ZPRAVODAJ. 99 Hezké jaro vám všem duben 2005 Vychází 4 x ron Ediní rada Zpravodaje: pátelé Soa Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Ducháek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby : pítelkyn0 Marie Tvrdková Tisk : Zden0k Misík, Boivojova ul. 90, 130 00 Praha3 Internet: www.zahradkari.cz/hortiklub
Naše zahrady a parky, jakožto památky zahradního umní 2 ( 2.#ást dokon#ení ) Nejetn0jší druhovou skupinu zahrad a park< tvoí v =eské republice zámecké zahrady a parky. Vznikaly jako souást šlechtických sídel, zámk<, situovaných obvykle uvnit panství. Vyvíjeny byly ve vazb0 na zahradní pr<elí budovy, zatímco prostor ped hlavním pr<elím byl asto pojednán jako estný dv<r. Zámky, a? již nov0 budované nebo vzniklé pestavbou starších panských sídel v 17. a zejména 18. století a ješt0 i v pr<b0hu 19. století, sloužily pedevším k obytným a reprezentaním úel<m majitel< panství. Jak již bylo pedznamenáno, plnily nezídka i úlohu správních a hospodáských center panství. Zámecké zahrady a parky, patily k nezbytnému píslušenství zámku. Zprvu to byly zahrady renesanní, pak barokní. Pozd0ji se vzhled t0chto zahrad nezídka zm0nil pod vlivem nových stylových forem pedstavovaných romantismem, anglickým krajináským slohem i jejich pozd0jšími novoromantickými i novokrajináskými aplikacemi. V n0kterých pípadech z<stala starší zahrada nebo její ást zachována a nový, asto rozlehlý krajináský park ji doplnil. Tyto zm0ny se zaaly projevovat již v druhé polovin0 18. století, zejména však v pr<b0hu 19. století. Tehdy se do vzhledu a celistvosti zámeckých zahrad a park< zaaly promítat též jiné závažné vlivy: pr<myslový rozvoj, rozr<stání m0st a postupný zánik panství. Zámeckých zahrad nebo park< je po eské republice rozeseto více jak 250. K nejznám0jším a nejnavšt0vovan0jším patí zahrady a parky, které jsou souástí zámeckých komplex< se stálými expozicemi využívaným pro návšt0vnický provoz nebo zámk<, které byly upraveny pro veejn0 dostupné úely. V jižních =echách je to nap. zámecká zahrada v =eském Krumlov0, zámecký park v Hluboké nad Vltavou, na Orlíku, v ervené Lhot, Daicích. V západních =echách zámecký park v Horšovském Týn, na Kozlu, v Kynžvart, zámecká zahrada v Kacé(ov. V severních =echách zejména zámecká zahrada v erveném Hrádku, Dín, Liberci a Ploskovicích, zámecká a Knížecí zahrada v Duchcov, zámecká zahrada a park v Libochovicích, zámecký park na Sychrov. Ve stedních =echách zámecký park v B(eznici a dále Jemništ, Konopišt, Kaina, Libchov, Pr.honice, Veltrusy, Vrchotovy Janovice, Žleby, zámecká zahrada v Mnichov Hradišti. Ve východních =echách zámecké parky v astolovicích, Doudlebích, He(manov Mstci, kde slouží pro úely domova d<chodc<, Hrádku u Nechanic, ve Hrubém Rohozci, v Cholticích, Karlova Koruna, v Kladrubech nad Labem, v Kostelci nad Orlicí, ve Slati4anech, zámecká zahrada a park v Litomyšli, v Opon, zámecká zahrada v Novém Mst nad Metují. Na severní Morav0 zámecký park v Hradci nad Moravicí, Javorník ve Slezsku, Krava(e, Lešná na Vsetínsku, Námš5 na Hané, Slezské Rudoltice, Šilhé(ovice, Krasno ve Valašském Mezi(íí, Velké Losiny. Na jižní Morav zámecká zahrada v Buovicích, Holešov, Jarom(icích nad Rokytnou, Podzámecká zahrada v Krom(íži, v Lysicích, v Miloticích, zámecká zahrada a park v Buchlovicích, v Teli, zámecký park v echách pod Kosí(em, v Lednici a Valticích spolu s celým lednicko-valtickým areálem, ve Slavkov.
