Analýza interoperability operačního řízení základních složek integrovaného záchranného systému

Analýza interoperability operačního řízení základních složek integrovaného záchranného systému Standardy operačního řízení C333 KŘP Moravskoslezského kraje

Obsah Úvodní informace... 4 Historie změn... 5 C1 Současný stav, zdůvodnění realizace projektu a definice jeho potřebnosti... 6 Současný stav operačního řízení... 6 Kritická místa operačního řízení... 6 Odstranění kritických míst standardizací... 7 Vazba projektu na další projekty... 7 Dopady případné nerealizace projektu... 8 C2 Popis projektu a projektových aktivit nezbytných k dosažení standardu... 9 Cíle operačního řízení... 9 Standard operačního řízení... 15 Standardy pro IS pro OŘ... 15 Využití GIS v OŘ... 15 Využití integrační platformy v OŘ... 15 Povinná data pro NIS... 16 Požadavky na architekturu IS pro OŘ... 17 Komunikační systémy... 17 Aktivity pro dosažení standardu... 19 B1 Etapa 1: Stavební připravenost... 19 B2 Etapa 2: Zprovoznění IS OŘ... 19 B3 Etapa 3: Cut over... 2 C3 Návrh technického a technologického řešení nebytného pro dosažení standardu... 21 Standardizované řešení... 21 Informační systém pro operační řízení... 21 Ostatní činnosti a podpora projektu... 21 C4 Posouzení personálních kapacit nezbytných pro dosažení standardu v procesu řízení projektu a projektový tým... 22 Organizace a řízení projektu... 22 Řídící projektová struktura... 22 Personální zajištění projektového týmu... 23 Projektový tým... 23 Pracovní režim pro projektové týmy... 24 Rozhodovací, reportovací a eskalační procedury... 24 C5 Hodnocení připravenosti k dosažení standardu z hlediska projektu... 26 Stavební připravenost... 26 Technická připravenost... 26 Procesní připravenost... 26 Organizační připravenost... 26 Jmenování členů projektového týmu... 26 C6 Zajištění dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku potřebného k dosažení standardu... 27 Struktura pořizovaného majetku... 27 Náklady na údržbu a znovupořízení... 28 Provozní náklady... 28 C7 Doporučení pro hodnocení ekonomické a finanční stránky... 29 Finanční potřeby projektu... 29 C8 Harmonogram směřující k dosažení standardu v procesu realizace projektu včetně rozpočtového harmonogramu... 3 Časový plán etap... 3 Harmonogram čerpání finančních prostředků... 31 C9 Analýza a řízení rizik... 32 Analýza operačních rizik... 32 Analýza projektových rizik... 32 Shrnutí analýzy rizik... 34 C1 Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu... 35 Efektivita projektu z hlediska provozních nákladů... 35 Hodnocení udržitelnosti projektu... 35 strana 2 (celkem 38 stran)

C11 Zhodnocení projektu na základě výsledků analýzy... 36 Přílohy... 37 Příloha 1: Zkratky a pojmy... 37 Seznam tabulek... 38 Seznam modelů... 38 strana 3 (celkem 38 stran)

Úvodní informace Informace o projektu Identifikace projektu Název projektu Zkratka projektu Zhotovitel Objednatel CZ.1.6/3.4./9.xx259 Analýza interoperability operačního řízení základních složek integrovaného záchranného systému AI OPŘ IZS Ev. číslo smlouvy objednatele Smlouva č. 22/21 Financování IQUAP Česká republika, s.r.o. Václavské nám. 839/19, 11 Praha 1, Česká republika Česká republika Ministerstvo vnitra Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Nad Štolou 936/3, 17 34 Praha 7 Tento výstup je připravován ke spolufinancování ze SF EU v rámci IOP - oblast intervence 3.4 Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik: organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, kraje a jimi zřizované organizace. Účel dokumentu Shrnout výstupy projektu AI OPŘ IZS - fáze C podklady pro zpracování Studie proveditelnosti krajského projektu. Tyto standardy jsou pro zpracování Studie proveditelnosti závazné. Případné odchylky od těchto standardů musí být řádně zdůvodněny a jednotlivě schváleny věcným gestorem složky a následně věcným gestorem projektu. Omezení výstupů Dokument zohledňuje výhradně podklady, které byly zhotoviteli předány ke dni odevzdání pracovní verze dokumentu a nebere v úvahu jiné strategické a koncepční materiály, které nebyly k tomuto datu dokončeny a zhotoviteli předány. Pokud tyto materiály budou mít vliv na obsah standardů, musí objednatel zajistit jejich promítnutí do tohoto dokumentu ještě v přípravné fázi projektu. Zpracovatelé Dokument shrnuje výstupy zjištěné při rekognoskacích a projednané v KT. strana 4 (celkem 38 stran)

Historie změn Byly zpracovány postupně tyto verze dokumentu: Soubor Verze Obsah Zpracováno Připomínkováno Schváleno AI_C333_verze_.doc pracovní verze Výstup pro projednání s KT 17. 7. 21 AI_C333_verze_1.doc pracovní verze Zapracování připomínek 2. 8. 21 AI_C333_verze_2.doc pracovní verze Zapracování připomínek 1. 9. 21 AI_C333_verze_3.doc finální verze 24. 9. 21 strana 5 (celkem 38 stran)

C1 Současný stav, zdůvodnění realizace projektu a definice jeho potřebnosti Popis konkrétní stávající situace v kraji v oblasti operačního řízení, základních kritických míst, která bude projekt řešit a popis případných dopadů, pokud by nebyl projekt realizován. Současný stav operačního řízení V současné době je v rámci složky operační řízení rozděleno na tři základní úrovně. Krajské integrované operační středisko a operační středisko pro územní odbor (okres). Celkový dohled nad aktuální operační situaci a koordinace operačního řízení specifických událostí většího rozsahu je realizována operačním střediskem Operačního odboru policejního prezídia (dále jen operační středisko prezídia ). K příjmu tísňového volání 158 dochází na úrovni krajských IOS a územních celků (okresů). Tyto dvě úrovně operačního řízení jsou v některých krajích (Jihomoravský, Plzeňský, Zlínský, Vysočina) dislokována v jedné lokalitě (budova, operační středisko). Nadále je však zachováno územní členění jednotlivých pracovišť. Zároveň na těchto pracovištích dochází k přesahu odpovědnosti za příjem tísňového volání 158 a řízení SaP, včetně poskytování podpory pro SaP. Na operačním středisku policejního prezídia nedochází k příjmu tísňového volání. Operační středisko policejního prezídia sleduje aktuální operační situace, ve vymezeném rozsahu nasazuje, řídí a koordinuje specifické sily a prostředky, při řešení specifických událostí většího rozsahu koordinuje nasazení sil a prostředků a zajišťuje podporu pro ostatní operační střediska. Přijímá oznámení o relevantních událostech učiněná jinak než v rámci příjmu tísňového volání, na základě vytěžených údajů zahajuje akce v řídícím a komunikačním systému Dispečer- Maják158 s cílem zprostředkovat nebo přímo zajistit operační řízení příslušných SaP. Kritická místa operačního řízení V současné době není příjem tísňového volání a operační řízení řešeno na úrovni procesní odpovědnosti, ale na základě územního členění. Toto znamená, že příjem tísňového volání a operačního řízení je sloučen na pracoviště bez rozlišení odpovědnosti za jednotlivé tyto klíčové činnosti. V případě integrovaných krajských operačních středisek tento stav způsobuje přeliv tísňových hovorů na ostatní pracoviště v rámci operačního střediska. Rozdělení odpovědnosti dle územního členění není optimální z hlediska vykonávaných činností jednotlivými policisty (souběžné činnosti: komunikace s vedením územních odborů, dozorčích služeb, řízení SaP, lustrace a neverbální komunikace). Sloučení jednotlivých činností zvyšuje riziko snížení kvality prováděných úkonů a prodlužování reakčních časů. Integrovaný řídící komunikační a informační systém Dispečer 1 není plošně zaveden ve všech úrovních operačních středisek. Plošně je zaveden pouze Dispečer-Maják158, který je však datově rozdělen dle územního členění, a rádiový systém PEGAS ADIM. Dále kritická místa tvoří tato infrastrukturní omezení: a) IS pro OŘ není schopen využít potenciál NIS IZS. b) Nedostatečně vybavená vlastní pracoviště pro OŘ a sál. c) Nedostatečné technologické zázemí a neodolná energetická infrastruktura. d) Nedostatečné vybavení pro účinné řízení SaP. 1 Systém Dispečer viz Popis AS-IS ICT. strana 6 (celkem 38 stran)

