~ 1 ~ DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A FUNKČNÍHO POŽITKU:

~ 1 ~ DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A FUNKČNÍHO POŽITKU: První díl video semináře se bude zabývat problematikou příjmů, které jsou předmětem zdanění, především pak rozdělením těchto příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků na : peněžní zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci finanční částku za výkon jeho práce, či v souvislosti s trváním zaměstnaní v průběhu či po skončení zaměstnání, nebo nepeněžní zaměstnavatel poskytne zaměstnanci určitou výhodu používat věci, či využívat služby zaměstnavatele za cenu, která je vyjádřena finanční částkou ve výši za cenu tzv. obvyklou. Samostatnou kapitolou je pak poskytnutá výhoda od zaměstnavatele pro zaměstnance používat motorové vozidlo zaměstnavatele i pro soukromé využití, kdy podle daňových předpisů je předmětem zdanění 1% ze vstupní ceny motorového vozidla. V další části si objasníme příjmy, které nejsou předmětem zdanění, a příjmy, které jsou osvobozeny od zdanění. Poslední část je věnována způsobům výpočtu daně daň srážková, zálohová a výpočtům daňové povinnosti. V úvodu je však třeba si vyjmenovat několik právních předpisů, které úzce souvisejí s problematikou provádění daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Jsou to následující zákony a vyhlášky ( výčet nejdůležitějších právních norem ) : Právní předpisy jsou vyjmenovány s odkazem na znění pozdějších předpisů dále jen zkratka ZPP Zákon č. 586/ 1992 Sb. o daních z příjmů, ve zpp. Zákon č. 337/ 1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve zpp. Zákon č. 117/ 1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve zpp. Zákon č. 262/ 2006 Sb. zákoník práce, ve zpp. Zákon č. 589/ 1992 Sb. zákon o pojistném na sociální zabezpečení, ve zpp. Zákon č. 592/ 1992 Sb. zákon o pojistném na zdravotní pojištění, ve zpp. Zákon č. 48 / 1997 Sb. zákon o veřejném zdravotním pojištění, ve zpp. Zákon č. 187/ 2006 Sb. zákon o nemocenském pojištění, ve zpp. Zákon č. 40 / 1964 Sb. občanský zákoník, ve zpp. Zákon č. 513/ 1991 Sb. obchodní zákoník, ve zpp. Zákon č. 455/ 1991 Sb. živnostenský zákon, ve zpp. Zákon č. 326/ 1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR, ve zpp. Zákon č. 118/ 2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Zákon č. 435/ 2004 Sb. o zaměstnanosti, ve zpp.

~ 2 ~ Zákon č. 42 / 1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Vyhláška MF č. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb. Vyhláškač. 322/2005 Sb. o dalším studiu, výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodovém pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách. 1. Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti zaměstnanci: Poplatníky daně z příjmu fyzických osob jsou fyzické osoby zaměstnanci. Pro správné zdanění příjmu těchto osob je zapotřebí určit: příjmy, které jsou předmětem daně ze závislé činnosti (peněžní i nepeněžní), příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy, které jsou od daně osvobozeny. Příjmy, které jsou předmětem daně ze závislé činnosti: Tyto příjmy jednoznačně vymezuje 6 odst. 1 daňového zákona. Jsou to příjmy vzniklé na základě: A. Pracovněprávního vztahu - pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, a to současného nebo dřívějšího. Jedná se o závislou činnost podle Zákoníku práce, tj. vztah zaměstnavatel (plátce daně) a zaměstnanec (poplatník daně). Služebního nebo členského poměru, a to současného nebo dřívějšího. Příjmy vojáků,či policistů. U členských poměrů, se může jednat o příjem, který je vyplacen fyzické osobě z titulu jen členství a jedná se o výkon práce člena, kdy tento vztah naplňuje určité znaky blížící se pracovněprávnímu vztahu. Blíže nepojmenované smlouvy, nebo jiného vztahu podobného pracovnímu poměru. Jedná se o zvláštní formy závislé činnosti, podle jiného právního předpisu než Zákoník práce. Vyskytují se především u vrcholových managerů, např. akciových společností. Příjmů žáků a studentů z praktického výcviku - příprava na budoucí povolání. Jde o příjmy, které může žák (učeň) na středních odborných učilištích pobírat v souvislosti s praktickou výukou, podle Školského zákona.

~ 3 ~ Příjmů za práci u členů družstev, společníků a jednatelů a komanditistů komandit. společností. Příjmy likvidátorů. U členů družstev se jedná o příjmy, které jsou členům družstva vypláceny z titulu výkonu práce pro družstvo ( aktivně se podílí na rozvoji družstva a jsou tímto družstvem odměňováni). Pokud by se jednalo o trvalý závislý výkon práce člena družstva pro družstvo jednalo by se o příjem uvedený v bodě prvním, tj. příjem z titulu pracovněprávního vztahu k družstvu. Taktéž je posuzován z hlediska zdanitelného příjmu i výkon práce společníka nebo jednatele či komanditisty komanditní společnosti. Může se tedy jednat o příjmy z titulu výkonu práce pro společnost, nebo o závislou práci v rámci pracovněprávního vztahu. U likvidátorů, se jejich zdanitelné příjmy navyšují od 1.1.2012 i o povinné odvod na soc. zabezpečení. Do 31.12.2011 se odvádělo pojistné jen na zdravotní pojištění. B. Odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů, pokud nejsou vázáni pracovním poměrem a jsou pouze: členy představenstva a dozorčí rady akciových společností, členy dozorčí rady společnosti s ručením omezeným, členy představenstva a kontrolní komise družstva, Jedná se o zdanitelné odměny uvedených členů, kteří nejsou z titulu tohoto členství v pracovněprávním vztahu, avšak společnost, či družstvo jim z titulu tohoto členství poskytuje odměny. Od 1.1.2012 se z odměn při dosažení určité výše, podle Zákona o nemocenském pojištění odvádí též pojistné na sociální zabezpečení. Dosud se odvádělo jen pojistné na zdravotní pojištění. Z uvedeného je zřejmé, že plátce daně, který svému členu statutárního orgánu zúčtoval odměnu, přistupuje pro účely zdanění a odvodové povinnosti na sociální a zdravotní pojištění, jakoby tento člen orgánu by klasickým zaměstnancem. C. Poskytnuté náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nebo po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání Za příjmy podléhajícím zdanění se řadí uvedené náhrady poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s likvidací následku újmy na zdraví při pracovním úraze nebo nemoci z povolání. Tato povinnost zaměstnavatele se řídí Zákoníkem práce a dalšími prováděcími předpisy vztahujícími se k problematice pracovních úrazů a nemocí z povolání. Tyto příjmy jsou předmětem pouze zdanění a nevstupují do vyměřovacího základu (hrubé mzdy) pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