V podmínkách souasné Prahy, která postupn0 pohltila katastry n0kdejšího pražského venkova, patí k nejv0tším a nejrozsáhlejším zámecký park a obora ve Vino(i a v Kolodjích. Druhovou skupinu do jisté míry podobnou zámeckým zahradám a park<m tvoí zahrady a parky usedlostí. V porovnání s panstvími byl však rozsah pozemkového majetku usedlostí daleko menší, skromn0jší byly rovn0ž obytné a hospodáské budovy usedlostí a stejn0 tak jejich zahrady. Vzhledem k tomu,že souasná Praha pohltila prstenec n0kdejšího pražského venkova v jejím okolí, nachází se paradoxn0 Barokní zámek s estným dvorem ve Vinoi ada zahrad a park< usedlostí v Praze. Patí k nim Santoška a Kneislovka na Smíchov0, Turbová, Bulovka a Šmuký(ka v Košíích, Slovanka v Hluboepích, Kajetánka v Bevnov0. Výjimené místo mezi zahradami a parky usedlostí zaujímá park Cibulka v Košíích a zahrada Klamovka na Smíchov0, které zárove patí k významným reprezentant<m krajináského parku v Praze. Další specifický a nepochybn0 velmi zajímavý druh zahrad pedstavují zahrady vil. Vzhledem k tomu, že tyto zahrady vznikaly v pom0rn0 dlouhém asovém rozp0tí, projevilo se v jejich pojetí více stylových forem (renesanní Kratochvíle, manýristický Libosad dnes zvaný Kvtná zahrada v Krom0íži, barokní Šternberská vila se zahradou a št0pnicí v Praze Tróji nebo zahrada Bredovského letohrádku v Lemberku, díla romantismu jako jsou Landfrasova zahrada v Jind(ichov Hradci nebo zahrada vily Kinských v Praze na Smíchov, zahrada letního biskupského sídla v Chrasti, v jejímž pojetí hrál významnou roli novobarokní základ, zahrada Bílkovy vily v Praze, která reflektovala vlivy secese, kubistická Kova(ovicova zahrada v Praze pod Vyšehradem a v neposlední ad0 dv0 významná funkcionalistická díla, a to zahrada vily Tugendhat v Brn a zahrada Müllerovy vily v Praze St(ešovicích. Obdobn0 jako villegiatury vzniklé pem0nou n0kdejších usedlostí nebo jejich ástí, sloužily p<vodn0 i vily jako letní sídla šlechty nebo zámožných m0š?an<. Pro vilu je typické, že její souástí vždy musela být zahrada. Významový posun, kdy se pod pojmem vila rozumí výstavný d<m k trvalému bydlení, ve m0st0 i na venkov0, se zahradou i bez, je novodobý. V 19. století v asové shod0 s rozvojem m0st a oživením eského kulturního života se dostavila vlna veejných mstských park. Jejich situování peduril vývoj urbanistické struktury m0st, rušení m0stského opevn0ní, rozvoj nových m0stských tvrtí. M0stské parky vyr<staly na plochách získaných zrušením m0stského opevn0ní, na nám0stích, poz<statcích starších parcelovaných zahrad, na plochách, které m0sta zachránila ped stavební exploatací. Zakládání veejných m0stských park< m0lo takka sílu hnutí což dokumentuje kolem 70 neznám0jších veejných m0stských park< v =eské republice. V Praze jsou to zejména parky Chotkovy sady, Letenské sady, 3
Nebozízek, Karlovo námstí, Riegrovy sady, echovy a Bezruovy sady, Karlínské námstí, Fidlovaka, Thomayerovy sady a mnoho dalších, nebo? v Praze existuje pes 30 m0stských park<. Brno se šesti nejznám0jšími m0stskými parky (Lužánky, Špilberk, Denisovy sady, Kolišt, Námstí 28. (íjna a Slovanské námstí) poetn0 pedí Plze s 10 m0stskými parky (Kupeckého sady, Smetanovy sady, Šafa(íkovy a K(ižíkovy sady, Sady 5. kvtna, Ptat(icátník., Pechákovy sady, Borský park, park v Lochotín, park Potoní). =tveice m0stských park< pipadá na Olomouc (Smetanovy, echovy, Bezruovy, Severní sady). Ti m0stské