Bydlení seniorů podporující setrvání v obci a v komunitě ve středoevropském kontextu Martina Mikeszová Jilská 1, 110 00 Praha 1 martina.mikeszova@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz
Obsah prezentace Stárnutí v komunitě - podporované bydlení seniorů v obci trendy v oblasti zajištění bydlení pro seniory v posledních letech» tzv. koncept stárnutí doma Jak bydlí čeští senioři? Jaké jsou preference seniorů v oblasti bydlení? Čím se můžeme inspirovat v jiných zemích Střední Evropy v oblasti zajištění bydlení pro seniory?» výsledky výzkumu příkladů dobré praxe v osmi středoevropských zemích - v Itálii, Německu, Rakousku, České republice, Slovensku, Slovinsku, Maďarsku a Polsku (Pfeiferová et al. 2013, Mikeszová et al. 2013), v rámci mezinárodního projektu HELPS - Housing and Home-care for the Elderly and Local Partnership Strategies in Central European cities 2
Trendy v oblasti zajištění bydlení pro seniory proces deinstitucionalizace služeb sociální péče určených pro seniory» preference samotných seniorů» ideovým tlak odmítající mnohdy nepříliš důstojné životní podmínky v zařízeních rezidenční péče» tlak ušetřit ve veřejných rozpočtech - náklady na péči doma jsou výrazně nižší v porovnání s péčí poskytovanou v zařízení tzv. koncept stárnutí doma (ageing in place), které předpokládá zabezpečení standardního bydlení flexibilně doplňovaného o služby a péči podle aktuálních potřeb a požadavků seniorů demografické stárnutí evropské populace, růst rozdílů mezi seniory z hlediska věku, zdravotní situace, finančních možností, životního stylu, spotřebním vzorců a potřeb» přesun od nízké rozmanitosti standardizovaných podob ústavní péče k různorodosti poskytovatelů služeb proměna pojetí sociálního bydlení - zpětně přiznán význam sociálnímu nájemnímu bydlení (jakož i soukromému nájemnímu bydlení), zajištění sociálního promísení (inkluze), posílení spolupráce se soukromým sektorem 3
Předpoklady stárnutí doma ve standardních formách bydlení finanční dostupnost bydlení pro seniory» např. pro seniory s nízkými příjmy příspěvek na bydlení, sociální bydlení, modely z jiných zemí uplatňující využití vlastnického bydlení k financování života ve stáří; fyzická dostupnost bydlení pro seniory» např. podpora rekonstrukce a úprav bytu a jeho vybavení, ale i okolí bydliště; dostupnost domácí zdravotní péče a sociálních služeb» např. pečovatelská služba, pomoc s dostupností k lékařské péči, pomoc s údržbou bytu, využití moderních technologií alarmy v případě nebezpečí, telecare a telemedicína atd.; integrace seniorů do širší společnosti jako prevence sociálního vyloučení» např. nabídka volnočasových aktivit, podpora komunity, sousedských vztahů, neformální péče atd. snadný přístup k informacím o právech a možnostech pro seniory» např. semináře, speciální webové stránky, přístup k internetu apod. 4
Jak bydlí čeští senioři? většina českých seniorů žije ve vlastních bytech či rodinných domech - v zařízeních 3 % seniorů (65+) dle SLDB 2011 Graf 1: Struktura domácností s osobou či osobami ve věku 60 a více let podle počtu členů 20,7% jednočlenná domácnost (60+) 38,4% dvoučlenná domácnost (oba 60+) 14,3% dvoučlenná domácnost (pouze jeden 60+)) vícečetná domácnost s osobou nebo osobami nad 60+ 26,7% Zdroj: SLDB 2011. 5
Jak bydlí čeští senioři? Graf 2: Právní důvod užívání jednočlenných a dvoučlenných domácností lidí ve věku 60 a více let podle velikosti obce 0% 20% 40% 60% 80% 100% jednočlenné domácnosti (60+) v obcích do 10 000 obyvatel 49,0% 8,7% 16,3% 13,4% dvoučlenné domácnosti (60+) v obcích do 10 000 obyvatel 64,6% 9,5% 8,5% 9,4% jednočlenné domácnosti (60+) v obcích nad 10 000 obyvatel 14,3% 30,0% 13,2% 31,6% 3,3% dvoučlenné domácnosti (60+) v obcích nad 10 000 obyvatel 24,1% 34,9% 13,0% 21,5% 2,7% Byt ve vlastním domě Byt v osobním vlastnictví Byt družstevní Byt nájemní Jiné bezplatné užívání bytu Jiný důvod užívání bytu Nedefinováno Nezjištěno Zdroj: SLDB 2011. 6
Jak bydlí čeští senioři? finanční dostupnost bydlení» Podle údajů statistického úřadu (dle šetření EU-SILC 2015) vydávaly české domácnosti nepracujících seniorů v roce 2015 přibližně 25 % svých čistých příjmů (po započtení případných sociálních dávek) na bydlení. PROBLEMATICKÁ SITUACE jednočlenné domácností v nájemních bytech (průměrná míra zatížení přesahuje limitní hranici 30 % dle EU-SILC 2009) důvodem zejména tzv. nadspotřeba bydlení (více jak 90 % jednočlenných domácností seniorů (60+) bydlí v bytě, který má dvě a více obytných místností podle SLDB 2011) 7