~ 4 ~ D. Poskytnuté náhrady škody zaměstnavatelem zaměstnanci vzniklé zaměstnanci na jeho věcech. Totéž se týká situace, kdy má zaměstnavatel povinnost zaměstnanci poskytnout náhradu škody, která vznikla zaměstnanci na jeho věcech, v souvislosti s nedodržením povinností, které má zaměstnavatel vůči svému zaměstnanci. Takováto náhrada za poškozené nebo ztracené věci zaměstnance, které jinak obvykle nosí do zaměstnání, musí být do určité limitní částky zaměstnanci vyúčtována do jeho mzdy. Jedná se tedy opět o zdanitelný příjem, který podléhá opět jen zdanění, nikoliv odvodové povinnosti na sociální a zdrav. pojištění. E. Funkční požitky funkční platy, odměny za výkon funkce. Za zdanitelný příjem podle 6 odst. 10 Zákona o dani z příjmů se považuje též funkční plat představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce. Za příjem podléhající zdanění se dále považuji i odměny a plnění za výkon funkce v již zmíněných orgánech, dále pak odměny členů územně samosprávních celků, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Jedná se o odměny zúčtované v souvislosti se stávající funkcí nebo již po uplynutí funkčního období. Vymezení zdanitelných příjmů ze závislé činnosti nepeněžní příjmy: Jak z uvedených bodů vyplývá, za zdanitelné příjmy se považují příjmy pravidelné nebo jednorázové, bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoliv, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů, a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě ze závislé činnosti. A zde je třeba zmínit tyto jiné formy tj. určité nepeněžní příjmy, které zaměstnavatel předává zaměstnanci formou určité výhody, prospěchu. 1) Nepeněžní příjem cenový rozdíl (cenové zvýhodnění): S odkazem na 6 odst.3) daňového zákona se za zvláštní příjem považuje též částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, nižší než je cena zjištěná podle zvláštního předpisu, nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. Jde o situace, kdy si zaměstnanec může od zaměstnavatele odebrat se slevou (za cenu zvýhodněnou) než je cena tzv. obvyklá, výrobky zaměstnavatele nebo zaměstnavatelem poskytované služby.

~ 5 ~ 2) Motorové vozidlo poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ke služebním, ale i soukromým účelům: Pokud zaměstnavatel s odkazem na 6 odst. 6 zákona o dani z příjmu, poskytuje svému zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Znamená to, že pokud zaměstnanec užívá motorové vozidlo po celý kalendářní rok jedná se o 12% vstupní ceny vozidla, které zaměstnanec takto používá, nejméně však Kč 1 000,--za každý kalendářní měsíc. (Tato situace nejméně Kč 1 000,- by se řešila, kdyby vstupní cena motorového vozidla byla pod Kč 100 000,-). Pokud by se jednalo o postupné užívání více vozidel v průběhu kalendářního roku použije se vždy vyšší vstupní cena. Pokud by se jednalo o souběžné používání více vozidel, vypočte se zmíněné 1% vstupních cen u obou vozidel, přičemž u každého vozidla se musí jednat alespoň o Kč 1 000,-. Poznámka: V praxi se vyskytuje postupné užívání motorových vozidel. Méně již varianta průběžného užívání více vozidel. Ještě k pojmu vstupní cena : Pojem vstupní cena je upravena v 29 Zákona o dani z příjmu, kdy pod tímto pojmem se rozumí cena pořizovací, je-li majetek pořízen úplatně. V částce této vstupní ceny nejsou zahrnuty ostatní náklady na provoz motorového vozidla tj. spotřebované pohonné hmoty v rámci soukromých cest. V praxi jsou částky za soukromě spotřebované pohonné hmoty zaměstnanci sraženy přímo z čisté mzdy. Výše 1% vstupní ceny je stanovena včetně DPH. Totéž se vztahuje pro odepisování hodnoty motorového vozidla.! Ze vstupní ceny se vychází i v případě, že vozidlo, které zaměstnanec využívá pro soukromé účely je z účetního hlediska již odepsáno a tudíž jeho zůstatková cena je nulová! 3) Další případy zdanitelných příjmů: Okruh těchto dalších zdanitelných příjmů je uveden v 36 ZDP. Kromě taxativně uvedených zdanitelných příjmů u zvláštních specifických skupin poplatníků je třeba zmínit např. příjmy autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu a televize, příjem plynoucí fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, z příjmů z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu, z úrokového výnosu státních dluhopisů, z výsluhového příspěvku a odbytného u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, příjmy z podílových fondů, divident, atd. Poznámka: Názorné ukázky výpočtů měsíční daňové povinnosti jsou uvedeny v poslední tohoto dílu:

~ 6 ~ Příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně platnost od 1.1.2013: Příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou uvedeny v 6 odst. 7 ZDP. Jsou to příjmy, které je zaměstnavatel povinen nebo může zaměstnanci předat formou peněžní nebo nepeněžní v souvislosti s výkonem práce. Jsou to následující příjmy: Náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách. Jiné i a vyšší náhrady, než stanoví zvláštní právní předpis jsou příjmem zdanitelným. Stručný komentář Jak z uvedeného vyplývá, jedná se o nároky zaměstnanců v rámci výkonu pracovní cesty, kdy jednotlivé náhrady nákladů na pracovní cesty jsou řešeny zvláštním právním předpisem což je jednoznačně Zákoník práce, který ve svých 151 189 řeší nároky zaměstnanců při pracovních cestách. Dále pak vyhláška 472/2012 Sb. s platností od 1. 1. 2013 o sazbách základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot. Uvedené právní předpisy v sobě zahrnutí závazné limity poskytování částek stravného při pracovních cestách a to zvlášť u zaměstnanců ve státní sféře a sféře soukromé. Jedná se o následující limity, kdy u zaměstnanců odměňovaných platem viz odkaz na 109 Zákoníku práce činí základní sazby stravného minimální a maximální částky tj. s odkazem na 176 odst. 1 Zákoníku práce ve výši : Kč 66 - Kč 79 trvá-li pracovní cesta 5 12 hodin, Kč 100 - Kč 121 trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin nejdéle však 18 hodin, Kč 157 Kč 188 trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Zaměstnavatel ve státní sféře v rámci tzv. mini-maxu určí příslušnou sazbu výše stravného. Pokud by došlo k navýšení nad sazbu maxi tj. (Kč 79, Kč 121, a Kč 188 ), jde o částku nadlimitní, která je již předmětem zdanění. U nestátní sféry jsou pak sazby stravného upraveny v 163odst. 1 Zákoníku práce, kdy sazby jsou upraveny pouze jako minimální bez maximálního limitu tj. Kč 66 trvá-li pracovní cesta 5-12 hodin, Kč 100 trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, Kč 157 trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.! Pozor! Nezdanitelná výše stravného a při zahraničních pracovních cestách i výše kapesného ( maximálně 40 % z hodnoty zahraničního stravného ) je pro všechny zaměstnance s odkazem na 6 odst. 2 zákona o

~ 7 ~ dani stejná, tj. i pro zaměstnance u zaměstnavatele v podnikatelské sféře. Znamená to, že daňově uznatelná výše maximálního stravného se řídí s odkazem na předešlé maximální částky stravného uvedené v 176 Zákoníku práce. Hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a desinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvku na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování. Stručný komentář : Jedná se o povinnosti zaměstnavatelů zajistit pro zaměstnance podmínky k práci zabezpečením osobních ochranných pracovních prostředků, pracovního oblečení a obuvi, mycích, čistících a desinfekčních prostředků a v neposlední řadě i ochranných nápojů. Tyto povinnosti zaměstnavatele jsou uvedeny především v 101 105 Zákoníku práce a dále u ochranných nápojů pak 53 a 55 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Co se týče možnosti zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci příspěvek na udržování pracovního oděvu, je zapotřebí zdůraznit, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci příslušnou částku příspěvku přímo do čisté mzdy, a proto musí jednoznačně vycházet z prokazatelné kalkulace výše poskytnutého příspěvku. Pro případ daňové kontroly je pak zaměstnavatel jednoznačně prokázat příslušnou kalkulaci event. paušálního příspěvku, který zaměstnanci poskytuje formou příspěvku na udržování pracovního oděvu. Náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce. Stručný komentář: Po dohodě zaměstnavatel zaměstnanec, může zaměstnanec vykonávat práci pro zaměstnavatele pomocí vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce. Zaměstnavatel pak určí formou kalkulace částku náhrady za opotřebení vlastního nářadí, s ohledem na stáří daného nářadí zaměstnance, ( opotřebovanost např. stroje, či předmětu), který si zaměstnanec přinese k výkonu své práce.! Pozor! Určené částky, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje opět do čisté mzdy, musí být přesně zkalkulovány, tak, aby byly z pohledu daňové kontroly prokazatelně daňově neúčinné. Částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci

~ 8 ~ prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel. Stručný komentář: Jedná se o prokazatelně poskytnuté zálohy zaměstnanci na výdaje provedené jménem zaměstnavatele, které musí zaměstnanec zaměstnavateli vyúčtovat. Může se však jednat i o výdaje zaměstnance, které musel jménem zaměstnavatele zaměstnanec vynaložit v souvislosti s výkonem práce, kdy tyto výdaje pak oproti příslušnému účetnímu dokladu zaměstnanec zaměstnavateli vyúčtuje a které pak zaměstnavatel zaměstnanci proplatí. Příjmy osvobozené od daně: Příjmy osvobozené od daně jsou uvedeny v 6 odst. 9 ZDP. Jsou to příjmy zaměstnance, které zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout účelově v peněžní či nepeněžní podobě a to do určitého limitu.v případě překročení tohoto limitu budou zaměstnanci tyto nadlimitní částky považovány za zdanitelný příjem a vstoupí mu do vyměřovacího základu. Částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Hodnota nealkoholických nápojů, které zaměstnanec spotřebuje na pracovišti formou nepeněžního plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP), nebo ze sociálního fondu. Nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP, ze sociál. fondu, za účelem sportovního, kulturního nebo zdravotního vyžití. Nepeněžní příspěvek na rekreaci z FKSP nebo sociálního fondu, a to až do výše Kč 20 000,- za kalendářní rok. Hodnota nepeněžních darů poskytovaných z FKSP nebo sociálního fondu a to až do výše Kč 2 000,- za účelem uvedeným v 10 vyhlášky FKSP. Hodnota přechodného ubytování, které je poskytováno zaměstnanci jako nepeněžní plnění v souvislosti s výkonem práce a to až do výše Kč 3 500,-. Peněžní zvýhodnění, poskytnutí bezúročné půjčky nebo výpomoc k překlenutí tíživé finanční situace poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci z FKSP nebo sociálního fondu viz. odkaz na 6 odst. 9 písm l) zákona o dani.