parky má Znojmo (Husovy sady, Karolininy sady, Gránická strž). Po dvou m0stských parcích mají =eské Bud0jovice (Sady, Stromovka) a Hradec Králové (Žižkovy a Jiráskovy sady) a po jednom Hranice na Morav0 (Sady s. legií), Lipník nad Bevou, Perov (Michalov), Prost0jov (Smetanovy sady), Tel, Jindich<v Hradec (Husovy sady). V =eské republice má velkou tradici také sb0ratelsky zam0ené p0stování rostlin, k dendrologickým sbírkám mnohdy sm0ovalo p0stování devin v krajinásky formovaných parcích. ShromažLování strom< a ke< vyložen0 sb0ratelského charakteru vyústilo do zakládání arboret. K nejznám0jším patí v =eské republice arboreta Adamov, K(tiny, Bílá Lhota, Arboretum Mendlovy zemdlské a lesnické univerzity v Brn0, Americká zahrada v Chudenicích, Sofronka v Plzni, Peklov v Kostelci nad =ernými Lesy, Nový Dv.r u Opavy, Dendrologická zahrada v Pr<honicích. Zahrady, parky, arboreta jsou citlivým indikátorem všestranných kulturních kvalit spolenosti, ekonomické prosperity, komfortu. Významn0 se promítají do obrazu m0st i obcí =eské republiky a mají velmi pozitivní vliv na její životní podmínky. Nejlepší pedpoklady pro aktivní pim0ené využívání mají zahrady parky, jimž je v0nována patiná pée, jsou upravené a udržované s pochopením pro poteby pr<b0žného plošného i hmotového usm0rování vegetace. Zájemci, kteí se cht0jí dozv0d0t více o historii, kompoziním uspoádání, devinách i sochaské a jiné výzdob0 bohatého fondu našich zahrad, park< a arboret nech? laskav0 nahlédnou do knihy Zahrady a parky v =echách, na Morav0 a ve Slezsku, která vyšla v roce 1999 v nakladatelství LIBRI a knihy Pražské zahrady a parky, kterou v roce 2000 vydalo Sdružení pro zahradní a krajináskou tvorbu. / Ing. Božena Pacáková Hoš5álková Národní památkový ústav, úst(ední pracovišt Praha / pacakova.bozena@up.npu.cz / KLUBOVÝ ŽIVOT Zápis z Výro#ní #lenské sch4ze Hortiklubu, konané dne 12.3.2005 na jarním setkání Dne 12.3.2005 se konalo v Krajinov0 posluchárn0 pírodov0decké fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2, Benátské ulici.2 jarní setkání Hortiklubu, specializované základní organizace =eského zahrádkáského svazu a zárove Výroní lenská sch<ze Hortiklubu. Pítomno 55 len<. 4
Program: 1.Úvod Jednatel Ing. Václav Pícha,Csc. pivítal úastníky, informoval o programu setkání a upozornil, že píští setkání Hortiklubu a pednášek Krásná zahrada" se bude konat v Pírodov0decké fakult0 Vininá 5, Praha 2. Pedseda Ing.Pavel Šulda byl omluven z nepítomnosti z d<vodu dovolené, kterou m0l již dlouhodob0 naplánovanou. 2.Skalni!kái Skalnikái nám umožují vystavovat na svých výstavách, proto je poteba docházet na brigády k úpravám zahrady 14 dní ped výstavou. Brigády se konají každé úterý od 14 do 18 hod nebo v sobotu od 9 hod. Je poteba se zapsat pi píchodu do prezentaní knihy. 3.Výstava Narcis 2005" Od 21. do 24.4.05 se koná výstava v Lysé nad Labem, kde budeme mít stánek s možností prezentace Hortiklubu. 4.Mezi ú!astníky setkání pijel pan Huml, který oslavil v prosinci 2004 80 let. Pivezl své výp0stky rostliny Osteomeles a rozdal je mezi leny. 5.Krásná zahrada Z d<vodu dojížd0ní bylo zvoleno nové umíst0ní kurz< do Vinin0 5, Praha 2. Aby se neztratil kontakt s Pr<honicemi, bude se 1x kurz konat v Pr<honicích. 6.Aranžování Pítelkyn0 J. Hemánková informovala úastníky o pr<b0hu kurz< aranžování. 