Porucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi David Skorunka skor@lfhk.cuni.cz
Základní teze č.1. Bio-psycho-sociální model a tedy i tzv. psychosomatickou perspektivu je třeba uplatňovat v psychiatrii stejně jako v jiných specializacích, a to i v případě, že přijmeme názor, že tzv. duševní poruchy jsou chorobami mozku.
Systémy a bio-psycho-sociální model Významy a) Vnímané b) Sdílené c) Vyjednávané Signály - Prožitky - Projevy - Symtomy Chvála, volně podle N.Luhmana, 2014, dopl. DS
Základní teze č. 2 Úzké zaměření na nosologické kategorie ateoretické a popisné diagnózy může odvádět pozornost od významných psycho-sociálních souvislostí spolu s posilováním jednostranného biologického pohledu a modelu nemoci.
Cyklus narůstající nedostatečnosti Šíření jazyka deficitu Proměny v sebe-pojetí, chápání člověka, života Distribuce skutečnosti v médiích, edukací apod. Tvrzení o poruše: Toto je skutečnost Vyhledávání odborníků na duševní nemoc Jazyk dysfunkce a duševní choroby se šíří. Posilování biomed. modelu Potřeba a vliv odborníků stoupá Gergen, 2015, 1999
Základní teze č. 3. Psychofarmaka jsou legitimní terapeutickou cestou ke zmírnění/zvládání nepříjemných symptomů nebo obecněji utrpení, které člověk psychiatrický pacient zažívá. Psychofarmakologická léčba ale nemusí být spojena s indoktrinací ve smyslu posilování modelu nemoci a zúžené biomedicínské perspektivy.
Různé pohledy na působení psychofarmak Disease-Centred Model Drug-Centred Model Střízlivý model Léky upravují abnormální stavy mozku. Léky způsobují abnormální stavy mozku. Léky modulují aktivitu neurofyziologických systémů organismu. Terapeutický efekt léku spočívá v ovlivnění patologie/poruchy. Terapeutický efekt léku spočívá v lékem navozených změnách afektivně- kognitivní a behaviorální úrovni. Terapeutický efekt léku spočívá v regulaci aktivity neurofyziologických systémů a zmírnění nepříjemných stavů. Ve výzkumu je účinnost léku měřena a hodnocena podle toho, jak lék ovlivňuje projevy nemoci. Účinnost léku a tedy výsledek léčby je posuzován podle toho, jak lék ovlivňuje prožívání/myšlení/ chování jedince. Účinnost léku a tedy výsledek léčby lze posuzovat podle toho, jak pomáhá jedinci regulovat projevy organismu (nepříjemné stavy) a žít kvalitnější život. Moncrieff, 2009, dopl. DS, 2016
Základní teze č. 4. Psychiatrie by neměla být specializací, jež je úzce zaměřená na tzv. poruchy/nemoci mozku a jež je oddělená od jiných oblastí poznání. Psychiatrie u dospělých je mnohdy pokračováním dětské a adolescentní psychiatrie a ta se neobejde bez propojení s vývojovou psychologií, neurovědami a systémovou teorií.
Současná teorie citové vazby Vývojový pohled Crittenden, 2015; Crittenden, Landini, 2013
Základní teze č. 5. V oblasti péče o duševní zdraví včetně psychiatrie je klíčová interdisciplinární spolupráce a sdílení zodpovědnosti/zátěže týkající se kontinuity a komplexnosti poskytované léčby/péče pacientovi a rodině.
Interdisciplinární spolupráce Praktický lékař Psychiatrická ambulance Bio-psycho-sociální Člověk s projevy tzv. duševní nemoci Rodina pacienta Psychiatrické oddělení Psychologická ambulance Bio-psycho-sociální Péče o duševní zdraví o.s. Bio-psycho-sociální
Narativní perspektiva Častá životní témata či dilemata vyslechnutá a diskutovaná v v rámci ambulantní psychiatrické a psychoterapeutické praxi Vztahy v původní rodině (zejména s rodiči) Vztahy partnerské Vztahy s dětmi Vztah k sobě Zaměstnání (pracovní podmínky, nároky, nejistota, vztahy na pracovišti) Nezaměstnanost (obtíže v nalezení uplatnění) Finanční problémy včetně rizika exekuce či exekučního řízení Adaptace na traumatické změny včetně závažného onemocnění Hledání životní náplně a smyslu
Děkuji za pozornost!