 14.1.1.2.1 Vytvoření knihovny množin štítků... 174 14.1.1.2.2 Kopírování množin(y) štítků z knihovny do aktivního výkresu... 174 14.1.1.3 Práce se štítky... 175 14.1.1.3.1 Připojit štítek... 175 14.1.1.3.2 Editovat štítek... 176 14.1.1.3.3 Prohlédnout štítek... 176 14.1.1.3.4 Změnit štítky... 177 14.1.1.3.5 Smazat štítek... 178 14.1.1.4 Zobrazování štítků v pohledu... 178 14.1.1.5 Vyhledávání prvků podle hodnot štítků... 179 14.1.1.5.1 Použití hodnot štítků jako kritéria výběru... 179 14.1.1.6 Zpráva ze štítků... 179 14.1.1.6.1 Vytvoření šablony... 179 14.1.1.6.2 Vytvoření zprávy... 180 15. Výstup na tiskárnu nebo plotr... 182 15.1 Vytvoření tiskového výstupu... 182 9
1. Úvod 1.1 Charakteristika produktu Program MicroStation patří do skupiny grafických programů označovaných jako CAD (Computer Aided Design počítačem podporované projektování) systémy. Program je produktem americké firmy Bentley Systems, Inc. a v současné době je k uživatelům distribuována poslední verze, a to MicroStation V8 (verze 8). Tato koncepčně nová verze je charakterizována implementací nového datového formátu výkresového souboru (k této změně dochází poprvé v historii existence programu MicroStation). Přepracovaný formát výkresu vytváří předpoklady pro správu grafických dat na úrovni komponent s vyšší inteligencí vytvářených modelů. Tato rozšíření eliminují většinu stávajících omezení datového modelu používaného předcházejícími verzemi programu MicroStation. Zavedení nového datového formátu výkresu kromě výhod dostupných v stávající verzi zároveň vytváří předpoklady pro budoucí rozvoj jak samotného programu MicroStation, tak i aplikačních nadstaveb. Druhou významnou změnou je přímá podpora datového formátu DWG, tj. výkresových souborů AutoCAD. Při práci s výkresovými soubory AutoCAD již není nutno provádět jejich konverzi do datového formátu výkresu MicroStation a po ukončení práce opětovně zpětnou konverzi do formátu DWG, nyní je možné výkres AutoCADu otvírat jako aktivní a vytvářet v něm kresbu nebo ji upravovat bez jakýchkoliv konverzních kroků. Téměř vše, až na drobná omezení, co bude během tohoto školení řečeno z pozice práce s výkresem MicroStation, bude platit také pro výkres AutoCADu. Mezi základní funkce MicroStation V8 patří: Ačkoliv MicroStation V8 představuje koncepčně novou verzi programové řady MicroStation, byla zachována a dále rozšířena základní kresebná funkčnost disponibilní v přecházející verzi MicroStation/J. Sem patří zejména nástroje: AccuDraw, pružný nájezd, SmartLine, PowerSelector, IntelliTrim, nastavování atributů podle vrstvy, podpora systémových fontů ap. Přímé čtení a zápis výkresových souborů DWG, včetně interakce s výkresy DGN (referenční výkresy). Kromě podpory zpracování nativních grafických dat ve vektorovém tvaru také podpora práce s grafickými daty v rastrovém tvaru, jako jsou např. naskenované výkresy nebo letecké či družicové obrazy, a to na úrovni jejich vizualizace a 10
Úvod základních manipulačních operací (včetně geometrické transformace). Podpora přímého i zprostředkovaného přístupu k externím databázovým datům (Oracle, ODBC (Oracle, Microsoft Access, MS SQL Server, dbase, FoxPro)). Propojení na Internet a intranet prostřednictvím nainstalovaného WWW prohlížeče s možností přístupu ke vzdáleným výkresům, knihovnám buněk a makrům, vytváření HTML souborů a publikace dat v různých www kompatibilních formátech. Nástroje pro tvorbu archivů a možnost verifikace jejich obsahu prostřednictvím digitálních podpisů. Podpora parametrického modelování. Modelování ve 3D prostřednictvím jádra pro objemové modelování Parasolid pro prostředí souborů DGN a ACIS pro prostředí souborů DWG. Podpora moderních technologií vizualizace. Tvorba komplexních animací. Možnost sdílení a výměny dat v nejrůznějších formátech, včetně nativní podpory formátu DWG. Podpora moderních vlastností operačního systému Windows, jako je technologie OLE2 Automation, OLE server a kontejner, DDE a možnost spolupráce s poštovními klienty podporujícími rozhraní MAPI. Podpora tiskových výstupů, včetně dávkového režimu. Možnost modifikace a dalšího rozšíření MicroStation různě složitými vývojovými nástroji. Rozšíření základní funkčnosti MicroStationu, která je na určité úrovni obecnosti, je zabezpečeno formou tzv. inženýrských konfigurací, tj. dodávkou MicroStationu, včetně některého ze stěžejních programových produktů pro zájmovou oblast práce uživatele. Mezi volitelné inženýrské konfigurace v současnosti patří: Microstation GeoGraphics pro oblast územně orientovaných informačních systémů, MicroStation TriForma pro oblast stavebnictví a architektury, MicroStation Modeler pro oblast strojírenství, MicroStation CivilPAK pro oblast pozemního stavitelství a dopravních staveb a MicroStation Schematics pro oblast potrubních systémů. Funkčnost MicroStation lze dále rozšířit řadou komerčních aplikačních nadstaveb. 11