Odstranění kritických míst standardizací Pro zajištění jednotné úrovně poskytované veřejné služby a vzájemné interoperability základních složek IZS byly definovány společné standardy, které vytvoří sdílenou technologii tam, kde jsou procesy všech složek shodné, komunikační platformu tam, kde jsou vzájemně provázané a shodnou úroveň infrastruktury pro klíčové procesy operačního řízení. Standardy byly definovány v těchto úrovních: A. Standard společný pro všechny složky IZS, který je nezbytný k vzájemné interoperabilitě a k využití společných technologií budovaných v rámci střechového projektu NIS IZS. B. Standard společný pro příslušnou složku IZS, který zaručuje shodnou úroveň veřejné služby poskytované touto složkou a vzájemnou interoperabilitu uvnitř této složky. C. Krajský standardizovaný projekt pro příslušný kraj a složku, který řeší lokální specifika a je potřebný z hlediska dosažení cílů projektu. Projektem bude vytvořen jednotný koncept operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systému (IZS). Pomocí nasazení moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) bude zajištěna vyšší úroveň interoperability základních složek IZS a bude dosaženo jednotné úrovně informačních systémů operačního řízení a dojde k modernizaci technologií pro příjem tísňového volání základních složek IZS. Vazba projektu na další projekty Projekt NIS IZS Projekt je dílčí součástí projektu Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému (IS IZS), který má tuto strukturu: Obrázek 1: Struktura projektu IS IZS Krajský standardizovaný projekt tedy primárně navazuje na střechové řešení projektu IS IZS projekt Národní informační systém integrovaného záchranného systému (NIS IZS). Z toho projektu využívá infrastrukturu IZS společnou pro všechny složky. Ta poskytuje: strana 7 (celkem 38 stran)

Integrační platformu - zahrnuje sběrnici služeb, systém pro řízení událostí a výměny dat (procesní server), registr služeb, monitoring a systém řízení kvality. Součástí dodávky je i integrace stávajících IS využívaných složkami IZS pro operační řízení. NSPTV - zahrnuje řešení telefonie včetně nahrávání, IS pro příjem tísňového volání a univerzální koncová pracoviště operátorů. GIS - zahrnuje datovou základnu geodat na 3 úrovních (společná centrální, složková, krajská) a definované služby vč. analytických pro jejich využití a jejich zpřístupnění pro IS využívané v operačním řízení. Krajský standardizovaný projekt je zaměřen na využití nové společné infrastruktury IZS. Jedná se zejména o části budované v rámci projektu NIS IZS. (NSPTV, GIS, integrační platforma). Projekt má sloužit pro zlepšení operačního řízení na krajské úrovni, a dále umožnit vyšší integraci s ostatními základními složkami IZS. Pro realizaci tohoto projektu musí být vytvořeny v krajském projektu předpoklady stavební připravenost a energetické zajištění jak technologické místnosti, tak vlastního sálu pro operační řízení. Vlastní stavební investice Stavební úpravy jsou realizovány v rámci samostatných projektů. V případě spolufinancování stavebních úprav z projektu KSP bude popis doplněn na základě projektové dokumentace. Dopady případné nerealizace projektu Případná nerealizace krajského standardizovaného projektu přináší nemožnost využít sdílené technologie budované v rámci projektu NIS IZS, především jednotného systému příjmu tísňového volání, jednotného systému GIS a jednotného systému sdílení a vizualizace MU a operační situace. To vede ke dvěma kritickým celospolečenským důsledkům, které nebude možné v budoucnosti eliminovat bez extrémních nákladů: 1. K narušení jednotné a zaručené úrovně veřejné služby pro občana, a to jak v příjmu tísňového volání, tak při přímém zásahu SaP na místě MU. 2. K narušení interoperability při společných zásazích více složek IZS. Vedlejšími důsledky jsou pak: 3. Ztráta možnosti komunikace po spolehlivé a beznákladové infrastruktuře ITS a omezená možnost využití digitální radiové komunikace (zachování nákladů na telekomunikační poplatky). 4. Ztráta možnosti využívat centrálně udržovaná geodata s vazbou k centrálním databázím (zachování a v budoucnosti i nárůst nákladů na vlastní GIS řešení). 5. Nezajištění odolnosti operačního řízení proti nepříznivým vnějším vlivům a riziko výpadku nebo omezení poskytování veřejné služby při mimořádných stavech nebo výrazné zvýšení nákladů na eliminaci těchto hrozeb. Nerealizace projektu tak v důsledku znamená přímé ohrožení úrovně poskytované veřejné služby a výrazné zvýšení provozních nákladů. strana 8 (celkem 38 stran)

C2 Popis projektu a projektových aktivit nezbytných k dosažení standardu Popis cílů, procesů a aktivit k dosažení TO-BE stavu v oblasti operačního řízení z hlediska definovaných společných standardů a standardů příslušné složky včetně návrhu popisu aktivit v čase dle šablony. Cíle operačního řízení Cíle v zákaznické perspektivě nesmí negativně ovlivnit finanční cíle (rozpočtová omezení). Naplnění hlavního cíle veřejného zájmu Zlepšit poskytování pomoci občanům je zásadně odvislé od splnění procesního cíle Zvýšit účinnost operačního řízení, která je determinováno třemi dílčími cíly - Zvýšit účinnost nasazování SaP, Zvýšit přehled o operační situaci a Zkrátit přepravní časy SaP. Podpůrný cíl v zákaznické perspektivě - Zajistit reakci na rozsáhlé mimořádné události je podmíněn dosažením procesního cíle Zajistit interoperabilitu na úrovni krajů. Každému procesnímu cíli odpovídá právě jeden cíl z perspektivy infrastruktury. Kauzalita cílů je patrná z následujícího modelu: Model 1: Kauzalita cílů projektu Nezvýšit provozní náklady OŘ Zlepšit poskytování pomoci občanům Zajistit reakci na rozsáhlé MU Zvýšit účinnost operačního řízení Zvýšit účinnost nasazování SaP Zvýšit přehled o operační situaci Zkrátit přepravní časy SaP Zajistit interoperabilitu na úrovni krajů Podporovat nasazování SaP Zajistit účinné komunikační prostředí Podporovat přesun SaP Zajistit zálohování OS Zajistit operátorská pracoviště Legenda Cíl v perspektivě Finance Cíl v perspektivě Procesy Cíl v perspektivě Zákazník Cíl v perspektivě Infrastruktura strana 9 (celkem 38 stran)