~ 9 ~ Příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na nové doplňkové penzijní spoření tzv. III. pilíř či soukromé životní pojištění pro případ dožití nebo případ smrti, hrazený přímo zaměstnavatelem příslušnému peněžnímu fondu. Maximální částka osvobozená od daně činí pro zaměstnance do úhrnu Kč 30 000,- za rok. V roce 2012 to bylo Kč 24 000,-. Příjmy do výše Kč 500 000,- poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci k překlenutí tíživé situace v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie. Příjmy poskytnuté zaměstnanci v souvislosti s náhradou mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény za prvních 21 dnů nemoci a to až do stanoveného možného limitu daného v ust. 192 Zákoníku práce. Částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, placením příspěvků na připojištění, atd. Naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění, poskytovaná představitelům státní moci. DÍLČÍ ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMU ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI: Postup určení základu daně je stanoven v 6 odst. 13 DZP, kdy základem daně (dílčím základem daně ) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel. Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Z uvedeného tedy vyplývá, že zúčtovaný příjem (vyměřovací základ ) se navýší o povinné srážky pojistného, které odvádí zaměstnavatel tj. vyměřovací základ bude navýšen o koeficient 1,34 ( označení super hrubá mzda ). Jedná se o příjem ze závislé činnosti, ze které vyplývá podle zvláštních předpisů účast na sociálním zabezpečení. Jde tedy o klasické pracovněprávní vztahy, tj. pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti a to za předpokladu, že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 dnů a rozhodný příjem dosáhl alespoň od roku 2012 Kč 2 500,--/ měsíc. Z dohody o provedení práce se od 1.1.2012 odvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění pokud zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci měsíční odměnu převyšující částku Kč 10 000,-.

~ 10 ~ Příklad č.1 - určení dílčího základu daně zaměstnanec: Zaměstnanec dosáhl v měsíci květnu příjem Kč 25 000,- (vyměřovací základ). Dílčí základ daně určíme tím, že navýšíme vyměřovací základ Kč 25 000,- o odvod pojistného na sociální zabezpečení x 25% Kč 6 250,- Odvod pojistného na zdravotní pojištění x 9 % Kč 2 250,- Dílčí základ daně Kč 33 500,-. Příklad č. 2 - určení dílčího základu daně zaměstnanec (peněžní příjem + výhoda poskytnutá zaměstnanci zaměstnavatelem): Zaměstnanec používá se souhlasem zaměstnavatele služební motorové vozidlo i pro soukromé účely. Zaměstnanec má měsíční mzdu Kč 35 000,-. 1% pořizovací ceny motorového vozidla, které zaměstnanec používá i pro soukromé účely činí Kč 8 000,-. Určete dílčí základ daně. Příjem zaměstnance Kč 35 000,- + 1% PC vozidla poskytnutá výhoda ve prospěch zaměstnance Kč 8 000, - = Celkem vyměřovací základ Kč 43 000,- + Odvod pojistného na sociální zabezpečení x 25% Kč 10 750,- + Odvod pojistného na zdravotní pojištění x 9 % Kč 3 870,- + = Celkem dílčí základ daně Kč 57 620,- Zvláštní skupiny zaměstnanců stanovení dílčího základu daně: U některých skupin osob, kterým jejich zaměstnavatel zúčtuje příjem ze závislé činnosti podléhající dani dle 6 odst. 1 písm. b) a c) se tento zdanitelný příjem navýší od 1.1.2012 i o povinné odvody pojistného na sociální zabezpečení a to v případech, kdy zúčtovaná odměna dosáhne alespoň rozhodné výše příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění tj. alespoň Kč 2 500,-. Jedná se o příjmové skupiny : Členů družstev, kteří vykonávají pro družstvo práci a jsou tímto družstvem odměňováni a nejsou k družstvu vázáni pracovněprávním vztahem. Společníků a jednatelů s.r.o., kteří se aktivně podílí na rozvoji firmy a jsou touto firmou odměňováni. Komanditistů komanditních společností, kteří vykonávají pro společnost práci a jsou touto společností odměňováni. Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů společností, kteří jsou zvoleni do těchto orgánů.