Jaké jsou preference seniorů v oblasti bydlení? jasné preference (dle českého i mezinárodního výzkumu) zůstat ve stáří doma, ve svém bytě, domě velmi nízká ochota se stěhovat (i v případě vysokých nákladů na bydlení) pokud by u seniorů došlo ke zhoršení zdravotního stavu vedoucímu ke zhoršení soběstačnost:» setrvat ve své původní domácnosti za pomoci dětí, popř. jiné pomoci» rozhodně chtějí žít odděleně od svých dětí, nicméně v jejich blízkosti nebýt na obtíž své rodině a zachovat si nezávislost 8
Jaké jsou preference seniorů v oblasti bydlení? Graf 3: Preferované způsoby poskytování sociálních služeb a péče 100% 12% 80% 14% 27% 30% 34% 43% 37% 36% 60% 23% 26% 27% 26% 24% 23% 40% 34% 20% 0% 50% A: Váš příbuzný pečující o Vás u Vás doma 31% 16% B: U Vás doma profesionální pečovatelská služba 31% 24% 12% C: U Vás doma Váš osobní najatý pečovatel 17% D: V domově Vašich blízkých rodinných příslušníků, kteří by o Vás pečovali 17% 7% E: V domově Vašich blízkých rodinných příslušníků (např. dcery nebo syna), kde by se o Vás staral najatý osobní pečovatel 22% 23% 17% 19% F: Pečovatelé v domově pro seniory G: V domě s pečovatelskou službou rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Zdroj: Bydlení Brněnských seniorů 2013, rozpětí výběrových souborů n = 1526-1533. 9
Jaké jsou preference seniorů v oblasti bydlení? (ne)zájem o nové formy podpory bydlení sdílení běžného bytu, sdílení komunitního bytu a komunitní bydlení (v rámci bytového domu), malometrážní byty, zpětná hypotéka jako alternativní forma financování vlastního bydlení» minimální zájem ze strany vlastníků, spoluvlastníků a členů bytových družstev, navíc vlastnictví by rádi zanechali potomkům» senioři žijících v nájmu: jednočlenné domácnosti projevují zájem o malometrážní byty, senioři bydlící s partnerem/partnerkou jeví zájem o komunitní bydlení (za předpokladu, že by se do něj mohli přestěhovat společně) 10
Inspirace v oblasti zajištění bydlení pro seniory - země Střední Evropy neexistuje univerzální program nejvhodnější pro všechny obce, všechny země a dokonce i každý hodnocený program měl své silné i slabé stránky bariéra vysoké preference vlastnického bydlení - státy s nižším zastoupením vlastnického bydlení a vyšším podílem nájemního bydlení mají lepší předpoklady pro širší nabídku nástrojů dostupných pro seniory i větší inovativní potenciál těchto nástrojů (Lux, Sunega 2015) širší nabídka programů umožňující volbu toho nejvhodnější pro daného klienta, seniora, a zároveň podpora stabilních a jasných podmínek pro provozovatele služeb z neziskového sektoru velký důraz na inovativnost programů a praxí, zapojování široké škály aktérů a integrovaný přístup propojující různé oblasti X zvýšené personální nasazení pří řízení projektu a vyšší náklady na konzultace a mediaci mezi aktéry, dobré manažerské schopnosti při řízení projektu a koordinaci různých aktérů a zároveň komplexní (vícezdrojové) financování» minimální existenci komplexních a vysoce inovativních programů v postkomunistických zemích - nejistota a nedostatečnost financování neziskového sektoru (malá tradice a odkázanost na veřejné financování), nízké manažerské dovednosti, chybějící zkušenosti, i dědictví komunismu a malá všeobecná solidarita 11
Inspirace v oblasti zajištění bydlení pro seniory - země Střední Evropy struktura managementu: jednoduchá vs. propracovaná struktura řízení (typicky ve vyspělých zemích) výrazný trend zapojení seniorů: nízká finanční náročnost těchto aktivit, přitom přispívají jednak k lepšímu a efektivnímu uspokojení potřeb seniorů, tak posilují aktivity seniorů, zapojení v komunitě i jejich mentální schopnosti využití dobrovolníků nutnost počítat s náklady na školení, konzultace a kontrolu dobrovolníků lehká převoditelnost programů v oblasti posílení komunity či lepšího přístupu k informacím a ke vzdělání možnost nalezení finančně nenáročného projektu 12
Shrnutí Stárnutí v komunitě - podporované bydlení seniorů v obci koncept stárnutí doma» pomocí celé řady technologických inovací, architektonických úprav bytů a koordinované sociální práce hledat způsoby, jak seniorům umožnit žít ve stávajících bytech (s ohledem na finanční nedostupnost bydlení pro mnohé seniory i sociálních bytech) co možná nejdéle» neznamená to pouze poskytování sociální a zdravotní péče a úpravy bytu, ale také existenci různých lokálních nástrojů pro větší zapojení seniorů do života komunity, politického rozhodování či nástrojů umožňujících zvyšování vzdělání a přístup k informacím mezi seniory, zacílení i na rodinné příslušníky (neboť rodinné vazby a dostatek kontaktů v rodině se ukazují jako klíčové při rozhodnutí seniora odejít či neodejít do zařízení institucionální péče) individuální potřeby seniorů a různé podmínky v obcích, zemích - stabilní a jasné podmínky pro možnosti aplikace široké nabídky pomoci a podporující možnost volby 13
Děkuji za pozornost. martina.mikeszova@soc.cas.cz