Perspektiva Zákazník (veřejný zájem) Z1 Zlepšit poskytování pomoci občanům při MU Jde o klíčový cíl celkové zlepšení řízení se musí v důsledku projevit na konkrétním zlepšení pomoci občanům v mimořádných situacích. Z2 Zajistit reakci na rozsáhlé mimořádné události Pomoc občanům musí být zajištěna i v případě rozsáhlých hrozeb a nesmí být zásadně omezena ani tehdy, pokud je příslušnou hrozbou dotčeno i středisko pro operační řízení. Perspektiva Procesy P1 Zvýšit účinnost operačního řízení Účinnost operačního řízení je primárně dána rychlostí a koordinovaností zásahu na místě MU prostřednictvím optimálních SaP. P2 Zvýšit účinnost nasazování SaP Výběr adekvátních SaP podle typu, rozsahu a místa MU i vlastní aktivace SaP musí proběhnout s minimálním zdržením po obdržení informace. P3 Zvýšit přehled o operační situaci Průběžně aktualizovaný přehled o operační situaci umožňuje operačnímu řízení jak účinněji nasazovat další SaP při eskalaci MU, tak lépe provádět jejich vzájemnou koordinaci a organizovat spolupráci na místě MU. P4 Zkrátit přepravní časy SaP Přestože jde přepravní časy na místo MU ovlivnit z operačního řízení pouze částečně, jde z hlediska celkové doby do zahájení zásahu na místě MU o podstatnou položku, kde i dílčím zlepšením bude dosaženo zkrácení této doby. P5 Zajistit interoperabilitu na úrovni krajů Zejména při MU na hranicích kraje nebo při zasažení více krajů je nutné zlepšit vzájemnou součinnost tak, aby poskytování pomoci probíhalo bezešvě a s využitím nejvhodnějších SaP. Perspektiva Infrastruktura a zdroje I1 Podporovat přesun SaP Aktuální informace, které má o operační situaci k dispozici OŘ, mohou ovlivnit výběr nebo změnu optimální trasy. proto je nezbytné zajistit jejich doručení SaP. I2 Podporovat nasazování SaP Systémová podpora při výběru SaP umožní zrychlení této fáze procesu a tedy zkrácení celkové reakční doby. I3 Zajistit účinné komunikační prostředí pro OŘ Účinnost řízení SaP je plně odvislé od komunikačních kanálů a úrovně jejich integrace do jednotného systému operačního řízení. I4 Zajistit zálohování OS Operační střediska musí být odolná proti vnějším vlivům a v extrémních případech, kdy dojde k jejich znefunkčnění, musí jejich činnost dostatečně rychle převzít jiná pracoviště, v závislosti na efektivním využití těchto pracovišť a zejména s naplněním cíle F1. I5 Zajistit operátorská pracoviště Dostatečná kapacita operátorských pracovišť i jejich struktura zásadně ovlivňuje schopnost OŘ řídit nasazování SaP i pro rozsáhlé MU a katastrofy. Měření cílů je prováděno pomocí ukazatelů. strana 1 (celkem 38 stran)

Tabulka 1: Cíle projektu a jejich metriky ID Název Trend Váha (%) Měrná jednotka AS-IS (28) TO-BE (213) F Finance (rozpočtová omezení) F1 Nezvýšit provozní náklady OŘ F1-2B Počet OS snížit 4 počet 86 15 F1-3 Ostatní náklady OŘ udržet 2 podíl (%) 1% 99% Z Zákazník (veřejný zájem) Z1 Zlepšit poskytování pomoci občanům při MU Z1-1B Včasnost zásahu na místě zvýšit 1 podíl (%) 23% 32% Z2 Zajistit reakci na rozsáhlé mimořádné události Z2-1 Počet sousedních postižených krajů zvýšit 4 počet 2 Z2-2 Rychlost zajištění záložního operačního řízení snížit 6 minuty ne 6 P Procesy P1 Zvýšit účinnost operačního řízení P1-1 Zkrácení reakční doby při zásazích snížit 1 % 1% 87% P2 Zvýšit účinnost nasazování SaP P2-1 Rychlost nasazení SaP snížit 5 % 1% 82% P2-2 Rychlost aktivace SaP snížit 5 % 1% 96% P3 Zvýšit přehled o operační situaci P3-1 Rychlost aktualizace informací o operační situaci snížit 7 minuty 2:5 :15 P3-2 Rychlost poskytnutí informací o operační situaci snížit 3 minuty 2:3 :3 P4 Zkrátit přepravní časy SaP P4-1 Průměrný přepravní čas SaP na místo MU snížit 1 % 1% 98% P5 Zajistit interoperabilitu na úrovni krajů a složek P5-1 Rychlost aktivace SaP z jiného kraje snížit 1 minuty 3:5 :3 P5-2 Rychlost předání dat o MU snížit 1 minuty 1:3 :3 I Infrastruktura a zdroje I1 Podporovat přesun SaP I1-1 Rychlost předání optimalizované trasy SaP snížit 5 minuty ne 1: I1-2 Rychlost aktualizace polohy SaP snížit 5 minuty 5: :1 I2 Podporovat nasazování SaP I2-2 Rychlost přiřazení informace o objektech snížit 1 minuty ne :1 I3 Zajistit účinné komunikační prostředí pro OŘ I3-1 Účinné komunikační prostředí pro OŘ zvýšit 1 ano/ne ne ano I4 Zajistit zálohování OS I4-1 Rychlost rekonfigurace kritických služeb OS snížit 5 minuty 3: :1 I4-2 Energetická nezávislost OS zvýšit 3 ano/ne ne ano I5 Zajistit operátorská pracoviště I5-1 Počet operátorských pracovišť zvýšit 1 počet ne 575 I6 Zajistit technologické zázemí I6-1 Zajistit technologické zázemí OS zvýšit 1 ano/ne ne ano strana 11 (celkem 38 stran)

F1-2 Počet OS Definuje nepřímo ostatní náklady jako klíčovou položku fixních nákladů. Ukazatel byl částečně stanoven již ve střechovém projektu, v případě došlo k aktualizaci cíle dle požadavku na zálohování. F1-3 Ostatní náklady OŘ Zahrnuje tyto náklady: Náklady na údržbu a obnovu Náklady na externí služby Náklady na telekomunikační služby Zvýšené náklady na obnovu a údržbu generované pořízením nových technologií v rámci projektu budou kompenzovány snížením telekomunikačních poplatků převedením základní komunikace na infrastrukturu ITS MV. Cíl veřejné služby Z1 Zlepšit poskytování pomoci občanům při MU je dosahován zkrácením reakční doby zásahu 2. U jednotlivých složek je nutné jeho účinek měřit specifickým ukazatelem: Z1-1B Včasnost zásahu na místě Včasnost zásahu SaP na místě MU přímo determinuje možnost okamžitého dopadení pachatele trestné činnosti, účinnosti jiné pomoci nebo prevence, ale i náklady na následné aktivity (nasazování dalších SaP, dodatečné pátrání, eskalační aktivity atd.). Podle zkušenosti je včasnost zásahu nepřímo úměrná reakčnímu času. Protože dochází ke zkrácení reakčního času o 13%, dochází následně ke zvýšení včasnosti zásahu z 23% na 32%. Ekonomický dopad nelze vypočítat s ohledem na výraznou odlišnost jednotlivých zásahů a dopad včasnosti. Z2-1 Počet sousedních postižených krajů Tento ukazatel definuje, jaký maximální rozsah plošného postižení katastrofou, která vyřadí z činnosti OS, musí být schopen cílový systém OŘ absorbovat. V současné době není možné výpadek OŘ v sousedním kraji nahradit, cílově je systém budován tak, aby funkcionalita byla zachována i při postižení 2 sousedních krajů. Z2-2 Rychlost zajištění záložního operačního řízení Ukazatel definuje čas, ve kterém musí být obnoveny funkce operačního řízení. Předpokládá se zálohování vybraný kraj za jiný kraj (nutno splnit podmínku shodného SW pro operační řízení a možnost ovládání komunikačních kanálů s ohledem na nutnost řídit SaP příslušného kraje). Předpokládá se trojí úroveň narušení funkcionality OS, kterou musí záložní řešení suplovat: I. nutnost vyklizení budovy OS nebo nemožnost využívat pracoviště OS při zachování funkcionality systémů (technologická místnost a konektivita neporušena) II. úplná nefunkčnost OS (včetně ztráty konektivity k lokální technologii) III. nedostupnost funkcionalit, které poskytují prvky a služby umístěné popř. spuštěné v jiné než technologické místnosti dané složky a jsou nutné pro plnou funkcionalitu operačního řízení Pro obnovu funkcionality operačního řízení byly definovány tyto standardy: Tabulka 2: Standardy obnovy činnosti OS 3 Stav poškození Částečná funkcionalita Plná funkcionalita 2 O 13% viz ukazatel P1-1. 3 Částečná funkcionalita zahrnuje možnost převzetí MU hlasem a možnost řídit příslušné SaP prostřednictvím rádia. Může být realizována prostřednictvím náhradní obsluhy. Plná funkcionalita zahrnuje převzetí MU prostřednictvím datové věty, sdílení MU včetně jejich vizualizace a plnou funkčnost SW pro operační řízení. strana 12 (celkem 38 stran)