1.2 Dokumentace a technická podpora Dokumentace k systému MicroStation V8 je dodávána jak v tištěné podobě, tak i podobě elektronické ve formě on-line nápovědy. Pozn.: Skladba manuálů se může v průběhu dodávek měnit, např. v souvislosti s uvedením českých překladů některých manuálů. Elektronická podoba dokumentace: Nápověda systému MicroStation V8 je vytvořena na bázi systému nápovědy Microsoft HTML, tedy standardního systému elektronické formy nápovědy pro prostředí operačního systému Windows. Při použití této formy nápovědy jsou jednotlivé kapitoly nápovědy zobrazovány ve standardním okně, webovský prohlížeč již není používán. Technické informace: Další širokou škálu informací lze získat přímo po spuštění MicroStation prostřednictvím nástroje MicroStation na Síti integrovaného do lišty Standardní (za předpokladu registrace uživatele). Informace týkající se produktů firmy Bentley se nacházejí na WWW stránkách : www.bentley.com Podpora a servis: Více informací naleznete v "Support and Services Guide" nebo na http://selectservices.bentley.com/ Elektronické adresy služby Bentley Technical Support jsou na adrese: support@bentley.nl 1.3 Systémové požadavky Hardwarové požadavky: Doporučené minimální požadavky na počítač s provozovaným programem MicroStation V8 jsou: Počítač s procesorem Intel Pentium nebo ADM Athlon a operačním systémem Microsoft Windows NT 4 (doporučený SP6), Windows 98 (Windows Me pro domácí použití) a Windows 2000. Operační paměť alespoň 128 MB (více paměti obvykle přináší vyšší výkon). Jednotka CD-ROM pro instalaci produktu. Minimálně 200 MB volného prostoru na disku, na který je program instalován. 12
Úvod Vstupní zařízení: Myš nebo digitalizační tablet. Výstupní zařízení: Plotry podporované Windows. Zobrazovací systém: Podporovaná grafická karta (alespoň 256 barev). Dvouobrazovková konfigurace je v případě Windows NT 4 podporována ovladači výrobce. V případě Windows 98 a Windows 2000 je podporována přímo operačním systémem. Microsoft Internet Explorer 5. Softwarové požadavky: Žádné. 13
2. První kroky 2.1.1 Dříve než začneme pracovat Během školícího kurzu budou použita vzorová data pro demonstraci funkčních možností MicroStation. Snadnou dostupnost těchto dat zabezpečíme jejich zařazením do projektu MicroStation. Obsah přiložené diskety nakopírujte na disk, na kterém se nachází instalační složka MicroStation V8. Předpokladem funkčnosti je dodržení standardní instalační adresářové struktury, tj. v případě MicroStation V8 <disk>:\program Files\Bentley\ Začněme spuštěním MicroStation. 2.1.2 Spuštění programu MicroStation Vzhledem k tomu, že MicroStation lze provozovat na řadě hardwarových platforem s různými operačními systémy, může se spuštění programu lišit. V případě operačního systému Microsoft Windows lze MicroStation spustit: Výběrem položky roletové nabídky (ikony) Start>Programy>MicroStation V8>MicroStation V8, poklepáním na zástupce programu MicroStation na pracovní ploše (za předpokladu, že byl uživatelem vytvořen), poklepáním na soubor ustation.exe ve složce <disk>:\program files\bentley\program\microstation\ (za předpokladu implicitní instalační složky), poklepáním na ikonu výkresového souboru s koncovkou.dgn v Průzkumníku (za předpokladu asociace koncovky dgn souboru právě s programem MicroStation V8, přetažením ikony výkresového souboru z Průzkumníku na ikonu souboru ustation.exe. 1. Otevřete roletovou nabídku Start>Programy>MicroStation V8. 2. Levým tlačítkem myši klepněte na ikonu MicroStation V8. Program MicroStation je spuštěn a je zobrazeno dialogové okno MicroStation manažer. 14
První kroky 2.1.3 MicroStation manažer Základní funkcí tohoto dialogového okna je otevření existujícího výkresu (datový soubor typu DGN) nebo jeho vytvoření. Dokud není otevřen nebo vytvořen výkres, nelze vytvářet vlastní kresbu. 2.1.3.1 Otevření výkresu z MicroStation manažeru 1. V části pracovní prostředí nastavte v roletové nabídce Uživatel hodnotu na školení. Automaticky je přenastavena hodnota v roletové nabídce Projekt na Školení, hodnota roletové nabídky Vzhled zůstává ve výchozím stavu, tj. default. Výsledkem této změny pracovního prostředí je pouze automatická dostupnost většiny vzorových dat, která budou během školícího kurzu použita, vlastní uživatelské rozhraní zůstává v implicitním stavu. 2. Překontrolujte, že v části Složky dialogového okna MicroStation Manažer je otevřena složka <disk>:\program Files\Bentley\Workspace\Projects\Examples\Školení\dgn, v části Soubory vyberte klepnutím na levé tlačítko myši soubor mapa_polohopis.dgn. 3. Klepněte na tlačítko OK. Dialogové okno MicroStation manažer je automaticky uzavřeno a nahrazeno hlavním aplikačním oknem MicroStation V8. Součástí tohoto okna je také okno zobrazující kresbu požadovaného výkresu. Pozn.: Pokud nechcete po výběru výkresového souboru klepnout na tlačítko OK, lze na název souboru v seznamu Soubory poklepat levým tlačítkem myši. 15