~ 11 ~ Odměny za výkon funkce - v obcích, krajích, státních orgánech - zvolení zastupitelé. Odměny z dohody o pracovní činnosti a od 1.1. 2012 i z dohody o provedení práce. Příklad č. 3 - určení dílčího základu daně společník s.r.o. Společník s.r.o., který není vázán ke společnosti pracovním poměrem, vykonává pro společnost práci, za kterou je odměňován měsíční částkou Kč 5 500,-. S ohledem na skutečnost, že je od 1.1.2012 společník, jednatel a komanditista opět účasten nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění, bude se tato odměna navyšovat o 25% pojistného na sociální zabezpečení a o 9% pojistného na zdravotní pojištění. Samotný výpočet tak bude : Odměna Kč 5 500,- + Odvod pojistného na sociální zabezpečení 25 % Kč 1 375,- Odvod pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatel 9 % Kč 495,- Dílčí základ daně tak bude: Kč 7 370,-. Příklad č. 4 - určení dílčího základu daně statutár (člen dozorčí rady): Člen dozorčí rady je odměňován společností jednou za tři měsíce částkou Kč 50 000,-. Není ke společnosti vázán pracovní smlouvou, je pouze zvolen do dozorčí rady. Dílčí základ daně bude určen: Odměna Kč 50 000,- + Odvod pojistného na sociální zabezpečení 25% Kč 12 500,- Odvod pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatel 9% Kč 4 500,- Dílčí základ daně tak bude: Kč 67 000,-. Příklad č. 5 určení dílčího základu daně u člena představenstva akciové společnosti. Člen představenstva akciové společnosti pobírá za členství v představenstvu odměnu ve čtvrtletní výši Kč 25 000,-. Stanovte dílčí základ daně. Dílčí základ daně tak bude určen z vyměřovacího základu Kč 25 000,-, + Odvod pojistného na sociální zabezpečení 25% Kč 6 250,- Odvod pojistného na zdravotní pojištění 9 % Kč 2 250,- Dílčí základ daně tak bude: Kč 33 500,-

~ 12 ~ Příklad č. 6 určení dílčího základu daně dohoda o pracovní činnosti: Zaměstnanec vykonává práce pro společnost na základě dohody o pracovní činnosti. Tato dohoda je sepsána na dobu určitou od 1.3. do 31.12. tj na dobu více jak 15 dnů. Zaměstnanec vykonává práce dle potřeby zaměstnavatele, s hodinovou odměnou Kč 60,--/hod. V měsíci dubnu odpracoval 68 hodin. V měsíci květnu odpracoval 40 hodin. Stanovte dílčí základ daně za uvedené měsíce: Dílčí základ daně za měsíc duben bude určen: 68 hod. x Kč 60/hod. = Kč 4 080,-. S ohledem na skutečnost, že v dubnu měsíční odměna dosáhla rozhodného příjmu alespoň Kč 2 500,- (od roku 2012), bude dílčí základ daně částka Kč 4 080,-. V měsíci dubnu tak zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění. Proto se musí uvedená částka navyšovat o povinné odvody pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění. Dílčí základ daně tak bude určen z vyměřovacího základu Kč 4 080,- Odvod pojistného na sociální zabezpečení 25% Kč 1 020,- Odvod pojistného na zdravotní pojištění 9% Kč 368,- Dílčí základ daně tak bude Kč 5 468,- Dílčí základ daně za měsíc květen bude vypočten: 40 hod. x Kč 60/hod. = Kč 2 400,-. Za měsíc květen nedosáhla odměna rozhodného příjmu Kč 2 500,- pro splnění podmínky účasti na nemocenském a zdravotním pojištění. Proto nebude částka odměny navýšena o povinné pojistné za zaměstnavatele tj. 25%+9%. Částka odměny Kč 2 400,- = Dílčí základ daně tak bude Kč 2 400,-. Příklad č. 7 - určení dílčího základu daně dohoda o provedení práce: Od 1.1.2012 je zaměstnanec účasten nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění pokud jeho měsíční odměna přesáhne částku odměny Kč 10 000,-. Zaměstnanec vykonávající práce na základě dohody o provedení práce obdržel měsíční odměnu za odvedenou práci do měsíce května Kč 20 000,-. S ohledem na skutečnost, že odměna z výkonu práce na dohodu o provedení práce v tomto případě podlehne nemocenskému pojištění musí zaměstnavatel navýšit odměnu o povinné odvody pojistného tj. dílčí základ daně se tak stanoví z odměny Kč 20 000,- + Odvod pojistného na sociální zabezpečení 25% Kč 5 000,- Odvod pojistného na zdravotní pojištění 9% Kč 1 800,-

~ 13 ~ Dílčí základ daně tak bude Kč 26 800,-. Příklad č. 8 - určení dílčího základu daně dohoda o provedení práce: Zaměstnanec vykonávající práce na základě dohody o provedení práce obdržel měsíční odměnu za odvedenou práci do měsíce června Kč 10 000,-. S ohledem na skutečnost, že odměna nepřesáhla rozhodnou částku nad Kč 10 000,- pro podmínku vzniku účasti na nemocenském pojištění, bude tato částka Kč 10 000,- také dílčím základem daně. ZPUSOBY ZDANĚNÍ PŘÍJMU ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI ZÁLOHOVÁ, SRÁŽKOVÁ DAŇ: Zákon o dani z příjmů rozlišuje dvě formy daňové povinnosti a to: A) zálohovou daň a B) srážkovou daň, při zachování jednotné sazby daně 15%. K bodu a) zálohová daň: Při určování formy je rozhodující, zda poplatník daně podepsal na zdaňovací období u plátce daně (zaměstnavatele ) tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve smyslu ust. 35 ba ) ZDP. Toto Prohlášení podepisuje poplatník jen jednou a to u plátce daně ( zaměstnavatele ), kde má poplatník daně závislou činnost. Z uvedeného vyplývá, že může toto Prohlášení podepsat jen jednou a u jednoho plátce. V případě, že tak poplatník učiní nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání, bude mu od tohoto měsíce náležet příslušná sleva ze základu daně a bude se vždy jednat a daň zálohovou, a to bez ohledu na výši příjmu (do Kč 5 000,- nad Kč 5 000,-). Tato srážená zálohová daň se pak v rámci ročního zúčtovacího období vyúčtuje na žádost poplatníka (zaměstnance) - viz další díly e-semináře. V případě, že poplatník nepodepsal tiskopis Prohlášení.., a dosáhne v uvedených měsících příjem nad Kč 5 000,- provede plátce daně (zaměstnavatel) srážku daně formou daně zálohové, s tím, že poplatník nemá nárok na příslušné měsíční slevy ze základu daně ve smyslu ust. 35 ba ) ZDP a ani na možnost požádat zaměstnavatele o roční vyúčtování záloh na dani z příjmu. Poznámka: Zaměstnavatel (plátce daně) je pouze povinen předat poplatníkovi (zaměstnanci) k vyplnění tiskopis Prohlášení. Je pak v zájmu poplatníka, aby svému