I. technologie funguje 1: 3: II. technologie nefunguje 1: 6: III. externí technologie nefunguje/částečná funkcionalita 1: 6: P1-1 Zkrácení reakční doby při zásazích Průměrná reakční doba při zásahu je tvořena součtem těchto dílčích časů: 1) P2-1 Rychlostí nasazení SaP 2) P2-2 Rychlostí aktivace SaP 3) P4-1 Průměrným přepravním časem SaP na místo MU Jde o souhrnný ukazatel, který určuje efektivitu OŘ. Jeho zkrácením o 13% je podmíněno dosažení cílů v perspektivě veřejného zájmu, a tedy faktických přínosů projektu. P2-1 Rychlost nasazení SaP Je sledován od okamžiku kdy dispečer OŘ v uživatelském rozhraní aplikačního vybavení IS OŘ složky začne pracovat s daty o MU, přes výběr potřebných SaP složky až po dokončení procesu SaP aktivovány. Zkrácení tohoto času je podmíněno možností využít předdefinované scénáře, které na základě typu a polohy MU provedou předvýběr příslušných SaP. V cílovém stavu je proponováno zkrácení času potřebného na výběr SaP o 7%. P2-2 Rychlost aktivace SaP Jde o čas, které SaP potřebují k převzetí výzvy a přípravě výjezdu (od vyhlášení poplachu resp. předání výzvy po čas, kdy SaP vyjedou k MU). Tento čas je závislý na komunikačních kanálech, které operátor může k aktivaci SaP využít, a na technických možnostech SaP. V cílovém stavu je proponováno zkrácení času potřebného na aktivaci SaP o 1%. P3-1 Rychlost aktualizace informací o operační situaci Nejdelší čas, do kterého jsou v kterémkoliv místě systému (pro kteréhokoliv uživatele) dostupné aktualizované informace o operační situaci. V současné době, kdy je nutné informace ručně vyhledávat a předávat spojovacími prostředky, činí tato doba přes 2 minuty. V cílovém stavu by aktualizovaná informace měla být dostupná do 15 sekund v celém systému 4. P3-2 Rychlost poskytnutí informací o operační situaci Čas od vyžádání specifické informace do jejího poskytnutí, a to jak ve směru od velitele zásahu k OS, tak naopak. V současné době trvá průměrně vyhledání a poskytnutí informace 2,5 minuty, v cílovém stavu bude tento čas zkrácen na 3 sekund. Pokud koncové zařízení nebude vybaveno mobilním datovým příjmem, bude efekt menší. P4-1 Průměrný přepravní čas SaP na místo MU Jde o čas od okamžiku aktivace SaP (vyhlášení poplachu, předání příkazu) do doby, než první jednotka (osádka) SaP dorazí na místo MU. Čas je závislý na dojezdové vzdálenosti, dopravní situaci, meteorologických podmínkách a konkrétním prostředku SaP. Z hlediska OŘ je ovlivnitelný pouze částečně, a to prostřednictvím optimalizace trasy na základě aktuálních informací. Efekt bude výrazně menší v případě, pokud nebudou k dispozici koncová zařízení v SaP. V cílovém stavu dojde ke zkrácení průměrné dojezdové doby v průměru o 2%. P5-1 Rychlost aktivace SaP z jiného kraje Jde o čas od vyžádání součinnosti po její aktivaci. V současné době trvá vyžádání součinnosti téměř 4 minuty, v cílovém stavu bude žádost o součinnost doručena prostřednictvím sběrnice 4 Jedná se o maximální technologické zpoždění. strana 13 (celkem 38 stran)

do 15 sekund a do dalších 15 sekund 5 musí být příjemcem potvrzena nebo odmítnuta. Celkově se tak doba zkracuje na 3 sekund. P5-2 Rychlost předání dat o MU Ukazatel definuje čas, který je nezbytně nutný pro předání dat o řešené mimořádné události další základní složce IZS do jeho IS pro OŘ. Obecně lze tuto činnost nazvat jako vyžádání součinnosti. Čas potřebný pro předání je součtem času, který vychází z času deklarovaného ve standardu konceptu TO-BE (tabulka 37) Předat událost do OŘ na rozhraní tj. 3 s., času potřebného pro přenos dat na ESB tj. 4 s. a času potřebného na zpracování rozhraním na straně IS OŘ složky tj. 3 s, celkem tedy 1 s. Měření tohoto času začíná po stisknutí tlačítka vyžádání spolupráce s vybraným OS složky IZS v IS OŘ do času, kdy IS OŘ vyžadovaného OS složky IZS zobrazí koncovému uživateli množinu všech předávaných dat na obrazovce uživatele. V čase jsou zahrnuty všechny prodlevy procesů jako je zpracování na straně IS OŘ jedné složky, přes předání ESB, příjem na straně IS OŘ druhé složky, zpracování dle pravidel pro distribuci na konkrétní pracoviště OS až po samotné zobrazení uživateli. I1-1 Rychlost předání optimalizované trasy SaP Jde o čas nutný pro předání změny trasy (dopravní informace, omezení apod.) z OS příslušné SaP. Tento čas definuje potřebnou přenosovou kapacitu a současně omezuje rozsah předávané informace 6. Požadovaný čas z hlediska operability činí 1 minutu. I1-2 Rychlost aktualizace polohy SaP Jde o obnovu aktuální polohy příslušné SaP v systému OŘ (GIS). Optimální referesh je úměrný rychlosti pohybu SaP. Maximální možný interval obnovy byl stanoven na 1 s. I2-2 Rychlost přiřazení informace o objektech Jde o čas, který systém (operačního řízení a GIS) potřebuje, aby vyhledal konkrétní informace o objektech z vnitřních zdrojů na vyžádání. Tento čas byl stanoven na 1 sekundu. I3-1 Účinné komunikační prostředí pro OŘ Komunikační prostředí zahrnuje jak řízenou telefonii směrem k jiným OS a NSPTV a interním složkám a naopak, tak radiové spojení přímo ovládané ze systémů pro OŘ. I4-1 Rychlost rekonfigurace kritických služeb OS Jde o čas nutný pro přenastavení klíčových prvků (telefonie, rádia, SW) při výpadku některého prvku systému v rámci OS. Požadovaný čas je do 1 sekund. I4-2 Energetická nezávislost OS Je definovaná trojí úrovní zálohování: zdvojenými on-line UPS dieselagregátem možností připojení mobilního agregátu Současně se předpokládá pro operační řízení oddělená elektroinstalace od zbytku objektu. I5-1 Počet operátorských pracovišť Počet pracovišť byl stanoven na základě analýzy zatížení a simulace a doplněn o pracoviště, která zajišťují specifické potřeby kraje. 5 Platí pouze pro běžné situace, nikoliv pro rozsáhlé MU. 6 Platí pouze tehdy, pokud je SaP vybaveno konektivitou. strana 14 (celkem 38 stran)