2.1.4 Funkčnost myši v programu MicroStation Základní komunikačním prostředkem uživatele s MicroStation je myš. Tlačítka myši jsou ve výchozím stavu přiřazena určitým typům grafického vstupu. Tato přiřazení jsou nazývána tlačítka MicroStation. Např.: Tlačítko přiřazené jako datové tlačítko MicroStation při jeho inicializaci odešle do prostředí MicroStation datový vstup nazývaný datový bod. Implicitní definice tlačítek myši je pro prostředí MicroStation následující: Datové levé tlačítko Přerušení pravé tlačítko Pokusné levé a pravé tlačítko současně Pozn.: Toto implicitní nastavení odpovídá dvoutlačítkové myši. V případě třítlačítkové myši lze toto výchozí nastavení modifikovat tak, že pokusný bod je inicializován prostředním tlačítkem myši. Pozn.: Použití myši s kolečkem je podporováno, nicméně správnou funkčnost tohoto typu myši v prostředí MicroStation je třeba nastavit jak v prostředí operačního systému, tak i MicroStation. 2.1.5 Aplikační okno MicroStation Aplikační okno MicroStation má implicitně tento vzhled: 16
První kroky 2.1.5.1 Roletové nabídky Roletové nabídky představují jeden z hlavních zdrojů příkazů pro MicroStation. Hlavní položky roletových nabídek jsou umístěny v horní části aplikačního okna MicroStation. Výběr funkcí roletových nabídek provedete umístění kurzoru na příslušnou vstupní položku a klepnutím na datové tlačítko myši. Každá ze zobrazovaných položek inicializuje určitou funkci nebo otvírá dialogové okno. 2.1.5.2 Nástroje, panely a lišty nástrojů 2.1.5.2.1 Hlavní panel nástrojů Klíčové operace v MicroStation jsou realizovány prostřednictvím funkčních nástrojů sdružených podle logických pravidel do lišt a panelů nástrojů. Panel nástrojů Hlavní se otevře automaticky při prvním spuštění MicroStation a je implicitně ukotven při levém okraji okna MicroStation. Hlavní panel nástrojů je složen z jednotlivých odtržitelných panelů nástrojů. Hlavní panel však vždy zobrazuje jeden z nástrojů příslušného odtržitelného panelu. 17
2.1.5.2.2 Lišty nástrojů Specifické funkce jsou obsaženy v lištách nástrojů. Při prvním spuštění MicroStation jsou automaticky otevřeny lišty Atributy, Základní nástroje a Standardní nástroje. Tyto lišty jsou standardně ukotveny u horního okraje aplikačního okna MicroStation. 2.1.5.2.3 Panely nástrojů Jednotlivé panely nástrojů obsahují tématicky příbuzné nástroje. 2.1.5.2.3.1 Otevření panelu nástrojů z hlavního panelu 1. V hlavním panelu umístěte kurzor na ikonu nástroje obsaženého v otvíraném panelu. 2. Stiskněte a držte stlačené datové tlačítko myši. Požadovaný nástroj se zvýrazní a současně se rozvine požadovaný panel nástrojů. 3. Táhněte kurzorem pryč z hlavního panelu směrem ke středu obrazovky. Na volné ploše obrazovky se objeví obrys požadovaného panelu nástrojů. 4. Uvolněte stlačené tlačítko myši. 18
První kroky 2.1.5.2.3.2 Zpřístupnění a skrytí nástrojů Obdélníkový obrys se změní v panel nástrojů, který je otevřen ve stavu plovoucího panelu. 1. Otevřete panel nástrojů jehož zobrazovaný obsah chcete změnit. 2. Umístěte kurzor na libovolnou část zobrazovaného panelu a klepněte na pravé tlačítko myši. 2.1.5.2.3.3 Ukotvení panelu nástrojů Je zobrazena roletová nabídka umožňující změnit zobrazovaný obsah panelu. 3. Vyberte položky roletové nabídky, které chcete zobrazit či zneviditelnit. 1. Umístěte kurzor na titulek (záhlaví) plovoucího panelu. 2. Stiskněte a držte stlačené datové tlačítko myši. 3. Odtáhněte vybraný panel nástrojů k tomu okraji aplikačního okna MicroStation, u kterého ho chcete ukotvit. V okamžiku, kdy se kurzor přiblíží k okraji aplikačního okna se dynamicky zobrazovaný obrys panelu zmenší na rozměr, který zabere panel po ukotvení na okrajové liště. 4. Uvolněte stlačené tlačítko myši. 19