~ 14 ~ zaměstnavateli tento vyplněný tiskopis předal nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu. Tam, kde poplatník nepředá do termínu uvedený tiskopis, nenáleží mu za uvedené měsíce příslušná(é) sleva(y) ze základu daně. Tyto slevy si pak může poplatník uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh na dani. viz. podrobně ve druhém díle e-semináře. K bodu b) - Srážková daň: Srážková daň (daň vybíraná zvláštní sazbou ) se uplatní v případech, kdy poplatník daně nepodepsal tiskopis Prohlášení. a nedosáhne vyměřovacího základu alespoň 5 000,-. Zjištěný základ daně tj. hrubý příjem (vyměřovací základ ) + pojistné na SZ a ZP se pak zaokrouhlí na celé koruny dolů a z takto určeného základu daně se vypočte daň, která je skutečná a v závěru roku se nevyúčtovává.!pozor! Srážková daň sazbou 15% se v žádném případě nepoužije a použije se vždy zálohová daň, a to i z příjmů do Kč 5 000,-- v případech, kdy se jedná o : příjmy za práci společníků, kteří nejsou vázáni pracovněprávním vztahem a z odměn jednatelů s.r.o. a komanditistů komanditních společností, odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, jdeli o členy, kteří jsou daňovými rezidenty. (viz. odkaz na 6 odst. 1 písm.c)). Pozor změna od 1.1.2013 u daňových nerezidentů: Výjimkou je zvláštní sazba daně (srážková daň), která se u daňových nerezidentů zvyšuje z 15% na 35%. Jedná se především o příjmy ze závislé činnosti vyplácené nerezidentům ČR, jako odměny členům statutárních orgánů (členům dozorčích rad, členům představenstva akciových společností). Viz. odkaz na 36 odst.1, písm. c) ZDP. Druhý díl video semináře je věnován podrobnému rozkladu tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, kdy po vyplnění poplatníkem a ověření plátcem daně zaměstnavatelem má poplatník zaměstnanec nárok na slevy na sebe, a dále daňové zvýhodnění na děti. Pozornost bude věnována především dokladování nároku na jednotlivé slevy a daňové zvýhodnění na děti poplatníka. V poslední části si pomocí názorných příkladů přiblížíme postupy výpočtu zálohové daně po odpočtu měsíčních slev a daňového zvýhodnění. Třetí část našeho semináře se zaměří v úvodu na názorné příklady výpočtu slev a daňových zvýhodnění až po čistou mzdu a na problematiku ročních slev a daňového zvýhodnění spolu s vyúčtováním roční zálohové daně.

~ 15 ~ PROHLÁŠENÍ POPLATNÍKA: Každý poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti má právo (nikoliv povinnost ) podepsat tiskopis Prohlášení poplatníka.. Platí zde však zásada, že toto Prohlášení podepíše jen u toho zaměstnavatele, kde má svoji závislou činnost, tzn., v případě, že bude mít více souběžných zaměstnavatelů podepíše Prohlášení.. jen u jednoho z nich. ( Zpravidla tam, kde bude mít vyšší příjem, či úvazek a s tím i vyšší příjem ). ( Obsah Prohlášení.. je uveden v 38k ZDP ). a) Podepsání tiskopisu poplatníkem: Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci poplatník pokud bude chtít poskytnout slevu na poplatníka, či další slevy nebo daňové zvýhodnění, vyplní a podepíše tiskopis Prohlášení nejpozději do 30 dnů od nástupu do zaměstnání a pak každoročně nejpozději do 15. února. Pozn.: Zaměstnavatel pouze předá k vyplnění tento tiskopis a upozorní zaměstnance (poplatníka) na termín. Poté je zájem samotného poplatníka, aby tento termín dodržel. Není povinnost zaměstnavatele, urgovat či připomínat zaměstnanci, že dosud tiskopis nevyplnil. Pokud zaměstnanec (poplatník) řádně v termínu Prohlášení. vyplní je povinen zaměstnavatel (plátce) překontrolovat správnost vyplněného Prohlášení a aplikovat tyto slevy již v prvním zúčtovaném měsíci, ve kterém byl tiskopis vyplněn a předložen plátci mzdy. Tam, kde dojde k časovému prodlení tj. zaměstnanec (poplatník) nedodrží shora uvedený termín, bude zaměstnavatel (plátce) uplatňovat zaměstnanci slevy až od měsíce, kdy obdrží vyplněný tiskopis Prohlášení. V žádném případě nemůže za měsíce, kdy došlo k opožděnému vyplnění tiskopisu, slevu kumulovat do měsíce, kdy zaměstnanec tiskopis předložil. Tiskopis Prohlášení poplatníka... K samotnému tiskopisu lze konstatovat, že pro zdaňovací období roku 2012 platí i nadále tiskopis pod vzorem číslo 21. Tímto tiskopisem (vzor 21) si bude uplatňovat slevy a daňové zvýhodnění poplatník, který nastoupil do zaměstnání v roce 2012. Tiskopis je vydávám na tříleté zdaňovací období a je nepřenosný k jinému plátci (zaměstnavateli). Pro rok 2013 je vydán tiskopis vzor číslo 22, který se odlišuje pouze v části II. Prohlášení poživatele starobního důchodu.