Standard operačního řízení Standardy pro IS pro OŘ IS pro OŘ musí být upraven jak pro využití a interoperabilitu s funkcionalitou budovanou v rámci NIS IZS, tak pro zajištění podpory procesů OŘ. Využití GIS v OŘ IS pro OŘ musí být upraven tak, aby mohl využívat mapové a datové zdroje prostřednictvím volání služeb GIS. Přístup ke službám bude vytvořen v této architektuře: Model 2: Služby GIS pro OŘ Využití integrační platformy v OŘ IS pro OŘ musí být upraven tak, aby poskytoval resp. mohl využívat data v požadovaném tvaru o sdílených řešených událostech, nasazování SaP a data k vizualizaci operační situace. Jde zejména o tyto služby: předání/převzetí dokumentace události do/ze systému pro OŘ sdílení stavu operátorů v OŘ a stavu aplikací sdílení událostí včetně jejich směrování výměna žádostí o součinnost sdílení statusu a polohy vybraných SaP (vč. doplňkových informací, např. užití majáků) a následná vizualizace prostřednictvím GIS sdílení dat o společné operační situaci strana 15 (celkem 38 stran)

komunikace se systémy třetích stran včetně definování pravidel využívání přístupu k centrálně poskytovaným registrům integrace interních i externích datových zdrojů zprostředkování dalších vybraných služeb třetích subjektů předání/převzetí dat k vizualizaci operační situace, zejména zobrazení místa události, kontaminovanou a uzavřenou oblast (modelování šíření), místo velitelského stanoviště, aktuální pozice velitelů anebo vedoucích složek IZS, pozici SaP složek IZS - mobilní (např. hlídky pro uzavření komunikací), zvýraznění směrů dopravy (příjezd a odjezd složek IZS, dálková doprava vody) a účelový prostor využívání služeb subsystému předávání zpráv Povinná data pro NIS IS pro OŘ musí poskytovat tato data pro monitoring: a) časové razítko, identifikátor dispečera Převzetí MU Odložení MU SaP vybrány Převzetí (zobrazení) výzvy SaP Dojezd prvních SaP na místo MU Vyžádání spolupráce jiné složky IZS/kraje Potvrzení (odmítnutí) spolupráce jiné složky IZS/kraje Zahájení spolupráce 2 a více složek IZS Vyhlášení 2. stupně poplachu. Vyhlášení 3. stupně poplachu. Vyhlášení Z. stupně poplachu Odeslání optimalizované trasy SaP Převzetí (zobrazení) optimalizované trasy v SaP Vyžádání informace o operační situaci Poskytnutí (zobrazení) informace o operační situaci v SaP Odjezd SaP z MU Dojezd SaP na stanoviště Uzavření MU Zjištění výpadku kritické služby Rekonfigurace kritické služby Předání výzvy externímu subjektu Přijetí výzvy externím subjektem Převzetí informace od externího subjektu b) prostorové informace Aktuální poloha a status vizualizovaného SaP Dojezdová vzdálenost SaP k místu MU Dojezdová vzdálenost SaP zpět na stanoviště strana 16 (celkem 38 stran)

Požadavky na architekturu IS pro OŘ Architektura IS musí být schopná efektivního napojení na integrační platformu a začlenění do celkové architektury NIS IZS. Na základě tohoto požadavku musí být realizovány odpovídající změny. Cílem je nasazení Integrovaného komunikační a řídicího systému Dispečer do všech krajských operačních středisek. Požadavky na architekturu IS pro OŘ musí splňovat tyto požadavky na architekturu: 1. Funkcionalita poskytovaná i volaná prostřednictvím webových služeb (WSDL/SOAP) 2. Využití jednotného registru služeb (UDDI) a aplikace společných politik 3. Databáze normalizovaná bez přímých přístupů vč. zapouzdřených uložených procedur 4. Podpora virtualizace na úrovni serverů i stanic, podpora vzdáleného přístupu a replikací 5. Zajištění zálohování v jiném kraji 6. Škálovatelnost (clustery, gridy apod.) 7. Jednotné číselníky v rámci složky 8. Jednotné číselníky pro komunikaci mezi složkami (NIS IZS) Ostatní požadavky na IS pro OŘ IS musí zajistit nejméně tyto SLA (úroveň 1): Odezva klienta (uživatelská),3 s Režim 24 x 7 Dostupnost 99,8% Specifikace nových služeb IS IS pro OŘ bude rozšířen o tyto funkcionality: 1) Zajištění automatizovaného návrhu SaP - podle typu, rozsahu a polohy události a příslušných reakčních scénářů resp. poplachových plánů, a to i na mezikrajské úrovni. 2) Zajištění převzetí SaP ze vnějších plánovacích systému služby 3) Zajištění automatizovaného přiřazení informací o objektech k místu MU a zpřístupnění těchto informace i pro další úrovně řízení (taktickou i strategickou). 4) Předání výzvy vybraným SaP datově dle konektivity SaP. 5) Vytvoření rozhraní pro napojení PCO. 6) Prohlížeč GISových dat v rámci OŘ. 7) Vytvoření rozhraní pro výměnu dat s centrem dopravních informací (CDI). 8) GPS agent pro sledování polohy SaP. 9) Rozšíření stávajícího způsobu zálohování. 1) Rozšíření možnosti sdílení informací v rámci složky (akce, SaP atd.). 11) Rozšíření o další klienty DISP158 (klient pro územní odbory a obvodní oddělení) 7. 12) Integrace IP telefonie (ovládání IP telefonie přes touch atd.) Komunikační systémy Jádro komunikační infrastruktury tvoří ITS MV, kterou budou propojena všechna operační střediska všech základních složek IZS, a to redundantně (viz samostatný projekt ITS NGN). 7 DISP158 je klient umožňující vstup z jednotlivých územích odborů do databáze operačního řízení. strana 17 (celkem 38 stran)

Digitální radiokomunikace a telefonie V současné době digitální síť PEGAS splňuje požadavky složky. Je požadováno plné využití integrace radiových bloků BER, vzdálených radiových bloků BER, linkových bloků LCT2G (linkové bloky LCT2G musí být min. na pracovištích pro řízení SaP, Akce. V rámci telekomunikačních služeb musí být zajištěna komunikace do sítě GSM a SMS včetně integrace do IS Dispečer Maják158 (v rámci integrovaného komunikačního a řídicího systému Dispečer). Nahrávání Nahrávání veškeré komunikace v rámci operačního řízení (telefonie ze všech směrů, radioprovoz, hlasové vstupy, příjem tísňových hovorů) bude realizováno prostřednictvím vlastní dedikované nahrávací technologie. V každé lokalitě se předpokládá nasazení hybridní záznamové jednotky a aplikační nástavby s možností tyto komponenty zapojit jako redundantní. V rámci složky musí být řešena funkce centrálního přístupu s vlastní uživatelskou databází, centrální diagnostikou, historie analýzy a statistiky a správou přístupu. Tato technologie musí být integrovaná s IS Maják158, která zajistí vzájemnou výměnu informací mezi oběma systémy a možnost využití funkcí jednoho systému ze systému druhého. Zároveň zůstane zachována možnost krátkodobého SW záznamu hovoru pro rychlé zpětné dohledání bez nutnosti přístupu na centrální nahrávací zařízení. Operátorská pracoviště V rámci projektu budou pořizována standardizovaná operátorská pracoviště, která musejí splňovat následující požadavky: a) Vlastní pracovní stanice umístěna podle možností (vzdálenosti) v technologické místnosti pro omezení hlučnosti, lepšímu chlazení a umožnění servisu bez narušení provozu nebo dostatečně odhlučněná stanice umístěna na sálu pro operační řízení. b) Monitory nejméně 2 x LCD nebo ekvivalentní zobrazovací jednotka plus nejméně 1 x dotykový pro ovládání technologií. c) Dále technologie na distribuci audia (přepínání audia vstupů, náhlavní handsfree-set, integrace telefonie a rádiového provozu (digitálního i analogového) atd.). Standardy pro energetické zajištění Byly definovány standardy pro energetické zajištění chodu operačního střediska, dle umístění v nové nebo stávající budově: Tabulka 3: Standardy pro energetiku Oblast Standard (nový objekt) Minimum (stávající objekt) Dieselagregát Provedení kompatibilní s UPS dohledovaný dohledovaný (chod) Výkonová rezerva 18 kva 12 kva UPS Provedení zdvojená, on-line, dohledovaná on-line, dohledovaná Výkonová rezerva 15 kva 1 kva Elektroinstalace Přepěťová ochrana ano ano Vnější zásuvka pro připojení mobilního agregátu ano ano Oddělená elektroinstalace pro operační středisko ano ne strana 18 (celkem 38 stran)