2.1.5.2.3.4 Vytržení ukotveného panelu nástrojů Panel nástrojů je ukotven na okrajové liště aplikačního okna MicroStation. 1. Umístěte kurzor na okraj ukotveného panelu nástrojů. 2. Stiskněte a držte stlačené datové tlačítko myši. 3. Táhněte kurzorem směrem od okraje ke středu. Na volné ploše obrazovky se objeví dynamicky zobrazovaný obrys příslušného panelu nástrojů. 4. V požadovaném místě uvolněte datové tlačítko. Příslušný panel nástrojů se opětovně stává plovoucím panelem. 2.1.5.2.4 Nástroje V daném okamžiku může být aktivní (vybrán) pouze jeden nástroj. Název vybraného nástroje je zobrazen ve stavovém řádku a ikona nástroje je ve příslušném panelu zvýrazněna. Volitelně je zobrazena nápověda k vybranému nástroji. 2.1.5.2.4.1 Výběr nástroje 1. Umístěte kurzor na požadovaný nástroj v otevřeném panelu nástrojů. Po chvíli se u kurzoru objeví žlutý obdélníček s názvem nástroje. Název nástroje je současně zobrazován ve stavovém řádku. 2. Klepněte datový tlačítkem myši na ikonu tohoto nástroje. Vybraný nástroj se stává aktivním pro opakované použití, dokud není vybrán jiný nástroj. Nebo Poklepejte datovým tlačítkem myši na ikonu tohoto nástroje. Vybraný nástroj se stává aktivním pro jednorázové použití. Po skončení operace je automaticky vybrán implicitní nástroj (standardně nástroj Vybrat). Pozn.: Požadovaný nástroj lze z hlavního panelu nástrojů vybrat, aniž by bylo nutné příslušný panel nástrojů rozbalovat a umisťovat někam na obrazovce ve svém vlastním okně, tj. jako plovoucí panel nebo jako součást některé z okrajových lišt, tj. jako ukotvený panel. 20
První kroky 2.1.5.2.4.2 Parametry nástroje V obou případech aktivace nástroje je název nástroje vypsán v levé části stavového řádku, titulek okna Parametry funkce je nahrazen názvem nástroje. Parametry, které ovlivňují chování nástroje, lze nastavovat v dialogovém okně Parametry funkce. Toto okno je automaticky zobrazeno při aktivaci požadovaného nástroje a zobrazuje vždy pouze specifická nastavení pro vybraný nástroj. Parametry funkce jsou stále aktivní, pokud nástroj zůstává vybrán a pokud je sami nezměníte. 1. Aktivujte nástroj Umístit úsečku. 2. Povšimněte si, že zároveň s aktivací funkce bylo otevřeno dialogové okno Parametry funkce nadepsané názvem aktivované funkce, tj. Umístit úsečku, a obsahující nastavení příslušná této funkci. Pozn.: Ve výchozím nastavení je dialogové okno Parametry funkce nepřetržitě zobrazováno ve výchozí poloze a lze ho kdykoliv během prováděné operace kurzorem navštívit. Toto implicitní chování lze změnit prostřednictvím nástroje PopSet umístěného v liště Základní nástroje. Pokud je nástroj PopSet aktivní, pak je dialogové okno Parametry funkce implicitně skryté a je zobrazováno pouze na nezbytně nutnou dobu nastavení parametrů prováděné operace. 2.1.5.3 Stavový řádek MicroStation průběžně informuje uživatele o stavu realizovaných operací prostřednictvím stavového řádku lokalizovaného u spodního okraje aplikačního okna MicroStation. Stavový řádek je rozdělen do dvou částí: Levá část stavového řádku: Obsahuje pole pro výpis názvu aktivní funkce, včetně požadavků na správnou realizaci příslušné funkce. V případě problémů je v tomto místě zobrazeno chybové hlášení. Dále následuje pole Přehled zpráv s historií provedených operací a pole pro informace o právě zpracovávaném prvku. Pravá část stavového řádku: Obsahuje několik polí s informacemi o režimu nájezdu, o nastavení přepínačů, o aktivní vrstvě, o počtu vybraných prvků, o umístění ohrady a jejím režimu, o pracovním režimu a o přístupu k výkresu (pouze čtení či i zápis). 21
2.1.5.4 Pohledy Pohledy jsou reprezentovány osmi nezávislými okny určenými k zobrazení kresby výkresu. Důvodem implementace osmi samostatných oken nikoliv pouze jediného je možnost synchronního zobrazení různých dílčích částí kresby výkresu, tj. různého stupně detailu kresby. 2.1.5.4.1 Otevření pohledu 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít><číslo otvíraného pohledu>. Zaškrtnutí v podnabídce určuje, které pohledy jsou právě otevřeny. Nebo 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít>Dialog. Je zobrazeno dialogové okno Pohledy. 2. Otevření zavřeného pohledu provedete zmáčknutím příslušného tlačítka v zobrazeném dialogovém okně. 22
První kroky 2.1.5.4.2 Změna rozpětí pohledu Každý pohled má čtyři okraje, pomocí kterých lze měnit velikost okna pohledu. 1. Umístěte kurzor tak, aby se dotýkal okraje okna a jeho vzhled se změnil na vodorovnou, svislou nebo šikmou dvojitou šipku. 2. Stiskněte a držte stlačené datové tlačítko. 3. Táhněte za okraj nebo roh do polohy, ve které má okno požadované rozpětí. 2.1.5.4.3 Maximalizování pohledu 1. Klepněte na maximalizační tlačítko, které je na pravém okraji titulku okna. Nebo Z okenní nabídky vyberte položku Maximalizovat. 2.1.5.4.4 Minimalizování pohledu 1. Klepněte na minimalizační tlačítko, které je na pravém okraji titulku okna. Nebo Z okenní nabídky vyberte položku Minimalizovat. 23