7.Zájezdová sekce Pítelkyn0 Sýkorová omluvila Jarku Tehákovou a oznámila pipravované zájezdy: 1) 21.5.2005 Východní =echy, cena 250,-K 2) 11.6.2005 Západní =echy, cena 300,- K 8.Zpráva o hospodaení Hortiklubu Pítelkyn0 Sýkorová dále pednesla stav útu Hortiklubu, ástky dotací a stav potu len<. K 1.1.2005 máme 209 len<. Nemilé je i zdražení poštovného. 9.Revizní komise Pítelkyn0 Pavlíková sd0lila,že revizní komise provedla kontrolu úetnictví a nezjistila žádné nedostatky. Zpráva revizní komise byla úastníky pijata jednomysln0. Z d<vodu odst0hování z Prahy paní Jarmily Melicharové byla do revizní komise zvolena a odhlasována nová lenka paní Božena N0mecká. 10.Podkování 5
Hortiklub pod0koval pítelkyni Sýkorové za její dobe vykonávanou innost hospodáky - zajistila dotace v plné výši. Zárove bylo pod0kováno pítelkyni J.Melicharové za práci v revizní komisi a pítelkyni Kohoutkové za velmi hezký písp0vek z výletu do Zpravodaje. 11.Pednáška na téma Historické zahrady Itálie Ing.D0deková nám promítala a podala zajímavý výklad o zahradách Itálie v okolí Benátek a Verony. 12.Závr Jednatel Ing.V.Pícha se rozlouil s úastníky. Zapsala : Jarmila Melicharová SEKCE KRÁSA ZAHRADY 2004 2005 Když se blížil 5. bezen 2005, tak jsem se t0šil, ale souasn0 m0l svírající pocit. Ten den byly již poslední pednášky kurzu Krása zahrady 2004-2005. Probíhají jednou m0sín0 v zimním období od listopadu do bezna již 23. rok, vždy v sobotu v dob0 8:30-11:30 a 12:30-15:30 hod. v prostorách VÚ Sylva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Pr<honicích. Jde nejen o vzd0lávání na prvním míst0, ale i o pedávání zkušeností a setkávání s letitými páteli i nov0 píchozími. Je to i spoleenský prožitek a nabrání nových sil a nám0t< pro probouzející se novou tv<rí a pracovní sezónu. Vzdávám souasn0 hold zakladateli tohoto zp<sobu vzd0lávání a setkávání: ing. Janu Tykaovi. Byl souasn0 pedagog, publicista, pekladatel, organizátor a pednášející v jedné osob0. Bohužel již není mezi námi. V pr<b0hu letošního kurzu jsme vyslechli pednášku Dr.Boženy Gregorové z VÚKO Pr<honice o ošetování a ezu okrasných strom<. Byla to penáška jak teorie, tak bohaté praxe právní, obchodní a estetické, ale hlavn0 zdravotní, technické a fyziologické souvislosti pi p0stování devin. Ing. Miroslav Ezechel nás seznámil s využitím okrasných rostlin v krajin0' Jeho následná pednáška mohla vypadat, že bude suchopárná - legislativa v životním prostedí. Opak byl pravdou. Vše bylo aplikováno prakticky a v mnoha sm0rech pro nás objevn0. Pednáška ing. Josefa Knapa byla zam0ena na mén0 obvyklé, až exotické jehlinany a jejich odolnost v souasném problematickém klimatu a s adou rad jak na to. Ó jak se omlouvám velám. Myslel jsem, že lesní med tvoí z výkal< a on je zatím ze zvláš? vylouených kapiek cukru mšicemi a kísty. To a mnoho jiného jsme se dozv0d0li z vystoupení Dr Kamera z VÚ velaského v Dole u Prahy. Mohlo se zdát, že pro nás, kytikáe, bude nám0t pednášky odtažitý - ale v<bec nebyl. Pi vyslovení jména ing. Jiího Václavíka již víme, že p<jde o vtipnou, ale vysoce odbornou výpov0l o cibulnatých a hlíznatých rostlinách. Je od lov0ka, který vyšlechtil 6
