Volební inženýrství v praxi

Volební inženýrství v praxi

Struktura tématického bloku Význam volebních systémů Duvergerovy zákony Účinky volebních systémů - diskuse Praktické příklady Výběr volebního systému Charakter společnosti Struktura konfliktních linií (cleavages) Ideologická polarizace Tradice Volební inženýrství příklady Francie Itálie Polsko Slovensko

Literatura Novák, Miroslav: Systémy politických stran, Sociologické nakladatelství, Praha 1997 kapitola 2, str. 59-63 Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství, Sociologické nakladatelství, Praha 2001- kapitoly 3 a 4

Význam volebních systémů Duvergerovy zákony : 1. Proporční systém usnadňuje zavedení a udržení systému četných, tuhých, nezávislých a obvykle stabilních stran 2. Dvoukolový většinový systém tíhne k systému pružných, závislých a relativně stabilních stran 3. Jednokolový většinový systém pomáhá bipartismu, alternaci neboli střídání dvou velkých nezávislých stran

Diskuse o účincích volebních Dva základní postoje systémů 1.Volební systém je klíčový faktor kauzální souvislost mezi ním a počtem stran 2.Mezi volebním systémem a počtem stran žádná kauzální souvislost neexistuje hlavní je struktura společnosti, event. tradice apod. kolumbovská otázka je příčinou volební systém nebo formát stranického systému? důležité je počítání stran otázka relevance (G. Sartori)

Výběr volebního systému Kritéria Charakter společnosti: homogenní x segmentovaná Struktura konfliktních linií (cleavages): jedna dominantní x více dominantních x více nedominantních Ideologická polarizace: ano x ne Tradice

Varianty volebního inženýrství Úplná změna volebního systému nahrazení proporční formule většinovou nebo opačně, příp. nahrazení většinového či proporčního systému smíšeným nebo opačně Reforma volebního systému změna jednoho či více základních atributů za současného zachování formule (např. zmenšení či zvětšení volebních obvodů, zavedení volební klauzule, zákaz koalic, změna přepočítávací metody) Drobné úpravy změna jednoho, a to nikoli klíčového, atributu (např. drobná změna velikosti obvodů daná reformou správního uspořádání)

Oprávněnost volebního inženýrství vynucené okolnostmi Příklad: Itálie po zhroucení stranického systému I. republiky o změně rozhodlo referendum oprávněné ( osvícené ) Příklad: Polsko na počátku 90. letech po negativních zkušenostech s příliš velkým počtem stran zastoupených v Sejmu reforma řady atributů ryze účelové Příklady: Francie za prezidenta Mitteranda přechod od většinové k proporční volbě za účelem upevnění vlastní pozice; Slovensko na sklonku Mečiarovy vlády omezení kandidatury koalic a další úpravy za účelem udržení u moci Volební reforma v ČR z let 1999-2001?

Francie 1985 ryze účelové VI vládnoucí socialisté usoudili, že jim stávající dvoukolový většinový volební systém přinese v dalších volbách porážku, a proto odhlasovali jeho nahrazení formulí proporční cílem bylo roztříštění sil v NS a posílení prezidenta Mitteranda Důsledky: socialisté porážce nezabránili, triumfovala pravice posílení extrémní Národní fronty a její první vstup na půdu NS, kam dosud díky většinovému systému nepronikla pravicová většina se po volbách vrátila ke dvoukolovému většinovému systému

Itálie do roku 1993 Znaky stranického systému: přítomnost antisystémových stran (konkrétně komunistů a postfašistů) existence dvojstranné opozice (všechny vlády měly opozici ze strany komunistů a takřka všechny i krajní pravice) obsazení politického středu (centristická Křesťanská demokracie, přítomná ve všech vládách) ideologická polarizace (zejména ideologická propast mezi dvěma nejsilnějšími stranami - DC a komunisty) odstředivý charakter stranické soutěže (nárůst podpory stran situovaných na krajních pólech politického spektra) neodpovědná opozice (komunisté, separatistická Liga severu a postfašisté) politika maximálních slibů ohromující vládní nestabilita série velkých korupčních skandálů na přelomu 80. a 90. let propojení politických špiček s organizovaným zločinem