2.1.5.4.5 Obnovení rozpětí pohledu do původního stavu 1. Klepněte na minimalizační nebo maximalizační tlačítko (podle toho, zda je pohled maximalizován nebo minimalizován). Nebo Z okenní nabídky vyberte položku Obnovit. 2.1.5.4.6 Přesunutí pohledu 1. Umístěte kurzor na titulek pohledu. 2. Stiskněte a držte stačené datové tlačítko. 3. Přetáhněte okno na požadované místo. 4. Uvolněte datové tlačítko. 2.1.5.4.7 Uzavření pohledu 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít><číslo zavíraného pohledu>. Zaškrtnutí v podnabídce určuje, které pohledy jsou právě otevřeny. Nebo Poklepejte na tlačítko okenní nabídky, které je na levém okraji titulku okna. Nebo V okenní nabídce vyberte položku Zavřít. Nebo Klepněte na tlačítko Uzavřít, které je na pravém okraji titulku okna. Nebo 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít>Dialog. 2. Uzavření otevřeného pohledu provedete klepnutím na příslušné stlačené tlačítko v zobrazeném dialogovém okně Pohledy. 2.1.5.4.8 Seřazení otevřených pohledů do kaskády 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Kaskáda. 24
První kroky Jednotlivé otevřené pohledy jsou seřazeny tak, že z každého pohledu je vidět alespoň titulek, pouze pohled s nejmenším pořadovým číslem je vidět celý. 2.1.5.4.9 Srovnání otevřených pohledů do mozaiky 2.1.5.4.10 Ovladače pohledů 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Mozaika. Jednotlivé otevřené pohledy se srovnají tak, aby každý z nich zabíral stejnou plochu obrazovky a byl celý vidět. Ovladače pohledů slouží k manipulaci s pohledem. Každý pohled je vybaven vlastní množinou jednotných ovladačů umožňujících provádět správu vybraného pohledu bez vlivu na zbývající otevřené pohledy. Ovladače pohledů jsou umístěny na spodním okraji každého pohledu. Pozn.: Pokud by nebyly ovladače pohledů zobrazovány, pak je lze zobrazit aktivací položky Posuvníky hlavní roletové nabídky Okno. Ovladače pohledů sestávají z následujících funkcí: Obnovit pohled slouží k překreslení pohledu podle aktuálního stavu modelu. Lupa zvětšit slouží k zobrazení většího detailu, ale menší části modelu. Lupa zmenšit slouží k zobrazení menšího detailu, ale větší části modelu. Okno výřez slouží k zobrazení uživatelem definovaného detailu modelu. Celek slouží k zobrazení právě celého rozsahu modelu. 25
Otočit pohled slouží k otočení modelu. Panorámovat slouží k prohlédnutí jiné části výkresu, aniž by se změnilo rozpětí modelu. Předchozí pohled umožňuje zobrazit předchozí stavy pohledu. Následující pohled umožňuje zobrazit následné stavy pohledu, pokud byla použita funkce Předchozí pohled. Vodorovný a svislý posuvník (šipky a jezdec) k vodorovnému nebo svislému posunu pohledu vůči modelu. Ovladače pohledů pracují podobně jako nástroje, včetně možnosti nastavení parametrů funkce u vybraných ovladačů v dialogovém okně Parametry funkce. Ovladače pohledů jsou ve vzájemné interakci s ostatními nástroji s následujícími pravidly: Po aktivaci ovladače pohledů je kreslící operace dočasně pozastavena a uživatel je vyzván k provedení příslušné operace s pohledem. Po ukončení operace s pohledem dojde k návratu do přerušené kreslící operace a uživatel je vyzván k jejímu dokončení. 26
První kroky 2.1.5.4.10.1 Výběr ovladače pohledů 1. Ve spodní části otevřeného pohledu, do kterého se výřez zobrazí, umístěte kurzor na ikonu ovladače Okno výřez. 2. Klepněte na datové tlačítko myši. V tomto pohledu se objeví celoobrazovkový kurzor podporující přesné zadání prvního rohu obdélníkové oblasti. 3. V libovolném otevřeném pohledu zadejte datový bod první roh výřezu. Dynamicky zobrazovaný obdélník průběžně zobrazuje rozpětí nového pohledu. Obdélník má stejný poměr stran jako pohled, jenž byl určen v kroku 1. 4. V libovolném pohledu zadejte datový bod druhý roh výřezu. V pohledu, jenž byl určen v kroku 1, je zobrazen uživatelem požadovaný detail modelu. Pozn.: V dialogovém okně Parametry funkce lze prostřednictvím přepínače Provést do okna, pokud je aktivní, nastavit, do jakého pohledu se výřez zobrazí. 2.1.5.4.11 Atributy pohledů Funkce Atributy pohledů umožňuje dočasně tématicky filtrovat obsah kresby modelu zobrazovaný do jednotlivých pohledů. Atributy pohledu lze rozdělit na: Atributy ovlivňující obsah zobrazování modelu, např. prvků ve vrstvách, textů, vyplněných ploch apod. 27
Atributy ovlivňující způsob zobrazování modelu, např. dynamické zobrazování apod. 1. V nabídce Nastavení vyberte položku Atributy pohledu. Nebo V libovolné okenní nabídce vyberte položku Atributy pohledu. Otevře se dialogové okno Atributy pohledu. 2. Z nabídky Pohled vyberte pohled, ve kterém se nastavení atributů provede. 3. Zapněte/vypněte přepínače u požadovaných atributů. 4. Klepněte na tlačítko Použít. V nastaveném pohledu dojde k požadované změně atributů. Nebo Klepněte na tlačítko Vše. Ve všech pohledech, včetně zavřených, dojde k požadované změně atributů. 2.1.5.4.12 Další okna MicroStation používá pro provádění řady akcí dialogová okna. Existují dva typy těchto oken: Nemodální dialogová okna, jejichž charakteristickou vlastností je, že mohou zůstat otevřená na obrazovce v průběhu práce s MicroStation. Modální dialogová okna, jejichž charakteristickou vlastností je, že nemohou zůstat otevřená na obrazovce v průběhu práce s MicroStation. Dialogová okna obecně dále obsahují: Roletové nabídky pro výběr funkcí a nástrojů. Ovladače ve formě tlačítek, přepínačů, textových políček, seznamů, roletových nabídek variant a knoflíků. 28