~ 16 ~ Příklad č. 9: uplatnění slevy v měsíci, kdy je předloženo Prohlášení. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání k 1.1.2012. Zaměstnavatel mu předal Prohlášení a upozornil ho na termín vyplnění tiskopisu do 30 dnů ode dne nástupu. Zaměstnanec však tento tiskopis donesl do mzdové účtárny až 5. 4. 2012. Od kdy mu bude poprvé náležet sleva? Odpověď: Sleva bude náležet až v zúčtované výplatě za měsíc duben. Za měsíce leden březen se mu sleva zúčtuje v rámci ročního zúčtování. b) Změna zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce - Prohlášení : V případě, že zaměstnanec změní hlavní zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, může pro tento měsíc mít podepsáno Prohlášení u obou zaměstnavatelů, avšak slevy a daňové zvýhodnění bude uplatňovat a může odečíst pouze jeden zaměstnavatel ( platí zde pravidlo prvního zaměstnavatele v daném měsíci ). viz. odkaz na ust. 38k odst. 6 ZDP. Příklad č. 10: uplatnění slevy pouze u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanec ukončil pracovní poměr po vzájemné dohodě se zaměstnavatelem ke dni 16.11. U tohoto zaměstnavatele měl podepsáno Prohlášení... K novému zaměstnavateli nastoupil v pondělí 19.11., kde ihned po nástupu podepsal nové Prohlášení... U kterého zaměstnavatele bude mít nárok na slevu na poplatníka? Odpověď: Slevu z vypočtené zálohové daně mu stanoví bývalý zaměstnavatel u kterého skončil pracovní poměr 16.11.2012. Slevy na dani na poplatníka roční, měsíční: a. Sleva na poplatníka od roku 2013 : Pokud poplatník řádně a včas, tak jak uvedeno shora, vyplní, zdokladuje a podepíše Prohlášení, má nárok na základní slevu na poplatníka, která činí i pro rok 2013 : měsíčně Kč 2 070,- - vypočtená základní 15% daň se každý měsíc poníží slevu,

~ 17 ~ roční Kč 24 840,- - vypočtená roční daň 15% se v rámci ročního zúčtování poníží o roční slevu. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že poplatník má nárok v průběhu zdaňovacího ročního období na měsíční slevu ve výši Kč 2 070,-. Při ročním vyúčtování daně se pak poplatníkovi odečte od této vypočtené roční daně, roční sleva Kč 24 840,-. Je třeba zdůraznit, že tato základní roční sleva se poplatníkovi odečte od celoroční daně i tam, kdy byl poplatník zaměstnán jen po část roku. Jedná se buď o situace, kdy je zaměstnanec bez příjmu z důvodu nezaměstnanosti ( nezáleží zda byl evidován na úřadu práce jako uchazeč s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ), nebo byl práce neschopen s výplatou nemocenského např. z titulu ochranné lhůty po skončení zaměstnání, event. výplatou peněžité pomoci v mateřství. POZOR ZMĚNA OD ROKU 2013 - ZRUŠENÍ SLEVY U POŽIVATELE STAROBNÍHO DŮCHODU: Od 1.1.2013 se v 35ba odst. 1 písm a) ZDP zrušuje základní sleva na poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu k datu 1. 1. 2013. Jak z uvedeného vyplývá, pro posouzení zda poživateli starobního důchodu náleží sleva na poplatníka či nikoliv, je rozhodující uvedené datum, zda je či není k 1.1.2013 poživatelem či nikoliv. Na slevu nemá vliv např. zpětné přiznání starobního důchodu. Příklad č. 11: roční sleva, kdy měl poplatník základ roční daně jen po část roku: Zaměstnanec byl v pracovním poměru na dobu určitou od 1.1.2012 do 30.6.2012.Podepsal Prohlášení poplatníka. Poté od 1.7. byl zaevidován na úřadu práce, jako uchazeč o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. V této evidenci byl až do února následujícího roku. V lednu se obrátil na posledního zaměstnavatele, u kterého skončil pracovní poměr 30.6. s dotazem, zda mu tento jeho poslední zaměstnavatel provede roční vyúčtování? Jak bude tento bývalý zaměstnavatel postupovat? Odpověď: Po ověření skutečností, že žadatel o roční vyúčtování daně neměl po skončení zaměstnání již žádnou závislou činnost provede bývalý (poslední) zaměstnavatel roční vyúčtování, kdy v tomto ročním vyúčtování poníží vypočtenou roční daň o roční slevu v celkové roční výši Kč 24 840,-.