Itálie 1993 nové volební systémy do PS i Senátu smíšené systémy typu korekce Poslanecká sněmovna ¾ poslanců voleny v jednomandátových obvodech relativním většinovým systémem; ¼ volena proporčně v 26 volebních obvodech, 4 % klauzule; voliči mají dva hlasy Senát ¾ voleny v jednomandátových obvodech relativním většinovým systémem; ¼ volena proporčně ve 20 provinciích; voliči mají jeden hlas

Itálie 1993 Důsledky reformy historické strany nepřežily nebo se musely velmi přizpůsobit vytvoření dvou širších volebních bloků - bipolární stranický systém střídání u moci proběhlo již 3 krát! levice (postkomunisté, levicoví křesťanští demokraté, Margherita v čele nyní Romano Prodi) pravice (Forza Italia, Narodní aliance, Liga severu, pravicoví křesťanští demokraté v čele Silvio Berlusconi) narůstající stabilita a akceschopnost vlády Přetrvávají ale i:» fragmentace uvnitř velkých bloků» pokusy o vzkříšení politického středu» existence stran extrémní levice

Itálie od r. 2006 koncem roku 2005 byla schválena volební reforma, v květnu 2006 proběhly první volby podle nového systému jedná se o volební systém s prémií vítězná strana (koalice) získá tolik křesel navíc, aby měla 54% většinu

Polsko do roku 1993 Učebnicový příklad prospěšného a osvíceného VI Od roku 1991 zde platil extrémně proporční volební systém velké volební obvody, neexistence uzavírací klauzule s těmito důsledky V Sejmu zastoupeno 29 politických stran, z nichž nejsilnější reprezentovala 13,5 % poslanců! Během volebního období se vystřídalo několik koaličních vlád složených z mnoha stran vlády byly neakceschopné, a to za situace ekonomické transformace, která se víceméně zastavila

Polsko 1993- Učebnicový příklad prospěšné a osvícené reformy Naštěstí vládli odpovědní politici, kteří se rozhodli systém reformovat zavedli menší volební obvody, jinou přepočítávací metodu a 5 % volební klauzuli (v celostátním obvodě dokonce 8 %) Důsledky reformy: Ve volbách 1993 se do parlamentu dostalo jen 6 politických stran (více než 1/3 hlasů propadla); jejich počet pak poklesl až na 5; nyní opět 6 Levice i pravice se postupně sjednotily a vytvořily dva bloky Již čtyřikrát došlo k alternaci moci, zpravidla naprosto úplné před volbami v roce 2001 se ale tyto bloky opět rozpadly, a to opět v důsledku další tentokrát ovšem účelové volební reformy výsledkem je opět chaos, nestabilita a korupce

Slovensko Mečiarova reforma 1998 Předvolební průzkumy signalizovaly nástup protimečiarovské opozice v čele s SDK složenou z pěti stran Mečiar se rozhodl zvítězit za každou cenu Účelově reformoval systém: Zavedl jeden celostátní volební obvod spoléhal s kouzlo své vlastní osobnosti Zakázal kandidovat členům stran na kandidátkách jiných uskupení namířeno proti SDK a Maďarské koalici Každá strana v rámci koalice musela získat 5 % SDK a MK to řešila vytvořením volebních stran, které nakonec přispěly k Mečiarově porážce; důsledkem vzniku SDK ale byla další fragmentace protimečiarovských sil a později vznik Dzurindovy SDKÚ Po volbách byla reforma zvrácena, 1 volební obvod ale už zůstal

Mandátů při použití posloupnosti Strana D'Hondt 1; 2; 3;... D'Hondt Koudelka 1,42; 2; 3;... Imperiali 2; 3; 4;... Huntington 1x2, 2x3, 3x4,... Saint Lague 1; 3; 5;... Dánská 1; 4; 7;... ODS 81 87 92 85 75 75 ČSSD 74 75 81 78 69 65 KSČM 26 25 19 23 25 27 KDU- ČSL 13 9 5 10 15 16 SZ 6 4 3 4 16 17 Poznámka: z následující tabulky vyplývá jak se změní mandáty při využití konkrétní metody, jaké jsou rozdíly v přepočtech hlasů. Můžeme tady tedy zřetelně vidět, jak metoda Imperiali posiluje velké politické strany. Tabulka pracuje s údaji, které vznikly při volbách v roce 2006. Výsledky voleb 2002: KSČM 8 ČSSD 93 ODS 98 KDU 1