Základy MicroStation 3. Základy programu MicroStation Poté, co jsme se seznámili s některými základními nástroji MicroStation, nastal čas se naučit, jak vytvořit nový výkres. Doposud jsme používali již existující výkres. V této kapitole se podrobněji seznámíme s: Diskově orientovanou podstatou MicroStation, vytvořením nového výkresu, zakládacími výkresy, pracovními jednotkami, pracovní plochou. 3.1 Diskově orientovaná podstata programu MicroStation Jedním z podstatných rysů v práci MicroStation je způsob ukládání dat výkresu. Při otevření výkresu v prostředí MicroStation načte program data výkresu z výkresu uloženého na pevném disku do operační paměti. Avšak v průběhu práce s výkresem jsou veškeré změny ve výkresu bezprostředně ukládány do výkresového souboru na pevném disku. To je v protikladu s mnohými jinými programy, v kterých je třeba pro uložení změn používat funkci Uložit. Pozn.: Tato funkčnost MicroStation může být deaktivována pomocí přepínače Okamžitě ukládat změny v dialogovém okně Přednostních nastavení (Prostředí>Přednostní nastavení). Vzhledem k tomuto rysu funkčnosti MicroStation je nutné před vytvářením vlastní kresby vytvořit výkresový soubor na pevném disku počítače. 3.2 Pracujeme s výkresovými soubory Úložiště grafických dat v prostředí MicroStation je tvořeno výkresovým souborem, který je reprezentován binárním datovým souborem typu DGN (implicitní koncovka tohoto typu souborů je.dgn). Výkresový soubor je složen z jednoho nebo více modelů. Model je tvořen vlastními grafickými prvky jako např. úsečkami, oblouky, mnohoúhelníky atd. 29
V prostředí MicroStation nelze současně otevřít v režimu zápisu více než jeden výkres. Pokud otevřete výkresový soubor, který je již otevřen, pak MicroStation automaticky ukončí první otevření. Z hlediska přístupu pouze ke čtení lze zobrazit libovolný počet modelů jiných výkresových souborů s využitím implicitní technologie referenčních modelů. 3.2.1 Vytvoření nového výkresu 1. Pokud je otevřeno grafické prostředí MicroStation, uzavřete jej pomocí výběrem položky Uzavřít roletové nabídky Soubor. Je zobrazeno dialogové okno MicroStation manažer. 2. V dialogovém okně MicroStation manažer vyberte položku Nový roletové nabídky Soubor. Je zobrazeno dialogové okno Nový. 3. Do textového pole Soubory zadejte název školení.dgn. Poznámka: Stisk klávesy <Enter> po zadání názvu má stejný účinek jako stisk tlačítka OK, tj. provedení operace vytvoření nového výkresu, včetně uzavření okna Vytvořit výkres. Není nezbytně nutné zadávat implicitní koncovku výkresového souboru.dgn jako součást názvu výkresového souboru. Tuto koncovku připojí MicroStation k výkresovému souboru automaticky při jeho vytvoření. 4. Povšimněte si, že v části Zakládací výkres dialogového okna je nastaven jako výchozí zakládací výkres seed2d.dgn. 5. Klepněte datovým tlačítkem myši na OK. 30
Základy MicroStation 3.2.2 Zakládací výkres Je vytvořen nový výkres školení.dgn. V předcházejícím kroku jsme vytvořili nový výkres. Pro jeho vytvoření byl použit zakládací výkres. Zakládací výkres představuje předlohu (šablonu) pro vytvoření nového výkresového souboru. Zakládací výkres zpravidla neobsahuje žádnou kresbu (v případě požadavku, aby do každého nově vytvářeného výkresu byla automaticky umístěna nějaké kresba, např. rám a razítko, by zakládací výkres mohl tuto kresbu obsahovat), obsahuje však celou řadu přednastavených parametrů (nastavení výkresu a konfigurace pohledů), které ovlivňují vlastnosti a chování nově vytvořeného výkresu. Podstatou použití zakládacího výkresu při vytváření nového výkresu je vyloučení opakovaného nastavování parametrů výkresu po jeho vytvoření. Tohoto stavu bude samozřejmě dosaženo pouze v případě vhodného nastavené požadovaných parametrů výkresu již v zakládacím výkresu. S MicroStation je dodána celá řada oborově zaměřených zakládacích výkresů. Pozn.: Jako zakládací výkres můžete použít libovolný výkresový soubor, v kterém jste provedli změnu parametrů výkresu tak, aby vyhovovaly kresebným požadavkům. 3.2.3 Pracovní plocha 3.2.4 Pracovní jednotky Oblast, ve které je vytvářena 2D kresba se nazývá pracovní plocha. Tato pracovní plocha je dostatečně velká k tomu, aby generovaná kresba mohla být kreslena ve skutečném měřítku. Kresba je složena z jednotlivých grafických prvků, tvořených jednotlivými datovými body. Každý datový bod, který je umístěn do modelu má zaznamenánu polohu vůči pracovní ploše prostřednictvím souřadnic X a Y. Pracovní plocha tak představuje jednoduchý souřadnicový systém (počátek umístěn ve středu pracovní plochy, kladná poloosa X směřuje směrem doprava a kladná poloosa Y směřuje směrem nahoru), vůči němuž je vztažen model s vytvářenou kresbou. Při vložení datového bodu do modelu MicroStation zaznamená polohu tohoto bodu prostřednictvím souřadnic ve formátu IEEE 64 bitové plovoucí čárky. Při modelování objektů reálného světa jsou používány určité jednotky měření. Pro návrh budovy mohou být použity metry a centimetry, pro návrh strojní součástky milimetry a jejich dílčí části. MicroStation podporuje prakticky libovolnou množinu systémů měření a umožňuje 31