Aktivity pro dosažení standardu Následující aktivity zajistí, aby projekt dosáhl výše uvedených standardů: Tabulka 4: Aktivity projektu Ozn. Fáze - Etapa - Aktivita Vazba aktivity na jiné projekty A Přípravná fáze A-1 Projektové zajištění A-2 Zpracování zadávací dokumentace A-3 Organizace a provedení výběrových řízení B Realizační fáze B1 Etapa 1: Stavební připravenost B1-1 Stavební připravenost ITS NGN, Vlastní investiční projekt B2 Etapa 2: Zprovoznění IS OŘ B2-1 Montáž HW infrastruktury B2-2 Montáž komunikační infrastruktury B2-3 Oživení IS OŘ, propojení s NIS IZS NIS IZS - Systémová integrace B3 Etapa 3: Cut over B4-1 Zkušební provoz NIS IZS - Testování B4-2 Přechod na nový systém C Provozní fáze C-1 Monitoring výkonnosti a ladění systému C-2 Vyhodnocení projektu Projekt lze rozdělit do tří základní fází: Přípravná fáze o příprava realizace projektu a jeho personální zajištění o příprava zadávací dokumentace Realizační fáze o realizace stavební připravenosti a dodávky IS pro operační řízení o přechod na nový informační systém integrovaný v rámci IZS Provozní fáze o fáze udržitelnosti projektu Samotná realizační fáze se dělí na následující etapy a aktivity: B1 Etapa 1: Stavební připravenost Stavba nové budovy operační střediska byla realizována projektem IBC Ostrava. V rámci projektu KSP nebudou realizovány žádné stavební investice. B2 Etapa 2: Zprovoznění IS OŘ Instalace a zajištění dodávky potřebného vybavení pro zajištění stanovených cílů. V rámci této etapy dojde k realizaci dodávky technologií a informačního systému pro zajištění integrace informačního systému pro operační řízení. B2-1 Montáž HW infrastruktury Realizace dodávky potřebného technického vybavení pro zajištění chodu informačního systému a návazných technologií. strana 19 (celkem 38 stran)

B2-2 Montáž komunikační infrastruktury Instalace a realizace úprav komunikační infrastruktury pro zajištění integrace do informačního systému. B2-3 Oživení IS OŘ, propojení s NIS IZS Realizace testování a integrace s technologiemi dodávanými v rámci NIS IZS. B3 Etapa 3: Cut over Etapa zajištující přechod ze stávajícího řešení na nové tj. finální testování nových nasazených technologií a jejich integrace na NIS IZS. B4-1 Zkušební provoz Zkušební provoz nového IS paralelní se stávajícím řešením. Zároveň je realizováno testování integrace s projektem NIS IZS. B4-2 Přechod na nový systém Plný přechod na nový informační systém integrovaný v rámci IZS. strana 2 (celkem 38 stran)

C3 Návrh technického a technologického řešení nebytného pro dosažení standardu Podrobný popis dosažení společných standardů a standardů příslušné složky a návrh jejich technického a technologického řešení. Standardizované řešení Pro technologii a vybavení jsou definovány následující položky, které umožní dosažení definovaných cílů. Tabulka 5: Standardizované položky Ozn. Položka IS-1 HW kompletně IS-2 Databáze, virtualizace, replikace SW IS-3 Informační systém - úpravy a licence IS-5 Integrace radiokomunikace IS-14 Jiné specifické úpravy IS pro OŘ XX-3 Instalace a konfigurace IS Položky lze rozdělit do několika kategorií, které vymezují investice do požadovaných oblastí: Informační systém pro operační řízení o IS-1 HW kompletně o IS-2 Databáze, virtualizace, replikace SW o IS-3 Informační systém - úpravy a licence o IS-5 Integrace radiokomunikace o IS-14 Jiné specifické úpravy IS pro OŘ Ostatní činnosti a podpora projektu o XX-3 Instalace a konfigurace IS o Zajištění povinné publicity o Materiálové zajištění projektu a náklady na projektovou dokumentaci Informační systém pro operační řízení V rámci realizace projektu musí být dosaženo požadovaných cílů. Zejména integrace na platformu budovanou v rámci NIS IZS a využití jejich služeb. Zároveň je nutné zajistit poskytování požadovaných dat v rámci celkové koncepce IZS. Ostatní činnosti a podpora projektu Vzhledem k spolufinancování projektu z prostředků SF EU je nutné zajistit odpovídající zázemí pro projektové vedení. Dále je nutné zajistit požadovanou povinnou publicitu, ať již formou zajištění propagačních materiálů nebo prostřednictvím PR služeb. strana 21 (celkem 38 stran)

Analýza interoperability operačního řízení C4 Posouzení personálních kapacit nezbytných pro dosažení standardu v procesu řízení projektu a projektový tým Posouzení stávajících personálních kapacit a potřebné personální zajištění projektového týmu pro řízení projektu. Organizace a řízení projektu Řídící projektová struktura Tato kapitola obsahuje návrh typové projektové řídící struktury v minimálním požadovaném rozsahu. Tato struktura může být rozšířena o další role/pracovníky, zejména pracovníky krajů. Základní členění projektu se skládá z Řídícího týmu a Projektového týmu. Nadřízeným orgánem je Řídící tým, který je vytvořen v rámci Policejního Prezidia. Model 3: Projektové struktury Řídící tým projektu Policejní prezidium ČR Ředitel projektu Odbor rozpočtu a účetnictví Ekonom projektu Odbor specializovaných činností Koordinátor projektu Odbor veřejných zakázek Odbor informačních a komunikačních technologií Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje Řídící tým Členové Řídícího týmu mají dlouholeté zkušenosti s řízením a realizací projektů investičního charakteru, zejména pak v oblasti zajištění a podpory útvarů Policie ČR. Těchto zkušeností bude tým plně využívat při realizaci předkládaných projektů. Hlavní náplní Řídícího týmu je zajištění veškerých požadovaných aktivit a procesů, které souvisí s přípravou a koordinací realizace projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. Odpovědnost jednotlivých členů Řídícího týmu vyplývá z jejich předmětu činnosti v rámci strana 22 (celkem 38 stran)

Policejního prezidia ČR. Za tímto účelem budou uskutečňována jednání Řídícího týmu dle potřeby koordinace jednotlivých projektů. Činnost Řídícího týmu bude zaměřena především na následující aktivity: příprava a koordinace realizace projektů včetně naplnění nutných podmínek realizace dle IOP (např. monitoring, vyhodnocování, komunikace se Zprostředkujícím subjektem 3.4 IOP - Odbor strukturálních fondů MV) koordinace řízení projektů a jejich jednotlivých aktivit a fází, koordinace publicity projektů a komunikace s cílovými skupinami projektů. Projektový tým Projektový tým KSP (dále také PT KSP ) je výkonnou složkou projektu. Řídí, plánuje a realizuje jednotlivé činnosti za účelem dosažení definovaných standardů a cílů. Projektový tým řídí ředitel projektu. Projektový tým dále zodpovídá za následující oblasti: řízení a koordinace projektu (řízení, plánování, úkoly, koordinace) a kontroluje postup realizace tak, aby byly naplněny definované standardy a cíle projektu, kontroluje plán řešení projektu dle platného harmonogramu, řízení koordinace s návaznými/podpůrnými projekty, řízení činnosti jednotlivých týmů, definice komunikačního plánu, řídí proces spolufinancování ze SF EU, identifikace a problémů v rámci projektu, plnění stanovaných požadavků vyplývajících ze spolufinancování ze SF EU, řešení eskalací z řešitelských týmů. Personální zajištění projektového týmu Projektový tým Role zastoupené v projektovém týmu: Ředitel projektu (projektu KSP) Odpovědný za řízení, přípravu, realizaci a kontrolu projektu včetně odpovědnosti za řízení rizik v průběhu realizace projektu. Současně je odpovědný za koordinaci zpracování a kontrolu monitorovacích hlášení, zpráv a žádostí o platbu. Ekonom projektu Odpovědný za finanční řízení realizace projektu. Koordinátor projektu Odpovědný za shromažďování veškeré dokumentace projektu, zpracování monitorovacích zpráv, hlášení o pokroku a žádostí o platbu. Současně je odpovědný za komunikaci s Řídícím týmem. Zástupce odboru rozpočtu a účetnictví Odpovědný za vypracování podkladů pro finanční řízení projektu a pro žádosti o platbu (čerpání, návrhy úprav rozpočtu, zasílání kopií faktur, bankovních výpisů, atd.). Současně je odpovědný za předávání informací a podkladů koordinátorovi projektu. strana 23 (celkem 38 stran)