~ 18 ~ Příklad č. 12: roční sleva, kdy byl poplatník v pracovní neschopnosti po část roku: Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na skončení pracovního poměru ke dni 30.4. Zaměstnavatel jeho žádosti vyhověl. Podepsal Prohlášení poplatníka... Dne 5. 5. doručil již bývalému zaměstnavateli legitimaci práce neschopného se vznikem pracovní neschopnosti od 4.5. Z titulu ochranné lhůty mu pak místně příslušná správa sociálního zabezpečení začala vyplácet nemocenské od 22.tého dne trvání pracovní neschopnosti. Jeho pracovní neschopnost trvala až do 15. ledna následujícího roku. Dne 16. ledna bývalý zaměstnanec požádal posledního zaměstnavatele o roční vyúčtování daně. Bude mít nárok na roční slevu na poplatníka, když byl finančně zajištěn výplatou nemocenské? Odpověď: Za předpokladu, že bývalý zaměstnavatel obdrží od správy sociálního zabezpečení doklad o skutečné výplatě nemocenského od do, musí pak žadateli o roční vyúčtování vyhovět a zohlednit mu roční slevu ve výši Kč 24 840,-. b. Sleva na dani na manželku (manžela) s nízkým příjmem - roční sleva: Sleva, která činí Kč 24 840,- si může poplatník uplatnit pouze v rámci ročního zúčtování na manželku (manžela), která(ý) žije s poplatníkem ve společné domácnosti a která(ý) buď nemá žádný vlastní příjem, nebo její ( jeho) vlastní příjmy nepřesáhnou částku Kč 68 000,-. Co se zahrnuje či nezahrnuje do příjmu Kč 68 000,- : Zahrnují se: Všechny příjmy z výdělečné činnosti tj. z pracovního poměru, z dohody o pracovní činnosti či provedení práce, příjmy osoby samostatně výdělečně činné, příjmy z pronájmu, dividend. Dále pak výplata dávek nemocenského pojištění, výplata jakéhokoliv druhu důchodů, podpora v nezaměstnanosti. Nezahrnují se: Dávky státní sociální podpory tj. přídavky na děti, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, sociální příspěvek, stipendium v rámci příprava na budoucí povolání, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, a nově státní příspěvky náležející z doplňkového penzijního spoření od 1.1.2013. Prokazování příjmů manželky (manžela) :

~ 19 ~ Poplatník, který si v rámci ročního vyúčtování uplatňuje takto slevu na druhou osobu je povinen prokázat pouze totožnost manželky(manžela), a není povinen prokazovat dosažené příjmy, neboť v části III. prohlášení poplatník prohlašuje pravdivost uvedených údajů. Pozn.: V individuálních případech, může mzdová účtárna po dohodě požadovat příslušné doklady, např. poslední důchodový výměr, potvrzení o výši podpory v nezaměstnanosti, čestné prohlášení manželky (manžela). Takovéto dokladování však není povinností poplatníka. Částka roční slevy na dani se zdvojnásobuje na Kč 49 680,- je-li manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P. V takovémto případě musí prokázat tuto skutečnost zaměstnavateli předložením průkazu ZTP/P. Poměrná část roční slevy na manželku (manžela): Jak již řečeno jedná se o roční slevu Kč 24 840. Tato sleva by se však krátila v případě, že by poplatník např. uzavřel manželství v průběhu roku, pak by se tato sleva určovala poměrnou částí tj. 1/12. Příklad č. 13: určování poměrné roční slevy na manželku (manžela). Poplatník žil s družkou několik let. Teprve v září 2012 s ní uzavřel sňatek. Jeho právoplatnou manželkou se tak stala od tohoto měsíce. Manželka je po celý rok v domácnosti, bez jakýchkoliv příjmů. V rámci ročního vyúčtování uplatňuje poplatník u svého zaměstnavatele i slevu na svoji manželku. Bude mít nárok na celkovou roční slevu Kč 24 840,-. Odpověď: Poplatník bude mít nárok na poměrnou část roční slevy a to na 4/12 tj. 4 x 2070 = Kč 8 280,- c. Sleva na dani - invalidita poplatníka: V souvislosti se změnou koncepce důchodového zákona, kdy se od 1.1.2010 zrušilo členění invalidity na částečnou a plnou invaliditu, kdy částečná invalidita byla nahrazena invaliditou I. a II. stupně a plná invalidita invaliditou III. stupně, došlo k pojmové úpravě i v ust. 35ba odst. 1 písm.c) ZDP a 35ba odst. 1 písm. d) ZDP. Pro zdaňovací období roku 2013 činí částky na invaliditu: Na invaliditu I. a II. stupně náleží měsíční sleva Kč 210,-, což je 1/12 z roční slevy Kč 2 520,-, tj. pobírá-li poplatník uvedený druh důchodu, nebo došlo-li

~ 20 ~ k zániku nároku na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto druhu důchodu a starobního důchodu. Na invaliditu III. stupně náleží měsíční sleva Kč 420,-, což je 1/12 z roční slevy Kč 5 040,-, tj. pobírá-li poplatník uvedený druh důchodu, nebo došlo-li k zániku nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto druhu důchodu a starobního důchodu, nebo je podle předpisů o důchodovém pojištění invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni. Prokazování nároku na slevy na invaliditu poplatníka: V případě, že poplatník daně zaměstnanec uvede v odd. I. části 2) skutečnosti, že je poživatelem (pobírá) invalidní důchod I.,II. nebo III. stupně, doloží plátci daně zaměstnavateli : a) rozhodnutí o přiznání důchodu, b) potvrzením o výplatě tohoto druhu důchodu a c) každoročně vždy nejpozději do 15. února nové potvrzení o výplatě důchodu. d) při souběhu nároku výplaty druhu invalidního důchodu se starobním důchodem pak potvrzením od finančního úřadu. Poznámka k bodu b) : V praxi poplatník doloží buď složenku o donášce důchodu poštou, nebo převodem z účtu na účet příjemce a nebo potvrzením příslušné správy sociálního zabezpečení, že je poživatelem shora uvedených druhů důchodu. Jak z uvedeného vyplývá, je zde rozhodující skutečnost že žadatel o slevu důchod pobírá! Příklad č. 14: uplatňování slevy na poplatníka invalidního důchodce III. stupně: Zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr se zaměstnancem invalidním důchodcem III. stupně od 1.6.2012. Poplatník zaměstnanec podepsal Prohlášení poplatníka. a doložil ještě doklady, že je poživatelem invalidity III. stupně již od roku 2009. Jaké měsíční slevy mu budou náležet. Pokud si požádá o roční vyúčtování daně bude mít nárok na slevu na invaliditu v rámci roční slevy, a nebo jen 7/12 tj. od vzniku pracovního poměru?