tak uživateli nastavit vhodné jednotky měření podle konkrétné zobrazované situace. Variabilita MicroStation modelovat reálně rozměrově odlišné objekty reality spočívá v možnosti přiřadit pracovní ploše dvě uživatelem definované jednotky měření, tzv. pracovní jednotky. Změna pracovních jednotek nemá vliv na velikost objektů v modelu. Obecně lze konstatovat: Pracovní jednotky jsou definovány jako Hlavní jednotky (větší jednotka používaná při kreslení) a Vedlejší jednotky (menší jednotka používaná při kreslení), změna pracovních jednotek nemá vliv na velikost objektů v modelu. 3.2.4.1 Nastavení pracovních jednotek Nastavení pracovních jednotek je specifické pro každý výkres. Toto nastavení je přebíráno při vytvoření nového výkresu ze zakládacího výkresu. Při vhodném nastavení pracovních jednotek lze kreslit objekty reality ve skutečné velikosti nikoliv s přihlédnutím k měřítku, ve kterém je budeme vykreslovat na papír. Výhodou tohoto přístupu je skutečnost, že uživatel jednak není zatěžován přepočty obvykle známých reálných rozměrů na rozměry v konkrétním měřítku při vlastním kreslení, zároveň je však připravena situace pro tiskové výstupy ve variabilních měřítcích, protože výstupní tiskové měřítko je určováno až v tiskovém procesu. 1. Vyberte položku Výkres z roletové nabídky Nastavení. Otevře se dialogové okno Nastavení pro výkres. 32
Základy MicroStation 2. V seznamu Kategorie vyberte Pracovní jednotky. Zobrazí se položky, ve kterých se nastavují pracovní jednotky. Stávající nastavení pracovních jednotek bylo převzato z použitého zakládacího výkresu seed2d.dgn. 3. Z roletové nabídky Hlavní jednotky vyberte požadovanou jednotku, která bude reprezentovat hlavní jednotky. V našem případě jsou nastaveny hlavní jednotky na metry. Toto výchozí nastavení ponecháme nezměněné, avšak v poli Značka pro hlavní jednotku změníme výchozí hodnotu mu na m. Změna vedlejších jednotek není v této chvíli možná, protože ve výchozím stavu jsou nastaveny na uživatelské vedlejší jednotky. Nastavení vedlejších jednotek na námi požadovanou hodnotu provedeme pomocí tlačítka Obecné jednotky. Je zobrazeno dialogové okno Definovat obecné jednotky. 4. V dialogové okně Definovat obecné jednotky aktivujte v části Definice vedlejší jednotky přepínač Použít standardní jednotky. V roletové nabídce Jednotka nastavte Milimetry. 5. Klepněte na tlačítko OK otevřeného dialogového okna Definovat obecné jednotky. 6. Klepněte na tlačítko OK otevřeného dialogového okna Nastavení pro výkres. Pracovní jednotky výkresu byly přenastaveny. 7. Pro trvalé uložení změny pracovních jednotek (nikoliv pouze v rámci otevření příslušného výkresu) vyberte položku Uložit nastavení roletové nabídky Soubor. 33
Pozn.: MicroStation zapisuje všechny změny ve výkresu bezprostředně do výkresového souboru na pevném disku. Významnou výjimkou jsou nastavení výkresu, která jsou vztažena k jednotlivým výkresům. Uložení těchto nastavení, pokud nemají platit pouze v rámci relace s daným výkresem, je nutné provést samostatně použitím funkce Uložit nastavení před uzavřením výkresu. Funkce Uložit nastavení zároveň uloží právě nastavenou konfiguraci pohledů v aplikačním okně MicroStation. 3.2.5 Vrstvy Podobně jako byly změněny pracovní jednotky výkresu zakládací.dgn lze v prostředí dialogového okna Nastavení pro výkres změnit i ostatní výchozí hodnoty nastavení parametrů výkresu. Prostředkem logického členění kresby v modelu jsou vrstvy. Výkres může obsahovat neomezený počet vrstev, minimální počet vrstev ve výkresu je jedna. Vrstvy jsou definovány na úrovni výkresového souboru nikoliv modelu (všechny modely výkresového souboru používají identickou definici vrstev). Jednotlivé vrstvy jsou rozlišovány názvy a mají přiřazeny atributy vzhledu (barva, tloušťka a styl) jak pro nastavení atributů umisťovaných grafických prvků dle vrstvy, tak i zobrazení grafických prvků dle priority. Jednotlivé vrstvy mohou být zapínány a vypínány, tedy grafické prvky umístěné do vypnutých vrstev nejsou dočasně zobrazovány. Každý grafický prvek v modelu je umístěn do konkrétní vrstvy. Na vrstvu lze nahlížet jako na průsvitku, v které se nachází příslušná tématická část kresby. Pokud chceme do konkrétní vrstvy modelu umístit grafický prvek, musí být tato vrstva nastavena jako aktivní. Tato vrstva je aktivní pro všechny otevřené pohledy. Název aktivní vrstvy je zobrazen v liště Atributy a stavové řádku. 3.2.5.1 Nastavení zobrazení vrstev Vrstvy lze na úrovni modelu zapínat a vypínat pomocí dialogového okna Zobrazení vrstev. 34