Zástupce odboru veřejných zakázek Odpovědný za kontrolu průběžného plnění smluv uzavřených centrálním zadavatelem (Odbor veřejných zakázek Policejního prezidia ČR) v rámci výběrových řízení provedených dle ustanovení 3 zákona č. 137/26 Sb., o veřejných zakázkách nebo smluv uzavřených v rámci KŘP, které se týkají realizace projektu, a archivaci souvisejících dokumentů. Současně je odpovědný za předávání informací a podkladů koordinátorovi projektu. Zástupce odboru informačních a komunikačních technologií Odpovědný za provoz technologických zařízení pořízených projektem, odpovědný za veškerou dokumentaci k dodávkám majetku a evidenci majetku projektu. Současně je odpovědný za předávání informací a podkladů koordinátorovi projektu. Pracovní režim pro projektové týmy Projektový tým zajišťuje zejména následující oblasti: Řízení a koordinace projektu - řízení běhu projektu ve vztahu k jednotlivým částem jeho realizace a koordinace s návaznými projekty (NIS IZS, ITS MV, ostatní KSP) Řízení rozsahu - projekt zajišťuje veškeré potřebné práce pro zajištění definovaných standardů a cílů Harmonogram a plánování - realizace projektu a všech částí ve stanoveném čase, koordinace s ostatními projekty Rozpočet - plánování a řízení čerpání prostředků Rizika - identifikace a vyhodnocení rizik, včetně definice a přijetí nápravných opatření Každý KSP je řízen Projektovým týmem. Tento tým je složen ze zástupců kraje Projekt je řízen pověřeným ředitelem projektu. Tento je zároveň vedoucím PT. Ředitel projektu řídí a koordinuje činnosti v rámci projektu. Osoby zúčastněné v rámci týmu mají jasně definované kompetence v rámci projektu. Rozhodovací, reportovací a eskalační procedury Rozhodovací pravomoc Rozhodovací pravomoc v rámci projektového týmu je definována následovně: pravomoci jednotlivých členů projektového týmu vyplývají z jejich definovaných kompetencí. Řízením projektového týmu je pověřen ředitel projektu, který koordinuje jeho činnost. V rámci jednání pak kontroluje plnění stanovených úkolů a cílů. delegování delegování úkolů je možné na základě definovaných pracovních postupů Řešení problémů Identifikace problémů a jejich řešení patří mezi nejdůležitější součásti projektového týmu v rámci projektu. Obecně lze identifikaci a řešení problému popsat následujícími kroky: identifikace problému - popis vzniklého nebo potenciální problému - je nutné identifikovat podstatu problému, nikoliv pouze jeho dopady shromáždění informací/podkladů - shromáždění dostupných podkladů pro provedení analýzy identifikovaného problému, tyto informace se stanou součástí dokumentace identifikovaného problému a budou sloužit jako podklad pro výběr varianty řešení řešení problému/minimalizace rizika - na základě shromážděných informací a pokladů je zpracován návrh možných variant řešení nebo snížení dopadů identifikovaného problému strana 24 (celkem 38 stran)

výběr varianty řešení - na základě vypracovaných variant řešení je nutné zvolit nejoptimálnější řešení komunikace - o identifikovaném problému a následně o zvoleném řešení je informován celý projektový tým, včetně informace o případných dopadech na projektový plán kontrola navrhovaného řešení a jeho realizace je průběžně kontrolována Jednání a eskalace Jednání týmu jsou realizovány na základě dohody. Postup eskalací: a) Projektový tým - v případě identifikace problému rozhoduje o zvoleném řešení projektový tým na základě poskytnutých podkladů, pokud projektový tým nedosáhne konsensu, rozhoduje Řídící tým. strana 25 (celkem 38 stran)

C5 Hodnocení připravenosti k dosažení standardu z hlediska projektu Popis formy aplikace společných standardů a standardů příslušné složky na krajská specifika na úrovni procesů, organizace, ICT a jiné infrastruktury. Stavební připravenost Prostory operačního střediska jsou vybudovány v rámci projektu IBC. Další stavební investice nejsou nutné. Technická připravenost V rámci projektu IBC bylo pořízena většina zařízení pro zajištění operačního řízení. V rámci projektu KSP je nutné zajistit propojení stávajícího řešení s řešením budovaným v rámci NIS IZS a IZS jako celku. Procesní připravenost V rámci projektu dojde k přechodu operačního řízení z okresního/územního členění na řízení v rámci krajského operačního střediska. Pracovní postupy pro jednotlivé pracovníky zůstávají zachovány dle vnitřních předpisů. Organizační připravenost Na základě navrhované organizační struktury projektu jsou jmenování následující členové projektového týmu: Jmenování členů projektového týmu Role Ředitel projektu Ekonom projektu Koordinátor projektu Za odbor rozpočtu a účetnictví Za odbor veřejných zakázek Za odbor informačních a komunikačních technologií Jméno a pozice Popř. další členové projektového týmu. strana 26 (celkem 38 stran)

C6 Zajištění dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku potřebného k dosažení standardu Struktura pořizovaného majetku, včetně specifikace nákladů na údržbu a znovupořízení s přihlédnutím k aktuálnímu stavu a odhad provozních nákladů. Struktura pořizovaného majetku V rámci projektu bude pořízen tento majetek: Tabulka 6: Přehled pořizovaného hmotného majetku Ozn. Položka IS-1 HW kompletně IS-3 Informační systém - úpravy a licence IS-5 Integrace radiokomunikace IS-14 Jiné specifické úpravy IS pro OŘ XX-3 Instalace a konfigurace IS Tabulka 7: Přehled pořizovaného nehmotného majetku Ozn. Položka IS-2 Databáze, virtualizace, replikace SW IS-3 Informační systém - úpravy a licence IS-14 Jiné specifické úpravy IS pro OŘ strana 27 (celkem 38 stran)

Standard Typ majetku Projektové náklady celkem [tis.] Náklady na údržbu/ obnovitelnost [tis.] Analýza interoperability operačního řízení Náklady na údržbu a znovupořízení Náklady na údržbu předpokládají zachování stávajícího stavu. Tj. obnova majetku bude probíhat na základě požadavků dle potřeby (znovupořízení v případě výpadku nebo opotřebení). Na základě odhadů byl stanoven odhad na plánovanou obnovu majetku v případě obnovy při skončení morální životnosti pořizovaných technologií. Tabulka 8: Náklady na údržbu a znovupořízení Ozn. Položka 2 13 2 14 2 15 2 16 2 17 OS-7 Stoly pro dispečery A ST PR-4 Operátorské pracoviště A DHIM PR-5 Operátorské pracoviště vedoucího směny A DHIM DC-5 Rackové skříně 19" 8*1 (45 U) B DHIM DC-7 Síťové prvky (mimo NSPTV) B DHIM EN-2 UPS A DHIM OB-1 Pobočková ústředna OŘ B DHIM OB-2 Nahrávání (všechny kanály OŘ) B DHIM DR-3 Blok ADIM se zdroji B DHIM DR-5 Integrační platforma LCT C DHIM IS-1 HW kompletně B DHIM IS-2 Databáze, virtualizace, replikace SW B DNIM 2 835 284 284 284 284 284 IS-3 Informační systém - úpravy a licence B DNIM 276 28 28 28 28 28 IS-5 Integrace radiokomunikace B DHIM IS-14 Jiné specifické úpravy IS pro OŘ B DNIM XX-3 Instalace a konfigurace IS B OST Operační sál 3 111 311 311 311 311 311 OS-1 Stavební úpravy OS a technologické místnosti A ST XX-1 Jiné vybavení C DHIM 2 97 291 291 291 291 291 Individuální položky 2 97 291 291 291 291 291 NÁKLADY CELKEM 6 18 62 62 62 62 62 Provozní náklady Z hlediska provozních nákladů je projekt neutrální a předpokládá zachování stávajících provozních nákladů. strana 28 (celkem 38 stran)