vynikající meíky, tulipány a novou adu nízkých jiinek: Star,- ekajících na uvedení na trh. Kdo navštívil v Holandsku park Keukenhof, mohl obdivovat tulipány Gavota, za n0ž dostal v roce 2001 prestižní cenu holandských zahradník<. Pednáška ing. Gražyny Novotné nás zavedla do Švýcarska a seznámila s jejich tvorbou m0stské zelen0 v místech bývalých pr<myslových ástí a s obnovou, budováním a údržbou zelen0 v severních ástech zem0. Lah<dkou pro milovníky kv0teny a skalniká< zvláš?, byla pednáška ing. Petra Hanzelky o cest0 pírodou italského poloostrova Gargano a horskými oblastmi Tecka. Na záv0r nás seznámil s novými odr<dami trvalek shromážd0nými v Botanické zahrad0 v Tróji. Mám ale jednu faktickou poznámku. Poslední dobou pozoruji úpadek slovního projevu, zvlášt0 u mladých pednášejících. Jako by si neuv0domovali, že nemluví pro sebe, ale pro posluchae. Po chvíli pednášky je síla projevu poloviní. To se dá odstranit mikrofonem. Ale co se nedá technicky odstranit je drmolení slov. Takže psaní poznámek a správných názv<, bez zbytených dotaz< je skoro nemožné. Chce se mi zvolat slovy klasika: Tykai, Ondeji, Mareku, Šonský - kde jste! Pitom se t0mto pednášejícím nedá upít odbornost, zapálenost pro v0c i upímný vztah k nám. Dost ale bylo malé vady na kráse. Sluší se mi vele pod0kovat všem, co se zasloužili o bezvadný pr<b0h tohoto roníku a ing. Pavlu Šuldovi zvláš?. A? žije Krása zahrady" 2005-2006 a jeho skalní i noví posluchai. Na píští setkání s Vámi se t0ší / František Ducháek / ZÁJEZDOVÁ SEKCE Zveme vás na zájezdy Hortiklubu: 1. Zájezd Východní =echy 21.5.2005 =elákovice - arboretum Ing, Knapa Lysá nad Labem barokní park Perov nad Labem školky Montána Vinoice u Týnce nad Labem zahrada p. Kasala Všejany za arov0níky k p. Balatkovi - zahrada pítelkyn0 J. Melicharové s posezením a malým oberstvením Odjezd v 7 20 hod od hotelu Opera na T0šnov0 Cena 250 K (v. pohošt0ní) 2. Zájezd Návšt0vní den u Sedlák< 11.6.2005 zámek Nelahozeves návšt0va n0kolika zahrad, navržených pítelkyní Sedlákovou Mšec rozlehlá zahrada pátel Sedlákových s posezením a 7
oberstvením Odjezd v 7 50 hod od hotelu Opera na T0šnov0 Cena 300 K (v. vstupného do zámku a pohošt0ní) Zm0na programu obou zájezd< vyhrazena. Objednávky za výbor Hortiklubu Jaroslava Teháková tel. 267 911 981 dom< 222 729 979 práce Cena pro neleny Hortiklubu o 20 K více. 3. Pozvání na zahradu k pítelkyni Neterdové. Uskutení se 13.5.2005 v 15 00 hod na adrese: Na Dvorcích 284/12, Praha 4 Autobus.124,.205 od stanice metra Bud0jovická (dv0 zastávky.- sm0r Kr) Prosím leny, kteí mají rezervaci na zájezdy o úhradu do konce dubna 2005. SEKCE ARANŽOVÁNÍ Máme za sebou polovinu akcí, plánovaných na letošní rok. Sešly jsme se 22. února 2005 na vázání parádních mašlí, nešlo to zrovna samo, ale snaha byla vid0t u všech zúastn0ných. Naše uitelka Míša byla na všechny milá, nikdo nemusel d0lat reparát. Další akce již byla pro všechny jednodušší, konala se 8.bezna a jen jsme se dívaly, jak to jde Míše od ruky. Byla zam0ena na aranžmá velikononích svátk< a urit0 inspirovala všechny k pokus<m, to doma zkusit také. Nejv0tší zmatek nastal v okamžiku, když byl nabídnut materiál na aranžování k odkoupení. Vypadalo to jako v dob0 nedostatkového zboží za socializmu. Míša je ale statené d0ve a ani tohle ji neodradilo od slibu, že pijde na podzim znovu a ukáže nám vazbu dušikovou. Termín je zajišt0n na 25.íjna 2005, zapište si ho prosím do kalendáe souasn0 s posledním termínem aranžování v letošním roce, tj. 29. listopadu 2005. / Ji(ina He(mánková / Za v0cnou správnost písp0vku ruí autor. Redakní rada si vyhrazuje právo krátit rozsah delších písp0vk< a všechny písp0vky v pípad0 poteby stylisticky upravovat. Uzáv0rka Zpravodaje.100 je 3.kv0tna 2005. 8