Základy MicroStation Jako aktivní výkres otevřete výkres mapa_polohopis.dgn (Soubor>Otevřít). 1. Klepněte datovým tlačítkem myši na ikonu Zobrazení vrstev v liště Základní nástroje Nebo Z roletové nabídky Nastavení vyberte Vrstvy>Zobrazit. Je zobrazeno dialogové okno Zobrazení vrstev s přehledem všech vrstev definovaných v otevřeném výkresu. 2. Změnu stavu zobrazování příslušné vrstvy provede klepnutím na řádek příslušné vrstvy. Pokud je vrstva zapnut, pak její řádek je zobrazen tmavě, pokud je vrstva vypnuta, pak její řádek je zobrazen světle. Pozn.: Nastavenou změnu režimu zobrazení vrstev ve všech pohledech lze provést aktivací ikony Provést do všech pohledů. Změnu režimu zobrazení ve všech modelech výkresu lze provést nastavením roletové nabídky Režim na Všude stejně. 35
Změnu režimu zobrazování vrstev lze alternativně provést z roletové nabídky Aktivní vrstva v liště Atributy pomocí přepínače prvního sloupce nebo graficky s využitím ikony Změnit vrstvu v dialogovém okně Zobrazení vrstev. 3.2.5.2 Správa vrstev Vytváření nových vrstev, mazání existujících vrstev, změnu atributů vrstev a definování filtrů pro efektivní správu zobrazování skupin vrstev lze provádět prostřednictvím dialogového okna Správce vrstev. 3.2.5.2.1 Vytvoření nové vrstvy 1. Z roletové nabídky Nastavení vyberte položku Správce. Je zobrazeno dialogové okno Správce vrstev. 2. V dialogovém okně vyberte v okně zobrazujícím stromovou strukturu položku Všechny vrstvy. 3. Z roletové nabídky Vrstvy dialogového okna Správce vrstev vyberte položku Nová. Nebo V dialogovém okně klepněte na ikonu Nová vrstva. 4. Zadejte název nové vrstvy. V našem případě čísla parcel. 5. Stiskněte klávesu Enter. Je vytvořena nová vrstva s názvem čísla parcel. 3.2.5.2.2 Smazání vrstvy 1. V seznamu vrstev dialogového okna Správce vrstev vyberte vrstvu, kterou chcete smazat. V našem případě čísla parcel. 2. Z roletové nabídky Editovat dialogového okna Správce vrstev vyberte položku Odstranit. Nebo V dialogovém okně klepněte na ikonu Odstranit vrstvu. Podmínkou smazání vybrané vrstvy je stav, kdy se na dané vrstvě nenacházejí žádné grafické prvky. 36
Základy MicroStation Pozn.: Pokud chcete smazat všechny nepoužívané vrstvy definované v rámci výkresu, tj. vrstvy bez grafických prvků, vyberte z roletové nabídky Editovat dialogového okna Správce vrstev položku Vybrat vše a následně položku Odstranit. 3.2.5.2.3 Změna atributů vrstev 3.2.5.2.3.1 Změna názvu vrstvy 3.2.5.2.3.2 Nastavení atributů vrstvy Změnu atributů přiřazených vrstvám výkresu lze provádět prostřednictvím dialogového okna Správce vrstev. 1. V seznamu vrstev dialogového okna Správce vrstev vyberte vrstvu, jejíž název chcete změnit. V našem případě stavba. 2. Z roletové nabídky Editovat dialogového okna Správce vrstev vyberte položku Přejmenovat. 3. Zadejte nový název vrstvy. V našem případě budovy. 4. Změnu názvu potvrďte klávesou Enter. 1. V seznamu vrstev dialogového okna Správce vrstev vyberte vrstvu, jejíž atributy chcete upravit. V našem případě silnice. 2. Z roletové nabídky Vrstvy dialogového okna Správce vrstev vyberte položku Vlastnosti. 37
3.2.5.2.4 Definice filtru vrstev Je zobrazeno dialogové okno Vlastnosti vrstvy. 3. Na záložce Základní nastavte požadované atributy vrstvy. Nastavení atributů v části Vzhled:dle vrstvy má vliv na přiřazení atributů následně umisťovaným grafickým prvků do modelu v závislosti na nastavení parametru Podle vrstvy v roletových nabídkách nastavení aktivních atributů. Nastavení atributů v části Vzhled:priorita má vliv na právě aktuální zobrazení relevantních prvků v pohledu v závislosti na aktivitě přepínače Vzhled vrstev dialogového okna Atributy pohledu. 4. Změnu názvu potvrďte tlačítkem OK. Filtry představují užitečný nástroj vytváření skupin vrstev z hlediska změny režimu jejich zobrazování v pohledech. Definice filtrů může být pojmenována, uložena, zpětně vyvolána nebo vytvořena pouze dočasně (za běhu) pro okamžité jednorázové použití. 1. V dialogovém okně Správce vrstev vyberte v okně zobrazujícím stromovou strukturu položku Filtry. Pokud již nějaké filtry existují, pak jsou zobrazeny. 2. Datovým tlačítkem myši klepněte na tlačítko Vytvořit filtr v horní části dialogového okna Správce vrstev. 38