Analýza interoperability operačního řízení C7 Doporučení pro hodnocení ekonomické a finanční stránky Finanční potřeby, finanční náročnost projektu podle let a podle hlavních rozpočtových položek podle šablony a možnost jejich zabezpečení pro dosažení standardu. Finanční potřeby projektu Celkové náklady projektu zahrnují jak náklady na vlastní technologie (DHM a DNM) a náklady na stavební úpravy, tak náklady administrativní a režijní, náklady na povinnou publicitu a finanční rezervu projektu. Tabulka 9: Celkové náklady projektu Vzor rozpočtu projektu pro výzvu č. 11 IOP PROJEKT CELKEM: Druh nákladu 1. Osobní náklady zam ěstnanců (členů) žadatele, z toho: a) mzdy, platy a pojistné na SaZ P Finanční Způsobilé Nezpůsobilé Podpora ze prostředk (tis. Kč) (tis. Kč) SF y žadatele Celkem (tis. Kč) 2 2 17 3 2 2 17 3 a) cestovné žadatele, zaměstnanců (členů) žadatele b) cestovné mimo a) 4 4 339 61 5 b) dohody konané mimo pracovní poměr 2. Ostatní osobní náklady, z toho: a) honoráře, odměny účinkujícím b) dohody konané mimo pracovní poměr kromě a) 3. Cestovné, z toho: 4. Materiálové náklady, z toho: a) materiál, kancel. potřeby, čistící prostředky 5 42 8 b) knihy, časopisy, odborné texty, učebnice c) spotřeba energie, vody, plynu, PHM d) propagační materiály 2 2 17 3 e) ostatní 15 15 127 23 5 5 42 8 a) poplatky poště, bankám b) telefony, Internet, datové přenosy c) školení, poradenské a právní služby d) leasingové splátky (finanční pronájem) 5 42 8 f ) pojištění majetku, podnikatelských rizik atd. g) opravy a udržování 6. Drobný dlouhodobý hm otný a nehm otný m ajetek 25 25 212 38 a) DROBNÝ dlouhodobý hmotný majetek (do 4 tis. Kč pořizovací ceny) b) DROBNÝ dlouhodobý nehmotný majetek (do 6 tis. Kč pořiz. ceny) 7. Nájem né a operativní pronájem 25 25 212 38 5. Služby a ostatní provozní náklady, z toho: e) publicita - služby reklamních agentur, PR h) ostatní (outsourcing služeb) PROVOZNÍ VÝDAJE CELKEM (položky 1-7) 8. Dlouhodobý hm otný investiční m ajetek, z toho: a) budovy, haly, stavby dokumentace) (včetně stavební projekt. b) stroje, přístroje a zařízení ICT 5 9 9 763 137 2 97 2 97 2 47 437 2 97 2 97 2 47 437 c) dopravní prostředky d) pozemky, pěstitelské celky trvalých porostů e) ostatní dlouhodobý hmotný majetek 9. Dlouhodobý nehm otný investiční m ajetek, z toho: 3 111 3 111 2 644 467 a) softw are 3 111 3 111 2 644 467 b) projektová dokumentace c) ostatní dlouhodobý nehmotný majetek INVESTIČNÍ VÝDAJE CELKEM (položky 8-9) 6 18 6 18 5 115 93 VÝDAJE PROJEKTU CELKEM 6 918 6 918 5 88 1 38 strana 29 (celkem 38 stran)

C8 Harmonogram směřující k dosažení standardu v procesu realizace projektu včetně rozpočtového harmonogramu Časový plán etap včetně potřeb zajištění a čerpání finančních prostředků podle šablony. Časový plán etap Uvedený harmonogram projektu je optimalizován z hlediska vazby na ostatní projekty. Tento harmonogram může být s ohledem na čas podání projektové žádosti a stavební připravenost realizovanou v rámci jiných dílčích projektů předsunut nebo posunut až o 6 měsíců. Tabulka 1: Harmonogram projektu Ozn. Fáze - Etapa - Aktivita Termín realizace A Přípravná fáze A-1 Projektové zajištění 21-213 A-2 Zpracování zadávací dokumentace 211-212 A-3 Organizace a provedení výběrových řízení 211-212 B Realizační fáze B1 Etapa 1: Stavební připravenost B1-1 Stavební připravenost - B2 Etapa 2: Zprovoznění IS OŘ B2-1 Montáž HW infrastruktury 211-212 B2-2 Montáž komunikační infrastruktury 211-212 B2-3 Oživení IS OŘ, propojení s NIS IZS 211-212 B3 Etapa 3: Cut over B4-1 Zkušební provoz 211-212 B4-2 Přechod na nový systém 212 C Provozní fáze C-1 Monitoring výkonnosti a ladění systému 212 C-2 Vyhodnocení projektu 212 strana 3 (celkem 38 stran)

Standard Typ majetku Projektové náklady celkem [tis.] Investice/pořízení v rámci KSP [tis.] Analýza interoperability operačního řízení Harmonogram čerpání finančních prostředků Čerpání finančních prostředků může být ovlivněno posunem zahájení projektu. Zde uvedené čerpání je nejzazší možné s ohledem na vazbu projektu na jiné projekty. Tabulka 11: Harmonogram čerpání finančních prostředků Ozn. Položka 2 1 2 11 2 12 2 13 OS-7 Stoly pro dispečery A ST PR-4 Operátorské pracoviště A DHIM PR-5 Operátorské pracoviště vedoucího směny A DHIM DC-5 Rackové skříně 19" 8*1 (45 U) B DHIM DC-7 Síťové prvky (mimo NSPTV) B DHIM EN-2 UPS A DHIM OB-1 Pobočková ústředna OŘ B DHIM OB-2 Nahrávání (všechny kanály OŘ) B DHIM DR-3 Blok ADIM se zdroji B DHIM DR-5 Integrační platforma LCT C DHIM IS-1 HW kompletně B DHIM IS-2 Databáze, virtualizace, replikace SW B DNIM 2 835 1 835 1 IS-3 Informační systém - úpravy a licence B DNIM 276 276 IS-5 Integrace radiokomunikace B DHIM IS-14 Jiné specifické úpravy IS pro OŘ B DNIM XX-3 Instalace a konfigurace IS B OST Operační sál 3 111 2 111 1 OS-1 Stavební úpravy OS a technologické místnosti A ST XX-1 Jiné vybavení C DHIM 2 97 2 57 85 Individuální položky 2 97 2 57 85 CELKEM ZA TECHNOLOGIE 6 18 4 168 1 85 Vybavení projektového týmu OST 25 25 2. Ostatní osobní náklady b) dohody konané mimo pracovní poměr kromě OST 2 2 4. Materiálové náklady a) materiál, kancel. potřeby, čistící prostředky OST 5 5 4. Materiálové náklady e) ostatní OST 15 15 4. Materiálové náklady d) propagační materiály OST 2 2 5. Služby a ostatní provozní náklady e) publicita - služby reklamních agentur, PR OST 5 5 9. Dlouhodobý nehmotný investiční majetek b) projektová dokumentace OST CELKEM OSTATNÍ NÁKLADY 9 9 NÁKLADY CELKEM 6 918 5 68 1 85 strana 31 (celkem 38 stran)